Minulost - Historie některých infekčních nemocí a vývoj vakcín proti nim (Jiří Havlík)



Podobné dokumenty
OČKOVACÍ PROGRAMY V PRAXI. Jana Dáňová Ústav epidemiologie 3.LF UK

Odmítání očkování aktuálně. MUDr. Eva Beranová Marcela Volková Mezikrajový seminář epidemiologů Pec pod Sněžkou

Očkování trendy infekcí v České republice

Legislativa EU z pohledu vývoje požadavků na hlášení přenosných nemocí

Očkování proti virové hepatitidě B u pacientů s renální insuficiencí

Alternativní očkovací schémata

OČKOVÁNÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obsah. Úvod Epidemiologie diabetu. 2 Definice diabetes mellitus Stávající definice Příčiny nedostatku inzulinu 19

Otázky. Pravidelné očkování se provádí : Mezi pravidelné očkování patří: Mezi zvláštní očkování patří: Při úrazech se vždy očkuje proti :

I. INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ

Pojďme si povídat o prevenci!

Očkovací kalendář pro dospělé

Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Oddělení virologie Praha Budínova 67/2, Praha 8

Blok č. 5 Termín Téma Počet hodin

LÉČEBNÁ VÝŽIVA PŘI INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍCH. CZ.1.07/3.2.07/ Podpora rozvoje dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji

Tab.14 Zemřelí podle příčin úmrtí, pohlaví a rodinného stavu v r.1915 Deaths: by of causes of deaths, sex and marital status

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Nemoci z povolání v ČR v roce 2014 z pohledu klinického Fenclová Z., Urban P., Havlová D., Voříšková M., Bittner Z.

OČKOVÁNÍ A OČKOVACÍ LÁTKY

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

USA : # cases # cases R. Gaynes: Germ Theory. ASM Press 2011

Biologie - Prima. analyzuje možnosti existence živých soustav orientuje se v daném přehledu vývoje vymezí základní projevy života, uvede jejich význam

OČKOVÁNÍ ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

OČKOVÁNÍ. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

CHŘIPKA. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Mezinárodní surveillance infekčních onemocnění. 24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice, září 2010

Očkování z pohledu praktického dětského lékaře. MUDr. Gabriela Kubátová

Historie tis. před K. variolizace ve staré Číně a

NÁZEV/TÉMA: Virová onemocnění dětského věku

Akreditovaný subjekt podle ČSN EN ISO 15189:2013 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Oddělení virologie Praha Budínova 67/2, Praha 8

Očkování (alergických) dětí. MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 443/2017 ze dne:

Lékařská mikrobiologie pro ZDRL

Očkování z pohledu neurologa

PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ V ČR ROK 2015 FENCLOVÁ Z, URBAN P, VOŘÍŠKOVÁ M, HAVLOVÁ D, PELCLOVÁ D

Vysoká škola polytechnická Jihlava. Pohled veřejnosti na očkování

OČKOVACÍ SCHÉMATA V EVROPĚ

Současné problémy pneumokokových infekcí úvod do problematiky

40/1955 Sb. NAŘÍZENÍ MINISTRA ZDRAVOTNICTVÍ

PITVY. Zákon 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

Očkování a ochrana zdraví

Přenosné nemoci v České republice v roce Infectious diseases in the Czech Republic in the year 2005

Úvod. Očkování bylo nejvýznamnějším. Virus vakcinie. Virus kravských neštovic Název z latinského vacca = kráva Odvozené termíny Vakcína Vakcinace

Nebuněč. Vira) Milan Dundr

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií. Nepovinná očkování u dětí. Lucie Šafaříková

CZ.1.07/1.5.00/

Infekční nemoci v intenzivní péči. Michal Holub III. klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK a FN Na Bulovce

Zdravotní nauka 3. díl

CENÍK PRO SAMOPLÁTCE - INFEKČNÍ SÉROLOGIE

Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020

OČKOVÁNÍ A INFEKČNÍ NEMOCI DĚTÍ

Kontaminované transfuzní přípravky vydané k hemoterapii

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

Prevence chřipky pomocí intradermální vakcinace Jan Kynčl

CENÍK PRO SAMOPLÁTCE - INFEKČNÍ SÉROLOGIE

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

ODUVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST. A) Závěrečná zpráva a hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) 1. Důvod předložení a cíle 1.1.

