Aktivní střelec - dokážeme se bránit?

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Teorie a praxe trestního a správního procesu Katedra trestního práva Bakalářská práce Aktivní střelec - dokážeme se bránit? Jaromír Plocek 2015/2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aktivní střelec dokážeme se bránit? zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury... Jaromír Plocek 1

Anotace Stěžejním tématem práce je pojem aktivní střelec. Vzhledem k tomu, že tento pojem není v odborné literatuře příliš definován, chci v této práci tento pojem definovat na základě dostupných pramenů, popsat jakým způsobem je v současné době nastavena ochrana společnosti před tímto jednáním a to jak po taktické stránce, tak po právní stránce. Rozborem nejznámějších případů, zejména v České republice v poslední době, chci ukázat, zda jsou bezpečností složky schopny na tyto útoky včas a účinně reagovat. Tímto se zároveň chci dostat k cíli této práce a to ke zjištění, zda se naše společnost dokáže tomuto typu útoků bránit a k zamyšlení, zda je možné nějakým způsobem efektivně zvýšit ochranu lidí před tímto jednáním. Klíčová slova Aktivní střelec, lonewolf, amok, integrovaný záchranný systém, Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Zdravotní záchranná služba, trestný čin, mimořádná událost Annotation The principal theme of this thesis is the concept (term) of an lonewolf. Taking into account that this term is not defined in the professional literature sufficiently, I want to define this term on the basis of available sources, to describe how the protection of the society against such behaviour is currently set both from the tactical point of view and from the legal point of view. Analysing the bestknown recent cases, in particular in the Czech Republic, I want to demonstrate whether the security forces are able to react to such attacks in a timely and effective manner. This will lead me to the conclusion of my thesis, and namely to the deduction, whether our society is able to protect itself against such types of attacks and to the contemplation whether it is possible to increase effectively the protection of persons against such behaviour. Keywords Active shooter, lonewolf, amok, Integrated Rescue System, Police of the Czech Republic, Fire Rescue Corps, Emergency Medical Service, offence, emergency situation. 2

Seznam zkratek Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů trestní zákoník Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů trestní řád Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů zákon o Policii ČR Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů zákon o ZZS Zákon č. 320/2015 Sb., Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon o HZS Hasičský záchranný sbor HZS Zdravotní záchranná služba ZZS Policie České republiky PČR, Policie ČR Integrovaný záchranný systém - IZS 3

Obsah 1. Úvod... 6 2. Aktivní střelec a jeho definice... 7 2.1. Lonewolf... 8 2.2. Lonewolf versus aktivní střelec... 9 3. Aktivní střelec z hlediska trestního práva... 9 3.1. Povinnosti zúčastněných osob... 9 3.2. Oprávnění zúčastněných osob... 12 3.2.1. Okolnosti vylučující protiprávnost... 13 3.2.2. Oprávněné použití zbraně... 15 3.2.3. Ostatní oprávnění... 16 3.3. Aktivní střelec z hlediska zvláštní části trestního práva hmotného... 18 4. Aktivní střelec z hlediska integrovaného záchranného systému... 20 4.1. Integrovaný záchranný systém - definice... 20 4.2. Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu.. 22 4.3. Katalogový soubor k typové činnosti složek IZS STČ 14/IZS Amok útok aktivního střelce... 23 4.3.1. Společný list složek integrovaného záchranného systému... 23 4.3.2. Charakteristika mimořádné události... 24 4.3.3. Řízení zásahu a organizace místa zásahu... 25 4.4. Postup Policie ČR na místě mimořádné události... 25 4.4.1. Operační rovina... 25 4.4.2. Taktická rovina... 28 4.5. Postup zdravotnické záchranné služby na místě mimořádné události... 30 4.6. Postup jednotek požární ochrany na místě mimořádné události... 30 5. Aktivní střelec v praxi... 32 4

5.1. Zahraniční útoky... 32 5.1.1. Columbine High School, USA, 20. dubna 1999... 32 5.1.2. Střední škola Albertville, Winnenden, Německo, 11. března 2009... 33 5.1.3. Oslo, Utøya, Norsko, 22. července 2011... 34 5.1.4. Devínska Nová Ves, Slovensko, 30. srpna 2010... 35 5.2. Domácí útoky... 36 5.2.1. Obránců míru, Praha, 10. července 1973... 36 5.2.2. Střední škola obchodní a služeb, Žďár nad Sázavou, 14. října 2014... 37 5.2.3. Restaurace Družba, Uherský Brod, 24. února 2015... 37 6. Prevence... 38 6.1. Prevence veřejnosti... 38 6.1.1. Prevence na školách v praxi... 39 6.2. Prevence ze strany Policie ČR... 42 7. Jsme připraveni?... 44 8. Závěr... 45 Seznam použitých pramenů... 46 5

