Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBECNÁ PŘÍRUČKA BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI pro ţivnost HOSTINSKÁ ČINNOST Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Autorsky zpracovali: Lidmila Kleinová, CIVOP Poslední aktualizace: srpen 2009
OBSAH 1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ PRÁVNÍMI PŘEDPISY V OBLASTI BOZP... 3 1.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE... 3 1.2. PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ)... 5 1.3. ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM... 8 2. STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY... 15 2.1. INSPEKCE PRÁCE...15 2.2. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR...17 3. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP... 19 4. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ... 20 4.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE...20 4.2. EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ...20 4.3. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ:...22 4.4. ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ...22 4.5. ÚRAZ ZAMĚSTNANCE JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE...23 5. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ. KATEGORIZACE PRACÍ... 24 5.1. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ...24 5.2. KATEGORIZACE PRACÍ...26 6. PRACOVNÍ RIZIKA... 28 6.1. PREVENCE RIZIK...28 6.2. NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH...30 7. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY (OOPP) ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH... 31 7.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A OOPP...31 7.2. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ...32 7.3. PŘÍKLADY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VE VZTAHU K RIZIKŮM A OOPP ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH...33 8. VÝCHOVA K BOZP... 35 8.1. VSTUPNÍ A OPAKOVANÁ ŠKOLENÍ...35 8.2. SPECIÁLNÍ ŠKOLENÍ...37 9. POŢADAVKY BOZP NA PROVOZ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ... 39 9.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE...39 9.2. OBECNÉ POŢADAVKY NA BEZPEČNOST STROJŮ...39-1 -
9.3. POŢADAVKY NA BEZPEČNOST VYBRANÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ POUŢÍVANÝCH ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH...40 10. SKLADY A SKLADOVÁNÍ... 42 10.1. PRAVIDLA BOZP VE SKLADECH...42 10.2. RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENY...44 11. NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY... 46 12. POŢADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY... 49-2 -
1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ PRÁVNÍMI PŘEDPISY V OBLASTI BOZP 1.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE (obecné vztahující se na všechny zaměstnavatele bez ohledu na oblast podnikání) Zaměstnavatel je povinen: a) zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika moţného ohroţení jejich ţivota a zdraví spojená s výkonem práce, b) zajišťovat BOZP pro všechny osoby, které se s jeho vědomím zdrţují na jeho pracovištích, c) vytvářet podmínky pro zdraví neohroţující pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik, d) Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci, omezovat jejich vznik, nahrazovat fyzicky namáhavé práce novými technologickými a pracovními postupy, nahrazovat nebezpečné technologie, pracovní prostředky, suroviny a materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, udílet pokyny k zajištění BOZP, e) pravidelně kontrolovat úroveň BOZP ve své firmě, f) přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí jako jsou havárie, poţáry a povodně, epidemie, jiné váţné nebezpečí a evakuace zaměstnanců, g) zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména lékařské pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí jejich vyškolení a vybavení odpovídající pracovním rizikům h) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, - 3 -
i) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči, jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám jsou povinni se podrobit a umoţnit jim, aby se jim mohli podrobit, j) zajistit zaměstnancům školení BOZP, které se týká jejich práce a pracoviště; pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyţadovat a kontrolovat jejich dodrţování, k) zajistit zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, seznámení s riziky a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, l) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, m) nepouţívat způsob odměňování, jehoţ pouţití by vedlo k ohroţení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, n) zajistit dodrţování zákazu kouření na pracovištích, o) vést dokumentaci o školeních, informacích a pokynech, p) poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky v případě, ţe nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo organizačními opatřeními, q) umístit bezpečnostní značky a zavést signály, týkající se BOZP a seznámit s nimi zaměstnance, jestliţe nelze rizika moţného ohroţení ţivota nebo zdraví zaměstnanců odstranit nebo dostatečně omezit, r) vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a za účasti příslušného odborového orgánu (pokud jsou odbory ve firmě) nebo zástupce pro oblast BOZP, s) zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby odpovídala bezpečnostním a hygienickým poţadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, t) měřením zjišťovat a kontrolovat hodnoty rizikových faktorů, pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují, a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosaţitelnou míru, u) zajistit kontroly a revize všech pouţívaných elektrických spotřebičů, přívodních a prodluţovacích kabelů a šňůr a veškerého elektrického ručního nářadí pouţívaného na jeho pracovištích v předepsaných intervalech, - 4 -
