Občasník žáků ZŠ Chrudim, U Stadionu PROSINEC 2011 Ahoj. Zdravíme vás, přejeme krásné Vánoce a přinášíme malé počteníčko. Na zadní straně je foto našeho redakčního týmu.
Václav Havel Ahoj holky a kluci. Náš časopis jsme chtěli začít zcela jinak, ale nedělní událost nás natolik zasáhla, že se nemůžeme nezmínit. Zemřel český exprezident Václav Havel (75 let). Zemřel ve spánku, jak uvedla naše média. V neděli, kdy bylo 18. prosince 2011. Tato neděle byla zároveň poslední adventní nedělí. Pan Václav Havel byl muž, který otevřel dveře totality k demokracii, byl jedním z těch, kteří se zasloužili o hladký sametový průběh revoluce v r. 1989. I díky němu se při ní nestřílelo, vaši rodiče a prarodiče nepřišli o život v bojích, jak tomu stále ještě v některých místech světa je. Byl významným spisovatelem a dramatikem. Určitě se o něm budete učit nejen na ZŠ, ale i na středních školách. Jeho osobnost byla tak velká a obdivuhodná, že zpráva o jeho smrti stále plní všechny hlavní vysílací časy světových televizních i rozhlasových stanic a první stránky veškerých deníků. Snad mluví za vše, že pan Václav Havel byl nominován i na Nobelovu cenu za mír. Berlínská zeď Byla jedním z neznámějších symbolů studené války. Byla postavena v srpnu 1961 a sloužila k rozdělení Berlína, Německa a Evropy. Stavba zdi probíhala naprosto nečekaně. Nejdříve obsadily ozbrojené síly NDR hranice k západnímu Berlínu a přerušily spojení mezi východním a západním Berlínem. 16. srpna začala být hranice z původně ostnatého drátu přestavována na pevnou betonovou zeď. V průběhu doby byla zeď neustále modernizována a měla celkovou délku 165 km. Během téměř třicetileté existence Berlínské zdi zde při pokusu o útěk zemřelo mnoho občanů Berlína. Stráž zamezovala občanům průnik přes zeď střelnými zbraněmi. Berlínská zeď padla 9. listopadu 1989, když v televizním vysílání Günter Schabowski před sedmou hodinou večer přečetl usnesení ministerské rady, podle kterého jsou cesty i do západního zahraničí povoleny. Kolem půlnoci už proudily přes hraniční přechody desetitisíce východoberlíňanů přes všechny přechody do západního Berlína. ToMaS
Zajímavé povolání - REPORTÉR Rozhodla jsem se, že napíšu článek o zajímavém povolání. No jo, jenže když se řekne zajímavé povolání, napadne mě jich opravdu hodně a ani jsem nevěděla, kde o spoustě z nich najít informace. Vzpomněla jsem si však, že mi kdysi sestřenka vyprávěla o reportérovi jedné známé televizní stanice, který bydlí u nich ve vesnici. Hned jsem jí napsala, abych se dozvěděla, jak se jmenuje. Petr Brzek, odpověděla mi. To dá rozum, že se na tohle povolání musím optat samotného pana Brzka. Rychle jsem zapnula internet a hledala kontakt. Našla jsem si email a napsala mu, jestli bych s ním mohla udělat rozhovor. Ano! zněla odpověď. Radostí jsem byla celá bez sebe a začala jsem si připravovat otázky. Nakonec jsem panu Brzkovi zavolala a domluvili jsme se, kdy přesně rozhovor uděláme. Když nastal den D, jela jsem k sestřence a přemluvila jsem ji, aby šla se mnou. Blížily jsme k panu Brzkovi a na mě začala padat nervozita. Ale když jsme k přišly k nim domů, nervozita byla pryč. Paní Brzková uvařila čaj, usadili jsme se všichni do pohodlného gauče a my dvě vlastně hlavně já začala s rozhovorem. Já (dále jen J): Dobrý den. Tak trošku Vám fušuju do řemesla a pokouším se na vlastní kůži ochutnat si práci zapáleného novináře. Je to teda dřina, to Vám povím. Může tuto profesi dělat člověk bez jakýchkoliv znalostí o publicistice? Jakou školu jste kvůli tomuto povolání musel vystudovat? Pan Brzek (dále jen p.b): Kvůli tomuto povolání jsem nemusel vystudovat žádnou školu, můžete mít vlastně jakoukoliv školu. Já osobně mám vystudovanou politologickou. (Pozn.red. škola, kde se studuje politika, její fungování, mezinárodní vztahy a tak.) J: Jak jste se dostal k práci u televize? p.b: Přes tehdejší televizi Plus. K této televizi brali tenkrát kohokoliv i lidi bez praxe a ze mě tam tenkrát byli opravdu hotoví (smích). J: Kdy jste přišel na to, že by vás tato práce mohla bavit? p.b: Již na gymnáziu jsem vedl školní časopisy a tenkrát mě to chytlo. J: Jak přijdete na to, že se právě stalo něco zajímavého? p.b: Tak jako kouzelník neprozradí své triky, ani redaktor by to neměl říkat, ale je to hlavně o kontaktech. J: Co vás na této práci nejvíce baví?
