Komplexní metodika pro výběr a řemeslné opracování náhradního kamene pro opravy kvádrového zdiva historických objektů

KONSORCIUM ČVUT v Praze, Fakulta stavební Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Národní technické muzeum Komplexní metodika pro výběr a řemeslné opracování náhradního kamene pro opravy kvádrového zdiva historických objektů Projekt č. DF12P01OVV020 Odpovědný řešitel: Ing. Svatoslav Chamra, CSc. katedra geotechniky FSv ČVUT Statutární zástupce: prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc. rektor ČVUT Praha, leden 2016

Obsah 1 Úvod... 3 2 Etapy projektu... 4 2.1 Plánované etapy projektu... 4 2.1.1 Výběr a průzkum vzorových lokalit a objektů, příprava ověřovacího vzorku hornin... 4 2.1.2 Vypracování konceptu metodiky a její implementace in situ, laboratorní zpracování ověřovacího vzorku hornin... 4 2.1.3 Ověření navrhované metodiky a zpracování výsledné verze... 5 2.2 Plnění cílů dílčích etap projektu... 6 2.2.1 Výběr a průzkum vzorových lokalit a objektů, příprava ověřovacího vzorku hornin... 6 2.2.2 Vypracování konceptu metodiky a její implementace in situ, laboratorní zpracování ověřovacího vzorku hornin... 11 2.2.3 Ověření navrhované metodiky a zpracování výsledné verze... 19 3 Vzorové obnovy... 24 3.1 Hrad Kost... 24 3.1.1 Hrad Kost I Šetrná obnova hradeb jádra hradu, cimbuří severního, severovýchodního a jižního hradebního ochozu kolem nádvoří... 29 3.1.2 Hrad Kost II Pružná statická sanace kvádrového zdiva a přespárování spodní části severní fasády Velké věžě... 34 3.1.3 Hrad Kost III Výměna části ostění portálu I. brány... 41 3.2 Vižňov kostel sv. Anny - tradiční řemeslná příprava náhradních dílců pro obnovu pískovcového soklu... 45 3.3 Srbeč kostel sv. Jakuba příprava, průzkumy a návrh výměny kvádru ze zdiva soklu... 53 3.4 Praha Novomlýnská vodárenská věž doplnění restaurátorského průzkumu a změna koncepce obnovy kvádrového zdiva v procesu rozběhnuté stavby... 60 4 Čerpání přidělených prostředků... 66 5 Závěr... 67 2

1 Úvod Klastické sedimentární horniny patří mezi nejvíce používané kamenicky a sochařsky opracovávané horniny v zahraničí i v České republice. Tyto horniny často tvoří kvádrové zdivo historických objektů. Jako každý jiný stavební materiál, i horniny podléhají zvětrávacím procesům, které ovlivňují jejich kvalitativní vlastnosti a trvanlivost. Poškozený horninový materiál kvádrového zdiva je mnohdy potřeba zcela vyměnit za nový. Problematika výběru náhradního stavebního kamene v procesu rekonstrukce je z tohoto pohledu velice důležitým aspektem. Neméně důležitým aspektem je způsob opracování horninového materiálu. Jak zvolený náhradní horninový materiál, tak způsob jeho opracování, by měly do nejvyšší míry respektovat autentičnost daného objektu. Některé opravy historických objektů z posledních let ukázaly, že jsou tyto dva aspekty opomíjeny nebo ne zcela respektovány. Z tohoto důvodu bylo cílem projektu vytvoření komplexní metodiky pro průzkumy a opravy kvádrového lícového zdiva historických objektů tvořeného sedimentárními horninami. Metodika přehledně shrnující technické, technologické a památkové požadavky je zaměřena především na definování a praktické ověření souborných kritérií výběru nejvhodnějšího typu nového kamene určeného pro stavební a restaurátorské zásahy při opravách kvádrového zdiva historických objektů a nejvhodnější postup řemeslného zpracování, s důrazem na respektování maximální autentičnosti a specifických charakteristik dané památky. S pomocí této metodiky bude možné provést adekvátní stavebně-historické, technologicko-řemeslné a stavebně-technické průzkumy a následně navrhnout optimální postup při obnově konkrétního historického objektu. Stěžejním bodem projektu bylo praktické ověření navrhované metodiky kameníky při opravách lícového zdiva na vybraném vzorovém souboru historických objektů. Pro účely vytvoření komplexní metodiky byl zvolen postup skládající se z následujících etap: 1) Výběr a průzkum vzorových lokalit a objektů, příprava ověřovacího vzorku hornin; 2) Vypracování konceptu metodiky a její implementace in situ, laboratorní zpracování ověřovacího vzorku hornin; 3) Ověření navrhované metodiky a zpracování výsledné verze. 3

2 Etapy projektu 2.1 Plánované etapy projektu Níže jsou uvedeny dílčí etapy projektu s vymezením jejich cílů, trvání a plánovaných výsledků, tak jak byly definovány v přihlášce grantového projektu. 2.1.1 Výběr a průzkum vzorových lokalit a objektů, příprava ověřovacího vzorku hornin Cíl etapy (dílčího cíle): Cílem této etapy byl výběr a podrobná rešerše vhodných vzorových lokalit a objektů, které splňují kritéria popsaná v metodice řešení projektu. Nedílnou součástí byla podrobná terénní dokumentace a další doplňkové průzkumy vzorových památek. Pro splnění cílů této etapy bylo plánováno využití výstupů projektu "Surovinové zdroje pro obnovu kulturního dědictví" schváleného v programu NAKI pro rok 2011. Zároveň byla plánována příprava ověřovacího vzorku vybraných hornin. Datum zahájení řešení etapy (dílčího cíle): 1. 3. 2012 Datum ukončení řešení etapy (dílčího cíle): 30. 9. 2012 Převažující typ výzkumu při řešení etapy (dílčího cíle): experimentální. Výsledky etapy (dílčího cíle): reprezentativní vzorové lokality nezbytné pro uskutečnění dalších etap projektu, ověřovací sada vzorků vybraných hornin. Forma zpracování a předání výsledků etapy (dílčího cíle): publikace výsledků na konferenci (D), on-line prezentace na internetových stránkách projektu. 2.1.2 Vypracování konceptu metodiky a její implementace in situ, laboratorní zpracování ověřovacího vzorku hornin Cíl etapy (dílčího cíle): Na základě laboratorního a experimentálního ověření postupů navržených pro vzorové lokality bylo cílem této etapy vypracování konceptu metodiky a památkového postupu. Součástí bylo vypracování návrhů na restaurování pro jednotlivé vzorové objekty. Památkový postup měl být realizován na vzorových objektech. Ověřovací vzorek vybraných hornin měl být podroben souhrnné analýze včetně laboratorního zpracování. Datum zahájení řešení etapy (dílčího cíle): 1. 10. 2012 Datum ukončení řešení etapy (dílčího cíle): 31. 12. 2014 Převažující typ výzkumu při řešení etapy (dílčího cíle): aplikovaný. Výsledky etapy (dílčího cíle): koncept certifikované metodiky a památkového postupu (Z a 4

