ISSN 1211-7897. Zprávy České parazitologické společnosti

ISSN 1211-7897 Zprávy České parazitologické společnosti Ročník 17, číslo 1 duben 2009

obsah 2/ Zápis ze schůze výboru ČPS 5/ Zpráva o činnosti ČPS za rok 2008 8/ Hospodaření ČPS za rok 2008 9/ Ichthyo-parazitologický výzkum v Senegalu Radim Blažek 12/ Gnatostomiáza získaná v Botswaně Jozef Dlhý 14/ VI. mezinárodní konference o klíšťatech Jan Kopecký 16/ Významné parazitologické jubileum Kamil Zitek 19/ externí hodnocení kvality č. 588 Věra Tolarová 20/ externí hodnocení kvality č. 587 Libuše Kolářová 22/ externí hodnocení kvality č. 581 Petr Kodym 24/ Démonopitékové (3/3) Stanislav Komárek 26/ kalendář akcí tuzemských i zahraničních

Zápis ze schůze výboru ČPS 17. února 2009 PřF UK, Viničná 7 Přítomní: Libor Mikeš Karel Fajfrlík pozvaný host za sekci Lékařské parazitologie Oleg Ditrich Eva Nohýnková Věra Tolarová Petr Kodym Omluven: Ivan Čepička Byla projednána tato témata: 1. Parazitologický seminář v Lékařském domě 7. 4. 2009 Výbor schválil navržený program včetně doplnění aktuální přednáškou Františka Stejskala a Jarmily Klieščikové vztahující se k jejich práci v Keni. Ze semináře bude vydán sborník souhrnů přednášek. Text každého souhrnu může být i vícestránkový a může být doplněn tabulkami a grafy. Redakční úpravu sborníku zajistí Libor Mikeš a Iva Rohoušová. Termín odevzdání příspěvků bude stanoven po dohodě s koordinátorem semináře Františkem Stejskalem. Sborníky vázané v kroužkové vazbě budou vytištěny u firmy Rychlý tisk (www.rychlotisk.cz) v Jungmannově ulici v Praze. Vytištění z elektronicky zaslané předlohy a převoz vytištěných sborníků tramvají do Lékařského domu zajistí Petr Kodym. Dle sdělení firmy by se cena za 1 výtisk o 15 stránkách při nákladu 150 exemplářů měla pohybovat zhruba kolem 25 Kč. Výbror odsouhlasil příspěvek na cestovné na seminář v Lékařském domě dr. Násiru Jalili ve výši 2.000,- Kč (zvaná přednáška). Program semináře a sborník s plným zněním přednášek jsou přístupné na webu ČPS pod odkazem Akce (www.parazitologie.cz). 2. Slovenská encyklopedie Beliana Výbor reagoval na nabídku dr. Násira Jalili na navržení jmen českých parazitologů, kteří by měli být zařazeni do připravované slovenské encyklopedie věnované přírodním, technickým a společenským vědám. Dle informací poskytnutých dr. Jalili je již dnes na seznamu velký počet parazitologů slovenských. Výbor ČPS na návrh Evy Nohýnkové doporučí redakci encyklopedie zařazení šesti osobností, které se nejvýrazněji zasloužily o vznik 2

