MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2008 Zuzana Pavková

2

3

4

5 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Bakalářská práce Zuzana Pavková Brno 2008

6

7

8

9 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 13. ledna 2008.. podpis autora bakalářské práce

10

11 Poděkování Při zpracování této bakalářské práce mi byl nápomocen radou, konzultacemi a odbornou pomocí vedoucí práce Ing. Roman Ptáček PhD. Zato mu velmi děkuji a oceňuji jeho trpělivost a ochotu. Zároveň chci poděkovat Hedvice Seďové, investiční poradkyni ČSOB Hodonín, za její ochotu zodpovědět a vysvětlit mé dotazy.

12

13 Abstrakt Předmětem mé bakalářské práce je investování do zajištěných fondů. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy a výhody i nevýhody uložení peněz do fondů pro investora. V praktické části je srovnání zajištěných fondů investiční společnosti ČSOB a Komerční banky z hlediska poplatků a výnosů. Cílem práce je určit, zda ČSOB má jako jednička na trhu se zajištěnými fondy lepší zhodnocení a nižší poplatky. The summary The subject of my Bachelor s work is a investment to guaranteed fonds. In the theoretical part there are clarify a basic concepts and there are advantages and disadvantages deposit to fonds for investor. In the practical part there is a comparing of fonds investment trust of ČSOB and Commercial bank from aspect of fees and profits. The end of my Bachelor s work is a confirmation that ČSOB is the number one of market with guaranteed fonds and has a better appreciation and lower fees.

14

15 O b s a h 1. Úvod a cíl práce 17 2. Metodika práce 19 2.1 Literární rešerše 21 3. Teoretická část 33 3.1 Zajištěné fondy 33 3.2 Další hlediska pro rozhodování investora 34 3.2.1 Likvidita 34 3.2.2 Inflace 35 3.2.3 Výnosy 36 3.2.4 Konkurence 36 3.3 Rizikový profil 36 3.3.1 Obecná rizika investování do fondu 36 3.3.2 Specifická rizika investování do fondu 37 3.3.3 Vztah investora k riziku 42 3.4 Cíle fondu a jeho strategie 45 3.5 Poplatky související s fondy 45 3.6 Zdaňování příjmů plynoucích z fondů 46 4. Praktická část 47 4.1 Investiční společnosti ČSOB a Komerční banky 47 4.1.1 Investiční společnost ČSOB 47 4.1.2 Investiční společnost KB 48 4.2 ČSOB Vodního bohatství 1 48 4.2.1 Stručné informace o fondu 48 4.2.2 Cíle fondu a jeho investiční politika 49 4.2.3 Strategie fondu 50 4.2.4 Den ocenění 50 4.2.5 Akciový koš 52 4.2.6 Kriteria výběru do akciového koše 52 4.2.7 Rizikový profil fondu 53 4.2.8 Jednoráz. popl. a náklady hrazené investorem 54

16 4.2.9 Pravidelné poplatky a náklady hrazené fondem 54 4.3 KB Ametyst 3 55 4.3.1 Stručné informace o fondu 55 4.3.2 Cíle investiční politiky 55 4.3.3 Strategie fondu 56 4.3.4 Podkladová aktiva fondu 57 4.3.5 Rizikový profil fondu 59 4.3.6 Jednoráz. popl. a náklady hrazené investorem 59 4.3.7 Pravidelné poplatky a náklady hrazené fondem 60 4.4 Metody výpočtů 61 5. Výsledky 64 5.1 Výkonnost ČSOB Vodního bohatství 1 64 5.2 Výkonnost KB Ametyst 3 66 5.3 Praktický příklad 68 6. Shrnutí výsledků 70 7. Diskuse 71 8. Závěr práce 73 9. Použitá literatura 75

17 1. Úvod a cíl práce Český trh se ocitl na křižovatce změn. Demografie si vynutí penzijní reformu, která nastartuje proces ekvitizace (od equity = akcie) finanční kultury. Mění se tradiční stereotypy spoření. Investování je stále častějším jevem. Objemy finančních prostředků investované do podílových fondů rostou. V budoucnu lze očekávat, že do otevřených podílových fondů bude v ČR investováno až 11 % HDP (zatím je to zhruba 5 %). Co přinášejí investorům podílové fondy? Jde hlavně o možnost dlouhodobého zhodnocování jejich majetku, kdy díky podílovým fondů má investor možnost vydělat více, než činí inflace. V případě akutní potřeby má svoje peníze rychle dostupné, podíly lze kdykoliv (v řádech dnů) zpět odkoupit za aktuální hodnotu investice. Investuje-li do podílového fondu, získává v něm podíl v podobě cenných papírů, a proto se stává spolupodílníkem (spolumajitelem) podílového fondu. Správa jeho investice je v souladu s prospektem fondu a na tuto správu navíc dohlíží depozitář fondu (jiná banka, než je správce fondu). Peníze jsou tedy dobře zabezpečeny. Na trhu, kde většina lidí ještě nerozumí investičním produktům, je velmi těžké dělat investiční byznys a rozvíjet ho. Na začátku 90. let přišla ČSOB se strategií nášlapových kamenů (nášlapové kameny poskytují zahrádkářům při chůzi ochranu před mokrou travou). V tomto případě poskytovaly tzv. nášlapové kameny zajištěné fondy nezkušeným klientům ochranu před neznámým trhem. Nášlapové kameny představují vstup do světa investic pro první velkou vlnu investorů. Češi do nich investovali více než 40 miliard korun (k říjnu 2007) a ČSOB drží více než 60 % trhu. (Zdroj: Forum říjen-listopad 2007)

18 Ve své bakalářské práci se budu zabývat investování do zajištěných fondů. Zajištěné fondy umožňují podílet se na obvykle nadprůměrném růstu akcií se zajištěním návratnosti prostředků při splatnosti, případně umožňují růst akcií i překonat. Jsou vydávány na dobu určitou (mají datum splatnosti). Před splatností je možno zajištěné fondy odprodat za aktuální hodnotu. Cílem mé práce je popis zajištěných fondů a zákonitostí jejich fungování, srovnání zkoumaných fondů dvou investičních společností z hlediska podstoupeného rizika, nákladovosti, dosaženého výnosu a celkového přínosu pro investora. Cílem práce je potvrdit hypotézu, že ČSOB, která má z investičních společností největší podíl na trhu, poskytuje investorům lepší zhodnocení než konkurence. Dosažené poznatky chci umět správně použít v praktických příkladech.