N), publikace v odborném mezinárodním časopise (Jrec). Forma zpracování a předání výsledků etapy (dílčího cíle): článek v odborném časopise, on-line prezentace na internetových stránkách projektu. 2.1.3 Ověření navrhované metodiky a zpracování výsledné verze Cíl etapy (dílčího cíle): Monitoring průběhu restaurátorských prací prováděných na vzorových památkových objektech a průběžné hodnocení zvolených postupů oprav. Na základě zjištění bylo plánováno provedení nezbytných korekcí. Hlavním cílem bylo zpracování vzorových restaurátorských zpráv, vypracování výsledné verze metodiky a její předložení certifikačnímu orgánu. Datum zahájení řešení etapy (dílčího cíle): 1. 1. 2014 Datum ukončení řešení etapy (dílčího cíle): 31. 12. 2015 Převažující typ výzkumu při řešení etapy (dílčího cíle): aplikovaný. Výsledky etapy (dílčího cíle): prezentace dosažených výsledků a metodiky odborné veřejnosti, (D, Jrec, Jimp), památkový postup (Z), certifikovaná metodika (N), odborná kniha (B). Forma zpracování a předání výsledků etapy (dílčího cíle): předání metodiky certifikačnímu orgánu, výsledky budou dostupné on-line na internetových stránkách projektu. 2.1.4 Očekávané výsledky projektu Očekávanými výsledky projektu v souladu s grantovou přihláškou byly (pozn. pro úplnost doslovně převzato z grantové přihlášky): D J Dílčí výsledky projektu a metodika budou prezentovány na konferencích zaměřených na zachování a výzkum kulturního dědictví (např. http://sahc2012.org/). Těchto konferencí bude využito k představení navrhované metodiky a její diseminace mezi odbornou veřejnost i za hranicemi České republiky. Pro seznámení odborné komunity s navrhovanou metodikou bude napsán článek v odborném (Jimp) publikovaném v recenzovaném časopise (např. Journal Of Cultural Heritage, www.elsevier.com/locate/culher). Dílčí výsledky budou rozpracovány a prezentovány v prostřednictvím článku (Jrec) v odborném rec. časopisu (např. Acta 5

Z N B Geologica Slovaca, http://geopaleo.fns.uniba.sk/ageos/). Průběh projektu a jeho výsledky budou prezentovány v rámci časopiseckého článku (Jrec) v odborném recenzovaném časopisu památkové péče (např. Zprávy památkové péče, http://www.npu.cz/zpravy-pamatkove-pece/). Výstupem projektu bude památkový postup umožňující navrhnout optimální postup při obnově konkrétních historických objektů s poškozeným kvádrovým zdivem. Hlavním výsledkem projektu bude certifikovaná komplexní metodika pro výběr a řemeslné zpracování náhradního kamene pro opravy kvádrového zdiva historických objektů. (využitelná i pro srovnatelné činnosti a podmínky v dalších evropských zemích) Odborná kniha v českém jazyce popisující procesy doprovázející navrhovaný postup obnovy a představující zpracovanou dokumentaci praktických realizací. 2.2 Plnění cílů dílčích etap projektu 2.2.1 Výběr a průzkum vzorových lokalit a objektů, příprava ověřovacího vzorku hornin Trvání etapy: 1. 3. 2012 až 30. 9. 2012 V rámci prvního roku řešení projektu byla zpracována rešerše publikovaných domácích a zahraničních prací souvisejících s tématy projektu. Současně byla vytipována evropská výzkumná a experimentální pracoviště zabývající se předmětem výzkumu a s některými z nich byly navázány kontakty (Dombauhütte Regensburg, Kartause Mauerbach, Freilandmuseum Bad Windsheim, Centre for Archaeometrie Liege, Le Centre d'études médiévales Auxerre, Da Capo Institut Mariestad, atd.). Dále byly navázány kontakty se zástupci regionálních pracovišť NPÚ, kteří pomáhali při výběru vzorových lokalit a při shromažďování informací o jejich kulturně-historickém a přírodně-geografickém kontextu. S tím souvisí i rešerše zdrojů přírodního kamene používaného v minulosti na našem území. Ukázalo se, že některé významné zdroje, především vápenců, se nacházejí mimo ČR, hojně např. v oblasti dolnorakouského Podunají. Teoreticky a metodicky byl rozpracován koncept přístupu k autentickým nálezovým situacím in-situ na nemovitých i movitých památkách. 6

Byla rozpracována a upřesněna metodika provádění projektu, zejména se zřetelem na související témata příčin způsobujících přirozenou degradaci kamene a řemeslnou a restaurátorskou historickou i současnou praxi různých postupů prováděných při zásazích. Byl vytipován okruh související problematiky, kterou nelze pominout a která určitým způsobem vstupuje do sledovaného procesu degradace kamene. Její vliv bylo nutno v jedné testované skupině zahrnout do sledovaných kritérií, a pro porovnání v druhé naopak veškerý vliv pokud možno zcela vyloučit. Protože jde o mnohovrstevnatý proces, do nějž vstupuje mnoho proměnných faktorů a iniciačních činitelů, byla věnována maximální pozornost vhodnému a přesně specifikovanému nastavení zkušebních kritérií referenčního horninového vzorku. Souběžně byla věnována pozornost možnostem experimentálního ověřování stavu historických i nově upravených vzorků. Vzorové lokality těžby vybraných sedimentárních hornin Na základě pečlivé rešerše dostupných materiálů a návštěvy vybraných lomů (viz obr. 1), byly pro účely projektu vybrány následující lokality těžby sedimentárních hornin: pískovec: Božanov, Podhorní Újezd, Mšené Lázně, Kocbeře, Dubenec, Maletín, Krákorka, Lány; opuka: Přibylov, Třeboc (Džbán); droba: Domašov; vápenec: Slivenec; karbonská arkóza Nečtiny. Obr. 1 Vyznačení pozic navštívených lomů v rámci první etapy řešení projektu. 7

Výše zmíněné lokality byly v průběhu řešení projektu navštíveny, zdokumentovány a byly v nich odebrány horninové vzorky. Horninový materiál z většiny lomů byl v rámci řešení projektu kamenicky zpracováván a byly z něj zhotovovány zkušební bloky v souladu s grantovou přihláškou. Z horninového materiálu byla na konci roku 2012 zhotovena zkušební tělesa, která byla v laboratoři podrobena vybraným zkouškám fyzikálně-mechanických vlastností. Významnou součástí práce bylo využití všech archivních zdrojů, které jsou k dispozici. Nejednalo se pouze o publikované informace, ale hlavně o nepublikované zprávy, manuskripty a ústní sdělení. Dominantní postavení má v tomto ohledu archiv České geologické služby Geofond. Jistý problém při výběru vhodných ložisek blokového stavebního kamene představovala ložiska, kde se nyní těží pouze drcené kamenivo, a kde se historicky odebíraly bloky suroviny, které se používaly jako ušlechtilé kamenivo pro kamenickou výrobu. Velký problém představovala ložiska historická, která již zanikla a jsou dnes nereálně těžitelná. Jistou nadějí jsou z tohoto pohledu ložiska, kde existuje dobývací prostor, avšak kde těžba neexistuje, tj. ložiska, kde je teoreticky těžba v budoucnosti možná. I zde jsou ale jisté, často občanské limity. Někdy se ale i naopak objevuje zájem místních autorit těžbu znovu obnovit (např. Zlatý lom u Nečtin). Vzorové objekty Na území České republiky se nachází velké množství historických objektů, jejichž zdivo je tvořeno sedimentárními horninami různého původu. Pro účely tohoto projektu byly vybírány objekty splňující následující kritéria (v souladu s metodikou projektu): různé umístění památek v rámci České republiky, kvádrové zdivo je tvořeno sedimentárními horninami různého typu a stavu, zvolené historické objekty jsou různého stáří, jde o funkčně různé druhy staveb. V rámci řešení první etapy projektu byla navštívena řada historických objektů Frýdštejn, Valdštejn, Sloup, Krakovec, Pravda a další. Návštěva těchto lokalit sloužila k vybrání vhodných vzorových objektů, na kterých by mohla být v následujících letech řešení 8