p.b: Baví mě nejvíce to, že se dostanu tam, kam většina lidí ne, a hodně toho zažiju. Například když jsme natáčeli o lvu Johanovi a byl jsem ve výběhu se lvicí. J: Co vás naopak nebaví, nebo co vám na práci vadí? p.b: Vadí mi na ní to, že mám málo volného času, a nebaví mě, když mi zavolají v noci, že mám jet natáčet. J: Natáčel jste někdy reportáž v zahraničí? p.b: V zahraničí jako tak, že by mě tam někdy poslali, to ne. J: Kolik lidí je potřeba k natočení reportáže? p.b: Dva. Já a kameraman. A pak se materiál posílá do Prahy, kde to kontrolují, jestli je vše v pořádku, a pak se vše upravuje. J: Máte určitý počet reportáží, který musíte natočit za měsíc? p.b: Ne, nemám, ale denně bych měl natočit minimálně jednu. Většinou se množství vyrovná v rámci celé ČR tak, že například v Karlových Varech natočí dvě a příště natočím dvě zase já. J: Není vaše povolání někdy nebezpečné? p.b: No, nebezpečné doslova ne, ale svým způsobem vlastně ano. To když natáčíme například o hádce, je možné, že si na nás někde někdo počká a rozbije nám ústa (smích). Nebo jednou nám jeden opilý řidič rozpůlil kameru (smích). J: Máte nějak omezený čas na reportáž? p.b: Ano, máme omezený čas podle toho, o čem daná reportáž je. J: A na závěr - dal byste budoucím reportérům nějakou radu? p.b: Radu vám přímo nedám, ale připravte se na to, že jestli chcete být reportérem, nebudete mít skoro žádný volný čas, skoro pořád vám bude zvonit mobil a spousta lidí vás bude žádat o pomoc. Nesmíte se stydět a musíte mít pořád otevřenou pusu. A hlavně musíte mít dobré kontakty a neustále s nimi udržovat dobré vztahy. Moc Vám děkujeme, že jste si na nás udělal čas, a ať se Vám i nadále daří odhalovat lumpy, ale i psát o tom pěkném, kterého je v médiích velmi málo. Děkujeme. Tak to byl pan Petr Brzek. Doufám, že jste se z rozhovoru dozvěděli něco o práci reportéra. Domča
První zmrzlina Nejdříve si na této lahůdce pochutnávali císaři a králové. Dnes se dá koupit na každém rohu. Největší spotřebu této lahůdky podle statistik má obyvatelstvo Spojených států amerických, Nového Zélandu a také Dánsko. Ale to důležitější je, že babylonští vládci nechávali přivážet sníh i z dalekých hor, který pak ochutili ovocnými tekutinami. Poté byla lahůdka konzumována. A sejné to bylo také u faraónů nebo u římských císařů. Otázkou je, zda byla prastarou lahůdkou zmrzlina nebo šerbel. To si prý dopřával i čínský císař Tang z dynastie Šang v 7. stol.n.l. Všichni labužníci byli odkázáni na přírodní zdroje sněhu a to do roku1550, kdy Ital Blasius Villafrance přišel v Římě na to, že je možné ochladit vše pod bodem mrazu pomoci ledu prosypaného ledkem. Tento princip se užívá dodnes akorát ve strojích na zmrzlinu. Na tomto si mohli pochutnávat jen ti, kteří měli v dosahu sníh - např. francouzský král Ludvík XIV., nebo jeho kolega Karel II.,.. Tato lahůdka se dostala k lidu mnohem déle. Na tomto výrobku měli podíl i Američané tím, že zmrzlinu a její výrobu rozšířili i do obyčejných rodin. Vynález byl patentován roku 1846. Roku 1904 byl na světě oplatkový kornout, jejímž autorem byl italský přistěhovalec Marcioni. U nás se prvním zmrzlinářům říkalo gelatiéři. Zmrzlina se dnes dělí na dva druhy, kde základem je buď mléko, nebo voda a ovoce. Těch chutí je však nepočítaně. Rajče Takovou zmrzlinu si můžete vykouzlit i sami doma. Na konci školního roku budete pilně sbírat jahody a recept na lahůdku je následující: 250 g jahod, 2,5 dl šlehačky, moučkový cukr dle libosti Jahody rozmixujeme, osladíme a zlehka vmícháme ušlehanou šlehačku. Nalijeme do misky, přikryjeme alobalem a dáme zmrazit. Zmrzlinu vykrajujeme lžící, porce zdobíme čerstvými jahodami. A kdo má rád, dodá pořádnou čepici šlehačky, poleje čokoládou a posype rozemletými ořechy. Bomba. Rozhovor s p. uč. Rakovou 1. Kolik je Vám let? Přes 30. 2. Líbí se Vám tady? Ano líbí. 3. Kde jste studovala? VŠ - Pardubice, ústav cizích jazyků.
