6 Zákon o lesích Oddíl druhý Kategorizace lesů 6 Kategorie lesů Lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. K 6 1. Rozdělení lesů do tří kategorií podle jejich převažujícího poslání (plnění funkcí) obsahovala již předchozí právní úprava. Platný lesní zákon však nepřevzal původní členění lesů do kategorií a zavedl členění nové. V důsledku toho se od účinnosti lesního zákona dne 1. 1. 1996 dostalo dosavadní (tehdejší) rozdělení lesů do kategorií do rozporu s platným zákonem a přetrvalo toliko do 31. 12. 2000 (viz komentář k přechodnému ustanovení 58 odst. 9). 2. Lesy jsou rozděleny do tří kategorií lesa hospodářského, lesa zvláštního určení a lesa ochranného. Zařazení lesa do určité kategorie neznamená, že les má plnit jen funkci, která této kategorii odpovídá, a že jeho ostatní funkce budou potlačeny. Proto se i v lesích hospodářských uplatňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce lesa. Kategorizace lesů však vytváří předpoklady, aby v jednotlivých kategoriích byly podporovány ty funkce, které v nich mají převažující charakter. Kategorizaci se přizpůsobuje nejen lesnické plánování, ale především režim hospodaření v lese. Podle kategorií lesa jsou odstupňovány i poplatky za jejich odnětí plnění funkcí lesa, které jsou ekonomickým nástrojem ochrany. Sazba poplatku je nejnižší u kategorie lesa hospodářského a nejvyšší u lesa ochranného. V roce 2007 bylo podle údajů Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky 2007 75,4 % lesů hospodářských, 2,7 % lesů ochranných a 21,9 % lesů zvláštního určení. Uvedená publikace byla vydána Ministerstvem zemědělství a je dostupná na webových stránkách ÚHÚL (www.uhul.cz). 3. Nedostatkem právní úpravy bylo a z větší části ještě je, že se zařazení do kategorie lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení neuvádělo v operátu katastru nemovitostí, a to až do nabytí účinnosti nové katastrální vyhlášky dne 1. března 2007. V operátu tedy nejsou tyto údaje uvedeny, pokud rozhodnutí o zařazení do kategorie lesa ochranného nebo zvláštního určení bylo vydáno před tímto datem. Po uvedeném datu se tato skutečnost v operátu katastru nemovitostí sice uvádí, ale pouze v případech, kdy o zápis požádal vlastník předmětného pozemku. Poznámka k závaznosti správního rozhodnutí o zafiazení lesû do kategorií pro právní nástupce vlastníka lesa 1. V praxi se státní správa lesû setkává s pfiípady, kdy po vydání správního rozhodnutí dojde ke zmûnû povinného subjektu (adresáta) vût inou vlastníka. S touto situací je bezprostfiednû spjata otázka, zda vydané rozhodnutí zavazuje i právního nástupce, kdyï lesní zákon sám na ni nedává odpovûì. 2. Teorie správního práva rozli uje rozhodnutí na rozhodnutí ve vûci (ad rem, vázané k urãité vûci) a rozhodnutí ve vûcech osobních pomûrû adresátû (in personam, rozhodnutí vázané na 16
Úvodní ustanovení 7 urãitou osobu). Pokud tak neãiní pfiímo zákon, b vá odli ení tûchto dvou druhû správních rozhodnutí v praxi sloïit m problémem a v nûkter ch pfiípadech jej vyfie í teprve rozhodnutí soudu. Jako pomûcku pro fie ení lze odkázat mimo jiné prameny téï na publikaci: Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná ãást. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 239, 240, kde je uvedeno: Skuteãnost, Ïe správní akt zavazuje i právní nástupce, musí b t v zásadû vïdy v slovnû vyjádfiena v zákonû. O v jimku, kdy je nástupnictví obsaïeno ve správním aktu implicitnû, pûjde pouze v pfiípadech, v nichï vykonavatel vefiejné správy pfiíslu n k vydání správního aktu, posuzuje pfii jeho vydávání v luãnû vlastnosti nûjak ch vûcí a vûbec se nezab vá vlastnostmi adresátû, resp. okolnostmi t kajícími se dotãen ch osob, Ïádoucí ov em je i v tûchto pfiípadech volit pfii formulaci normy explicitní vyjádfiení. 