Historie budovy Dříve než byla v roce 1960 slavnostně otevřena budova Základní školy v Katovicích, předcházela tomu celá řada událostí, které lze časově zařadit zhruba do tří etap, které bychom chtěli chronologicky přiblížit čtenáři. První etapa začíná v srpnu 1945, kdy MNV zasílá prvotní žádost okresnímu školnímu výboru s požadavkem na zřízení nové školy. Současně byl osloven i pan Ing. J. Říha z Prahy, který vypracoval regulační plán obce a určil nejvhodnější místo pro stavbu. V listopadu 1946 se schází komise ONV, která předběžně schvaluje stavební místa pro školu. Vzhledem k tomu, že ke schválení nebyl přizván ONV tehdejší Zemský národní výbor v Praze, ministerstvo školství stavbu neschválilo a zemský národní výbor na základě toho vydal přípis o neschválení začátku stavby v roce 1948, z důvodu nezabezpečení finančního krytí. Druhá etapa začíná žádostí tehdejšího ředitele na Výzkumný pedagogický ústav, aby vypracoval návrh a stavební program na výstavbu školy. Výzkumný pedagogický ústav doporučil jako projektanta pana Vojtěcha Kerharta z Prahy. MNV poté předal projekt v roce 1949 firmě Stavoprojekt n.p. v Českých Budějovicích s žádostí o vypracování plánů a rozpočtu. Stavoprojekt zaslal předběžný rozpočet na 13 900 000 korun. Současně s tímto zažádal MNV Krajský národní výbor v Českých Budějovicích o zařazení stavby na rok 1950. Krajský národní výbor stavbu neschválil a její zařazení do plánu investiční výstavby odložil. Třetí etapa začíná dnem 15. duben 1954. Toho data byla MNV zaslána třetí žádost doplněná již o zprávu zobrazující velmi špatný stav staré školy. Na základě toho v roce 1954 školský odbor ONV vypracoval investiční úkol pro novostavbu, v němž navrhuje časový plán výstavby na období 2. čtvrtletí roku 1956 až 30. červen 1957. Poté následovala celá řada procedurálních řízení týkajících se zkoumání vhodnosti vybraného místa. Vše bylo rozhodnuto dne 23. července 1957 na jednání ONV, kde byl stanoven definitivní termín zahájení stavby. Práce budou zahájeny v srpnu 1958 a stavba bude předána koncem roku 1959. V lednu 1960 byla budova základní školy stavebně dokončena a v květnu 1960 byla provedena kolaudace. Slavnostní otevření školy proběhlo v neděli 28. srpna 1960 za přítomnosti představitelů důležitých okresních i krajských institucí a široké veřejnosti. 1. září začíná v nové budově první školní rok 1960/61. Od tohoto data za padesátileté období prošla budova základní školy řadou technických změn, které bychom si měli v krátkosti připomenout. V roce 1961 vytváří rada ONV tzv. stěžejní plán rozvoje školy, který se zaměřil na dokončení výstavby tělocvičny a bytu pro školníka. 2 Almanach 50. výročí založení budovy
V období let 1960-70 bylo žáky základní školy a veřejností postupně upravováno okolí školy parčíky před školou, budování chodníků, školní hřiště a školní pozemek. V roce 1971 se na budově základní školy objevuje nový krov s červenou krytinou. Vzhledem k tomu, že do školy zatékalo a také fakt, že škola s rovnou střechou panoramaticky nezapadá do svého okolí, bylo přistoupeno k tomuto řešení. V roce 1991 dochází ke generální opravě kotelny na pevná paliva, byl zcela přestavěn komín budovy. V témže roce začínají práce na přístavbě školní jídelny a pavilonu pro školní dílny. Tato stavba byla předána k užívání v srpnu 1992 firmou Agrostav Strakonice. V roce 1992 je rekonstruován skleník na školním pozemku, v roce 1995 probíhá rekonstrukce rozvodů a částečná modernizace sociálního zařízení v budově základní školy. Tuto akci zaštiťuje firma Garantstav Strakonice. Začátkem školního roku 1998/1999 byla všechna okna budovy na jižní straně vybavena žaluziemi v celkové hodnotě téměř 37 tis. Kč. Téhož roku byly ze sponzorských darů široké veřejnosti zakoupeny první čtyři počítačové sety pro výuku informatiky v hodnotě 32 500 Kč. V září roku 2000 prošla zcela zásadní přestavbou kotelna. Po zavedení plynu v obci byly kotle na tuhá paliva zcela nahrazeny plynovými. Školní rok 2001/2002 - o prázdninách byla zrestaurována parketová podlaha tělocvičny. Bylo provedeno její zbroušení, nátěr a lajnování. Tyto práce byly prováděny ve spolupráci se zřizovatelem svépomocí, finanční náklady byly vynaloženy pouze za materiál. Na jaře 2002 dochází k přeměně jedné ze tříd v mezipatře nad ředitelnou na počítačovou učebnu. Sedm nových počítačů zakoupených zřizovatelem od firmy Orion a veškeré základní technické úpravy vycházejí zhruba na 120 tis. Kč. Škola má tak konečně učebnu informatiky, kde lze adekvátně učit volitelný předmět informatiku a využívat PC k výuce i v ostatních předmětech. Později je učebna vybavena též odpovídajícím nábytkem a zařízením souvisejícím s neomezeným používáním internetu. Školní rok 2002/2003 dochází k zahájení rekonstrukce školního hřiště. Na jaře 2003 je původní povrch srovnán, povezen novou zeminou a oset trávou. Začínají se budovat nové atletické sektory pro skok daleký, vrh koulí, buduje se antuková běžecká dráha. Stavební práce zabezpečuje firma Silnice Nepomuk, která v té době rozsáhle rekonstruuje komunikace v Katovicích. Finančně byla tato akce především v patronaci zřizovatele. Velký dík však patří i některým firmám či fyzickým osobám, kterým bychom chtěli i touto cestou za finanční sponzorské dary poděkovat. Jedná se o Obce Krty Hradec, Pracejovice, Novosedly, dále pak o sponzorství od pana Jiřího Tomana, Ing. Zdeňka Kadlece a paní Jitky Švehlové. Zvláštní dík patří místní kosmetické firmě Salvete 1990, a.s., která zafinancovala nákup nové antuky a přispěla celkovou částkou 15 000,- Kč. Školní rok 2003/2004 na střechu školy je firmou SKY NET usazena anténa, která umožní postupně připojit celou školu k neomezenému internetu. Novou anténu zároveň využívá i nejbližší okolí školy. Na doporučení hygieny a po konzultaci se zřizovatelem dochází v březnu 2004 k rekonstrukci prostor v kuchyni školní jídelny. Je instalováno nové osvětlení, jsou zrenovovány oddělené prostory pro přípravu potravin, vybudovány bezdotykové vodovodní baterie, zakoupeno zařízení na ohřev nádobí. O hlavních prázdninách byla zahájena tříetapová celková rekonstrukce elektoinstalace včetně výměny všech svítidel v hlavní budově. Ve výběrovém řízení zvítězila firma Protom ze Strakonic. Jako první bylo obnoveno nejsvrchnější patro budovy, jehož oprava byla také finančně nejméně náročná. Společně se všemi malířskými a natěračskými pracemi vyšla téměř na 450 tis. Kč. Školní rok 2004/2005 hlavní investiční akcí bylo pokračování rekonstrukce elektroinstalace v mezipatře budovy. S tímto byly obnoveny rozvody stejnosměrného a střídavého proudu pro výuku žáků, včetně zakoupení zcela nového elektrorozvaděče v učebně fyziky. Náklady za elektroinstalaci činily tentokráte 642 tis. Kč, plus 50 tis. Kč za práce malířské a natěračské. Školní rok 2005/2006 v měsíci prosinci byla zřízena v rámci dotace SIPVZ v celé budově školy internetová síť LAN v celkové hodnotě 72 000 Kč. Tuto akci zabezpečila firma Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 3
