Opravné prostředky při správě daní

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Opravné prostředky při správě daní Bakalářská práce Autor: Josef Šimeček Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Doleţal Praha Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Křenovicích, dne 30. dubna 2014 Josef Šimeček podpis autora

Poděkování Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomášovi Doleţalovi za cenné rady a vřelý přístup při vypracování této bakalářské práce.

Anotace Cílem této bakalářské práce je nastínění moţností týkající se ochrany práv daňových subjektů v daňovém řízení. Pro snazší pochopení problematiky jsou nejdříve vysvětleny některé základní pojmy spjaté s daňovým řízením. Hlavní část práce je věnována soustavě opravných a dozorčích prostředků, které je moţné vyuţít v rámci daňového řízení. Klíčové pojmy: řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky, dozorčí prostředky, rozhodnutí, odvolání

Annotation The aim of this thesis is outlining possibilities of protecting the rights of taxpayers in tax proceedings. For a better understanding of the problems are explained some basic concepts related to tax management. The main part is devoted to the system of legal and supervisory resources that can be used in the context of fiscal management. Key words proper remedies, extraordinary remedies, supervisory resources, decisions, appeals,

OBSAH 1. Daně... 9 1.1. Charakteristika daně... 9 1.2. Základní pojmy... 9 1.3. Cíl kontroly daně... 11 1.4. Pravomoci správce daně včetně úředních osob... 12 2. Řízení a jiné postupy... 13 2.1. Všeobecné ustanovení o řízeních... 13 2.2. Postoupení... 15 2.3. Jednací jazyk... 15 2.4. Vyloučení úřední osoby... 16 3. Postupy při správě daní... 16 3.1. Vyhledávací činnost... 17 3.2. Vysvětlení... 18 3.3. Místní šetření... 18 3.4. Daňová kontrola... 19 3.5. Postup k odstranění pochybností... 20 3.6. Zahájení řízení... 20 3.7. Dokazování... 21 3.8. Důkazní prostředky... 22 3.9. Lhůty k provedení úkonu... 22 4. Opravné prostředky podle daňového řádu... 24 4.1. Základní charakteristika opravných prostředků... 24 5. Řádné opravné prostředky... 26 5.1. Odvolání... 26 5.2. Rozklad... 30 6. Mimořádné opravné prostředky... 30 6.1. Návrh na povolení obnovy řízení... 30 7. Dozorčí prostředky... 34 7.1. Charakteristika... 34 7.2. Nařízení obnovy řízení... 34 7.3. Nařízení přezkumného řízení... 35 Postup během přezkumného řízení:... 36 8. Další moţné prostředky k ochraně osob účastnících se správy daní... 37 8.1. Stíţnost... 37 8.2. Námitka... 38 8.3. Reklamace... 38 8.4. Opravy zřejmých nesprávností... 39 8.5. Prominutí daně... 39 8.6. Soudní přezkoumání... 40 9. Správa daní a daňový systém v zahraničí... 41 Jedním z cílů této bakalářské práce je také nastínění situace ohledně správy daní mimo Českou republiku.... 41 9.1. Polsko... 41 9.2. Francie... 42 6

9.3. Německo... 43 9.4. Belgie... 46 Závěr... 47 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 49 SEZNAM INTERNETOVÝCH A JINÝCH ZDROJŮ... 50 SEZNAM OBRÁZKŮ... 53 SEZNAM PŘÍLOH... 54 7