1. Úvod 30. srpna 2010 v Devínské Nové Vsi v Bratislavě ve Slovenské republice Ľubomír Harman zabil v bytovém domě a na ulici střelnou zbraní 7 lidí, 15 postřelil a po poranění zasahujícími policisty spáchal sebevraždu. 22. července 2011 došlo k bombové explozi ve vládní čtvrti v Oslu v Norsku v 15:30 hod. místního času, kdy přišlo o život 8 lidí a několik desítek lidí bylo zraněno. Následně Anders Behring Breivik v uniformě policisty zastřelil na ostrově Utøya 66 účastníků letního tábora mládežnické organizace norské sociálně demokratické Dělnické strany ve věku 14 až 51 roků, další tři osoby zemřely při útěku a na následky zranění. Anders Breivik byl zadržen a postaven před soud. 1 Vzhledem k tomu, že bylo velice diskutováno v médiích i mezi odborníky, zda Norská policie reagovala dostatečně rychle a zda byla připravena, nastává diskuse i u nás, jakým způsobem by dokázala reagovat Policie ČR a ostatní složky integrovaného záchranného systému v podobné situaci. Teprve v roce 2012 začínají první cvičení zaměřené na podobné situace. Trvá ale téměř tři roky, než je v roce 2014 vydán katalogový soubor typové činnosti IZS STČ 14/IZS, který definuje pojem aktivní střelec a stanovuje postup činnosti jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v případě útoku aktivního střelce. Nedá mi to, ale musím volně citovat jednoho z instruktorů výcviku Policie ČR, který v té době uvedl, že V České republice v současné době není otázka jestli, ale kdy a kde. Bohužel na jeho slova došlo brzy, kdy byly postupy dle tohoto souboru typových činností prověřeny v praxi. 14. října 2014 kolem 7:30 hod přišla do střední obchodní školy ve Žďáře nad Sázavou Barbora Orlová, v šatně školy si vzala jako rukojmí jednu ze studentek a přitom zabila nožem studenta Petra Vejvodu. Následně byla zadržena policií. Následek jejího činu - jeden mrtvý student, dvě zraněné studentky a poraněný vyjednavač Policie ČR. 24. února 2015 od 12:30 hod. zastřelil v restauraci Družba v Uherském Brodě třiašedesátiletý Zdeněk Kovář 8 osob a při zásahu zásahové jednotky Policie ČR spáchal sebevraždu. Jak je vidět na posledních případech z České republiky, i přes to, že možnost útoku podobného se zahraničím jsme si jako společnost odmítali poměrně dlouho připustit, tyto situace se České republice nevyhnuly a Policie ČR spolu s ostatními složkami IZS byla připravena, byť za pět minut dvanáct. Toto téma jsem si zvolil, jelikož pracuji jako policista Policie České republiky a s touto problematikou se setkávám, ať již v rámci služební přípravy, tak jako krizový intervent v týmu 1 Wikipedie. Útoky v Norsku v červenci 2011 [online]. 2016, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%c3%9atoky_v_norsku_v_%c4%8dervenci_2011 6

krizové intervence Policie ČR, kdy jsem se v souvislosti s výkonem této činnosti účastnil i výše uvedené mimořádné události, útoku Barbory Orlové ve Žďáru nad Sázavou. V této práci chci definovat pojem aktivního střelce, zároveň analogický pojem lonewolf užívaný v zahraničí, dále nahlédnu na tuto tématiku z pohledu trestního práva a to jak hmotného, tak procesního. V následující části představím součinnost a úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při této mimořádné události. Poté se zaměřím na jednotlivé nejznámější případy, kde chci ukázat způsob provedení útoku, způsob obstarání prostředků, neboť i tyto skutečnosti jsou nezbytným podkladem pro prevenci a ochranu. V závěru práce se chci zamyslet nad prevencí a ochranou společnosti před tímto aktuálním jevem, ukázat, jaký vliv měly zejména útoky v České republice na oblast prevence a zda tato opatření mají v souvislost s tímto jevem význam, či nikoliv. Tímto se chci dostat k cíli práce, tedy zhodnotit, jak jsme v kterých oblastech připraveni na útoky aktivních střelců, případně dospět k možným řešení zjištěných nedostatků. 2. Aktivní střelec a jeho definice Základní definice pojmu aktivní střelec vychází z katalogového souboru typové činnosti IZS STČ 14/IZS. Zde je tento pojem definován následovně: Nebezpečný pachatel, který volil použití zbraně proti jiným osobám k dosažení svých cílů. Obvykle jde o jednotlivce, může se ale také jednat o skupinu pachatelů. Nemá zábrany pro jakékoliv chování s cílem zabít nebo zranit co největší počet osob. I v této krátké definici narazíme na několik pojmů, které je potřeba si vysvětlit již nyní. Nebezpečný pachatel tento pojem, který se také vyskytuje zejména v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, není v žádném zákoně definován. Vymezení pojmu je ponecháno na oprávněných osobách, tedy zejména policistů, aby samy podle svého uvážení a v jednotlivých případech osobu za nebezpečného pachatele označily. Dovozuje se soudní praxí. 2 V judikatuře je vymezen následovně: - zvlášť nebezpečný recidivista podle 41 odst. 1 zák. č. 86/1950 Sb., trestní zákon - jedná se o pachatele, který znovu spáchal zvlášť závažný úmyslný trestný čin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin potrestán, považuje se za zvlášť nebezpečného recidivistu, jestliže tato okolnost pro svou závažnost, zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. 3 V současném trestním 2 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. 8 Tdo 353/2010. Nejvyšší soud *online+. Nejvyšší soud, 2010 [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/judikatura/judikatura_ns.nsf/websearch/1d4f948768ff65b3c1257a4e0064d86a?open Document&Highlight=0, 3 Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon, ve znění k 31. 12. 2009. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. 7

