Spitfire Mk.XVI 1198 BRITISH WWII FIGHTER 1:48 SCALE PLASTIC KIT intro DUAL COMBO! In September 1941, a hitherto unknown German radial engine fighter appeared in the west European sky. The new airplane was superior to British fighters, most distressingly to the Spitfire Mk.V. The German design was soon recognized as the Focke-Wulf Fw 190 A. The losses suffered by the RAF over western Europe rose rapidly and the crisis was serious enough that the RAF ceased the majority of daytime operations in November, 1941. The next attempt to resume these types of sorties was made in March 1942. Loss rates remained unacceptably high and the RAF was forces to stop ops once again. All this was thanks to the Focke-Wulf Fw 190 A. The first response to the new German weapon was the Spitfire Mk.VIII, but the design changes were so complex that initiating timely production was not possible. In June, 1942, a German pilot landed by mistake on a British airfield delivering a completely intact Fw 190 fighter into RAF hands. Comparative trials between the Focke-Wulf and Spitfire Mk.V began almost immediatelly. These mock encounters confirmed the situation over the front the chances of a British fighter surviving an encounter with the Fw 190 were slim. The only British fighter aircraft deemed suitable to oppose them were the Spitfire Mk. VII and VIII powered by the Merlin 61 engine. As mentioned above these were some time away of being ready for series production. But there was another way of getting a powerful fighter quickly - by mating the Merlin 61, with its two-stage supercharger, with the fuselage of the Spitfire Mk.Vc. Two Mk.Vc airframes, AB196 and AB197, were selected for this purpose and were strengthened with modified longerons to accommodate the more powerful and heavier engine. The example was finished on February 26 and the second on March 27, 1942. Flight trials were succesful and the order for series production was issued almost immediately. Series production began in June 1942 and the first Mk.IXs found their way to No. 64 Squadron in July. Performance improved significantly in comparison to the Mk.V. A top speed of 409 mph at 28,000 feet was higher by 40mph, and the service ceiling rose from 36,200 to 43,000 feet. The Mk.IX could climb at 4,000 feet per minute. The RAF finally had a fighter aircraft capable of opposing the Fw 190 A. Three main versions of the Mk IX were produced. The F.IX was powered by the Merlin 61 and was the only version on the assembly line in early 1943. The next version was the LF Mk.IX powered by the Merlin 66. This engine was designed to do its best at low altitudes. The third version, manufactired along with the LF, was the high-altitude HF Mk.IX with the Merlin 70. The majority of Mk.IXs manufactured were equipped with the so-called 'C' wing. Four 20mm cannon or two 20mm cannon and four.303 machine guns could be installed in the wings. From 1944, the strengthened 'E' wing was produced. Four.303 machine guns were replaced with two.50 heavy machine guns. Bomb racks for 250lb bombs