3. Na základû uvedeného pfiístupu je proto správn závûr, Ïe vyhlá ená kategorizace, resp. zafiazování lesû do kategorií, je provedena ve správním fiízení, v nûmï se posuzují v luãnû vlastnosti urãité vûci (lesa), a z tohoto dûvodu je tato kategorizace závazná i pro právní nástupce vlastníka pozemku. Související ustanovení: 2 písm. a) vymezení pojmu les, 7 lesy ochranné, 10 lesy pod vlivem imisí Literatura: HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009. 7 Lesy ochranné (1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. (2) O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. K odst. 1 Do kategorie lesů ochranných jsou zařazovány lesy, které plní především funkci půdoochrannou a vodoochrannou, a touto funkcí brání erozi půdy na daném stanovišti nebo poškození pozemků, které s nimi souvisí. Udržení lesů v klečovém vegetačním stupni a na exponovaných horských hřebenech je důležité zejména z toho důvodu, že v případě jejich zániku by došlo k erozi půdy takového rozsahu, že by již nebylo možné provést následné zalesnění daných lokalit, a vedlo by to i k degradaci stanovišť v nižších vegetačních stupních. K odst. 2 1. Zařazení lesa do této kategorie není provedeno ze zákona, ale rozhodnutím správního orgánu. Orgán státní správy lesů rozhoduje o zařazení lesa do kategorie lesa ochranného ve správním řízení. Řízení lze zahájit jak na základě žádosti vlastníka, tak i z moci úřední. Účastníkem řízení je vlastník lesa, o jehož zařazení se v daném řízení rozhoduje. Les může 17
8 Zákon o lesích být do této kategorie zařazen jen za předpokladu, že splňuje kritéria, která jsou taxativně uvedena v odstavci 1. 2. V praxi se lze setkat s tím, že orgán státní správy lesů stanoví platnost zařazení lesa do kategorie lesa ochranného na určitou dobu, např. na dobu platnosti lesního hospodářského plánu. Uvedený postup však není podložen žádným konkrétním zákonným ustanovením. Orgán státní správy lesů tedy není zmocněn určovat dobu, na kterou se les do kategorie lesa ochranného zařazuje (k tomu viz též komentář k 9). Související ustanovení: 2 písm. a) vymezení pojmu les, 8 lesy zvláštního určení, 9 lesy hospodářské, 10 lesy pod vlivem imisí, 36 hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení 8 Lesy zvláštního určení (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, 3) b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, 4) c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. 5) (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, 5) b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách avsamostatných bažantnicích, 6) h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. (3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. 3) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č. j. HEM-324.2-1. 9. 1978 z 26. července 1979, registrovaná v částce č. 20/1979 Sb. 4) 48 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 24 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. 5) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 18
Úvodní ustanovení 8 K odst. 1 V odstavci 1 jsou vymezeny lesy, které jsou za lesy zvláštního určení prohlášeny přímo zákonem. O jejich zařazení do kategorie lesa zvláštního určení tedy orgán státní správy lesů nerozhoduje. K odst. 2 1. Kromě lesů, které jsou lesy zvláštního určení ze zákona podle ustanovení odstavce 1, lze do této kategorie rozhodnutím orgánu státní správy lesů zařadit i další lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Tyto lesy jsou taxativně vymezeny v odstavci 2. 2. K písmenu c) nutno uvést, že u lesů se zvýšenou rekreační funkcí měl zákonodárce na mysli rekreační funkci obecně, nikoliv to, že by měly být využity pro rekreační výstavbu (chaty, sportovní zařízení). 3. K určitým pochybnostem může v praxi dojít při zařazování lesů do kategorie lesa zvláštního určení z důvodu zvýšené funkce půdoochranné a vodoochranné podle písmene e), protože tato funkce může být současně (za určitých místních podmínek např. svah, strž, náplavy) důvodem pro zařazení lesa do kategorie lesa ochranného. Pokud dojde k takové situaci, měl by orgán státní správy lesů rozhodnout o zařazení do kategorie požívající vyšší důležitosti (ochrany) a zařadit les do kategorie lesa ochranného. Naznačenému postupu nasvědčuje i uvozovací věta odstavce 1, která kategorii lesů ochranných dává jednoznačně přednost před kategorií lesa zvláštního určení. 