zákoníku se pojem zvlášť nebezpečný recidivista již nevyskytuje, podobná úprava se nachází v 59 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jedná se o paragraf týkající se mimořádného zvýšení trestu odnětí svobody; - pachatel úmyslného trestného činu, o kterém vyjde najevo, že je ozbrojen; - vězeň na útěku; - osoba, která byla Policií ČR za nebezpečného pachatele výslovně označena. 4 Zbraň i když v tomto případě hovoříme o pojmu aktivní střelec, kdy z označení můžeme předpokládat střelnou zbraň, může se jednou o jakoukoli zbraň, kterou může pachatel zabít nebo zranit větší počet osob, zejména nástražné výbušné systémy, ale i chladné zbraně jako nože, mačety, či jiné chladné zbraně. Ale vraťme se zpět k pojmu aktivní střelec. Obvykle se jedná o osobu pod vlivem nahromaděných negativních emocí, která chce zraňovat a zabíjet. Jejím zájmem je šířit strach, mstít se, vydobýt si pocit zadostiučinění. Může jít o reakci na neřešený problém, šikanu, bezmoc, snahu udělat něco zcela výjimečného, aby nebyla přehlížena. Mnohdy se do činu aktivního střelce mohou vmísit i další vlivy jako např. náboženství, duševní onemocnění, životní krize či jiné specifické okolnosti (pocit nezranitelnosti z hraní akčních PC her, snaha změnit společnost aj.), terorismus, ať z náboženských nebo politických pohnutek. 2.1. Lonewolf V překladu osamělý vlk. Všechny definice jsou podobné, týkají se ale pouze osoby lonewolfa. Samotná definice je následující - jedná se o osoby, které: - operují individuálně; - nepatří k organizované skupině nebo síti a - jejichž modi operandi jsou pojaty a řízeny jednotlivcem bez žádných přímých vnějších povelů nebo hierarchie. 5 Jak je vidět z této definice, není specifikována činnost osamělých vlků, obvykle bývá tento pojem spojován se slovem terorismus, vyskytuje se spojení terorismus osamělých vlků. Podívejme se tedy na definici slova terorismus: Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. 6 V USA, kde je pojem lonewolf nejvíce užíván, byla v roce 1980 publikována následující definice: 4 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. 6 Tdo 798/2006. Nejvyšší soud [online+. Nejvyšší soud, 2006 [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/judikatura/judikatura_ns.nsf/websearch/1802299d9e46b1d0c1257a4e00690bfe?open Document&Highlight=0, 5 Spaaij, Ramón. The Enigma of Lone Wolf Terrorism: An Assessment. Studies in Conflict & Terrorism, vol. 33, Taylor & Francis Group, LLC, 2010, str. 856, ISSN: 1057-610X 6 Ministerstvo vnitra České republiky. Definice pojmu terorismus *online+. 2009, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx 8

Terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Terorismus zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen. 7 Jak je vidět, americká definice je obsáhlejší a s přimhouřením oka by se sem daly zahrnout i útoky v České republice, nebo ve Slovenské republice, kde tyto útoky byly bez politických, či náboženských motivů. Typickým osamělým vlkem dle výše uvedených definic je útok Anderse Behringa Breivika dne 22. července 2011 v Norsku, kdy se jednalo o jednoznačně politicky a ideově motivovaný útok, kdy útočník jednal naprosto sám, aniž by byl členem teroristické organizace, či jiné skupiny. 2.2. Lonewolf versus aktivní střelec Jak je vidět z definic pojmů lonewolf a aktivní střelec, ačkoli se tyto pojmy používají v podobných situacích, jsou zde drobné rozdíly v těchto pojmech. Pojem lonewolf se používá zejména ve spojení s terorismem, tedy útočník, který má politické, náboženské nebo ideologické cíle. U současných útoků v České republice, nebo Slovenské republice tyto motivy chyběly, nicméně s využitím druhé části americké definice terorismu by tyto útoky šly do definice lonewolfa zahrnout také. Co se týká českého pojmu aktivní střelec, zde nejsou pohnutky pachatele obsahem definice, nicméně je zde jiný zavádějící pojem, a to střelec. Jak jsem již uváděl výše, v zásadě je jedno, jaká zbraň je pachatelem použita, důležité je, aby byl pachatel schopen touto zbraní zranit nebo zabít větší počet osob. Může se tedy jednat o nůž, mačetu, koneckonců i nákladní automobil, jako v případě Olgy Hepnarové 10. 7. 1973. 8 3. Aktivní střelec z hlediska trestního práva Tuto kapitolu považuji za potřebné rozdělit na tři části. V první části se chci zabývat povinnostmi zúčastněných osob na místě mimořádné události tohoto typu. V další části si ukážeme oprávnění zúčastněných osob, zejména Policie ČR a v poslední části se zaměřím na nejčastější trestné činy, které jsou v souvislosti s útokem aktivních střelců páchány. 3.1. Povinnosti zúčastněných osob Obecná povinnost civilních osob při pomoci osobám v nebezpečí smrti je negativně vymezena v trestním zákoníku a to konkrétně již ve zmiňovaném 150, kdy dle prvního odstavce se dopustí trestného činu neposkytnutí pomoci ten, kdo osobě, která je 7 Ministerstvo vnitra České republiky. Definice pojmu terorismus [online]. 2009, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx 8 Wikipedie. Olga Hepnarová [online]. 2016, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/olga_hepnarov%c3%a1 9