grantu provedena vzorová obnova v souladu s grantovou přihláškou. Nad plánovaný rámec prvního roku řešení projektu se v roce 2012 podařilo realizovat jednu vzorovou obnovu. Proběhla celková stabilizace a obnova spárování hradebních ochozů jádra hradu Kost. Blíže je provedeným vzorovým lokalitám věnována samostatná kapitola 3. Zajištění ověřovacího vzorku, jeho zpracování a příprava, zajištění klimatického tunelu Podrobně byly rozpracovány konkrétní řemeslné postupy s určením konkrétních typů nástrojů pro vzorové typy opracování lícových ploch zkušebních kvádrů referenčního horninového vzorku, které byly posléze prakticky vyzkoušeny. Bylo vybráno celkem osm referenčních způsobů opracování pro vzájemné porovnání: 1) řezání diamantovou pilou, 2) špicování (nástroj na topůrku/ruční nástroj), 3) přerovnání plochým břitem plošina (nástroj na topůrku), 4) přerovnání plochým zubatým břitem zubatá plošina (nástroj na topůrku), 5) přerovnání plochým břitem široké dláto (ruční nástroj), 6) přerovnání plochým zubatým břitem zubaté široké dláto (ruční nástroj), 7) pemrlování, 8) broušení hoblíkem. Opakovaně byl navštíven dobudovávaný klimatický tunel Centra excelence při ÚTAM v Telči. Dojednáván byl způsob uložení horninového referenčního vzorku a proces podrobení experimentálnímu zrychlenému stárnutí pomocí cyklické simulace průběhu proměn klimatických podmínek během dnů v rámci všech ročních období. Na základě konzultací s obsluhou klimatického tunelu byly upřesněny maximální rozměry pro jednotlivé bloky horninového referenčního vzorku a možnosti manipulace s nimi. Výsledky etapy V rámci první etapy projektu byly vybírány reprezentativní vzorové lokality nezbytné pro uskutečnění následujících etap projektu. Proces výběru vhodných vzorových lokalit pokračoval i po ukončení první etapy projektu tak, aby byly provedeny vzorové obnovy 9

v souladu s grantovou přihláškou. Rovněž byly započaty práce na výrobě ověřovací sady vzorků vybraných sedimentárních hornin, jejíž dokončení přešlo i do následující etapy projektu. Nicméně tento časový posun neovlivnil věcné plnění projektu. Forma zpracování a předání výsledků etapy: V prvním roce řešení projektu byla plánována publikace výsledků na konferenci (D) a on-line prezentace na internetových stránkách projektu. Pro účely řešení projektu a zpřístupnění informací široké veřejnosti byly vytvořeny v souladu s grantovou přihláškou webové stránky projektu (http://departments.fsv.cvut.cz/k135/naki/naki.html). Rovněž byly v rámci prvního roku řešení projektu (do prvního roku řešení projektu spadá i část dílčí etapy č. 2) uplatněny následující výstupy: 1) D Bednarik M., Kovářová K., Holzer R., Laho M. (2012): Natural ashlars of historical monument - modern methods of data processing and storage, in Engineering mechanics 2012 (CD-ROM), str. 87 95, Praha, Institute of Theoretical and Applied Mechanics, Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i. ISBN 978-80-86246-40-6, uplatňují PRIF UK Bratislava, FSv ČVUT, PRIF UK Bratislava, PRIF UK Bratislava (poměr autorství 40 30 20-10 %; spoluautoři z jiné instituce). 2) D Bednarik M., Kovářová K., Holzer R., Laho M. (2012): Natural ashlars of historical monument - modern methods of data processing and storage, in Engineering mechanics 2012, Book of Extended Abstracts, str. 20 22, Praha, Institute of Theoretical and Applied Mechanics, Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i., ISBN 978-80-86246-39-0, uplatňují PRIF UK Bratislava, FSv ČVUT, PRIF UK Bratislava, PRIF UK Bratislava (poměr autorství 40 30 20-10 %; spoluautoři z jiné instituce). *rozšířený abstrakt, sborník bude indexován v databázi Thomson Reuters 3) D Kovářová K. (2012): Prague's Winter Climatic Conditions A Case Study of Sandstone Weathering, in 12 th International Multidisciplinary Scientific 10

GeoConference SGEM 2012, Conference Proceedings, str. 265 270, Sofia, International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM, ISSN 1314-2704, uplatňuje FSv ČVUT * sborník je indexován v databázi Thomson Reuters, Scopus, ProQuest, CrossRef, atd. (DOI 10.5593/SGEM2012/S01.V1030, www.sgem.org) 4) Jimp Kovářová K., Ševčík R., Weishauptová Z. (2012): Comparison of Mercury Porosimetry and X-Ray Microtomography for Porosity Study of Sandstones, Acta Geodynamica et Geomaterialia, 13 str., ISSN 1214-9705, uplatňují FSv ČVUT, Ústav merania SAV SR, ÚSMH AV ČR (poměr autorství 50 25 25 %; spoluautoři z jiné instituce). * impaktovaný časopis (v době publikace IF 0,452) Lze konstatovat, že v případě plánovaných výsledků první etapy projektu byly tyto splněny. Dokonce byl navíc publikován výsledek typu Jimp, který byl plánován až v další etapě projektu. Z uvedených výsledků typu D (celkem 3) se v jednom případě jedná o výsledek indexovaný v některé ze zahraničních databází a v druhém případě byl sborník organizátory zaslán do Thomson Reuters, kde byl přijat a bude v budoucnu uveden v databázi Web of Science. 2.2.2 Vypracování konceptu metodiky a její implementace in situ, laboratorní zpracování ověřovacího vzorku hornin Trvání etapy: 1. 10. 2012 až 31. 12. 2014 Koncept metodiky Na podzim roku 2012 byly vytvořeny úvodní teze připravované metodiky, jejichž jednotlivé kapitoly byly postupně naplňovány konkrétním obsahem. Vznikl tak pracovní koncept, který byl v této fázi využíván pro dokumentační aktivity, přípravu experimentů a pokyny při opravách realizovaných na vzorových objektech. Tento materiál byl průběžně podrobován kritice a dále doplňován s přihlédnutím k otázkám a podnětům, které vzešly v průběhu realizace vzorových obnov. Důležitá byla v této fázi rovněž odezva účastníků diseminačních aktivit projektu (konference SpSHP v Roudnici nad Labem, workshop projektu 11