parazitologie jakožto vědního oboru a o její zachování až do dnešních dní (bez titulů: Otto Jírovec, Bohumil Ryšavý, Jaroslav Kulda, Jiří Vávra, Jiří Lom, Lubor Červa). Výbor ČPS se domnívá, že by nebylo vhodné kritéria výběru uvolňovat a počet kandidátů příliš rozšiřovat, nicméně poslední slovo bude mít redakce encyklopedie. 3. Sekce lékařské parazitologie ČPS a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Věra Tolarová objasnila důvod vzniku Sekce lékařské parazitologie, která byla založena v roce 1994 především pro potřeby parazitologů-nelékařů pracujících ve zdravotnictví proto, aby měli profesní zastoupení. ČPS jako vědecká společnost a nečlen ČLS JEP není oficiálním partnerem pro jednání s lékařskou komunitou. Proto bylo dohodnuto, že členové této sekce budou mít dvojí členství: v ČPS a v SEM ČLS JEP. Dle sdělení Karla Fajfrlíka 36 členů v současnosti platí členské příspěvky oběma společnostem. Karel Fajfrlík je členem výboru SEM ČLS JEP a účastní se jeho jednání současně i jako stávající předseda Sekce lékařské parazitologie. Dle názoru Věry Tolarové se ale díky nepochopení funkce zástupce Sekce ve výboru SEM ztratilo propojení mezi oběma společnostmi, které dříve prostřednictvím společné styčné osoby existovalo a parazitologové z ČPS tak ztrácejí zdroj informací o dění v SEM ČLS JEP, jmenování členů redakční rady časopisu KMIL a také nemají možnost zasahovat do projednávání např. postgraduálního vzdělávání či změn v sazebnících výkonů, které se jich dotýkají. Věra Tolarová a Eva Nohýnková vyjádřily např. nesouhlas parazitologů s povolením používání kódu 802 dětskými gynekology, kteří nemají parazitologickou průpravu. Karel Fajfrlík oponoval, že, jak lze doložit ze zápisů, na jednáních výboru SEM ČLS JEP se zpravidla výše uvedené záležitosti vůbec neprojednávají. Tyto věci se řeší jinde. Změny ohledně kódu 802 byly na schůzi výboru jen oznámeny, aniž by je bylo možno nějak ovlivnit. Karel Fajfrlík nicméně přislíbil, že pokud by se na výboru SEM ČLS JEP projednávalo nějaké téma, které se dotýká zájmů parazitologů, bude o tom neprodleně informovat výbor ČPS. 4. Zprávy o činnosti a financích ČPS za rok 2008 Výbor ČPS schválil Výroční zprávu o činnosti ČPS za rok 2008 předloženou L. Mikešem i Zprávu o hospodaření ČPS za rok 2008 předloženou V. Tolarovou. Obě zprávy budou zveřejněny v nejbližším čísle Zpráv ČPS. V dohledné době bude provedena revize účetnictví (provedou zvolení revizoři T. Scholz a B. Koubková). 5. Pečenkovy dny Tato konference, která proběhne v říjnu 2009, bude tentokrát zaměřena i na parazitologii. Informace budou včas upřesněny. 3

6. Pracovní setkání sekce Lékařské parazitologie, Velké Karlovice 19.- 22. 5. 2009 Výbor ČPS na návrh Evy Nohýnkové doporučil, aby organizátoři zvolili aktivnější přístup k programu konference a aby bylo zvoleno nějaké hlavní téma, které by se stalo nosným bodem programu. Mohlo by se uvažovat i o zvaných přednáškách vztahujících se k hlavnímu tématu. To by samozřejmě nevylučovalo příspěvky i na další témata, včetně činnosti NRL, hodnocení EHK atd. Odborný program by měl být předem připravený, bohatý a atraktivní. Karel Fajfrlík jakožto zástupce organizátorů konference tento návrh podpořil. Výbor ČPS schválil finanční podporu konferenci ve Velkých Karlovicích ve výši 10 000,- Kč na pronájem sálu. V souvislosti s referenčními laboratořemi vyjádřila Věra Tolarová obavy o budoucnost NRL pro trichomonózu, jejíž vedoucí Dr. Erich Pazdiora vykonává činnost dnes již jen na částečný úvazek. 7. Členství v ČPS Výbor ČPS schválil přijetí Mgr. Hany Novotné, Odd. parazitologie ÚBZ MU Brno za člena společnosti (doporučují dr. Koubková a dr. Valigurová). Dále bylo konstatováno, že v řadách členů ČPS je několik chronických neplatičů členských příspěvků, někteří nemají zaplacené příspěvky za dva nebo dokonce tři poslední roky. V souladu se stanovami bude jejich členství v ČPS ukončeno. V procesu přípravy je aktualizovaný seznam členů ČPS, který bude v dohledné době vhodnou formou vystaven na webu ČPS a pravidelně aktualizován (zajistí I. Čepička a I. Rohoušová). 8. Byly oznámeny některé další termíny a akce: 15. 3. 2009: uzávěrka příštího čísla Zpráv ČPS 4. - 8. 5. 2009: Protozoologické dny v Hradci nad Moravicí 11. -15. 5. 2009: Helmintologické dny, Vranovská přehrada 6. - 10. 7. 2009: 3rd Workshop on Bird Schistosomes and Cercarial Dermatitis v Rejčkově u Ledče nad Sázavou (Hotel Kouty), pořádá Helmintologická laboratoř Katedry parazitologie PřF UK v Praze (bližší info na www.schistosomes.cz/workshop) Později bylo členy výboru ČPS per rollam odsouhlaseno, že workshop o ptačích schistosomách proběhne pod záštitou ČPS a účetnictví workshopu půjde přes účet ČPS (doplnil L. Mikeš) V Praze, dne 17. 2. 2009 Zapsal: Petr Kodym Schválil: Libor Mikeš 4

