LETŇANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR

STUDIO B&M PROJEKTOVÁNÍ, OCHRANA KRAJINY LETŇANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR POSOUZENÍ VLIVU ZÁMĚRU LETŃANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR, BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY V K.Ú. LETŇANY NA KRAJINNÝ RÁZ VESELSKÁ 17 591 01 ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Strana 2 2

Strana 3 Akce: LETŇANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR, BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY Popis akce: Posouzení vlivu navrhovaného záměru LETŇANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR, BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY v k.ú. Letňany na krajinný ráz ve smyslu znění 12 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Metodika: Hodnocení je zpracováno podle postupu hodnocení krajinného rázu autorů Bukáček, R. Matějka, P. 1997: Hodnocení krajinného rázu - metodika. Správa Chráněných krajinných oblastí ČR (dnes AOPK ČR), Praha a navazující metodiky případového hodnocení autorů Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. 2004: Metodika posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. Zadavatel: Zpracovatel: Ing. Jan Dvořák Barrandovská 14 152 00 Praha 5 Studio B&M, sdružení fyzických osob, Praha Datum: 03.05.2011 Ing. Roman B. Bukáček, Ing. Josef Rusňák 3

Strana 4 LETŇANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR POSOUZENÍ VLIVU NAVRHOVANÉHO ZÁMĚRU LETŇANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR, BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY V K.Ú. LETŇANY NA KRAJINNÝ RÁZ VE SMYSLU ZNĚNÍ 12 ZÁKONA Č. 114/92 SB. O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY. 1 CÍLE POSOUZENÍ Cílem odborného posudku je posouzení potenciálního vlivu záměru Letňany sever Obytný soubor, bytové a polyfunkční domy v k.ú. Letňany na krajinný ráz ve smyslu 12 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon ). Dílčím cílem je nalézt problematická místa z pohledu snížení estetické a přírodní hodnoty ve smyslu ustanovení 12 zákona, kde je prioritní zachování stávajících hodnot krajinného rázu a případně navrhnout řešení. Toto hodnocení vlivu uvedeného záměru na krajinný ráz neposuzuje ani architektonickou kvalitu jednotlivých objektů ani kvalitu urbanistického řešení daného prostoru. 2 CHARAKTER ZÁMĚRU 2.1 SITUACE A STÁVAJÍCÍ STAV Jak je uvedeno v souhrnné zprávě je záměr navrhován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do prostoru stávajícího pole, jehož okraje jsou utvářeny zahrádkářskými koloniemi, lady a urbanizovanými plochami. Záměr, který je situován severovýchodně od kompaktní zástavby Letňan představuje rozsáhlejší výstavbu rodinných a bytových domů na ploše okolo 18 ha. Jak je uvedeno v předložené dokumentaci jedná se o návrh zástavby 118 rodinnými domy, 3 viladomy a stavbou sportovního areálu s tenisovým klubem, který je situována na parc. č. 760/1, 760/17, 764/2, 766/1, 768/4, 768/5, 796/1, 770, 771, 773/1, 838/1. Na pozemku č. 770 v současné době stojí jednopodlažní stavba bez čísla popisného a evidenčního, původně sloužící pro správu sportoviště umístěného na parcele 771. Na parcelách 776/1 a 768/4 se nachází zahrádkářská osada a na parcele 773/1 se nachází kynologický klub. Ostatní plochy jsou vedeny jako orná nebo jiná plocha. 2.2 ÚZEMNÍ PLÁN Funkční využití území je dáno Územním plánem sídelního útvaru hl.m. Prahy, kde je pro severní část území vymezena funkce OB-čistě obytné s kódem míry využití území C. Funkční plocha OB je obklopena ze tří stran funkčními plochami SO 3-sloužící oddechu, ZMK-zelení městskou a krajinnou, ZP-zelení parkovou a při východní straně urbanisticky významným dopravním spojením propojujícím Letňany a Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č.87/dk/33 Letňany komunikační propojení Veselská-V Sedlišti. V trase komunikace je počítáno s vedením cyklistické stezky. 4

Strana 5 Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště. Obrázek 1: Výřez z výkresu územního plánu hl. města Prahy. 2.3 CHARAKTER VÝSTAVBY Řešené území je rozděleno na tři funkční plochy (OB, OV, ZMK) a navrhované stavby svým charakterem a náplní odpovídají stanovenému funkčnímu využití dle platného územního plánu hl. města Prahy. V území čistě obytném jsou navrženy bytové domy označené ve výkresové dokumentaci písmeny A, B,C,D,E. V území všeobecně obytném polyfunkční domy označené PD1, PD2 a PD3. Území městské zeleně bude řešeno jako ozeleněná plocha s výsadbou nízké zeleně a stromovou výsadbou. V ploše je navržená cyklostezka doplněná drobnou parkovou architekturou. Dopravně jsou navržené stavby napojeny na obytnou ulici, která tvoří průjezdný okruh s jedním slepým ramenem s kruhovým obratištěm. Obytná ulice se napojuje na místní pozemní komunikaci vedenou ve směru jihovýchodním, ze které bude obsloužena část bytových domů a polyfunkční dům PD 3 ubytovna. Celý obytný soubor je tvořen třemi funkčními částmi a tomu odpovídá i jeho urbanistické řešení. Páteřní komunikace je stávající (je předmětem Dokumentace k územnímu řízení Obytný soubor Letňany sever rodinné domy a viladomy). Tvoří ji vozovka, která je řešená jako dvoupruhová, dvousměrná komunikace s jednostranným chodníkem, doplněná silniční zelení stromy v zatravněných plochách. Tato komunikace bude v rámci nové výstavby doplněná o dvě křižovatky pro napojení obytné ulice a podélný chodník po druhé straně komunikace se zelení a podélnými parkovacími stáními. Na komunikaci budou napojeny tři vjezdy do garáží bytových domů a vjezd na parkoviště a do garáží polyfunkčního domu PD3. Obytná ulice je řešená jako okružní se dvěmi křižovatkami, které ulici napojují na stávající pozemní komunikaci. Směrem k polyfunkčním domu je obytná ulice prodloužena slepým zásobovacím ramenem ukončeným kruhovým obratištěm. Prostor obytné ulice v proměnlivé šířce 8, 10, 15,3 m je tvořen dvoupruhovou dvousměrnou vozovkou doplněnou po jedné nebo obou stranách chodníkem, zelení a místy kolmými parkovacími stáními. Z obytné ulice jsou řešeny vjezdy do garáží bytových domů. Výstavba obytných domů je navržená převážně podél komunikací. Čtyři bytové 5

