Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra občanského práva Založení a vznik nadace po rekodifikaci soukromého práva diplomová práce 2014 Bc. Martina Schmidová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Založení a vznik nadace pro rekodifikaci soukromého práva zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které byly použity k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury....... Martina Schmidová

Poděkování Největší poděkování patří mým rodičům, za veškerou pomoc, podporu a víru, kterou ve mě vkládají. Také bych chtěla poděkovat všem kamarádům z Vodotrysku, kteří se mnou po celou dobu mého studia sdíleli radosti i strasti s tím spojené. Velmi moc bych chtěla poděkovat i paní doc. Kateřině Ronovské, Ph.D. za neutuchající optimismus, veselou náladu a ochotu konzultovat diplomovou práci, také za její cenné připomínky a rady. Dále děkuji za příjemné přijetí paní Mgr. Andree Bártíkové z Nadace partnerství a za ochotu konzultovat mnou nalezené problémy předkládané práce.

Abstrakt Diplomová práce na téma Založení a vznik nadace po rekodifikaci se zaměřuje na změny přicházející s novou rekodifikační právní úpravou soukromého práva v České republice, především v oblasti nadačního práva v otázkách založení a vzniku, zajímá se také o obecnou právní úpravu právnických osob. Diplomová práce se zaměřuje i na postavení zakladatele a nadační účel společně s obsahovou stránkou nadační listiny. Abstract The diploma thesis on topic Creation of the Foundation after Recodification of Private Law is concerned about changes within the recodification of Czech private law, especially in the field of foundation law creation of the foundation and also is concerned about general law regulation of legal entities. The diploma thesis is also focused on status of foundation settlor and on foundational purposes within content of the articles of incorporation. Klíčová slova rekodifikace soukromého práva, nadace, nový občanský zákoník, liberalizace nadačního práva, postavení zakladatele, nadační autonomie, účel nadace, založení nadace inter vivos, založení nadace mortis causa Key words recodification of private law, foundation, new civil code, liberalization of foundation law, status of foundation settlor, foundation autonomy, purpose of the foundation, creation of the foundation, creation of the foundation mortis causa

Obsah Prohlášení... 2 Poděkování... 3 Seznam použitých zkratek:... 7 Úvod... 7 2. Historie nadací... 10 3. Rekodifikace soukromého práva v České republice... 11 3.1. Rekodifikační snahy... 11 3.2. Legislativní postup... 11 3.2. Potřebné změny... 12 4. Systematika právnických osob po rekodifikaci... 14 4.1. Členění právnických osob... 17 4.2. Fundace... 17 5. Založení... 19 5.1. Nadační svoboda... 19 5.2. Projev vůle zakladatele... 20 5.3. Postavení zakladatele... 22 5.4. Účel nadace... 23 5.5. Změny účelu nadace... 24 5.6. Limitace změny nadačního účelu... 27 5.6.1. Zakladatelova projevená vůle... 27 5.6.2. Limitace změn účelu nadace... 28 5.6.3. Donoři a jejich pohled... 29 5.7. Vklady do nadace... 29 5.8. Založení nadace inter vivos... 31 5.9. Založení nadace mortis causa... 33 5.10. Nadační statut... 37 5.11. Nadační listina... 39 5.12. Obsahová stránka nadační listiny... 40 5.12.1. Název a sídlo... 41 5.12.2. Jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo... 42 5.12.3. Vymezení účelu, pro který se nadace zakládá... 43

5.12.4. Údaj o výši vkladu každého zakladatele... 44 5.12.5 Údaj o výši nadačního kapitálu... 45 5.12.6. Počet členů správní rady... 45 5.12.7. Počet členů dozorčí rady... 45 5.12.8. Určení správce vkladů... 46 5.12.9. Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, okruh osob, okruh činností... 47 5.13. Změny nadační listiny... 48 6. Vznik nadace... 51 6.1. Veřejné rejstříky... 52 6.2. Návrh na zápis do veřejného nadačního rejstříku... 54 6.3. Skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku... 57 6.4. Jednání nadace před jejím vznikem... 58 6.5. Prohlášení nadace za neplatnou před vznikem... 59 Závěr... 63 Seznam použitých pramenů... 65 Monografie... 65 Elektronické zdroje... 66 Odborné články... 66 Právní předpisy... 67

Seznam použitých zkratek: ČSFR Česká a Slovenská federativní republika LZPS Ústavní zákon č.2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod NadZ Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník VDLP Všeobecná deklarace lidských práv ZVR Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ZOK Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

Úvod Nadační právo jako specifická součást občanského práva, je poměrně v českém prostředí opomíjené, nadačnímu právu se nevěnuje příliš autorů z řad odborné právní obce, ačkoli se jedná o oblast zajímavou a více pozornosti by jistě bylo na místě vzhledem k tomu, že občanský sektor se každým rokem více rozrůstá a to nejen o prostředky finanční ale i o osobní kapitál. Tato diplomová práce na téma Založení a vznik nadace po rekodifikaci soukromého práva se zabývá, jak napovídá sám název, problematikou nadačního práva z hlediska soukromoprávní úpravy založení a vzniku nadace po rekodifikaci soukromého práva v České republice. Východiskem diplomové práce je nová úprava soukromého práva obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, běžněji označovaný jako nový občanský zákoník (dále jen NOZ). NOZ je páteřním zákonem rekodifikace soukromého práva, integruje v sobě právní úpravu fundačních subjektů tj. nadací a nadačních fondů, která dříve byla upravena samostatným zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech (dále jen NadZ), který k 31. 12. 2013 pozbývá účinnosti. Diplomová práce se nezabývá pouhou právní úpravou fundačních subjektů, ale zaměřuje se i na obecnou právní úpravu právnickou osob a jejich systematiku v širších právně teoretických souvislostech. Dále práce věnuje pozornost nadační svobodě, postavení zakladatele a zakladatelskému právnímu jednání, společně se zakládacími dokumenty. Rekodifikace soukromého práva byla spojována s liberalizací nadačního práva, která je vyjádřena především celou řadou odlišných pojetí institutů nadačního práva. Za největší změnu je asi možné považovat změnu systematiky právnických osob, a to tak, že jsou fundační subjekty zařazeny do právnických osob jako jejich zvláštní typ vedle obchodních korporací a zvláště vymezeného typu - ústavu. Důležité je také zmínit rozšíření nadační svobody, která je vyjádřena širokou paletou dispozitivních zákonných ustanovení, které zakladateli umožňují projevit svoji vůli a tímto projevem své vůle vtisknout nadačnímu subjektu jedinečné vlastnosti či charakteristiku. V druhé polovině práce je pozornost věnována vzniku nadačního subjektu, společně s rejstříkovými 7