4. V praxi činí potíže i rozhodování o zařazení lesů do kategorie lesa zvláštního určení podle písmene h). Podle tohoto ustanovení se do uvedené kategorie zařazují lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Lesní zákon neobsahuje definici veřejného zájmu. Posoudit veřejný zájem je obtížné, zvlášť když zákon aspoň příkladem nenaznačí, v čem by měl spočívat. Bude proto záležet na objektivním posouzení místních podmínek a jiných skutečností, na jejichž základě orgán státní správy lesů usoudí, zda se o veřejný zájem jedná či nikoliv. Splnění zákonné podmínky tak bude vždy záviset na posouzení orgánu, který ve věci rozhoduje. 5. V lesním zákoně není zakotvena možnost zrušit rozhodnutí o zařazení lesa do kategorie lesa zvláštního určení nebo lesa ochranného, resp. možnost zařadit les do kategorie lesa hospodářského. Pokud tedy dojde k zařazení lesa do kategorie lesa zvláštního určení nebo lesa ochranného rozhodnutím orgánu státní správy lesů, nelze toto zařazení změnit (k tomu viz též komentář k 9). Výjimkou je zařazení lesa zvláštního určení do vyšší ochranné kategorie, tedy do kategorie lesa ochranného. 6. Určitá výjimka se vztahuje na lesy zařazené do této kategorie ze zákona [ 8 odst. 1 písm. a) až c)], pokud pominou podmínky pro toto zařazení stanovené zákonem. Může jít např. o změnu hranic ochranných pásem či změnu hranic národního parku či národní přírodní rezervace. 19
9 Zákon o lesích K odst. 3 Orgán státní správy lesů rozhoduje o zařazení lesa do kategorie lesa zvláštního určení podle odst. 2 ve správním řízení. Řízení lze zahájit jak na základě návrhu vlastníka lesa, tak izmoci úřední orgánu státní správy lesů. Účastníkem řízení je vlastník lesa, o jehož zařazení se v daném řízení rozhoduje. Také v tomto řízení se lze v praxi setkat s případy, že orgán státní správy lesů omezuje platnost zařazení lesa do kategorie lesa zvláštního určení na určitou dobu, např. na dobu platnosti lesního hospodářského plánu. Stejně jako při zařazování lesů do kategorie lesů ochranných není ani zde tento postup podložen žádným zákonným ustanovením, protože orgán státní správy lesů není oprávněn předem určovat dobu, na kterou se les do kategorie lesa zvláštního určení zařazuje. (Viz též komentář k 9) Související ustanovení: 2a definice pojmu les, 7 lesy ochranné, 9 lesy hospodářské, 10 lesy pod vlivem imisí, 36 hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení 9 Lesy hospodářské Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. K 9 1. Lesy hospodářské jsou ze zákona vymezeny tak, že se jedná o všechny lesy, které nejsou zařazeny (ať již zákonem, či rozhodnutím orgánu státní správy lesů) do kategorie lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení. Jedná se o kategorii lesů, u kterých převažuje funkce hospodářská dřevoprodukční. V současné době je dřevoprodukční funkce lesů mnohdy neprávem zlehčována. Dřevo je v našich podmínkách jedinou skutečně obnovitelnou surovinou a zdrojem energie. Pěstování energetických plodin na zemědělské půdě se vzhledem k nárůstu spotřeby potravin ukazuje do budoucna problematickým. Z uvedených důvodů je třeba zachovat dostatečnou plochu lesů hospodářských tak, aby byla pokryta nejen současná spotřeba dřeva, ale i její očekávaný nárůst. Velikost plochy lesů, v nichž by měla převažovat funkce hospodářská, se však bude odvíjet od přírodních podmínek a společenských zájmů spojených se zachováním lesa a projevujících se i v potřebě zařazovat lesy do jiných kategorií. 