pana Dvořáka ELISA COMPUTER. O hlavních prázdninách započala poslední etapa rekonstrukce elektroinstalace v přízemí budovy, šatně a vstupním vestibulu. Celková částka se vyšplhala na sumu 850 000 Kč, malířské a natěračské práce stály 62 000 Kč. Během jarních měsíců byla získána v rámci Programu obnovy venkova dotace 270 tisíc korun na vybudování nového víceúčelového hřiště na míčové hry. Za spoluúčasti obce, která přispěla 130 000 korunami, byl kromě hřiště vybudován i dětský koutek pro malé děti. Školní rok 2006/2007 v březnu 2007 dochází k částečné opravě střešní krytiny na hlavní budově v hodnotě zhruba 30 000 Kč. Práce provedla firma pana Václava Lembergera. V červenci téhož roku probíhají dokončovací práce na opravě ventilace ve školní jídelně. Školní rok 2008/2009 v průběhu hlavních prázdnin byla po dlouhé době zrekonstruována a vymalována školní tělocvična. Během posledních osmi let dochází dle finančních možností k průběžné obnově žákovského nábytku lavic a židlí v jednotlivých třídách. Jedná se o nábytek ergonometricky nastavitelný. Trochu nás tíží nedostatek financí v oblasti vybavování tříd ostatním nábytkem. Ve většině případů se jedná o původní zastaralý nábytek. 4 Almanach 50. výročí založení budovy
Významné úspěchy žáků naší školy: Rok 2001: Dana Šatrová 1. místo Pohár rozhlasu běh na 60 m a 800 m starších žákyň Ester Šebelíková 1. místo v pěvecké soutěži Jihočeský zvonek družstvo žákyň 2. stupně 3. místo v krajské zdravotnické soutěži Štěpán Hucek 2. místo v závodě Strakonická laťka, Petr Klas 3. místo Rok 2002: vítězství Dany Šatrové v běhu na 60 m a 800 m Pohár rozhlasu Lukáš Pomezný 1. místo v okresním kole atletické všestrannosti, Lenka Kubernová 2. místo a Kateřina Kučerová 2. místo Ester Šebelíková 3. místo pěvecká soutěž Jihočeský zvonek družstvo žákyň 2. stupně 3. místo v okresní soutěži Dokaž, co umíš květen vítězství fotbalového družstva v okresním finále turnaje Mc Donald s Cup kategorie A (1. - 3. třída) postup do krajského kola v Českých Budějovicích 5. místo Rok 2003: František Chval 1. místo v okresním kole konverzační soutěže z německého jazyka Jan Kuberna 1. místo v atletické všestrannosti družstvo mladších žáků Pohár rozhlasu 2. místo, mladší žákyně 3. místo, starší žáci 2. místo soutěž mladých zdravotníků Dokaž, co umíš - 2. místo v krajském kole Eva Nejedlá 2. místo v pěvecké soutěži Jihočeský zvonek, Pavla Nejedlá 3. místo YAMAHA Show soutěž v populárním zpěvu Eva Nejedlá 2. místo. Irena Štěrbová 3. místo Rok 2004: František Chval 1. místo v okresním kole konverzační soutěže z německého jazyka Jan Kuberna 1. místo v atletické všestrannosti druhých tříd družstvo žáků 2. stupně 1. místo na streetbalovém turnaji ve Strakonicích kolektiv 6. třídy 1. místo v korespondenční soutěži Listů Strakonicka dvoudenní výlet na Moravu Jakub Jeřábek stříbrná medaile ve skoku dalekém na okresní atletické olympiádě Jan Roub 2. místo v konverzační soutěži z anglického jazyka, Tomáš Křešnička 3. místo Ester Šebelíková 3. místo v soutěži populárního zpěvu YAMAHA Show družstvo mladých zdravotníků 3. místo v okresním kole Rok 2005: František Chval 1. místo v okresním kole konverzační soutěže z německého jazyka postup do krajského kola 2. místo Jan Kuberna 1. místo v atletické všestrannosti třetích tříd Marek Němeček 2. místo v okresní olympiádě ze zeměpisu (ml. kategorie), Hana Kopáčová 2. místo, oba postup do krajského kola Tomáš Kolářík 2. místo v okresním šachovém turnaji fotbalové družstvo kategorie B (4. - 5. třída) 3. místo v okresním kole Mc Donald s Cupu Rok 2006: družstvo žáků 6. a 7. třídy 1. místo v okresním kole hokejbalu postup do krajského kola 3. místo Tomáš Křešnička 2. místo v konverzační soutěži z anglického jazyka, Marek Němeček 3. místo v mladší kategorii Hana Kopáčová 2. místo v okresním kole olympiády z dějepisu postup do krajského kola Irena Štěrbová 3. místo v okresním kole konverzační soutěže z německého jazyka Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 5
Rok 2007: Irena Štěrbová 1. místo v okresním kole konverzační soutěže z německého jazyka, Ondřej Opava 3. místo Karel Vach 3. místo v okresní olympiádě z dějepisu, postup do krajského kola družstvo ZŠ 1. - 5. třída 3. místo v okresním kole atletické všestrannosti, Jan Kuberna 3. místo v kategorii 5. tříd čtyřčlenné družstvo (Jiří Zíbar, Tomáš Kolářík, David Krejčí a Pavel Nejedlý) 2. místo v okresním kole družstev v šachu postup do kraje Šárka Janochová 2. místo, Václav Požárek 3. místo výtvarná soutěž Dudácké Vánoce kolektiv 3. třídy (p. uč. Roubová) 1. místo ve výtvarné soutěži Masky kolem světa název Bohyně vody účast v celostátním kole v Kladně Rok 2008: Markéta Novotná 1. místo v okresní konverzační soutěži z německého jazyka, Štěpánka Křižanová 3. místo Marek Němeček a Jiří Vojík 1. - 2. místo v okresní matematické olympiádě, postup do krajského kola Matěj Samec 1. místo ve vrhu koulí, 2. místo ve skoku do výšky na okresní atletické olympiádě Marek Němeček 2. místo v okresní konverzační soutěži z anglického jazyka, Eva Hrúzová 3. místo Karel Vach 3. místo v okresní olympiádě z dějepisu postup do krajského kola Rok 2009: Klára Topinková 1. místo v konverzační soutěži z německého jazyka, Nikola Pichlerová 2. místo, Michaela Nováková 3. místo Zuzana Kůtová 2. místo v okresní konverzační soutěži z anglického jazyka, Zuzana Roubová 3. místo Radek Chval 2. místo v okresní olympiádě z biologie Štěpán Fábera 2. místo v atletické všestrannosti 1. tříd družstvo žáků 7. - 9. třídy 3. místo v okresním kole ve florbale žáci 1. stupně 2. místo v okresním kole šachového turnaje družstev Markéta Soukupová 3. místo ve výtvarné soutěži Kůň terapeut Rok 2010: Eliška Zelinková a Luboš Marek 3. místo výtvarná část - Čestický brambor kategorie 7.-9. třída Lucie Krumlová 1. místo, Michal Požárek 3. místo literární část Čestický brambor Markéta Novotná 3. místo konverzační soutěž z německého jazyka Zuzana Kůtová 1. místo, Zuzana Roubová 3. místo konverzační soutěž z anglického jazyka kategorie I.A Eva Hrúzová 2. místo konverzační soutěž z anglického jazyka kategorie II.A 6 Almanach 50. výročí založení budovy
