pneumatiky nepálí 07 V učebně je rušno také o prázdninách 07 Čtvrťáci soutěžil

Pomoc obcím po povodních 02 Nová linka zvýšila produktivitu 02 Blýská se a lepší časy 03 Kompostárna zpracuje několik tisíc tun zeleně za rok 03 Sběrný dvůr zrušen 03 Automat ušetří naftu 03 O ČEM SE (NE)MLUVÍ 04 Robinson ve fakultn ocnici hájí barvy OZO 06 Preventivním prohlídkám se nevyhýbejte 06 Babička s dědo pneumatiky nepálí 07 V učebně je rušno také o prázdninách 07 Čtvrťáci soutěžil

Dobrý den Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným, chtělo se mi s klasikem Vladislavem Vančurou zvolat hned několikrát. Poprvé, když léto letos nečekaně přišlo už v dubnu, ale já, která teplé a slunečné počasí miluji, jsem se na něj kvůli svému pochroumanému kolenu koukala jen zpovzdálí. Podruhé, když začátkem skutečného, astronomického léta přišly takové bouřky s přívalovými dešti, kvůli kterým mou zahradou na kopci, kde normálně není po vodě ani památky, tekl regulérní potok. Náramná atrakce! Mrazilo mne však, jakmile jsem si uvědomila, že ve stejných chvílích obyvatelé Kunína, Jeseníku nad Odrou a dalších zaplavených míst bojovali o záchranu svých hmotných statků i životů. Naopak mne i přes chladné a mokré dny podivného a rozmarného léta hřál pocit, že také naše firma a její zaměstnanci se aktivně podíleli na pomoci při odstraňování následků velké vody. Potřetí jsem kroutila nad způsobem letošního léta hlavou, když jsem zjistila, že ty nejkrásnější letní dny s tropickými třicítkami přicházejí zásadně, když se po zatažených dnech dovolené vracím do práce. Už několik let se marně pokouším vysledovat, které období léta je nejvhodnější pro čerpání dovolené. Kdy bývá i v našich zeměpisných šířkách spolehlivě slunečno a teplo, prostě pravé léto? Ani letos v létě jsem na to nepřišla. A tak mám pro vás radu využijte každého slunečného dne! Kdykoli se udělá hezky, vypadněte ven třeba jen na jeden den nebo na hodinku po práci. Vykašlete se na klimatizovaná nákupní centra, tam bude stejně i v prosinci. Jděte k vodě, projeďte se na kole, rýpejte se v záhonech, poseďte s přáteli na zahradě nebo zahrádce oblíbené hospůdky. Dny se teď v září už sice krátí, ale snažte se pochytat slunečních paprsků babího léta, kolik jen můžete. Poschovávejte si je do vlastních tajných skrýší. A až se den zkrátí tak, že do práce i z práce chodí člověk potmě, a než vůbec vyjde z domu, musí na sebe nabalit neskutečné množství svršků, začněte své tajné skrýše otevírat. Poschovávané paprsky sluníčka vás budou nabíjet až do příštího léta! Vlaďka Karasová, šéfredaktorka Pomoc obcím po povodních Desítky domů zpustošila voda, která se přehnala koncem června Novojičínskem. Hladina říčky Jičínky stoupla během několika hodin o více než pět a půl metru. Povodně přinesly nejen materiálové škody, ale také, což je nejsmutnější, při nich zemřeli lidé. Na likvidaci povodňových škod se podíleli rovněž zaměstnanci společnosti OZO Ostrava. Starostka Kunína Dagmar Novosadová nás hned následující den po bleskové povodni požádala, zda bychom nepomohli při svozu odpadu. Ačkoli nemáme s touto oblastí žádné smluvní závazky, okamžitě jsme do postižených míst poslali devět aut. Posádky nastoupily 26. června ráno. Odpad jsme odváželi až do 15. července, říká vedoucí provozovny 7 Josef Marťan. Řidiči a závozníci OZO pracovali v Kuníně, později také v Jeseníku nad Odrou, Hladkých Životicích, Fulneku, Studénce a Albrechtičkách. Zpočátku se lidé snažili ještě něco ze svého majetku zachránit a skříně, sedačky, koberce, ledničky a další zařízení trpělivě omývali a sušili. Záhy pochopili, že je vše Nová linka zvýšila produktivitu Modernizace a automatizace linky v Chráněné dílně Charity sv. Alexandra na zpracování vyřazených elektrospotřebičů, která byla uvedena do provozu letos na jaře, se vyplácí. Za poslední tři roky množství odevzdaných televizorů, vysavačů, počítačů a dalších elektrospotřebičů rychle narůstá. V roce 2007 se za první pololetí zpracovalo 398 tun, loni 476, letos už 826 tun. Původní prostory dílen z roku 2003 proto kapacitně nestačily, říká vedoucí provozovny 4 Ivo Stoszek. V dílně v poslední době zpracovávají tolik televizorů, že nikdo ze subdodavatelů nebyl schopný