19 2. Metodika práce V mé bakalářské práci budu srovnávat dva typově podobné zajištěné fondy. Konkrétně fond Vodního bohatství 1 Investiční společnosti ČSOB a fond Investiční kapitálové společnosti Komerční banky KB Ametyst 3. V teoretické části definuji zajištěný fond a jeho základní charakteristiky. Dále popíšu kriteria, jakými by se měli zabývat investoři při výběru fondu. Obsáhleji se budu věnovat riziky, které souvisí s investováním do fondu a vztahu investora k riziku. Zmíním také cíle fondu a jeho strategii, poplatky související s fondy a zdaňování příjmů plynoucích z fondů. V praktické části v úvodu stručně představím obě investiční společnosti a následně provedu popis obou uvedených fondů, kde uvedu například den vzniku fondu, datum jeho splatnosti, výši minimální investice do fondu, na jaké akcie je vázán výnos fondu, jak je určen výnos, atd. Stanovím cíle fondu a jeho investiční politiku, kde objasním zákonitosti fungování fondu, zejména jaké smlouvy fond uzavírá, aby eliminoval případná rizika. Dále se budu zabývat strategiemi obou fondů, kriterii výběru akcií do akciového koše a skladbou akciového koše. Sestavím rizikový profil obou fondů a stanovím, jaké poplatky a náklady má v souvislosti s fondem investor a jaké investiční společnost. Dále představím dosavadní výkonnosti obou fondů a v praktickém příkladu nastíním, jaké zisky plynou investorovi z těchto výsledků. Na závěr shrnu získané výsledky a poznatky, srovnám oba fondy podle těchto výsledků a potvrdím nebo vyloučím tak mou hypotézu, že ČSOB má lepší zhodnocení než konkurence.

20

21 2.1 Literární rešerše Jelikož problematika zajištěných fondů je záležitostí současnosti, je jen velmi málo publikací, které by s tímto tématem nějak souvisely. Veškeré poznatky jsou soustřeďovány téměř výhradně na internetu v elektronické podobě. Nejvíce informací jsem načerpala z internetových stránek společností, jejichž fondy zkoumám a to www.csob.cz a www.kb.cz. Dalšími prameny pro mě byly stránky, které se zabývají různými ekonomickými tématy. Našla jsem zde články zabývající se investováním a některé články byly přímo určeny zajištěným fondům. Zaujaly mě zde zejména poznatky již zkušených investorů a také rady odborníků. Byly to články, které lze najít na www.mesec.cz, www.penize.cz a jiné. Při práci jsem využila některé zákony, související s kolektivním investováním. Jsou to zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování, dále zákon č. 224/2006 Sb., kterým se mění některá ustanovení zákona č. 189/2004 Sb. Tento zákon již zpracovává příslušné právní předpisy Evropských společenství o kolektivním investování. Použila jsem také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, konkrétně zdaňování příjmů plynoucích z prodeje podílových listů. Snažila jsem se také hledat v některých odborných časopisech. Do ruky se mi dostal interní informační magazín pro zaměstnance skupiny ČSOB Forum. Tento časopis informuje své zaměstnance o různých finančních výsledcích a nemalá část textu je věnována Investiční společnosti. Zde jsem se dozvěděla, jaká je strategie společnosti do budoucna a co všechno se jim již podařilo. Nahlédla jsem také do časopisu ČMSS Mozaika. Zde jsem našla článek o podílových fondech. Přečetla jsem si, co podílové fondy přinášejí svým investorům, jaké výhody a nevýhody tento druh investic skýtá a jak jinak lze ještě zhodnotit svůj majetek.

22 Pro základní informace jsem nastudovala některé publikace, které vyšly v knižní podobě. Jsou jimi zejména Základy teorie finančních investic od Prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. (2005) a skripta od téhož autora Úvod do teorie finančního trhu (2004). Dalšími vhodnými publikacemi jsou Naučte se investovat (Daniel Gladiš, 2005), Investování pro začátečníky (Petr Syrový, 2005), Investiční strategie pro třetí tisíciletí (Pavel Kohout, 2005), Finanční trhy a investiční bankovnictví (P. Musílek, 1999). Všechny výše uvedené publikace poskytují čtenáři základní praktické informace o investičním managementu, moderní teorii portfolia, o chování různých typů cenných papírů (akcií, dluhopisů, fondů, ale též nemovitostí), o makroekonomických a politických souvislostech a o psychologii investování. Obsahují též stručné vysvětlení základních principů investiční teorie, přičemž nevyžadují ze strany čtenáře znalost ekonomie nebo matematiky. Pro praktické využití získaných poznatků lze nahlédnout do publikace Finanční matematika pro každého (Radová J. Dvořák P., rok). Takto si může například každý sám spočítat, jaká bude budoucí hodnota jeho investovaného kapitálu. Na www.mesec.cz/clanky/zajistene-podilove-fondy-co-nabizeji/ jsou fondy a zajištěné fondy charakterizovány takto: Fondy shromažďují peníze od investorů, za které pak profesionální správce nakupuje ve větších objemech různé cenné papíry na kapitálovém nebo peněžním trhu, čímž rozkládá riziko. Investor obdrží podle výše investované částky odpovídající počet podílových listů nebo akcií fondů, jež představují podíl na majetku ve fondu. Podílové listy může podílník kdykoliv zpět odprodat fondu, který má za povinnost je odkoupit za cenu,