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

CZ.1.07/1.5.00/

Chřipka prasat z pohledu veterinárního lékaře

Imunizace. Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK. Akademický rok

ZČU FZS OVZ Profesionální infekční onemocnění. MUDr. Irena Šebová klinika pracovního lékařství FN Plzeň

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ

8. Přehled vyšetření interpretace výsledků

Legislativní problematika očkování dospělých. X.Hradecké vakcinologické dny

MUDr. Iva Šípová Nemocnice České Budějovice, a.s.

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Prevenar 13 injekční suspenze Pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína (13valentní, adsorbovaná).

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Očkování v ordinaci praktického lékaře Co vše lze realizovat v ordinacích VPL???

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p

Přenosné nemoci v ČR v roce Infectious diseases in the CR in 2004

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKCE VIREM VARICELLA ZOSTER

Přílohy. Příloha č. 1: Přehled rozvojových cílů tisíciletí, Světová zdravotnická organizace. 1. Odstranit extrémní chudobu a hlad

Bezpečnost práce v laboratoři. Ivana Vítková OKM, FN Brno

Obecné principy očkování u osob se zdravotními riziky - úvod

Co je to imunoterapie?

Je nutné za očkování platit? Seminář PSP ČR

Infekční nemoci v České republice v letech Infectious diseases in the Czech Republic in

Neuroviry. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Potransfuzní reakce. Rozdělení potransfuzních reakcí a komplikací

Zdravotní aspekty migrace osob. Miroslava Zavřelová ÚOPZ LF MU

Dárcovství krve a typy odběrů MUDr. Simona Hohlová

KOMPLEXNÍ LÉČBA OSTEOMYELITIDY

Přenosné nemoci v ČR v roce 2003

Informační servis a jeho možnosti

Je k dosažení celoživotní imunity proti VH-B třeba opakovaného

Problémy s imunitou v různých životních etapách školní věk a puberta

Kdy je a kdy není nutná biopsie k diagnóze celiakie u dětí JIŘÍ NEVORAL PEDIATRICKÁ KLINIKA UK 2.LF A FN MOTOL

Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie. Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice

Zdenka Manďáková Očkovací centrum a poradna pro cestovatele Zdravotní ústav se sídlem v Ústí n.l. Regionální pracoviště Praha

Aktuální epidemiologická situace v Karlovarském kraji v prosinci 2015 ( KT)

kař profylaxe malárie a cestovních ch jmů MUDr. Igor Karen praktický lékal Benátky nad Jizerou Odborný garant SVL pro Infektologii

Transkript:

Obsah Minulost - Historie některých infekčních nemocí a vývoj vakcín proti nim (Jiří Havlík) 1. Úvod 2. Poznávání infekčních nemocí a hledání možností, jak jim předcházet 3. VARIOLA VERA - Pravé neštovice 3.1. Poznávání nemoci 3.2. Původce nákazy 3.3. Epidemiologie 3.4. Klinický obraz 3.5. Vývoj aktivní ochrany 4. TUBERCULOSIS - Tuberkulóza 4.1. Poznávání nemoci 4.2. Původce nákazy 4.3. Epidemiologie 4.4. Patogeneze a klinický obraz 4.5. Vývoj aktivní ochrany 5. RABIES - Vzteklina 5.1. Poznávání nemoci 5.2. Původce nákazy 5.3. Epidemiologie 5.4. Patogeneze a klinický obraz 5.5. Vývoj aktivní i pasivní ochrany 6. TETANUS TRAUMATICUS - Strnutí šíje 6.1. Poznávání nemoci 6.2. Původce nákazy