v) umoţnit příslušným odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast BOZP anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se BOZP anebo jim poskytnout informace o takovém jednání. w) organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech svých pracovištích a zařízeních a zjištěné nedostatky odstraňovat. Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností. 1.2. PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ) Zaměstnanci mají právo: na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o pracovních rizicích a opatřeních na ochranu před jejich působením; odmítnout výkon práce, o níţ mají důvodně za to, ţe bezprostředně ohroţuje jejich ţivot nebo zdraví nebo ţivot či zdraví jiných osob; takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance; účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí; u zaměstnavatele, u něhoţ nepůsobí odborová organizace, zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP; poţadovat dodatečné informace a vysvětlení; mají rovněţ právo poţadovat osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Zaměstnanci jsou povinni: pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a plnit pokyny svých nadřízených; dodrţovat právní a ostatní předpisy vztahující se k jejich práci; řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi a pokyny zaměstnavatele; dbát na své zdraví a bezpečnost i na zdraví a bezpečnost osob, jichţ se bezprostředně týká jednání nebo opomenutí při práci; - 5 -
účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí; dodrţovat stanovené pracovní postupy a pouţívat stanovené pracovní a dopravní prostředky; pouţívat osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení a tato neměnit ani nevyřazovat z provozu; oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci a podle svých moţností se účastnit jejich odstraňování; nepoţívat alkoholické nápoje ani jiné návykové látky na pracovišti, a v pracovní době, i mimo něj; podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance zjištění zda nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek; nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci; oznamovat svému nadřízenému svůj (pokud to zdravotní stav dovolí) nebo pracovní úraz jiné osoby, jehoţ byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin; podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám. Zaměstnancům je zakázáno: Přinášet a poţívat alkoholické nápoje a jiné omamné látky na pracovišti; Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni. Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, bezpečnostní kryty na strojích a bezpečnostní značky. Pracovat se strojním, elektrickým, dopravním a jiným zařízením, s nímţ nejsou seznámeni. Další obecné povinnosti zaměstnanců: Předcházet všemi moţnými prostředky a způsoby vzniku pracovních úrazů. Kaţdý úraz si řádně ošetřit (nebo si dát ošetřit) a ihned jej nahlásit nejbliţšímu nadřízenému zaměstnanci, který, jedná-li se o pracovní úraz s následnou pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny, sepíše záznam o úrazu. - 6 -
V případě potřeby speciálně vyškolený zaměstnanec musí poskytnout zraněnému spolupracovníkovi první pomoc a zavolat pomoc. Nejedná-li se o pracovní úraz s následnou pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny nebo se jedná o tzv. drobné poranění, musí být tyto úrazy zapsány do knihy úrazů. Udrţovat svěřené stroje, nástroje, nářadí, technická zařízení a pracoviště v pořádku, v dobrém provozuschopném stavu. Vzniklé závady ihned hlásit nejblíţe nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Při práci pouţívat pouze přidělené a schválené osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a pracovní pomůcky; vadné včas vyřadit z pouţívání a zjištěný stav ihned hlásit nejblíţe nadřízenému vedoucímu zaměstnanci; dodrţovat určená odkládací místa i způsob odkládání. Neprovádět práce ani neobsluhovat stroje nebo zařízení, pro které nemají předepsanou kvalifikaci nebo odbornou způsobilost. Pouţívat pouze vyhrazené cesty a komunikace, zdrţovat se pouze na vykázaných místech a pracovištích, neprocházet nebezpečnými technologickými místy a prostorami, dodrţovat a respektovat bezpečnostní značky a signály. Při příchodu na cizí pracoviště se řádně ohlásit vedoucímu zaměstnanci, řídit se jeho pokyny a nezdrţovat se bezdůvodně na rizikových místech. Odpovídat za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které jim zaměstnavatel svěřil na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, která musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zprostit se odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti lze pouze v případě, jestliţe se prokáţe, ţe ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez zavinění zaměstnance. Bez souhlasu zaměstnavatele nesmějí zaměstnanci uţívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodrţování zákazu je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat. - 7 -