ÚVOD Daně, jejich vybírání, související také s jejich správou existují od té doby, kdy se člověk drobně vyvinul a uvědomil si, ţe získané prostředky můţe pouţít nejen na správu a prosperující fungování území, ale také jako zdroj bohatství. Ruku v ruce této skutečnosti se vyvíjel také fakt, ţe lidé se snaţili všelijak daňové povinnosti vyhýbat. V průběhu stolení, jako v jiných, běţných odvětvích, docházelo v daňové sekci k velkým posunům. Od starodávných pěších výběrů, které vše začaly, aţ po moderní zařízení v elektronické podobě, jaké máme moţnost vyuţívat dnes. Daňové kontroly ohledně úniku daní se staly do dnešní podoby jen těţko k obelstění. Je sice pravdou, ţe se o tento čin lidé stále pokoušejí, nyní jiţ však nejsou tolik úspěšní, jako daňové subjekty z let minulých. Je velká škoda, ţe nedostávají účastníci daňové povinnosti za odvedení daní také nějaké mimořádné odměny, jelikoţ v opačném případě, kdy by z nějakého důvodu nesplnily podmínky dle daňového řádu, jim mohou hrozit sankce. Tato bakalářská práce se zaobírá projednáváním opravných prostředků, ať jiţ řádných, či mimořádných, nově vzniklých také dozorčích prostředků a jinými metodami obrany proti rozhodnutím, jelikoţ během daňového řízení se můţe udát několik nepřesností, případně chyb, které jsou různě závaţné. Mimo to se bude zaobírat legislativní úpravou všech moţných prostředků. Jelikoţ uplatnění předchází také postupy a řízení, bude se i tato práce jimi zabývat, včetně lhůt k provedení ochranných prostředků. Bude téţ provedena nástinná komparace Daňového řádu s jiţ neplatným Zákonem o správě daní a poplatků v průběhu některých kapitol. Cílem této bakalářské práce je mimo vysvětlení běţných pojmů v daňové sekci, které souvisí se řízením a postupy při správě daní, především vysvětlení problematiky postupu moţné změny či zrušení jiţ vydaného rozhodnutí správce daně prostřednictvím uplatnění jiţ zmíněných opravných prostředků, ulehčující aktérům daňového řízení orientaci při uplatňování svých práv a bránění se před chybnými a nezákonnými verdikty, které bych určil jako sekundární cíl, včetně závěrečné ukázky správy daní mimo ČR. 8

1. Daně 1.1. Charakteristika daně Co 1 vše si lze pod pojmem daň představit, jak tento pojem nejlépe vysvětlit? Nejčastějším 2 způsobem definování daně bývá jako povinná, zákonem předem sazbou stanovená částka, která bývá pravidelně odčerpávána ve prospěch veřejného finančního fondu. Placení daní je nařízeno zákonem. Daň, která byla zaplacena, není moţné poţadovat zpět, je zcela nenávratná. Plátce nemá moţnost ovlivnit účelovost daně a její vyuţití. Hlavními výběrčími daně jsou, obce nebo jiné veřejnoprávní subjekty, z níţ jsou hrazeny veřejné potřeby a představuje tak jistý tok financí od soukromého k veřejnému sektoru, aby mohl stát bez problému fungovat a měl dostatek fianncí. Vybrané prostředky jsou vyuţity například k budování dálnic, financování parlamentu, školství, zdravotnictví, kultury, státní správy, výdaje na důchody, sociální a nemocenské dávky a další. Vynutit platbu daně mohou orgány, jako jsou: policie České republiky, soudnictví. Moţnosti placení daní jsou buď pravidelné, v určitých časových intervalech například měsíc nebo při určitých příleţitostech, jako je například dědění, na které se vztahuje daň dědická, či darování v podobě darovací daně. Nejčastějším určením výše daně bývá určitý podíl, většinou vyjádřený v procentech ze základní hodnoty, částky, označována jako daňový základ., která závisí na druhu daně: cena zboţí, příjmy v podobě mzdy či zisku, velikost majetku, či jiné. Další moţností určení výše daně můţe být pevnou částkou. 1.2. Základní pojmy V 3 České republice se daně člení nejčastěji do dvou kategorií, a to v podobě daně přímé a daně nepřímé. Přímé daně bývají ty, u nichţ je moţné jistě určit osobu nebo téţ nazývanou jako daňový subjekt, který daň bude platit z jeho příjmu či majetku je daň odváděna. Mezi přímé daně lze zařadit: daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň silniční 1 Druhy daní [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/ 2 Daň [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/da%c5%88#druhy_dan.c3.ad 3 Základní pojmy daně [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicekucetnich-pojmu.php?pojem=dane 9

