BAROKO Ideový základ: Protireformace (stala se nástrojem nových ideologických potřeb Římskokatolické církve proti reformaci 16. st.). Oslavuje církev a vysokou šlechtu. Vznik: Itálie, především v Římě Charakteristika: Důraz na duchovní stránku, citovou vroucnost, spějící až k stavům vidin. V oblasti tvarů je příznačný tvarový výraz, jejich nadsázkou a umocněním je divák uváděn do stavů fantastických snových vidin (iluzionismus). Výtvarná díla získala ráz vypjaté vůle a silně procítěné duchovnosti smělým tvarem a vířivým rytmem byly vyvolány představy dospívající až k hranici iluze. Ke zvýšení uměleckého účinku díla byla používaná perspektiva Snaha o umocnění dojmu monumentalizace forem, vznešený patos, dynamika, okázalý přepych Nové pokrokové představy: mnohotvárnost, věčná proměnlivost světa, zájem o prostředí, okolí člověka, živelnost přírody. Barokní tvorba v Itálii V Itálii se barokní tvorba zrodila v době vrcholné renesance v dílech Michelangelových (1475 1534) a Vignolových (Giacomo Vignola) byl významný italský architekt pozdního období renesance, po Michelangelově smrti vedl stavbu chrámu sv. Petra Jednoho z prvních architektů nové generace představuje Carlo Maderna (italský architekt raného baroka, činný v Římě, od roku 1603 vedoucí stavby chrámu sv. Petra). Jeho pokračovatelem, který stavbu dokončuje je znamenitý sochař Lorenzo Giovanini Bernini (italský sochař a architekt). Navrhl hlavní oltář v chrámu sv. Petra podle jeho návrhu vyrostla nad oltářem fantastická stavba 26 metrů vysoké bronzové sloupy s vinutými dříky nesou bohatý baldachýn. Je i tvůrcem vynikajícím způsobem řešených kolonád. Dynamické neboli radikální baroko nové pojetí vnitřního prostoru přináší Francesco Boromini italský barokní architekt jeho dílo ovlivňuje tvorbu Giovanni Santiniho a K. I. Dienzenhofera v Čechách, současník i umělecký odpůrce Berniniho. Na základě složitých půdorysných vzorců formuje i složitou prostorovou soustavu, která znamená skutečný nástup dynamického směru zprohýbané stěny na sklonku 17. století vývoj architektury v Římě stagnuje, centrum dynamického baroka se posunuje na sever Itálie v 70. létech 17. století v Turíně vyniká Guarino Guarini předstihuje dokonce tvorbu Borominiho
Z Itálie se šíří baroko do celé Evropy. Radikální směr z Itálie přijímá především Rakousko, Bavorsko i České Země, střídmější větev klasicizující Francie, Německo a Anglie. Směry ve vývoji baroka: 1. dynamický (radikální) barok hlavním znakem je dynamický princip zdánlivé vyvolání pohybu, prostoru i tvarů 2. klasicizující barok čerpá své poučení z renesance a její myšlenky ještě dále a teoreticky rozvádí Poznámka: Přes svou protichůdnou představu jsou oba směry zajedno ve vytváření mohutného prostoru, který má mocně působit na cit člověka. České země v době barokní 1. raný barok církevní architektura Lutheránský kostel Nejsvětější Trojice na Malé Straně v Praze. Dnes Panny Marie Vítězné. Z roku 1611-13 a je ve slohu římského Vignolova klasicismu. Světská architektura Matyášova brána Pražského hradu (1614) přechod mezi prvním a druhým nádvořím Valdštejnský palác pro Albrechta z Valdštejna na Malé Straně. Má rozsáhlou zahradu s fontánami, plastikami a grottou = umělá jeskyně, a voliérou. Loreta na Hradčanech bohatě členitá architektura, je stupňována plastickou výzdobou. Sochařství Adrien de Vries pracoval pro Rudolfa II. v duchu italského manýrismu, svou pozdní činnost přenesl do oblasti barokní tvorby soubor bronzových sousoší a váz (zahradních) do Valdštejnské zahrady po roce 1620 - ty byly roku 1648 odvezeny Švédy a dosud nebyly vrácený Matyáš Bernard Braun byl to Tyrolan, přijel do Prahy 1710 prodchnutý poznáním italské tvorby a zvláště Berninova římského iluzionismu sousoší Karlova mostu - Sen Svaté Luitgardy - dílo skladebně bohaté, ucelené, v kameni přesvědčivě tlumočí chvějivý zákmit snu, plného slastné bolesti Vrtvovská zahrada - sochy, vázy atd.