Strana 6 domy v západní části území jsou umístěny kolmo na obytnou ulici. Bytové domy jsou hmotově řešeny jako deskové s proměnlivou výškou, která klesá směrem k severovýchodu, tzn. směrem k druhé části čistě obytného území se zástavbou rodinnými domy a viladomy. Mezi bytovými domy vzniká ve střední části vnitroblok, který bude mít rekreační a odpočinkovou funkci. Parková úprava bude řešená chodníky, umístěním malého dětské hřiště nebo hracích prvků rozptýlených v ploše, vodním prvkem a ozeleněnými plochami sadových úprav. Vše bude doplněno drobnými prvky parkové architektury. Velká část bytových domů má první nadzemní podlaží zvýšené, umístěné cca 1,5 m nad terénem nad prostorem hromadných garáží pro jednotlivé domy. Plocha v jihozápadní části řešeného území je definovaná jako plocha všeobecně obytná a jsou v ní navrženy polyfunkční domy PD1, PD2 a PD3 a čtyřpodlažní bytový dům A4. Dům PD 1 je navržen jako deskový čtyřpodlažní objekt, který je propojen jednopodlažní podnoží s třípodlažním objektem PD2 obchodu a služeb. Oba objekty mají společnou podzemní hromadnou garáž s vjezdem ze severní strany. Výškově dominantním objektem je šestipodlažní bodový dům ubytovny umístěný v nárožní poloze území u vjezdu do území z komunikace Veselská. Polyfunkční domy jsou od prostoru komunikace odděleny pásem izolační zeleně. Architektonické řešení je dokumentováno ve výkresové části projektu v rozsahu polohového umístění staveb s ohledem na napojení na komunikace, odstupových vzdáleností a výškového řešení s ohledem na dodržení daných kódů míry využití území. Průměrná výška zástavby bytovými domy v čistě obytném území je 4 nadzemní podlaží (Domy A1, A2, A3 4+, B1 4+, B2 3+, B3 4, B4 3, C1 3+, C2 3+, E1 3+, E2 3+, D1 5+, D2 3+). Průměrná výška zástavby polyfunkčními domy a bytovým domem ve všeobecně obytném území je 4 nadzemní podlaží (Dům A4 4+, PD1 4, PD2 3, PD3 5+) Podlažnost 4 nadzemní podlaží splňuje kód míry využití území D z územního plánu, kde koeficient zeleně pro rozvolněnou čtyřpodlažní zástavbu městského typu je KZ = 0,55 a koeficient podlažních ploch je KPP = 0,8. Fasády bytových domů budou členěny architektonickými prvky, jako jsou balkóny, lodžie, terasy, pavlače, balkónové dveře, francouzská okna, okna. Povrchové úpravy budou řešeny kombinací omítaných povrchů s barevným nátěrem a fasádního obkladu. Všechny domy mají ploché střechy, některé jsou řešeny s ustupujícím posledním podlažím. Polyfunkční domy byly řešeny pouze objemově, jejich architektonické ztvárnění bude vyhotoveno po upřesnění účelu využití. Výtvarné řešení bude předmětem dalšího stupně projektové dokumentace, není předmětem hodnocení vlivu na krajinný ráz. Část plochy zeleně ZMK je součástí řešeného území. Území městské zeleně bude řešeno jako ozeleněná plocha s výsadbou nízké zeleně a stromovou výsadbou. V ploše je navržená cyklostezka doplněná drobnou parkovou architekturou. Další podrobné údaje o dispozičním řešení domů jsou uvedeny v souhrnné zprávě ateliéru Stavební projekce architekt Mašek spol s r.o. Uvažovanou výstavbou z hlediska automobilové dopravy bude nejvíc ovlivněná ulice Veselská směrem k napojení na ulici Libereckou (R8) a Kbelskou (E55). 3 PODKLADY Hodnocení vychází z poskytnutých podkladů zadavatele (projektová dokumentace, souhrnná zpráva) a z podkladů získaných terénním průzkumem, který byl proveden v dubnu roku 2011. Hodnocení bylo zpracováno pomocí dostupných mapových podkladů (ČÚZK, Zeměměřický úřad - ZM 1:10000, Ministerstvo obrany ČR DMÚ 25, orotofotomapa serveru 6