Roční zpráva o činnosti České parazitologické společnosti za rok 2008 5

6

7

Hospodaření České parazitologické společnosti za rok 2008 Ukazatel Stav Stav Příjmy Výdaje k 1.1.2008 k 31.12.2008 Pokladna 18 867,00 3 540,00 Bankovní účet 69 722,00 84 057,00 Příjmy celkem 427 193,00 Z toho dotace RVS 65 000,00 - čl. příspěvky 38 700,00 - konf. poplatky 67 450,00 - pronájem rekl. ploch 171 640,00 - převody BÚ-pokladna, vratky 83 700,00 - úrok 703,00 Výdaje celkem 428 185,00 Z toho - konference 268 392,00 - cestovní náhrady studentů 41 093,00 - vedení účtu 10 000,00 - odměny organizátorům + odvody FÚ 15 000,00 - převody BÚ-pokladna, vratky 83 700,00 - aktualizace webových stránek 10 000,00 Hospodářský výsledek -992,00 Komentář k výsledkům hospodaření v roce 2008: V roce 2008 prošlo přes účet ČPS financování protozoologických, helmintologických a Českých a slovenských parazitologických dnů. Na tyto akce přispívala RVS celkovou částkou 65 000,- Kč. ČPS odměnila organizátory za úsilí vynaložené na organizaci konferencí a za udržení vyrovnaného rozpočtu částkou 5 000,- Kč na osobu. Na členských poplatcích jsme v roce 2008 vybrali o něco méně než v předchozím roce. Prosíme proto členy, kteří dosud nevyrovnali své závazky za rok 2008, příp. i za předcházející rok 2007, o urychlené zaplacení dlužné částky. Upozorňujeme, že podle stanov nezaplacením členských příspěvků po dobu dvou po sobě následujících roků členství v ČPS zaniká. Celkové výdaje v roce 2008 převýšily příjmy o 992,- Kč. V Praze 13. 1. 2009 Dr. Věra Tolarová hospodář ČPS 8

Ichthyo-parazitologický výzkum v Senegalu terénní výzkum Pro mnoho z nás je Afrika černým kontinentem, kontinentem nehostinných nekonečných pouští, savan hemžících se slony, zebrami, lvy a žirafami. Afrika také oplývá obrovským přírodním bohatstvím a neskutečnou diverzitou biotopů a živé přírody vůbec. Převážná část západní Afriky, nevyjímaje Senegal, byla v minulosti součástí impéria spravovaného Francií. V roce 1960 byla většina západní Afriky včetně Senegalu dekolonizována. Francouzština jako oficiální úřední jazyk však v těchto státech přetrval dodnes. Dalším atributem spojujícím i nadále země západní Afriky je jednotná měna západoafrický frank. Zhruba 43% z celkových deseti milionů obyvatel Senegalu patří k etnické skupině Wolof a 95% všech obyvatel vyznává islám. Podnebí je zde tropické, přičemž severní část území státu je součástí polopouštního vegetačního pásu Sahel, přecházející směrem na jih do savany s ostrůvky lesa až tropického opadavého pralesa. Tropický opadavý les a sezonní mokřady lze mimo jiné spatřit v národním parku Niokolo Koba, jednom ze šesti přírodních parků na území Senegalu. Tento národní park byl vyhlášen roku 1954 a od roku 1981 je zapsán do seznamu světového dědictví jako biosferická rezervace pod záštitou UNESCO. Park se rozkládá v povodí řeky Gambie. Na území parku lze pozorovat přes 1500 druhů rostlin a nachází se zde téměř 80% galeriového lesa Senegalu. Podle odhadů senegalské vlády žije na území parku zhruba 60 druhů ryb, 20 druhů obojživelníků, 38 druhů plazů, 330 druhů ptáků a 80 druhů savců. Z hlediska biodiverzity se tedy jedná o území s mimořádným významem. Ačkoliv je národní park spravován armádou, hraje pytláctví stále ještě výraznou úlohu v omezení výskytu velkých savců. Relativně vysoké poplatky za vstup do parku jsou na druhou stranu vládou Senegalu využívány na dotování rezortu armády a policie. V minulosti byl takřka veškerý výzkum týkající se Senegalu otázkou výhradně francouzské obdoby akademie věd IRD (Institut de Recherche pour le Développement), jež působí ve vybraných zemích západní Afriky dodnes. Recentně probíhá mimo jiné v parku výzkum odborníků z České republiky. Jedním z projektů je projekt grantové agentury akademie věd: Druhová diversita a ekologie vybraných skupin obratlovců západní Afriky, jehož hlavním řešitelem je doc. Petr Koubek. V rámci tohoto, zejména obratlovčího projektu, se naše pracovní skupina zaobírala částí týkající se parazitů ryb národního parku Niokolo Koba, pod vedením doc. Milana Gelnara. Projekt probíhá od počátku roku 2004 a letos 9