2. Za nedostatek platného lesního zákona lze označit skutečnost, že orgánu státní správy lesů nedává možnost k vyřazení lesa z kategorie zvláštního určení a lesa ochranného, resp. k zařazení lesa do kategorie lesa hospodářského. Lesy, které již jednou byly do kategorie lesa zvláštního určení či lesa ochranného rozhodnutím zařazeny, nelze za současného právního stavu z těchto kategorií vypustit, a to ani v případě, že důvod, pro který byly do kategorie lesa ochranného či lesa zvláštního určení zařazeny, odpadl (např. zrušení ochranného pásma vodního zdroje). Uvedenému závěru nasvědčuje i to, že v jiných částech zákona je k použití tohoto postupu uvedena jak pozitivní, tak i negativní kompetence (např. při ustanovení a zrušení ustanovení lesních stráží nebo u udělení a odnětí licence). Tento nedostatek se praxe snaží řešit tím, že orgány státní správy lesa omezují v rozhodnutích dobu zařazení lesa do těchto kategorií, aniž by jim zákon tento postup výslovně dovoloval (viz též komentář k 7 a 8). 20
Úvodní ustanovení 10 Jde však zřejmě o postup, který v praxi nepřináší problémy, neboť soudy se jeho legálností dosud nezabývaly. Bude však nezbytné legalizovat jeho řešení v podobě výslovné úpravy v zákoně. Související ustanovení: 2a definice pojmu les, 7 lesy ochranné, 8 lesy zvláštního určení, 10 lesy pod vlivem imisí 10 Lesy pod vlivem imisí (1) Lesy pod vlivem imisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo právním předpisem. (2) Na lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, se vztahuje osvobození od daně z nemovitostí stejně jako na lesy uvedené v 7a8. K 10 Vzhledem k velkému imisnímu zatížení značné části lesů v České republice bylo nutné vzít ohled na lesy imisemi nejvíce postižené, se zřetelem na důsledky ekonomicky méně výhodného hospodaření v těchto lesích. Platí to i v případě, že se jedná o lesy spadající do kategorie lesů hospodářských, u nichž není hospodaření omezováno režimem lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Lesy pod vlivem imisí netvoří zvláštní kategorii lesů, jako tomu bylo podle předchozího lesního zákona, ale nacházejí se ve všech stávajících kategoriích, převážně však v kategorii lesů zvláštního určení, se zařazením do čtyř pásem ohrožení. K odst. 1 Ministerstvo zemědělství určilo pásma ohrožení na základě zákonného zmocnění ve vyhlášce č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. Uvedená vyhláška nabyla účinnosti dnem vyhlášení, tedy dnem 19. dubna 1996. Text vyhlášky: Vyhlá ka ã. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohroïení lesû pod vlivem imisí Ministerstvo zemûdûlství stanoví podle 10 odst. 1 zákona ã. 289/1995 Sb., o lesích a o zmûnû a doplnûní nûkter ch zákonû (lesní zákon): 1 Charakteristika pásem ohroïení (1) Území s obdobnou dynamikou zhor ování zdravotního stavu lesních porostû charakterizované stupnûm po kození tûchto porostû imisemi se zafiazuje do pásma ohroïení lesních porostû imisemi (dále jen pásmo ohroïení ). (2) StupeÀ po kození lesního porostu je urãen podílem stfiednû a silnû po kozen ch stromû z celkového poãtu stromû v lesním porostu. Charakteristiky stupàû po kození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v pfiíloze této vyhlá ky. (3) Podle dynamiky zhor ování zdravotního stavu se lesy zafiazují do tûchto pásem ohroïení: 21
10 Zákon o lesích a) do pásma ohroïení A se zafiadí lesní pozemky s porosty s v razn m imisním zatíïením, kde po kození dospûlého smrkového porostu se zv í prûmûrnû o 1 stupeà bûhem pûti let, b) do pásma ohroïení B se zafiadí lesní pozemky s porosty s v razn m imisním zatíïením v pfiíznivûj ích podmínkách, kde po kození dospûlého smrkového porostu se zv í prûmûrnû o 1 stupeà bûhem esti aï deseti let, c) do pásma ohroïení C se zafiadí lesní pozemky s porosty s imisním zatíïením, kde po kození dospûlého smrkového porostu se zv í prûmûrnû o 1 stupeà bûhem 11 aï 15 let, d) do pásma ohroïení D se zafiadí lesní pozemky s porosty s niï ím imisním zatíïením, kde po- kození dospûlého smrkového porostu se zv í prûmûrnû o 1 stupeà bûhem 16 aï 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrn, ale dynamiku zhor ování zdravotního stavu lesních porostû zatím nelze pfiesnû definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zafiazují do pásem ohroïení podle