vyhovět požadavkům na recyklaci obrazovek, které se v kunčickém areálu skladovaly a zbytečně plnily kontejnery. Problém jsme vyřešili zakoupením řezačky obrazovek Oddělení nákupu a prodeje, které bylo v OZO Ostrava zřízeno od ledna tohoto roku, zaznamenalo v poslední době příznivý obrat na trhu s druhotnými surovinami. Zdá se, že se začíná blýskat na lepší časy. Například za vytříděné PET lahve jsme v současné době schopni od našich odběratelů získat v průměru až o 75 % vyšší cenu. Zatímco začátkem roku jsme za modré PET lahve dostali dvě koruny a za zelené korunu padesát za kilogram, dnes je prodáváme za tři koruny. U čirých PET lahví stoupla cena ze tří na pět korun za kilogram, říká referentka Petra Brandová. Pracovníkům nového marné a začali věci vyhazovat. Přistavené kontejnery se velmi rychle plnily nábytkem, rozbitými okny, dveřmi, matracemi, mrazáky, televizory, oblečením, hračkami, ale také nebezpečnými odpady, jako jsou plechovky od barev, různé chemikálie apod. Jen za prvních pět dnů prací odvezla auta OZO na skládku 900 tun vodou zničeného zařízení a vybavení domů. Do obcí jsme poslali padesát velkoobjemových kontejnerů. Prostě všechno, co jsme měli po ruce. Zpočátku jsme jezdili na skládku do Mořkova i s malými desetikubíkovými kontejnery. Naši řidiči však dlouho čekali na odbavení, proto jsme zřídili meziskládku tam jsme sváželi odpad v malých kontejnerech. Na skládku putoval pouze v těch největších. Řidiči a závozníci pracovali ve dvanáctihodinových směnách, a to i o víkendech. Domů se obvykle vraceli až po dvacáté hodině. Každý ze dvou desítek našich zaměstnanců odpracoval při likvidaci povodňových škod za tři týdny kolem třiceti až čtyřiceti hodin přesčasů. Všem patří velké poděkování, dodává J. Marťan. a přístroje na jejich čištění. Jsou sice starší, protože počítáme s tím, že přibližně za pět let bude množství klasických televizních obrazovek klesat. Už nyní se nám začínají objevovat plazmové a LCD monitory, vysvětluje I. Stoszek. Kromě skla se z televizorů využívají ještě plasty, hliník, ocel, měď, dřevo, kabeláž a tištěné spoje. Recyklací starých spotřebičů firma letos získala 254 tun železa, 8,5 tuny mědi a hliníku, 28 tun desek s plošnými (tištěnými) spoji, 20 tun kabelů, 21 tun elektrických motorů z praček a vysavačů, 126 tun plastů, 234 tun skla a 55 tun materiálu k výrobě paliva, jako je dřevo a některé druhy plastů. Všechny tyto suroviny mají zajištěný odbyt. Na skládku se ukládá pouze 140 tun nepotřebných materiálů. Výtěžnost činí 84 procent. Blýská se na lepší časy oddělení se rovněž podařilo dojednat s německou firmou dodávky předního obrazovkového skla do Malajsie a Indonésie. První obrazovky, upravené do požadovaného stavu v dílně provozovny 4, putovaly do Malajsie letos v dubnu. Za úspěch oddělení nákupu a prodeje lze považovat i zefektivnění dodávek nafty pro OZO. Dříve si jednotlivé provozovny naftu objednávaly samostatně, a tak provozovna 3 v Hrušově, která má nejnižší spotřebu, kupovala naftu za vyšší cenu. Tím, že je nafta pro Hrušov objednávána vždy současně s jinou provozovnou, se měsíčně ušetří přes 2 600 korun. Firemní časopis OZON Vydavatel: OZO Ostrava s.r.o. Náklad 350 ks Periodicita: 4x ročně (zdarma) Šéfredaktorka: V. Karasová

Hrušovská kompostárna zpracuje tisíce tun zeleně za rok O ČEM SE (NE)MLUVÍ SVĚT OZO Sběrný dvůr byl zrušen Po vyhodnocení využitelnosti sběrných dvorů v Ostravě byl od 1. července 2009 zrušen sběrný dvůr v Petřkovicích. Důvodů bylo hned několik. Sídlili jsme v areálu cizí firmy, kde provozní doba končila ve 14.30 hodin. Občané většinou nechávali odpady před vchodem a odtud je pak zaměstnanci odklízeli. Ani umístění dvora nebylo nejvhodnější. Z centra Petřkovic to mají lidé blíže do našeho sběrného dvora ve Slovenské ulici, říká vedoucí provozovny 4 Ivo Stoszek. Provozní doba sběrného dvora v Přívoze je navíc každý den od 8 do 20 hodin, a to i o víkendech. O výstavbě obecní kompostárny v areálu skládky komunálního odpadu v Ostravě Hrušově jsme v OZONu už psali. Starostové, ředitelé firem i novináři si mohli tento moderní systém nakládání s bioodpady prohlédnout 29. června. A je třeba říci, že způsob zpracování posekané trávy, suchého