LAPIDARIUS v Litomyšli) a rovněž poznatky a zkušenosti získané během mezinárodních konferencí a zahraničních exkurzí: návštěvy kamenických katedrálních hutí, restaurátorských ateliérů, školicích pracovišť, atd. Koncept sloužil jako předloha souhrnné metodice, která byla jedním z hlavních výsledků projektu. Implementace metodiky in situ V druhém roce řešení projektu byla provedena druhá vzorová obnova. Opět byla využita lokalita hradu Kost. V důsledku realizace nového dřevěného přístupového schodiště na východní hradební ochoz jádra hradu vznikl požadavek na kontrolu a následné statické zajištění kvádrového zdiva vnějšího pláště spodní poloviny severní stěny Velké věže. Nosné konzoly nového dřevěného schodiště jsou ve spárách kotveny do této stěny, proto bylo nutné zajistit komplexní spojité fungování kvádrového zdiva a jeho propojenost s jádrem stěny z lomového zdiva (blíže viz kapitola 3). V roce 2014 pak byla provedena třetí vzorová obnova, jejímž předmětem bylo kvádrové zdivo soklu kostela ve Vižňově. Bližší informace týkající se této vzorové obnovy jsou nedílnou součástí této zprávy (viz kapitola 3). Vzhledem k rizikům, která byla zmiňována v přihlášce projektu překážky ze strany památkových orgánů, vlastníků historických objektů a dalších dotčených subjektů nebylo možno v rámci původně plánovaného časového harmonogramu realizovat všechny vzorové obnovy do konce roku 2014, avšak jejich provedení bylo dokončeno v roce 2015. V průběhu roku 2015 byl vyhodnocen monitoring provedených obnov na hradě Kost (obnovy Kost I, Kost II a Kost III). Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že v případě těchto vzorových obnov byl metodický postup vhodně aplikován a díky tomu byla v nejvyšší možné míře zachována historická autentičnost a hodnota této památky. Zároveň byla navrhovaná metodika aplikována na vzorovém objektu kostela sv. Jakuba v Srbči a na Novomlýnské vodárenské věži v Praze (viz kapitola 3). Laboratorní zpracování ověřovacího vzorku hornin Koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 řešení projektu byly připraveny zkušební horninové kvádry v návaznosti na předchozí etapě projektu Výběr a průzkum vzorových lokalit a objektů, příprava ověřovacího vzorku hornin (viz obr. 2). 12

Obr. 2 Referenční zdi tvořené zkušebními bloky vybraných různě opracovaných sedimentárních hornin. V roce 2014 byly v souladu s přihláškou horninové kvádry podrobeny klimatickému zatěžování v klimatickém tunelu CET ÚTAM AV ČR v.v.i (obr. 3 a 4). V průběhu experimentu se na základě monitoringu teploty uvnitř horninových bloků ukázalo použití tohoto klimatického tunelu jako nedostačující z hlediska nedostatečného klimatického ovlivnění zkušebních kvádrů zvětrávacími procesy. Z tohoto důvodu byl pro účely experimentu modifikován simulační program a pro jeho účely byl využit velkokapacitní mrazák NTM v Čelákovicích (obr. 5). Po dokončení klimatického zatěžování byla zkušební tělesa z horninových kvádrů podrobena spektru zkoušek fyzikálně-mechanických vlastností v souladu s přihláškou projektu. Zároveň byly v rámci této etapy provedeny všechny nezbytné laboratorní analýzy čerstvých horninových vzorků v souladu s přihláškou projektu. Obr. 3 Referenční zeď v klimatickém tunelu. 13

Obr. 4 Termofotometrický snímek referenční zdi po teplotním zatěžování v klimatickém tunelu. Obr. 5 Referenční zdi před velkokapacitním mrazákem NTM v Čelákovicích. Na zkušebních tělesech vyrobených z čerstvých horninových bloků (tj. neopracovaných, neovlivněných experimentálním klimatickým zatěžováním) byly stanoveny následující fyzikálně-mechanické vlastnosti: 1) rychlost šíření zvuku - modifikovaný nenormový postup (na vysušených krychlových vzorcích do ustálené hmotnosti měření ve třech na sebe kolmých směrech), 2) součinitel nasákavosti dle ČSN EN 1925, 3) objemová hmotnost a otevřená pórovitost dle ČSN EN 1936, 4) nasákavost za atmosférického tlaku dle ČSN EN 13 755, 5) pevnost v prostém tlaku dle ČSN EN 1926 (na vzorcích po provedení nedestruktivních zkoušek). 14

Pro účely sledování změn vnitřní struktury hornin po ukončení klimatického zatěžování byly na čerstvých horninových vzorcích provedeny následující zkoušky: 6) rentgenová mikrotomografie ve dvou modulech - použití dvou různých detektorů (CET, SAV) a různé velikosti zkušebních vzorků umožňuje rozdílné zobrazení a vyhodnocení změn vnitřní struktury hornin (obr. 6); 7) rtuťová porozimetrie. Horninové vzorky byly rovněž podrobeny petrografickému studiu v polarizačním mikroskopu a byla na nich provedena rentgenová difrakce. Obr. 6 Grafické výstupy z mikrotomografické analýzy klimaticky nezatíženého havlovického pískovce, červeně zvýrazněný pórový prostor (SAV Bratislava). Na začátku roku 2015 byly získané výsledky porovnány s daty získanými z horninových vzorků, které prodělaly klimatické zatěžování, za účelem ohodnocení vyvolaných změn. 15

Výsledky etapy V rámci druhé etapy projektu bylo plánováno vytvoření konceptu certifikované metodiky a památkového postupu. Rovněž byla plánována publikace v odborném mezinárodním časopise. Forma zpracování a předání výsledků etapy: V roce 2013 byly v rámci druhé etapy projektu uplatněny následující výstupy: 1) D Kovářová K. (2013): Comparison of Methods for the Determination of Building Stone Pore Space Properties, in 13 th International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM 2013, Conference Proceedings volume II, str. 49 56, Sofia, International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM, ISBN 978-954-91818-8-3 (ISSN 1314-2704), uplatňuje FSv ČVUT * sborník je indexován v databázi Thomson Reuters, Scopus, ProQuest, CrossRef, atd. (DOI:10.5593/SGEM2013/BA1.V2/S02.007, www.sgem.org) 2) D Bláha J., Chamra S., Panáček M., Rafl T. (2013): Repair of the Ashlar Masonry Battlements of Kost Castle within the LAPIDARIUS Project, in 13 th International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM 2013, Conference Proceedings volume II, str. 325 332, Sofia, International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM, ISBN 978-954-91818-8-3 (ISSN 1314-2704), uplatňují ÚTAM, FSv ČVUT, NTM * sborník je indexován v databázi Thomson Reuters, Scopus, ProQuest, CrossRef, atd. (DOI:10.5593/SGEM2013/BA1.V2/S02.043, www.sgem.org) 3) D Bláha J. (2013): Historic traceology as a complex tool for rediscovery of lost construction skills and techniques, in Structural Studies, Repairs and Maintenance of Heritage Architecture XIII, str. 3 13, Ashurst, WIT Press, ISSN 1746-4498, uplatňuje ÚTAM 4) W Panáček M. (2013): Historické způsoby opracování kamene a metodika průzkumu a náhrad kamene kvádrového zdiva, Litomyšl, 29. - 30. 10. 2013, 22 účastníků, uplatňuje NTM 16