souvislostmi návrhem na zápis a jeho náležitostmi, jednání za nadaci před jejím vznikem a v úplném závěru se práce věnuje i možnosti prohlášení nadace za neplatnou před jejím vznikem. Cílem této diplomové práce je zhodnocení, zda a k jakým vývojovým posunům dochází v oblasti nadačního práva v České republice. Zda se společně s rekodifikací soukromého práva přibližuje české nadační právo standardům evropského nadačního práva. V neposlední řadě dochází ke krátkým zhodnocením nové právní úpravy ve světle starší právní úpravy, zda dochází k odklonu od dřívějšího pojetí nadačních institutů či pouze k jejich uvolnění či zpřesnění. Obsah diplomové práce je rozdělen do šesti kapitol, na počátku práce jsou v úvodu obecně vymezen obsah práce, první kapitolou je úvodní část práce, druhá kapitola se zabývá metodologií práce a třetí kapitola se již věnuje rekodifikaci soukromého práva v České republice z hlediska historie rekodifikačních záměrů a dále legislativnímu procesu, kterým prošel NOZ, pojednává také o nutnosti změn v koncepčním uchopení soukromého práva. Čtvrtá kapitola je zacílena na představení nové systematiky právnických osob, představuje nové zákonné členění a také nové zákonné pojmosloví. Kapitola 4.2. se tak již vyjadřuje o fundačních subjektech práva. Pátá kapitola začíná popisem procesu založení nadačního subjektu, včetně nadační svobody zakladatele, náležitostí projevu vůle zakladatele a objasňuje také jedinečné postavení zakladatele. V kapitole 5.4. se diplomová práce věnuje účelu nadace, pro jaký účel může být nadace povolána, jaké jsou zákonem aprobované a naopak jaké jsou účely zakázané ex lege a také zda je možná změna účelu a jakým způsobem lze změny účelu dosáhnout. V kapitole následující je pak zmíněna limitace změny nadačního účelu ať již ze strany zakladatele nebo donorů. Vklady do nadace a s tím spojené plnění vkladové povinnosti je popsáno v kapitole 5.7. Založení nadace mezi živými a pro případ smrti je pak předmětem kapitol 5.8. a 5.9.. Statut nadace a nadační listina jako zakladatelské dokumenty nadačních subjektů jsou upraveny v dalších kapitolách, obsahu nadační listiny se věnují kapitoly 5.12.1 až 5.12.9., 5.13. analyzuje změny nadační listiny. A konečně 6. kapitola je zaměřena na vznik nadace, problematika veřejných rejstříků je nastíněna v 6.1. a v 6.2., kde jsou 8

rozebrány náležitosti návrhu na zápis do veřejného nadačního rejstříku. Jednání před vznikem nadace a prohlášení nadace za neplatnou jsou závěrečnými kapitolami diplomové práce. Velmi cenný zdrojem informací pro diplomovou práci byla platná a účinná právní úprava, také monografie věnující se nadačnímu právu. Je nutné zmínit odborné články a judikaturu, která do budoucna bude mít rozhodující slovo a která nám teprve poté ukáže, kudy vedou výkladové cesty NOZ. Mezi další významné a přínosné zdroje, které byly použity, patří komentáře k NOZ a důvodové zprávy k NOZ, nesmím opomenout také informace poskytované Ministerstvem spravedlnosti prostřednictvím svých webových stránek v sekci, která se věnuje pouze rekodifikaci soukromého práva a kde jsou uveřejněna také jednotlivá stanoviska expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy. V diplomové práci jsou použity metody zkoumání deskriptivní, které se střídají s analytickým přístupem, a především v závěru je pak použita metoda syntézy. V práci je taktéž v menším měřítku použita metoda historicko komparativní 1, použitá v případech, které si žádaly srovnání dřívější právní úpravy vůči nové rekodifikační právní úpravě. 1 KNAPP, V. Velké právní systémy: Úvod do srovnávací právní vědy. Praha: C. H. BECK, 1996, s. 27. 9

2. Historie nadací Nadace jako fenomén lze vysledovat až do starověku, přes jejich koncepční rozvoj v rámci středověku až po současnost, v průběhu let prošlo nadační právo složitým vývojem, který v sobě integroval období velkého rozkvětu, ale i naprostého útlumu. Již římskoprávní tradice nadaci vnímala jako [ ]soubor majetku, ale i skupinu osob, které byly určeny, resp. zaměřeny ke splnění určitého cíle, obvykle zbožného nebo dobročinného.[ ] Středověk má nepopíratelnou zásluhu na relativně pevném vybudování myšlenky nadace jako majetku vybaveného určitou mírou právní samostatnosti až po vznik samostatné právnické osoby v podobě majetkového substrátu. 2 Posléze lze říci, že se přístupy v nadačním právu rozcházejí a například v Německu a Švýcarsku se nadace stávají součástí sféry soukromého práva a ve Francii a v Rakousku se nadační právo začleňuje mezi právo veřejné. 3 Jak bylo výše zmíněno, v České republice se nadační právo řadí do práva soukromého. V současnosti s účinností rekodifikační právní úpravy chápeme nadaci jako fundační subjekt, který se odlišuje od obchodních korporací především účelově určeným majetkem. 2 HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 9. 3 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 23. 10

3. Rekodifikace soukromého práva v České republice 3.1. Rekodifikační snahy O nutnosti rekodifikovat české soukromé právo se v českém právním prostředí nehovoří pouze posledních 10 let, nýbrž první snahy sahají dokonce před vznik samostatné České republiky - v roce 1992 byl vypracován Úřadem vlády ČSFR návrh nového občanského zákoníku, zásluhy nutno připsat vedením profesorů V. Knappa a K. Planka, tyto snahy byly ovšem zastaveny rozdělením federace a vznikem dvou samostatných republik. Další snahou o rekodifikaci zahájilo Ministerstvo spravedlnosti v polovině 90. let, pod odborným vedením prof. F. Zouhlíka, návrhem koncepce nového občanského zákoníku. Bohužel tato rekodifikační snaha nebyla dovedena ani do věcného záměru. Na počátku roku 2000 se Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo vrátit k dříve neúspěšným snahám rekodifikace soukromého práva, rekodifikační práce se zahájili zcela nově, nebyla zde žádná vazba na předcházející snahy. 3.2. Legislativní postup Díky obnovení snah byl vypracováním věcného záměr rekodifikace pověřen profesor K. Eliáš a docentka M. Zuklínová, který 18. dubna 2001 schválila Vláda usnesením č. 345. 4 Postupem času byla v roce 2005 představena první verze návrhu nového občanského zákoníku, dále v roce 2007 druhá verze, na počátku května 2008 se započalo připomínkové řízení, taktéž byl zpracován jazykový posudek Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Veškeré práce spojené s rekodifikačním procesem vyústili v předložení návrhu občanského zákoníku, společně s návrhem zákona o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém v lednu 2009 vládě k dalšímu projednání. Samozřejmě se nový návrh nevyhnul řadě revizí ze stran 4 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 10. 11