končí. Cílem naší skupiny bylo na jedné straně získat data o současném stavu společenstev ryb na dostupných lokalitách národního parku. Jednalo se o několik typů habitatů velká řeka, vysychající a nevysychající přítoky, slepá ramena řeky a periodické tůně. Na druhé straně byl prováděn extenzivní parazitologický výzkum zachycených druhů ryb v různých obdobích a na různých typech habitatů. Zaměstnanci oddělení parazitologie Ústavu botaniky a zoologie přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity podnikli celkem pět terénních výjezdů do Senegalu za účelem sběru materiálu. Současně vždy probíhal i výzkum ichtyologický prováděný zaměstnanci Ústavu biologie obratlovců akademie věd České republiky. Jednotlivé mise trvaly od tří do pěti týdnů. První dvě proběhly po skončení období dešťů (říjen až listopad) a další tři na konci období sucha (březen, duben). Za pět let se v senegalském ichthyo-parazitologickém týmu vystřídalo třináct lidí, přičemž alespoň jeden vždy plnil roli překladatele z a do francouzštiny. Jazyková bariéra nám při odběru ryb několikrát způsobila nemilé komplikace a jednou dokonce ohrožení na životě. Pohyb po Senegalu a parku nám umožňovalo projektové auto Mitsubishi Pajero 4WD, jež nás nesčetněkrát dokázalo překvapit nějakou roztomilou závadou. Toto vozidlo si dokonce nedalo říct ani po změně zbarvení. Autem jsme dorazili doslova do srdce parku. Toto kouzelné místo nese název Simenti. Nachází se na pravém břehu řeky Gambie a v budovách patřících správě parku jsme si zřídili terénní laboratoř, ložnici, kuchyni a vůbec místo pro několikatýdenní přežití mimo civilizaci. Abych byl přesnější, ložnici představovaly matrace chráněné moskytiérami na terase, kuchyň plynový vařič na schodech, přičemž laboratoř obdobně zářila luxusem. foto archiv autora 10

Od civilizace jsme ale tak daleko nebyli. Do nejbližší osady zhruba terénních 35 km, do nejbližší, kde šlo doplnit pohonné hmoty a zásoby nějakých 50. Ranní pečivo, večerní elektřina a občasné koupání v bazénu bylo ale dostupné nějakých 200 metrů od naší ubikace v hotelu Simenti. Toto ovšem pouze v jarních měsících, kdy je turistická sezona v parku v plném proudu. Člověk si pak musí dát pozor na zakoupené pečivo, neboť paviáni a kočkodani mají oči všude a využijí každého, byť jen kratičkého, nestřeženého okamžiku k ukořistění něčeho k snědku. Občasným bodnutím hmyzu však nepříjemnosti končí. Pak už se člověk jen nechá pohltit na jedné straně prací s vyšetřením ryb a na straně druhé východem slunce nad Gambií, pozorováním zvěře a odpočívajících krokodýlů u napajedel, a v noci šustěním listoví palem a občasného hřmotného řevu hrocha, lva nebo srdceryvné kvílení hyeny. foto archiv autora Naším týmem bylo v národním parku Niokolo Koba zachyceno celkem 63 druhů ryb, přičemž 596 jedinců 55 druhů bylo podrobeno parazitologickému vyšetření. Více než 80% vyšetřených ryb bylo napadeno mnohobuněčnými cizopasníky. Nejpočetnější skupinou parazitů byli zástupci třídy Monogenea vyskytující se na 34 druzích a více než 50% vyšetřených ryb. Do současnosti bylo determinováno 59 druhů vejcorodých monogeneí náležících do deseti rodů a zhruba 15 druhů živorodých monogeneí náležejících do 3 rodů. V obou skupinách bylo z doposud zpracovaného materiálu determinováno zhruba 5 nových druhů a dokonce nový rod monogeneí. V nezpracovaném materiálu je předpoklad nalezení a popisu nových druhů stále vysoký. Podle početnosti byli dále přítomni zástupci skupin Nematoda (na 33 druzích ryb), Digenea (na 26 druzích), Cestoda (na 25 druzích), Copepoda (na 22 druzích), Bivalvia (na 11 druzích) a Acanthocephala (na 8 druzích). Dr. Radim Blažek UBZ, PřF MU, Brno 11