POZOR: Nerozumí-li zaměstnanec něčemu nebo není-li mu něco zcela jasné, je povinen poţádat nadřízeného vedoucího zaměstnance o vysvětlení. Povinností vedoucího zaměstnance je takové vysvětlení podat. Povinností vedoucího zaměstnance je seznámit všechny své podřízené s riziky vyskytujícími se na pracovišti nebo souvisejícími s prováděnou činností. Vedoucí zaměstnanec je povinen před započetím práce zajistit vybavení zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky (vţdy ve vztahu k pracovnímu riziku na pracovišti nebo související se zadanou prací), a mycími, popř. i čisticími prostředky (pokud nejsou tyto prostředky dostupné jiným způsobem). 1.3. ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) v 103, odst.1, písm.h) stanovuje zaměstnavateli povinnost: jestliţe při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich moţnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají sníţení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěţe spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte. Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ţenám, kojícím ţenám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichţ mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. - 8 -
Zakázané práce těhotným ţenám Těhotným ţenám jsou zakázány práce, např.: v prostředí, v němţ je koncentrace kyslíku v ovzduší niţší neţ 20 % objemových, vyţadující pouţívání izolačních dýchacích přístrojů, spojené s fyzickou zátěţí neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v těhotenství, zejména: o práce, které překračují pro celkovou fyzickou zátěţ kritéria odpovídající kategorii druhé, o spojené s přepravou břemen pomocí manipulace s jednoduchými bezmotorovými prostředky, o spojené se zvedáním a přenášením břemen, o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorií druhé a třetí a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více neţ 10 stupňů, o spojené s tlakem na břicho, o při nichţ nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla ţeny, o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, o vykonávané ve vnuceném pracovním tempu, o spojené s psychickou zátěţí, zařazené do třetí kategorie; spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie, při nichţ by mohly být vystaveny rázům, spojené s expozicí vibracím, při nichţ dochází za běţných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůţe minerálními oleji, s chemickými látkami a chemickými přípravky, v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro obyvatelstvo, - 9 -
vykonávané za podmínek, při nichţ jsou překračovány operativní teploty to max v důsledku tepelné zátěţe z technologie, vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu v prostorách, v nichţ je teplota vzduchu udrţována uměle na hodnotě 4 C a niţší, vykonávané po dobu delší neţ jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu při teplotách niţších neţ -5 C, se zvýšeným rizikem úrazů, zejména při: o nichţ hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pády předmětů, o ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad volnou hloubkou, o s nebezpečnými zvířaty, o související s chovem zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí úrazu, o při poráţení zvířat na jatkách, o v prostoru uzavřených nádob a nádrţí, o při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny, o apod. Zakázané práce mladistvým ţenám Mladistvým ţenám při přípravě na budoucí povolání, které jsou těhotné nebo kojící nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, jsou zakázány mimo prací uvedených výše i práce spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí: překračující pro celkovou fyzickou zátěţ limitní hodnoty stanovené pro mladistvé, při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při zvedání a přenášení břemen překračujících ukazatele vzdálenosti uvedené v textu ruční manipulace s břemeny, vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu: o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání nebo trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorie třetí a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více neţ 20 stupňů, - 10 -
o ve vnuceném pracovním tempu. Práce spojené se zvedáním a přenášením břemen jsou zakázány: 1. všem ţenám, jsou-li při nich překračovány níţe uvedené ukazatele: Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1) : Hmotnost zve-daných přenáše-ných ručně a břemen nesmí být větší neţ (kg) Délka dráhy břemene vertikální 15 podlaha zápěstí 2) 5 zápěstí - rameno 2) 6 10 5 podlaha zápěstí 2) zápěstí rameno 2) podlaha rameno 2) podlaha zápěstí podlaha rameno podlaha nad rameno zápěstí rameno zápěstí nad rameno rameno nad rameno Maximální počet zdvihů za 1 minutu 7 8 6 9 8 5 10 8 6 Maximální vzdálenost přenášení (m) Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu 10 6500 15 5500 20 4000 1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. 2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. 2. těhotným ţenám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, jsou-li při nich překračovány níţe uvedené ukazatele: - 11 -
Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1) : Hmotnost zvedaných přenášených ručně a břemen nesmí být větší neţ (kg) Délka dráhy břemene vertikální 7,5 podlaha zápěstí 2) 3 zápěstí - rameno 2) 5 5 2,5 podlaha zápěstí 2) zápěstí rameno 2) podlaha rameno 2) podlaha zápěstí podlaha rameno podlaha nad rameno zápěstí rameno zápěstí nad rameno rameno nad rameno Maximální počet zdvihů za 1 minutu 4 7 3 5 4 3 8 4 3 Maximální vzdálenost přenášení (m) Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu 10 2500 15 2000 20 1800 1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. Zvedání břemen vsedě je moţno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut. 2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. Obecné zásady pro zvedání a přenášení břemen ţenami jsou stanoveny Nařízením vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci: - 12 -