nebo téţ daň dědická, darovací a nakonec bych zmínil také například daň z převodu nemovitostí. U nepřímých daní není moţné ve většině případů určit subjekt, který daň v konečné fázi zaplatí. Lze určit pouze osobu, která daň odvádí. Nepřímé daně jsou zpravidla stanoveny jako přiráţka k prodejní ceně zboţí či sluţeb a jsou součástí této ceny pro konečného konzumenta. Běţným případem nepřímých daní jsou spotřební daně a daň z přidané hodnoty, zkráceně DPH. Pro lepší orientaci v daňové terminologii je důleţité vysvětlil následující pojmy v podobě poplatník daně a plátce daně. Termín poplatník se vyskytuje prakticky výhradně u daní přímých. Jedná se o osobu, jejíţ příjem či hodnota majetku je přímo dani podvolen. Naproti tomu, se plátce daně vyskytuje především u daní nepřímých, mimo pár výjimek v podobě daní přímých, např. u zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 4 a funkčních poţitků. Příjmy ze závislé činnosti jsou takové příjmy, jeţ jsou poskytovány zaměstnavatelem svým zaměstnancům, vyjma těch, které nejsou zahrnuty do základu daně nebo jsou vyjmuty ze zdanění a příjmů osvobozených od daně. Za příjmy ze závislé činnosti jsou dále povaţovány příjmy příslušníků druţstva za práci pro druţstvo, příjmy společníků a jednatelů společností. Plátcem je tedy poté osoba, která daň vybírá a odvádí státu jako svou majetkovou odpovědnost. Dále bych rád nastínil co si přesně představit pod pojmem správce daně. Správce daně, je instituce, která je pověřena správou a výběrem daní. V České republice tuto funkci vykonávají hlavně finanční úřady. Správcem daně by mohl být taktéţ celní úřad v případech, jako jsou: výběr cla nebo moţné také DPH u dovozu, či dokonce úřad města nebo obce pokud se daná problematika týká místních poplatků. Daňový subjekt je naproti tomu 5 kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která má práva a povinnosti ohledně korektního zjištění a stanovení daně. Daňový řád, jímţ je řízen výběr a správa daní v České republice, vidí ze svého pohledu pojem daň jako zákonodárnou zkratku, která bývá chápana jako peněţité plnění, které je označováno zákonem jako daň, clo nebo poplatek, případně peněţité plnění, pokud je stanoveno zákonem, ţe se při jeho správě je postupováno podle daňového řádu. Výběr daní je svěřen správcům daně. Daňovým řádem je správce daně definován jako správní orgán nebo jiný státní orgán v mezích, v jakých mu je zákonem svěřena působnost ve sféře správy daní. Obvykle jako správce daně vystupují územní finanční orgány, kterými jsou 4 Daň z příjmu ze závislé činnosti [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/dan-zprijmu/pruvodce/prijmy-ze-zavisle-cinnosti-a-funkcnich-pozitku/ 5 HAVLÍČKOVÁ, Anna. Opravné prostředky v daňovém řízení a možnosti jejich využití v rámci nalézacího řízení. Brno, 2013. Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 10

finanční úřad a finanční ředitelství a dále územní celní orgány, kterými jsou celní úřady a celní ředitelství. Správci daně vedou daňová řízení, tj. právními předpisy stanovený postup účastníků řízení k zajištění daní. Obrázek 1: Přiznání k dani z přidané hodnoty 6 Zdroj: http://www.kastnersw.cz/formstudio/formulare/priznani-k-dani-z-pridane-hodnoty.asp Poznámka: Tento obrázek následně přibliţuje vzhled a formu daňového přiznání. 1.3. Cíl kontroly daně Daňová kontrola 7 je jedním z metod při správě daní a především zaujímá hlavní stanovisko správy daní, kterým je korektní vyměření a stanovení daně. Za primární cíl je moţné povaţovat prošetření veškerých skutečností, odkud vycházel daňový poplatník při stanovování základu daně a na bázi kterých bylo vypracováno daňové přiznání. Při naplňování cíle daňové kontroly se zaměstnanci správců daně domáhají zjištění, zda byl 6 Přiznání k dani z přidané hodnoty [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.kastnersw.cz/formstudio/formulare/priznani-k-dani-z-pridane-hodnoty.asp 7 Cíl kontroly daně [online]. 2012 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/ucetnictvia-dane/danove-vydaje/n:16216/danova-kontrola-domereni-dane-penale 11