Strana 7 mapy.cz). Dále se hodnocení opírá o dostupné literární prameny a práce, informace uvedené na www stránkách obcí či jiné zdroje. Charakteristiky byly analyzovány na základě informací získaných terénní pochůzkou, přístupných mapových podkladů, literárních údajů a s využitím informací z leteckých snímků a mapových podkladů pocházejících ze serveru http://geoportal.cenia.cz a přiložené mapy byly vypracovány s využitím nástrojů GIS Janitor. Materiály využité k charakterizaci území jsou citovány vždy u příslušné kapitoly standardizovaným způsobem. 4 METODIKA HODNOCENÍ A POUŽITÉ POJMY Hodnocení vychází z uvedeného zákona č. 114/92 Sb., který chápe krajinný ráz jako důležitou vlastnost krajiny, kterou je potřeba chránit před jejím znehodnocením. Krajinný ráz je utvářen především třemi skupinami charakteristik: přírodní, kulturní a historickou, vyznačujícími se přítomnými znaky v krajině, které ve vzájemném působení utváří celkový výraz krajiny. Každý přítomný znak se vyznačuje svým projevem, který může být pozitivní, negativní nebo neutrální a významem (zásadním, spoluurčujícím, doplňujícím) a svou cenností. Ochrana krajinného rázu spočívá v ochraně pozitivních znaků jednotlivých charakteristik a v eliminaci negativního projevu těch znaků, které jsou obecně vnímány jako nepřijatelné. Za nepřijatelné znaky především kulturní charakteristiky jsou považovány znaky, které z hlediska obecného vnímání jsou chápány jako nepřijatelné a rušivé. Hodnocení je prováděno ve smyslu uvedeného postupu ve čtyřech základních krocích etapách: Definice cílů hodnocení, popis navrhovaného záměru (viz kap. 1) Vymezení hodnoceného (hodnocených) území a jeho charakteristika - vymezení záměrem dotčeného krajinného prostoru (DoKP) na základě vyhodnocení potenciálního dopadu a síly uplatnění posuzovaného záměru; případně vymezení specifických míst krajinného rázu, která mohou být významně potenciálně zasažena záměrem pro detailní pohled v hodnocení Identifikace znaků krajinného rázu vymezeného území a vyhodnocení jejich významu, identifikace hodnot krajinného rázu Konfrontace identifikovaných hodnot s daným záměrem Posouzení zásahu do pozitivních znaků a hodnot krajinného rázu na základě zjištěných skutečností. Osnova hodnocení: Etapa A: Definice cílů hodnocení Popis (charakteristika) hodnoceného záměru Definování cíle a klíčových otázek, na které má hodnocení odpovědět Etapa B: Vymezení záměrem dotčeného krajinného prostoru Analýza rozsahu dopadu daného záměru, případně analýza viditelnosti stavby Vymezení záměrem dotčeného krajinného prostoru na základě předchozí analýzy s odůvodněním 7

Strana 8 Vymezení dílčích územních jednotek v záměrem dotčeném krajinném prostoru (je-li to potřebné) Charakteristika dotčeného krajinného prostoru Etapa C: Identifikace znaků a hodnot krajinného rázu Identifikace znaků krajinného rázu vymezeného území dle jednotlivých charakteristik krajinného rázu (přírodní, kulturní a historické) v rámci vymezených jednotek a jejich klasifikace Identifikace měřítka a vztahů v krajině a jejích znaků Existence indikátorů zvýšených hodnot Hodnocení významu identifikovaných znaků Etapa D: Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz Hodnocení vlivu záměru na pozitivní hodnoty krajinného rázu Určení únosnosti vlivu záměru na krajinný ráz s odůvodněním 4.1 ZÁKLADNÍ POJMY VYCHÁZEJÍCÍ ZE ZÁKONA Č.114/92 SB. činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu oblasti či místa je taková činnost, která natolik naruší specifické znaky a hodnoty oblasti či místa, že změní význam a obsah jednotlivých charakteristik estetická hodnota krajiny je projevem přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině a je výsledkem trvale udržitelného vývoje krajiny; předpokladem vzniku estetické hodnoty jsou subjektivní vlastnosti pozorovatele, objektivní okolnosti pozorování a objektivní vlastnosti krajiny (skladba a formy prostorů, konfigurace prvků, struktura složek) harmonické měřítko krajiny vyjadřuje takové členění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člověka a přírodního prostředí a způsobům trvale udržitelného využívání dané krajiny; z hlediska fyzických vlastností krajiny se jedná o soulad měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků harmonické vztahy v krajině vyjadřují soulad činností člověka a přírodního prostředí (absence rušivých jevů), trvalou udržitelnost užívání krajiny, chápaný jako harmonický soulad znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu historická charakteristika krajinného rázu je specifickou součástí kulturní charakteristiky a spočívá v souvislostech kulturních a přírodních charakteristik oblasti či místa. Historická charakteristika je klíčová pro pochopení logiky vztahů mezi přírodními vlastnostmi krajiny, jejím využíváním a vzhledem a jejich trvalé (dlouhodobé) udržitelnosti. Patří sem i místa bitev. charakteristika krajinného rázu je dána druhem a uspořádáním krajinných složek, prvků a jevů nebo jejich souborů, které se podílejí na vzniku rázu krajiny. Jedná se o charakteristiky přírodní, kulturní a historické. Vnímáme ji jako soubor typických znaků krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky ( 3 zákona) 8