23 která odpovídá podílu na skutečném majetku ve fondu. Správce fondu se při rozhodování o investicích řídí statutem (prospektem) fondu. Zajištěné fondy jsou zvláštním druhem podílových fondů, které jsou zajištěny proti ztrátě, a u některých je zaručeno i minimální zhodnocení. Díky struktuře portfolia lze obdržet své peníze zpět i při nejhorším vývoji trhu. Velkou většinu tohoto portfolia tvoří cenné papíry, např. dluhopisy, opce nebo swapy, které za dobu trvání fondu vynesou dostatečné množství peněz, aby investoři dostali minimálně vložené peníze nazpět. Druhá, menší část portfolia, je tvořena souborem akcií různých firem, popř. je navázána na některý ze světových akciových indexů. Tato část zajišťuje investorovi výnos nad zajištěných 100%. Podle zákona č. 189/2004 Sb. se fondy rozlišují podle druhu majetku, do kterého převážně investují, na a) speciální fond cenných papírů, b) speciální fond rizikového kapitálu, c) speciální fond nemovitostí, d) speciální fond derivátů, e) speciální fond fondů, f) speciální fond zvláštního majetku, g) speciální fond smíšený. Podle zákona č. 224/2006 Sb., (který zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje kolektivní investování) 4, odst. 1 je investiční fond právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu. Podle zákona č. 189/2004 Sb., 70 musí vlastní kapitál fondu kolektivního investování do jednoho roku ode dne udělení

24 povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu dosáhnout alespoň 50 000 000 Kč. V zákoně č. 224/2006 Sb., 11, odst. 1 se píše, že investiční společnost vydá podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut též stanoví, který den se považuje za rozhodný den při vydání podílového listu. Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu s použitím majetku v podílovém fondu, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dnů, pokud nedojde k pozastavení odkupování podílových listů. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro odkoupení svých podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 6 měsíců. Podle 22, odst. 1 fond kolektivního investování: a) požádá depozitáře o zřízení účtů, které potřebuje k evidenci veškerých svých peněžních prostředků, b) předá depozitáři svůj statut a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti, c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře, d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře, e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které mají sídlo ve státě vyžadujícím dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropských společenství nebo pravidel, která Česká národní banka považuje

25 za rovnocenná, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků, f) svěřuje veškerý svůj majetek depozitáři do úschovy nebo, pokud to povaha věci vylučuje, do jiného opatrování, g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci svého majetku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře, h) informuje depozitáře o zamýšlené koupi nebo prodeji movité věci s výjimkou cenných papírů nebo nemovité věci pro účely kolektivního investování ve lhůtě stanovené depozitářskou smlouvou a předkládá depozitáři návrh příslušné smlouvy před jejím uzavřením, i) předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů nebo nemovité věci, které hodlá koupit do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to před uzavřením kupní smlouvy, j) předkládá depozitáři smlouvu o koupi movité věci s výjimkou cenných papírů nebo nemovité věci do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to bez zbytečného odkladu po jejím uzavření, k) předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů nebo nemovité věci ve svém majetku, které koupil za účelem kolektivního investování, l) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností, m) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro kolektivní investování. Podle 23, odst. 12 depozitář odpovídá investiční společnosti a akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře, a to podle obchodního zákoníku. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby. Odpovědnost investiční společnosti

26 za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo odpovědnost investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování jeho majetku tím není dotčena. Podle 51 odst. 1 Speciální fond cenných papírů investuje převážně do: a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, investičních cenných papírů 26 odst. 1 písm. b) nebo nástrojů peněžního trhu uvedených v 26 odst. 1 písm. h), b) státních dluhopisů nebo dluhopisů zaručených státem, včetně rovnocenných zahraničních cenných papírů, c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, která má sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku, d) dluhopisů vydaných centrální bankou nebo jiných dluhopisů anebo obdobných zahraničních cenných papírů vydaných bankou nebo zahraniční bankou než dluhopisů uvedených v písmenu c), e) cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dohledu a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět, f) finančních derivátů

27 51 odst. 2 Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10 % jmenovité hodnoty investičních cenných papírů vydaných jedním emitentem a 10 % jmenovité hodnoty nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, přičemž pokud tyto investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu nemají jmenovitou hodnotu, stanoví se uvedený limit z jejich počtu. 51 odst. 3 Součet hodnot investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů. 51 odst. 4 Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat a) až 25 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. c), b) až 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, jestliže je vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie.

28 51 odst. 5 Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných nebo zaručených členským státem Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, státem, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie, pokud je investice rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního fondu. 51 odst. 6 Speciální fond cenných papírů nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který podle svého právního řádu nebo statutu může investovat více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování. 51 odst. 7 Cenné papíry vydané jedním fondem kolektivního investování mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů. 51 odst. 8 Součet investic do cenných papírů vydaných fondy kolektivního investování nesmí přesáhnout 49 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

29 52 odst. 1 Speciální fond cenných papírů nemusí dodržet pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku. 52 odst. 2 Pokud speciální fond cenných papírů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem. 52 odst. 3 Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond cenných papírů při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od stanovených omezení na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu. Zákon č. 189/2004 Sb., 80 Veřejná nabídka akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování musí obsahovat upozornění, že a) každá investice obsahuje riziko a současně musí být uvedena buď konkrétní informace o riziku nebo informace o tom, kde je možno tuto informaci získat, b) návratnost investice není zaručena.

30 Pokud se veřejná nabídka akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování zmiňuje o výnosnosti investic, musí dále obsahovat a) úplné informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investic; nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané časové období nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, b) takové informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, aby tyto výnosy nebo vlastnosti nemohly být považovány za zajištěné; pokud jsou investice nebo výnosy zajištěny, musí být vysvětlen způsob a rozsah zajištění vůči investorovi, c) upozornění, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Podle www.mesec.cz/clanky/zajistené-podilove-fondy-pro-koho-jsouurceny může do zajištěných fondů investovat občan České republiky nebo cizí státní příslušník starší 18 let, který prokáže svou totožnost občanským průkazem, popř. cestovním nebo diplomatickým pasem nebo právnická osoba či podnikatel, který předloží doklad o právní subjektivitě. Zajištěné fondy jsou vhodné pro opatrné a váhající investory, často bývají využívány investory začátečníky. Tito investoři jsou schopni odložit část svých finančních prostředků a nechat je zhodnocovat v zajištěných fondech bez rizika jejich ztráty. Ze zajištěných fondů není problém si vybrat. Jejich množství je tak malé, že investor většinou porovnává maximálně deset fondů, které jsou dostupné během jednoho okamžiku. Na www.mesec.cz/clanky/jak-vybirat-zajisteny-fond/ jsou stanovena kriteria výběru zajištěného fondu. Jsou jimi:

31 Měna Dle rad odborníků by si měl investor vybírat fond, který je v téže měně, jakou chce klient investovat a kterou chce získat v době návratnosti investované částky. Zajištěné fondy jsou konstruovány na dobu zpravidla čtyř až šesti let. Pokud chce někdo v současné době investovat, peníze z fondu obdrží mezi léty 2009 2011, tedy v době, kdy bude Česká republika buď velmi blízko přijetí eura, nebo už bude platit eurem. Tato skutečnost by měla být zahrnuta do výběru měny zajištěného fondu i ostatních investic. Investice by tedy měly směřovat v převážné míře do té měny, v níž budou úspory spotřebovávány. Investice v eurech sníží riziko a investor tak bude vědět, kolik dostane peněz na konci splatnosti fondu, bez ohledu na vývoj kurzu české koruny před jejím zánikem. Investiční horizont Investiční horizont je minimální doba mezi nákupem a prodejem cenných papírů. Většina zajištěných fondů se vytváří na dobu určitou, zpravidla na 3 až 5 let. Investor by neměl mít potřebu vložené peníze použít před uplynutím této doby. To však neznamená, že jsou peníze nedobytné po celou dobu trvání fondu. Lze je většinou velmi rychle získat, avšak celé zajištění a konstrukce je postavená na určité době trvání fondu a před tímto datem nemusí platit. Investice s délkou splatnosti více jak 6 měsíců jsou dle české legislativy osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Investiční styl Zajištěné fondy lez rozdělit na dvě skupiny: a) Fondy, jejichž zhodnocení roste s rostoucím akciovým trhem tato skupina fondů je považována za obvykle konzervativnější s tím, že i zde najdeme několik typů:

32 fondy s výnosem, který je neomezený fondy s minimálním výnosem a bez něj, tedy s omezeným výnosem. b) Fondy, jejichž zhodnocení je závislé na míře kolísání trhu tato skupina fondů bývá o něco rizikovější s tím, že je obvyklý vyšší maximální výnos, ale častěji se stane, že je dosaženo výnosu nižšího. U tohoto kriteria je výběr na povaze investora a jeho vztahu k riziku. Doporučuje se nesázet na jednu kartu a snížit riziko nákupem více druhů cenných papírů akcií, dluhopisů, podílových listů, instrumentů peněžního trhu. Jedině tak lze riziko rozložit a dostatečně minimalizovat. Pro riziko platí jednoduchá rovnice: Čím vyšší je očekávaný výnos, tím vyšší je riziko. Poplatky Investor při upisování fondu platí vstupní poplatek. U některých společností je poplatek nulový, u jiných činí až 2% z upisované částky. Dalším nákladem je poplatek za správu. Tento poplatek nemají všechny fondy explicitně uvedené. Je to z toho důvodu, že jsou zakomponovány přímo do struktury výpočtu výnosu. Poplatek při zpětném odkupu po uplynutí doby trvání fondu je u všech bez výjimky nulový.

33 3. Teoretická část 3.1 Zajištěné fondy Zajištěné fondy jsou zvláštním druhem podílových fondů, u kterých je zajištěna návratnost vložené investice. Zajištěné fondy mají tzv. upisovací období, během kterého jsou poptávány investory. Vstupní poplatek je v tomto období nižší, v některých společnostech žádný. Vstupní období je různě dlouhé, obvykle v délce jednoho až tří měsíců. Některé společnosti nabízejí fondy bez upisovacího období, do kterých lze vstoupit a vystoupit kdykoliv. Doba trvání fondů je od dvou do deseti let, nejčastěji kolem pěti let, během kterých je možné podíly prodat, avšak bez záruky návratu celé investované částky. Ta je zaručena pouze při prodeji po dni splatnosti fondu. Zajištěné fondy jsou proto vhodné pouze pro dlouhodobé investice. Při odkupu podílových listů před splatností je investor sankcionován výstupním poplatkem. Zajištěné fondy jsou vhodné pro opatrné a váhající investory, často bývají využívány investory začátečníky. Tito investoři jsou schopni odložit část svých finančních prostředků a nechat je zhodnocovat v zajištěných fondech bez rizika jejich ztráty. Zajištěné fondy patří do kategorie tzv. strukturovaných produktů. Strukturované proto, že k jejich výrobě se používá více různých investičních nástrojů, včetně derivátových kontraktů. Každý zajištěný fond má odlišnou konstrukci, společným jmenovatelem je většinou minimálně plná návratnost investovaných peněz. Existují také fondy, které zajišťují méně než 100 % návratnost, např. 80% nebo 90 %. Tato kategorie je nazývána chráněnými fondy.

34 Investoři si oblíbili více než 100 % jištění. Fond při splatnosti zajišťuje např. 6 % - 10 % výnos za investiční období. Investor vždy získá více, než investoval. Nejsnadněji čitelnými fondy jsou jednoduché participační varianty. Investiční období fondu je např. na 5 let. Pokladovým indexem fondu je známý index vyspělého trhu. Fond nabízí participaci na růstu tohoto trhu například 70 % při 100 % zajištění. Pokud trh vzroste o 50 % za 5 let, investor obdrží 35 %, pokud trh klese o 30 %, investor obdrží původní investici. Čím vyšší participace na růstu, tím lepší fond. Podstatný kriteriem výběru je měna investice. Pokud investor dlouhodobě spoří v českých korunách a nehodlá podstupovat riziko jiné měny, je pro něj nejvhodnější solidní zajištěný fond nenominovaný v domácí měně. Pokud naopak dlouhodobě spoří na devizovém kontě, poohlédne se spíše po produktu v měně, ve které již spoří. Typický investor do zajištěného fondu má maximálně pětiletý investiční horizont a nechce podstoupit riziko větší ztráty původně investovaných peněz. Je ovšem dobré vědět, že zajištění není zadarmo a že zajištěný fond při růstu trhů zpravidla vydělává méně než fondy nezajištěné. 3.2 Další hlediska pro rozhodování investora 3.2.1 Likvidita Znamená, jak rychle lze investici proměnit na hotové peníze. Je třeba posoudit, jak dlouho si může investor dovolit své peníze blokovat v cenných papírech. Například otevřené podílové fondy mají poměrně vysokou likviditu, protože zákon přikazuje fondu odkoupit podílové listy, naproti tomu například stavební spoření je poměrně nelikvidní, protože