stanovený základ daně a daň přisouzená daňovým subjektem vypočítaná ve správné částce, a to pomocí dokazování daňovým subjektem výrokových skutečností, dokládání účetních dokladů. Daňová kontrola 8 je všední, i kdyţ podnikajícími subjekty velice často neoblíbenou činností, která je prvkem daňového řízení. Je velice důleţitá zejména z důvodu, jelikoţ jsou v České republice daně vybírány na podkladě principu samo vyměření, to znamená, ţe daňový subjekt si sám určí, jaká je výše jeho daňové povinnosti. Daň vypočítá 9, přizná, následně uhradí a doloţí doklady ze kterých zjištěné údaje vyměřil. Daňová kontrola můţe být také chápana jako postup při správě daní. Tento postup je ucelený souhrn jednotlivých úkonů správce daně, který tvoří samostatný celistvost. Daňové řízení je vedení o konkrétní dani brána za jedno zdaňovací období, kdy bych jako příklad uvedl daň z příjmu fyzických osob za období roku 2013. 1.4. Pravomoci správce daně včetně úředních osob Správce daně 10 provádí mimo vedení daňového řízení také následující řízení typu: provádění vyhledávací činnosti, kontrola plnění úkolů a povinností osob, které se účastní správy daní, dále vyzývá, aby dané povinnosti byly splněny, a v neposlední řadě zabezpečuje a dohlíţí na placení daní. Správce daně koná své kompetence pomocí úředních osob. Úřední osoba 11 je zaměstnanecký personál, který se podílí na provedení kompetencí správce daně nebo je kompetentní k výkonu pravomoci správce daně přímo ze zákona. Úřední osoba je rovněţ povinna prokázat své oprávnění vykonávat úkony při správě daní identifikací v podobě sluţebního průkazu. Jakákoli úřední osoba je povinna prokázat své osobní informace, jako jsou: své jméno, příjmení, případně sluţební označení a do jakého je zařazena organizačního orgánu správcem daně, pokud je o to poţádaná osobou zúčastněnou na správě daní. Správce daní má mimo uvedená práva téţ povinnosti týkající se zveřejnění ve spise danou úřední osobu, která se bude správou konkrétní daně a konkrétního úkonu zabývat. 8 DOBOŠOVÁ, Gabriela. PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÉ KONTROLY A SOUVISEJÍCÍ ASPEKTY. Brno, 2013. Diplomová. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 9 Cíl kontroly daně [online]. 2008 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.untax.cz/danova-kontrola.php 10 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 11 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 12

2. Řízení a jiné postupy 2.1. Všeobecné ustanovení o řízeních Celkově je moţné říci, ţe daňové řízení je nutné zahájit daným úkonem. V oddílu daňového řádu, který se věnuje opravným prostředkům se jedná o výkon učiněný daňovým subjektem, který podá u správce daně. V této spojitosti se setkáváme s pojmy, jako podání, vady podání, postoupení, či jednací jazyk. 12 Pojem podání 13 lze vysvětlit jako provedení osoby zúčastněné na správě daní, které směřuje vůči správci daně. U podání je důleţité skutečný obsah, nikoli na jeho označení. Při pohledu na podání musí být patrné, na co se vztahuje, co navrhuje a kdo jej podává. Můţeme členit typy podání ve smyslu, která zahajují daňové řízení, popřípadě dílčí řízení v podobě daňového přiznání nebo se můţe jednat o podněty typu podnětu, které nařizuje přezkum rozhodnutí. Pro daňovou správu je příznačné, ţe převáţná část podání je ve formátu na tiskopisech vydávaných především Ministerstvem financí. Alternativou tohoto tiskopisu je tiskový výstup z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Pokud nelze zjistit, kdo podání učinil a ani se to z podání nedá zjistit, jedná se o absolutně neplatný právní úkon. Podáním, jímţ bylo zahájeno řízeni, můţe osoba, která tak učinila, změnit nebo vzít zpět do termínu, neţ správce daně vydá rozhodnutí v dané věci. Vzít podání zpět je však nepřípustné u případů podání, u kterých je osoba, jenţ se účastní na správě daní povinna jednak bezprostředně ze zákona, nebo čeká na výzvu správce daně. V daňovém řízení se uplatňuje určitý postup, který se nazývá zásada materiální pravdy a pokaţdé se začíná z reálného obsahu právního úkonu nebo odlišné skutečnosti rozhodné pro vhodné nalézání a stanovení daně, čímţ souvisí rovněţ zabezpečení její zaplacení. Zásada materiální pravdy je součástí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který říká, ţe jedna z nejdůleţitějších zásad daňového řízení nařizuje správci daně povinnost a úkol posuzovat právní úkony daňových subjektů podle toho jaký je jejich materiální obsah, v ţádném případě jen podle toho jaké mají formální znaky. Je moţné podat podání více druhy podáními, mezi které náleţí například forma písemná, ústní zachycená do protokolu, včetně formy elektronické. V případech formy písemné, či formy ústní jenut 12 Obecná ustanovení o řízeních a dalších postupech [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009-sb-danovy-rad/uplne/ 13 Opravné prostředky podle Daňového řádu. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D. 13

