Městské části Prahy mají při územním plánování hájit zájmy svých obyvatel

Transkript

1 Městské části Prahy mají při územním plánování hájit zájmy svých obyvatel Městské části Prahy mají při územním plánování jiné postavení než obce a města, která dělená nejsou. Obecně platí, že městské části, které jsou zřizovány v souladu s 20 odst. 1 zákona o obcích na základě rozhodnutí zastupitelstva města (přičemž zřízeny ani být nemusí), jsou organizační jednotkou města, nejsou samostatnými samosprávnými subjekty, jejich konkrétní postavení musí být definováno ve statutu, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve statutu stanoví krom jiného pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti a pravomoc orgánů městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti. Statutární město může svěřit statutem městské části na úseku samostatné působnosti určité pravomoci, mj. schvalování programu rozvoje městské části. Ve svěřených záležitostech pak jednají městské části za statutární město. Také pro městské části, stejně jako pro celé statutární město platí, že musí pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a musí chránit veřejný zájem. Bude tedy vždy záležet na tom, jaké pravomoci dá městským částem, ve vztahu k územnímu plánování celého města, statut. Specifické postavení, jak již bylo napsáno, mají městské části Prahy, jejichž postavení krom Statutu hlavního města Prahy 1 (dále jen Statut ) upravuje také zákon č. 131/2000Sb., o hlavním městě Praze. Ten jim v 89 odst. 1 písm. d) vyhrazuje mj. možnost vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy. Radě městské části je pak vyhrazeno rozhodování v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí. Také rozšířený senát Nejvyššího správního soudu potvrdil, že zákon tedy počítá se samosprávou městské části hlavního města Prahy, byť limitovanou, a nadto mezi pravomoci zastupitelstva městské části výslovně řadí i právo vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a schvalovat program rozvoje městské části. 2 1 Obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy 2 Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 Ao 9/2011.

2 Územní plánování v Praze Statut svěřuje těmto městským částem v oblasti územního plánování několik pravomocí. 3 Konkrétně se této otázce věnuje v ustanovení 25, 25c a 25d. Ustanovení 25b Statutu se věnuje zásadám územního rozvoje hl. m. Prahy. Podle něj je úkolem pořizovatele poslat městským částem jednotlivě zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje hlavního města Prahy s upozorněním, že do 30 dnů po obdržení mohou uplatnit své požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad územního. Pořizovatel následně vyrozumí městské části o společném jednání k návrhu zásad územního rozvoje jednotlivě nejméně 15 dnů předem a vyzve městské části k uplatnění svých připomínek do 30 dnů ode dne jednání. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Po posouzení návrhu zásad územního rozvoje hlavního města Prahy a zprávy o jejich projednání Ministerstvem pro místní rozvoj a vydání kladného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj zahájí pořizovatel řízení o zásadách územního rozvoje hlavního města Prahy. K veřejnému projednání návrhu zásad územního rozvoje hlavního města Prahy přizve jednotlivě městské části 30 dnů předem veřejnou vyhláškou. Městské části mají v rámci projednávání zásad povinnost vyvěsit veřejnou vyhlášku oznamující veřejné projednání návrhu na svoje úřední desky po dobu 30 dnů ode dne doručení této vyhlášky. Statut umožňuje městským část, aby podávaly svoje připomínky proti návrhu zásad územního rozvoje nejpozději při veřejném projednání. Domnívám se však, že toto ustanovení Statutu nebylo novelizováno ve vztahu k novele stavebního zákona a že budou moci městské části uplatňovat připomínky stejně jako jiné subjekty do sedmi dnů od skončení veřejného projednání. Otázce pořizování územního plánu se věnuje v ustanovení 25c (v 25d jsou pak řešeny regulační plány). Dle názoru rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z těchto ustanovení jasně vyplývá, že městská část má v procesu pořizování a vydávání 3 Pokud jde o rozdělení výkonu samostatné působnosti mezi zastupitelstvo a radu městské části, i zde platí, že rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí. Ve věcech územního plánování svěřuje zákon o hlavním městě Praze zastupitelstvu pouze právo vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy, Pokud tedy půjde o jiné fáze (zadání), pak zřejmě platí, že se na případných připomínkách usnáší rada městské části, neboť Statut hovoří jen o městské části jako takové.