35 při této formě investice není prakticky žádná možnost s penězi nakládat po dobu pěti let. Podobně je to s termínovanými vklady, kdy jsou peníze blokovány po určitou stanovenou dobu. 3.2.2 Inflace Ačkoliv je garantována 100% návratnost vložené investice, neznamená to, že by investor nic netratil. Kromě již zmíněných vstupních poplatků a poplatků za správu se nesmí opomenout, že peníze jsou po dobu svého investování znehodnocovány inflací. Ve výsledku pak sice máme zaručenou 100% návratnost, ale rozhodně to neznamená, že bychom dostali zpět stejné množství peněz jako v den investování. Jde však o minimální ztrátu, jakou může investor utrpět v porovnání s investováním například do nezajištěných podílových fondů či jiných instrumentů finančního trhu. V tabulce jsou znázorněny příklady rozhodnutí tří klientů, kteří by chtěli zhodnocovat svůj majetek. Je zde vypočítán vliv inflace na jednotlivé varianty rozhodnutí. TAB. č. 1 Znehodnocení peněz inflací (zdroj: časopis Mozaika ČMSS 2007) Kupní síla původních 100 tis. Kč v závislosti Různé uložení 100 tis. Kč na počtu let (při roční inflaci 3,2 %) 5 let 10 let 15 let 20 let 30 let Klient 1 Ponechání peněz doma (bez zhodnocování) 84 992 72 236 61 395 52 180 37 693 Klient 2 Uložení na termínovaný vklad (čistý výnos s poplatky a daněmi 94 142 88 628 83 436 78 549 69 616 je 2 % p.a.) Klient 3 Investice do podílového fondu (příklad s potenciálem výnosu 8 % p.a.) 120 500 145 202 174 969 210 837 306 140

36 3.2.3 Výnosy Některé fondy garantují minimální zaručený výnos, např. 4%, ale také určují maximální výnos, např. 40%. U těchto čísel se jedná o výnosy za celé období trvání fondu. Pokud by byla splatnost fondu 5 let, jednalo by se o minimální roční výnos 0,8% a maximální roční zhodnocení 8%. Tato čísla už nejsou tak přitažlivá, ale je to optimální cena za bezpečí, které zajištěné fondy poskytují. 3.2.4 Konkurence Měřítkem kvality fondu není, kolik v minulosti vydělal, ale jak si dlouhodobě stojí v porovnání s konkurencí. Předchozí výkonnost fondů nezaručuje, že fond bude stejně výkonný i v budoucnu. 3.3 Rizikový profil 3.3.1 Obecná rizika investování do fondu a) Podílníci by si měli být vědomi toho, že hodnota investice do podílových listů a příjmy z nich mohou klesat nebo stoupat a že není zaručena návratnost jimi investované částky, pokud budou podílové listy odkoupeny před dnem zrušení. Riziko (odpovědnost) podílníků je omezeno výší jejich investice do fondu. b) Podílníci by měli uvážit a ubezpečit se ohledně rizika investování do fondu. Obecně by měli podílníci uvážit především rizikové faktory: tržní, derivátů, nedostatečné likvidity, politická, repatriační, regulační, operační, měnová, vznikajících trhů a rizika spojená s investicemi do dluhových cenných papírů, kde existuje riziko nesplacení a úrokové riziko.

37 c) Investice do fondu je určena k zabezpečení výnosu v souladu s investičním horizontem fondu a není vhodná pro krátkodobou spekulaci. Podílníci nemohou ze své investice očekávat získání krátkodobých zisků. d) Zabezpečení zajištěné hodnoty a případného podílu na růstu kapitálových trhů je dosahováno způsobem investování majetku ve fondu (tzn. není zde bankovní garance ani jiná záruka třetí osoby). Podílníci si proto musí být vědomi rizika, že fond nebude schopen vyplatit zajištěnou hodnotu nebo očekávaný výnos, a to zejména v případě kreditního defaultu nakoupených dluhových cenných papírů banky, u níž má fond uložena depozita, nebo protistrany derivátových transakcí. Společnost se snaží minimalizovat toto riziko výběrem důvěryhodných a finančně silných partnerů a jejich cenných papírů. e) Po dobu existence fondu není výkonnost zárukou výkonnosti budoucí. f) Aby bylo zabezpečeno dosažení zajištěné hodnoty, je nutné, aby značná část majetku u fondu byla investována do dluhových cenných papírů. Z tohoto důvodu jsou podstatné náklady ušlé příležitosti proti 100 % investici do akciových trhů, které vyplývají ze způsobu dosažení zajištěné hodnoty. 3.3.2 Specifická rizika investování do fondu a) Tržní rizika S investicí do podílových listů fondu jsou spojena obvyklá rizika investování do dluhových cenných papírů a jiných cenných papírů s fixním příjmem. Ceny dluhových cenných papírů mohou stoupat nebo klesat v reakci na úrokové míry, přičemž růst úrokové míry vede k poklesu ceny dluhových cenných papírů.

38 Tržní ceny dluhových cenných papírů a jiných cenných papírů s fixním příjmem jsou také ovlivňovány kreditními riziky, jako je riziko nesplacení emitentem a riziko nedostatečné likvidity. b) Riziko derivátů Fond může investovat do derivátů, což jsou finanční kontrakty, jejichž hodnota je odvozena od hodnoty podkladového majetku, referenční míře nebo indexu. Takový majetek, míry nebo indexy mohou zahrnovat např. dluhové cenné papíry, akcie, úrokové míry, měnové kurzy, indexy dluhových cenných papírů a indexy akcií. I když uvážlivé profesionální použití derivátů může přinést zisk, deriváty s sebou nesou riziko v některých případech i větší, než rizika představovaná tradičnějšími investicemi do cenných papírů. Některá z rizik spojených s deriváty jsou tržní riziko, riziko managementu, kreditní riziko, riziko nedostatečné likvidity a riziko pákového efektu (při nízké investici je možno realizovat vysoké zisky, ale i vysoké ztráty). Derivátové investice, tj. především indexové futures, deriváty, swapy, ale případně též futures, opce, forwardy a jiné deriváty (včetně derivátů pořízených pro účely zajištění, kde je silná korelace k podkladovým investicím ve fondu, taktických alokací majetku nebo efektivního managementu portfolia), jsou používány za účelem dosažení investičního cíle fondu způsobem stanoveným zákonem a statutem fondu. c) Politická rizika Politická situace v zemích může mít vliv na hodnotu cenných papírů společností, do jejichž cenných papírů fond investoval, což může na oplátku ovlivnit hodnotu akcií ve fondu.