ností, aby obsahovaly vlastnoruční podpis, rovněţ v případě datové je povinností, aby obsahovala elektronický podpis. Efekt podání má taktéţ úkon, který byl učiněný proti správci daně, při němţ došlo k pouţití datové zprávy, která neobsahovala uznávaný elektronický podpis ani za pouţití dalších přenosových technik, které je správce daně kvalifikovaný akceptovat, pokud je dané podání učiněno do pěti dnů od data, kdy došlo správci daně, bylo potvrzeno nebo naopak opakováno následujícími nutnými formami podání, které mohou mít podobu: písemnou, ústní do protokolu, taktéţ je moţné uplatnit datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým stvrzením v podobě podpisu. Ruku v ruce s podáním souvisí téţ vady a nedostatky podání. 14 Pokud má podání vady, pro které není kvalifikované k projednání, nebo obsahuje vady, kvůli kterým nebude moci mít očekávané účinky pro správu daní, správce daně vybídne toho, osobu, která podání učinila, aby vyznačené vady odstranila podle pokynů, které jí zadal a učinil vše ve stanovené lhůtě. Jako základní vadou podání lze jistě určit chybění podpisu poplatníka nebo jeho zástupce. Tato vada zabraňuje posouzení ţádosti a je povinností daňového správce se pokusit podle 21 odstavce 8 zákona os správě daní a poplatků tuto závaţnou vadu odstranit. 15 Správce daně sdělí v čem je dle jeho názoru vada podání, jako například v případě neúplnosti podání nebo můţe být podání nesrozumitelné nebo je nesrozumitelné. Vůči této výzvě není moţné podat a uplatnit samostatné odvolání. Obsahem výzvy je rovněţ poučení o případných dopadech, které jsou spojeny s tím, pok ud vady nebudou odstraněny. 16 V případě, ţe účastník odstraní vady podání ve předem stanoveném termínu, zří se na podání, jako by bylo provedeno řádně a včas. Neopraví-li účastník vady podání, nastává podání po uplynutí stanovené lhůty neúčinným, načeţ vyhotoví správce daně úřední záznam a sdělí toto podateli; vyrozumění se nevyţaduje v případě, kdy podatel nikterakna výzvu k odstranění vad nereagoval a nepodnikl proti správci daně nijaký úkon. 14 Vady podání [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/danovy-rad/cast-2-hlava-6-dil- 1 15 Vady podání [online]. 2013 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/artlistfind/0?year=0&fulltext=vady%20pod%c3%a1n%c3%ad&all=1&menutitle=found 16 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 14

2.2. Postoupení Postoupení podání nastává v situaci, pokud není správce daně, vůči kterému bylo podání vyhotoveno, oprávněný vést v dané věci řízení. Takovýto správce daně postoupí podání příslušnému správci daně a uvědomí o tom podatele. Daňový řád řeší postup, který můţe nastat v případě podání týkajících se daňového řízení, tedy i v případě opravných prostředků. V této souvislosti se lze zmínit o skutečnosti, ţe zákon o správě daní a poplatků řešil i postup v případě, ţe bylo správci daně doručeno podání, jehoţ vyřízení nespadalo do jeho působnosti, ani do působnosti jiného správce daně. Rovněţ v postoupení podání je kladen důraz na to, aby vše bylo doručeno náleţejícímu daně. Běţná lhůta na provedení tohoto úkonu bývá 30 dnů, která je brána za přiměřenou. Za markantní chybu lze povaţovat vadné provedení platby. 2.3. Jednací jazyk Jednacím jazykem při správě daní je český jazyk, ţádný jiný se nepřipouští. Písemné dokumenty, které byly vyhotoveny v cizím jazyce a nikoli v českém, je nutností, aby byly podány v originálním znění, a vzájemně se vyţaduje jejich přeloţení do českého jazyka, pokud správce daně neustanoví jiným způsobem. Subjekty, které neumí a nerozumí českému jazyku, rovněţ také osoby neslyšící a hluchoslepé, disponují stejným právem na tlumočníka. Správce daně má povinnost dovolit tlumočníka při libovolném úkonu, jenţ je za přítomnosti ţádajícího o tlumočníka provázen, pokud ovšem není z předmětu dané problematiky patrné, ţe je daný úkon provázen účelově k ztěţování a maření postupu řízení. Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě ţije na území České republiky, má před správcem daně právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správce daně úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tlumočení a náklady na pořízení překladů v tomto případě nese správce daně. 15