4. Co jste dělala před tím, než jste nastoupila k nám do školy? Učila jsem na škole Sladkovského a předtím byla na mateřské. 5. Jaká je Vaše oblíbená a neoblíbená třída? Všechny třídy mám oblíbené. 6. Co posloucháte za hudbu? Poslouchám všechno kromě metalu. 7. Jste vdaná? Ano. 8. Co čtete? Čtu hlavně historické knížky. 9. Máte nějakého domácího mazlíčka? Ano, mám křečky. 10. Co nemáte na dětech ráda? Nemám ráda, když lžou do očí. 11. Na co se díváte v Tv? Hlavně na pořady o přírodě. 12. Chodíte do kina? Když mám čas, tak ano. 13. Chodíte do divadla? Málokdy. 14. Jaké máte koníčky? Děti, sport, lyžování, volejbal. 15. Zlobí Vás děti? Zlobí. 16. Chutná Vám jídlo ze školní jídelny? Dá se to jíst. Děkujeme za rozhovor. A přejeme Vám jenom pravdomluvné děti, děti hodné, dostatek času na Vaše koníčky a na návštěvu divadel. Za děti se obávám, že se to asi do puntíku nevyplní, ale takové už jsou děti. Vždyť by to byla nuda, učit jenom hodňáky. Tak pěkné Vánoce. Hororový příběh Znal jsem jednoho kluka, který mi pořád vyprávěl nějaké svoje hororové příběhy. Jmenoval se Honza. Scházeli jsme se vždycky po škole v klubovně a pouštěli si písničky z rádia. Chodili jsme tam každý den ve stejnou dobu. Nikdy se nestalo, aby někdo nepřišel, aniž by se předem omluvil. Tedy až do osudného dne. Bylo to o prázdninách, takže jsme se scházeli už brzy odpoledne. Přišel pátek. Honza mi volal, jestli by nevadilo, kdyby dnes přišel do klubovny trochu později. Domluvili jsme se na půl desátou. Devátá hodina odbila, já se spakoval a šel do klubovny. Nějak jsem se zabral do luštění křížovek, že jsem si ani nevšimnul, kolik je hodin, a že tu někdo chybí. Docela jsem se zděsil, když v deset hodin večer tu Honza stále nebyl. Najednou se rozrazily dveře a on doslova vletěl dovnitř. Po chvilce sedl na židli a ještě celý zadýchaný mi začal vypravovat, co se stalo. Prý ho někdo pronásledoval ulicemi města. Další část vypravoval asi takhle: Když už jsem byl skoro u klubovny, tak jsem se rozhodl, že se té záhadné osobě ztratím. Začal jsem utíkat. Doběhl jsem
až ke kostelu, ale už za mnou nikdo nebyl. Docela se mi ulevilo. Sotva jsem však zašel za roh, už jsem za sebou zase viděl ten podivný stín. Běhal jsem sem a tam. Tentokrát jsem se zastavil u pekárny, kde bylo nejvíce světla. Nikdo tu nebyl. Bylo to divé. Rozeběhl jsem se ke klubovně a neohlížel se za sebe. No a pak už si mě viděl. Nedalo mi to a rozhodl jsem se, že přijdu této záhadě na kloub. Kamarád byl sice proti, ale když viděl, že jsem rozhodnut a že odcházím, šel se mnou. Došli jsme až ke kostelu. Nikoho jsme nepotkali. Vyšli jsme za roh a kamarád najednou vykřikl: Bacha, támhle, to je on! Nemohl jsem se pohnout. Srdce mi bušilo a na kamarádovi bylo vidět, že si asi nadělal do kalhot. Najednou jako by mě něco nakoplo. Pádil jsem pryč a Honzu doslova táhl za sebou. Běžel jsem, kam mě nohy táhly. Neměl jsem ani ponětí, kde jsem. Ale když jsem uviděl náhrobní kámen u cesty, bylo mi to hned jasné. Ty hrozné zvuky ze hřbitova mě děsí ještě teď. A na tu divnou postavu, které hořela hlava, také nezapomenu. Vypadal jako Ghost Rider. No a co bylo potom, to si asi umíte domyslet. Zdrhal jsem domů, že to ani rychleji nešlo. Nemohl jsem se otočit. Doběhl jsem až k našemu domu. Teprve tady jsem si uvědomil, že se mnou Honza není. Od té doby jsem ho už nikdy neviděl Česká MISS Zeptali jsme se pár človíčků na škole, co by měla mít podle nich Česká Miss (7 věcí) Lenka Drahá 5.B Tomáš Vyskočil, 5. B hezké šaty hubená neopálená dlouhé vlasy blond vlasy pyšná štíhlá mladá vysoká měla by mít make-up dlouhé vlasy (redakce-poslední už nevěděl ) milá Patrička Kupková, 1.A velká blond vlasy štíhlá přátelská hodná krásná měla by nosit sukni Jakub Meduna, 8.A vysoká dlouhý vlasy dlouhý nohy měla by být pěkná pěkná postava pěknej obličej přátelská
Radka Volopichová, 7.A měla by myslet na ostatní hodná ne moc hloupá pěkná dlouhé vlasy, nohy ne pyšná dlouhé řasy A co si myslí opravdová modelka -Kateřina Kubátová, která postoupila do semifinále České Miss a bude reprezentovat Pardubický kraj? krásná sympatická inteligentní měla by dobře reprezentovat ČR určitě mluvit anglicky dál už nevěděla - asi to už stačí.. Přejeme hodně štěstí Holky, na co čekáte? Vždyť takové jsme přece všechny. Tak ahoj příští rok na České Miss. Co bys dělal, kdyby se tvůj kamarád opařil? Dovolili jsme si položit jednu důležitou otázku dětem. Není nepodstatná. Tak posuďte sami, jak vaši spolužáci obstáli. Báli byste se s někým z nich popíjet vroucí čaj? David Košárek, 3.A Nevím. Lenka Truhelková, 3.A Bohužel, nevím. Daniel Pospíšil, 3.B Zavolal bych sanitku. Sára Novotná, 2.A Pomohla bych mu. Nikola Kušnír, 1.A Nevím. Tomás Zelený, 1.A Dal bych ho do vany a sprchoval bych mu to studenou vodou. Ondra Kavan, 1.A Zavolal bych záchranku.