Přípustné hodnoty ručně přenášených břemen ţenami - hmotnost břemen nesmí překročit při dobrých úchopových moţnostech: a) při občasném zvedání a přenášení břemene ţenou by neměla jeho hmotnost překročit 20 kg, b) při častém zvedání a přenášení by hmotnost břemene neměla překročit 15 kg, c) při práci vsedě nesmí překročit hmotnost manipulovaného břemene 3 kg, d) nepřetrţité zvedání břemen o hmotnosti 10 15 kg nesmí překročit 10 minut; mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut, Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a přenášení břemene po dobu nepřesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. Častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. Kumulativní hmotnost zvedaných a přenášených břemen muţi nebo ţenami nesmí být zvýšeny o více neţ 20% v ţádné směně. Zakázané práce mladistvým Mladistvými jsou označováni zaměstnanci mladší 18 let, především učni a studenti. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat tyto osoby pracemi a na takových pracovištích, které se zřetelem k fyziologickým a anatomickým zvláštnostem tohoto věku jsou pro mladistvé nepřiměřené nebo škodlivé jejich zdraví nebo ohroţující jejich vývoj a při nichţ jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by mohli váţně ohrozit bezpečnost a zdraví jiných osob. Mladistvým jsou zakázány zejména práce: spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí, práce vykonávané po dobu delší neţ 4 hodiny za směnu, a to: o vestoje bez moţnosti změny pracovní polohy, - 13 -
o ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou např.: hluboký předklon, poloha v kleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více neţ 60 o, apod. práce ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou, samostatná obsluha nebezpečných strojů a zařízení, pokud to není součástí praxe učňů a studentů ve vyšších ročnících odborné přípravy. Při zvedání a přenášení břemen, při nichţ jsou překračovány ukazatele dále uvedené: Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových moţnostech chlapci : Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 20 15 10 Maximální vzdálenost přenášení (m) 10 15 20 Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových moţnostech dívkami : Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 15 10 5 Maximální vzdálenost přenášení (m) 10 15 20 Tučně vytištěný údaj: U dívek věkové kategorie do 16 let se tato vzdálenost sniţuje na 15 m. - 14 -
2. STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY 2.1. INSPEKCE PRÁCE Od 1.7.2005 platí Zákon o inspekci práce, který se vztahuje na zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy téţ pracují, fyzické nebo právnické osoby podnikající podle Ţivnostenského zákona a nikoho nezaměstnávající, spolupracujícího manţela nebo dítě, vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické sluţby, právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, právnické nebo fyzické osoby, u nichţ se uskutečňuje praktické vyučování ţáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol, věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené, právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) - je nadřízeným sluţebním úřadem vůči Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP), který nahrazuje Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP), - schvaluje roční program kontrolních akcí, - koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním dozorem. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je vůči inspektorátům nadřízeným sluţebním úřadem a řídí je a rozhoduje ve správním řízení: v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech, přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná inspektoráty. - 15 -
Oblastní inspektorát práce (OIP) - vykonává kontrolu ve stanoveném rozsahu, - ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyţaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, - kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, - vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro uţívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují poţadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, - rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech - apod. Státní úřad a Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodrţování povinností vyplývajících z právních předpisů: z nichţ vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům (s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů), stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, o zaměstnávání zaměstnanců, kteří prokázali, ţe převáţně sami dlouhodobě pečují o převáţně nebo úplně bezmocnou osobu, k zajištění bezpečnosti práce, k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohroţení ţivota a zdraví o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi - 16 -
