Jako malé vodní elektrárny (MVE) se označují vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně. Norma EU je přísnější a omezuje výkon MVE na 5 MW. Následující seznamy nejsou úplné. Poskytnou však dobrou představu o využití a malých vodních toků. 1. Seznam malých vodních elektráren v ČR Přehledná tabulka obsahuje (pokud je uveden) výkon a rok uvedení do provozu. Malá vodní elektrárna Celkový instalovaný výkon [MW] Lipno II 1,5 1957 Hněvkovice 9,6 1992 Husinec 0,6 Kořensko 4,8 2000 Meziboří 8 1964 Lučina 0,09 1966 Mohelno 1,76 1977 Nýrsko 0,354 1996 Dlouhé Stráně II 0,16 2000 Jesenice 0,3 1964 Sedlice Skalka 0,758 1964 Trnávka 0,186 1997 Vřesník 0,175 1983 Želina 0,64 1994 Želivka - Švihov 0,455 2004 Žlutice 0,219 1997 Černé jezero 1,91 2005 Vodní elektrárna Práčov 9,75 2001 Vodní elektrárna Obříství 3,36 1995 Vraňany 2,75 2006 Vranov 5,4 Zdymadlo Hořín 0,03 1996 Brněnská přehrada 3,1 1941 Bystřička 0,066 Rok uvedení do provozu (poslední blok)
Les Království 2,12 2005 Předměřice nad Labem 2,1 1953 Přelouč 2,34 1927 Spálov 2,4 1926 Kadaňský stupeň 2,34 1972 Lysá nad Labem 1,2 Libčice Dolany 4,55 1998 Pastviny 3 1938 Pardubice 1,96 1978 Spytihněv 2,6 1951 Šance 1,07 1969 Brno Komín 0,21 1923 Veselí nad Moravou 0,27 1927 Vydra (elektrárna) 6,4 1939 Hracholusky 2,9 1964 Čeňkova Pila 0,1 1912 Hradec Králové I (Hučák) 0,75 1926 Štvanice 5,67 1984 Slezská Harta 3,14 1998 Luhačovická přehrada 0,021 1930 Klecánky 0,964 2002 Rožmberk 0,260 1922 Jez Ivančice 0,320 2001 Šlovice 0,21 2005 Březová 0,216 Souš 0,022 1974 Soběnov 1,232 Harcov 0,011 1990 Josefův Důl 0,055 1982 Fláje 0,016 1964 Pařížov 1992 Tabulka obsahuje celkem 56 elektráren o celkovém výkonu 1O4,41 MW. Stejný pramen uvedl dne 2.3 2008 32 MVE s výkonem 74,523 MW. Vzrůst výkonu téměř o polovinu, a počtu dokonce téměř na dvojnásobek, může být důsledkem pečlivějšího sčítání nebo příslibu lepší budoucnosti. 2. Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie
Tento pramen ( http://mapa.czrea.org/ ) uvádí 26. 9. 2010 v kategorii Seznam instalací typu Vodní elektrárny 536 položek. Je to naprosto stejné číslo, jako před dvěma roky a půl. Optimismus může vrátit pohled na produkci výrobce elektráren. 3. Produkce SC Control s.r.o. - Systémy průmyslové automatizace Firma se zabývá: projektováním, montáží a servisem elektročástí malých vodních elektráren. MVE Adamov (ČR) MVE Bedřichov (ČR) MVE Benešov (ČR) MVE Bílý potok (ČR) MVE Bolíkov (ČR) - 2 Kaplanovy turbíny, asynchronní generátory cca 95 kw - Peltonova turbína, synchronní generátor 182 kw - Kaplanova turbína 180 kw, monitorování po GSM (SMS) - 2 turbíny Bánki, asynchronní generátory 35 kw + 75 kw - Francisova turbína, asynchronní generátor 20 kw MVE Děčín Staré město (ČR) - 2 Kaplanovy turbíny 2 212 kw MVE Dobronice (ČR) - 2 turbíny Propeler, Francisova turbína, asynchronní generátory 2 40 kw + 110 kw, monitorování po GSM (SMS) MVE Dolní Branná (ČR) - 2 Kaplanovy turbíny, asynchronní generátory 110 kw + 160 kw, monitorování po GSM (SMS) MVE Harrachov (ČR) MVE Horní Štěpanice (ČR) MVE Hradiště (ČR) MVE Huť (ČR) MVE Jesenný - p.drda (ČR) - Kaplanova turbína, asynchronní generátor 250 kw - 2 Francisovy turbíny 2 5,5 kw - Peltonova turbína, asynchronní generátor 900 kw, 6kV - Kaplanova turbína, asynchronní generátor 15 kw - Francisova turbína, asynchronní generátor 200 kw MVE Jesenný - p.petr (ČR) MVE Jizerský vrch (ČR) MVE Josefův Důl - Hadí potok MVE Krnsko (ČR) MVE Malá Veleň (ČR) MVE Maršov (ČR) MVE Nechanice (ČR) MVE Ostravice-Vítkovice (ČR) MVE Poniklá (ČR) MVE Přísečnice (ČR) MVE Radešov (ČR) MVE Štěpanice (ČR) MVE Strážné u Vrchlabí (ČR) MVE Tážaly (ČR) MVE Trutnov (ČR) MVE Týnec nad Sázavou (ČR) - Francisova turbína 130 kw - Peltonova turbína, asynchronní generátor 