Verča Bohunková, 1.B Adélka Dostálová, 2.B Zalepila bych mu to. Polila bych mu to. (Redakce: Adélko, pozor, určitě ne zbytkem horkého čaje.) A jak tedy na to? Poradíme. První pomoc při menších popáleninách: Co nejdříve ponořte popálené místo do studené vody nejméně na 10 minut. Ochladí to kůži a zmírní bolestivé pálení. Není-li dostupná voda, použijte jinou chladnou tekutinu, například mléko, ledový čaj, Odstraňte oděv a šperky, které by mohly zaškrcovat postižené místo (hodinky, prsteny), pokud by vznikl větší otok. Postiženou oblast překryjte sterilním obvazem. Lze použít i čistý, čerstvě přežehlený kapesník. Puchýře nestrhávejte!!! Kdy vyhledat lékaře? Když: je popálenina větší než 5 cm zasahuje popálenina do hlubších vrstev kůže popálení či poleptání postihlo krk a hrdlo se objevuje hnis a zvětšuje se otok a zrudnutí jde o popálení elektrickým proudem nebo chemikáliemi Pokud nebudete doma sami, určitě stačí přivolat rychle maminku, tatínka, babičku, tetičku, zkrátka někoho dospělého, kdo vám pomůže. Kdo je nosál? Jde o medvědovitou šelmu. Lidé ho chovali pro jeho inteligenci. Ochočovali si povětšinou družné samice, které se ve volné přírodě pohybovaly ve smečkách i se svými mláďaty. Samci se mohli přiblížit ke skupině jedině tehdy, když samice byly březí (cca 77 dnů). Nosálové jsou velice milá a bystrá zvířata. První kolonizátoři přijíždějící do Jižní Ameriky si je velice oblíbili. Nosál se dožívá až 18 let. Vyskytuje se v Jižní Americe a žije v listnatých a smíšených lesích. Jeho délka je 35-69cm, délka ocasu 32-68cm a hmotnost 3-7,7 kg. Živí se plody, hlízami, ptačími vejci a drobnými mláďaty. Říká se : podle nosa - poznáš kosa. Tak tady to platí dvojnásob. Zdravíme nosály.