6.3. Epidemiologie 6.4. Klinický obraz 6.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 7. DIPHTHERIA - Záškrt 7.1. Poznávání nemoci 7.2. Původce nákazy 7.3. Epidemiologie 7.4. Patogeneze a klinický obraz 7.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 8. PERTUSSIS - Černý kašel 8.1. Poznávání nemoci 8.2. Původce nákazy 8.3. Epidemiologie 8.4. Klinický obraz 8.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 9. TYPHUS ABDOMINALIS - Břišní tyfus 9.1. Poznávání nemoci 9.2. Původce nákazy 9.3. Epidemiologie 9.4. Klinický obraz 9.5. Vývoj aktivní ochrany 10. POLIOMYELITIS ANTERIOR ACUTA - Dětská obrna 10.1. Poznávání nemoci 10.2. Původce nákazy 10.3. Epidemiologie

10.4. Patogeneze a klinický obraz 10.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 11. MORBILLI - Spalničky 11.1. Poznávání nemoci 11.2. Původce nákazy 11.3. Epidemiologie a patogeneze nemoci 11.4. Klinický obraz 11.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 12. RUBEOLA - Zarděnky 12.1. Poznávání nemoci 12.2. Původce nákazy 12.3. Epidemiologie 12.4. Patogeneze a klinický obraz 12.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 13. PAROTITIS EPIDEMICA - Příušnice 13.1. Poznávání nemoci 13.2. Původce nemoci 13.3. Epidemiologie 13.4. Klinický obraz 13.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 14. HEPATITIS VIROSA A - Virová hepatitida A 14.1. Poznávání nemoci 14.2. Původce nemoci 14.3. Epidemiologie 14.4. Klinický obraz

14.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 15. HEPATITIS VIROSA B - Virová hepatitida B 15.1. Poznávání nemoci 15.2. Původce nákazy 15.3. Epidemiologie 15.4. Klinický obraz 15.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 16. Systémová hemofilová onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typu b 16.1. Poznávání nemoci 16.2. Původce nákazy 16.3. Epidemiologie 16.4. Patogeneze a klinický obraz 16.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 17. Systémové nákazy způsobené Streptococcus pneumoniae 17.1. Poznávání nemoci 17.2. Původce nemoci 17.3. Epidemiologie 17.4. Patogeneze a klinický obraz 17.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 18. MENINGITIS CEREBROSPINALIS EPIDEMICA - Meningokokový zánět mozkových blan 18.1. Poznávání nemoci 18.2. Původce nákazy 18.3. Epidemiologie 18.4. Patogeneze a klinický obraz 18.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany

19. MENINGOENCEPHALITIS IXODICA - Klíšťová meningoencefalitida 19.1. Poznávání nemoci 19.2. Původce nákazy 19.3. Epidemiologie 19.4. Klinický obraz 19.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 20. VARICELLA a HERPES ZOSTER - Plané neštovice a pásový opar 20.1. Poznávání nemoci 20.2. Původce nákazy 20.3. Epidemiologie 20.4. Patogeneze a klinický obraz 20.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 21. INFLUENZA - Chřipka 21.1. Poznávání nemoci 21.2. Původce nákazy 21.3. Epidemiologie 21.4. Klinický obraz 21.5. Vývoj aktivní ochrany 22. ANTHRAX - Sněť slezinná, modrá neštovice, uhlák, pustula maligna 22.1. Poznávání nemoci 22.2. Původce nákazy 22.3. Epidemiologie 22.4. Klinický obraz 22.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 23. CHOLERA - Asijská cholera