Strana 9 krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti ( 12 zákona), resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik kulturní charakteristika krajinného rázu je dána způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině zanechal kulturní dominanta krajiny je krajinný prvek či složka v krajině nebo dochované stopy kultivace krajiny, jejichž význam je nesporný z historického hlediska, architektury či jiného oboru lidské činnosti a které ve svém projevu převládajícím způsobem ovlivňují charakter daného místa či oblasti místo krajinného rázu je menší část krajiny, která je pohledově spojitá z většiny pozorovacích stanovišť nebo území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti; místo lze většinou jednoznačně vymezit oblast krajinného rázu je území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od sousedícího území ve všech charakteristikách nebo v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu; je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik přírodní hodnota je dána mírou přítomnosti ekosystémů chápaných jako ekosystémy přírodní a přírodě blízké, přirozenou morfologií krajiny, vnímatelných interakcí mezi ekosystémy a výraznými přírodními dominantami krajiny přírodní charakteristika krajinného rázu zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou především geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry, tak aktuálním stavem ekosystémů významný krajinný prvek dle ustanovení 3, odst. 1, písm. b) zákona zvláště chráněné území dle ustanovení 3, odst. 1, písm. f) zákona 4.2 DALŠÍ POUŽÍVANÉ POJMY V NÁSLEDNÉM HODNOCENÍ dotčený krajinný prostor je část krajiny dotčená předpokládanými vlivy hodnoceného záměru (zpravidla vizuálními, ale též např. akustickými apod.); zahrnuje jedno nebo více míst krajinného rázu budova je vyhrazen pro nadzemní stavbu prostorově soustředěnou a navenek převážně uzavřenou obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (Vyhl.137/98Sb.) dominanta je převládající, vládnoucí prvek v konfiguraci hmotných prvků krajinné scény dominantní rys je převládající jev nebo vlastnost krajinné scény estetická hodnota krajinného rázu je vyjádřením míry celkového pozitivního či opačného chápání výrazu dané krajiny kompaktní zástavba je souvislá zástavba, ve které stavby na sebe bezprostředně navazují ve formě řad, uzavřených nebo otevřených bloků, která tvoří uliční fronty nebo má výrazně ucelenou hranici vůči okolní krajině krajinná scéna - při pozorování z různých míst krajiny vnímáme tzv. krajinnou scénu - vnímáme ji staticky (např. jako pohled z významného bodu krajiny) nebo dynamicky (jako sled pohledů z různých míst trasy průchodu krajinou); krajinná scéna je nositelem estetických hodnot, 9

Strana 10 tkvících v prostorovém uspořádání, v neopakovatelnosti a jedinečnosti panoramat, v harmonickém měřítku a v harmonických vztazích krajiny prostorové vztahy krajinné scény jsou vztahy mezi jednotlivými hmotnými prvky krajinné scény, jejich vzájemné vzdálenosti, proporce šířkových a výškových dimenzí, význam důležitých bodů, linií a prostorů, vzájemné osové vazby, rysy symetrie, gradace, atd. zásah do znaků krajinného rázu posouzení míry vlivu záměru na identifikované znaky krajinného rázu. Zásah může mít pozitivní dopad, nemusí mít žádný dopad. V případě negativního dopadu jeho míra může nabývat různé intenzity na škále od slabého zásahu, přes středně silný, silný až po zásah stírající přítomné znaky krajinného rázu. znak běžný jev určité charakteristiky krajinného rázu, který není významný ani ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu znak doplňující jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu doplňuje charakter krajiny znak jedinečný jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu znak spoluurčující jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu významně spoluurčuje charakter krajiny znak význačný jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je význačný v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu znak zásadní jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu rozhodujícím způsobem determinuje charakter krajiny 5 ANALÝZA POTENCIÁLNÍHO UPLATNĚNÍ ZÁMĚRU Záměr představuje rozsáhlejší výstavbu rodinných a bytových domů. Je situován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do prostoru stávajícího pole, v jehož okrajích jsou situovány zahrádkářské kolonie, lada a urbanizované plochy. Záměr navazuje na stávající zástavbu Letňan. Řešené území leží v severovýchodní části území městské části Praha Letňany. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce. Ze severu je území ohraničené ochranným pásmem železniční trati Praha Všetaty Mělník. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál, území určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouží pro umístění výrobních zařízení všeho druhu, pro umístění průmyslové, zemědělské, stavební a řemeslné výroby, včetně skladů, skladovacích a distribučních ploch. Lokalita je v územně analytických podkladech oblastí určenou k obnově brownfield, kde se očekává vývoj koncepce územního plánu. Dále sousedí ze západu s areálem objektu Green Park, který je funkční plochou nerušící výroby a služeb. Z východu je nezastavěná plocha. Na východní hranici s řešeným územím se předpokládá výstavba kanalizačního Letňanského sběrače a veřejného vodovodního řadu LT 400, který zajistí zaokruhování vodovodu z Letňan do Čakovic. V územním plánu je navrženo dopravní spojení komunikací Letňany Čakovice jako veřejně prospěšná stavba pod č. 87/DK/33 Letňany. Z jihu vede stávající silniční komunikace ulice Veselská. Na její úpravu probíhá stavební řízení. Je vedená jako stavba č.0093 TV Kbely etapa 0008 Toužimská. 5.1 OBLASTI A MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU Prostor náleží pod územní plán hlavního města Prahy, kde byly v rámci pořizování územně analytických podkladů hlavního města Prahy vymezeny oblasti a místa krajinného rázu. Tyto 10