Co si přeju k Vánocům Já si k Vánocům přeji hodně věcí, ale úplně nejvíc si přeji mobil, o kterém sním už moc dlouho. Já mobil mám, ale už takový starý a rozbitý a už se mi nelíbí. Sice má pěknou barvu a je tak akorát do ruky, ale už se mi opravdu nelíbí a také zvoní, i když mám vypnuté zvuky, takže si musím vypínat úplně celý mobil a to mě štve.. A taky si přeji nové kolečkové brusle, protože ty staré, co mám, jsou mi už malé. Pak si ještě přeji nějaká trika, rifle atd. Ale nebudu naštvaná a ani nebudu jásat. Prostě netrvám na tom, abych vše dostala. Hlavně, Ježíšku, ať nás nemineš. Czech metal legends II. Kikinka Je 30. 10. 2011, což znamená, že se pořádá druhý ročník festivalu Czech metal legends v pardubickém klubu Ideon. Oproti minulému roku se změnily dvě věci. Místo konání a účinkující. Letos jsem zhlédl vystoupení skupin Titanic, Root, Debustrol a Citron. První dvě kapely festivalu jsme vynechali. Přišli jsme až na Titanic. V tu dobu tam bylo asi 200 lidí. Hala se začala zaplňovat velice pomalu. Heavymetalový
melodický Titanic odehrál skvělý koncert se dvěma hosty. Poté přišli Root, kteří zde pokřtili svoji novou desku. A hned po nich jejich přátelská kapela thrashmetalový český Debustrol. Debustrol zde slavil svých 25 let existence a zahrál úžasný koncert. Po nich nastoupil Citron, bohužel bez Standy Hranického, který zkolaboval a ležel v nemocnici. I tak hrála tato skupina skvěle. Potom jsme odešli a tím jsme vypustili koncert skupiny Kreyson v čele se ztělesněním komerce Láďou Křížkem. Jako vždy jsem byl nadšen a všem mohu v příštím roce již třetí ročník vřele doporučit. Dušičky Vzpomínka na všechny zesnulé (v kalendáři Památka zesnulých) připadá na 2. listopad. Ve dnech blízkých tomuto datu je zvykem jít na hřbitov, na hrobu rozsvítit svíčku, položit květiny a tak uctít zemřelé. Dušičky mají původ v křesťanské tradici, ve které je zvykem také se za zemřelé modlit. V týdnu od 1. do 8.11. je zvláštní Dušičkový týden. V tento týden se zvlášť křesťané modlí za zemřelé. Památku všech věrných zemřelých zavedl v roce 988 opat Odilo. Tímto se snažil jít proti pohanským obřadům, které tenkrát stále přetrvávaly. Je zajímavé, že třeba například v Americe slaví v těchto dnech něco podobného. U nich není zas tak krásný název Dušičky, jejich název zní Halooween. Tato událost má pravděpodobně svůj původ u Keltů. Zvykem je se přestrojit za nějaké strašidlo, říkat při tom tradiční říkanku a koledovat o sladkosti. Typickým symbolem je vyřezaná dýně se svící uprostřed. Je ta událost opravdu něco podobného nebo něco úplně jiného? Přijdou vám Dušičky jako krásná událost, nebo jako Halooween? Myslím, že bychom měli naši českou tradici zachovat i pro další pokolení. Už jen ten poetický název plný citu DUŠIČKY. JaS
Florbal Vzhledem k čím dál tím větší oblibě tohoto sportu (nejen v České republice) jsem se rozhodl napsat článek o tomto sportu. Florbal je kolektivní halový sport který se hraje na hřišti o rozměrech 40x20 metrů s lehkým dutým plastovým míčkem. Hraje se 5 hráčů + brankář z každého týmu. Hráči mají lehké speciální hole podobné hokejkám na lední hokej. Tento bezkontaktní sport vznikl původně v USA, ale za kolébku florbalu se považuje Švédsko. Ovšem v každé zemi měli pro tento sport jiný název. Ve Švédsku nejprve innebandy, Švýcarsku unihockey a ve Finsku salibandy. Kromě názvu se hry lišily i v pravidlech. K sjednocení pravidel došlo až v roce 1986 v souvislosti slosti se založením Mezinárodní florbalové federace (IFF) Výbavu pro florbalové brankáře vyrábí značka Jadberg. Mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější značky patří Salming, Unihock, Canadien a Exel. I česká republika má florbalovou reprezentaci jejíž největším úspěchem byl bronz na mistrovství světa ve Finsku. Jak je již uvedeno oblíbenost tohoto sportu stoupá a česká republika má již přes 450 registrovaných florbalových celků. Co říkáte na nové šatní skříňky V naší škole se objevilo několik nových šatních skříněk. Vyrazili jsme mezi žáky a poptali se jich za vás, co jim říkají. Dan Ilich Wiliem Stojka Jsou moc hezký. Jsou pěkné. Bára Hamáčková Jsou moc hezký, ale úzký. p.uč. Průchová Jsou jen pro některé žáky této školy, to je škoda. p.uč. Pavlíčková Moc se mi líbí. Denisa Rosiová Jsou pěkné a nemačkáme se ve skříňkách.
Anonym Jsou pěkný a dá se do nich dobře bouchat.(hlupáku.) p.uč Branstillerová Jsou veselé a vydrží snad mnohem déle. David Antoš Jsou pěkný, ale škoda, že tam není polička na boty. Romana Šťastná Jsou hezký. p.uč. Joska Nové šatní skříňky se mi velice líbí. Tomáš Mázl Jsou moc hezký. Rozhledny Rozhledna Terezka: Terezka je název rozhledny postavené na území obce Proseč na Chrudimsku, u místní části Paseky. Rozhledna byla postavena roku 2004. Je nejvyšší z trojlístku rozhleden postavených v oblasti Toulovcovy Maštale. Výška stavby je 26,5 m. (Rozhledny skoro jako v Paříži.) Rozhledna Bára: Bára se nachází na Podhůře. V roce 2008 byla na témže místě otevřena stejnojmenná rozhledna (21.června). Již čtyři dny po otevření však byla smetena větrnou vichřicí. Slavnostní otevření bylo 3. září 2009. Celková její výška je 17 metrů.