rovněţ kontrolují dodrţování: kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, vnitřních předpisů zaměstnavatelů, u nichţ nepůsobí odborová organizace, vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo zákona o cestovních náhradách, jestliţe zakládají nároky zaměstnanců. Inspektor je oprávněn kromě jiného i ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyţadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby, apod. Pokuty za přestupky a správní delikty (uvedené v zákoně) dosahují v celkovém součtu 30,3 milionu Kč. Pokuty za jednotlivé přestupky a správní delikty mohou dosáhnout výše aţ 2 milionů Kč. Pokuty vybírá a vymáhá příslušný územní finanční orgán. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. 2.2. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR Zákon o ochraně veřejného zdraví upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a definuje soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc. Orgán státního zdravotního dozoru v rozsahu své působnosti; dozírá, zda zaměstnavatel plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví tímto zákonem nebo na jeho základě; můţe zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady;! - 17 -
můţe zakázat pouţívání vody, a to do doby odstranění závady; můţe zakázat provoz nebo pouţívání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření, a to do doby odstranění závady; můţe uloţit určení a měření faktorů ţivotních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroţeno veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví;! můţe rozhodnout o zastavení nebo omezení uţívání stavby nebo provozu, je-li ohroţeno veřejné zdraví, a to do doby odstranění závad; můţe nařídit k ochraně zdraví zaměstnance provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěţe a ze souvisejících pracovních podmínek;! k předcházení vzniku nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací můţe, jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nařídit mimořádné a následné lékařské preventivní prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěţe organismu faktory pracovních podmínek.! V případech (výše označených červeným vykřičníkem) je kontrolovaná fyzická nebo právnická osoba povinna informovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti o odstranění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví provede kontrolu, a je-li závada odstraněna, můţe kontrolovaná osoba obnovit činnost (provoz) nebo uţívání stavby. - 18 -
3. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP Pokud u zaměstnavatele existuje odborová organizace, mají odborové orgány právo: kontrolovat: o plnění povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP, o pracovní podmínky, o hospodaření s OOPP, o šetření pracovních úrazů, včetně jejich odškodňování, zakázané práce ţenám a mladistvým; poţadovat odstraňování závad na strojích a zařízeních, zakázat práci přesčas a práci v noci pokud ohroţuje zdraví zaměstnanců, účastnit se jednání o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, účastnit se prověrky BOZP prováděné 1x za rok. Zaměstnavatel je povinen informovat odbory o: vyhodnocení rizik a způsobech jejich minimalizace, organizaci školení BOZP zaměstnanců a managementu, zaměstnancích, kteří byli vyškolení pro poskytování první pomoci, zajišťování preventivní lékařské péče. - 19 -
4. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ Pracovní úrazy, jejich evidence, šetření a odškodňování se řídí ustanoveními 105 Zákoníku práce a Nařízením vlády č.494/2001 Sb. 4.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, přijímat opatření proti opakování pracovního úrazu, vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, tj. i o takových, jimiţ o nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo o pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny, pouze zaměstnanců v pracovním poměru nebo obdobném vztahu (tj. na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), vést dokumentaci a vyhotovovat záznamy o všech PÚ, jejichţ následkem došlo o ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny nebo o k úmrtí zaměstnance, způsob a rozsah náhrady škody projednat bezodkladně o s příslušným odborovým orgánem a o se zaměstnancem. 4.2. EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ a) Evidence všech PÚ je vedena v knize úrazů, tzn. i úrazů bez následné pracovní neschopnosti nebo pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny, musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu, o tzn. minimálně musí obsahovat údaj o místě, kde k úrazu došlo, všechny základní údaje o o postiţeném a podrobný popis pracovního úrazu (tzn. všechny údaje z části D záznamu o PÚ). - 20 -
b) Záznam o úrazu musí zaměstnavatel sepsat do 5 pracovních dnů po oznámení PÚ, postupovat podle vzoru záznamu. c) Hlášení PÚ Zaměstnavatel ohlásí PÚ bez zbytečného odkladu: Ostatní PÚ: státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR v případě podezření, ţe v souvislosti s PÚ byl spáchán trestný čin, odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci, organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s., příslušnému OIP, vyţaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší neţ 5 dnů. Smrtelný PÚ: územně příslušnému útvaru Policie ČR, odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci, příslušnému OIP, příslušné zdravotní pojišťovně, organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s. Zaměstnavatel odesílá záznamy o PÚ: za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce: příslušnému OIP (Oblastnímu inspektorátu práce), příslušné zdravotní pojišťovně postiţeného. záznam o smrtelném PÚ nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení: územně příslušnému útvaru Policie ČR, příslušnému OIP, příslušné zdravotní pojišťovně. - 21 -