Strana 11 podklady jsou zveřejněny na stránkách Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (http://www.urm.cz/cs/uap_kraj_2007). Prostor dle těchto ÚAP leží ve vymezené oblasti č. 21 - Letňanská pláň a 23 - Kbelská pláň. Záměr je situován do území oblasti Letňanská pláň, a vymezený DoKP zahrnuje část sousední oblasti Kbelská pláň. Zdroj: Územně analytické podklady hl. m. Prahy, http://www.urm.cz/cs/uap_kraj_2007 5.2 UPLATNĚNÍ ZÁMĚRU V ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAZÍCH Zástavba bude patrná pouze v bezprostředním okolí a jen výjimečně v několika průhledech ze zastavěného území ve Kbelech a Čakovicích. Dále se bude uplatňovat jako okraj zástavby města z okolní krajiny mezi Kbely a Miškovicemi. 6 VYMEZENÍ DOTČENÉHO KRAJINNÉHO PROSTORU (DOKP) Záměrem dotčený krajinný prostor představuje území, které může uvedený záměr ovlivnit a ve kterém může dojít ke změně znaků a hodnot krajinného rázu ve smyslu 12, zákona č. 114/92 Sb. Obrázek 4: Záměrem potenciálně dotčený krajinný prostor prostor (DOKP) Dotčený krajinný prostor byl na základě těchto skutečností vymezen a zahrnuje, jak je uvedeno na přiloženém kartogramu, zastavěné území Letňan, Čakovic a části Kbelů s volnými různě využívanými prostory mezi těmito městskými částmi, letiště Letňany, parkové plochy mezi Letňanami a Kbely, zorněné plochy a lada se zelení, výstaviště a nákupní centrum a železniční koridor. 11

Strana 12 Vzhledem k charakteru a výšce uvedeného záměru představuje jím dotčený krajinný prostor území zastavěných částí sídel Letňany, Čakovice a Kbely a různě využívané prostory mezi nimi. Hranice je vedena po komunikacích a zastavěných částí, které vytváří pohledové i pocitové bariéry a umělé předěly v krajině. V tomto vymezeném prostoru se záměr bude uplatňovat změnou využití území a tedy ovlivnění vztahů v krajině (zorněné plochy z volné krajiny v okolí města vytváří specifický charakter okraje města), dále pohledově z různých částí této příměstské krajiny v průhledech tím, že místy doplní pohledový horizont, pohledově se uplatní v místě změnou charakteru místa a tím ovlivní vztahy a měřítko krajiny, dále ovlivní svým charakterem stávající zeleň a fragment tradičního obrazu krajiny sídel v okrajích hlavního města Prahy, čím ovlivní přírodní, kulturní i historickou charakteristiku krajinného rázu. 7 CHARAKTERISTIKA DOTČENÉHO KRAJINNÉHO PROSTORU V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Krajinný ráz je utvářen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa či oblasti. Tyto základní charakteristiky jsou v krajině zastoupeny přítomností určitých charakteristických znaků přírodní, kulturní či historické povahy. Znaky při tom představují prvky a složky krajiny v určité konfiguraci a vzájemném vztahu a jsou nositeli estetické a přírodní hodnoty území. Charakteristika je zpracována tak, aby bylo možné získat seznam charakteristických znaků krajinného rázu vymezeného území. Krajina, kam je záměr situován, je součástí Čakovické tabule. Záměr sám o sobě představuje zábor agrárně využívaného pozemku obklopeného zahrádkářskou kolonií, komplexem průmyslových a obytných budov a z východu pak navazují opět agrární kultury. 7.1 GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ Z geomorfologického hlediska dle oficiálního členění členění náleží DOKP k oblasti Středočeská tabule (VIB) do celku Středolabská tabule (VIB-3) a podcelku Českobrodská tabule (VIB-3E), kde je situován do okrsku tohoto podcelku nazývaného Čakovická tabule (VIB-3E-b). Oblast Celek Podcelek Okrsek Středočeská tabule (VIB) Středolabská (VIB-3) tabule Českobrodská tabule (VIB-3E) Čakovická (VIB-3E-b) tabule 7.1.1 PODCELEK Podcelek Českobrodská tabule (VIB-3E) - Leží v jižní a jihozápadní části Středolabské tabule a tvoří plochou pahorkatinu se střední výškou 242,8 m nad mořem a středním sklonem 1º 52'. Je složená z křídových pískovců a slínovců, permských sedimentů, hornin proterozoika a podřadně též kutnohorského krystalinika. Českobrodská tabule představuje strukturně denudační reliéf v okrajové oblasti České tabule, sklánějící se mírně od jihu k severu a charakterizovaný rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, strukturními hřbety a suky, svahovými údolími menších levých přítoků Labe, říčními terasami a tvary na sprašových pokryvech. Okrsek Čakovická tabule (VIB-3E-b) - Leží ve střední části Českobrodské tabule. Je to plochá pahorkatina tvořená cenomanskými pískovci a spodnoturonskými písčitými spongility a slínovci. Čakovická tabule představuje k severovýchodu ukloněný reliéf rozsáhlých pleistocenních a staropleistocenních struktur denudačních plošin rozbrázděných na severovýchodě zpravidla nesouměrnými údolími svahových potoků, levých přítoků Labe. Místy 12