3 územního plánu jednoznačně vymezené postavení a může být vydanou změnou územního plánu hlavního města Prahy dotčena na svých právech. 4 Současně soudci potvrdili, že podle 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb. náleží do samostatné působnosti městské části schvalování programu rozvoje městské části (a z povahy věci, i když to zákon výslovně nestanoví, též jeho uskutečňování, jinak by pravomoc schvalovat jej neměla smysl). Jde tedy o samostatnou působnost, kterou městským částem hlavního města Prahy svěřuje sám zákon. Tato úprava navazuje zejména na 3 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., podle něhož postavení a působnost městských částí jsou stanoveny nejen Statutem hlavního města Prahy, ale i zákonem. Městské části vystupují (v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem) v právních vztazích svým jménem a nesou z toho vyplývající odpovědnost. Mají tedy částečnou způsobilost k právním úkonům (a právní subjektivitu). 5 V souladu s 25c odst. 1 Statutu pak platí, že na základě rozhodnutí zastupitelstva hlavního města Prahy o pořízení územního plánu hlavního města Prahy zpracuje pořizovatel (tj. Magistrát hl. m. Prahy) návrh zadání územního plánu hlavního města Prahy zpracovaný v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem, který zašle městským částem jednotlivě. Městské části jsou oprávněny do 30 dnů od obdržení návrhu zadání tohoto územního plánu uplatnit u pořizovatele své písemné připomínky. K připomínkám podaným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Následně musí pořizovatel městským částem (jednotlivě) oznámit místo a dobu konání společného jednání k návrhu územního plánu hlavního města Prahy 15 dnů předem a vyzve městské části k uplatnění svých připomínek do 30 dnů ode dne jednání. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. O zahájení řízení o vydání územního plánu a veřejném projednání musí pořizovatel vyrozumět městské části alespoň 30 dní předem, a to opět jednotlivě. Městské části pak zajistí vystavení veřejné vyhlášky oznamující veřejné projednání návrhu územního plánu hlavního města Prahy po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky. Městské části mohou podat připomínky (z nichž některé mohou označit za připomínky zásadní 6 ) proti návrhu územního plánu hlavního města Prahy nejpozději při veřejném 4 Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 Ao 9/ Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 Ao 9/ Pořizovatel pak v rámci vyhodnocení zpracuje návrh rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu územního plánu hlavního města Prahy, které bude za účasti městské části projednáno ve výboru územního rozvoje zastupitelstva hlavního města Prahy a následně předloženo včetně návrhu na vydání

4 projednání (v tomto bodě Statut nereaguje, stejně jako v případě konceptu územního plánu na poslední změnu stavebního zákona, který obecně tuto lhůtu prodloužil na sedm dní po skončení veřejného projednání. Domnívám se, že v praxi by městským částem nebylo v podání připomínky bráněno, ovšem bylo by žádoucí, aby Statut byl uveden do souladu se stavebním zákonem). Městské části, která podala zásadní připomínky, sdělí pořizovatel do 30 dnů od vydání územního plánu hlavního města Prahy, zda bylo vyhověno zásadním připomínkám městské části proti návrhu územního plánu hlavního města Prahy, nebo sdělí důvody, pro které jim vyhověno nebylo. Obdobná pravidla se v Praze vztahují na projednání změn územního plánu. S městskými částmi musí být projednána také zpráva o uplatňování územního plánu, a to před projednáním v zastupitelstvu hlavního města Prahy. Městské části mají v Praze také možnost podávat tzv. podněty ke změně územního plánu (na městské části se přitom mohou obracet jak fyzické, tak právnické osoby a navrhovat, aby byl takový podnět podán). Krom toho mohou ještě městské části dávat podněty na pořízení regulačního plánu. Na základě podnětu městské části pak předloží pořizovatel k projednání zastupitelstvu hlavního města Prahy návrh rozhodnutí o pořízení regulačního plánu pro území příslušné městské části. Městská část: rada nebo zastupitelstvo? Pokud jde o rozdělení výkonu samostatné působnosti mezi zastupitelstvo a radu městské části, i zde platí, že rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí. Ve věcech územního plánování svěřuje zákon o hlavním městě Praze zastupitelstvu pouze právo územního plánu hlavního města Prahy zastupitelstvu hlavního města Prahy. Konečné rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu územního plánu hlavního města Prahy náleží zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rozhodne-li zastupitelstvo hlavního města Prahy o změně nebo zrušení rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu územního plánu hlavního města Prahy, zajistí pořizovatel uvedení územního plánu hlavního města Prahy do souladu se zněním rozhodnutí. Do té doby nelze podle územního plánu hlavního města Prahy v dotčeném území rozhodovat.