Gnatostomóza získaná v Botswaně Podle zprávy ProMED z 13. 11. 2008 bylo v srpnu a listopadu 2008 zaznamenáno 8 onemocnění gnatostomózou (potvrzené a pravděpodobné případy) ve dvou navzájem nesouvisejících ohniscích, a to po konzumaci syrových marinovaných sladkovodních tlamovců (rod Tilapia - viz obrázek), pocházejících z delty řeky Okavango v africké Botswaně. Situace je mimořádná tím, že gnatostomóza je na africkém kontinentu vzácným onemocněním. V podobě hromadné nákazy bylo v tomto regionu onemocnění popsáno pouze jednou, a to v povodí řeky Zambezi v západní Zambii. Gnatostomóza je zoonóza parazitární etiologie, způsobená larvami či pohlavně nezralými dospělými jedinci hlístic rodu Gnathostoma. Jedná se o alimentární nákazu, ke které dochází po konzumaci syrových či nedostatečně tepelně upravených pokrmů ze sladkovodních ryb, žab, hadů, krabů, raků, ptáků a savců. Nákaza se často vyskytuje na Dálném východě, obzvláště pak v Japonsku a Thajsku, ale byla hlášena také z Mexika a Střední Ameriky. Onemocnění jsou nejčastěji způsobená dvěma druhy: G. spinigerum foto archiv autora (zdrojem nákazy jsou domácí a divoce žijící kočkovité šelmy) a G. hispidum (zdrojem nákazy jsou divoce žijící prasata). V Japonsku je však pozorován nárůst incidence lidských onemocnění způsobených G. nipponicum a G. doloresi. Nákaza larvami G. hispidum byla prokázána u ploskolebce Agkistrodon brevicaudus v Korei. Osoby, které onemocněly během popisované situace, měly nespecifické obtíže v podobě malátnosti a/nebo gastrointestinálního diskonfortu. Někteří z postižených udávali opakující se epizody stěhovavých bolestí uzlin a přechodnou vyrážku kopřivkovitého charakteru. Z několika lokalizovaných kožních lézí nemocných byly extrahovány larvy ve 3. vývojovém stadiu. Hlístice mají poměrně komplikovaný životní cyklus, který je popsán na obrázku 12

č. 2. Při nákaze lidí dochází k migraci larev původce nejčastěji v podkožních tkáních, ovšem úplně zřídkavé nejsou ani případy zasažení vnitřních orgánů včetně očí a centrálního nervového systému. V České republice nebyl v létech 1993 2007 v systému Epidat nahlášen žádný případ onemocnění gnatostomózou (dle MKN-10 B83.1). Podle zprávy ProMED a informací CDC zpracoval Dr. Jozef Dlhý KHS Hradec Králové poznámka redakce zveřejněno také na: http://www.khszlin.cz/aktuality/epi_botswana.doc In the natural definitive host (pigs, cats, dogs, wild animals) the adult worms reside in a tumor which they induce in the gastric wall. They deposit eggs that are unembryonated when passed in the feces. Eggs become embryonated in water, and eggs release firststage larvae. If ingested by a small crustacean (Cyclops, first intermediate host), the first-stage larvae develop into second-stage larvae. Following ingestion of the Cyclops by a fish, frog, or snake (second intermediate host), the second-stage larvae migrate into the flesh and develop into third-stage larvae. When the second intermediate host is ingested by a definitive host, the third-stage larvae develop into adult parasites in the stomach wall. Alternatively, the second intermediate host may be ingested by the paratenic host (animals such as birds, snakes, and frogs) in which the third-stage larvae do not develop further but remain infective to the next predator. Humans become infected by eating undercooked fish or poultry containing third-stage larvae, or reportedly by drinking water containing infective second-stage larvae in Cyclops 13