Strana 13 se uplatňuje akumulační povrch na sprašových pokryvech a závějích. Čakovická tabule leží v 2. až 3. výškovém stupni a její povrch je jen nepatrně zalesněný, pouze v západní a jižní části jsou plochy dubových a borových porostů. Území, kam je záměr situován, představuje plochou tabuli pouze na severu ohraničenou mírným hřbítkem (terasou). Citace výpisu: Demek J. (ed.) 2006: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny. Academia, Praha. Upraveno pro potřeby hodnocení. 7.2 BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ Dle biogeografického členění ČR (Culek (ed.)) se vymezené území DoKP rozkládá v Českobrodském bioregionu (1.5), který leží uprostřed středních Čech, zabírá přibližně Českobrodskou tabuli, východní část Pražské plošiny a část Čáslavské kotliny; tvoří tak úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Bioregion má plochu 1214 km 2 a je výrazně protažen ve směru západ - východ. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. (bukovo-dubového) vegetačního stupně, v jihozápadní části je již biota 3. (dubovo-bukového) vegetačního stupně. Biodiversita je podprůměrná, exklávních a mezních prvků je velmi málo, vyznívají zde některé západní prvky. Nereprezentativní součástí jsou vysoké kopce u Kutné Hory a přechodný pás k Havlíčkobrodskému bioregionu na jihovýchodě. Bioregion je z naprosté většiny intezivně zemědělsky využíván, přesto se zde zachovaly unikátní komplexy přirozených částečně podmáčených dubových lesů (Vidrholec) i slabě teplomilná travnatobylinná lada a křoviny v zaříznutých údolích. Reliéf má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až k severovýchodu. Plochý povrch zpestřují četná malá, výrazně zaříznutá, ale jen 20-50 m hluboká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Vltavě a Labi, tj. zhruba k severu. Údolí mají asymetrický profil; ploché svahy orientované k východu jsou většinou kryté spraší, svahy se západní orientací jsou strmé, někdy i skalnaté. Nejvýraznějším údolím je asi 50 m hluboký kaňon Vrchlice nad Kutnou Horou. Buližníky, křemence a ortoruly tvoří nízké kamýky a hřbety se skalními výchozy. Tam, kde vystupují kvádrové pískovce Cermanu, se lokálně vytvořily i mělké pískovcové kaňony (okolí Vinoře). Pozoruhodné jsou i pseudozávrty ve spraších na pískovcích u Miskovic. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30-75 m, při okrajích vrchovin na jihu pak charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75-120 m. Bioregion se rozkládá z části v termofytiku, z části v mezofytiku. Zaujímá větší část fytogeografického okresu 10. Pražská plošina (fytogeografický podokres 10a. Jenštejnská tabule a západní části fytogeografického podokresu 10b. Pražská kotlina), v mezofytiku část fytogeografického okresu 64. Říčanská plošina (fytogeografický podokres 64a. Průhonická plošina a severní polovinu fytogeografického podokresu 64c. Černokostelecký perm) a značnou část fytogeografického okresu 65. Kutnohorská pahorkatina (s výjimkou jihozápadního a východního okraje). Vegetační stupně (Skalický): kolinní až suprakolinní. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily především háje svazu Carpinion, a to zejména Melampyro nemorosi-carpinetum, na těžších podmáčených půdách charakteristicky i Tilio-Betuletum. Okrajově sem zasahovaly i acidofilní doubravy (Genisto germanicae-quercion) a méně náročné typy teplomilných doubrav (Potentillo albae-quercetum). Buk je zastoupen pouze fragmentárně, skutečné bučiny chybějí. Podél vodních toků byly luhy zastoupené nejspíše asociacemi Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-fraxinetum. Bažinné olšiny (Carici elongatae-alnetum a Carici 13

Strana 14 acutiformis-alnetum) byly zřejmě velmi řídké. Na otevřených místech skalek bylo snad maloplošné přirozené bezlesí. Přirozená náhradní vegetace je především reprezentována travinobylinnými porosty. Na vlhkých stanovištích jsou to louky, náležející vegetaci svazů Calthion i Molinion, výjimečně snad i Caricion davallianae a možná i Caricion fuscae, na něž navazovaly zřejmě i fragmenty svazu Violion caninae. Na suchých stanovištích se uplatňují subtermofilní trávníky svazů Koelerio-Phleion phleoidis a snad i Cirsio-Brachypodion pinnati, které na nejextrémnějších místech přecházejí až do vegetace svazu Festucion valesiacae. Lemy (vzácné) náležejí svazu Trifolion medii, křoviny svazu Prunion spinosae. Flóra bioregionu je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá, kobylka Leptophyes punctatissima). Převládá otevřená kulturní step (havran polní), do níž jsou vmezeřeny nepatrné zbytky xerotermních společenstev (z měkkýšů např. trojzubka stepní). Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti smýcena, dnes lesy kryjí zlomek plochy bioregionu, zbývající část nemá vždy zachovalou porostní skladbu; hojné jsou lignikultury akátu a borovice. Na odlesněných místech převažují agrikultury, travinobylinné porosty jsou zachovány zejména na ostrůvkovitě se vyskytujících prudších svazích, výjimečně i na vlhkých loukách, dnes převážně zmeliorovaných. Rybníky mají nevelkou plochu. Citace výpisu: Culek, M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha. Upraveno pro potřeby hodnocení. 7.3.1 OBLAST Č. 23 - KBELSKÁ PLÁŇ Vymezení 7.3 OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU Území zahrnující roviny Českobrodské tabule, mírně se svažující k SV. Ohraničení je nuanční, akcentované ne příliš vhodně na Z industriálními zónami. Na J tvoří hranici horizont vlastní Vysočanské kotliny. Charakteristiky Matrice: sídlo s rozsáhlými industriálními zónami, zástavbou domů, letištní plochou a poli. Osy: RBK na S, stará císařská silnice Praha -Brandýs a nově chystaná severní Kbelská spojka. Póly: historické jádro Kbel. Součást industriálního pásu Prahy omezovaného v rozvoji letišť. Doporučení Zvláštní pozornost věnovat případným aktivitám na J ohraničení oblasti, které tvoří zásadní horizont Vysočanské kotliny i širšího prostoru Pražské kotliny. 14