Základní škola v Katovicích a současnost Základní škola v Katovicích je od 1. 1. 2003 příspěvkovou organizací. V současnosti k ní patří čtyři další součásti mateřská škola, školní jídelna, školní jídelna výdejna a školní družina. Současný oficiální název Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice vznikl na základě rozhodnutí MŠMT k 1. 1. 2006. Od 1. listopadu 2000 je ředitelem školy Mgr. Pavel Kohout. Základní škola je organizována jako úplná s 1. - 9. ročníkem. Ve školním roce 2009/2010 dochází do školy 178 dětí, z toho 92 na první stupeň. Žáci k nám dojíždějí ze 17 okolních obcí. Výuka začíná v 7.30 hodin a končí nejdéle ve 14.30 hodin. Celý areál školy se skládá z hlavní budovy, na kterou je spojovacími chodbami napojena tělocvična, pavilon dílen a školní jídelna s kuchyní. Součástí areálu školy je školní pozemek se skleníkem a travnaté hřiště s antukovými lehkoatletickými sektory, víceúčelovým sportovním hřištěm na míčové hry a dětským koutkem. Školní hřiště slouží nejenom školním dětem, ale je určitým centrem mimoškolních volnočasových aktivit dětí z nejbližšího okolí. Výuka v Základní škole v Katovicích probíhá v současnosti dle rámcového vzdělávacího programu, v souladu s nímž byl vytvořen nový školní vzdělávací plán s názvem Dobrý start. V nejvyšších ročnících 1. a 2. stupně pomalu končí výuka dle předcházejícího učebního dokumentu Základní škola. Škola je od roku 2000 členem Asociace školních sportovních klubů. Kromě povinných předmětů je na škole vyučován nepovinný předmět náboženství a další volitelné předměty jako jsou druhé cizí jazyky (angličtina a němčina), informatika, cvičení z matematiky. Rozšířená výuka na základní škole není zavedena. Zájmové kroužky jsou: šachový, zdravotnický, Otavánek, cvičení s malými dětmi a kroužek dovedných rukou. Každoročně je ve škole zajišťován dotovaný plavecký výcvik pro žáky 3. a 4. třídy na plaveckém bazénu ve Strakonicích. Pro velký zájem v posledních letech jezdí též žáci 2. třídy, kteří si hradí plavání sami. Pro sedmé třídy je pravidelně v sedmém ročníku zajišťován lyžařský kurs v šumavském středisku Kramolín Lipno. Personální obsazení základní školy tvoří 14 učitelů, 2 vychovatelky školní družiny, ekonomka a čtyři správní zaměstnanci školník a tři uklízečky. V říjnu 2005 byla při škole zřízena ze zákona nová devítičlenná Rada školy, v níž jsou zastoupeni jednou třetinou rodiče, pedagogičtí pracovníci a členové zastupitelstva.tato rada má tříleté volební období. Předsedkyní současné Rady školy je PaeDr. Jana Drnková. Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 7
Ředitel školy: Pavel Kohout Mgr. Zástupce ředitele: Miloslava Malá Mgr. Třídní učitelé: 1. třída Miloslava Veselková Mgr. 2. třída Jolana Novotná Mgr. 3. třída Ivana Kadulová Mgr. 4. třída Ivana Roubová Mgr. 5. třída Olga Kopecká Mgr. 6. třída Miluše Křenková Mgr. 7. třída Robert Kostěnec Mgr. 8. třída Irena Jánská Mgr. 9. třída Marcela Wieserová Mgr. Školní rok 2009/2010 Netřídní učitelé: Jiřina Böhmová Mgr. Jindřich Hais Mgr. Richard Petrásek Mgr. Milena Kabelová Mgr. t.č. MD Vychovatelky školní družiny: Hana Jůzková Irena Štěrbová Provozní zaměstnanci: Václav Kuneš Marta Marková Marie Němejcová Marta Šebestová Třída: 1. Třídní učitel Mgr. Veselková Miloslava Celkem žáků 17 z toho chlapců 15 dívek 2 Bártík Martin Čečka Jaroslav Francová Veronika Grünert David Hlava Pavel Hromek Daniel Kruml Adam Křivanec David Kurpil Lukáš Masopust Matyáš Mašík Petr Novák Vojtěch Třída: 2. Třídní učitel Mgr. Novotná Jolana Celkem žáků 18 z toho chlapců 7 dívek 11 Fábera Štěpán Francová Simona Havelec Jan Kaisrová Eva Kopecký Vojtěch Kozáková Natálie Kroupová Gabriela Kůrková Veronika Neumanová Hana Potužníková Kateřina Regal Filip Rejšek Ondřej Třída: 3. Třídní učitel Mgr. Kadulová Ivana Celkem žáků 19 z toho chlapců 9 dívek 10 Baigarová Gabriela Bendová Veronika Himmer Matěj Horváthová Monika Kalianko Petr Kohnová Dominika Konárovský Karel Kučerová Aneta Matašovský Patrik Mikešová Nikola Navrátilová Veronika Plojhar Lukáš Šídlo František Šídlo Petr Třída: 4. Třídní učitel Mgr. Roubová Ivana Celkem žáků 18 z toho chlapců 10 dívek 8 Bláha Marek Černá Soňa Hejtmánková Jana Homolka Daniel Jirsa Aleš Kafka Martin Koutský Ondřej Křivanec Dušan Kroupová Michaela Kůtová Magdaléna Lenemajer Roman Medková Markéta Pajer Jakub Paroubková Petra Pešek Petr Pichler Josef Pivnička Štěpán Sichingerová Helena Šteflíčková Kateřina Švihovcová Natálie Trávníčková Kristýna Viktora Pavel Zdráhal Filip Snopek Tomáš Švelch Jan Tomšovicová Alena Tomšovicová Martina Vichrová Kateřina Michálková Kristýna Mikulský Daniel Nesvedová Anna Pavlík Luboš Veselý Josef Zikmundová Kamila 8 Almanach 50. výročí založení budovy
Třída: 5. Třídní učitel Mgr. Kopecká Olga Celkem žáků 20 z toho chlapců 9 dívek 11 Benešová Eliška Hadová Miroslava Harenčáková Kateřina Holá Eva Hromíř Marek Jeřábek Jan Kalianko Martin Kouřim Lukáš Krejčová Kateřina Kubeš Jindřich Lískovcová Hana Markytánová Tereza Matašovský Pavel Pavlovičová Leona Třída: 6. Třídní učitel Mgr. Křenková Miluše Celkem žáků 23 z toho chlapců 10 dívek 13 Baigar Milan Bárta Michael Boudová Adéla Burianová Tereza Černá Michaela Drnková Michaela Harenčák Vojtěch Holý Tomáš Hrúzová Jana Hucek Jiří Chvalová Hana Kafková Michaela Krumlová Lucie Kříšťová Tereza Potužník Miroslav Požárek Michal Třída: 7. Třídní učitel Mgr. Kostěnec Robert Celkem žáků 26 z toho chlapců 9 dívek 17 Bártová Lenka Binderová Nikola Dykun Ivan Fouňová Vanda Chadraba František Klíma Jakub Korecký Jiří Kudějová Sára Kůtová Zuzana Marková Romana Nováková Michaela Paroubková Kateřina Pavlíková Eva Polanka Miroslav Roubová Zuzana Samec Jan Seifriedová Karolína Sichinger Jan Třída: 8. Třídní učitel Mgr. Jánská Irena Celkem žáků 20 z toho chlapců 10 dívek 10 Balková Jaroslava Bedáková Kamila Bernasová Eliška Chval Radek Fleková Nikola Homolková Eliška Kohout Michal Kouřimová Petra Kuberna Jan Marek Luboš Marek Ondřej Markytánová Jitka Nejedlý Adam Papež František Třída: 9. Třídní učitel Mgr. Wieserová Marcela Celkem žáků 17 z toho chlapců 7 dívek 10 Brynda Patrik Drnková Nikola Had Václav Holečková Kristýna Hrúzová Eva Konárovská Andrea Křižanová Štěpánka Kubernová Lenka Kubeš Ivo Liptáková Romana Němec Pavel Novotná Markéta Snopková Simona Šteflíček Ondřej Vaněčková Simona Velková Nikola Viktora Tomáš Vokáč Martin Purkrábková Vendula Smržová Zdeňka Steinerová Kristýna Vetráková Hana Zdeněk Lukáš Zdráhal Marek Zíka Tomáš Soukupová Markéta Šídlová Michaela Šramková Irena Topinková Klára Vačkářová Vendula Vaněček Daniel Voldřichová Zuzana Zemen Tomáš Pichlerová Nikola Požárek Václav Šramko Ivo Staněk Jan Trávníčková Veronika Vaňková Kristýna Papež Adam Pospíšil Michael Rejžek Jaroslav Šídlová Kateřina Zelinková Eliška Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 9