listí, větví z ořezaných stromů nebo keřů a vzniklý produkt všechny nadchl. Trend posledních let, kdy se lidé stěhují ze sídlišť do rodinných domů se zahradou, přináší rychle rostoucí objem zeleného odpadu. Ten často končí v podobě nakupené hnijící trávy nebo v igelitových pytlích v příkopech, u kontejnerů i na dalších místech. Problém, co dělat s odpadem z údržby městské zeleně, řeší rovněž městské obvody. Zprovozněním kompostárny jsme získali kapacitu na využití veškeré zeleně od občanů města i z veřejných ploch. Špičková technika nám navíc umožňuje vyrobit kvalitní substrát, který budeme používat pro rekultivaci skládky. Odebírat ho budou například Ostravské městské lesy a jiné firmy. V Ostravě bychom se už neměli setkávat s černými skládkami nevábně vonící staré trávy, řekl při slavnostním otevření nové kompostárny ředitel OZO Karel Belda. Zeleň a další biologické odpady se v hrušovském areálu využívaly už dříve, ale kapacita na přibývající tuny nestačila. Čísla jsou naprosto přesvědčivá. V roce 2007 svezla společnost OZO Ostrava ze sběrných dvorů přes tisíc tun tohoto odpadu, o rok později to bylo 1 680 tun. Pro nový provoz v Hrušově není problém zpracovat osm tisíc tun zeleně ročně, čímž vznikne kolem dvou tisíc tun kvalitního hnojiva. Výstavba zpevněných ploch stála devět milionů korun. Do nákupu strojů investovalo OZO dalších osm milionů korun. Kompost si dříve každý dělal doma sám. Dnes si ho zahrádkáři radši koupí, posteskl si starosta městského obvodu Třebovice František Šichnárek. V obecní kompostárně vidí možnost zbavit se tlejících hromad a zároveň snížit náklady na péči o obecní zeleň. Při každém sečení zaplníme osm velkých kontejnerů. Pokud bychom uložení nemuseli hradit a platili jen za odvoz, určitě by údržba našich pozemků byla levnější, dodal starosta. Nový provoz chválí také vedoucí odboru komunálního a bytového ostravského magistrátu Alena Kacířová. Města a obce musí podle plánů odpadového hospodářství snižovat množství biologicky rozložitelného odpadu, který se ukládá na skládku. Ostravě se tento úkol podařilo splnit. Špičková kompostárna odpovídá současným technologiím. Určitě je to vynikající investice do budoucna, uvedla A. Kacířová. Automat ušetří naftu Automatickou šestirychlostní převodovkou I-Sync bylo vybaveno nově pořízené VOLVO FL H42R 18L s ramenovým nakladačem na převoz velkoobjemových kontejnerů. Vozidlo, které obsluhuje převážně sběrné dvory, stálo 1 350 000 korun a za převodovku jsme doplatili 25 tisíc korun. Investice se však rychle vrátí v podobě větší bezpečnosti jízdy a úspory pohonných hmot, říká vedoucí provozovny 7 Josef Marťan. Nakladače jsou v provozu sedm dní v týdnu a v průměru potřebují třicet litrů nafty na sto kilometrů. Automatická převodovka by měla snížit spotřebu o tři litry. Vážené kolegyně a kolegové, podle smlouvy uzavřené s městem Ostrava z roku 2000 měla naše společnost povinnost ročně zřídit dva sběrné dvory. V současnosti ve třistatisícové moravskoslezské metropoli obsluhujeme devatenáct sběrných dvorů a semimobilních sběren. Vybudovat sběrný dvůr je poměrně tvrdý oříšek. Občané by ho chtěli mít takříkajíc na dosah, ale nikdo ho nechce mít ve své blízkosti. Lidé sběrné dvory vnímají tak, že tam bude nepořádek, obávají se nepříjemného zápachu. Pro příklad nemusím jít daleko. Před dvěma roky jsme měli vytipované místo v Bartovicích a dokonce zakoupenou buňku pro obsluhu. Do dneška zde sběrný dvůr není. Ze tří postupně vyhledaných ploch neprošla ani jedna. V současnosti jednáme o umístění sběrného dvoru na Dubině nebo na rozhraní Hrabové a Hrabůvky. Jde o městský obvod s nejvyšším počtem občanů a zatím zde existuje pouze jeden, a to v Ostravě-Zábřehu. Množství odpadu narůstá a méně se už nikdy třídit nebude. Naše společnost zpočátku sbírala pouze pevný objemný odpad, elektrospotřebiče a nebezpečné odpady. K tomu stačily dva kontejnery a prostor o rozměrech 10x10 metrů čtverečních. Dnes máme jinou filozofii odpad rozdělujeme přímo ve sběrném dvoře, kde jsou umístěny velkoobjemové kontejnery zvlášť pro objemný odpad, elektrospotřebiče, dřevo, pneumatiky, papír a zeleň. V jednom sběrném dvoře jich bývá až sedm, k čemuž potřebujeme plochu o rozměrech aspoň 500 metrů čtverečních. Lidé možnost zdarma odložit nepotřebné a vysloužilé věci ve sběrných dvorech využívají. Jen za první pololetí letošního roku se zvýšil objem dovezeného odpadu oproti prvnímu pololetí loňského roku o 11 procent. O toto procento kleslo množství nepořádku u kontejnerů. Například Porubu od začátku roku uklízíme podle hlášení popelářských posádek jednou týdně a jednou měsíčně navíc projede všechny ulice externí firma a vyhozené předměty sesbírá. Od 1. července podobně postupujeme v Ostravě Jih. Podrobnější výsledky budeme znát koncem roku. Ivo Stoszek, vedoucí provozovny 4 2/3