rychlosti rozpadu dospûl ch borov ch porostû nebo listnat ch porostû, pfiiãemï: a) do pásma ohroïení A se zafiadí lesní pozemky s porosty, kde v dospûl ch borov ch nebo listnat ch porostech roãnû odumfie více neï 20 % pûvodního poãtu stromû, b) do pásma ohroïení B se zafiadí lesní pozemky s porosty, kde v dospûl ch borov ch porostech roãnû odumfie 10 aï 20 % pûvodního ;poãtu stromû v dospûl ch listnat ch porostech roãnû odumfie 5 aï 20 % pûvodního poãtu stromû, c) do pásma ohroïení C se zafiadí lesní pozemky s porosty, kde v dospûl ch borov ch porostech roãnû odumfie 2 aï 10 % pûvodního ;poãtu stromû v dospûl ch listnat ch porostech roãnû odumfie 2 aï 5 % stromû, d) do pásma ohroïení D se zafiadí lesní pozemky s porosty, kde v dospûl ch borov ch nebo listnat ch porostech roãnû odumfie do 2 % pûvodního poãtu stromû. Dospûl m porostem je porost po ukonãení v chovy. (5) Nejvy ími pásmy ohroïení ( 10 odst. 2 lesního zákona) jsou pásma A a B. 2 Stanovení pásem ohroïení (1) Pásma ohroïení jsou zakreslena do lesnick ch map v souvislém zobrazení. (2) Lesnické mapy se zákresem pásem ohroïení jsou vefiejnû pfiístupné od 1. ledna 1997 na okresních úfiadech. Ustanovení pfiechodná a závûreãná 3 V období do 31. prosince 1996 se pouïijí pásma ohroïení uvedená v platn ch lesních hospodáfisk ch plánech.^1) 4 Tato vyhlá ka nab vá úãinnosti dnem vyhlá ení. Ministr: Ing. Lux v. r. Pfiíloha vyhlá ky není souãástí tohoto komentáfie. 22
Zachování lesů 11 K odst. 2 1. Kromě osvobození od daně z nemovitostí obsaženého v lesním zákoně je v ustanovení 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, zakotveno, že lesy zvláštního určení a lesy ochranné nejsou předmětem daně z nemovitostí. Přes rozdílnou formulaci je však výsledek totožný, vlastník lesa zařazeného do kategorie lesa zvláštního určení a lesa ochranného neplatí daň z nemovitostí. U lesů hospodářských zařazených do dvou nejvyšších pásem ohrožení vymezených vyhláškou č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, je jejich vlastník od daně z nemovitostí rovněž osvobozen. 2. S ohledem na definici lesa, která zahrnuje pozemky určené k plnění funkcí lesa, a definici pozemku obsaženou v ustanovení 27 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, lze dovodit, že lesy se zařazují do kategorií podle pozemků, nikoliv podle parcel (viz též komentář k 3). To je důležité z toho důvodu, že se osvobození od daně může dotýkat i pozemku, který je částí parcely. Předmětem zařazení do kategorie lesa zvláštního určení, lesa ochranného nebo lesa hospodářského v nejvyšších dvou pásmech ohrožení tedy nemusí být vždy parcela vedená v katastru nemovitostí, ale i jinak určený pozemek, který je lesem. Související předpisy: vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí HLAVA DRUHÁ ZACHOVÁNÍ LESŮ Oddíl první 11 Základní povinnosti (1) Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese. (2) Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin. (3) Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl. (4) Nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak. K 11 S výjimkou odstavce 3 lze ustanovení obsažená v 11 označit jako deklaraci základních povinností. Obecné povinnosti uvedené v odstavci 1 a 4 se vztahují na každého. V odstavci 2 23
11 Zákon o lesích jde o povinnost uloženou vlastníku lesa, která se podle 58 odst. 1 lesního zákona vztahuje též na nájemce, popř. podnájemce nebo výpůjčitele lesa, tedy na osoby, které mají právo v lese hospodařit. Zcela nesystémově je mezi základní povinnosti zařazen odstavec 3, ačkoliv zakládá právo (nikoli povinnost) vlastníka lesa na náhradu újmy. Vzhledem k tomu, že povinnosti uvedené v odst. 1, 2 a 4 jsou obsaženy v občanském zákoníku (ustanovení 127 a 415) avustanoveních 13 odst. 1, 29, 31, 33 odst. 1 a 5 a 34 odst. 1 lesního zákona, je jejich opětovná deklarace v tomto ustanovení zákona jen proklamativní a prakticky nadbytečná, dublující se s jinými konkrétními ustanoveními lesního zákona. K odst. 1 