Ukázky z prací našich žáků Pohled do zrcadla Katovic - Michal Kohout, 8.třída Podíváme se do historie a přítomnosti Katovic a srovnáme dané události. Před 50 lety byla slavnostně otevřena škola, která se stavěla zhruba 2 roky. Škola měla rovnou střechu, z toho důvodu do ní zatékalo, a proto v roce 1971 došlo k jejímu znovuzastřešení. Dnešní škola má novou jídelnu (dříve byla vedle Zvonu) a zmodernizované hřiště. Nyní se podíváme do parku a na náměstí. Na náměstí počátkem 60. let stávala benzínová pumpa, nyní je umístěná při výjezdu z Katovic do Strakonic. V parku se také konaly závody motokár. Břehy Otavy spojoval dřevěný most, který byl roku 1903 stržen. A téhož roku byl na samém místě postaven nový betonový most, který byl první svého druhu v Čechách. Na řece Otavě stojí také jez. Za 2. světové války probíhala rekonstrukce jezu, která však nebyla dokončena z důvodu odchodu dělníků na nucené práce do Německa. V zimě 1945/46 z důvodu nedokončení se jez protrhl. Škody byly obrovské a muselo se přistoupit k jeho velké opravě. K největším událostem Katovic také patří osvobození roku 1945 (6.května) americkými vojáky. Občané vojáky bouřlivě přivítali a nosili jim všelijaké jídlo, které zrovna měli, a Američané jim na oplátku dávali cigarety, žvýkačky... Vojáci byli ubytováni po rodinách a některé dívky s vojáky začaly chodit a 3 se dokonce provdaly do USA. Jednou z tradicí byl také masopust. Velké průvody procházely Katovicemi a je zajímavé, že v okolních vesnicích chodili pouze muži, v Katovicích chodily i ženy. V dnešní době se masopusty konají, ale ne v takovém počtu. Katovice se neustále rozvíjí. Někteří lidé pracují v továrně Quint, jiní v kosmetické firmě Gabriella Zakvete. Jsou tu tři obchody s potravinami a v současné době je zde nové otevřeno květinářství. Návštěvníci Katovic se mohou občerstvit v bufetu nebo posedět ve čtyřech restauracích, na kluzišti a v létě v kempu Na Ostrovci. Je zde mnoho myslivců, rybářů, zahrádkářů a sportovců. Katovice měly bohatou historii a snad budou mít velkou a šťastnou budoucnost. Jsem rád, že zde žiji. Co mi škola dala - Nikola Pichlerová, 8.třída Ve 3 letech jsem začala chodit do školky. Léta ubíhala a já se těšila na školní léta. Přišel dlouho očekávaný den - zápis do 1.třídy. S taškou na zádech jsem cupitala do 1.třídy, kde jsem se naučila číst, psát, počítat. Myslím si, že jsem se učila, abych si uměla poradit v mém budoucím životě. Ve škole jsem poznávala i jiné věci. Osvojila jsem si práci s počítačem, získala základy anglického a německého jazyka. Němčinu mám hodně ráda, máme na ni prima paní učitelka a věřím, že ji v životě dobře uplatním. Teď jsem v 8.třídě a myslím si, že se učím docela dobře. Jezdíme i na výlety a exkurze, které nám dodají i něco z historie. Byli jsme v Národním divadle, v Kutné Hoře, v Sušici - podívat se na slavné osobnosti. Ve třídě jsem se naučila kolektivní práci i samostatnosti v plnění úkolů. Naučila jsem se také vycházet s dětmi a dospělými. Myslím si, že škola je k našemu životu nezbytná a stává se jeho neoddělitelnou součástí. 10 Almanach 50. výročí založení budovy
ŠKOLA - Jan Řehoř, absolvent 1996-97 Škola! Co vlastně pro člověka školou nepovinného znamená toto na první pohled banální a samozřejmé slovo? Vzpomínky, zvuky, vůně, možná i chutě to vše promíchané ve zvláštní synestézii minulosti dětství. Každý si většinou vybaví právě tu školu, do které jako malé dítko vstoupil poprvé. Stejně tak je tomu i v mém případě. Měl jsem to štěstí, že se mou přísnou, ale hravou adoptivní matkou stala na devět, nebál bych se říci nejdůležitějších, let v mém životě právě ZŠ Katovice. První, co si při vyřčení sousloví ZŠ Katovice můj mozek vybaví, je budova školy její vnější tvář. Majestátní chrám katovického základního vzdělání stále tvrdošíjně zaujímá stejné místo jako před lety. Obklopen chlácholivou a uklidňující zelení pevně koření stále na stejném místě a žádná událost okolního lidského světa jej nedonutí pohnout se, byť o jedinou píď. Škola ve všední dny školního roku několikrát denně pravidelně podřimuje 45 minut tiše odpočívá, ale pak jí zazvoní v uších a náhle se rozhovoří stovkami hlasů, nejrůznějších barev a ladění, aby tak pravidelně obžívala jako fénix. S majestátností a krásou tradičních budov, o které si chladné panelákové městské sídlištní školy mohou nechat jen zdát, je naše základka věrně stále tady, aby mohla ve svých zdech chránit další generace žáčků, stejně tak jako v minulosti, a přejme si, aby tomu bylo nejinak i v budoucnu. Ale jaká je uvnitř? Škola bývá právě taková, jací jsou učitelé, vedoucí v jejích útrobách leckdy marný boj o vzdělávání i výchovu svých svěřenců. Bohužel musí škola být i takovou, jakou ji nutí být doba a společnost nemůže si dovolit být konzervou, nýbrž musí reflektovat a zrcadlit vnější svět. Ať se nám to líbí, nebo ne! Marně tápu v mlhách svých vzpomínek, ale ne a ne si vybavit první vzpomínku na mou základní školu, na niž mimochodem nedám dopustit. Svůj první školní den znám v podstatě už jen z fotografií, které mi vnucují idylku mávání květinami a dětské hrdosti na to, že už jsem školákem. Ostatní vzpomínky a záblesky paměti mi víří v hlavě jako šílený kolotoč. Pojďte se točit, pojďte se bavit! Tahle jízda na pouťové atrakci katovické škole byla vlastně docela příjemná, i když mnohdy se pasažérům dělalo zle od žaludku. Myslím však, že jsme měli štěstí na kolotočáře, kterým jsme mimochodem také my uměli připravit nejvybranější atrakce. Kdo s námi ještě, pojedete, kdo s námi ještě poletíte, kupujte žetony u pokladny a postupujte sem k nám nahoru! S odstupem času zjišťuji, troufám si říci jako jeden z mnoha, že za to, kým nebo čím v životě jsem, vděčím právě škole, potažmo svým učitelům, zejména těm věčným komediantům, kteří mnohé z nás bývalých žáků tolik inspirovali. Chtěl bych znovu nastoupit do toho kolotoče, ještě jednu jízdu, prosím Za vstupenku bych platil možná i zlatem! Ale to není možné každý má jenom jednu šanci na svezení sedadel je málo a sedínek moc, vždyť jedna jízda trvá devět let. Další osoby nám tenkrát tak podobné, a přece dnes jiné se už hladově tlačí ve frontě na základní vzdělávání. Přejme jim příjemnou zábavu. My, co jsme již přistáli, můžeme jen tiše závidět a vracet se alespoň ve vzpomínkách k naší opravdové alma mater ZŠ Katovice. Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 11