rekodifikačních komisí, aby byl koncem roku 2010 rozeslán do meziresortního připomínkování. V první polovině roku 2011 probíhalo vypořádání připomínkového řízení, kdy k návrhu bylo uplatněno zhruba 2500 připomínek, z nichž 1300 bylo označeno za závažné připomínky. V dubnu 2011 se poté přistoupilo k předložení návrhu Legislativní radě vlády k projednání, aby byl v květnu 2011 schválen návrh vládou České republiky usnesením č. 357 a byl odeslán do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako sněmovní tisk č. 362. V Poslanecké sněmovně došlo ke schválení návrhu v 1. čtení, dne 8. června 2011, návrh byl přikázán k projednání ústavně právním výborem, který jej ve znění pozměňovacích návrhů, 286 věcných změn a 163 změn legislativně technických 5, odeslal zpět do Poslanecké sněmovny, která jej ve 3. čtení schválila dne 9. listopadu 2011. Pozměněný návrh prošel také Senátem, který k němu nepřijal žádné usnesení. Dne 20. února 2012 byl nový občanský zákoník podepsán prezidentem republiky Václavem Klausem. Nový občanský zákoník byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 22. března 2012 v její 33. částce jako zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 6 3.2. Potřebné změny Předcházející právní úprava soukromého práva obsažená v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. byla původně zaměřena na právní úpravu spotřebitelského práva, s celkovou poplatností době ve které vznikla, byla její koncepce postavena na socialistických principech a ideálech. Díky tomu dochází ke koncepčnímu odklonu od kontinentální právní tradice. Občanský zákoník z r. 1964 sledoval jako svůj hlavní cíl preferenci ochrany socialistického (zvláště státního vlastnictví. 7 5 ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník po schválení v Poslanecké sněmovně. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 1, s. 17. 6 Legislativní proces: Časové mezníky přípravy nového občanského zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014]. 7 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 11. 3. 2014], s. 11. 12

Nová rekodifikační úprava se proto snaží poskytnout obecný kodex soukromého práva, který se hlásí a vrací se zpět k tradici evropského kontinentálního práva a je postaven na takových zásadách, jako je dispozitivnost právní úpravy, autonomie vůle, smluvní svobody ochrana slabší smluvní strany. 8 8 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 11. 3. 2014], s. 18-22. 13

4. Systematika právnických osob po rekodifikaci Od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník 9, který představuje konečný výsledek rekodifikace českého soukromého práva. V nové právní úpravě se zákonodárce rozhodl v oblasti právní úpravy subjektů práva opustit dřívější roztříštěnou úpravu, které byla obsažena jednak v zákoně č. 64/1969, občanském zákoníku a jednak v zákoně č. 513/ 1991 Sb., obchodním zákoníku. Nová úprava tedy měla za cíl úpravu provést přehledově a kodexově, ostatně tak jak je celé soukromé právo upraveno. S novou komplexní úpravou samozřejmě nedošlo k opouštění samotné předcházející úpravy, došlo jen k jejímu zpřesnění a sjednocení úpravy subjektů práva. Dochází k odlišnostem v terminologii a v obsahu, kdy pojetí nového občanského zákoníku stojí na antropocentrickém pojetí s dominantním postavením člověka a z postavení právnických osob, jako pomocných právních konstrukcí. 1011 Systematika nového občanského zákoníku poprvé kodexově zakotvuje souhrnnou právní úpravu osob, kdy jsou souhrnně upraveny úvodní právní kategorie osob v právním smyslu v ustanoveních 15-20. Pokud se tedy jedná o subjekty práva, nový občanský zákoník používá jako základní pojmosloví osobu a právní osobnost. S pojmem osoby se setkáváme v názvu druhé hlavy nového občanského zákoníku, který dle ustanovení 18 osoby jako subjekty práva rozlišuje na fyzické a právnické. 12 Dle doktríny přirozenoprávní teorie a dále i dle mezinárodněprávních dokumentů se člověku jako fyzické osobě přiznává jeho právní osobnost. 13 Oproti fyzické osobě pak stojí osoba právnická, která ačkoliv byla zakořeněna již v právu římském, se jako obecná kategorie konceptuálně dotvářela teprve v 19. století. 14 (Právnické osobě přirozenoprávní doktrína nemůže přiznat právní osobnost sama o sobě a dle Eliáše 9 Zákon č. 89/2012 Sb. 10 HURDÍK, J a kol. Občanské právo obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 107. 11 ELIÁŠ, K., HAVEL, B. Osnova občanského zákoníku. Osnova zákona o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 257. 12 18 zákona č. 89/2012. 13 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 44. Srovnej s čl. 6 VDLP a čl. 5 LZPS 14 14 HURDÍK, J a kol. Občanské právo obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 106, 122. 14