39 d) Měnová rizika Aktuální hodnota podílového listu fondu je kalkulována v základní měnové jednotce dané země, zatímco investice držené na účet fondu mohou být získány v jiných měnách. Základní měnová hodnota investic fondu, stanovených v jiné měně, může stoupat nebo klesat v důsledku fluktuace zahraničních měnových kurzů vzhledem k příslušné měně. Nepříznivé pohyby měnových kurzů mohou mít za následek ztrátu kapitálu. Investice fondu mohou být plně zajištěny do své základní měny. Navíc transakce na zajištění proti měnovému riziku, i když potencionálně snižují měnová rizika, kterým by jinak byl fond vystaven, zahrnují jistá jiná rizika, včetně rizika nedodržení závazku protistrany. V případech, kdy fond vstupuje do křížových zajišťovacích transakcí (např. použití jiné měny, než je měna, ve které byl cenný papír, který se zajišťuje, denominován), bude fond vystaven riziku, že změny hodnoty měny, ve které jsou cenné papíry denominovány, budou mít za následek ztrátu jak na zajišťovacích transakcí, tak v cenných papírech. e) Rizika spojená s investicemi do dluhových cenných papírů a nástrojů peněžního trhu Rizika defaultu Investice do dluhových cenných papírů a nástrojů peněžního trhu mohou být vystaveny změnám ve finančních podmínkách emitenta nebo v obecných ekonomických podmínkách nebo v obojím, nebo vystaveny nepředpokládanému vzestupu úrokové míry, která může zhoršit schopnost emitenta provádět platby úroků a jistiny, zejména je-li emitent více zadlužen. Schopnost emitenta plnit své závazky může být také nepříznivě ovlivněna daným rozvojem společnosti nebo neschopností emitenta dodržet plánované obchodní předpovědi nebo nedostupností dalšího financování. Rovněž hospodářský pokles nebo nárůst úrokové

40 míry může zvýšit pravděpodobnost defaultu na straně emitenta těchto cenných papírů. Úroková rizika Investice do dluhových cenných papírů také podléhají riziku fluktuace úrokové míry a v reakci na takovou fluktuaci úrokové míry může cena dluhových cenných papírů stoupat nebo klesat. Jiná rizika defaultu Riziko defaultu, tj. neschopnosti dodržet závazky a provádět platby, se kromě emitenta cenných papírů, včetně států, týká i protistran u derivátových, obchodních a bankovních transakcí a jejich schopnosti dodržet závazek. Společnost snižuje toto riziko výběrem finančně silných protistran s kvalitním ratingem. f) Riziko nedostatečné likvidity S tím, že společnost zakládá fond na předem definované časové období, přičemž trvání odpovídá doporučenému riziku, se strukturou majetku fondu k tomu přizpůsobenou, bere na sebe fond riziko nedostatečné likvidity, spočívající ve skutečnosti, že určité aktivum nebude zpeněženo za přiměřenou cenu, anebo některý majetek fondu nebo pokladových fondů nemusí být vyprodán včas, což může nastat zejména v časech silných otřesů na kapitálových trzích. Podílníci, kteří odkupují podílové listy před dnem splatnosti, nesou riziko, že fond by nemusel být schopen dostát závazkům ze žádosti o odkoupení podílových listů, nebo že může dojít k pozastavení odkupování podílových listů vydaných fondem.

41 g) Změny platného právního systému Fond musí splnit nejrůznější právní požadavky, včetně požadavků plynoucích ze zákonů o cenných papírech a daňových zákonů platných v zemích, kde fond působí. Pokud by během existence fondu došlo k jakékoli změně v těchto zákonech, mohou se právní požadavky, kterým fond a jeho podílníci podléhají, značně odlišovat od stávajících požadavků a pozměnit tak schopnost společnosti a investičního manažera dosáhnout investičního cíle a tak způsobit nesplnění předpokladu (zejména výkonnosti a zajištěné hodnoty) proti tomu, jak byly zamýšleny a předpokládány v rámci statutu a dalších dokumentů o fondu v době založení fondu. h) Další různá rizika Rizika vypořádání Transakce s majetekem fondu nemusí proběhnout tak, jak bylo původně předpokládáno, kvůli neschopnosti protistrany obchodu zaplatit nebo dodat investiční nástroje ve sjednaném termínu. Majetek fondu je v úschově nebo opatrování depozitáře, custodiana (zde Komerční banka) nebo sub-custodiana. Jsou to osoby, které podléhají příslušným dozorovým orgánům a evidují majetek fondu na oddělených účtech, přesto existuje možné riziko ztráty majetku fondu svěřeného do úschovy nebo opatrování, které může být zapříčiněno insolventností, nedbalostí nebo podvodným jednáním těchto osob. Riziko, že v průběhu upisovacího období určený minimální počet podílových listů nebude vydán a společnost zruší fond a vrátí veškeré investované částky.

42 Riziko, že ČNB může odejmout společnosti povolení k vytvoření fondu, nedosáhne-li vlastní kapitál fondu do jednoho roku ode dne udělení povolení k vytvoření fondu alespoň 50 milionů Kč. Riziko, že ČNB může odejmout společnosti povolení k vytvoření fodnu, jestliže průměrná výše vlastního kapitálu fondu za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 milionů Kč. Riziko, že společnost může fond zrušit zejména z ekonomických důvodů, přičemž podílníci nemají zaručeno, že v důsledku této skutečnosti budou moci setrvat ve fondu po celou dobu trvání jeho investičního horizontu, což může mít dopad na předpokládaný výnos jejich investice. 3.3.3 Vztah investora k riziku Investor si také musí uvědomit, jak je schopen snášet případné snížení hodnoty své investice. To může zjistit například vyhodnocením následujícího dotazníku (dotazník ČSOB), který určí jaký je profil investora. Dotazník vyplnil: Martin Pavka, věk 30 let, povoláním zámečník 1. FINANČNÍ ZÁZEMÍ PRO INVESTICE Rozmyslete si, jak velkou část svých finančních prostředků hodláte nyní investovat. 1. Mám v úmyslu investovat většinu svých úspor. 0 b. 2. Investuji pouze peníze, které chci využít až v pozdější době. 6 b. 3. Hodlám investovat jen částky, které doplňují mé standardní úspory. V případě 12 b. zhodnocení přispějí k vylepšení mého rozpočtu. Pokud by se zvolená investice vzhledem k vývoji na finančních trzích ocitla ve ztrátě, nijak by to neovlivnilo moji finanční situaci. počet bodů 6 b.