cykly soch při špitále a zámku v Kuksu pro Antonína Šporka (cyklus neřestí a ctností) v nedalekém Betlémě sochy poustevníků zápas den s nocí - sousoší v královské zahradě, ve kterém v křivkách a vzestupné spirále skloubil v mistrném vznosu 2 mohutná těla. hořejší den ukazuje symbolickým gestem vítězící moc světla nad Braunův iluzionismus a dušezpytný naturalizmus česká barokní plastika už nepokročila dále Ferdinand Maxmilián Brokoff představuje realistický proud sousoší Karlova mostu: Svatý František Xaverský (skladebně pevnější a přehlednější oproti Braunovi) sochařská výzdoba morového Mariánského sloupu na Hradčanech (práce se počítá k vrcholným dílům našeho baroka) František Platzer s Brokoffem a Braunem vytváří trojici nejslavnějších sochařů našeho baroka sochařská výzdoba chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně oltáře ve strahovském klášterním chrámě výzdoba zámku a parku v Dobříši Barokní malířství Nástěnná malba v těsné spolupráci s architekturou a sochařstvím pomáhá dotvořit k vrcholnému účinu společné dílo malba spoluvytvářela prostor (iluzivní perspektiva) Karel Škréta Šotonovský ze Závořic jako náboženský emigrant odešel z Prahy do Sas, později poznal malířství římské i severoitalské. Díla: podobizna řezače drahokamů Dyonicia Miseroniho a jeho rodiny (vynikající kompozice) podobizna Marie Maxmiliány ze Štemberka obraz Ignáce Vitanovského z Vlčkovic Václav Hollar jako náboženský emigrant odešel do Frankfurtu nad Mohanem, pak do Kolína, usadil se v Londýně. Proslulý český rytec a hlavně grafik na 4000 grafických listů. vytvořil veliký pohled na Prahu
Petr Brandl 2. největší představitel českého barokního malířství Hlavním oborem jeho tvorby byla malba oltářních obrazů. Uzdravení slepého Tobiáše soubor sedmi oltářních obrazů v Břevnově Sen proroka Eliáše Simeon s Ježíškem Jan Kupecký slavný malíř českého původu vyrostl na Slovensku pracoval ve Vídni, v Itálii, v Norimberku vynikl jako portrétista evropské úrovně vlastní portrét malíře pracujícího na podobizně manželky Václav Vavřinec Reiner Zápas Gigantů na klenbě Kaňkova schodiště Černínského paláce Jan Lukáš Kracker freska na klenbě hlavní lodi kostela Sv. Mikuláše na Malé Straně rozvírá v duchu barevného iluzionismu prostor dynamické chrámové architektury závratné vidině vzdušných dálek. Pozn. Norbert Grunt charakteristickým malířem Rokoka, poznal benátskou krajinomalbu a Francouzské rokokové krajinářství. římská ruina s pánem a venkovanem. Architektura Rokoko u nás nebylo mnoho vytvořeno, pro opožděný nástup i pro blízké vítězství nového empírového klasicismu. často však docházelo k rokokové úpravě zámeckých interiérů.
Sochařství podobná situace jako v architektuře + vynález porcelánu znamenal pro drobnou plastiku nové pole působnosti" Malířství projevil se odklon od monumentální malby nádech nasládlé galantnosti a hravé společenské elegance polohy vyhrocené, přejemnělé erotiky povrchová uhlazenost formy vyumělkovanost obsahu, sklon k dvojsmyslnému náznaku namísto velkých pláten drobnomalba, velká úloha portrétu malovalo se na plechu, ale i slonovině atd. Měkké zachycení ovzduší, tvárná modelace objemů, vystižení atmosféry, barev ve volných prostranstvích = základ, z něhož mohl vyrůst moderní impresionismus vynález porcelánu znamenal pro drobnou plastiku a drobnomalbu nové pole působnosti