je věcí státu, který určí, zda tyto útvary dle právního řádu nabydou způsobilosti mít práva a povinnosti. 15 Právnická osoba tedy dle zákona může nabýt práv a povinností, které zákon sloučí s její právní povahou bez zřetele na předmět její činnosti. 16 Právní podstata právnických osob se odvíjí od několika teorií, mezi nejčastěji zmiňované patří tři teorie a to: teorie fikce, teorie reality a kompromisní teorie. 17 Teorie fikce vychází z premisy F. C. Savignyho, že jedinou přirozenou osobou může být člověk, jakožto jediná reálně existující. Právnické osoby se osobou práva stávají až na základě fikce a nemají základ v reálných společenských vztazích. Právo zde zprostředkovává právní konstrukce, které se teprve poté přenesou do společenské reality. Teorie reality je založená na předpokladech položených O. F. Gierkem. Předpoklad pro přiznání právní postavení právnické osobě, stojí na tom, že právnické osoby samostatně a reálně existují a právo je pouze bere na vědomí osob. Poslední kompromisní teorie staví na syntéze první a druhé teorie, a sice že právnické osoby vznikají na základě zákona, ale zároveň poté již reálně existují. 1819 V naší právní úpravě se právnickým osobám přiznávala právní podstata na základě teorie fikce, od toho se odvíjelo dřívější označení právnických osob jako osob fiktivních. Právní úprava nového občanského zákoníku se hlásí k teorii fikce i nadále, ovšem nepoužívá ji bez výhrad. Dle ustanovení 20 odst. 1 totiž právní osobnost zákon stanoví pro právnickou osobu jakožto organizovaný útvar, ale zároveň i pro organizovaný útvar, kterému právní osobnost uzná zákon. 20 15 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 44. 16 20 odst. 1 zákona č. 89/2012. 17 Srovnej HURDÍK, J a kol. Občanské právo obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 122. Profesor Hurdík zmiňuje pouze dvě teorie, a to teorie fikce a reality. 18 DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍKOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné 1 Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s. 263-264. 19 HURDÍK, J a kol. Občanské právo obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 122-123. 20 DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍKOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné 1 Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s. 264. 15

Dle negativního vymezení právnická osoba nemůže být osoba fyzická a dle pozitivního vymezení právnická osoba je organizovaný útvar. Pozitivní vymezení právnické osoby nalezneme v ustanovení 20 nového občanského zákoníku, právnická osoba jako organizovaný útvar může nabýt právní osobnosti několik způsoby, přičemž převažuje způsob zákonného uznání či přiznání právní osobnosti coby subjektivity právnické osoby. V ustanovení 15 NOZ se právní osobností rozumí způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, kterých se nikdo nemůže vzdát a to ani zčásti 21, pokud by tak osoba učinila, nebude se k tomu přihlížet. 22 U právnických osob se stále přidržujeme doktríny postupného vznikání i zanikání, kdy rozlišujeme založení spolu se vznikem a zrušení se zánikem a likvidací. Právní osobnost získává právnická osoba společně se svým vznikem a ztrácí spolu se svým zánikem. 23 ( 118) Nový občanský zákoník se věnuje ve své druhé hlavě problematice osob v právním slova smyslu. V dílu prvním v ustanovení 18 se stanovuje, že osoby jsou právnické nebo fyzické. Následně ve znění 20 je právnická osoba chápána jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví nebo uzná, že má právní osobnost. Právnická osoba tak může nabýt práv a povinností, které zákon sloučí s její právní povahou. Díl třetí druhé hlavy nového občanského zákoníku se věnuje cele úpravě právě právnických osob, v prvním oddílu jsou upraveny obecná ustanovení, ustavení a vznik právnické osoby, název, sídlo a jeho přemístění, účel právnických osob, orgány, jednání za právnickou osobu, zrušení a zánik právnické osoby, likvidace právnických osob. Každý následující oddíl řeší problematiku členění právnických osob. Druhý oddíl se věnuje korporacím, třetí oddíl fundacím čtvrtý samostatně upravuje ústavy. V právní úpravě korporací je obsažena úprava spolků, mezi fundace řadíme nadace a nadační fondy, členění druhů právnických osob doplňuje pak samostatná úprava ústavů. 21 16 zákona č. 89/2012. 22 16 zákona č. 89/2012 ve spojení s 19 odst. 2 zákona č. 89/2012. 23 118 zákona č. 89/2012. 16

4.1. Členění právnických osob Dle systematiky nového občanského zákoníku nalezneme jednotlivé typy právnických osob v třetím dílu hlavy druhé, dále kde jsou do jednotlivého oddílu zařazeny jednotlivé typy právnických osob. První oddíl se věnuje obecným ustanovením o právnických osobách, druhý oddíl upravuje problematiku korporací, třetí fundací a v posledním čtvrtém můžeme naleznout právní formu ústavu. V právní úpravě korporací je obsažena úprava spolků, mezi fundace řadíme nadace a nadační fondy, členění druhů právnických osob doplňuje pak samostatná úprava ústavů. 4.2. Fundace Fundace je nové označení pro typ právnické osoby, které nemá osobní rozměr corpus a stojí na fundusu účelově určeném majetkovém základu. Dle důvodové zprávy bylo označení fundace zvoleno s ohledem, že pojem fundace je dlouhodobě známým pojmem obecného jazyka, který ovšem není používán a kterému ještě normativní jazyk dosud nepřiřadil obsah, kdy dochází k současnému naplnění pozice antonymního slova k označení korporace jako typu právnické osoby. Zároveň se na pojmu fundace odráží funkční spojení nadací a nadačních fondů v jediný pojem. 24 Proto jak již bylo výše již zmíněno, mezi fundace řadíme nadace společně s nadačními fondy. Dle Hurdíka patří mezi specifické rysy fundací především neosobní povaha právní osobnosti, která spočívá na jejím odrazu v účelově určeném majetku. Majetku, který je musí být určen k společensky nebo hospodářsky užitečným účelům, které určí zakladatel projevem své vůle v zakládacím dokumentu. Vůle zakladatele je pak nejvyšší hodnotou, ke které se po celou dobu života nadace musí přihlížet a nelze ji opomenout. Dalšími specifickými rysy jsou omezení aplikovaná na rozhodovací pravomoc orgánů fundací, přičemž platí, že se uplatňují přísnější pravidla pro organizaci a dispozici s majetkovými 24 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 92-93. 17

prostředky v souladu s jejich účelem, která je doplnění různou mírou státního dohledu nebo veřejné kontroly. 25 Samotná právní úprava fundací stojí na pouhých třech 303-305 nového občanského zákoníku. Jedná se o obecně formulovaná pravidla, například základu fundace, jakožto právnické osoby, stojící na účelově vyhrazeném majetku. Dále, že esenciální činnost a existence právnické osoby je vázána na tento účel. 26 Fundace je založena právním jednáním zakladatele, případně zákonem, pro obé platí, že je nutné dostatečně určitě určit majetkové zajištění a účel. 27 Statut jako základní dokument upraví vnitřní poměry fundace. 28 Veškerá další právní úprava, dotýkající se fundací je upravena u jednotlivých fundačních typů, tedy pro nadace v ustanoveních 306-393 a pro nadační fondy v ustanoveních 394-401. 25 HURDÍK, J a kol. Občanské právo obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 141. 26 303 zákona č. 89/2012 Sb. 27 304 zákona č. 89/2012 Sb. 28 305 zákona č. 89/2012 Sb. 18