Obecná povinnost nepoškozovat a neohrožovat les, jakož i objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese, vyplývá z obecných ustanovení 415 obč. zák. o předcházení škodám, který ukládá každému počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Kromě této obecné povinnosti jsou v platném znění trestního zákoníku uvedeny skutkové podstaty trestných činů na úseku životního prostředí, které se mohou vztahovat i na ohrožování nebo poškozování lesa. Jedná se především o ohrožení a poškození životního prostředí podle 293 a 294 tr. zákoníku a dále o poškozování lesa těžbou podle ustanovení 295 tr. zákoníku, popřípadě o trestné činy majetkové povahy, jako je např. poškození cizí věci podle 228 tr. zákoníku. K odst. 2 Povinnost nepoškozovat zájmy jiných vlastníků lesů lze vyložit jednak jako povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku, na přírodě a životním prostředí ( 415 občanského zákoníku) a dále jako obecnou povinnost nenarušovat sousedské vztahy, které jsou upraveny především v ustanovení 127 odst. 1 obč. zák., kde se uvádí: Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. I když se ve výčtu zakázaných činností výslovně nezmiňuje nežádoucí chování k sousedním lesům, je třeba podotknout, že výčet konkrétních zákazů je pouze demonstrativní, a proto k nim nepochybně patří i ochrana vlastníků lesů před obtěžováním nebo vážným ohrožováním výkonu jejich práv se strany sousedů, kterými jsou všichni vlastníci sousedících nemovitostí, a nikoli jen vlastníci sousedních lesů. K odst. 3 1. V odstavci 3 je zakotveno právo vlastníka na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Lesní zákon však nespecifikuje, který orgán státní správy o omezení může rozhodnout. Nemusí se tedy nutně jednat jen o orgán státní správy lesů, ale i o jiný orgán, který rozhodl podle zvláštního zákona o omezení hospodaření v lese. Ve větě druhé je uvedeno liberační ustanovení, 24
Zachování lesů 11 na jehož základě lze přesunout povinnost úhrady náhrady újmy z orgánu státní správy na osoby, v jejichž zájmu o omezení rozhodl. Uložení povinnosti uhradit náhradu újmy musí být, vzhledem k tomu, že se jedná o uložení povinnosti k plnění, stanoveno formou správního rozhodnutí. Účastníky správního řízení jsou zde osoby povinné poskytnout náhradu újmy a osoby, kterým by právo na náhradu újmy vzniklo. 2. V činnosti orgánů státní správy lesů by se mohlo jednat o případy, kdy rozhodují ve prospěch osob odlišných od osoby vlastníka pozemku o odnětí nebo omezení pozemku plnění funkcí lesa podle ustanovení 13 odst. 1, o bezpečnosti osob a majetku, podle ustanovení 22 odst. 1 nebo 2 nebo o přijetí opatření odlišných od ustanovení lesního zákona ve prospěch hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení podle 36 odst. 1 lesního zákona. 3. V praxi se lze setkat s názory, že příslušným orgánem, který má rozhodnout o úhradě náhrady, je soud. Uvedené názory však nelze považovat za správné, neboť opomíjí pravomoc orgánů státní správy lesů, založenou tímto ustanovením lesního zákona, kterou nemůže vykonávat soud. Rozhodování soudu o úhradě připadá v úvahu až v rámci řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, a to podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek uvedených v 244 tohoto zákona, nebo podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. K odst. 4 1. Zákazem užití lesních pozemků k jiným účelům, pokud lesní zákon nestanoví jinak, se v podstatě jen zdůrazňuje zákaz obsažený a blíže rozvedený v ustanovení 13 odst. 1 věty prvé a druhé lesního zákona, v tomto znění: Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu. 2. Rozhodnutím o výjimce z uvedeného zákazu je rozhodnutí o omezení nebo odnětí pozemku plnění funkcí lesa. Související ustanovení: 13 odst. 1 odnětí, 29 reprodukční materiál lesních dřevin, 31 obnova a výchova lesních porostů, 33 odst. 1 a 5 těžba, 34 odst. 1 lesní doprava Související právní předpisy: občanský zákoník, trestní zákoník, občanský soudní řád 25