2.4. Vyloučení úřední osoby Vyloučení úřední osoby 17 z řízení nebo odlišného postupu, který se týká správy daní, je moţné, v některých z následujících příkladů: úřední osoba, která se zabývá rozhodováním nebo aplikuje postup při správě daní jak v případě, který se týká jeho samého, tak rovněţ osob jemu blízkých, úřední osoba se nesmí podílet na řízení ve stejné věci, však v jiném stupni, úřední osoba není příliš důvěryhodná ve směru nepodjatosti. První dva příklady nezaujatosti se označuje jako absolutní vyloučení, coţ je moţno chápat tak, ţe úřední osoba je v kaţdém případě vyškrtnuta z daňového řízení. V tomto případě se podjatost ověřovat nemusí. Třetí případ moţnosti týkající se podjatosti úřední osoby zkoumá. Podjatost 18 lze chápat jako nezpůsobilost k neutrálnímu a nezaujatému posuzování případů jiných a následné rozhodování, která se jich týká, jenţ je příčinou objektivním pohledem na danou věc, například nesympatie k jednomu z účastníků řízení nebo téţ v případě příbuzenského poměru mezi úřední osobou a daným subjektem. Příkladem bych uvedl například zaujatost soudců, ale můţe se to týkat téţ jiných povolání. Cílem daného kroku je vyloučit úřední osobu působící v řízení, jelikoţ je hlavním účelem obstarat objektivitu řízení a nestrannost v rozhodování. Pokud je úřední osoba vyloučena, je toto rozhodnutí doručeno jednak osobě, které se daný krok týká a rovněţ také vyloučené úřední osobě. Proti tomuto rozhodnutí není moţné uplatňovat opravné prostředky. O skutečnosti, zda bude osoba podezřelá ze zaujatosti vyloučena, rozhoduje úřední osoba, která stojí v popředí správce daně a pokud je zmíněná osoba vyloučena, je místo ní určená jiná, která nesplňuje podmínky, které byly jiţ zmíněny. Alternativou je téţ, ţe nadřízený správce daně provede vlastní osobou. 3. Postupy při správě daní Správa daně je chápána jako právo konat nutná ustanovení k náleţitému a celistvému zabezpečení, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo spjato s vyhledáváním daňových subjektů, vyměřování daní, vymáhat nebo případně vykonávat kontrolu podle platného zákona jejich splnění v určené částce a času. Jedná 17 Vyloučení úřední osoby [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280#cast3 18 Podjatost [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/podjatost 16

se o vymezení pravidel, které umoţní daň účinně vybírat, včetně moţnosti donucení. Správa, která je vykonávána správcem daně, je povinné, aby byla vymezena zákonem. Dle základního zákona ČR, Ústavy, je správce daně oprávněný konat pouze to, co je mu zákonem umoţněno, v mezích a způsobech, které jsou uvedeny v zákoně. Správa daní je vykonávána účastníky daňového řízení. Mezi základní řízení patří daňové subjekty, osoby, kterých se problematika týká, a na straně druhé jsou zde osoby, které zastávají dohled státu, přímo určené správní orgány, téţ známé jako správci daně. 19 Na bázi náleţejících postupů při správě daní, můţe správce daně vydávat rozhodnutí, proti nimţ je daňový subjekt oprávněný uplatnit opravné prostředky. Z pohledu vyuţití opravných prostředků je zřetel k jednotlivým postupům odlišný. Mezi metody při daňové správě dle daňového řádu začleňujeme vyhledávací činnost, daňovou kontrolu a postup k odstranění pochybností. Nejvýznamnějším provedením v daňovém řízení jsou rozhodnutí, protoţe pouze ony mohou v daňovém řízení ukládat povinnosti, případně uznávat práva. Tyto rozhodnutí jsou pro adresáta účinná pouze, pokud jsou náleţitým způsobem správně doručeny nebo oznámeny, pokud zákon neurčí jinak. Rozhodnutí jsou vykonatelná doručením, inklusive doručení fiktivního. 20 Od data, kdy bylo rozhodnutí doručeno, běţí lhůty pro nabytí právní moci rozhodnutí a případná vykonatelnost. Vykonatelnost je atribut rozhodnutí, který znamená, ţe jsou povinnosti vymahatelné i proti vůli příjemce. Vykonatelnost nastává před právní moci rozhodnutí, jelikoţ podání řádného opravného prostředku, nejčastěji odvolání, nedisponuje odkladným účinkem proti rozhodnutí. V případě, ţe uplynul vymezený termín pro plnění, je moţno dané rozhodnutí vykonat i v případě, ţe proti němu bylo včasně podáno odvolání o kterém není dosud rozhodnuto. 21 3.1. Vyhledávací činnost V rozsahu vyhledávací činnosti má správce daně za úkol vyhledávat důkazní prostředky včetně daňových subjektů a zajistit následné plnění jejich povinností, které se týkají správy daní jak před zahájením řízení, rovněţ však v průběhu Mimo těchto záleţitostí opatřuje správce nezbytná vysvětlení včetně provedení místního šetření. V rámci sběru 19 KOBÍK, Jaroslav. Správa daní a poplatků. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-528-3. 20 KOPŘIVA, Miloslav a Jaroslav NOVOTNÝ. Manuál k daňovému řádu. 2. vydání. Ostrava: Sagit, 2013. ISBN 978-80-7208-947-5. 21 Systém a správa daní v ČR. Praha, 2010. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce Mgr. Josef Dočkal. 17