5. Založení Založení nadace je upraveno v ustanoveních 309-313 nového občanského zákoníku. Nová úprava se rozhodla zachovat možnosti založení nadace inter vivos (tj. mezi živými) i založení mortis causa (tedy pro případ smrti). 29 Zakládání nadace je procesem, který můžeme rozložit do dvou fází, prvním je samotný akt založení, který následně přechází do druhé fáze vzniku nadace. Fáze založení nadace stojí na zakladatelském právním jednání, kdy zcela nenahraditelnou pozici má zakladatel. A to bez ohledu na to, zda je zakladatel jeden či je zakladatelů více. Dle důvodové zprávy se v nové úpravě opouští mylné pojetí rozlišování nadačních listin na jednostranné a kontraktuální. 30 Projev vůle zakladatele založit novou právnickou osobu, v tomto případě konkrétně fundaci, určit její cíl a dát jí majetek k naplňování tohoto cíle je označováno jako tzv. fundační či nadační svoboda. 31 Současné právní úprava vychází z dřívější, kterou místy doplňuje. Stále se uznává tradiční koncept dvoufázovosti vzniku, který jsem zmínila výše, tedy rozfázování na fáze založení a vzniku. Přičemž první fáze je projevem soukromoprávního jednání, projevu vůle zakladatele založit fundaci, druhá fáze, tedy samotný vznik stojí na základu veřejnoprávního jednání, které spočívá v zápisu do veřejného rejstříku. Dnem tohoto zápisu dle práva vzniká nadace. 32 5.1. Nadační svoboda Nadační svoboda je velmi významným institutem v rámci nadačního práva, protože se v něm zrcadlí základní východisko pro založení a vznik nadace. 33 Zakladatel je nejvýznamnějším faktorem při zakládání nadace. Jeho 29 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 94. 30 Tamtéž, s. 94. Dříve upraveno 3 zákona č. 227/1997. 31 RONOVSKÁ, K. Komentář k 309. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 32 315 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 33 RONOVSKÁ, K.. Účel nadace a možnost jeho změny. Časopis pro právní vědu a praxi. 2009, roč. 17, č. 2, s. 80. 19

pozice je velmi specifická, je nejvýznamnější pro samotné zakládání nadace, protože na základě jeho projevu vůle se dává do pohybu proces založení, který končí vznikem nadace. Zakladatel má nezastupitelné místo proto, že on svým projevem vůle určuje, jak naloží se svým majetkem, k jakému účelu se rozhodne svůj majetek použít případně, jaký typ právnické osoby si vybere pro toto naložení se svým majetkem. 34 Za jednu ze základních zásad by měl být respekt k nadační autonomii zakladatele, maximální šetření s jakým úmyslem zakladatel jednal a jaká byla jeho přání. Samozřejmě v přístupu k nadační autonomii zakladatele je nutné říci, že i samotný zakladatel je omezen především zákonem, a pak normami práva veřejného. 35 Nová právní úprava posiluje pozici autonomie vůle zakladatele, v několika ohledech rozhoduje o výši majetkového vkladu, který věnuje nadaci, určuje sám nadační účel, možnosti účelového určení pro nadaci se novým občanským zákoníkem podstatně rozšířily, zároveň má právo určit vnitřní organizační strukturu nadace, určí také jak se případně naloží s likvidačním zůstatkem, přičemž nesmíme opomenout, že se také může rozhodnout pro svoji zakládanou nadaci omezit určitá práva, může se rozhodnout, že nadaci nepovolí podnikání, nebo dále, že neumožní nadaci změnit její účel, pro který ji on sám původně povolal, s tím, že si nepřeje tento odklon, případně ani změnu samotné nadačních dokumentu jako je statut nadace a nadační listina. Taktéž je možné, aby se zakladatel rozhodl, že rozhodně pro svoji nadaci nepřipustí snížení nadačního kapitálu nebo přeměnu nadace. 36 5.2. Projev vůle zakladatele Projev vůle zakládajícího subjektu je nenahraditelným právním jednáním, protože v sobě nese potencionál založit nadaci, vyvolává tedy právní následky, které ve své konečné fázi dávají vzniknout nadaci. Projev vůle zakladatele musí být učiněn vážně, srozumitelně a určitě, nesmí vzbuzovat pochybnost o tom, co 34 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 91. 35 Především limitace zákonem v případě zakázaných účelů nadace, případně případy, pro které se zakazuje založení právnické osoby obecně. 36 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 91. 20

zakladatel chtěl projevit. 37 Tento projev musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 38 Výklad zakladatelova projevu vůle bude vždy posuzován na základě svého obsahu 39 a podle původního zakladatelova úmyslu, byl-li tento úmysl znám druhé straně, nebo pokud o něm druhá strana musela vědět. Důležité je, že v případě, kdy nelze zjistit úmysl zakladatele, bude se jeho projevu vůle přikládat význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. 40 Projev zakladatelovy vůle musí mít formu ex lege veřejné listiny, bude tedy proveden notářským zápisem. 41 Taktéž musí zakladatelský projev vůle být písemný, protože se tyto zakládající dokumenty zakládají do veřejného rejstříku a taktéž musí zůstat do budoucna přístupné veřejnosti a osobám s právním zájmem v sídle samotné nadace. 42 Pro případ, kdy je nadace zakládána více osobami, pohlížíme na tyto osoby, jakoby šlo o zakladatele jediného. Všechny osoby tedy musí jednat v záležitostech nadace jednomyslně. Při založení nadace tak půjde o souhlasný projev vůle všech zakladatelů, který směřuje k založení nadace. 43 Pokud mezi osobami na pozici zakladatele přesto dojde k rozporu a jedna osoba odmítá udělit souhlas a to bez závažného důvodu, pak tento souhlas může udělit soud na základě návrhu další zakládající osoby. 4445 37 546 zákona č. 89/2012 Sb. 38 547 zákona č. 89/2012 Sb. 39 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 40 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 41 567 a následující zákona č. 89/2012 Sb. 42 Možnost nahlédnout do zakladatelského právního jednání v sídle je projevem transparentnosti jednotlivých právnických osob. 43 RONOVSKÁ, K. Komentář k 309. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 44 309 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 45 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 94. 21