Zuberský Vrch: Zuberský Vrch je s nadmořskou výškou 650 m jeden z nejvyšších vrcholů v Železných horách. Nachází se v jejich jihovýchodní části, u osady Zubří, 1,5 km jihozápadně od Trhové Kamenice na Chrudimsku. Rozhledna byla otevřena 1.června 2004. Je vysoká 55 metrů a má jednu vyhlídkovou plošinu. Rozhledna Borůvka: Borůvka je název rozhledny postavené u obce Hluboká na Chrudimsku. Rozhledna je přístupna od 4.června 2005. Svou konstrukcí se vymyká běžnému vzhledu a provedení rozhleden. Patří k nejzajímavějším a nejkrásnějším rozhlednám v okolí. Celková výška rozhledny je 18,5 metru. Rozhledna Vojtěchov: Rozhledna se nachází na kótě zvané Na hrbovátkách,7 km severovýchodně od města Hlinska. Věž má ocelovou konstrukci, spodní dvě patra jsou obložena žulovými kameny, které byly za tímto účelem dovezeny do Horních Dvorců u Jindřichova Hradce. Celková výška věže je 16,35 m s dvěma vyhlídkovými plošinami. Testík Jaké znalosti mají žáci, není těžké zjistit, od toho je tu přece žákovská, ale jak jsou na tom naši učitelé? Teď se můžete sami dozvědět, jak někteří z nich uspěli v našem testíku. Učitelé vybírali z několika možností. Každý dostal svou značku. A ta říká, jakou zaškrtli odpověď. Tučně jsou odpovědi správné. p. uč. Ferešová F p. uč. Kudláček K p. uč. Navrátilová N p. uč. Cieslerová C 1. Dobytí Bastily: a) 27. 7. 1794 b) 14. 7. 1789 F, K, N, C c) 2. 6. 1793 2. Sklo: a) pevný roztok F, N b) heterogenní suspenze K, C
3. Bob Dylan: a) blues F, N, C b) swing c) jazz K 4. Syndrom prázdného hnízda: a) adolescence b) stáří N c) dospělost F, K, C 5. Kalorimetr: a) pro pokusné určení tepla F, K, N, C b) pro pokusné ověření Pascalova zákonu c) pro určení hustoty 6. nejmladší předchůdce lidoopů: a) australopitekus F b) homohabilis C c) ramapitekus K, N 7. konspirace: a) rozsah, rozměr, zaměření b) spiknutí, komplot C c) úmyslné klamání, předstírání něčeho F, K, N 8. Přívlastek: a) shodný/ neshodný F, K, N, C b) pouze 1 druh c) přímý/ nepřímý 9. Černý kůň bez bílých odznaků: a) haflis F, C b) fríský kůň K c) lipicanský kůň N 10. Vzorec pro výpočet pravoúhlého trojúhelníka, jestliže přepona je strana c: a) a 2 = b 2 c 2 b) b 2 = c 2 a 2 F, K, N, C c) c 2 = a 2 + b 2 11. Dekameron: a) Vilde b) Villon c) Boccaccio F, K, N, C 12. Arménie: a) Jerevan F, K, N b) Baku C c) Tbilisi 13. Kůň: a) pferd, cheval, horse F, K, N, C b) cheval, kôn, hunt c) poisson, horse, fochs 14. Kolyma a) hora N b) řeka F, K c) město C 15. Marie Antoinetta: a) dcera M. Terezie F, K, N, C b) manželka Fridricha II. c) sestra Kateřina II. 16. Značka draslíku: a) Dr b) K F, K, N, C c) La
17. Prvek, jímž jsou plněny žárovky: a) neon N, C b) aluminium c) argon F, K 18. Podmíněné reflexy objasnil: a) Timbergen b) Frich c) Pavlov F, K, N, C 19. Sid: a) Doba ledová F, K, N, C b) Šmoulové c) Prasátko Pepina 20. Kůň poslán ČR jako dar britskému princi: a) Favory F, N, C b) Sixteen c) Lima K Ela Křížovka 1.V čem nosíme nákup? 2.Jaký svátek se slaví na podzim? (Haloween) 3.Zvíře, které jí banány? 4.Pomůcka ve třídě? (píšeme se na ni) 5.Křestní jméno současného prezidenta ČR?