KOČIČKA BARUNKA Alena Tomšovicová, 3.tř. Naše Barča mouratá měla čtyři koťata. Katu, Míšu, Barču, Ríšu, všichni už jdou do pelíšku. Každé ráno mlíčko mají a pak se hned do her dají. NAŠE KOČKA Eliška Benešová, 5.tř. Ta naše kočka ráda sedí na okně, po očku mžourá, co se děje na plotě. Když si kos na něj sedne, ocasem mrská, nejprv se ani nehne a potom prská. ŠTĚNĚ Eva Kaisrová, 2.tř. Malé štěně sedí v koutě, chudák malý, co mu je. Nedostal ty granule, co mu zbyly z minule. KOČKA František Šídlo, 3.tř. Kočka líže mlíčko Pak má hebké tělíčko Potom lehne do pelíšku A usne v něm za chviličku Když se vyspí dorůžova Jde zas lízat mlíčko znova Pak si hraje s koťaty U nás doma za vraty Nemaj spolu nikdy nudu A jdou večer spát na půdu HONZA - Vojtěch Kopecký, 2.tř. Honza chodí do školy, doma píše úkoly. Nejradši má tělocvik: předklon, záklon, běh a klik. Do školy on chodí rád, je můj dobrý kamarád. KOČKA A KOCOUR Jan Jeřábek, 5.tř. Kočička bílá myšičku snídá. Kocourek Modroočko má modré očko. Když kočička se nasnídá, kocour ji olízá. Potom si lehnou a tichounce předou. STRAŠIDLO FRANTIŠEK Kristýna Michálková, 4.tř. Strašidýlko František je maličký kulíšek. Zlobivé děti vystraší, ony se hned polepší. Hudry, hudry, hudrada, já vás zavřu do sklepa. Maminku pak poslouchají, protože ji rády mají. A když přece jen zazlobí, strašidýlko František je polepší. 12 Almanach 50. výročí založení budovy
PUŇŤA A BLAFÍK Matěj Himmer, 3.tř. Puňťa je náš mazlíček, má hebounký kožíšek. Puňťa je tak maličký, prohání nám kočičky. Chodí s námi občas ven, pak dovádí s Blafíkem. Blafík je náš kamarád, u nás ho má každý rád. PEJSEK Tomáš Snopek, 3.tř. Máme doma pejska, občas se mu stejská. Stále by si jenom hrál, nechce zůstat doma sám. Jmenuje se Flíček, nejradši má míček. Proběhne se po dvorečku a pak usne za chviličku. KVĚTINY Simona Francová, 2.tř. Na louce je plno květin, nejvíce je tam kopretin. Natrhám je do vázy, mamince se oči rozzáří. Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 13
ŠKOLA - Lenka Kubernová, 9.tř. Stal se ze mě školáček, malinký to prvňáček. Slabikář je velká kniha, přečíst ho je ale dřina. Základy jsme zvládli skvěle, do druhé jdem všichni směle. Učení nás bavilo, Vždyť to těžké nebylo. Třetí třída ta nám dala, chuť do učení nám vzala. Násobení, dělení, až nám hlavy dřevění. K tomu ještě tvrdé y už jsme z toho jeleni. Do čtvrté třídy jsme se těšili, však síly nám zde ubyly. Přibyla nám nová věda, jmenuje se vlastivěda. Z páté třídy smutni jdeme, šestou asi nezvládneme. Spletli jsme se, už to víme, do sedmé teď postoupíme. Šesťáci jsme hodní byli, ještě jsme tak nezlobili. Fyzika je samý vzorec, já však na to nejsem borec. Do sedmé třídy jsme se těšili a lyžák si řádně užili. Sjíždět kopce byla švanda, pády z lyží velká sranda. V osmé třídě učení, výsledky byly šílený. Přírodopis, chemie, to nás jednou zabije. Všichni jsme to nezvládli, dva z nás tehdy propadli. V osmičce teď zase sedí, na nás jenom smutně hledí. Všechno hezké jednou končí, v devítce se s vámi loučím. Učit se nám nechce moc, prosíme Vás o pomoc. V základce nám bylo fajn, tak voláme good bye. 14 Almanach 50. výročí založení budovy
CESTOVÁNÍ A JAZYKY - Boudová Adéla, 6.třída Ne nadarmo se říká:,,kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. A platí to naprosto všude. Dokonce i u nás v Čechách. S našima jsme si vyjeli do Domažlic. Po celém náměstí bylo slyšet mnoho německých slov. Taťka ze,,srandy silným hlasem řekl:,,mluví tady vůbec někdo česky? Nikdo se ani neohlédl. Pak, že tu není zapotřebí i nějakého jiného jazyka. A třeba v Německu? Tak tam se s vámi už vůbec nikdo česky nebaví. Akorát mě mrzí, že se musíme učit cizí jazyky a oni česky ne! Teď jde jenom o to, jakým jazykem se opravdu zabývat. Jestli je lepší angličtina, němčina, teď se zase vrací zpátky ruština. Nejlepší by byl jeden jazyk pro celý svět. Ne jenom kvůli cestování, ale i pro naši budoucnost. I taková číšnice by měla znát alespoň dva jazyky. A pracovat pro zahraniční firmu? To je zkrátka samozřejmé. Takže nelenit a učit se! Dokud je člověk ještě mladý, tak mu učení lépe leze do hlavy. CESTOVÁNÍ A JAZYKY - Lucie Krumlová, 6.třída ZŠ Katovice zorganizovala v rámci výuky pro zájemce výlet do Německa. Z naší třídy se ho zúčastnilo asi jenom osm žáků, z toho čtyři dívky, já, Adéla, Tereza a Hanka. Sice nás čekalo brzké ranní vstávání, ale nádherná krajina národního parku Berchtesgaden a rozhled z Orlího hnízda i chaty vybudované pro Adolfa Hitlera stály za to. Během cesty panovala dobrá nálada, ale největší legraci jsme zažily v restauraci v Orlím hnízdě, kde jsme si chtěly objednat colu. Měly jsme však smůlu, protože číšnice neuměla anglicky, a tak jsme ukazovaly čtyři prsty a říkaly: Cola. Hanku ale honila mlsná, chtěla si objednat dort, který byl vyfocený na obrázku. Za pomoci prstů a gest to zvládla. Díky bohu, že máme aspoň ty prsty. Jako čtyři hraběnky jsme se spokojeně usadily u stolu a čekaly na obsluhu. Hanko, neobjednala sis ten dort celý? zeptal se kdosi u stolu.,,ne! odpověděla Hanka suverénně. Seš si jistá? začaly jsme naviklávat její přesvědčení.,,dobrý bude, až ti přinesou celý dort. Hanka pomalu ztrácela jistotu, z výrazu její tváře se dalo vyčíst, že má obavy, aby se naše sýčkování nenaplnilo. Navíc v peněžence neměla ani případných 40 eur.,,utečeme! vypadlo někomu z úst.,,to je nápad, souhlasila další.,,to je trapný! řekla Hanka a šla za svým bratrem, zda by jí půjčil. Ten ale odsekl s tím, že si má příště říct o objednání učitelům, a ne tupcům jako jsme my. Vyhlížely jsme s obavami obsluhující číšnici. Pochopila objednávku, nebo budeme všechny Hančinými hosty? Naštěstí přinesla pouze krajíček dortu. Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 15