5.3. Postavení zakladatele Postavení zakladatele je velmi specifické vůči nadaci stojí na několika principech. Princip oddělenosti nadace od svého zakladatele, v tomto smyslu je myšlena především oddělenost majetku. Majetek, který zakladatel určil jako účelově určený pro naplňování jeho cílů, které protkl do nadační listiny, již nelze považovat za majetek, se kterým by mohl zakladatel volně disponovat. Princip jedinečnost a nepřevoditelnosti pozice zakladatele na právního nástupce, pozice zakladatele je tak jedinečná a důležitá pro vznik nadace, že se rozhodně nepřevádí na právního nástupce, zaniká tedy vždy společně se zánikem osoby, která nadaci založila, tedy v případě fyzické osoby její smrtí a zánikem v případě právnické osoby. Princip soukromého práva vše je dovoleno, co není právním předpisem výslovně zakázáno. Nový občanský zákoník, co se týká toho, kdo může být zakladatelem, mlčí. Zakladatelem může být každá osoba, tedy právnická i fyzická. 46 Zásadně tedy není vyloučeno ani to, aby zakladateli bylo více osob, přičemž je ovšem nutné počítat s tím, že zakladatelé mají pozici, která vychází z jednoty zakladatelského substrátu 47, a proto se vylučuje jakákoli úprava vztahů mezi zakladateli. Toto vyloučení pramení především z povahy nadace, která je fundací, tedy založena na účelově určeném majetku, kde chybí veškeré osobní corpus, který je vlastní korporacím. Nadace je tedy neosobní právnickou osobou. 48 Zásadní je také postavení zakladatele pro případ založení nadace mortis causa. Především zde nacházíme problém s tím, že již nemůže doplnit případné nedostatky projevu své vůle. Pokud nestanovil osobu, která tyto nedostatky může zhojit, pak zůstává v pravomoci vykonavatele závěti. 49 46 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 90. 47 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 94. 48 Tamtéž, s. 94. 49 311 zákona č. 89/2012 Sb. 22

5.4. Účel nadace Nadace jako typová právnická osoba fundačního typu, založena na fundusu, který je tvořen účelově určeným majetkem, který je takto vázán na plnění určitého předem určeného účelu. V současné platné právní úpravě došlo k jisté liberalizaci nadačního práva směrem k uvolnění právě v oblasti účelu nadace a to především možností rozšíření účelového určení nadace, zároveň ale s tím došlo také k rozšíření, či rozvinutí zakázaných účelů, pro které nelze nadaci dle zákona založit. Z hlediska uvolnění doktrín nadačního práva dochází také k posunu od zásadně výhradního neumožnění změny účelu nadace k úpravě, která takovou možnost per se nezakazuje, pročež ji přímo umožňuje v případech, kdy se naplňování účelu nadace stalo nadále nemožným nebo obtížně dosažitelným. A tato změna nastala z příčin, které zakladateli nemohly být známy, nebo je nepředvídal. 50 V současné chvíli je účel nadace upraven v ustanovení 306 nového občanského zákoníku, který umožňuje zakladateli zřídit nadaci k několika odlišným účelům. Zákon stanoví, že účel může sloužit k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Tedy účel nadace může být veřejně prospěšný, nebo dobročinný, případně může být i jiný, nebo obsahovat kombinaci obou účelů. Účel může být veřejně prospěšný, nebo dobročinný, případně jiný, dále je také možné účel nadace vymezit jako kombinaci předcházejících. Díky dikci zákona je pak možné zřídit i tzv. rodinné nadace, které dříve české nadační právo nepřipouštělo. 51 Na druhou stranu 306 odst. 2 rozšiřuje zakázané účely nadací, které nesmí být založeny na podporu politických stran, či hnutí nebo se jinak účastnit na činnosti politických stran. Zároveň je zakázané založit nadaci výlučně k výdělečným cílům. V případě, že by byla nadace založena za účelem zakázaným 50 322 zákona č. 89/2012 Sb. 51 RONOVSKÁ, K. Účel nadace a možnost jeho změny. Časopis pro právní vědu a praxi. 2009, roč. 17, č. 2, s. 82. 23

zákonem, další postup soudu bude její zrušení dle ustanovení 129 odst. 1 písm. c) ve spojení s ustanovením 145, který zakazuje založit právnickou osobu, pokud jejím účelem je porušení práva. Nadace založená za takovýmto účelem bude na základě rozhodnutí soudu zrušena a bude nařízena její likvidace. 5.5. Změny účelu nadace Účel nadace, ke kterému ji povolal její zakladatel, vytváří velice specifický charakter nadace. Toto účelové určení má nenahraditelný význam pro nadaci, a sice protože díky účelu, který jako základní charakterizující znak nadace určuje jakým směrem a jakou činností se nadace bude za své existence zabývat. 52 Účel má své jedinečné a nenahraditelné postavení také proto, že má být výsledkem cílů a zájmů zakladatele, které se ovšem spojují se způsobem dosahování, za současného zvážení doby dosahování a místa, kde má být účel uskutečňován. Jedná se tedy o jedinečný substrát kombinující v sobě zakladatelovu vůli a další faktory. Zejména pro svoji ojedinělost, kdy účel dokáže významně formovat nehmotný substrát nadace, by změna účelu neměla být častou praxí. A sice změny by tak měly připadat v úvahu pouze ve výjimečných případech. Zejména pokud z objektivních příčin nelze dosáhnout původního účelu. Nutno tak při výkladu zákonných ustanovení o změně účelu nadace k nim přistupovat s restriktivním výkladem. 53 Dle názoru prof. Eliáše by časté změny účelu nadace vedli k širokému odrazení dárců, kteří by lehce ztráceli důvěru v to, na jaký účel darují své peníze. 54 Při změně účelu nadace může dojít k pouze ke změně dvojího druhu, a sice změna z účelu veřejně prospěšného na účel dobročinný, respektive změna i opačným směrem z dobročinného účelu na účel veřejně prospěšný. Snahy o změnu účelu nadace jsou vedeny různou motivací, nutno ale poznamenat, že pokud se nadace ocitne v situaci, kdy není schopná dále naplňovat 52 RONOVSKÁ, K. Komentář k 321 odst. 1 a 2. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 53 Tamtéž. 54 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 93. 24