JEDEN DEN S Robinson ve fakultní nemocnici hájí barvy OZO Ostrava Šestatřicetiletý Jiří Žitník pracuje v provozovně 5 téměř dva roky. A přesto ho kromě jeho vedoucího málokdo v OZO zná. Jeho působištěm je, dá se říci, odloučené pracoviště ve Fakultní nemocnici s poliklinikou v Ostravě-Porubě. Zde vládne nad všemi kontejnery s komunálním, ale také nebezpečným a zdravotnickým odpadem, a hájí barvy své firmy. Zpočátku se však ve své ozácké hnědočerné kombinéze mezi zaměstnanci nemocnice cítil trochu jako Robinson na pustém ostrově. Trvalo dlouho, než jste si na své zvláštní postavení zvykl? Chvilku jsem si připadal osamoceně, ale dlouho to nebylo. Jsem vyučený malíř pokojů a v této profesi jsem prostě musel umět jednat s lidmi. Teď už si neuvědomuji, že jsem v nemocnici cizí. V obslužném podzemí se vyznám a se zdejšími pracovníky si říkáme jmény. Vůbec nevadí, že jsme z různých firem. Pomáháme si. Vozíky s odpadem se točí stále dokola, svážejí pytle ze všech oddělení, a já se musím starat, aby byly včas vyprázdněné. Chlapi, pokud se sejde více odpadu, ho bez zbytečného otálení společně se mnou ukládají do kontejnerů. V kolik vám začíná směna? Oficiálně v půl šesté, ale rád přicházím dřív. Bydlím v Michálkovicích, takže projíždím celou Ostravou. Pak si v kumbále uvařím kávu a v klidu ji vypiji. No, a nejpozději za pět minut půl šesté už jsem na rampě u svých pěti velkých zelených kontejnerů. Tam mne obvykle čeká překvapení v podobě šestnácti až dvaceti plně naložených vozíků různobarevnými pytli. Třídím je podle druhu. V modrých je komunální odpad, v černých nebezpečný. V průhledných jsou skleněné baňky od infuzí, které hned z obalů vysypávám a ještě je dočisťuji. Občas v nich zůstanou například umělohmotné hadičky. Skleněné odpady však musí být čisté, bez všech příměsí. Jakmile zvládnu práci na rampě, procházím areál a kontroluji, zda některé naše nádoby nejsou přeplněné. Kolem desáté hodiny mám malou pauzu. Potom hlásím vedoucímu provozu, kolik potřebuji následující den kontejnerů. A znovu jdu na rampu vyprazdňovat vozíky. Kolik odpadu se odtud vyváží? Denně v průměru jedna a půl tuny. V pondělí a pátek se odvážejí dva kontejnery, tedy tři až tři a půl tuny. Jednou za týden se nasbírá plný kontejner kartonu a skla. O prázdninách nebo o Vánocích bývá svoz nižší. Všechno funguje. Nestalo, že bych našel něco, co třeba nepatří mezi komunální odpad. Setkal jste se s nějakými mimořádnými požadavky nebo situacemi? Občas. Jednou za čtrnáct dní odvážím z patologie a krevního centra chemikálie různá rozpouštědla. Ty mají zvláštní režim nakládání. Podobně jako léky. Jde o velmi nebezpečný odpad. Často musím rozhodnout, zda ho naše firma zlikviduje, nebo ne. Jen jednou se stalo, že mi dovezli kyselinu, která ve skladě začala prskat a střílet. Její likvidaci řešil nemocniční odborník. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Mám pocit, že vás tato práce vyloženě baví. Vždycky jsem chtěl dělat v podobném provozu. Jsem rád, že pracuji právě pro fakultní nemocnici. Skutečně mne to baví, i přes určitá rizika. Jaká? Musím si dávat pozor, abych nepřišel do styku s kontaminovaným předmětem. Zrovna nedávno se mi podařilo píchnout se o jehlu. Teď si velmi pozorně prohlédnu každý pytel, aby v něm nebylo rozbité sklo z infuzí nebo z něj netrčela injekční stříkačka s jehlou. Prostě si více všímám toho, co beru do rukou. Popelářem jste chtěl být od malička, nebo jste měl jiné koníčky? O popelařině se mi ani nezdálo. Mým největším koníčkem byla a je příroda. Vždy jsem bydlel v rodinném domku, kde jsme měli poměrně velké