160 kw - Peltonova turbína 55 kw - 3 Francisovy turbíny, asynchronní generátory 55 kw + 75 kw + 160 kw - 2 Francisovy turbíny 460 kw + 320 kw, monitorování po GSM - Vyvedení výkonu MVE do sítě SČE 5,2/35 kv / 1000 kva - 2 Francisovy turbíny, asynchronní generátory 120 kw + 200 kw - Francisova turbína, asynchronní generátor 15 kw - 2 Kaplanovy turbíny, asynchronní generátory 2 110 kw - Kaplanova turbína 160 kw - Peltonova turbína, asynchronní generátor 18 kw - Kaplanova turbína, asynchronní generátor 132 kw - 2 Francisovy turbíny, asynchronní generátory 40 kw + 80 kw - Peltonova turbína, asynchronní generátor 110 kw - 3 Kaplanovy turbíny, asynchronní generátory cca 290 kw - Francisova turbína 87 kw - 2 Francisovy turbíny, asynchronní generátory 110 kw + 160 kw
MVE Valkeřice (ČR) MVE Veselí nad Lužnicí (ČR) MVE Veselí nad Moravou (ČR) MVE Větřní (ČR) MVE Vrchlabí - Labit (ČR) MVE Vrcovice (ČR) MVE Žamberk (ČR) - synchronní generátor 750 kva, čisticí stroj česlí, monitorování po GSM (SMS) - Kaplanova turbína, asynchronní generátor 50 kw - Kaplanova turbína, asynchronní generátor 90 kw, monitorování po GSM (SMS) - Kaplanova turbína 160 kw, monitorování po GSM (SMS) - Francisova turbína 160 kw, monitorování po GSM (SMS) - 3 Kaplanovy turbíny, asynchronní generátory cca 70 kw - Francisova turbína 45 kw V době psaní tohoto příspěvku je to ještě o čtyři MVE v ČR více. Firma SC Control vyrobila také vodní elektrárny pro řadu dalších zemí: Bulharsko, Norsko, Slovensko, Litvu, Německo, Island, Estonsko, Lotyšsko, Řecko a Rakousko, Rusko, Velkou Britanii aj. Jedná se tady o produktivní výrobu Z předcházející tabulku si můžeme také udělat určitou představu o typech použitých vodních turbín v České republice. 4. Seznam MVE v ČR a ve Zlínském kraji 1. Malá vodní elektrárna Kroměříž - Strž 2. Malá vodní elektrárna Povodí Moravy s. p. 3. Malá vodní elektrárna Podolí 4. Malá vodní elektrárna Hradčovice 5. Malá vodní elektrárna Nivnice 6. Malá vodní elektrárna Zubří - Hamry 7. Malá vodní elektrárna Prostřední Bečva 8. Malá vodní elektrárna Želechovice jez Klečůvka 9. Malá vodní elektrárna Chropyně Uvedeno je tedy devět MVE. Z nich jsou některé nefunkční. Je to daleko za možnostmi. Důkazem jsou vzpomínky pamětníků období těsně po 2. světové válce. Tehdejší Československo mělo dnes nepředstavitelné množství vodních elektráren a elektrárniček. Podle vyjádření jedné pamětnice: Skoro na každém potoku Události v roce 1948 vedly k hromadnému rušení malých vodních elektráren 5. Podíl vodních elektráren v ČR Následující tabulka nám umožní udělat si představu, i když je trochu starší (29.9.2010 však stále zveřejněná). Instalovaný Koeficient ročního Objem výroby Typ elektrárny výkon využití [MW] [%] [GWh/rok] [%] [%] Tepelné 11 435 65,67 54 789 66,35 55 Jaderné 3 760 21,59 24 728 29,95 75 Vodní 2 166 12,44 3 027 3,37 16
Větrné 22 0,13 21 0,03 11 Spalovací motory a plynové turbíny 29 0,17 13 0,02 5 Celkem 17 412 100,00 82 578 100,00 Stejně jako v ostatních zemích, i v Česku se vede důležitá diskuse o budoucím směřování energetického průmyslu a o budoucích zdrojích elektrické energie. Ačkoliv se jako nejperspektivnější jeví obnovitelné zdroje, možnosti jejich využití jsou v Česku omezené, v úvahu přicházejí pouze malé vodní elektrárny (velké by vyžadovaly výstavbu přehrad, což je z ekologického pohledu vnímáno velmi negativně), elektrárny spalující biomasu a elektrárny větrné. Kromě pokusů se spalováním biomasy v klasických tepelných elektrárnách dochází k výstavbě větrných a malých vodních elektráren, jejichž provoz je podporován stanovením minimálních výkupních cen energií. Lze si jen přát, aby malých vodních elektráren, jako je na tomto obrázku, bylo v naší zemi co nejvíce. Malá vodní elektrárna v Norsku