VI. mezinárodní konference o klíšťatech a jimi přenášených patogenech Buenos Aires 21. 26. září 2008 Konference se konala 21. 26. září 2008 v Buenos Aires v Argentině a navázala na předchozí setkání konaná každé tři roky (Edinburg (Skotsko), Saint Paul (USA), Krugerův národní park (JAR), Vysoké Tatry (Slovensko) a Neuchatel (Švýcarsko)). Tato setkání jsou vždycky svátkem pro tick people z celého světa a zahrnují taxonomii a fyziologii klíšťat, ekologii a epidemiologii patogenů přenášených klíšťaty a v poslední době zejména genomiku, proteomiku a imunitní interakce patogen klíště hostitel. Konference se konala v nádherné historické budově Palacio Paz, Circulo Militar na náměstí Svatého Martina v Buenos Aires a byla dobře organizována. Na konferenci zaznělo kromě sedmi plenárních přednášek 78 orálních prezentací a bylo vyvěšeno 283 posterů. Úvod konference byl věnován vzpomínce na dva vynikající vědce v oblasti výzkumu klíšťat a jimi přenášených patogenů, Davida Kempa a Milana Labudu. Oba zemřeli v roce 2007 a zvláště Milan Labuda nám byl velice blízký. Nejen svými průkopnickými pracemi o vlivu klíštěcích slin na přenos patogenů, zejména viru klíšťové encefalitidy, ale i svým kamarádstvím a entuziasmem. Konference se konala s podtitulem Challenge of ticks in a warming planet a proto nebylo divu že úvodní přednáška Sarah Randolph byla věnována vlivu klimatických změn na epidemiologii nemocí přenášených klíšťaty. Další zajímavá úvodní přednáška prezentovaná Josém de la Fuente se zabývala funkční genomikou interakce klíště Anaplasma a naznačila možnosti vývoje vakcín limitujících přenos patogenů klíšťaty. Další plenární přednášky byly zaměřeny na genomiku významných patogenů přenášených klíšťaty, ehrlichií, babesií a theilerií. Orální prezentace zahrnuly oblasti emergentních nemocí přenášených klíšťaty, ekologii, epidemiologii a genomiku přenášenách patogenů, taxonomii, fyziologii, biochemii a genomiku klíšťat a imunitní interakce klíště patogen hostitel. Řada přednášek byla věnována boji proti klíšťatům a vývoji antiklíštěcích vakcín. Konference ukázala, že pokročily i znalosti o obranných mechanismech klíšťat proti přenášeným patogenům. Na příklad skupina z University v Marylandu (Ceraul a spol.) referovala o riketsiostatickém účinku inhibitoru serinových proteáz Kunitzova typu. Podobně ukázala skupina prof. Fujisaki, že střevní cysteinová proteáza longipain má babesiacidní efekt. Beatriz 14

Ferreira z Univerzity v Sao Paulo prezentovala zajímavé výsledky týkající se modulace imunitní odpovědi hostitele klíštěcími slinami. Ukázala, že sliny zvyšují expresi Toll-like receptoru 2 na regulačních dendritických buňkách, přičemž stimulace těchto buněk vede ke zvýšené produkci interleukinu 10, který potlačuje imunitu hostitele proti klíštěti. Australská skupina (Lew a spol.) informovala o rozsáhlých studiích, využívajících postupy reverzní vakcinologie, zaměřených na vývoj nové vakcíny proti klíštěti Rhipicephalus microplus. Michalis Kotsyfakis z laboratoře Jose Ribeira (NIH) ukázal, že imunizace hostitele imunomodiulátorem (sialostatin) z klíštěcích slin indukuje protektivní imunitu proti klíštěti Ixodes scapularis. Konference se zúčastnila i silná skupina z Parazitologického ústavu BC AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích, která zde prezentovala tři přednášky (A. Skallová, N. Rudenko a P. Kopáček) a 13 posterů. Velkou část budějické výpravy tvořili doktorandi nebo čerství postdoci. Konference v Buenos Aires byla nepochybně přínosná pro všechny, kteří se věnují klíšťatům a jimi přenášeným patogenům. I když nepřinesla informace o převratných objevech v této oblasti, naznačila směry výzkumu zaměřeného zejména na vývoj nových vakcín a samozřejmě poskytla spoustu příležitostí pro neformální diskuse a spolupráce. Doc. Jan Kopecký člen ČPS foto Anna Skallová 15