Vystresovaná Hanka však na dort už neměla chuť, a tak jsme si pochutnaly my ostatní. Takhle se poznají pravé kamarádky! Ne, vážně nám jí bylo trochu líto. Po téhle zkušenosti bych doporučovala nosit tužku a papír a v případě největší nouze si zahrát na malíře anebo anebo se pořádně naučit cizí jazyk, pokud jedete do zahraničí. Uvidíme, co nás čeká příště. Tentokrát dostala za vyučenou jen Hanka, podruhé to může být někdo jiný. CESTOVÁNÍ A JAZYKY - Jana Hrúzová, 6.třída Konečně jsou prázdniny a rodina se rozhodla jet do Barcelony na výlet. Zabalili jsme vše potřebné, hlavně foťák, mapy a slovník španělštiny. Cestou jsem si studovala ve slovníku, abych se trochu domluvila. Naučila jsem se počítat do desíti. Nejhezčí mi připadala osmička. Do Barcelony jsme se dostali až po dvou dnech, jelikož tatínek nejel rychle. Jako první se naše rodina vydala na náměstí Placa del Rei, kde stojí palác z 16. století. Historické památky byly zajímavé, ale ještě zajímavější bylo, že kdykoliv maminka zavolala na taťku Míro, otáčeli se i ostatní lidé. Až teprve u bratrance doma jsme se dozvěděli, že miro znamená: dívej se, podívej. Ostatní kolemjdoucí byli zvědaví, na co se má taťka podívat, a rozhlíželi se. Druhý den jsme zažili ještě jednu zajímavou příhodu a to cestou taxikem k olympijskému stadionu. Uviděla jsem z dálky moře a říkám: To je ale paráda! Řidič okamžitě dupl na brzdu a zastavil. Otočil se k nám a začal na nás španělsky mluvit. Ničemu jsme nerozuměli. Naštěstí s námi byl bratranec Kamil a vše uvedl na pravou míru. Nám vysvětlil, že slovo paráda znamená ve španělštině zastávka. Řidič myslel, že chceme vystupovat. Od té doby vím, že je dobré znát jazyky, aby se člověk dokázal domluvit jiných zemí. ZAMYŠLENÍ: ZAMĚSTNÁNÍ VYŽADUJÍ JAZYK - Hana Vetráková, 6.třída Jednou jsem se zamyslela nad tím, čím bych chtěla být, až vyrostu. Nejdříve mě napadala zaměstnání jako policie nebo sekretářka. Dlouho jsem přemýšlela, ale nic, co by mě bavilo, mě nenapadlo. Po dlouhé době mě napadla práce v bance a v restauraci jako servírka. Každé zaměstnání má své klady a zápory. Jako kladnou věc v bance bych řekla, že je to práce mezi lidmi a jako zápornou věc je velká zodpovědnost. Tahle práce vyžaduje umět jazyky a nebát se mluvit. Mně by tahle práce nevadila, ráda jsem mezi lidmi. Práce v restauraci je také mezi lidmi a vyžaduje znalost jazyků. Když jsem se pokusila přijít na práci, ve které se cestuje, napadla mě letuška. Chtěla bych hodně cestovat a poznávat nové lidi a místa. Také letušky musí umět dobře cizí jazyky. Určitě každá práce má své výhody. Některým se musí člověk přizpůsobit, aby se mu dařilo. Jako můj táta se musel naučit německy, aby mohl v Německu pracovat. 16 Almanach 50. výročí založení budovy
JAK ŠLA ŠIŠKA DO SVĚTA Jana Hrúzová, 6.třída Jak víme, odjakživa šišky rostou na jehličnatých stromech. Jednou byl smrk, který na sobě měl jen jednu šišku, a té tam samotné bylo smutno. Tak se rozhodla, že se vydá do světa. Rozhoupala se, aby spadla na zem. Z kopce dolů se kutálela až na břeh Otavy. Zafoukal vítr a šiška spadla do řeky. A tak začala její otavská plavba. Do říčky spadla v Sušici a plula přes Dobršín, Čepice, Žichovice, z dálky viděla i zříceninu středověkého hradu Rábí, Hydčice, Horažďovice, Kozlov, Střelské Hoštice, přes Horní a Dolní Poříčí až do Katovic. Tam se zasekla o kámen na břehu řeky a nemohla dál. Měla zrovna štěstí, protože jsem ji našla a z vody vylovila. Dala jsem ji k nám do lesa pod Horu a ona se tam zabydlela a zůstala dodnes. Kdo ji chce vidět, může se tam na ni jít podívat. DOBRODRUŽSTVÍ S LITERÁRNÍM HRDINOU - Kateřina Paroubková, 7.třída Chystám se ke spánku a prohlížím si měsíc, jak se ztrácí za hustými mraky. Zavírají se mi oči, když v tom uslyším podivné šramocení na okno. Strach překoná zvědavost a já se běžím podívat, rozhlížím se, ale nic nevidím. Po chvíli se šramocení opakovalo, jen ne na okně, ale na střeše. Neváhala jsem a vylezla z něj na římsu, z které jsem uviděla krčící se postavu oblečenou jen v bederní roušce s dlouhým copem a kůží pokrytou stovkami zářivých, modrých teček. Poznala jsem ho, byl to Jake z kmene Na Vi. Ve vzduchu se mihl stín a v momentě už jsme seděli na hřbetě draka, který nás nesl výš a výš. Když jsme se prodrali oblaky, zahlédla jsem malou planetu podobnou té naší. Blížili jsme se k bájné Pandoře. Manévrujeme mezi vznášejícími se ostrovy, kroužíme kolem majestátného stromu, rozháníme stáda podivných šestinohých zvířat, jež se pásla kolem háje z posvátných stromů, které mi připomínaly smuteční vrby, jež vídám kolem naší řeky. Stmívá se a já procházím pralesem, kde všechno světélkuje, ani nemrkám. Každý krok mě provází neuvěřitelná nádhera, o které jsem ani nesnila. Nad hlavou mi krouží poletující semínka, která vypadala jako semena pampelišek, ale mnohem krásnější. Rozhodla jsem se jedno si chytit, ale to jsem neměla dělat. Když jsem se ho dotkla, strhla se strašná mela. Vzduchem začaly létat otrávené šípy a z dálky byl slyšet strašlivý dusot. Na poslední chvíli mě Jake zachránil a odvezl zpět domů. Nestačila jsem mu ani poděkovat a už byl pryč. Od té doby jsem ho neviděla. Styděla jsem se za svůj čin, jen jsem si chtěla něco z této krásné země odvézt, abych nezapomněla. Zjistila jsem, že vzpomínky jsou věčné a na takové dobrodružství do smrti nezapomenu. Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 17