43 2. INVESTIČNÍ HORIZONT Zhodnocení Vašich peněz závisí mimo jiné na době, na kterou zamýšlíte peníze investovat. Zvažte proto harmonogram svých finančních plánů. 1. Peníze budu potřebovat ještě letos. Mutím zaplatit (např. daně, byt, svatbu, střechu, apod.). Investiční horizont: 1 rok 2. Momentálně finance nepotřebuji, ale za čas plánuji..(např. nákladnější 5 b. dovolenou, hrazení studia dětí, koupi vozu, oslavu kulatin). Investiční horizont: 1 až 3 roky 3. Zatím nemám žádné finanční potřeby, ale za pár let bude pravděpodobně 10 b. všechno jinak. Nejspíš budu muset..(opravit/zaplatit/splatit dům či byt, přispívat dětem/rodičům apod.). Investiční horizont: 3 až 5 let 4. Nemám v podstatě pro své úspory v příštích letech žádné uplatnění. Určitě se 20 b. mi ale jednou budou na něco hodit. Hlavně, aby jich bylo opravdu dost. Investiční horizont: 5 let a více počet bodů 10 b 3. VAŠE ZNALOSTI A ZKUŠENOSTI V OBLASTI INVESTOVÁNÍ Abychom vám mohli správně poradit, uveďte, jakým způsobem jste v minulosti ukládali či investovali své peníze, jak jste tedy prakticky obeznámeni s možnostmi investování. (S výjimkou kuponové privatizace, kterou nelze pokládat za standardní typ investování.) 1. Pouze prostřednictvím běžných nebo termínovaných účtů u bank. 0 b. 2. Také za pomoci dalších nástrojů, které nabízely výnosy (stavební spoření, 2 b. fondy peněžního trhu apod.) 3. Mám již zkušenosti s investováním do dluhopisových a/nebo zajištěných 5 b. fondů. 4. Investování do českých či zahraničních akcií či do fondů, které se na investice 8 b. do akcií zaměřují, už pro mne nejsou novinkou. počet bodů 2 b. 4. PREFERENCE VE VZTAHU K VÝNOSU A RIZIKU Investování má své zákonitosti s vyšším výnosem je obvykle spojeno vyšší riziko. Pokud se ovšem rozhodnete usilovat o vysoké zhodnocení, měli byste v krátkodobém, ale i střednědobém období v případě nepříznivého vývoje finančních trhů počítat s malou možností nižšího zisku, někdy dokonce i se ztrátou. Představte si, že investujete například 100 000 Kč a máte možnost vybrat si z následujících variant zhodnocení. 1. Za 5 let bude hodnota Vaší investice činit: v nejhorším případě 110 000 Kč, 0 b. nejpravděpodobněji 116 000 Kč, v nejlepším případě 122 000 Kč. 2. Za 5 let bude hodnota Vaší investice činit: v nejhorším případě 100 000 Kč, 10 b. nejpravděpodobněji 128 000 Kč, v nejlepším případě 141 000 Kč. 3. Za 5 let bude hodnota Vaší investice činit: v nejhorším případě 90 000 Kč, 15 b. nejpravděpodobněji 141 000 Kč, v nejlepším případě 164 000 Kč. 4. Za 5 let bude hodnota Vaší investice činit: v nejhorším případě 77 000 Kč, 20 b. nejpravděpodobněji 164 000 Kč, v nejlepší případě 210 000 Kč. počet bodů 10 b

44 5. REAKCE NA POKLES HODNOTY INVESTIC Přirozenou vlastností jakékoli investice např. do akcií je kolísání její hodnoty, které by vás ale nemělo vystrašit. Většinou dříve nebo později opět přijde vzestup a pak zase pokles. Tyto zákonité výkyvy ale leckdy představují značnou psychickou zátěž. Je proto důležité si předem uvědomit, do jaké míry jste schopni a ochotni propady hodnoty své investice akceptovat. Představte si, že během jediného týdne hodnota vašich investovaných peněz klesne o 10 %. Například ze 100 000 Kč na 90 000 Kč. Jak zareagujete? 1. Neváhám a okamžitě všechny své investice prodám, a tak zabráním dalších 0 b. finančním ztrátám. 2. Počkám si, jak se bude situace vyvíjet. V případě, že bude pokles pokračovat, 5 b. rozhodnu se pro prodej. 3. Nechám věci plynout a budu doufat, že jde jako obvykle o dočasný pokles, 10 b. který bude v delším časovém horizontu kompenzován novým růstem. 4. Využiji šance a nakoupím za nižší cenu další cenné papíry a výhodně tak 15 b. navýším svou původní investici. počet bodů 5 b. Výsledek je 33 bodů. Výsledek součtu bodů za jednotlivé otázky určuje investorský profil, který vystihuje vztah k míře rizika, zkušenosti s investicemi i časový horizont, ve kterém by se investor těšil z výnosů. Respektováním tohoto doporučení získají jeho investiční záměry solidní základ a vyvaruje se možných zklamání. Celkový počet bodů KONZERVATIVNÍ PROFIL 0 až 15 VYVÁŽENÝ PROFIL 16 až 35 RŮSTOVÝ PROFIL 36 až 55 DYNAMICKÝ PROFIL 56 a více Konzervativní profil odpovídá investicím na peněžním trhu, vyvážený profil zajištěným fondů, růstový částečně zajištěným a z části akciovým a dynamický profil odpovídá investicím na akciových trzích. Pozn.: V případě, že bylo hodnocení otázky označeno symbolem, doporučuje se uložit peníze prostřednictvím fondů peněžního trhu nebo depozitního produktu.