informací a jejich následné zpracování není moţné pouţít opravné prostředky. 22 Vyhledávací činnost je moţné, aby byla prováděna správcem daně taktéţ bez koordinace s daňovým subjektem. Mezi další povinnosti správce daně patří ověřování kompletnosti evidencí nebo registrací daňových subjektů. Prvotně je uvaţováno nad tím, ţe funkce vyhledávací činnosti připadne správci prvního stupně, tím však není bráněno vykonávat tuto činnost rovněţ dalším stupněm správců. 23 3.2. Vysvětlení Vysvětlení je určeno především k přezkoumání oznámení, jiných podnětů a vlastní nalezení správního orgánu, jenţ by bylo moţné chápat jako důvod k zahájení procedury úřední mocí. Správce daně vysvětlení pouţije v oblasti vyhledávací činnosti. Správce daně zapíše o vysvětlení protokol nebo úřední záznam a poté je tato listina uloţena do části, která se zabývá vyhledáváním v daňovém spisu. Také ve zmiňovaném případě nelze pouţít opravné prostředky typu odvolání, obnovy řízení ani jiných. Tedy opravných prostředků vymezených daňovým řádem. Cílem vysvětlení je prověřit skutečnosti k uskutečnění jednoho z hlavních cílů správy daní pro určení daní a jejich úhrad. 24 Moţnost odmítnutí vysvětlení jsou uplatňována rovná pravidla jako je tomu u výpovědi svědků, coţ znamená, ţe odepření výpovědi můţe osoba, které by hrozilo trestní stíhání, či blízkým subjektům. Stejně tak nesmí být osobou podávající vysvětlení jednotlivec, který by tímto porušil povinnost utajení informací. Mimo zmíněné výjimky musí však podat vysvětlení kaţdý. Podání vysvětlení není chápáno jako důkazní prostředek. 25 3.3. Místní šetření Prostřednictvím místního šetření získává správce daní nutné údaje pro správu. Toto šetření je moţné vyuţít k vyhledávání důkazních prostředků včetně ohledání u daňových subjektů při správě dani. Správce daně poté sepisuje o daném postupu místního šetření protokol či je moţné pouţít téţ úřední záznam, podle povahy šetření. 22 Vyhledávací činnost [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009-sb-danovy-rad/uplne/ 23 KOPŘIVA, Miloslav a Jaroslav NOVOTNÝ. Manuál k daňovému řádu. 2. vydání. Ostrava: Sagit, 2013. ISBN 978-80-7208-947-5. 24 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 25 STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. 18