DOBRODRUŽSTVÍ S LITERÁRNÍM HRDINOU - Tomáš Zemen, 7.třída Jednoho všedního odpoledne jsem se rozhodl, že pojedu s rodiči do města nakoupit. Zastavili jsme se nejprve na parkovišti před bankou, protože si rodiče potřebovali něco vyřídit. Já jsem zůstal sedět v autě a pozoroval lidi. A v tom se udála scéna jako vystřižená z akčního filmu. Z banky se vyřítil chlap s punčochou na hlavě a s pistolí v ruce. Naskočil na motorku, zaparkovanou hned vedle našeho auta, a odpíchl se tak rychle, že jsem nestačil ani polknout. Hned na to se otevřely dveře našeho auta, vedle mě dosedl muž, nastartoval a rozjel se směrem k ujíždějícímu lupiči. Bylo to šokující, ten muž byl sám policejní inspektor Semire Gerkhane. Zmohl jsem se na větu: Semire, kde máš parťáka Bena?. On odpověděl: Ted si můj parťák ty, drž se, chlapče! Uháněli jsme a já měl jen strach, že skončíme střechou dolů. Náš lupič jel po dálnici, my za ním, ale myšlenkami jsem byl u svých rodičů, nevěděl jsem, co je s nimi. Semire to na mně asi poznal a řekl mi, že v bance nedošlo k žádné přestřelce. Náš lupič dostal smyk a pro Semira to byla hračka ho zatknout. Vrátili jsme se k bance, já k rodičům. I auto bylo v pořádku. JAK JSEM S LENKOU LÁSKORÁDOVOU LOVILA DRSNOCHVOSTA - Klára Topinková, 7.třída Měl to být den jako každý jiný, až na to, že jsem měla 13. narozeniny. Měla jsem je ve středu, ale oslava měla být o víkendu. Když jsem dostala dárky, mohla jsem sfouknout svíčky na mém dortu. Přála jsem si strávit zbytek dne se svou nejmilejší knižní postavou. Postava byla Lenka Láskorádová bláznivá dívka z Harryho Pottera. Jakmile zhasla poslední svíčka, vše se zatočilo a já stála na nějaké louce. Na kopci vedle louky stála bašta a kolem byla farma. Vzpomněla jsem si na sedmou knihu Harryho Pottera, kde byl popisován dům rodiny Láskorádových. Vyšla jsem na kopec a zaklepala na dveře. Otevřela mi Lenka. Zeptala se, kdo jsem, a já jí o sobě všechno řekla. Pak jsem se musela zeptat já, protože mi připadala nějaká smutná. Řekla, že s jejich farmou to jde s kopce. A také, že jestli nebudou mít farmu, nebudou peníze na Jinotaj (časopis, co píše Xenofilius Láskorád). Poté mě provedla po celém statku. Když jsme byly u prasat, tak se zamyslela a na okamžik odběhla. Vrátila se s knihou o kouzelných tvorech a chvíli v ní četla. Pak se rozzářila a řekla mi, že za vše může drsnochvost. Jelikož jsem věděla, že Lenka žije tak trochu v jiném světě, zeptala jsem se, co jsou ti drsnochvostové zač. Řekla mi, že to jsou démoni, co vypadají jako zakrslá selata, která mají dlouhé nohy a ježatý pahýlovitý ocas. Dívají se na vás úzkýma černýma očima. Často se schovávají mezi selata a statek je pak na spadnutí. Ptala jsem se, jak se ho můžeme zbavit.,,drsnochvosta lze zahnat pouze bílým psem, předčítala dál Lenka. Potom vzala jedno selátko a vynesla ho ven. Pronesla složitou formuli a stál před námi bílý pes. Pustila ho do chlívku a za okamžik drsnochvost vyběhl ven. Drsnochvost pelášil, jako by mu za ošklivým ocasem hořela ohnivá koudel. Lenka se zaradovala a já se k ní přidala. Lenka si pejska nechala a pojmenovala ho Démon. Řekla, že ho naučí stopovat muchlorohé chropotaly. A já dostala nápad, co si příště přát k narozeninám. 18 Almanach 50. výročí založení budovy
DOBRODRUŽSTVÍ S LITERÁRNÍ HRDINKOU - Michaela Nováková, 7.třída Jednoho dne jsem se vydala do lesa na houby. Vzala jsem si košíček a vyrazila. V lese bylo plno hub,a tak jsem si ani nevšimla, že jsem se ocitla v místech, kde to vůbec neznám. Chtěla jsem se vrátit, ale nevěděla jsem, kudy se mám dát. A tak jsem si sedla na pařez a vyndala svačinu. Vtom jsem zaslechla, jak si někdo prozpěvuje. Popadla jsem košíček a šla za hlasem. Koukám a ona to Červená karkulka. Ahoj, kam jdeš? zeptala jsem se. Ale, jdu k babičce, má dneska narozeniny a já jí nesu bábovku a víno. A co tady děláš ty? Šla jsem na houby a přitom sbírání jsem se ztratila. Karkulka mi nabídla, abych šla s ní k babičce, ta mi poradí, jak se dostanu domů. Tak jsme šly. Po cestě jsem si povídaly o všem možném, když tu nám do cesty skočil vlk. A hned se ptal: Kam jdete, holky? K babičce. odpověděla Karkulka. Daly jsme se s vlkem do řeči a zjistily, že má taky namířeno k babičce, ale že si musí cestou ještě něco zařídit. Konečně jsme dorazily k babičce. Zazvonily jsem, ale nikdo neotvíral. Karkulka si vzpomněla, že má klíče, a tak jsme si odemkly. Babička ležela v posteli a ani se nehnula. Karkulka šla k ní a ptala se jí, jak se má, ale babička neodpovídala. Najednou otevřela oči a vycenila zuby. Strašně jsem se lekly a chtěly utéct, nebyla to babička, ale vlk. Karkulka se schovala pod stůl a já do skříně. Ale vlk nás našel obě a sežral nás. V jeho břichu jsme se sešly s babičkou. Najednou se ozvaly rány a my poznaly hlas myslivce. Vlk padl k zemi. Myslivec vzal nůž a rozpáral vlkovi břicho. Vylezly jsme ven a poděkovaly za záchranu. A co bude s vlkem? zeptala jsem se myslivce. Vezmu ho k nám do muzea. Babička nám všem nabídla bábovku a čaj. Protože se začalo stmívat, musela jsem se rozloučit. Ještě mi poradili, kudy to bude nejblíž domů. A tak jsem se štastně vrátila domů. VĚŠTĚNÍ BUDOUCNOSTI Z KŘIŠŤÁLOVÉ KOULE - Michaela Šídlová, 7.třída Bylo 27. září 2009 a ve Strakonicích byla Václavská pouť. Jela jsem se tam podívat a těšila se na kolotoče. K těm se procházelo ulicí plnou stánků, a na jejím konci stál podivný stan. Visela na něm cedule Chceš znát svou budoucnost? Tak vstup! Chvíli jsem váhala, protože takovým věcem nevěřím, ale nakonec jsem neodolala a vešla. Po vstupu do něj mě začalo mrazit v zádech a měla jsem takový divný pocit. Uvnitř seděla starší žena a před ní na stole, na vyšívaném polštářku, ležela křišťálová koule. Žena mě pobídla, abych si sedla a ruce položila na kouli. Ona dala ruce na mé a najednou to začalo. V kouli se objevila naše škola, která byla vlastně úplně jiná. Místo učitelů tam byli roboti, místo tabule velký dotykový display a každý žák měl na lavici před sebou notebook, žádné učebnice a sešity. Na displayi byl datum 27. září 2109 a zpráva o exkurzi na Mars. Vedle moderně zařízené tělocvičny byl bazén a ve školní jídelně bylo jídlo podávané formou,,švédských stolů. Každý si vybral jídlo, jaké chtěl. Na střeše školy byly solární panely, které pokryly veškerou spotřebu elektrické energie. Vedle budovy byla malá zoologická zahrada. Každá třída měla na starosti jeden druh zvířat. Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 19