v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění neposkytne pomoc, i když tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Dle druhého odstavce se dopustí trestného činu ten, kdo stejné osobě neposkytne pomoc, ač je dle povahy svého zaměstnání tuto pomoc povinen poskytnout. První odstavec se týká civilních osob, jejichž povinnost pomoci není vázána výkonem jejich zaměstnání. Aby došlo k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, musí být splněna i podmínka, že při poskytování pomoci nesmí vzniknout nebezpečí pro osobu, která by pomoc poskytovala. V případě pomoci zúčastněných civilních osob je z povahy věci zřejmé, že nebezpečí jim na místě této mimořádné události bude hrozit, proto je velice nepravděpodobné, že by při neposkytnutí pomoci civilní osobou na místě tohoto typu mimořádné události došlo k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, proto obecně nelze vyvozovat povinnost pomoci ze strany civilních osob při této mimořádné události. Druhý odstavec se již týká zaměstnanců jednotlivých složek IZS, zasahujících při této mimořádné události. Jak jsme si již ukázali, primárně zde zakročuje Policie ČR. Povinnost Policie ČR zakročit je stanovena v zákonu o Policii ČR a to konkrétně takto: 10 Iniciativa (1) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadá do úkolů policie, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen provést úkon v rámci své pravomoci (dále jen úkon ) nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení nebo porušení odstranil. (2) Policista má povinnost podle odstavce 1 i v době mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty. (3) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, k jehož odstranění je příslušný jiný orgán veřejné správy a hrozí-li nebezpečí z prodlení, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen přijmout vhodné opatření k odstranění bezprostředně hrozícího nebezpečí a v případě potřeby vyrozumět příslušný orgán veřejné správy. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době tento orgán o tomto ohrožení nebo porušení bez zbytečného odkladu vyrozumí. 9 Co se týká členů hasičského záchranného sboru, plnění úkolů uvedených v předchozí kapitole je zakotvena v zákoně o HZS a to tímto způsobem: 1 Základní úkol (1) Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen hasičský záchranný sbor ) je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní 9 Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016] 10

prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. (2) Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. 10 Co se týká povinnosti plnit úkoly stanovené zákonem v případě ohrožení vlastního života, služební poměr zaměstnanců Policie ČR a hasičského záchranného sboru je upraven společným zákonem č. 361/2003 Sb., Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kde je tato povinnost stanovena v 17 a to konkrétně složením služebního slibu, jehož složení je podmínkou pro vznik služebního poměru. Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život. 11 Činnost pracovníků zdravotní záchranné služby je stanovena v zákoně o ZZS takto: 2 Základní ustanovení (1) Zdravotnická záchranná služba je zdravotní službou3), v jejímž rámci je na základě tísňové výzvy, není-li dále stanoveno jinak, poskytována zejména přednemocniční neodkladná péče osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života. Součástí zdravotnické záchranné služby jsou další činnosti stanovené tímto zákonem. (2) Na poskytování zdravotnické záchranné služby se použijí ustanovení zákona o zdravotních službách, nestanoví-li tento zákon jinak. 12 Věc iniciativy je upravena v 19 tohoto zákona: 19 (1) Členové výjezdové skupiny jsou povinni splnit pokyn operátora zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska k výjezdu, a to do 2 minut od obdržení pokynu; tím není v případě letecké výjezdové skupiny dotčeno právo velitele letadla rozhodovat o provedení letu podle jiného právního předpisu. (2) Členové výjezdové skupiny jsou povinni poskytnout přednemocniční neodkladnou péči i bez tísňové výzvy. V tomto případě je vedoucí výjezdové skupiny povinen bezodkladně 10 Zákon č. 320/2015 Sb., Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. 11 17, odst. 3, Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. 12 Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. 11

nahlásit čas zahájení poskytování přednemocniční neodkladné péče a místo události zdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu středisku. (3) Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče v místě události v případě, pokud by a) při poskytování přednemocniční neodkladné péče byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny, nebo b) měla být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče toto vyžaduje. (4) Rozhodne-li vedoucí výjezdové skupiny o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče podle odstavce 3, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost zdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu středisku, včetně důvodu tohoto rozhodnutí. (5) V případě poskytování přednemocniční neodkladné péče několika výjezdovými skupinami na jednom místě události koordinuje jejich činnost vedoucí výjezdové skupiny, kterého určí zdravotnické operační středisko nebo pomocné operační středisko. 13 Jak jsme si ukázali již v předchozí kapitole, je zde důležité ustanovení třetího odstavce, kdy může vedoucí výjezdové skupiny ZZS odmítnout poskytnutí neodkladné péče postiženým osobám v nebezpečné zóně v případě rizika ohrožení životů nebo zdraví členů výjezdových skupin. V případě mimořádné události při útoku aktivního střelce můžeme učinit následující závěr ve věci povinností zakročujících složek. Úloha a iniciativa Policie ČR je v tomto případě jednoznačně převažující. V tomto případě má ale účast pracovníků HZS a ZZS srovnatelný vliv na život a zdraví ohrožených osob a zde vzhledem k rozdílným povinnostem ve vztahu k vlastnímu ohrožení vidím nepoměr, kdy pracovníci HZS mají povinnost vstoupit do nebezpečné zóny, byť za maximální ochrany ze strany Policie ČR, pracovníci ZZS tuto povinnost nemají. Ačkoli v tomto spatřuji nepoměr vycházející z rozdílného zákona o zaměstnaneckém poměru, nespatřuji v tom v této konkrétní situaci příliš velký problém, určitě bude mnohem užitečnější zdravý lékař ve vnější zóně schopný poskytnout odbornou pomoc evakuovaným raněným, než mrtvý, nebo raněný lékař v nebezpečné zóně. Nutno také vzít v potaz, že z hledisku trestního práva pracovníci ZZS nepožívají ochrany jako úřední osoby uvedené v 127 trestního zákoníku. 3.2. Oprávnění zúčastněných osob Co se týká oprávnění zúčastněných osob, je nutné si uvědomit, i když to v případě útoku aktivního střelce není lehké, že se jedná stále o člověka, který má zaručená práva 13 Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. 12