were fitted under each wing typically. The Mk.IX became the second most numerous version of the Spitfire with a total of 5653 examples being built. The Mk.IX began to replace the Mk.V from June, 1942. Thanks to the new fighter, the RAF was ready to fight against the Luftwaffe over occupied Europe. Spitfire Mk.IXs served with the RAF to the end of war. In the postwar era, foreign air forces flew this version as well. Czechoslovak, Norwegian, Danish, and Canadian air forces operated numbers of Mk.IXs and they were not alone. Spitfires would find themselves in combat again. Czechoslovakia sold its Spitfire Mk.IXs to Israel in 1948 and these aircraft formed the backbone of the newly born Israeli air force in the fight against their Arab neighbours. The Merlin 266, built under licence by the Packard Motor Company, powered the next version, the Spitfire Mk.XVI. The early production examples were except for the engine - almost identical to the Mk.IX. Late production blocks had bubble canopies and redesigned rear fuselage. úvodem V září 1941 se na evropské obloze objevil dosud neznámý německý stíhací letoun poháněný hvězdicovým motorem. Nová stíhačka měla nad britskými, zejména Spitfirem Mk.V, zřetelnou převahu. V německé konstrukci byl záhy rozpoznán Focke-Wulf Fw 190 A. Ztráty RAF nad západní Evropou začaly rychle narůstat až to té míry, že britské letectvo muselo v listopadu 1941 zastavit většinu denních operací nad evropským kontinentem. Pokus o spuštění tohoto typu bojových letů byl uskutečněn v březnu 1942. Počty ztrát však byly opět neúnosné, což znovu vedlo k jejich zastavení. Vše díky Focke-Wulfům Fw 190 A. Prvním pokusem o odpověď na novou německou zbraň se stal Spitfire Mk.VIII, avšak komplexní přístup ke změnám konstrukce letounu způsobil, že nebylo možné jej dostat do sériové výroby v dostatečně blízkém časovém horizontu. V červnu 1942 přistál jeden z německých pilotů omylem na britském letišti a předal tak do britských rukou nepoškozený Fw 190 A. Srovnávací zkoušky Focke-Wulfu a Spitfiru Mk.V začaly téměř neprodleně. Cvičné souboje plně potvrdily situaci na frontě šance britské stíhačky přestát setkání s Fw 190 bez úhony nebyly vysoké. Jediné britské stíhačky schopné postavit se plnohodnotně německému typy byly Spitfiry Mk.VII a Mk.VIII poháněné motorem Merlin 61. Jak však bylo poznamenáno výše, nedalo se čekat, že v dohledné době dospějí do fáze sériové výroby. Byla zde však ještě jedna cesta jak získat dostatečně výkonnou stíhačku zabudovat Merlin 61 s dvoustupňovým kompresorem do základního draku Spitfiru Mk.V. Pro tento experiment byly vyčleněny dva draky, AB196 a AB197. Prošly zpevněním, aby mohl být zastavěn výkonnější a těžší motor. První z nich byl dokončen 26. února, druhý pak 27. března 1942. Letové testy proběhly natolik úspěšně, že byla objednána sériová výroba. Ta se plně rozběhla v červnu 1942 a první Mk.IX se u bojové jednotky, No. 64 Squadrony, objevily v červenci. V porovnání s Mk.V se výkony znatelně zvýšily. Maximální rychlost byla v 28.000 stopách vyšší o 40 mph, operační