Jóga - Božena Pecháčková Zeptali jsme se za vás: Dobrý den. Můžeme Vám položit pár otázek? Jak dlouho předcvičujete jógu? Od roku 1983. Jak jste se k tomu dostala? Přes učitele jógy, který pochází z Pardubic, pak díky seminářům v Praze. Kde probíhá jóga? Na ZŠ Husova. Jak dlouho trvá cvičení jógy? Hodinu a půl 1x týdně + možno cvičit doma. Co bychom měli mít s sebou? Deku, litrovou lahev s vodou a tepláky. Chodí cvičit ženy nebo i muži? Ženy víc. Co je to vlastně jóga? Je to životní filozofie, zabývá se tělem i myslí, její praktikování vede ke zlepšení života. Děkujeme za rozhovor. A jsme zase chytřejší. Ráďa Jak jsem potkal ducha Ta příhoda se stala minulý rok o prázdninách. Jel jsem společně s rodiči za babičkou a dědečkem do vesnice nedaleko Šumperka. Moc jsem se těšil, protože tam mám mnoho kamarádů. Když jsme přijeli k domu, kde bydleli moji prarodiče, bylo to radostné setkání. Přivítali jsme se napřed s babičkou, potom s dědečkem, který zrovna štípal dříví. Zanedlouho rodiče odjeli a zůstal jsem
s prarodiči sám. Vždycky když jsem za nimi přijel, zdál se mi jejich dům obrovský a tajuplný. Skoro jsem byl ochoten věřit, že v domě bydlí nejen babička a dědeček, ale i různí skřítci a strašidla. Následující den jsem dopoledne pomáhal babičce s přípravou oběda. Zrovna když jsem krájel pažitku, řekla mi, abych jí donesl ze sklepa brambory. Tak jsem šel. Trochu se strachem jsem otevřel dveře do sklepa a rozsvítil si na schody dolů. S bušícím srdcem jsem scházel těch deset schodů. Dole jsem pak otevřel další dveře. Jakmile jsem to udělal, spatřil jsem nad sebou cár bílé látky letící ze tmy. Byl potřísněný něčí krví. Ta věc mi najednou spadla na hlavu, svezla se po tváři a tvrdě dopadla na zem. Já zařval strachy a utíkal zpátky po schodech nahoru. Pak jsem utíkal za babičkou a řekl jí, že dole je duch. Babička se na mě udiveně podívala a šla do sklepa. Šel jsem opatrně za ní. Sešli jsme schody a pak se babička podívala do tmy, kde jsem viděl ducha. Beze strachu rozsvítila a rozesmála se. Mně to přišlo divné. Mezitím se ke mně otočila a řekla mi, že ten duch je čerstvá hovězí kýta zabalená do velkého papírového obalu. Když jsem otevřel dveře, tak jsem ji shodil z nejvyšší poličky. Od té doby dává babička všechno maso ne na poličky, ale do nedalekého mrazáku. JaS Kapucínský klášter - kostel sv. Josefa Žebravý řád kapucínů přišel do Chrudimi v roce 1656. Konvent vznikl při tehdejším okraji města. Radní tak poskytli kapucínům nevyužité pozemky, které se v současné době nacházejí přímo v historickém centru. Větší část objektu tvoří užitková zahrada a na jejím jižním konci stojí kostel svatého Josefa. Východně od něho jsou seřazeny obytné budovy konventu. Ty vytvářely křídla, která obklopovala rajský dvůr se studnou uprostřed. Kapucíni vykonávali v Chrudimi činnost podle vzoru sv. Františka. Jejich počet však kolísal. Například v roce 1665 jich bylo šestnáct, v roce 1720 osmadvacet, roku 1891 pouze pět. Byli oblečeni do hnědého hábitu s dlouhou kapucí. Ten měli přepásaný provazovým cingulem, na němž byl připevněný růženec. Barokní kostel ze 17.století je součástí kapucínského kláštera. Byl budován od roku1656. Kostel byl vysvěcen v roce 1665. Jde o budovu s loretánskou kaplí a Božím hrobem. Nad vchodem do kostela je pískovcová socha sv. Josefa z roku 1702. Klášter byl po zrušení v roce 1949 zcela přestavěn.
Lego Historie První originální LEGO kostka byla vyrobena po druhé světové válce v roce 1949 rodinnou dánskou společností LEGO Group. Ovšem už o pár let dříve byla vyřezána první dřevěná Lego kostička. Možnosti Z LEGA jde postavit model snad čehokoli auta, letadla, vlaku, domu, hradu, vesmírné lodě, továrny a sochy. Je vyrobena spousta sérií stavebnic např. LEGO Star Wars, LEGO Indiana Jones, LEGO Castle, LEGO Kingdoms, LEGO Ninja go, LEGO City, LEGO Galaxi, LEGO Bionicle, LEGO Hero faktory a spousta dalších. Popularita Stavebnice LEGO se staly jednou z nejoblíbenějších stavebnic a zároveň hraček téměř na celém světe. S LEGEM si vyhraje skoro každý, od malých dětí, až po dospělé, kteří obdivují fantazii a tvořivost tvůrců stavebnice LEGO. Kannabis Lenochod Chybička podruhé Lenochodu Chybičkovi se po vás zastesklo. A tak si říkal, že se za vámi pomocí dalšího příběhu vydá. Školní rok