Významné parazitologické jubileum výzkumné týmy aneb reminiscence na léta plodné spolupráce v lékařské parazitologii PÚ LF UK v Bratislavě s českými vědeckými a odbornými pracovišti Parazitologický ústav Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě oslavil na podzim roku 2007 50. výročí své činnosti v oboru lékařské parazitologie za účasti zástupců akademického a pedagogického sboru LF, PaÚ SAV a dalších organizací. Už od začátku své práce v roce 1957 se toto pracoviště zařadilo mezi jiná, která významně usilovala o snižování prevalence všech humánních parazitóz a výrazně ovlivňujících nemocnost populace spádové oblasti. Stejnou problematiku tenkrát v terénu řešily i okresní parazitologické laboratoře v české hygienické službě pod vedením prof. RNDr. Jaroslava Ašmery, DrSc. z KHS Ostrava. Dohodou vedoucích pracovníků se následně obě skupiny česko-slovenských odborníků s velkou parazitologickou invencí a erudicí spojily, aby navázaly dlouholetou spolupráci v oboru a vzájemně si předávaly zkušenosti a metodické postupy v diagnostice a léčbě protozoárních parazitárních nákaz i při plnění úkolů Státního plánu vědeckého výzkumu. Jednalo se o toxoplasmózu, pneumocystózu, amébózu nebo urogenitální trichomonózu a giardiózu, ale také o helmintární parazitární nákazy, jako byla enterobióza, askarióza, trichurióza, tenióza, cysticerkóza nebo echinokokóza, trichinelóza, strongyloidóza a jiné. Při sporadickém výskytu jiných parazitóz se v diagnostice kolegové rovněž opírali o vzájemné zkušenosti, které byly pravidelně vyměňovány a diskutovány na společných odborných seminářích a konferencích střídavě v Severomoravském a Západoslovenském kraji. Vždy šlo o příjemná a přátelská setkání, kterým ráz vydařených střetnutí garantoval nestor čsl. toxoplasmologie prof. MUDr. Gustav Čatár, DrSc., který shodou okolností jako zakladatel PÚ LF UK oslavoval současně s ústavem své životní jubileum 80 let, v plném zdraví a s elánem do tvořivé práce jako emeritní profesor. Druhým pilířem kolegiální spolupráce byl nyní rovněž emeritní profesor a nestor slovenské trichomonádologie prof. MUDr. Michal Valent, DrSc, který organizoval četné odborné akce naší společné parazitologické společnosti. Vyvrcholením odborných prezentací z dlouhodobé vzájemné spolupráce byla dvě světová sympózia, obě organizována v hotelu Kyjev v Bratislavě výše zmíněnými kolegy a to v jejich životních specializacích a sice Světový kongres o toxoplasmóze a další o urogenitální trichomonóze, na které se sjely tenkrát v 70. a 80. letech minulého století všechny světové kapacity v oboru, aby komplexně podaly tehdy aktuální vědecké poznatky k otázkám přenosu, 16

kliniky, epidemiologie a prevence obou nákaz. Tyto akce měly významný edukativní a vzorový charakter pro naše mladé parazitology a známá pohostinnost Slováků se potvrdila na slavnostních banketech. Další problematika, která byla tenkrát řešena parazitology na severní Moravě a následně našla odezvu i mezi spolupracovníky v PÚ LF UK se týkala prevalence protozoí a helmintóz u předškolních a školních dětí. Ve vybraných věkových kategoriích se tenkrát prováděly rozsáhlá skríninková vyšetřování a studie s následnou hromadnou terapií pozitivních dětí i rodinných kontaktů, které se odrazily samozřejmě na razantním snížení výskytu giardiózy, enterobiózy a geohelmintóz nejen v dětské populaci. Odborné publikace kolegů Ašmery, Volné, Paličky, Pazdziory, Zitka, Pejčocha, Doležila, Čunty, Babičky, Moravce, Šikuly, Koblihy a dalších spolupracovníků v období 1970 1992 slouží dodnes odborníkům k informaci o poznatcích v oblasti vyhledávání, diagnostiky, epidemiologie a prevence střevních parazitóz. Mimo jejich pozornost nezůstala tenkrát ani problematika epidemiologických studií trichomonózy, svrabu a lékařské arachnoentomologie. Z PÚ LF UK je vhodně doplňovaly práce Klobušického, Kvasze, Holkové, Bergendyho, Pavlíny, Nemece a dalších. Bývalí pracovníci PÚ LF UK v Bratislavě s nostalgií vzpomínají v historickém zamyšlení u svého výročí na československou spolupráci a odborné stáže u dalších českých kolegů a přátel z jejich generace, počínaje akademikem Jírovcem a parazitologickými pedagogy Kramářem, Černou, Kuldou, Chalupským dále Uhlíkovou, Červovou, Valkounovou, Tolarovou, Nohýnkovou, Červou, Hubnerem, Zástěrou, Pokorným, Lýskem, Bozděchem a mnohými dalšími, kteří se účastnili vzájemných společných odborných akcí ČPS. Je třeba zdůraznit, že na Parazitologickém ústavu LF UK v Bratislavě bylo od roku 1973 zřízeno oddělení klinické parazitologie, které mělo úzký kontakt se slovenskou zdravotnickou praxí, podobně jako parazitologická pracoviště HS v českých zemích. Výsledkem těchto kontaktů byla snaha být krok před praxí. Dohodou mezi bývalým ÚNZ a LF UK v Bratislavě bylo vytvořeno společné pracoviště zdravotnictví, školství a doškolování. Na toto oddělení se pak obraceli při řešení celého spektra problémů - při spojování teorie s praxí zdravotničtí pracovníci z klinické praxe a léčebně preventivní péče. Vědeckému výzkumu tak pomáhala praxe a naopak praxi pomáhalo ověřování výsledků teoretického a vědeckého výzkumu. Takže v oddělení klinické parazitologie řešili problémy humánních parazitóz přímo v praxi. Organizátoři jubilejní vzpomínkové konference na půdě LF UK v Sasinkové ulici připravili důstojné, slavnostní a bohaté pohoštění, při kterém se jako vždy 17