Zjištěné skutečnosti v průběhu místního šetření mohou vést k vydání rozhodnutí správce daně. Pravomoc správce daně zahrnuje moţnost pořizování obrazových, či zvukových záznamů, které dokumentují průběh řízení, pokud předem uvědomí zúčastněné osoby. 26 Vůči místnímu šetření není moţno uplatňovat opravný prostředek, avšak v následně vydaném rozhodnutí jiţ pouţití opravných prostředků lze. Subjekty u kterých je šetření prováděno, jsou povinny poskytnout úřední osobě provádějící tento úkon veškeré doklady, jeţ jsou vyţádány. Vypůjčené doklady je však nutno vrátit nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí, či odebrání. 27 3.4. Daňová kontrola Daňová kontrola je postup, kterým správce daně přezkoumává tvrzení daňových subjektů a jiné skutečnosti pro nalezení a určení daně. Daňovou kontrolu je potřeba konat na místě, které je vzhledem k účelu kontroly nejvíce vyhovující. Předmět daňové kontroly je přezkoumáván v určeném rozsahu, který je moţné v průběhu kontroly více upřesnit. Správce daně je téţ oprávněn provádět kontrolu spjatou s daňovou povinností, která se vztahuje k témuţ daňovému řízení celistvě. Daňovou kontrolu, která jiţ byla provedena, je moţné znovu vykonat pouze v případech, pokud: správce daně zjistí nové okolnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny a správce daně jejich uplatnění nezavinil v případě, pokud jsou pochybnosti původní kontroly či za předpokladu, ţe subjekt, jenţ se kontrola týká vykoná činnost, která změní jeho někdejší tvrzení, na coţ daňový správce obeznámí daňový subjekt s příčinami pro opětování daňové kontroly při dalším zahájení.. Taktéţ na tento případ se vztahuje, co jiţ bylo napsáno v předmětu místního šetření a to, ţe se vůči své daňové kontrole neuplatňují opravné prostředky. Podle stanovisek daňové kontroly je moţné, aby byla posléze vyměřena daňovému subjektu daňová povinnost, vydání rozhodnutí správcem daně, které je moţné napadnout opravným prostředkem. 28 Daňový subjekt má povinnost umoţnění správci daně jednak zahájení a posléze také uskutečnění daňové kontroly. Daňový subjekt má oprávnění vyvracet pochybnosti, které uvedl správce daně, předkládá důkazní prostředky, včetně prokazování svého tvrzení. Kromě nároku má taktéţ povinnosti týkající se zajištění 26 KOHLÍČKOVÁ, Marcela. Daňové zákony. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-791-1. 27 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 28 STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. 19

adekvátního místa k provedení daňové kontroly, je povinný prezentovat důkazní prostředky, které prokazují jeho výrok, a je zakázáno, aby zatajoval důkazní prostředky, ať jiţ v osobním vlastnictví nebo o těch, o kterých je mu známo. 3.5. Postup k odstranění pochybností Postup k odstranění pochybností je vyuţíván k nalezení, zda má daňový subjekt své tvrzení opřené o důkazy, pokud se objeví pochybnosti o korektnosti, prokazatelnosti, kompletnosti nebo pokud je zpochybněna reálnost daňového tvrzení. Správce daně vypracuje vyzvání, kde je vyzván daňový subjekt, aby podal k pochybnostem vyjádření, nepřehlednosti vysvětlil, necelistvé a lţivé informace opravil. Správcem daně je stanovena lhůta k nápravě pochybností, která musí činit alespoň patnáct dní, nikoli kratší. Vyhotovena výzva zahrnuje poučení o případných následcích, které jsou spojeny s tím, pokud nejsou odstraněny nejasnosti a pochybnosti nebo pokud není dodrţena stanovená lhůta k provedení úkonu. 29 Rovněţ po odstranění veškerých pochybnosti můţe nastat vydání rozhodnutí správce daně, ohledně kterého nebude daňový objekt spokojen a nebude s takovým rozhodnutím souhlasit za předpokladu, ţe změněna předešlá uznaná daňová povinnost. 30 Na základě případné nespokojenosti je daňový subjekt oprávněn pouţít konkrétní opravný prostředek, který bude směřován vyměřené daňové povinnosti. Co se patřičného vyvíjení průběhu spjatého s odstraněním pochybností týče, je správcem daně vypracován protokol nebo je téţ moţné pouţít úřední záznam, ve kterém je uvedeno prohlášení, taktéţ jsou akceptovatelné důkazní prostředky, díky nim jsou pochybnosti povaţovány úplně nebo ne docela odstraněné a pokud jsou i nadále pochybnosti, jsou uvedeny důvody. 31 3.6. Zahájení řízení Zaobírá se upravováním času spjato se zahájením kteréhokoli řízení, moţno taktéţ zahájit řízení o opravných prostředcích. Upravuje okamţik zahájení jakéhokoli řízení, tedy i řízení, týkající se opravných prostředků. 32 Všeobecně se dodrţuje okamţik 29 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 30 Postup k odstranění pochybností [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/danovy-rad/cast-2-hlava-6-dil-2 31 STEJSKALOVÁ, Karolína. Postup k odstranění pochybností. Praha, 2012. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. 32 KOHLÍČKOVÁ, Marcela. Daňové zákony. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-791-1. 20