Listinou základních práv a svobod (dále Listina) 14 a Úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod (dále Úmluva). 15 V souvislosti s eliminací aktivního střelce se jedná zejména o článek 6 Listiny, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být zbaven života. Nicméně je v tomto případě umožněna výjimka, kdy porušením práv podle tohoto článku není, pokud byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. O jaké se jedná případy, si ukážeme později. Dále je Listinou v článku 8 zaručena osobní svoboda, samozřejmě jsou zde stanoveny výjimky, v tomto případě obecně v odstavci druhém, kdy osoba může být zbavena svobody pouze způsobem, kterým stanoví zákon. Tímto zákonem je myšlen zejména zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a v návaznosti na něj i jiné právní předpisy, zejména zákon č.273/2008 Sb. O Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členem Rady Evropy od 30. 6.1993, je vázána mezinárodní smlouvou k dodržování Úmluvy. V souvislosti s Úmluvou dle článku 2 hlavy 1 je právo na život každého chráněno zákonem, kdy za zbavení života způsobené v rozporu s tímto článkem nebude považováno, pokud bude vyplývat z použití síly, která není víc, než zcela nezbytná při obraně každé osoby proti nezákonnému násilí, při provádění zákonného zatčení nebo zabránění útěku osoby zákonně zadržené nebo při zákonně uskutečněné akci za účelem potlačení nepokojů nebo vzpoury. Dle článku 5 hlavy 1 má každý právo na svobodu a osobní bezpečnost, kdy výjimka pro omezení svobody v tomto případě je definována tímto způsobem: zákonné zatčení nebo jiné zbavení svobody osoby za účelem předvedení před příslušný soudní orgán pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu nebo jsou-li oprávněné důvody k domněnce, že je nutné zabránit jí ve spáchání trestného činu nebo v útěku po jeho spáchání dle písm. c. uvedeného článku 5 Úmluvy. Než si rozčleníme oprávnění skupin osob přítomných na místě mimořádné události, musíme si definovat základní okolnosti, kdy jednání, které by za jiných okolností bylo trestným činem, tímto není. Jedná se o okolnosti vylučující protiprávnost. 3.2.1. Okolnosti vylučující protiprávnost 16 Jedná se o okolnosti, které způsobí, že jednání osob, které by bylo jinak trestné, trestné za splnění stanovených podmínek není. Je to zejména z toho důvodu, že je u nich vyloučena společenská škodlivost. 14 Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. 15 Úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4. 11. 1950 *online+. Evropský soud pro lidská práva *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/documents/convention_ces.pdf 16 Fryšták, Marek; Provazník, Jan; Sedláčková, Jolana; Žatecká, Eva. Trestní právo hmotné obecná část. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2014, str. 104-114. ISBN 978-80-7418-221-1 13

Jedná se o následující okolnosti: Krajní nouze Dle 28 trestního zákoníku není trestným činem čin jinak trestný, pokud tímto činem někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněného trestním zákoníkem, pokud nebylo možné toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo byl způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo závažnější než následek, který hrozil, anebo osoba, které nebezpečí hrozilo, byla povinna toto nebezpečí snášet. Princip krajní nouze vychází z principu ochrany důležitějšího zájmu chráněného zákonem na úkor jiného méně důležitého zájmu. Podmínkou je, že následek jednání v krajní nouzi nesmí být stejně závažný, nebo ještě závažnější, jako odvracení škodlivého následku. Úplně typickým jednáním v krajní nouzi v místě mimořádné události při útoku aktivního střelce kupříkladu poškození majetku při vytváření barikády při zajištění učebny. Nutná obrana Dle 29 trestního zákoníku není trestným činem čin jinak trestný, pokud někdo tímto činem odvrací přímo hrozící nebo trvající útok, pokud není obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Nutná obrana spočívá v tom, že je odvracen útok na zájmy chráněné trestním zákoníkem a to takovým způsobem, který by za jiných okolností byl trestným činem, či přestupkem. Toto ustanovení vychází ze zásady, že ten, kdo jedná v nutné obraně, chrání stejné zájmy, jako trestní zákoník. K nutné obraně je oprávněn kdokoli, nemusí se jednat o obranu vůči své osobě, lze bránit i jinou osobu. Je nutné odvracet přímo hrozící, nebo trvající útok, kdy je nutno brát zřetel na to, zda je hrozící útok myšlen vážně. Na rozdíl od krajní nouze je zde odlišná proporcionalita útoku a nutné obrany, kdy obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená. Z toho vyplývá, že je možné použít i účinnější zbraň, či způsob, než útočník, nikoli však zcela zjevně, a to tak, aby bylo možné útok odvrátit. To znamená, pistole proti útočníkovi s nožem by pravděpodobně byla v pořádku, proti facce na taneční zábavě by již střelná zbraň byla s největší pravděpodobností zcela zjevně nepřiměřená. V případě útoku aktivního střelce lze předpokládat, že jakýkoliv způsob odvrácení tohoto útoku by nebyl nepřiměřený. Svolení poškozeného Dle 30 trestního zákoníku trestný čin nespáchá ten, kdo jedná se svolením osoby, jejíž zájmy, o kterých může tato osoba bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou tímto činem dotčeny. Většinou se nejedná o jednání společensky prospěšné, vzhledem k tomu, že tato okolnost obvykle v případě mimořádné události útoku aktivního střelce nenastává, nebudu se jí podrobněji zabývat. Přípustné riziko 14