hospodářství. Pozemky, drůbež a další domácí zvířata. I když nejsem myslivec, jako kluka mne hodně bavilo střílet ze vzduchovky i malorážky. Chodil jsem do Svazarmu a za učiliště jsem závodil. Později mne zase velmi lákala elektronika. Složil jsem si barevnou hudbu i elektronické varhany. Hrály? Samozřejmě. (smích) Také zesilovač fungoval tak, jak má, a to už bylo mnohem složitější. V současnosti si umím ledacos opravit sám, rozumím tomu. Volné chvíle ale raději trávím na zahradě nebo v lese. Jak jste prožil letošní dovolenou? Tentokrát hodně pracovně. Prodal jsem dům po rodičích a koupil si nový, menší. Tři dny před dovolenou jsem od něj dostal klíče. Konečně jsem si ho mohl pořádně prohlédnout a začít se stěhovat. Navíc, než se všechno vyřídilo na katastrálním úřadě, narostla v zahradě tráva až po kolena, zanedbané jsou také ovocné stromy, jabloně i broskvoně. První část dovolené jsem si proto užíval za sekačkou a plánoval, kde postavím skleník. Rád pěstuji zeleninu rajčata, okurky a papriky. Mají úplně jinou chuť než kupované a hlavně jsou bez chemikálií. Přiznám se, že život v bytě na sídlišti si neumím vůbec představit. Pokud je pěkné počasí, žiji vlastně venku, na zahrádce a v altánku. Relaxovat a odpočinout si jsem jel na chatu v Prostřední Bečvě. Blízko je les a jsem opravdu vášnivý houbař. Podařilo se vám najít nějaký zajímavý úlovek? Zatím nic moc. Nejraději sbírám praváky, ale v čase nouze nepohrdnu ani bedlou jedlou. Zato loni jsem z lesa přinesl nádherný, úplně zdravý hřib. Vážil kolem dvou kilogramů. Máte nějaký speciální recept? Z hub vařím všechno guláš, řízky i tradiční vaječinu.

Na rampu, u které jsou přistaveny velkoobjemové kontejnery, se sjíždějí první vozíky naplněné různobarevnými pytli s odpadem. Kartony je třeba ukládat velmi pečlivě, aby se jich do kontejneru vešlo co nejvíce. Nastává chvilka pro odpočinek. Konečně je možné prohodit pár slov i s kolegy, kteří odpad z jednotlivých oddělení přivážejí. Jednou z povinností je také odebírat nebezpečné látky z krevního centra nebo patologie. Skladují se v zabezpečené místnosti. Sklo se sype do osmikubíkového kontejneru. Přitom ho Jiří Žitník ještě prohlíží a odstraňuje různé nečistoty, které tam nepatří. Doma je doma, ale práce pro J. Žitníka zdaleka nekončí. Kolem rodinného domku je neustále co dělat. Zvláště, když se do něj teprve nedávno nastěhoval. 4/5

Dobrá rada nad zlato Preventivním prohlídkám se nevyhýbejte Zaměstnavatel je podle zákona povinen zajistit pro své zaměstnance závodní lékařskou péči. OZO Ostrava má proto sjednanou smlouvu se dvěma lékaři. Pro provozovnu 1 a 3 ji vykonává MUDr. Jiří Henzel v Bieblově ulici v Moravské Ostravě. Zaměstnance ostatních provozoven ošetřuje MUDr. Hugo Přibyl se sídlem v Pernerově ulici v Ostravě Kunčicích. U obou lékařů pracovníci procházejí rovněž povinnými prohlídkami. Poplatky za ně hradí naše společnost. Posudky o zdravotní způsobilosti k výkonu práce od jiných lékařů přijímáme jen ve výjimečných případech. Navíc si je musí každý zaplatit sám, říká vedoucí útvaru ekonomiky práce Jaroslav Branka. Zdravotní způsobilost k práci lékař totiž posuzuje na základě znalosti pracovních podmínek, zdravotního rizika včetně nezbytnosti používání osobních ochranných pracovních prostředků. Pokud zvláštní předpis nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nestanoví jinak, musí každý zaměstnanec projít preventivní prohlídkou jednou za pět let. Pracovníci nad padesát let mají povinnost podrobit se této prohlídce jednou za tři roky. Termíny jsou stanoveny podle předpokládaných změn zdravotního stavu vlivem pracovních podmínek a mohou být i kratší. Podle zákoníku práce a dalších předpisů se posuzuje způsobilost k práci v noci jednou ročně, zdravotní způsobilost řidičů z povolání do padesáti let jednou za dva roky, nad padesát každý rok. Rovněž pracovníci na skládce chodí na preventivní prohlídky každé dva roky. Prioritou je ochrana zdraví před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce nebo pracovních úrazů. Pravidelné prohlídky navíc slouží k posouzení nově vzniklých kontraindikací a zdravotní způsobilosti k používání ochranných pracovních prostředků. Po obdržení tiskopisu k preventivní