dostup se zvýšil z 36.200 na 43.000 stop. Mk.IX mohl stoupat rychlostí 4000 stop za minutu. RAF tedy konečně dostalo stíhačku, kterou mohlo směle postavit proti Fw 190 A. Vyráběny byly tři hlavní verze Mk.IX. Verze F Mk.IX byla poháněna motorem Merlin 61 a z montážní linky sjížděla až do počátku roku 1943. Na ni navázaly LF Mk.IX poháněná motorem Merlin 66 a určená k operacím v nižších výškách a HF Mk.IX s motorem Merlin 70 konstruovaným naopak pro výškové lety. Většina Mk.IX byla vyrobena s křídlem typu C. V něm mohla být instalována výzbroj složená ze čtyř kanonů ráže 20 mm nebo ze dvou kanonů ráže 20 mm a čtyř kulometů ráže 0,303 palce. V roce 1944 se objevilo zpevněné křídlo typu E. Čtveřice 0.303 kulometů byla nahrazena dvojicí kulometů ráže 0.50 palce. Pod každou polovinou křídla byly standardně namontovány závěsníky pro 250lb pumy. Verze Mk.IX se stala druhou nejpočetnější verzí Spitfiru s 5653 vyrobenými kusy. Mk.IX začaly nahrazovat Mk.V v červnu 1942. Díky nové stíhačce byla RAF opět schopná bojovat proti Luftwaffe nad okupovanou Evropou. Ve své výzbroji si typ ponechala až do konce války. Po ukončení bojů se verze dostala i do výzbroje dalších letectev. Československé, norské, dánské, kanadské a další letectva používala desítky Mk.IX. Spitfiry Mk.IX se však do bojů dostaly i v této době. Československo prodalo své Spitfiry v roce 1948 do Izraele, kde se v bojích s arabskými sousedy staly páteřním typem nově vznikajících izraelských vzdušných sil. Na verzi Mk.IX navázala verze Mk.XVI. První vyrobené kusy se od Mk.IX lišily zejména použitým motorem, kdy letoun poháněl Packard Merlin 266, což byl v licenci vyráběný Merlin 66. Pozdější produkce také dostala snížený hřbet trupu a přepracovaný překryt kokpitu. 1198 - NAV1
ATTENTION UPOZORNĚNÍ ACHTUNG ATTENTION INSTRUCTION SIGNS INSTR. SYMBOLY INSTRUKTION SINNBILDEN SYMBOLES OPTIONAL VOLBA BEND OHNOUT OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ REMOVE ODŘÍZNOUT REVERSE SIDE OTOČIT APPLY EDUARD MASK AND PAINT POUŽÍT EDUARD MASK NABARVIT PARTS DÍLY TEILE PIECES D> 8280 D J> PLASTIC PARTS 8280 J F> 8280 F G> 8280 G L> 8280 L K> 8280 K PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS eduard COLOURS BARVY FARBEN PEINTURE GSi Creos (GUNZE) AQUEOUS Mr. AQUEOUS Mr. H 4 C4 YELLOW C362 OCEAN GRAY H 11 C62 FLAT WHITE C363 DARK GREEN H 13 C3 FLAT RED C368 SKY H 25 C34 SKY BLUE C370 PRU BLUE H 33 C81 RUSSET Mr.METAL H 77 C137 TIRE BLACK MC214 DARK IRON H 90 C47 CLEAR RED H 94 C138 CLEAR GREEN Mr. SUPER METALLIC 2 C361 MEDIUM SEAGRAY SM06 CHROME SILVER
Mk.XVI Bubbletop PE22 PE28 PE29 F1 F28 F42 PE29 L3 F41 F26 F35 F34 L12 F18 F7 L2 F25 L13 F27 F18 PE8 F32 F64 H 33 C81 RUSSET F64 F31 A F32 F46 C F3 F65 F38 PE31 B F16 F61 PE10 PE17 F17 PE18 F60 F47 not very often used H 33 C81 RUSSET PE11 3
C PE6 PE6 F18 A PE9 B PE5 F16 OPTIONAL: DECAL 70 PE2 F66 PE3 PE1 MARKINGS A ; B C D ; ; ONLY J2 OPTIONAL: DECAL 69 PE4 F23 J11 F4 J8 F24 F62 F43 D F29 F30 F1 4
L1 PE21 E F6 F2 PE23 F14 PE12 PE27 PE25 PE15 F15 L1-1 mm G58 D F L16 E G64 F G57 L16 G76 F39-1 mm D3 K3 K3 - MARKING E ONLY - 1 mm 5