Strana 15 7.3.2 OBLAST LETŇANSKÁ PLÁŇ Vymezení Zvlněná plošina Českobrodské tabule, ohraničení je nuanční, akcentované ne příliš vhodně na J a V industriálními zónami. Na J tvoří hranici horizont Vysočanské kotliny. Charakteristiky Matrice: velkoplošná mozaika sídlišť, domků a industriálních ploch, promísených poli, součást S průmyslového pásu Prahy. Osy: údolí Mratinského potoka, RBK, historické cestní trasy Libeň Březiněves, - Veleň, -Vinoř, D 8 a spojky D8 R10. Póly: vrch Ládví, park v Čakovicích, skládka odpadů Ďáblice, Zabitý kopec, historická jádra Ďáblic, Břežiněvsi, Třeboradic, Čakovic a Miškovic. Oblast je významně suburbanizována a na J je prakticky bez krajinářských (ale i urbanistických) hodnot. Cenné jsou Ládví a historická jádra sídel. Doporučení Území vyžaduje silnou urbanistickou koncepci, která jednotlivé industriální a komerční zóny sjednotí do ucelených zón a vytvoří v nich i zelené póly. Směrem na S je třeba tyto zóny, vůči volné rurální krajině, pohledově izolovat zelení RBK, v sledu typickém pro venkovská humna. Zdroj: Územně analytické podklady hl. m. Prahy, http://www.urm.cz/cs/uap_kraj_2007 Obrázek 2: Vymezení oblastí krajinného rázu v ÚAP hl. města Prahy. 7.4 VÝZNAMNÁ VYMEZENÁ MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU V prostoru jsou vymezena místa krajinného rázu, jejichž identifikace z uvedených mapových a textových podkladů citovaného ÚAP k jevu č. 18 a charakterizace v textové části není 15

Strana 16 srozumitelná. Není jasné, o jaké znaky se opírá vymezení míst. Materiál však obsahuje popis typu místa: Z hlediska míst krajinného rázu patří vymezený prostor výstavby v Letňanech k místům krajinářské hodnoty č. 3 střední - méně hodnotné celky (převážně homogenní, avšak esteticky málo kvalitní celky, např. kompaktní sídliště). Zdroj: Územně analytické podklady hl. m. Prahy, http://www.urm.cz/cs/uap_kraj_2007 Obrázek 3: Vymezení míst krajinného rázu dle ÚAP hl. města Prahy. 7.5 HISTORIE ÚZEMÍ A VÝVOJ KRAJINYV ŠIRŠÍM KONTEXTU Celé území mezi Vltavou a Labem je pokryto velmi úrodnou půdou, která odedávna lákala zemědělce k polnímu hospodaření. Díky tomu zdejší krajina oplývá nesčetnými předhistorickými nálezy. Z pražského území asi před 5 000 roky vedly úzké karavanní stezky na Boleslavsko. Jedna důležitá stezka vedla (dle kulturních nálezů z neolitu) od starodávného vltavského brodu v Podbabě přes Tróju, Horní Libeň, Prosek a Kbely. Dále pak podle Vinořského potoka přes Vinoř, Jenštejn, Dřevčice, Vrábí, Brandýs, kde byl patrně vhodný brod do Staré a Mladé Boleslavi. Existenci stezky dokládají četné nálezy po pozdně neolitickém lidu s vypíchanou keramikou. Prvé osídlení v DokP se uskutečnilo v době bronzové. Podle vykopávek existovalo osídlení i v době železné. U Vinořského potoka směrem k Vinoři byly nalezeny zbytky většího sídliště o několika chatách s jamkami se železnou struskou a se zlomky nádob zhotovených na hrnčířském kruhu. To ukazuje na existenci řemeslnického sídliště. Stezka byla v Praze posléze přeložena z Podbaby přes Letnou, odtud přes libeňský brod a v době slovanské přes poříčský brod, Dolní Libeň do Vysočan a Kbel. Dále pak známou trasou na Boleslavsko. Později byla stezka prodlužována přes Mnichovo Hradiště, Stráž pod Ralskem, Jablonné v Podještědí, Žitavu, Zhořelec, Frankfurt nad Odrou a podle Odry do Štětína. Odtud 16