prohlídce je nutné, aby se jí každý podrobil co nejdříve. Po jejím ukončení se tiskopis potvrzený lékařem vrací útvaru ekonomiky práce. Zájemcům samozřejmě vyhotovíme kopii výsledku, dodává vedoucí útvaru ekonomiky práce. Odmítnutí preventivní lékařské prohlídky nebo neodevzdání vydaného posudku se považuje za hrubé porušení pracovní kázně. Všem těm, kteří tiskopis obdrží, mohu poradit, aby s prohlídkou neotáleli a nevznikly jim tak zbytečné problémy, říká J. Branka. Vladimíra Karasová, vedoucí: 1. Jsem autorkou čtyř ze šesti výukových programů, které školám nabízíme, a spoluautorkou zbývajících dvou. Centrum odpadové výchovy jsem nastartovala, ale dnes už má práce spočívá spíše v propagaci firmy, takže k samotnému učení v učebně se dostanu maximálně dvakrát do měsíce a asi tak dvakrát týdně pomohu s exkurzí u početnějších skupin dětí. 2. Hlavně to, že mohu pořád něco nového vymýšlet, vylepšovat, aby se naši návštěvníci dověděli o odpadech co nejvíce a přitom zábavnou formou. Učení si opravdu užívám. Osobně mi práce v centru i samotném OZO přinesla spoustu poznatků. O odpadech přemýšlím, kudy chodím, všímám si popelnic a kontejnerů. Doma jsem zavedla přímo vzorový systém třídění, abych se nemusela stydět, že děti učím něčemu, co sama nedělám. Jana Hanková, stálá pracovnice 1. Součástí mé práce je nejen o odpadech učit, ale také aktualizování a tvorba programů. Důležité je proto mít ty správné informace, takže všetečnými dotazy často obtěžuji své milé kolegy. Za to jim děkuji a slibuji, že přijdu zase! I když většinu pracovního času bývám s dětmi, starám se také o plynulý chod učebny a její vybavení. Takové maličkosti, jako vyfotit vše, co se odpadů týká přímo v našich provozovnách a střádat vhodné odpadky pro názornou činnost v učebně, jsou samozřejmostí. Bez věrných pomocníků z provozovny 5, laboratoře, recepce a dalších bych se prostě neobešla. Jsme tým Babička s dědou už pneumatiky nepálí V době, kdy Centrum odpadové výchovy (COV) v roce 2003 začínalo, na celou jeho činnost, počínaje tvorbou vzdělávacích programů pro školy a konče jejich realizací a prezentací OZO Ostrava, stačila jedna osoba. Postupně se ukázalo, že o programy a exkurze do provozu je ve školách takový zájem, že jeden člověk je může jen stěží zvládnout. Zpočátku občasnou výpomoc při výuce a exkurzích zajišťoval externí lektor, pak byla přijata nová pracovnice na půl úvazku. Dnes, po šesti a půl letech provozu, tým pracovníků COV čítá dvě stálé pracovnice a dvě externí lektorky. Další externista se začíná zaučovat. Do týmu přibyl i bezpečnostní technik OZO Karel Kolečko, který vypomáhá při exkurzích do provozu. Členů týmu Centra odpadové výchovy jsme se zeptali: 1. Jakou část vašeho běžného pracovního týdne výuka dětí zabírá? 2. Co vás na práci baví a co vám osobně přináší? 2. Vždy jsem chtěla pracovat s dětmi, podílet se na jejich výchově. Likvidaci odpadů s ohledem na životní prostředí považuji za smysluplnou práci. Je milé slyšet: Paní průvodkyně, učitelko, popelářko, paní OZO, babička s dědou už nepálí pneumatiky v rohu zahrady, ukázal jsem jim, kde je sběrný dvůr! Je příjemné být součástí společnosti, jejíž práce je na každém kroku vidět. Kateřina Jurczková, externí lektorka 1. Na aktivitách Centra odpadové výchovy se podílím jako přednášející pro školy ve všech programech, jež nabízí. Přednášky také zahrnují prohlídky provozu. Na plný úvazek pracuji v Institutu komunitního rozvoje. Ve společnosti OZO Ostrava přednáším jedenkrát až dvakrát týdně. 2. Získávám nové zkušenosti a informace v oblasti odpadové problematiky, rozvíjím své komunikační a prezentační dovednosti. A v neposlední řadě mě baví samotná práce s dětmi, jejich občas neočekávané reakce i zvídavost. Jitka Kvasničková, externí lektorka 1. S centrem spolupracuji od ledna 2009. Z šesti výukových programů už jsem si vyzkoušela tři pro děti prvního stupně základní škol y, zbývající mě čekají teď na podzim. V OZO učím jedenkrát týdně. 2. Je to úplně jiný typ výuky, než na jaký jsem zvyklá. Mou profesí je dramatická výchova pro základní školy a literárně dramatický obor v základní umělecké škole. V OZO jsem si velmi rozšířila vědomosti o tom, co se s vyhozenými věcmi vlastně děje.