G46 G15 G16 G70 G19 G47 G20 G69 D1 K1 - MARKING E ONLY K1 D2 K2 K2 - MARKING E ONLY G17 G72 G61 G59 G71 G18 6
L17 F79 G G12 G44 H G10 G10 G9 G3 G5 L18 F74 G2 G4 G11 G2 G4 G12 G11 G9 G3 G5 G43 G2, G3 - MARKINGS D ; E ONLY G H MC214 DARK IRON F80 F73 G12 G44 G2 G4 F13 G11 G10 G43 GLUE PARTS F52 & F53 ONE BY ONE G9 G3 G5 F53 F52 F21 L4 7
F11 - MARKING F11 D ONLY H 94 C138 CLEAR GREEN J6 F59 H 94 C138 CLEAR GREEN F72 L15 CAMOUFLAGE L14 F71 J1 F58 H 90 C47 CLEAR RED H 90 C47 CLEAR RED F10 F10 - MARKING D ONLY G1 L8 PE20 PE19 L9 G7 G29 G27 G13 G8 G1 G28 F36 G30 G14 PE26 8
G6 G6 G37 G39 G38 G36 G6 G6 G37 G38 G39 G36 MARKING E ONLY MARKING E ONLY L5 L11 L6 L10 L6 L11 L10 L5 G33 G35 G49 G50 G50 G49 G35 G33 L R H 77 C137 TIRE BLACK G24 SM06 CHROME SILVER H 77 C137 TIRE BLACK PE30 G45 SM06 CHROME SILVER G54 G23 REMOVE FOR UNDERCARRIAGE LOWERED REMOVE FOR UNDERCARRIAGE LOWERED PE30 G45 G53 9
L R J7 F48 H 77 C137 TIRE BLACK F49 H 77 C137 TIRE BLACK F55 F57 F14, F15 10
J J9 - MARKINGS B ; C ONLY K J10 J9 PE16 J4 K J10 J J4 F37 G74 G40 G42 L L7 F70 F70 - open canopy & open door L7 - open canopy & closed door G42 G40 G74 L F70 L7 G66 decal 14? 15 PE24 PE14 PE24 G65 G63 K J10 J J4 L L7 L7 - closed canopy & closed door 11
F22 F22 F67 F67 F69 F22 F69 F22 F50 F50 H 52 C12 OLIVE DRAB F20 F45 F44 H 52 C12 OLIVE DRAB F63 PE7 F44 F45 F63 PE13-0,3 mm 12
ATTENTION UPOZORNĚNÍ ACHTUNG ATTENTION INSTRUCTION SIGNS INSTR. SYMBOLY INSTRUKTION SINNBILDEN SYMBOLES OPTIONAL VOLBA BEND OHNOUT OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ REMOVE ODŘÍZNOUT REVERSE SIDE OTOČIT APPLY EDUARD MASK AND PAINT POUŽÍT EDUARD MASK NABARVIT PARTS DÍLY TEILE PIECES PLASTIC PARTS A> D> E> 8280 A 8280 D 8280 E F> 8280 F G> 8280 G PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS eduard COLOURS BARVY FARBEN PEINTURE GSi Creos (GUNZE) AQUEOUS Mr. AQUEOUS Mr. H 4 C4 YELLOW C362 OCEAN GRAY H 11 C62 FLAT WHITE C363 DARK GREEN H 13 C3 FLAT RED C368 SKY H 33 C81 RUSSET Mr.METAL H 77 C137 TIRE BLACK MC214 DARK IRON H 90 C47 CLEAR RED H 94 C138 CLEAR GREEN Mr. SUPER METALLIC C361 MEDIUM SEAGRAY SM06 CHROME SILVER 13
Mk.XVI High Back F1 F28 F42 F7 H 51 C11 LIGHT GULL GRAY F19 F41 F26 F27 F25 F35 F56 F34 F40 F5 PE20 F5 F35 F40 F18 F64 H 33 C81 RUSSET F64 F31 F3 F65 PE26 F16 F61 F17 F60 F47 not very often used H 33 C81 RUSSET 14
PE8 F32 PE11 PE6 PE12 PE10 F32 F46 F38 PE9 PE5 OPTIONAL: DECAL 70 F66 F16 PE3 PE1 PE2 A14 A6 A10 F24 F62 F4 A OPTIONAL: DECAL 69 PE4 F23 F43 F29 F30 F1 15
FOR CLOSED CANOPY ONLY E9 E1 F14 E1 PE19 F15 PE23 PE21 PE25-1 mm G58 E1 F33 A B C E9 B G64 F2 C F6 G57 E9 G76 F39 D3 16
G46 G15 G16 G70 G19 G47 G20 G69 D1 D2 G17 G72 G61 G71 G59 G18-1 mm D3-1 mm 17
E7 F79 D G12 G44 E G10 G10 G9 G5 E10 G4 G12 G5 G43 F74 G11 G4 G11 G9 D MC214 DARK IRON E F80 F73 G12 G44 G4 F13 G11 G10 G43 GLUE PARTS F52 & F53 ONE BY ONE G9 G5 F12 F53 F52 F21 18
D E5 E6 PE17 PE16 C138 H 94 CLEAR GREEN C47 H 90 CLEAR RED F11 F72 F71 F10 D G27 G29 G1 G1 G8 G13 G28 G30 F36 G14 G7 PE24 19