svůj charakter, tedy jakožto účelově určený majetkový substrát jej dále přerozdělovat, pak čelí jasné hrozbě likvidace a zániku nadace. Přesto by změna účelu nadace měla vždy v nejvyšší míře respektovat vůli zakladatele tak, jak ji vyjádřil v nadační listině. A zakladatel by při určování účelu nadace měl zvážit výše uvedené faktory a zamyslet se nad možnými důsledky, které by přinesl například příliš úzce či příliš široce určený účel. 55 Změně účelu nadace nový občanský zákoník věnuje zvláštní ustanovení v 321-326. Obecně platí, že změna účelu nadace je možná v případě, kdy nadační listina sice nezakládá právo na požadovanou změnu účelu a to ani pro osobu tak jedinečnou či důležitou jako je zakladatel, nebo jinou osobu, které by zakladatel v nadační listině přiznal takové právo, případně ani pro některý z orgánů nadace. V tuto chvíli tedy nastoupí své místo návrh schválený správní i dozorčí radou 56, který nadace podá u svého obecného místně příslušného soudu, souhlas vyslovení v soudním rozhodnutí tak může nahradit nedostatek nadační listiny v případě nevyjádřené vůle zakladatele vyhradit nadaci právo na změnu nadačního účelu. Ovšem pokud by se změna nadačního účelu měla stát v nadaci, jejíž zakladatel či jím určená osoba nesouhlasí s provedením změny účelu, že si nepřeje, aby nadace mohla disponovat se změnou nadačního účelu, pak soud musí návrh nadace na změnu účelu zamítnout. Dle odst. 2 ustanovení 321 je nutné, aby došlo bez zbytečného odkladu po podání návrhu k jeho zveřejnění. Tuto ustanovení spolu s dalšími slouží k ochraně práv třetích osob. Ve lhůtě jednoho měsíce, kdy je zveřejněn návrh na změnu účelu nadace má každý, kdo na tom má právní zájem, podat odporu u obecného soudu nadace. V případě, že se nadace ocitne v situaci, kdy dosahování účelu ji určeného je nemožné nebo obtížně dosažitelné a za současného splnění, že příčiny této nemožnosti byli zakladateli neznámé, nebo i nepředvídatelné, pak soud může 55 RONOVSKÁ, K. Komentář k 321 odst. 1 a 2. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 56 FRIŠTENSKÁ, H. a kol. Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, s. 16. 25

přistoupit k nahrazení původního účelu nadace účelem podobným. Nově určený účel by měl naplňovat doktrínu cy-prés, být tedy pokud možno co nejblíže tomu původnímu. 57 Souhlasu soudu musí předcházet návrh samotného zakladatele, případně osoby, která má na účelové změně zájem, ledaže nadační listina určuje něco jiného. 58 Zároveň v případě, že zakladatel není již mezi živými, to samé platí i pro jinou osobu, v takovém případě soud při rozhodování o souhlasu či zamítnutí návrhu na změnu nadačního účelu zváží známé úmysly zakladatele a to i v případech, kdy takové úmysly nejsou zřejmé již z nadační listiny. 59 Pro případy rozhodování o změně nadačního účelu z veřejně prospěšného na dobročinný, rozhodování připadá na soud jen v případech, kdy je to pro to zvlášť závažný důvod, pokud to současně nevyloučí nadační listina. 60 Při změně nadačního účelu je nutné se pokud možno, co nejvíce zasadit za ochranu práv třetích osob, především dárců. Ustanovení 325 stanovuje, že dary poskytnuté nadaci se musí využít ve prospěch původního účelu, na který byly poskytnuty. Povinnost dary využít ve prospěch původního účelu platí i pro výnosy z těchto vkladů, které je nutno použít k poskytování nadačních příspěvků. Použít tyto vklady ve prospěch nového účelu lze pouze v případě, kdy dárci projeví svůj souhlas s použitím darů a jejich výnosu ve prospěch nově změněného účelu. 61 Soud může rozhodovat o změně nadačního účelu i v beznávrhovém řízení, současně rozhoduje v jakém rozsahu a po jak dlouhou dobu bude nadace používat výnosu z nadační jistiny k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem. Rozsah a doba by měla být určena vždy, pokud to vyžaduje spravedlivý zájem osob určených za příjemce nadačních příspěvků původním účelem nadace. 57 RONOVSKÁ, K. Komentář k 326. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 58 322 zákona č. 89/2012 Sb. 59 322 zákona č. 89/2012 Sb. 60 324 zákona č. 89/2012 Sb. 61 325 zákona č. 89/2012 Sb. 26

V případě, že soud rozhoduje o změně účelu nadace z veřejně prospěšného účelu směrem k účelu dobročinnému a nerozhodne o rozsahu a době, nadace musí používat výnosy ze čtyř pětin k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem po dobu pěti let od doby nabytí účinnosti rozhodnutí o změně nadačního účelu. Změna účelu musí být provedena formou notářského zápisu s ohledem na ustanovení 564 NOZ. Zároveň musí dojít dle ustanovení 66 ZVR bez zbytečného odkladu založit do sbírky listin nadace vedené u rejstříkového soudu, jinak hrozí nadaci udělení pořádkové pokuty. 62 5.6. Limitace změny nadačního účelu Jak již bylo zmíněno několikrát výše, nový občanský zákoník akcentuje volnost nadační autonomie zakladatele jako jednu ze zásadních změn nadačního práva, která jde ruku v ruce společně s maximálním projevením respektu a šetření úmyslu a cíle zakladatele. Proto je důležité na možnou limitaci změn nadačního účelu pohlížet i skrze tyto základní pravidla. 5.6.1. Zakladatelova projevená vůle Dozajista je pro vymezení limitů změny nadačního účele důležité šetřit projev vůle, který zůstavitel na toto téma projevil v nadační listině. V případě, že zakladatel výslovně projevil v základním dokumentu nadace, že si nepřeje ustanovit pro nadaci, kterou zakládá tuto možnost povolit, pak je nutné toto přání pokud možno v co nejširší formě respektovat. Kromě zakladatele žádná osoba nemá právo jednostranně změnit rozhodnutí zakladatele, které svým projevem vůle vtělil do nadačních dokumentů. Jednoznačně nelze jakékoli právo změnit účel nadace přiznat ani členům správní rady ani osobám, které zakladatel určil jako osoby, kterým se poskytují nadační příspěvky. Nezměnitelnost nadačního účelu je nutné chápat jako velmi silnou povinnost, kterou je nutné aplikovat a to bez ohledu na to, zda je účel obecně 62 TEJKAL, J., MAYER, J. Nový zákon o veřejných rejstřících. Epravo.cz [online], Epravo.cz, publikováno 17. 2. 2014, [cit. 30. 6. 2014]. 27