V rámci projektu byl rovněž publikován výsledek náležící dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platné pro léta 2013 až 2015) vydané RVVI do kategorie O ostatní výsledky: O Bláha J., Cihla M., Chamra S., Kovářová K., Krátký K., Panáček M. (ed.), Rafl T., Schröfel J. (2013): Historické způsoby opracování kamene, metody průzkumu a kritéria výběru náhradního kamene kvádrového zdiva, Praha, Národní technické muzeum, 86 str. ISBN 978-80-7037-229-6, uplatňují NTM, FSv ČVUT, ÚTAM V roce 2014 byly v rámci druhé etapy projektu uplatněny následující výstupy: 1) D Arnoštová L., Bláha J., Chamra S., Panáček M. (2014): The Use of Historical Cartographic and Iconographic Sources in Search of Abandoned or Forgotten Stone Quarries for Construction Purposes, in 14 th International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM 2014, GeoConference Proceedings, Vol. 2, str. 951 962, Sofia, International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM, ISBN 978-619-7105-08-7 (ISSN 1314-2704), uplatňují ÚTAM, FSv ČVUT, NTM * sborník je indexován v databázi Thomson Reuters, Scopus, ProQuest, CrossRef, atd. (DOI: 10.5593/SGEM2014/B12/S2.122, www.sgem.org) 2) D Kovářová K., Ševčík R. (2014): Methods of a Building Stone Internal Structure Study, in 20 th International Conference Engineering Mechanics 2014, Book of Full Texts, str. 320 323, Brno University of Technology, ISBN 978-80-214-4871-1 (ISSN 1805-8248), uplatňuje FSv ČVUT * sborník indexován v databázi Web of Science 3) D Kovářová K., Schröfel J., Chamra S. (2014): Role of the Geologists in the Process of Monuments Ashlar Masonry Repair, Advanced Material Research, str. 93 99, Zurich, Trans Tech Publications Ltd., ISBN 978-303-7856-79-6 (ISSN 1022-6680), uplatňuje FSv ČVUT * indexováno např. v databázi Thomson Reuters, Scopus, atd. (DOI: 17

10.4028/www.scientific.net/AMR.688.93), výsledek vyřazený v roce 2013 z důvodu nesprávného zařazení na základě již neplatné Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů RVVI 4) D, resp. druh O (abstrakt ve sborníku) Bláha J., Panáček M., Chamra S., Kovářová K., Rafl T. (2014): Criteria for the Selection and Processing of a Stone for Replacements and Repairs of Ashlar Masonry, in 9 th International Masonry Conference, Book of Abstracts, str. 266, Guimarães, Universidade do Minho, ISBN 978-972-8692-85-8, uplatňují ÚTAM, FSv ČVUT, NTM 5) D, resp. druh O (abstrakt ve sborníku) Kovářová K., Schröfel J. (2014): Kritéria výběru náhradního stavebního kamene pro účely rekonstrukce historických objektů z pohledu geologa, in Sborník příspěvků XIV. hydrogeologického kongresu: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy a Sborník příspěvků II. inženýrskogeologického kongresu: Role inženýrského geologa v současnosti, str. 144, Liberec, TUL, ČAH a ČAIG, ISBN 978-80-903635-4-0, uplatňuje FSv ČVUT 6) W Panáček M. (2014): Projekt Lapidarius horninové zdroje, způsoby opracování a zkoušky stárnutí náhradního kamene kvádrového zdiva, Švihov, 23. 10. 2014, 25 účastníků, uplatňuje NTM 7) W Panáček M. (2014): Letní dílna OPD a SHP Vižňov 2014, Vižňov, 28. 7. 1. 8. 2014, 15 účastníků, uplatňuje NTM 8) W Kovářová K., Chamra S., Schröfel J. (2014): Metodika výběru a opracování náhradního stavebního kamene pro opravy kvádrového zdiva historických objektů, Liberec, 3. 4. 9. 2014, 23 účastníků, uplatňuje FSv ČVUT V rámci druhé etapy řešení projektu bylo uplatněno celkem 13 výsledků do RIV, z čehož byly 4 výsledky typu W, 3 výsledky typu O, 1 výsledek typu D, 5 výsledků typu D, které jsou indexovány v některých ze světových databází. V době podání přihlášky grantového projektu byl pro druhou etapu rovněž plánován výstup typu Jrec, který nebyl 18

v rámci druhé etapy uplatněn. Avšak v době podání přihlášky projektu nebyly explicitně plánovány výstupy typu D (viz kapitola 2.1.2), které byly uplatněny. Většina těchto výstupů by měla být na základě platné Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů bodově lépe ohodnocena než původně plánovaný výstup typu Jrec. 2.2.3 Ověření navrhované metodiky a zpracování výsledné verze Trvání etapy: 1. 1. 2014 až 31. 12. 2015 V průběhu roku 2015 byl vyhodnocen monitoring provedených obnov na hradě Kost (obnovy Kost I, Kost II a Kost III). Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že v případě těchto vzorových obnov byl metodický postup vhodně aplikován a díky tomu byla v nejvyšší možné míře zachována historická autentičnost a hodnota této památky. Zároveň byla dokončena vzorová příprava náhradních dílců obložení soklu kostela sv. Anny ve Vižňově. Dokončena je též příprava, průzkum a návrh výměny poškozeného kvádru kvádrového zdiva kostela sv. Jakuba v Srbči. Jako poslední vzorová obnova probíhala v loňském roce spoluúčast na I. etapě obnovy Novomlýnské vodárenské věže v Praze, kde byly v situaci již rozpracovaného díla operativně aplikovány postupy ze zpracované metodiky a památkového postupu tak, aby byly maximálně zachovány hodnoty stavby a její materiálová a řemeslná autenticita. Komplexní informace o vzorových obnovách jsou podrobně uvedeny v kapitole 3. Za účelem ověření správnosti metodických postupů, byly rovněž dokončeny laboratorní zkoušky. Zkoušky byly provedeny za účelem posouzení vhodného způsobu opracování horninových kvádrů. Pozornost byla věnována zejména studiu změn vnitřní struktury hornin, která v nejvyšší míře ovlivňuje kvalitativní vlastnosti sedimentárních hornin. Pro účely sledování změn vnitřní struktury hornin po ukončení klimatického zatěžování byly na klimaticky exponovaných horninových vzorcích provedeny následující zkoušky: 8) rentgenová mikrotomografie ve dvou modulech - použití dvou různých detektorů (CET, SAV) a různé velikosti zkušebních vzorků; 9) rtuťová porozimetrie. 19