Dle 31 trestního zákoníku nepáchá trestný čin ten, kdo vykonává v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu společensky prospěšnou činnost v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, čímž ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákoníkem, pokud nelze společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak. Zde se jedná o společensky prospěšné činy, které jsou spojeny s určitým rizikem případného škodlivého následku. Ačkoli tato okolnost vylučující protiprávnost bývá obvykle spojována s výzkumem, domnívám se, že by mohla právě tato okolnost být brána v potaz kupříkladu při použití třídění postižených osob výše uvedenou metodou START, kdy prioritou této metody je v co nejkratší době stanovit pořadí raněných k ošetření a transportu, aby byla zajištěna co nejúčinnější zdravotní péče. Jak již bylo řečeno, toto třídění probíhá laicky vyškolenými pracovníky zejména HZS, kdy dle mého názoru chyby, ke kterým může dojít, byť mohou mít fatální následky, mohou být právě oním ospravedlnitelným rizikem zakládajícím tuto okolnost vylučující protiprávnost. Oprávněné použití zbraně Dle 32 trestního zákoníku nespáchá trestný čin ten, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem. Byť je toto ustanovení nejstručnější, v případě útoku aktivního střelce se jedná o nejvýznamnější okolnost vylučující protiprávnost, proto si ji rozebereme ve zvláštní kapitole. 3.2.2. Oprávněné použití zbraně Při útoku aktivního střelce přichází v úvahu oprávněné použití zbraně zejména ze strany příslušníků Policie ČR, které je upraveno v 56 zákona o Policii ČR. Ze strany Policie ČR je možné legálně použít zbraň v souladu s tímto zákonem v následujících případech: - v nutné obraně nebo v krajní nouzi, - jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt, - aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet, - nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku, - aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor, - nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle jiného právního předpisu nezastaví, - jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu policisty směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo - ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby. Zde si můžeme povšimnout opět pojmu nebezpečný pachatel, který ani v tomto zákoně není definován. Co se týká pojmu zbraň, jedná se o zbraň střelnou včetně střeliva a 15

doplňků zbraně, zbraň bodná a sečná, výbušnina, speciální výbušný předmět, průlomový pyrotechnický prostředek a speciální náloživo. V prvních šesti případech je možné použít zbraň pouze v případech, kdy by bylo zřejmě neúčinné použití donucovacích prostředků. Podmínky použití donucovacích prostředků jsou uvedeny v 53 zákona o Policii ČR, kdy policista je obecně oprávněn použít donucovací prostředky k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku anebo k ochraně veřejného pořádku. Další ozbrojenou složkou, u které by v případě útoku aktivního střelce přicházelo v úvahu použití zbraně podle zvláštního zákona, je obecní či městská policie, byť jejich úkoly v případě této mimořádné události jsou zejména mimo nebezpečnou zónu. Podmínky pro použití zbraně příslušníky obecní policie jsou stanoveny v 20 zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů a jsou následující: - za podmínek nutné obrany nebo za podmínek krajní nouze, - aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet. Druhé oprávnění je možné pouze v případě, kdy by použití DP dle tohoto zákona bylo zřejmě neúčinné. Služební zbraní se v tomto případě rozumí krátká střelná zbraň. 17 Použití zbraně ostatními osobami je možné pouze v souladu s podmínkami nutné obrany, nebo krajní nouze. 3.2.3. Ostatní oprávnění Další z důležitých oprávnění je institut zbavení osobní svobody útočníka, v tomto případě zejména zadržení. I zde je nutno rozlišovat, zda zadržení pachatele provádí policista, nebo kdokoli jiný. Jednodušší podmínky zadržení mají právě ostatní osoby. Tyto podmínky jsou uvedeny v ustanovení 76 odst. 2 trestního řádu, kdy osobní svobodu člověka, který byl přistižen při spáchání trestného činu nebo bezprostředně po něm, může omezit kdokoli, je-li to nutné ke zjištění jeho totožnosti, k zabránění útěku nebo k zajištění důkazů. Zadržená osoba však musí být ihned předána policejnímu orgánu. Příslušník ozbrojených sil může být předán nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Pokud předání není možné, je nutné toto omezení osoby těmto orgánům neprodleně oznámit. Policejní orgán naproti tomu může osobu podezřelou ze spáchání trestného činu zadržet dle 76 odst. 1 trestního řádu, pokud je dán některý z důvodů vazby dle 67 trestního řádu, ale s předchozím souhlasem státního zástupce. Bez tohoto souhlasu lze zadržení provést, jen pokud věc nesnese odkladu a souhlasu nelze předem dosáhnout, zvláště pokud byla tato osoba přistižena při trestném činu, nebo zastižena na útěku. Jak je vidět, pro zadržení osoby policejním orgánem je nutné naplnění některého z důvodů vazby pachatelem. Jedná se o následující důvody, kdy vznikne důvodná obava, že pachatel: 17 20, Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. 16

- uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest, - že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo - že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. Z dalších oprávnění si uveďme zejména oprávnění ke vstupům do objektů. Musíme zde rozlišit, zda bude vstupovat osoba odlišná od policisty, kdy vstup těchto osob bude probíhat opět za podmínek krajní nouze. Oprávnění ke vstupu policistů je upraveno v zákoně o Policii ČR a je zde nutno rozlišovat, zda se jedná o vstup do obydlí, jiného prostoru nebo pozemek, kdy jsou zde chráněny zájmy na soukromí, nebo o vstup do živnostenských provozoven, který nepožívá ochrany takové intenzity. Do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek je policista dle 40 zákona o Policii ČR oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Policista je za účelem vstupu oprávněn místo otevřít, nebo si tam zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly. Do živnostenské provozovny je policista dle 41 zákona o Policii ČR oprávněn vstupovat při plnění konkrétního úkolu policie do prostor, u kterých lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek. Opět je zde umožněno zjednat si vstup za použití násilí. Z logiky věci při útoku aktivního střelce vyplývá, že naplnění těchto podmínek nebude problém, a to i ve zjednávání vstupu v režimu krajní nouze, není tedy potřeba, aby zasahující jednotky v okamžiku zákroku nad tímto přemýšlely, tato věc se bude muset odlišit až následně ve stádiu dokumentace. Poslední skupina oprávnění jsou víceméně preventivního charakteru a to zejména ustanovení 8 trestního řádu, kterým je stanovena povinnost státním orgánům, právnickým a fyzickým osobám bez zbytečného odkladu vyhovět dožádáním orgánům činným v trestním řízení. Jedná se zpravidla o informace, kdy je možné se souhlasem soudu získat i informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, nebo jsou obsahem bankovního tajemství, kde stačí za uvedených podmínek i souhlas státního zástupce. Další oprávnění je ustanovení 88 trestního řádu, konkrétně možnost odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v případě zločinů s minimální horní hranicí trestu odnětí svobody 8 roků a některých vyjmenovaných, zejména hospodářských trestných činů, se souhlasem soudce a ustanovení 88a trestního řádu, kdy je možné se souhlasem soudce získat informace o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství, případně se na ně vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat. Zde se musí jednat o úmyslný trestný čin s horní hranicí trestu odnětí svobody nejméně tři roky, nebo některé vyjmenované trestné činy. 17

3.3. Aktivní střelec z hlediska zvláštní části trestního práva hmotného V této kapitole chci ukázat nejčastější trestné činy, jejichž skutková podstata bývá jednáním aktivního střelce naplněna, kdy se vzhledem k možnosti preventivního získávání informací a tedy včasného zákroku zaměřím i na trestní sazbu, jelikož využití některých výše uvedených oprávnění je vázáno právě na tuto okolnost. V první řadě se jedná zejména o trestný čin vraždy dle 140 trestního zákona. Trestného činu vraždy se dopustí ten, kdo jiného úmyslně usmrtí. Trestem je odnětí svobody v trvání 10 až 18 let. V případě spáchání tohoto činu na dvou a více osobách je zde trest odnětí svobody 15 až 20 let, případně výjimečný trest. Tento trestný čin uvádím na prvním místě, jelikož naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu přímo souvisí s definicí aktivního střelce. V definici jsme si uváděli, že se jedná o nebezpečného pachatele, tedy pachatele, který se dopustí mimo jiné zvlášť závažného zločinu. Dle 14 trestního zákoníku jsou zvlášť závažnými zločiny ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Jak je vidět, zde je tato podmínka beze zbytku splněna. Další částí definice je cíl zabít nebo zranit co největší počet osob k dosažení svých cílů, který koresponduje se skutkovou podstatou vraždy, tedy úmyslné usmrcení. U tohoto trestného činu je trestná i příprava. Příprava trestného činu je dle 20 trestního zákoníku trestná dle sazby příslušného trestného činu, v případě aktivního střelce se tím otvírá kompletní možnost oprávnění Policie ČR již ve stádiu přípravy útoku. Dalším velmi častým trestným činem v souvislosti s útokem aktivního střelce je dle 145 trestního zákoníku těžké ublížení na zdraví, kterého se dopustí ten, kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví. Trest odnětí svobody je zde 3 až 10 let, pokud je čin spáchán mimo jiné na dvou a více osobách, je zde trest 5 až 12 let odnětí svobody a pokud tímto činem pachatel způsobí smrt, je trest odnětí svobody 8 až 16 let. Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví. Na trestní sazbě, byť nižší, je vidět, že se jedná taktéž o zvlášť závažný zločin a i zde je trestná příprava. Obvykle v okamžiku, kdy je útok aktivního střelce nějakým podnětem přerušen, může nastat situace, kdy od útoku odstoupí a vezme si rukojmí, aby dosáhl svého cíle jinou cestou, nebo aby unikl orgánům činným v trestním řízení. V tomto případě připadá v úvahu 171 trestního zákoníku a to omezování osobní svobody, kdy tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, kdy trest odnětí svobody je až 2 léta. Zde se jedná o zvlášť závažný zločin pouze ve čtvrtém odstavci, kdy je uvedeným činem způsobena smrt, nebo je tento čin spáchán v úmyslu získat pro sebe nebo jiného prospěch velkého rozsahu, kdy je trest odnětí svobody 3 až 10 let. Příprava zde trestná není. Souvisejícím trestným činem je braní rukojmí dle 174 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí, nebo mu způsobí újmu na zdraví 18