prospěšný nebo dobročinný. Pozice zakladatele, který zakládá nadaci, jakožto fundační právnickou osobu, která nemá žádný členský obsah, je křehká v tom, že pokud nadace vznikne, tak zakladatel tím okamžikem ztrácí veškeré právo změnit či doplnit nadační listinu. Sám zakladatel se tak musí řídit svými původními záměry, které jej ovlivňovaly při založení nadace. 63 5.6.2. Limitace změn účelu nadace Limitovat možnosti změny účelu nadace je inspirováno německou právní úpravou. V německém nadačním právu funguje jako kontrola či limitace změn účelu, je inherentní pro všechny fundace v momentě, kdy zakladatel vloží a určí svůj majetek, za majetek účelově vázaný v nadaci pak pouze jemu náleží právo vybrat účel, pro který se použije stejně tak jako organizační strukturu nadace. Nezměnitelnost by měla být lákadlem pro jednotlivce, kteří by se založením nezměnitelné nadace chtěli stát nesmrtelnými. Nevýhodou nezměnitelnost je, že zakladatel nikdy nemůže předvídat budoucnost, ani budoucí omezení veřejného práva a tak se může stát, že nadační účel již nebude možné dále provádět, nebo se stane zastaralým či nerozumným. Celkově to pak znamená především rigiditu a ohrožuje to dlouhodobou udržitelnost fungování nadace. Přesto tato nezměnitelnost neznamená, že se absolutně striktně vylučují budoucí změny, možné jsou v případě, že i nadále korespondují s původními zakladatelovými úmysly a nejsou úplnou změnou nadačního účelu. 64 V nové rekodifikační právní úpravě však došlo k zásahům do této inspirační úpravy a byla umožněna změna nadačního účelu v limitacích zákonného znění 321-326. 63 HÜTTEMANN, R. Duty of Obedience: The German Perspective. In: HOPT, K. J., HIPPEL, T. Comparative Corporate Governance of Non-Profit Organizations. Cambridge: Cambridge University Press, 2010, s. 620-621. 64 HÜTTEMANN, R. Duty of Obedience: The German Perspective. In: HOPT, K. J., HIPPEL, T. Comparative Corporate Governance of Non-Profit Organizations. Cambridge: Cambridge University Press, 2010, s. 623. 28

5.6.3. Donoři a jejich pohled Donoři dozajista mají právo vynucovat si podmínky darů, které poskytují nadaci. Donoři mají právo nakládat svým majetkem na základě svého osobního práva a je tedy pouze na nich k jakému účelu je použijí. Pokud si dárci zvolí nadaci, které chtějí dar poskytnout, pak se tak určitě děje na základě identifikace dárce s nadačním účelem, ke kterému nakonec jeho dary budou použity. Proto jakákoli změna nadačního účelu může být v zásadě proti vůli a proti původnímu záměru těchto dárců. 5.7. Vklady do nadace Dřívější právní úprava vkladů do nadace byla kritizována pro svoji stručnost a neúplnost, proto se v této otázce analogicky dovozovalo výkladem použití právní úpravy v obchodním zákoníku pro vklady do obchodních společností. NOZ věnuje vkladům velkou pozornost. Považuje se za nezbytné ochránit majetkový substrát nadace co nejvíce před rizikem jeho fiktivního vytváření nebo umělého nadhodnocení. Z hlediska terminologie se opouští výraz splacení vkladu jako obecný termín [ ].[ ]a zavádí se splnění vkladové povinnosti. 65 Opouští se proto, že se nesplácí ve své podstatě vklad, ale předmět vkladu a to pouze za předpokladu, že je tento předmět vkladu peněžitý, v případě nepeněžitého vkladu se vkladová povinnost plní vnesením. Terminologicky se používá pojem vkladu, který je souhrnem majetkových hodnot, které vkladatel vnáší do nadace a pojem předmět vkladu, jakožto jednotlivá hmotná věc, jednotlivé právo, nebo majetková hodnota, která se vnesením vkladu převede na nadaci. Předmět vkladů tedy stále může být nepeněžitý nebo peněžitý. Za nepeněžitý vklad je považována hodnota, která je spojena s předpokladem trvalého výnosu. Za předmět nepeněžitého vkladu nelze použít ani věc, ke které by někdo jiný uplatnil zadržovací právo. 66 Výše vkladu u peněžitých vkladů se přiznává podle jmenovité hodnoty peněz, u nepeněžitých vkladů se hodnota 65 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 97. 66 327 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 29

stanovuje znaleckým posudkem 67 Výše vkladu s nepeněžitým předmětem nelze stanovit vyšší částkou, než jakou stanovil v posudku znalec hodnotu předmětu vkladu. 68 Ocenění vkladu znalcem ale není v některých případech nezbytné, je-li předmětem vkladu investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, pak může být hodnota takového vkladu váženým průměrem z cen na regulovaném trhu za období šesti měsíců před splacením vkladu. Je tedy možné, aby zakladatel vnesl do nadace současně nepeněžitý i peněžitý vklad, přičemž tyto vklady budou považovány za jeden vklad. Před vznikem nadace je nutné splnit vkladovou povinnost alespoň tak, aby souhrnná výše vkladů odpovídala minimální výši 500 000 Kč 69, tuto výši vkladů nemůže zakladatel svým projevem vůle snížit. Nadační listina určí osobu tzv. správce vkladů, který před vznikem nadace bude přijímat vklady do nadace. Kdyby došlo k zániku funkce, je nutné okamžitě povolat nového správce vkladů. Správce vkladů se musí chovat obdobně jako člen orgánů právnických osob 70, musí postupovat s péčí řádného hospodáře dle ustanovení 159 odst. 1 NOZ. Správce vkladů určuje zakladatel, vykonavatel závěti nebo jiná oprávněná osoba, pověřená zakladatelem. Ke splnění vkladové povinnosti dochází předáním předmětu vkladu správci vkladů. Správce vkladů vydá písemné potvrzení o tom, kdo vkladovou povinnost splnil a kdy, jaký je předmět vkladu a jaká je souhrnná výše vkladů a toto potvrzení předá osobě, která bude navrhovat zápis nadace do nadačního rejstříku. Potvrdí-li správce vyšší hodnotu vkladů, než která odpovídá skutečnosti, ručí do výše tohoto rozdílu všem věřitelům za dluhy nadace po dobu pěti let od vzniku nadace. 71 V případě kdy nadační listina nestanoví, jakým způsobem se bude plnit vkladová povinnost, pak nastává nevyvratitelná právní domněnka, že se 67 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 98. 68 327 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 69 330 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 70 330 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 71 332 zákona č. 89/2012 Sb. 30