Noviny byly pouze v elektronické podobě a napsané zprávy byly jen pozitivní. Všude na světě už dávno skončily války, v zemích, kde dříve lidé umírali hlady, již měli jídla dost a na nemoci se již neumíralo, protože vědci objevili léky na všechny zákeřné choroby. Najednou byla koule zase křišťálově průzračná. Žena se na mě usmála a rozloučila se se mnou. Šla jsem tedy na kolotoče, kde jsem potkala kamarádky, a o všem jsem jim vyprávěla. Chtěly to také vyzkoušet, tak jsme šly na místo, kde stan stál, ale jako by se do země propadl a nikdy na tomto místě nebyl. ŠKOLA MÝCH SNŮ - Markéta Novotná, 9.třída Nedávno jsem měla zajímavý sen. A vlastně: Byl to vůbec sen nebo tušení budoucnosti? Viděla jsem v něm naši školu s barevnou moderní fasádou, která díky speciálnímu nasvícení mění každý měsíc svůj vzhled. Přímo před vchodem stojí altán s lavičkami pro žáky. V prostoru dnešního hřiště se nachází krytý plavecký bazén s tobogány, vířivkami a saunou. Máte chuť na ekologicky nezávadnou zeleninu a ovoce? Utrhněte si je v moderních sklenících za budovou. Zajímá vás, jestli spatříte uvnitř školy také něco překvapivého? Navštivte studentskou knihovnu a čítárnu, odpočívárnu a relaxační studio. Proč nevyužít půdní plochy k potřebě školní družiny, posilovny, tanečních a hudebních sálků? Žáci 1. stupně zde mohou navštěvovat zájmové kroužky a v místnosti pro chov drobného zvířectva pozorovat morčata, andulky, želvy a křečky. Nezapomněla jsem na milovníky filmů? Ale kdepak. V podzemním 3D kině můžete vidět ty nejoblíbenější! Toalety jsou v celém školním zařízení jedině na fotobuňky. A kdo je zvědavý, jak vypadá výuka v naší škole budoucnosti? Pro 2. stupeň fungují virtuální učitelé, kteří zadávají žákům úkoly pomocí počítačů. Žáky, kteří nevhodným chováním narušují vyučování, umístí správce do speciální trestné třídy, kde mohou napravit své prohřešky. V každé situaci také pomáhá školní psycholog. Místo drnčivého zvonění slyším z rozhlasu svou oblíbenou písničku Zdálo se mi tohle všechno? Otevírám oči a vidím svoji maminku, která se mne chystá zvednout z postele. DOBRODRUŽSTVÍ S LITERÁRNÍ HRDINKOU - Hon na upíra s Jacobem Blackem Zuzana Kůtová, 7.třída Jednou o letních prázdninách se rodiče rozhodli, že pojedeme navštívit naší tetu, která bydlí ve Forks. Mně se tam nechtělo, jelikož tam stále prší a sluníčko tam skoro vůbec nesvítí, ale nakonec jsem si řekla, že je lepší tam jet, než sedět doma. Když jsme dorazili na letiště, tak jsme museli jet s tetou Sue Cleawartovou několik kilometrů autem, než jsme dojeli k nim domů. Teta nebydlela ve Forks, ale u nedaleké pláže La Puash. Sue má dvě děti, dceru Leu a syna Setha. Kousek od nich bydlel Billi se svým synem Jacobem, ale jeho dvě sestry s nimi nebydlely. 20 Almanach 50. výročí založení budovy
Druhý den po obědě jsem se šla projít do zdejších krásně zelených lesů. Cestou mě doběhl chlapec, který měl černé vlasy a v úsměvu mu zářily bílé zuby v kontrastu s tmavou pletí a hustým obočím. Jmenoval se Jacob Black. Vyprávěl mi o zdejších lidech a také různé Quiletské historky o vlcích a o studených, tedy o upírech. Byla zábava poslouchat ty pověry o tom, že vlkodlaci zabijí upíry a tím chrání lidi a že jak vlkodlaci, tak upíři jsou rychlí, silní a chytří. Ani jedné historce jsem nevěřila. Šli jsme dál, když tu Jacob zvážněl, v obličeji měl ustaraný výraz a očima těkal po lese. V tu chvíli se něco mihlo mezi stromy. Bylo to rozmazané, jak to běželo rychle. Jacob začal funět, nahrbil se a třásl se. Nevnímal mé otázky a jenom mi řekl, že mám jít na stranu. Skoro nevím, co se stalo. Celé to proběhlo strašně rychle. Prasklo mu oblečení, rozlétlo se do stran a v tu chvíli stál přede mnou obrovský vlk hnědo-oranžové barvy. Začala jsem couvat, ale on si lehl na zem a hlavou mi pokynul, ať mu vylezu na hřbet. Strašně jsem se bála, ale chytila jsem se měkoučkých, huňatých, teplých chlupů a vyšplhala mu mezi lopatky. Chytila jsem se mu chomáčů srsti právě včas, protože se rozběhl a běžel neuvěřitelně rychle. Míjel strom za stromem a běžel přímo za tou bílou čmouhou. Někde v dálce zavyl vlk a najednou jsem mezi stromy viděla další obrovské vlky. Všichni se hnali stejným směrem. Tipovala jsem, že to před námi je upír a měla jsem pravdu. Pískově zbarvený vlk a tmavě černý vlk dopadli černovlasého upíra jako první a rozcupovali ho na kusy, které spálili. Jacob mě pak na svém hřbetě odvezl zpátky k tetě. U tety jsme byli ještě týden, ale za celou tu dobu už jsem Jacoba neviděla. Nikomu jsem mé dobrodružství neřekla, ale od teď věřím každé pověsti a báchorce, kterou mi kdo řekne. VZNIK KATOVICKÉ ŠKOLY - Eliška Zelinková, 9.třída V blízkosti dnešních Katovic se kdysi dávno usídlili osadníci, kteří už delší dobu putovali a hledali místo pro založení nové osady, kde by mohli začít nový život. Do oka jim padl vyšší kopec v blízkosti řeky obklopený lesy, ve kterých se proháněla spousta zvěře a rostly léčivé byliny. Muž jménem Máta, ke kterému se osadníci přikláněli a se vším se s ním radili, rozhodl, že zde zůstanou. Nová osada pod jeho dohledem jen vzkvétala, ale Mátovi to pořád nestačilo. Ačkoli byli osadníci dobří řemeslníci a zemědělci, něco jim chybělo neuměli číst ani psát. To se mělo již brzy změnit. Při jedné procházce po osadě se zastavil u hrnčířské dílny a pozoroval hrnčíře. Sledoval, jak mu hrají ruce, jak je zručný a zaujalo ho i zdobení mís a váz což bylo výsadou hrnčířovy ženy. V tu chvíli měl jasno. Nechal vyrobit hliněné destičky a našel kousky měkkého vápence, se kterým se dalo na destičky psát. Pak svolal osadníky a vysvětlil jim, k čemu budou sloužit. Rozhodl se totiž, že naučí děti i dospělé číst, psát a počítat. Každý den po vykonané práci se scházeli a Máta vyučoval. Zpráva o tom, že se v osadě u Katovic vyučuje psaní a čtení se rychle roznesla do okolí. A tak se do osady začali sjíždět lidé i z jiných osad, aby nechali vzdělávat své děti. Máta si vyučil dva své nástupce a postavil menší budovu, které začal říkat škola. A tak se poprvé objevila škola v menší osadě, které se po čase začalo říkat Katovice. Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 21
22 Almanach 50. výročí založení budovy
STROMEČEK - Hana Jůzková, vychovatelka ŠD Děti ze Základní školy v Katovicích mají každoročně v kapitulní síni strakonického hradu svůj stromek. Jedno z nejkrásnějších období roku jsou vánoční svátky. Muzeum středního Pootaví připravuje každým rokem v kapitulní síni strakonického hradu vánoční výstavu. Součástí výstavy je již tradičně přehlídka vánočních stromků dětí z mateřských a základních škol. Této výstavy se zúčastňujeme s dětmi každoročně. Minulé Vánoce jsme stromeček zdobili již podeváté. Ve školní družině jsme vyráběli sádrové odlitky zvonečků, andělů, hvězdiček, koníčků, které děti barvily a zdobily - napodobovali jsme staročeské perníkové pečivo s bílou cukrovou polevou. Děti rovněž navlékaly vánoční řetězy z pšeničné slámy, korálků a červených mašliček. A víte, proč jsme zdobili perníčky ze sádry a ne opravdové z perníkového těsta? Protože děti (ty méně ukázněné), které si přišly výstavku prohlédnout, by ozdoby z pravého perníkové těsta nejspíš zase snědly. Základní škola a Mateřská škola Katovice, okres Strakonice 23