G6 G37 G39 G6 G38 G36 G6 G37 G39 G6 G38 G36 G49 G50 G33 G35 G50 G49 G33 G35 REMOVE FOR UNDERCARRIAGE LOWERED G54 G23 C137 H 77 TIRE BLACK PE22 G45 REMOVE FOR UNDERCARRIAGE LOWERED G53 G24 C137 H 77 TIRE BLACK PE22 G45 A2 20
F48 H 77 C137 TIRE BLACK F49 H 77 C137 TIRE BLACK F55 E G66 F57 G65 G63 F F68 F70 F83 G A11 A1 A8 decal 14? 15 PE14 PE18 A5 PE15 PE18 A8 F54 A12 F51 G F37 G40 G74 G42 F F83 F70 F70 - open canopy & open door F83 - open canopy & closed door G42 E G40 G74 21
A1 G F F68 F22 F50 H 52 C12 OLIVE DRAB F67 F45 F44 F69 F22 F20 F63 H 52 C12 OLIVE DRAB PE7 2 pcs. F45 F44 F63 PE13-0,3 mm 22
eduard 1198 A1 A8 LIQUID MASK A12 A1 A5 J6 J1 LIQUID MASK J10 J4 23
A TD341, 443. squadrona, letiště Uetersen, Německo, srpen 1945 443. squadrona RCAF měla kresbu sršně ve svém znaku. S kresbou ve znaku jednotky ladí barvy vrtulového kuželu a také motto Naše žihadlo znamená smrt. Squadrona létala se Spitfiry Mk.XVI ze základny v německém Uetersenu až do svého rozpuštění dne 15. května 1946. Pruh v barvě Sky na zádi trupu byl překryt kamuflážními barvami. YELLOW 24 H4 4 MEDIUM SEA GRAY C361 OCEAN GRAY C362 DARK GREEN C363 BLACK H12 33 eduard
B TB900, 349. squadrona, Wunstorf, Německo, léto 1945 TB900 byl vyroben továrnou Vickers Armstrong v Castle Bromwich a pojmenován na počest ministerského předsedy Winston Churchill. Jako první s ním operačně od 15. dubna 1945 létala 127. squadrona. K 26. dubnu jej převzala belgická 349. squadrona. Letoun se stal osobním strojem velitele squadrony S/Ldr Raymonda Lallamanda. TB900 byl v květnu 1946 zbaven kamuflážního nátěru, aby se stal jedním ze dvou kovově zbarvených předváděcích letounů, avšak havaroval krátce po změně zbarvení. YELLOW H4 4 SKY C368 MEDIUM SEA GRAY C361 OCEAN GRAY C362 DARK GREEN C363 BLACK H12 33 eduard 25
TD240, S/Ldr. Boleslaw Kaczmarek, velitel 302. squadrony, letiště Varrelsbuch, C Německo, léto 1945 Tento letoun původně používal G/C Gabszewicz, velitel 131. wingu. Jemu také patří kresba boxujícího psa. V polovině června 1945 stroj zdědil velitel 302. squadrony S/Ldr. Boleslaw Kaczmarek. Gabszewiczův marking na něm ponechal, přibylo však jméno Janetka a pod kabinou se objevil znak squadrony. YELLOW MEDIUM SEA GRAY 26 H4 4 C361 OCEAN GRAY C362 DARK GREEN C363 BLACK H12 33 eduard
D SL721, AVM Sir James Robb, 1948 SL721 byl předán k 8. MU dne 27. srpna 1945. Poté jej převzala Fighter Command Communication Squadron dislokovaná na základně Northolt. Od února 1948 stroj létal v rámci Metropolitan Communications Squadron a jeho pilotem byl AMV Sir James Robb, stíhací eso z 1. světové války se sedmi sestřely na kontě. Neobvyklá je kamufláž barvou PRU Blue. Pod kabinou je vlaječka a tři hvězdičky symbolizující hodnostní postavení pilota, Air Vice Marshalla. Letoun se dochoval do dnešních dní, zúčastnil se například závodů v Renu. Jedním z jeho pilotů byl Kanaďan Jerry Billing. 50% + 50% YELLOW H4 4 BLACK H12 33 PRU BLUE 370 363 eduard 27