kdo si hraje, nezlobí V učebně je rušno také o prázdninách Většina školních tříd o prázdninách osiří. Dva měsíce v nich neuslyšíte dětské štěbetání a pokřikování. Pro učebnu Centra odpadové výchovy (COV) to však neplatí. I v letních měsících ji navštěvují školáci, kteří tráví část svých prázdninových dní v příměstských táborech. Letos se jich na osmi červencových a srpnových programech vystřídaly téměř dvě stovky. Po loňském a předloňském oťukávání se organizátoři táborů rozhodli vy užít našich služeb plnou měrou. Například Středisko volného času z obvodu Ostrava-Jih k nám zavítalo se všemi svými turnusy, říká vedoucí COV Vladimíra Karasová, která prázdninové programy zajišťovala. Učit tyto chlapce a děvčata není vůbec jednoduché. Jde totiž o věkově smíšené skupiny od šestiletých prcků až po puberťáky. Program je třeba připravit tak, aby zaujal všechny. Zároveň musí zaznít informace o odpadech, které pochopí malí a větší se přitom nebudou nudit. Někteří se navíc účastní dvou i tří turnusů tábora po sobě, takže je třeba výuku obměňovat nebo do ní pokaždé zařazovat nějakou novou aktivitu, aby si i tito téměř stálí návštěvníci přišli na své, dodává V. Karasová. Letos poprvé prázdninových služeb COV využili pracovníci městské policie, kteří organizují příměstské tábory pro děti ze sociálně problémových lokalit. Tentokrát z Hrabůvky a Přívozu. Přiznám se, že informace nebyly poučné jen pro naše svěřence, ale i pro nás, říká jeden ze strážníků ze skupiny prevence a propagace. Pro mne osobně byl překvapením vlastní provoz, zejména fyzicky náročná práce při dotřiďování odpadů. Pokud to bude možné, určitě přijdeme zase na podzim s dětmi z Radvanic v rámci projektu Co s volným časem. Čtvrťáci soutěžili na internetu Nejčastějšími návštěvníky programů v Centru odpadové výchovy jsou poslední dobou žáci čtvrtých tříd. A právě pro ně připravila letos v červnu společnost OZO Ostrava internetovou hru o sběrných dvorech. Soutěž s názvem Kam s odpadem, který se nevejde do popelnice měla školáky pobavit, ale také je naučit, že objemný a nebezpečný odpad patří do sběrných dvorů. O soutěži byli všichni čtvrťáci informováni prostřednictvím dalšího vydání OZO mapy sběrných dvorů, která jim byla doručena až do školy. Úkolem dětí bylo prostudovat tuto mapu s vyznačenými sběrnými dvory OZO a následně v elektronickém formuláři na webových stránkách www.ozoostrava.cz odpovědět na otázku, který sběrný dvůr se nachází nejblíže jejich škole. Hra byla dalším krokem společnosti OZO Ostrava v boji s černými skládkami. Záměrem této akce bylo opět seznámit občany Ostravy, děti i jejich rodiče s rozmístěním a funkcí sběrných dvorů OZO. Do soutěže se přihlásilo téměř tři sta padesát účastníků. Vítězkou, vylosovanou ze všech správných řešitelů, se stala Eliška Řehová ze ZŠ Horymírova v Ostravě-Zábřehu. Pro sebe i spolužáky získala čipové karty, každou v hodnotě 500 korun, umožňující vstup do plaveckých a dalších sportovních areálů společnosti SAREZA. Papírová škola pokračuje Pro nový školní rok 2009/2010 vyhlásila společnost OZO Ostrava ve spolupráci se společností.a.s.a. šestý ročník soutěže ve sběru papíru Papírová škola. Do loňského ročníku se zapojilo sedmdesát jedna ostravských škol a podařilo se jim nasbírat téměř 300 tun papíru. Školy, které se umístily na prvních pěti místech, získaly finanční odměnu od dvou do deseti tisíc korun. Pozitivní je, že aktivní sběrače neodradilo ani snížení výkupních cen, ke kterému došlo v průběhu pátého ročníku soutěže vzhledem k velkému poklesu cen na trhu s druhotnými surovinami, říká Ivo Stoszek, vedoucí provozovny 4. Právě ta svoz papíru od účastníků zajišťuje. V současnosti už se papír opět prodává o něco dráž, takže jsme mohli v novém ročníku soutěže výkupní ceny zase trochu zvýšit. Do šestého ročníku vstupuje také soutěž Školní papír pro školy v ostatních obcích, z nichž OZO Ostrava sváží odpady. Minulý rok se akce zúčastnilo osm škol a jejich žáci nasbírali 36,8 tun papíru. Obě soutěže se staly jednou ze součástí systému separace papíru ve svozové oblasti OZO. Papírová škola 2008/09 Výsledky podle celkového množství papíru Odměna (Kč) 1. ZŠ a MŠ Mitušova (31 600 kg) 10 000 2. ZŠ a MŠ B. Dvorského (22 470 kg) 8 000 3. ZŠ Fr. Formana (21 180 kg) 6 000 4. ZŠ Dětská (15 260 kg) 4 000 5. ZŠ a MŠ A. Kučery (13 960 kg) 2 000 Výsledky podle množství papíru na žáka 1. ZŠ speciální Diakonie ČCE Ostrava (193,48 kg/žák) 10 000 2. ZŠ a MŠ Staroveská (151,12 kg/žák) 8 000 3. MŠ Keramická (140,80 kg/žák) 6 000 4. MŠ Ukrajinská (116,32 kg/žák) 4 000 5. MŠ Dětská (100,61 kg/žák) 2 000 Školní papír 2008/09 Výsledky podle celkového množství papíru 1. ZŠ a MŠ Ludgeřovice (13 140 kg) 5 000 Výsledky podle množství papíru na žáka 1. ZŠ Bílov (97,5 kg/žák) 5 000 6/7