45 3.4 Cíle fondu a jeho strategie Každá investiční společnost si stanovuje cíle fondu. Hlavním cílem fondu je většinou zajistit akcionářům co nejvyšší výnos. Těchto cílů dosahuje investováním do obchodovatelných cenných papírů a likvidit, jejichž výtěžek slouží k uzavírání swapů. V rámci těchto cílů se také snaží omezit poklesy hodnot aktiv v souvislosti s případnými růsty úrokových sazeb. Ke krytí rizik nakupuje také dluhové cenné papíry. Investiční společnost si stanovuje strategii fondu, pomocí které se bude snažit dosáhnout co nejvyššího výnosu. Sestavuje akciový koš fondu z akcií (akciových indexů), které jsou kotovány na burze cenných papírů. Často se snaží sestavit akciový koš z akcií firem např. stejného odvětví nebo teritoria. U těchto odvětví nebo lokalit je předpoklad růstu akciových indexů. Jedná se zejména o rostoucí ekonomiky (Asie, Čína, Japonsko, Brazílie, aj.) nebo rostoucí odvětví (různé biotechnologie, energie, obnovitelné energie, voda, aj.) 3.5 Poplatky související s fondy Na straně investora se jedná o poplatky za nákup podílových listů, v průběhu trvání fondů poplatků za správu a následně poplatky při prodeji neboli odkupu podílových listů. Investiční společnost má poplatků a nákladů, které platí v průběhu trvání fondu podstatně více. Jsou to např. poplatky za správu portfolií, administrativu, správní a soudní poplatky, poplatky za znalecké posudky, poplatky z úroků z přijatých úvěrů a půjček, poplatky a provize obchodníkům s CP, odměny depozitáři, odměny auditorů či administrátora, kurzové rozdíly ze zahraničních měn, aj.

46 3.6 Zdaňování příjmů plynoucích z fondů Systém zdanění fondu a podílníků podléhá českým daňovým předpisům, zejména pak zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Právnickým a fyzickým osobám, které mají podílové listy zahrnuty v obchodním majetku, podléhají příjmy z odkoupení podílových listů standardnímu daňovému režimu. Podle 20 odst. 3 u investiční společnosti vytvářející podílové fondy se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) převyšovaly jeho příjmy. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán, a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost nebo k přeměně investiční společnosti podle zvláštního právního předpisu. U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena. Sazba daně činí 5 %. Sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Podle 4 odst. 1 písmena w) fyzickým osobám, které nemají podílové listy zahrnuty v obchodním majetku, jsou příjmy z odkoupení podílových listů osvobozeny od daně z příjmu, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců. Jinak sazba daně činí 15 %.

47 4. Praktická část V úvodní části jsem popsala základní pojmy týkající se zajištěných fondů. Charakterizovala jsem vlastnosti investora a stanovila další kriteria, kterými by se měl investor při výběru fondu zabývat. V této části se konkrétně zaměřím na vybrané produkty investičních společností ČSOB a KB. 4.1 Investiční společnosti ČSOB a Komerční banky 4.1.1 Investiční společnost ČSOB 100% vlastníkem společnosti je KBC Group, konkrétně Československá obchodní banka, a. s. (73,15 % na základním kapitálu), Auxilium, a.s. (15,28 %) a ČSOB Asset Management, a. s., člen Skupiny ČSOB (11,57 %). V současné době si klienti ČSOB mohou vybrat z 261 různých zajištěných fondů. Žádný ze správců kapitálu na českém trhu nenabízí tak rozmanité množství těchto produktů a ČSOB tak drží více než 60 % trhu. K říjnu 2007 přesáhl kapitál spravovaný v zajištěných fondech částku 40 mld. Kč. V roce 2008 dospěje do splatnosti dalších 14 fondů, které spravují prostředky ve výši přesahující 4,5 mld. korun. Průměrný výnos zajištěných fondů splatných v roce 2006 a 2007 byl zatím 5,87 % ročně. Některé fondy však vykazují průměrný roční výnos přesahující 10 %. ČSOB Asijského růstu přinesl od vzniku zhodnocení 37,1 %, což odpovídá ročnímu zhodnocení 21,2 % p.a. ČSOB Investiční společnost nabízí prostřednictvím ČSOB investorům každý měsíc tři až čtyři nové zajištěné fondy.

48 4.1.2 Investiční společnost Komerční banky Správcem fondů v Komerční bance je Investiční kapitálová společnost KB (IKS). Tato společnost byla založena v roce 1991 jako 100% dceřinná společnost Komerční banky. Působí v oblasti kolektivního investování a předmětem její činnosti je obhospodařování investičních a penzijních fondů. IKS patří mezi zakládající členy Unie investičních společností. V květnu roku 2005 prodala Komerční banka IKS 100% dceřinné společnosti Societe Generale Asset Management (SGAM). Cílem této transakce bylo umožnění přístupu IKS k osvědčenému know-how společnosti v oblasti kompletní správy aktiv a rozšíření nabídky produktů a služeb společnosti SGAM pro správu aktiv klientů. IKS nabízí fondy různého investičního zaměření, tj. fondy dluhopisové, smíšené, akciové fondy, fondy fondů a také fondy zajištěné. V současné době nabízí investiční IKS zajištěné fondy MAX a nově KB Ametyst. 4.2 ČSOB Vodního bohatství 1 4.2.1 Stručné informace o fondu ČSOB Vodního bohatství 1 je zajištěný fond v CZK s jistotou návratnosti vložené investice při splatnosti za 5 let a 1 měsíc. Datum vzniku je 7.3.2007. Vlastní kapitál fondu je 874,918 mil. Kč. Minimální investice do fondu je 5000 Kč (jeden podíl je 10 CZK). Vstupní poplatek je 3 %, výstupní poplatek před splatností je 1 %. Výnos je vázán na koš 16 světových akcií z odvětví vázaného na vodu (čištění, odsolování, obnova infrastruktury, dodávka kvalitní vody apod.), které jsou vybírány po konzultaci s nezávislým výborem pro životní prostředí. Ke dni splatnosti klient obdrží vklad plus výnos, který je dán násobkem míry participace (procentní podíl na růstu akcií určený na počátku fondu) a skutečným růstem koše akcií. Zde je dána 60 % participace na růstu koše akcií. Počáteční hodnota je dána jako průměr zavíracích cen prvních