rozproudila živá debata o oficiálních i méně oficiálních okolnostech kolem lékařské parazitologie a existence Parazitologického ústavu. Rozebíralo se i postavení lékařské parazitologie v praxi, která se v porevoluční době na Slovensku může jen omezeně realizovat jako vědní disciplína, ale která se navzdory nepříznivým podmínkám snaží řešit náročné úkoly i možnosti výchovy vlastních specialistů, jako v období, kdy ústav dominoval v laboratorní diagnostice a léčebně preventivní činnosti pro potřeby slovenského zdravotnictví. Postupně se přenos a aplikace poznatků do zdravotnické péče stává sporadickým a slovenské zdravotnictví, až na malé výjimky, ztrácí zájem o činnost ústavu v rezortu školství. Praktická parazitologie se v současném zdravotnictví realizuje v nemocničních zařízeních a privátních diagnostických laboratořích, a to jako součást klinické mikrobiologie. PÚ LF UK v Bratislavě se ještě po revoluci v době omezených možností rezortu školství věnuje otázkám toxoplasmózy a toxokarózy a jeho pracovníci (Klobušický, Totková, Jalili a kol.) dále řeší problematiku nejrozšířenějších humánních protozoárních a helmintárních onemocnění hlavně u dětí. Obhájili výzkumný úkol rezortu zdravotnictví Možnosti uplatnenia výskytu črevných parazitóz v kolektívoch detí predškolského veku. Nedávná reforma slovenského zdravotnictví a změny v pediatrické koncepci, školské zdravotní péči a změnách v kompetencích během liberalizace společnosti v dohodách o činnosti hrazené pojišťovnami však podstatně omezily aktivity v prevenci střevních nákaz. V slavnostních diskusních příspěvcích sice k této situaci zazněl optimismus s nadějí na překonání nepříznivých podmínek a přání zdárného pokračování ve vědeckém aplikovaném výzkumu na poli lékařské parazitologie v SR, ovšem realita je jiná. Původní sestava vědeckých pracovníků postupně odešla do důchodu a z mladších parazitologů zůstali pouze A. Totková a N. Jalili, kteří byli V LF UK zařazeni organizačně do Ústavů biologie a mikrobiologie a Parazitologický ústav tak byl v polovině jeho stoleté existence zrušen. Podle zahraničních podkladů zpracoval a ze slovenštiny přeložil pamětník Dr. Kamil Zitek člen ČPS 18

Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz EHK č. 588 Toto kolo bylo rozesláno 29.10.2008 celkem 78 laboratořím, výsledky odevzdalo a hodnoceno bylo 76 pracovišť. První část EHK tvořily 2 vzorky fixované stolice, A vajíčka Ascaris lumbricoides, Trichuris trichiura a Ancylostoma/Necator, B vajíčka Schistosoma mansoni a v některých vzorcích ojediněle i vajíčka Ancylostoma/Necator, ta však nebyla předmětem hodnocení.v druhé části testu se rozesílaly tři roztěry ze stolice, barvené trichromem a hematoxylinem. Vzorek A a B obsahoval cysty Entamoeba hartmanni, vzorek C a D cysty Entamoeba coli, Entamoeba histolytica/dispar a Iodamoeba bütschlii. V těchto vzorcích se vyskytovaly i cysty Giardia intestinalis, Endolimax nana a Entamoeba hartmanni, tyto nálezy však nebyly bodovány, protože se nevyskytovaly rovnoměrně ve všech nátěrech. Ve vzorcích E a F byly pouze cysty Entamoeba histolytica/dispar. Výsledky: Stolice: Plný počet osmi bodů získalo 62 (81,6 %) laboratoří, limit nesplnily 4 laboratoře, které získaly 4 a méně bodů. Ve vzorku A deset pracovišť přehlédlo vajíčka měchovců a tři neuvedlo vajíčka Trichuris. Vajíčka Schistosoma mansoni určily všechny laboratoře, až na dvě, správně. Roztěry: Maximálních 10 bodů získalo pouze 38 (50 %) laboratoří, ke splnění bylo potřeba získat více než 4 body, šesti pracovištím se to nepodařilo. Nejvíce problémů působilo laboratořím rozlišení drobných améb Entamoeba hartmanni a Endolimax nana a vakuolizovaných cyst Entamoeba histolytica/dispar od cyst Iodamoeba bütschlii Podrobný rozbor EHK č. 588 a fotografickou dokumentaci najdete na internetové adrese: http://www.zupraha.cz. V Praze 25. 10. 2008 Dr. Věra Tolarová člen ČPS 19