Strana 17 bylo možné plavit zboží přes Baltické moře na Rujanu a do Skandinávie. Ve středověku byla tato stezka nazvána "Žitavská". Koncem doby železné začaly ve hvozdu podél uvedené stezky vznikat osady: Kbely, Vinoř, Dřevčice, Vrábí. Byly to dvorce vladyků, kteří měli za úkol chránit bezpečnost ubírajících se bojovníků, družin a kupců před napadením lupiči či nepřáteli. Majitelé tvrzí pokračovali v zúrodňování krajiny žďářením a mýcením lesů. První písemná zmínka o Letňanech pochází z roku 1347, kdy se uvádí založení poplužního dvora Wesz Letniany" pražským měšťanem Mikulášem Velflínem od Věže zřejmě kolem roku 1307. Zdejší polnost pak v průběhu času často měnila majitele, krátce byla i majetkem Valdštejnů, až se roku 1651 Letňany staly součástí vinořského panství, které bylo ve vlastnictví rodu Černínů z Chudenic. Od roku 1850 byly Letňany samostatnou obcí, do školy a do kostela se tehdy ještě chodilo do Čakovic. Jak píše Ottův slovník naučný, v roce 1890 měly Letňany 50 domů a v nich 606 obyvatel české národnosti. Sousední Čakovice tehdy měly 126 domů a 2111 obyvatel, Prosek 46 domů a 562 obyvatel. Letňany se postupně rozrostly na počátku 20. století, kdy se sem stěhovali dělníci z vysočanských továren. Svůj charakter Letňany získávaly v době první republiky s výstavbou leteckých továren Letov (1921), Avia (1931), Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ, 1927) a pobočky Aera a Pragy. S nimi byla založena i dvě letiště. K další zásadní změně dochází v 70. a 80. letech 20. století, kdy bylo vybudováno sídliště na západní straně městské části. Na začátku devadesátých let k němu přibyla ještě panelová výstavba na Staré návsi, která nahradila dřívější centrum obce s usedlostí a rybníkem. Zbyl pouze park a klasicistní kaple sv. Kříže z roku 1865, nejvýznamnější letňanská památka. Za zmínku také stojí stavba krajinné dominanty majáku (vodárenské věže) na letišti ve Kbelích. Jedná se o kulturní památku vystavěnou v první polovině 2o. století, kombinující funkci majáku (neonové osvětlení) a vodárenské věže. Dobová fotografie. Přelomovým rokem v soudobých dějinách Letňan je rok 1999, kdy byla postavena 1. etapa Obchodního centra Letňany společností Tesco. Toto obchodní centrum je největší v ČR a týdně 17

Strana 18 přiláká kolem 70 tisíc zákazníků z celého hlavního města a jeho okolí. Jeho součástí je i multikino s 12 kinosály s celkovou kapacitou téměř 3 tisíce míst a Aquacentrum Letňany Lagoon, plavecký bazén s fitness centrem. V září 2001 začala premiérová sezona nové hokejové haly SC Letňany postavené v areálu společnosti TESCO. Její projekt předložili bratři František a Vojtěch Kučerovi. V hale jsou dvě ledové plochy evropského a kanadského rozměru, restaurace, obchodní plochy a posilovna. V roce 2002 se Letňany staly správním obvodem Prahou 18. Po vystavění bytového projektu firmy Skanska tzv. Nového Proseka, které je na katastrálním území Letňan, mají Letňany 15 tisíc trvale hlášených obyvatel. V květnu 2003 byl v Letňanech slavnostně zahájen provoz Centra aktivního životního stylu Blue Orange. Poskytuje celou škálu služeb k aktivnímu a zdravému trávení volného času. Letňany mají také tenisovou halu, která je součástí víceúčelového sportovního centra. Pražský veletržní areál (PVA), otevřený v září 1998, má velmi výhodnou polohu u průmyslového polookruhu a konečné metra C, která byla otevřena v květnu 2008. Areál hostí významné akce veletržního světa. S ním sousedí od roku 2005 Národní přírodní památka Letňanské letiště, která je největší rezervací sysla obecného v České republice. 7.5.1 VÝVOJ LETŇAN Stabilní katastr Současnost Překryv obou map 18

Strana 19 7.5.2 VÝVOJ ČAKOVIC Stabilní katastr Současnost Překryv 7.5.3 VÝVOJ KBELŮ Stabilní katastr Současnost 19

Strana 20 Překryv Čerpáno z podkladů: www.letnany.cz (14.4.2011), www.praha19.cz (14.4.2011), www.geoportalpraha.cz (14.4.2011) 8 IDENTIFIKACE ZNAKŮ A HODNOT KRAJINNÉHO RÁZU DOTČENÉHO KRAJINNÉHO PROSTORU 8.1 ZPŮSOB IDENTIFIKACE A KLASIFIKACE HODNOT Pro každou z charakteristik krajinného rázu (přírodní, kulturní, historická) v dotčeném prostoru (DoKP) je třeba specifikovat markantní znaky, které se nejsilněji uplatňují v krajinném rázu je to prostá přítomnost objektů a jevů a jejich uplatnění: identifikovat důležité rysy a znaky hodnocené krajiny, které ji definují, identifikovat důležité znaky uplatňujících se sídel nebo jednoho sídla, identifikovat důležité rysy prostorových vztahů a měřítka krajiny. Znaky přírodní charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: reliéf, lesy, porostní pláště okrajů lesů, rozptýlená dřevinná zeleň, louky, mokřady, vodní toky, vodní nádrže a jezera - břehové porosty, vodní plochy. Přítomnost přírodních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je též zpravidla indikována přítomností přírodních cenností, chráněných zákonem (rezervace, památky). Znaky kulturní a historické charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: místa kulturně-historického a duchovního významu, stavby a stavební soubory dokládající historický vývoj a využití krajiny, struktura osídlení a urbanistická struktura sídel, obraz sídla, kulturně - historický význam zástavby, zapojení sídla do přírodního rámce. 20