Na slovíčko s Petrem Chalupou Vedením provozovny 1 je pověřen od 1. srpna Petr Chalupa. V OZO není žádným nováčkem, ve firmě pracuje od roku 1978 zpočátku v technickém útvaru referátu strojních investic, externích oprav a údržby, posléze jako technik bezpečnosti práce, požární ochrany a vodohospodář, v letech 1993 2000 v provozovně 5 průmyslové odpady. Od roku 2000 byl obchodním zástupcem provozovny 1. Do výběrového řízení jsem šel s vědomím, že předchůdce Vladimír Horkel zanechal provozovnu v perfektním stavu. Mým cílem je zachovat stabilitu, kontinuitu a zajistit posun ke kvalitě. Tedy žádné revoluce. Pracovní krédo zní: TÝM! Práce v týmu, s týmem, na týmu, říká P. Chalupa. Dodává, že s tím souvisí odpovídající rozdělení pravomocí a odpovědností s důrazem na kontrolní činnost. Uvědomuji si, že řešení nedostatků nebo nešvarů se postihovaným nemusí líbit, ale není jiná cesta, jak zvyšovat úroveň. Rád bych současně představil novou posilu. Na pozici obchodního zástupce se vrací zkušený David Hrbáč, říká vedoucí provozovny. Vedoucím provozovny nadále zůstává Vladimír Horkel, který je nyní na dlouhodobé nemocenské. K 30. listopadu požádal o odchod do starobního důchodu. blahopřejeme Především pevné zdraví, osobní pohodu, spokojenost, hodně elánu a radosti ze života přejeme všem, kteří se v nádherných pestře zbarvených podzimních měsících dožívají životního nebo pracovního jubilea. Životní jubileum slaví: 60 let 15. září Rudolf Jirava provozovna 1 60 let 11. října Vít Samek provozovna 8 60 let 26. listopadu Ing. Josef Hrubý provozovna 8 55 let 26. listopadu Gerhard Rymer provozovna 1 50 let 17. října Stanislav Váňa provozovna 1 50 let 7. listopadu Milan Známský provozovna 1 odbory Peníze pomohly Závodní výbor odborového svazu UNIOS OZO Ostrava s.r.o. uspořádal v první polovině července finanční sbírku na pomoc občanům postiženým povodněmi na Novojičínsku. Do sbírky se zapojilo 26 zaměstnanců a do povodňové kasičky se nakonec sešlo 7 400 korun. Členové výboru se rozhodli, že peníze věnují konkrétní rodině v obci, kde společnost OZO Ostrava pomáhala s likvidací povodňových škod. Na doporučení starostky Kunína Dagmar Novosadové se zástupci odborů vypravili 27. července za Miroslavem Černým. Odboráři OZO rodinu Černých našli v bývalém místním kině, kde si s dalšími občany vybírali nábytek a spotřebiče věnované různými dárci. Právě sháněli ledničku. Předání obálky s penězi bylo záležitostí pár minut, nechtěli jsme být ustaraným manželům na obtíž. Stačili jsme jen vyzvědět, co je právě trápí nejvíce. Bylo to čekání na vyjádření statika, který měl rozhodnout, zda rovněž zbytek domu se bude muset strhnout, dodává V. Karasová. Předseda odborové organizace Tomáš Čepek říká: Čekal jsem, že vybereme více. Ale snad i tato skromná částka rodině pomůže. Děkuji všem spolupracovníkům, kteří přispěli, za projevenou solidaritu. O sendvičovač se rozdělí Pracovní jubileum si připomínají: 45 let 6. listopadu 1964 Jaroslav Branka provozovna 9 45 let 23. listopadu 1964 František Mrozek provozovna 7 Hrajte s námi! Chcete také vyhrát zajímavou cenu? Pak neváhejte a vyplňte anketní lístek. 1. Co je na fotografii?... 2. Kam se vyváží sklo ze starých obrazovek?... Jméno, příjmení, provozovna:... Odpovědi na soutěžní otázky vhazujte do OZONových schránek na vrátnicích areálů OZO v Kunčicích a v Přívoze. Vítězem redakční soutěže se ke svému velkému překvapení stal jeřábník Petr Smrček z provozovny 2. Vůbec žádný kupón jsem nevyplňoval, takže vlastně ani nevím, za co jsem cenu vyhrál. To si ze mne asi chtěl udělat legraci některý z kolegů. Pokud se mi podaří zjistit, kdo to byl, pak se s ním o sendvičovač rozdělím, smál se P. Smrček. Správné odpovědi tentokrát zněly, že společnost OZO Ostrava loni pořídila investice za 31 632 tisíc korun. Na fotografii byla přední kapota nakladače VOLVO. Anketní lístek vylosovala účastnice prázdninové školy v OZO Eva Šteinigerová.