E SL718, 612. squadrona RAuxAF, Cooper Air Race, základna Elmdon, červenec 1949 Jedním ze strojů, jež se zúčastnily v roce 1949 Cooper Air Race, byl také Spitfire Mk.XVI SL718. Protože měl letoun kola s třípaprskovými disky, objevily se také na horní ploše křídla dodatečné boule. Černobílé fotografie stroje ukazují, že trikolora na kýlovce měla prohozené červenou a modrou barvu. Barva pruhu na zádi trupu není bezvýhradně doložena, zřejmě byl světle modrý. H4 4 H13 3 H12 33 H11 62 YELLOW MEDIUM SEA GRAY 28 H4 4 C361 RED OCEAN GRAY H13 3 C362 WHITE DARK GREEN H11 62 C363 SKY BLUE H25 34 BLACK H12 33 eduard
F RR227, S/Ldr. Otto Smik, velitel 127. squadrony, letiště Grimbergen, Belgie, listopad 1944 Velením 127. squadroně byl Smik pověřen dne 13. listopadu 1944. Stal se tak posledním ze tří Čechoslováků, kteří veleli britské squadroně. Dne 28. listopadu 1944 byl protiletadlovým dělostřelectvem sestřelen při útoku na nádraží ve Zwolle. Havárii nepřežil. Za svou kariéru má přiznáno jedenáct sestřelů nepřátelských letounů a tři zničené V-1. Osudného dne letěl na Spitfiru RR227 (dříve se hovořilo i o RR229). Podoba letounu není fotograficky zdokumentována. Přikláníme se k verzi, že trupové označení mohlo znít 9N*B (či R), pod kabinou mohlo být nakresleno označení velitele squadrony. Smik si také na své letouny maloval symboly sestřelů, zcela vyloučena není ani přítomnost československé kokardy. Červeno-bílý vrtulový kužel měl na svém stroji jeden z jeho předchůdců na postu velitele 127. squadrony. YELLOW SKY H4 4 C368 RED MEDIUM SEA GRAY H13 3 C361 WHITE OCEAN GRAY H11 62 C362 DARK GREEN C363 BLACK H12 33 eduard 29
G TB752, S/Ldr. Henry Zary, velitel 403. squadrony, Belgie, duben 1945 Henry Zary vstoupil do řad RCAF v roce 1941 a prošel severoafrickým a evropským válčištěm. Svou válečnou kariéru zakončil na postu velitele 403. squadrony. Celkem dosáhl pět sestřelů, poslední z nich 21. dubna 1945 v kokpitu tohoto Spitfiru. YELLOW MEDIUM SEA GRAY 30 H4 4 C361 OCEAN GRAY C362 DARK GREEN C363 BLACK H12 33 eduard
H TB300, G/C Stan Turner, 127. wing, základna Evere, Belgie, duben 1945 Percival Stanley Turner se zúčastnil bojů ve Francii, u Dunkerque, bojoval též v bitvě o Británii a na Maltě. Celkem dosáhl 14 vítězství. Turner využil práva Wing Commandera a označení jeho stroje tvoří iniciály jeho jména. Hlava indiána na motorovém krytu je znakem 421. squadrony, která byla součástí 127. wingu. YELLOW H4 4 MEDIUM SEA GRAY C361 OCEAN GRAY C362 DARK GREEN C363 BLACK H12 33 eduard 31
Spitfire Mk.XVI STENCILING POSITIONS? 39 10 38?? 12? 13 25? 36 18 20 26 18 7 35 22 40 6 34 31? 32 7 52 2 11 53 19 50 43 40 16?17 53 40 33 35 40 51 52 47 42 31 40 54 40 29 40 29 44 46 51 34 54 33 40 29 40 29 50 22 40 22 49 54 1 35 37 24 54 3 21 48 41 41 5 27? 8 4 23 30? 45 28? 9 18 40 22 18 eduard 32 EDUARD M.A. 2015 www.eduard.com Printed in Czech Republic
Spitfire Mk.XVI High back 38 30 STENCIL VARIANTS 28? 43 8 2?9? 29 3 43 36 10 6 44 12? 13 34 25? 24 31 33 32 23 23 32 16 6 5?4 6 14 25? 24 26 36 6 21 15 6 13 44 6 7 6 7 17 26 27 22 27 14 6 7 6 7 10 6 10 19 27 27 36 20 18 11 11 37 39 43 43 6 10 eduard 16 EDUARD M.A. 2015 www.eduard.com 1198 - NAV2 Printed in Czech Republic