teprve začal a už aby Chybička honil známky na předběžné vysvědčení. Jak známo, moc dobré známky neměl, i když se snažil ze všech sil. Nechtěl strávit odpoledne a víkendy nad sešity a pod bičujícími, přísnými a zároveň zklamanými pohledy rodičů. Ne, tak to opravdu nechtěl! Když Chybička něco zkazil, lítost rodičů pro něj byla daleko horší než pořádný výprask. Rozhodně netoužil po tom, aby to s vysvědčením dopadlo stejně. Navíc si slíbil, že letos ukáže, co v něm je, že se nebude domů pomalu plížit po čtyřech, ale radostně vstoupí do pokoje s papírem plným jedniček v ruce. Houby, místo toho teď honí známky, aby z toho rodiče nedostali infarkt, aby je to při nejlepším neporazilo. A co on? Sám z toho rozhodně žádnou radost neměl. Na některé předměty stačilo sednout si pod lampičku a učit se opakovaným čtením. Občas přispěl i nějaký ten televizní dokument. Jenže matematiku ani fyziku se takhle nenaučíte. Na to je třeba matematického fištróna, jenže toho mu nebylo z hůry dáno. Co na tom, že se snažil, pilně plnil domácí úkoly, našprtal se vzorečky nebo jiná pravidla výpočtu, když při písemce výsledky jednoznačně neodpovídaly? Byl rád za trojku. Nyní jich měl
požehnaně. A kdyby jenom trojek! Škoda mluvit. Chocholka mu stála hrůzou nad ošklivou žákovskou. Co s tím? lámal si hlavu, ale čísla přitom jen rozlámal do ještě většího guláše. Trénink mu zas tak výrazně nepomohl. Nakonec své přemýšlení nad svou hloupostí vzdal a radši se snažil doplnit alespoň přibližná čísla do domácího sešitu. Před tím, než vyrazil na fotbal, stihl ještě vyvenčit svého pejska Puzzlíka a nechat prolétnout papoušici Kuku. Zítra jí musí vyčistit klec, chudák, má to tam tak špinavé! nařídil si důrazně, jak jen to uměl. Další odpoledne zašel za svou milou matikářkou poprosit ji o vysvětlení nové látky, kterou vůbec nepochopil. Paní učitelka ho učila ještě na výtvarku, tak pro ni vzal i obrázek Puzzlíka, který kreslil o víkendu. Měla radost nejen z obrázku, ale také z Chybičky. Takovým dětem, co se takhle snaží, ráda s učivem pomohla. Věděla, že Chybička dává při hodinách pozor a že kvůli domluvenému doučování pustil dokonce svoji oblíbenou pomoc u veterináře. Zařekla se, že mu s takovouhle ráda přilepší známku. Pokud to teda bude potřeba. Momentálně se totiž Chybičkovi začínalo dařit. Kdyby se tolik nesnažil, určitě by to vypadalo mnohem hůř. V duchu ho až trochu litovala. Musí neskutečně dřít a jeho spolužákovi Robimu to pálí od přírody, jenže ten je líný jako veš, nenosí úkoly, mnohdy ani pomůcky. Osobně jí tak nějak přirostl k srdci. Víc než Robi. Chybička pilně počítal a neulevil, přestože si průměr už vylepšil. Stíhal i pomáhat doma, starat se o Puzzlíka, Kuku a kočičku Mog a ještě k tomu pomáhat veterináři s čištěním kotců apod. Rodiče žasli nad tím, jak to Chybička všechno stíhá. Přitom
nikdy nebyl přepracovaný. aný. Stíhal i lehce odpočívat. Známky dopadly dobře, tedy pro Chybičku. Robi doma asi rodiče příliš nepotěší. S úsměvem si to Chybička vycházel ze školy. Díky své snaze a píli toho nejen lenochod zvládne mnohem víc, než když se fláká jako Robi, přestože kdyby Robi má samé jedničky. Ale to Chybičkovi nestačí, musí se hodně snažit, aby něco dokázal. Nejen učitelé, ale i rodiče ocení snahu a zdánlivou šikovnost, než intelekt a lenost. A na závěr vás mám od Chybičky srdečně pozdravovat. A jestli chcete taky někomu udělat radost, Chybičku si vezměte za příklad. Určitě to potěší i jeho. Bude se na vás do příště moc těšit. Ela Máš na to stát se modelkou? 1. Chtěla bys být modelkou? 2. Máš na to? Zuzana Matějů, VIII.B 1. Ano, chtěla bych jí být. Protože se mi to líbí. 2. Lidé říkají, že bych to mohla zkusit, ale jsem moc malá. A v tom je ten problém. Kristýna Seidlerová, XI.A 1. Ne, nechtěla bych být modelka. Protože bych se musela v několika věcech omezovat - např. v jídle, ve volném čase atd A neměla bych vůbec čas na své přátele. 2. Ne nemám na to. Nemám na to postavu a ani by mě to nebavilo. Nikola Jeníčková, VI.B 1. Ne, nebavilo by mě to. 2. Nevím, ale prej bych to mohla zkusit. Gabriela Magicová, VIII.A 1. Ne, nesnáším vychrtlý ženský. 2. No rozhodně ne, protože si to nemyslím a nemám na to postavu. Dominika Licková, XI.B 1. Ne, protože to dělaj samé bárbíny. 2. Myslím, že ne, ani by mě to nebavilo.