Získaná data byla vyhodnocena a zohledněna v metodice, jejíž konečná verze po zapracování připomínek oponentů byla předložena MK ČR dne 13. 11. 2015. Metodika má strukturovanou podobu odborně metodického textu, aby co nejlépe plnila stanovené cíle a účely, ke kterým je metodika určena s ohledem na své cílové uživatele. Hlavními cílovými skupinami jsou vlastníci nebo správci kulturních památek a dalších historických staveb, projektanti, restaurátoři, památkáři a pochopitelně studenti blízkých oborů. Metodika pochopitelně nemůže nahrazovat potřebnou projektovou dokumentaci ani restaurátorský záměr zpracovaný na základě poznání a odpovědného vyhodnocení konkrétní situace. Jejím cílem není ani tak popsat, jak tyto podklady připravovat a zpracovávat, ale spíše přehlednou formou shrnout kritéria, která je třeba splnit při snaze o co nejlepší výsledek chystané opravy. Zároveň byl dne 13. 11. 2015 v souladu s grantovou přihláškou odevzdán památkový postup, který byl podroben oponentnímu řízení a výsledná verze předána MK ČR. Výsledky etapy V rámci třetí etapy projektu bylo plánováno vytvoření konečné verze certifikované metodiky a památkového postupu. Rovněž byly plánovány publikace typu D, Jrec, Jimp a vydání odborné knihy. Forma zpracování a předání výsledků etapy: 1) D Kovářová K., Ševčík R. (2015): Micro-CT for the Purposes of Sandstone Internal Structure Study, in 15 th International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM 2014, GeoConference Proceedings, Vol. 2, str. 451 458, Sofia, International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM, ISBN 978-619-7105-32-2 (ISSN 1314-2704), uplatňují FSv ČVUT, SAV * sborník bude indexován v databázi Thomson Reuters, Scopus, ProQuest, CrossRef, atd. (DOI: 10.5593/SGEM2015/B12/S2.060, www.sgem.org) 2) D Kovářová K., Schröfel J. (2015): Selection of the Replacement Building Stone for the Repair of the Ashlar Masonry Plinth of St. Anna Church in Vižňov, in Procedia Earth and Planetary Science, Vol. 15, World Multidisciplinary Earth Sciences Symposium, WMESS 2015, str. 181 186, Elsevier, ISSN 1878-5220, uplatňuje FSv 20

ČVUT * sborník bude indexován v databázi Thomson Reuters, Scopus, ProQuest, CrossRef, atd. (DOI:10.1016/j.proeps.2015.08.044, http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s1878522015003070) 3) D Kovářová K., Pala Z. (2015): The Influence of Mineralogical Composition Changes of Sandstone Cement on Physical-Mechanical Properties, in Advanced Materials Research Vol. 923, Proceedings of the Conference on the Rehabilitation and Reconstruction of Buildings CRRB 2013, str. 71 74, Zurich, Trans Tech Publications, ISSN 1022-6680 (1662-8985 web), uplatňuje FSv ČVUT *výsledek uplatňován v roce 2015 z důvodu opomenutí uvedení výsledku v roce 2014 (DOI: 10.4028/www.scientific.net/AMR.923.71; http://www.scientific.net/amr.923.71) 4) Jrec Cihla M., Panáček M., Veselý L. (2015): Středověké topůrkové kamenické nástroje, jejich ikonografické a archeologické doklady na našem území a výroba jejich replik, Svorník, Historické zdivo, Sborník příspěvků z 12. specializované konference stavebně-historického průzkumu uspořádané 18. - 21. června 2013 v Roudnici nad Labem, č. 12, str. 77 104, ISBN 978-80-260-6784-9 (ISSN 1802-8128), NTM *ačkoli je výsledek datován do roku 2014, tak byl vydán na začátku roku 2015, Časopis Svorník je uveden v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice platný pro rok 2015, uplatňuje NTM (100 %) 5) W Válek J., Panáček M., Kodera P. (2015): Kámen a vápno, Plasy, 19. - 20. 10. 2015, 80 účastníků, uplatňují ÚTAM, v. v. i. (50 %), NTM (50 %). Zároveň byla na MK ČR v souladu s grantovou přihláškou a pozdějšími nařízeními MK ČR dodána k certifikaci metodika Nmet. Nmet Bláha J., Buzek J., Cihla M., Hejný L., Chamra S., Kovářová K., Panáček M., Rafl T., Rybařík V., Schröfel J. (2015): Kritéria pro výběr, přípravu a opracování náhradního kamene určeného pro opravy kvádrového zdiva. Sedimentární horniny, 21

dodáno k řízení, MK ČR, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1, v řízení, po dokončení certifikace bude přístupné na webové adrese http://departments.fsv.cvut.cz/k135/naki/naki.html, uplatňují ÚTAM (33 %), NTM (34%), FSv ČVUT (33 %). Rovněž byl v loňském roce v souladu s grantovou přihláškou a pozdějšími nařízeními MK ČR dodán ke schválení památkový postup Npam. Npam - Bláha J., Buzek J., Cihla M., Hejný L., Chamra S., Kovářová K., Panáček M., Rafl T., Rybařík V., Schröfel J. (2015): Šetrná obnova středověkého hradebního zdiva z opracovaných pískovcových kvádrů, dodáno k řízení, MK ČR, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1, v řízení. Památkový postup byl prakticky aplikován při obnově hradebních ochozů hradu Kost, po dokončení certifikace bude přístupné na webové adrese http://departments.fsv.cvut.cz/k135/naki/naki.html, uplatňují ÚTAM (33 %), NTM (34%), FSv ČVUT (33 %). V rámci projektu je rovněž v souladu s grantovou přihláškou uplatněn výsledek typu B (odborná kniha). Oproti informacím uvedeným v průběžné zprávě za rok 2015 nejsou uplatňovány výsledky typu C (kapitola v knize). Tato změna je způsobena provedenými změnami věcné náplně a celkového členění knihy v závěrečné přípravě pro tisk, avšak výsledky typu C nebyly v přihlášce projektu plánovány vůbec. Díky tomu nedochází k rozporu. Odborná kniha bude dodána na MK ČR neprodleně po jejím obdržení z tiskárny (předpoklad únor 2016). B Bláha J., Cihla M., Chamra S., Kovářová K., Schröfel J., Panáček M., Rafl T. (2015): Kámen pro obnovu kvádrového zdiva historických staveb, Praha ČVUT, 150 str., ISBN 978-80-01-05857-2, uplatňují ÚTAM (33 %), NTM (34%), FSv ČVUT (33 %). V rámci posledního roku řešení projektu byl rovněž publikován výsledek náležící dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených 22

programů (platné pro léta 2013 až 2016) vydané RVVI do kategorie O ostatní výsledky O Kovářová K. (2015): The Influence of Internal Structure Change on Sandstone Strength, in Engineering Mechanics 2015, Exteded abstracts, str. 152 154, Praha; ÚTAM AV ČR v.v.i., ISBN 978-80-86246-42-0 (ISSN1805-8248), uplatňuje FSv ČVUT (100 %) V případě uplatnění výsledků definovaných v přihlášce projektu (viz kapitola 2.1.3) byly výsledky této etapy projektu splněny, avšak v případě výsledků Npam a Nmet čekáme na ukončení certifikačního procesu. Výsledek typu Jimp byl uplatněn již v prvním roce řešení. 23

3 Vzorové obnovy V rámci řešení projektu byly realizovány tři vzorové obnovy hradu Kost, přičemž každá obnova byla specifická svými potřebami a zvoleným přístupem. Zároveň byla provedena vzorová příprava náhradních dílců obložení soklu kostela sv. Anny ve Vižňově. Dokončena je též příprava, průzkum a návrh výměny poškozeného kvádru kvádrového zdiva kostela sv. Jakuba v Srbči. Jako poslední vzorová obnova probíhala v loňském roce spoluúčast na I. etapě obnovy Novomlýnské vodárenské věže v Praze, kde byly v situaci již rozpracovaného díla operativně aplikovány postupy ze zpracované metodiky a památkového postupu tak, aby byly maximálně zachovány hodnoty stavby a její materiálová a řemeslná autenticita. Použití metodického přístupu umožnilo doplnění restaurátorského průzkumu a hlavně změnu koncepce celé obnovy kvádrového zdiva v procesu již rozběhnuté stavby. 3.1 Hrad Kost Význam, hodnota a stavební historie Areál hradu Kost je bezpochyby jednou z našich nejvýznamnějších kastelologických lokalit, jejíž význam v některých aspektech přesahuje i přes naše hranice. Objekt je ve své základní části unikátně dochován v původní vrcholně gotické podobě a je nositelem celé řady stavebněhistorických, materiálových a technologických hodnot, které z něj činí prvořadou památkovou stavbu (obr. 7). Díky vhodným okolnostem se tyto hodnoty zatím daří udržet i v dnešním překotném tlaku na jeho co nejširší ekonomicko společenské využití. Obr. 7 Celkový pohled na hrad Kost. Na vrcholu pískovcové skály je rozloženo nepravidelné, přibližně trojúhelníkovité jádro hradu, vymezené na západě celkem třemi na sebe navazujícími paláci (od jihu 24