5 vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace (tj. zásadám i územnímu plánu) hlavního města Prahy ( 89 odst. 1 písm. d), Pokud tedy půjde o jiné fáze (zadání), pak zřejmě platí, že se na případných připomínkách usnáší rada městské části, neboť Statut hovoří jen o městské části jako takové. To by ostatně potvrzoval i stavební zákon, podle kterého je úkolem rady obce uplatňovat v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce ( 5 odst. 6 písm. d). Aktivní legitimace městských částí Prahy k podání návrhu na zrušení územního plánu nebo zásad územního rozvoje Obce jsou aktivně legitimovanými k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dvou titulů jednak jsou samozřejmě vlastníky, kteří mohou být dotčeni na svých věcných právech přijetím opatření obecné povahy a v druhé řadě jsou aktivně legitimovány ex lege - 101a odst. 2 soudního řádu správního jim dává možnost napadnout opatření obecné povahy vydané krajem, což logicky vyplývá z postavení obcí jako veřejnoprávních korporací, které mají chránit zájmy svých občanů, svůj majetek a veřejný zájem. Toto svoje oprávnění, jak je ostatně pochopitelné, využívají v případě schválené nadřízené územně plánovací dokumentace zásad územního rozvoje. K povinnosti a právu obce brát se za své občany se ostatně vyjádřil také Nejvyšší soud, podle kterého je zřejmé, že obec je veřejnoprávní korporací, jejíž faktický základ tvoří její občané Občané mají schopnost vnímat uvedené imise a jsou-li jimi rušeni při oprávněném užívání nemovitostí ve vlastnictví obce, je jimi při výkonu svého vlastnického práva rušena i obec. 7 Přesto se však nejedná o skutečnou actio popularis, obec vždy namítá porušení svých vlastnických práv nebo naopak jde o aktivní legitimaci ex lege za účelem ochrany práva na samosprávu (kam ovšem spadá již zmíněná ochrana občanů). Pokud jde o aktivní legitimaci městských částí hlavního města Prahy, pak je třeba odkázat na názor rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, podle kterého právě městská část, která byla aktivním účastníkem v územně plánovacím procesu, byla způsobenou nepředvídatelností dalšího vývoje území, na němž vykonává samostatnou působnost a ve vztahu k němuž zastupuje své občany, jednoznačně zasažena ve svém právu 7 Nejvyšší soud, 2 Cdon 330/97, [R 6/2001 civ.]

6 na samosprávu i právu na výkon samostatné působnosti. Ostatně účast městské části v daném řízení zvýšila efektivitu soudního přezkumu, neboť popsaným zásahem byli dotčeni i majitelé nemovitostí v příslušném území. A bylo by spíše pokrytectvím akceptovat účast všech vlastníků a vyloučit městskou část jako zástupce zájmů svých obyvatel. 8 Dlužno poznamenat, že městská část argumentovala ve prospěch svého účastenství mj. že napadeným řešením v územním plánu by došlo ke zhoršení životního prostředí a zdraví občanů městské části, ke zhoršení podmínek dopravní obslužnosti (městská část přitom nemá vlastní majetek, pouze spravuje majetek hlavního města a vykonává k němu vlastnická práva). Rozšířený senát nesouhlasil s tím, že by bylo protismyslné, aby městské části hlavního města Prahy navrhovaly zrušení části územního plánu hlavního města Prahy, neboť městská část jako navrhovatel by byl v takovém případě integrální částí hlavního města, který byl ve věci odpůrcem. Rozšířený senát proto shrnul, že městská část hlavního města Prahy je aktivně legitimována k napadení územního plánu a zdůraznil, že aktivní legitimace městské části hlavního města Prahy k podání návrhu podle 101a s. ř. s. není odvozována jen z její role během samotné přípravy územního plánu hlavního města Prahy, ale z jejího širšího práva na samosprávu a vlastní působnost. 9 Bude jistě zajímavé sledovat vývoj takového nasměrování aktivní legitimace pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, které dle mého názoru směřuje více k chápání takového návrhu jako actio popularis. 8 Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 Ao 9/ Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 Ao 9/2011.