nebo jinou vážnou újmu s cílem donutit jiného, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Zde hrozí odnětí svobody 2 až 10 let, jedná se tedy o zvlášť závažný zločin již zpočátku a je trestná i příprava. Následující trestný čin připadá v úvahu zejména v případě, že se aktivní střelec rozhodne podpořit, nebo vůbec provést svůj úkol prostřednictvím nástražného výbušného systému. Jedná se o trestný čin obecné ohrožení dle 272 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár, povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo podobně nebezpečných látek nebo sil. Může také toto nebezpečí pouze zvýšit nebo ztížit jeho odvrácení či zmírnění. Trest odnětí svobody je 3 až 8 let. O zvlášť závažný zločin se jedná až v případě, kdy tímto činem mimo jiné způsobí škodu velkého rozsahu nebo způsobí-li těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt. Pak je trestní sazba odnětí svobody 8 až 15 let. Trestná je už příprava. Následující trestný čin paradoxně nebude příliš častým v případě aktivního střelce, připadá v úvahu zejména u střelců, kteří nemohou vlastnit střelnou zbraň z důvodu nízkého věku nebo v případě použití výbušnin. Jedná se o trestný čin nedovolené ozbrojování dle 279 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň, její hlavní části, díly nebo střelivo ve větším množství nebo zakázaný doplněk zbraně. Trest odnětí svobody je až na 2 léta. Při výrobě, opatření nebo přechovávání výbušniny v množství větším než malém je sazba 6 měsíců až 5 let odnětí svobody. Nejvyšší trestní sazba u tohoto činu je ve čtvrtém odstavci 2 až 8 let, nejedná se tedy o zvlášť závažný zločin, trestná není ani příprava. Zmiňuji jej z toho důvodu, abych upozornil na skutečnost, že ve většině případů, pokud aktivní střelec použil zbraň, na kterou neměl oprávnění, nejednalo se o nelegální zbraň, většinou se jedná o legálně držené zbraně z okruhu blízkých osob. V našich podmínkách obvykle volil útočník k útoku jinou zbraň nůž, nákladní automobil, případně legálně držené zbraně. Dalším trestným činem, který chci zmínit, je teroristický útok dle 311 trestního zákoníku, kdy se pachatel dopustí jednání, které má znaky některých výše uvedených trestných činů, případně jiného jednání uvedeného v 311 trestního zákoníku, ale v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla. Trestní sazba je 5 až 15 let odnětí svobody, jedná se tedy od počátku o zvlášť závažný zločin, kdy je trestná i příprava. V případě aktivních střelců není tento trestný čin příliš častý, nicméně do budoucna se vzhledem k mezinárodní situaci obávám, že může nastat i v našich podmínkách. Dalším trestným činem je násilí proti úřední osobě dle 325 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby nebo pro výkon pravomoci úřední osoby. Trestní sazba je odnětí svobody až na 4 léta, zvlášť 19

závažným zločinem se toto jednání stává až ve chvíli, kdy pachatel uvedeným činem způsobí těžkou újmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu, kdy je trestem odnětí svobody 3 až 12 let. V tomto případě půjde zejména o útok proti příslušníkům zakročujících složek a z těchto se bude týkat policistů, hasičů (avšak nikoli dobrovolných), obecních strážníků, v úvahu připadá případně státní zástupce, pokud by byl přítomen mimořádné události. 18 Zvlášť závažným zločinem je až od třetího odstavce, opět s trestností přípravy. Posledním trestným činem, který bych chtěl zmínit konkrétně, je trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci dle 352, kterého se dopustí ten, kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu nebo kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci, či jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání. Trestní sazba je zde až 3 léta. Tímto ustanovením jsou chráněni ostatní účastníci mimořádné události, nejedná se o zvlášť závažný zločin, ani příprava není trestná. Nejedná se samozřejmě o kompletní seznam trestných činů, kterých se může aktivní střelec dopustit, ve výčtu jsou nejčastější nebo nejzávažnější trestné činy, které přicházejí v úvahu při útoku aktivního střelce. 4. Aktivní střelec z hlediska integrovaného záchranného systému V této kapitole se zaměřím na postup integrovaného záchranného systému v případě útoku aktivního střelce. 4.1. Integrovaný záchranný systém - definice Jak jsem již uvedl na počátku práce, postup proti aktivnímu střelci je jednou z typových činností integrovaného záchranného systému. Integrovaný záchranný systém jako takový, jeho složky a součinnost těchto složek je definován v zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Samotný integrovaný záchranný systém je definován jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. 18 127 odst. 1, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. 20

Záchrannými pracemi rozumíme činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. Likvidační práce jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. 19 Podle 3 zákona č. 239/2000 Sb. Ve znění pozdějších předpisů se jedná o použití integrovaného záchranného systému, pokud je v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce nutné použít dvě nebo více složek integrovaného záchranného systému. Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou: - Hasičský záchranný sbor České republiky, - jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (zejména sbory dobrovolných hasičů v případě útoku aktivního střelce pravděpodobně nasazení nepřipadá v úvahu), - poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, - Policie České republiky. Ostatními složkami jsou: - vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (zejména Armáda ČR pro účely opatření proti aktivnímu střelci přichází v úvahu nasazení zejména pyrotechniků, chemiků, zdravotníků, doktorů, psychologů), - ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (kupříkladu Městská policie, vězeňská služba), - ostatní záchranné sbory (Horská služba ), - orgány ochrany veřejného zdraví, - havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, - zařízení civilní ochrany, - neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Tyto ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. 20 19 2, Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. 20 4, Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. 21