Vartemberský, Šelemberský a Věžový), na severu kaplí sv. Anny a na východní straně kuchyňským křídlem přiléhajícím bezprostředně k Velké věži zaujímající celé jihovýchodní nároží. Volné úseky na jihu, severu a severovýchodě uzavírá hradba s ochozem v síle zdiva a stínkami (obr. 8). Obr. 8 Hradba s ochozem jádra hradu Kost. Vstup do jádra hradu je III. branou od severu. Cesta se pak stáčí západním, jižním a východním směrem a postupně klesá a obtáčí jádro hradu pod jeho dohledem a kontrolou. Lemována je renesančním Bieberštejnským palácem a za II. bránou posléze barokně/klasicistním Lobkovickým křídlem, které využilo i část jejího opevnění pozdně gotickou hradbou s baštami. Na jihovýchodní straně ústí do jednoduché I. brány, původně vybavené padacím mostem. Historické okolnosti se nepochybně velmi úzce promítly do význačných kvalit celé stavby. Vrcholně středověká stavba hradu Kost je zásadní stavbou, mající v hradní architektuře českých zemí výsadní postavení. Grandiózní osobnost stavebníka dokázala stavbě vtisknout neopakovatelné kvality, velmi těžko nacházející srovnání v okolním šlechtickém i královském prostředí. Geologický průzkum lokality V rámci správného metodického postupu bylo nezbytné provést geologický průzkum lokality. Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je mozaikovitě dělena systémem strmě zaklesnutých údolí. Jedná se o údolnice vzniklé erozí bezejmenných toků, pravobřežních přítoků potoka Kletnice. Podoba potočních údolí je většinou strmě zaříznutého až kaňonovitého tvaru. Okraje svahů tvoří morfologii skalních měst. Většinou se jedná o 25

části pískovcové plošiny rozvolněné blokovými svahovými pohyby. Morfologicky se jedná o součást jižního okraje Vyskeřské plošiny. Ojedinělé elevace tvoří průniky vulkanitů (vypreparované sopouchy, sutě apod.). Regionálně geologicky přísluší místo do české křídové tabule. Skalní podklad tvoří mezozoické platformní sedimenty svrchnokřídového stáří (coniak, svrchní turon). Jedná se o pískovce teplického souvrství. Horninou je pískovec s křemenným tmelem. Horniny jsou horizontálně a subhorizontálně uloženy. Jsou tektonicky porušené systémem tří hlavních navzájem kolmých systémů, kde dominantní systém je ložní (vrstevnatost). Mimo tyto systémy se vyskytují minoritně i další systémy kosé. Dělitelnost pískovců je kvádrovitá a deskovitá. Jižně je rozšířené březenské souvrství (svrch. křída, coniak). Vyskytují se zde vápnité jílovce s polohami pískovců. Křídovými horninami pronikají terciérní vulkanity (bazalty). V nadloží leží pak kvartérní sedimenty. Plošiny jsou překryty sprašemi a sprašovými hlínami, svahy deluviálními sedimenty a dna údolí pak fluviálními potočními sedimenty, nebo kombinacemi výše uvedených. Převládají písčité (písčitojílovité) sedimenty, někdy s úlomky. Horninami ve výchozových partiích jsou pískovce s proměnlivou zrnitostí, vytříděním materiálu, typem a druhem tmelu. Toto vše se makroskopicky projevuje barevností, dělitelností, rozpojitelností a pevností. Dominují pískovce křemité, blokovité. Barva je převážně šedookrová. Ve výchozech se střídají polohy kvádrovitých pískovců s polohami méně odolných, pravděpodobně hůře tmelených hornin. Méně odolné polohy selektivně vyvětrávají a tvoří ve výchozech zapuklé římsy. Obvykle se objevují polohy s proměnlivým obsahem železa popř. manganu. Barevně se projevují jako různě okrové, žlutavé, rezavé až načervenalé. V některých partiích můžeme pozorovat voštinovité zvětrávání. Na obnažených plochách bývají černavé a šedivé záteky (Mn?). Pískovce jsou proměnlivě zrnité, od dobře tříděných, až po špatně tříděné, od jemnozrnných až po polohy s valounkovým materiálem (obr. 9). Pravděpodobně vedle převažujícího křemitého tmelu se objevuje podíl tmelu jílovitého nebo slínitého. Uložení je téměř horizontální. Výjimku tvoří polohy se zvrstvením křížovým. 26

Obr. 9 Pískovcový kvádr na hradbách hradu Kost. Podle prohlídky okolí hradu je zřejmé, že drtivá část materiálu je místní, z nejbližšího okolí, pravděpodobně i z masivu skály, na které hrad stojí. Na jejích okrajích můžeme pozorovat několik míst, kde byl pískovec v minulosti těžen. V nejbližším okolí se nacházejí menší a středně velké lokality se stopami těžby (obr. 10). Obr. 10 Původní místo těžby horninového materiálu určeného pro stavbu hradu Kost v blízkosti hradu. Ve starších obdobích se však v širším měřítku používalo odtěžování menších i větších bloků 27

odtržených na hranách údolí od masivu souvislé skály. Tato těžba ale nezanechala žádné výraznější stopy. Je možné, že se pro stavbu hradu používal i materiál ze sutí. Jižně pak mezi Sobotkou a hradem Kost, u Střehomi, ve Veseckém Plakánku leží velké lomy na pískovec, kde se těžil kámen v mladších obdobích 19. a 20. století pro pozdější dostavby nebo opravy hradu. Mezi kameny použitými na kvádrové zdivo gotického jádra hradu najdeme tyto variety pískovců: pískovce křemité, pískovce s tmelem křemitým ale asi i s podílem vápnitým, slinitým popř. železitým, nebo jílovitým, pískovce s tmelem obalovým a kontaktním i výplňovým, pískovce jemně zrnité, středně zrnité dobře tříděné, pískovce z materiálu špatně tříděného, pískovce až slepence. Průzkum opracování kamene Běžné zdící kvádry nemají tvar pravidelného pravoúhlého hranolu. Pečlivě srovnané jsou pouze čelní plochy a přilehlé úseky bočních stran, které společně musí vytvářet pravoúhlý tvar obdélníka nebo čtverce. Zadní strana a přibližně jedna třetina přiléhajících bočních stran jsou ale oblé nepravidelné, jen hrubě opracované tak, aby se dal vysekat důlek pro krepnu, ale zároveň došlo k dobrému provázání s lomovým zdivem jádra stěny. Opracování do tohoto tvaru kvádru má současně zásadní ekonomický důvod, protože umožňuje ušetřit cca polovinu práce, tedy i času a finančních nákladů, než kdyby byl kvádr opracováván do tvaru pravidelného hranolu. Velikost kvádrů je proměnlivá, pravděpodobně zejména podle lomových vrstev horniny. Jádro zdiva je postaveno z plochých drobnějších lomových kamenů nebo větších odštěpků z opracování kvádrů. Lícové plochy zdících kvádrů vykazují čtyři kvality opracování: 1) opracování celé plochy pouze dvojšpicem povrch je značně nerovný s hlubokými prohlubněmi, směr úderů je veden šikmo radiálně podle vedení rukou kameníka, rýhy po hrotech dvojšpicu jsou hluboké až 7 mm; 28

2) opracování dvojšpicem + stesání obvodové stezky plošinou nebo špicplošinou s hladkým břitem údery vytvářející obvodovou stezku jsou provedeny buď kolmo, nebo šikmo na hranu kvádru, stopy záseků jsou za sebou v roztečích 0,8 1,5 cm, šířka břitu je 5 6 cm, záseky jsou hluboké 1 3 mm; 3) opracování dvojšpicem + přerovnání plošinou nebo špicplošinou s hladkým břitem v celé ploše kvádru různé směry přerovnání na jednom kvádru, nebo šikmé či radiální stejnosměrné stopy na jedné ploše, stopy záseků jsou za sebou v roztečích 0,8 1,5 cm, šířka břitu je 5 6 cm, záseky jsou hluboké 1 3 mm, pod někdy velmi hrubými stopami přerovnání zůstávají patrné stopy dvojšpicu; 4) opracování dvojšpicem + přerovnání plošinou nebo špicplošinou s hladkým břitem + vyhlazení (broušení) velmi hladký povrch, drobné krátké hlubší stopy po původním opracování dvojšpicem a jemné rovnoběžné stopy po přerovnání. 3.1.1 Hrad Kost I Šetrná obnova hradeb jádra hradu, cimbuří severního, severovýchodního a jižního hradebního ochozu kolem nádvoří Hradbu tvoří přibližně 2,5 m silná zeď, na jejímž vrcholu jsou u vnějšího líce vybudovány samostatné stínky přerušované prolukami s parapetními zídkami (obr. 11). Vnitřní, více než 2/3 síly zdi, rozšířené ještě římsou do nádvorního prostoru, tvoří komunikační ochoz. Stínky jsou kryty šikmými stříškami, pochozí plochu ochozu překrývají veliké desky. Severovýchodní a severní úsek hradby rozděluje nepravidelná nárožní věžička. Hradby jsou postaveny z velkých tesaných pískovcových kvádrů spojovaných vápennou maltou, tvořících celou hmotu stínek a parapetních zídek proluk. Jádro vlastní hradby je vyzděno z lomového pískovcového zdiva. Stěny nejsou omítány, spárování je utaženo za líc. Obr. 11 Detail hradeb se stínkami na hradě Kost. 29

Z vnější strany hradby jsou v první vrstvě pod stříškou po obou stranách vytrčeny tvarované krakorcové ozuby ve tvaru háků, které sloužily k uložení čepových trámků obranných dřevěných sklápěcích desek, krytů proluk (obr. 12). Obr. 12 Vrcholové stříšky a krakorcové háky na vnější straně hradeb hradu Kost. Použitý pískovec různé granulace i barevnosti a kvality pochází z místních zdrojů z okolních pískovcových skal. Jeho velká variabilita daná sedimentačními vrstvami je typickým znakem, který značnou měrou určuje pestrý a pohledově neobyčejně živý výraz stavby a je jednou z jeho výrazných hodnot. Stručný popis výchozího stavu před obnovou Pískovec bloků zdí byl přes povrchovou tvarovou degradaci, která ovšem odpovídá délce vystavení kvádrů povětrnostním vlivům po dobu téměř sedmi století, velmi pevný a soudržný. Zdi byly kompaktní. Rozvolněny byly pouze horní části stínek stříšky, které jsou ovšem nejvíce vystaveny vlivům počasí. Pískovcové bloky byly opršelé, povrchově tvarově degradované. Povrch byl místy pokryt depozity a to podle polohy vůči dešti, nebo světovým stranám, nebo podle zatížení stékající vodou (např. plochy zdiva pod prolukami z vnější strany hradeb). Vrchní plochy stříšek a parapetní plochy proluk byly vzhledem k zátěži povětrnostními vlivy degradovány největší měrou. Vnější plochy byly deformovány zahloubeninami a korodovány do hloubkových kaveren. Byly pokryty řasami, mechy a lišejníky a zčernalé depozity. Na mnoha místech rostly v uvolněných spárách i traviny a vyšší rostliny. Velkou měrou byly deformovány i hrany bloků s okapničkami, vedoucí až k jejich nefunkčnosti. Tvarově výrazně byly degradovány i krakorcové hákovité ozuby pod stříškami. 30

Jeden krakorcový hák díky masivní degradaci zcela chyběl. Spáry stříšek byly rozvolněné a malta silně degradována. V minulosti byly spáry vícekrát přespárovány novou maltou, aby do nich nezatékalo. Vzhledem k odolnosti použitého pískovce bylo v minulosti doplňování degradovaného měkčího spárování evidentně hlavní náplní oprav zdiva. Při opravách byla místy použita nevhodná, příliš tvrdá malta, která uzavírá kámen a zamezuje tím jeho dýchání. Kolem první stínky severovýchodní stěny (od S), byly na úrovni vrchní plochy proluky a v úrovni pod stříškou osazeny dva železné pásy obepínající stínku kolem dokola jako držáky vlajkového stožáru. Ploché železné pásy neměly žádnou antikorozní povrchovou úpravu a stékající korozí špinily přilehlé bloky pískovce. Koncepce zásahu a navržený postup prací Na základě detailního průzkumu a ohledání se ukázalo, že cimbuří jsou natolik celistvá, neporušená většími stavebními zásahy, že svou celistvostí a neporušeností představují tu nejvyšší hodnotu. Proto by všechny plánované stavební a restaurátorské zásahy měly tuto hodnotu respektovat a z ochrany této hodnoty by měly všechny návrhy na obnovu cimbuří vycházet. Základní otázkou při úvahách o obnově se stalo zvážení, zda klást větší důraz na hodnotu intaktnosti a historické jednoty výrazu objektu, nebo hodnotu obnovené funkčnosti stavebního detailu. Přestože se na první pohled zdálo, že při opravě cimbuří bude nutný masívní zásah, při bližším rozboru jsme zjistili, že k uvedení cimbuří do uspokojivého stavu, dobře odolávajícímu dalšímu náporu povětrnostních vlivů, postačí podstatně mírnější zásah. Základním mottem se stalo maximálním způsobem ctít autenticitu a intaktnost cimbuří jako celku a minimalizovat potřebný zásah. Z tohoto důvodu byly práce souhrnně zaměřeny na zamezení pronikání vody do hmoty zdí. Konkrétní návrhy postupu obnovy 1) obnova stříšek stínek; 2) obnova plné funkce spárování; 3) sanace hloubkově narušených pískovcových bloků; 4) sanace tvarově degradovaných ploch stříšek, řešení okapniček a hákových krakorců. 31