23.1.Poznávání nemoci 23.2. Původce nákazy 23.3. Epidemiologie 23.4. Patogeneze a klinický obraz 23.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 24. PESTIS BUBONICA - Mor dýmějový 24.1. Poznávání nemoci 24.2. Původce nákazy 24.3. Epidemiologie 24.4. Klinický obraz 24.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 25. FEBRIS FLAVA - Žlutá zimnice 25.1. Poznávání nemoci 25.2. Původce nákazy 25.3. Epidemiologie 25.4. Klinický obraz 25.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany 26. ENCEPHALITIS JAPONICA - Japonská encefalitida 26.1. Poznávání nemoci 26.2. Původce nákazy 26.3. Epidemiologie 26.4. Patogeneze a klinický obraz 26.5. Vývoj pasivní i aktivní ochrany Současnost - Vakcíny používané v běžné praxi (Jiří Beran)

27. Úvod 28. Úloha Světové zdravotnické organizace na poli očkování proti přenosným nemocem 28.1. WHO a imunizace 28.2. Strategie WHO v očkování pro roky 2002-2005 28.3. Oblasti, priority a cíle očkování podle WHO 29. Očkování - realita minulých úspěchů, současné mýty a postoje WHO při jejich vysvětlování 29.1. Imunizace a snižování nemocnosti na infekční choroby 29.2. Bezpečnost očkovacích látek a odpůrci očkování 29.3. Zvyšující se náklady na vývoj očkovacích látek 29.4. Mylné názory na očkování 30. Základy imunologie ve vakcinologii 30.1. Imunizace a imunologie 30.2. Přirozená imunita 30.3. Dendritické buňky 30.4. Specifická imunita 30.5. B-lymfocyty 30.6. Protilátky 30.7. T-lymfocyty 30.8. HLA systém a jeho význam pro imunitní reaktivitu 30.9. Cytokiny 30.10. Receptory přirozené imunity 30.11. Antigeny a hapteny 30.12. Virové infekce - vzor a zkušenosti pro imunizaci 31. Očkování a jeho vliv na imunitní systém 31.1. Rozdělení očkovacích látek podle aplikovaného antigenu

31.2. Imunitní odpověď, exogenní a endogenní antigeny 31.3. Lymfatické orgány a jejich úloha v protilátkové imunitě 31.4. Imunitní odpověď na antigeny nezávislé na thymu 31.5. Imunitní odpověď na exogenní antigeny závislé na thymu 31.6. Imunitní odpověď na endogenní antigeny závislé na thymu 31.7. Primární a sekundární odpověď na antigenní podnět 31.8. Změny imunitního systému ve stáří 31.9. Některé praktické aspekty imunitní odpovědi na vakcinaci 32. Složení očkovacích látek 32.1. Antigeny 32.2. Adjuvantní prostředky 32.3. Antibiotika 32.4. Konzervační prostředky 32.5. Stabilizátory 33. Adjuvantní prostředky a jejich imunologický význam 33.1. Rozdělení adjuvantních prostředků 33.2. Adjuvancia s depotním účinkem 33.3. Imunomodulátory jako adjuvantní prostředky 34. Typy a druhy očkovacích látek 34.1. Typy vakcín 34.2. Druh vakcíny 35. Správná imunizace a správná očkovací technika 35.1. Principy správné imunizace 35.2. Principy správné očkovací techniky - základ kvalitní imunizace 35.3. Instrukce k aplikaci vakcíny pomocí bifurkační jehly

35.4. Uskladnění a distribuce vakcín 36. Reakce po očkování 36.1. Hlášení nežádoucích reakcí 36.2. Postvakcinační reakce 36.3. Reakce podle vztahu k očkovací látce 36.4. Léčba reakcí po očkování 37. Očkovací kalendář platný v České republice 37.1. Historie 37.2. Rozdělení očkování 37.3. Právní úprava očkování a důležité změny posledních let 37.4. Očkovací kalendář 37.5. Evropské národní imunizační programy a australský očkovací kalendář 37.6. Zdravotní a očkovací průkaz 37.7. Pravidelné očkování podle očkovacího kalendáře (Národní imunizační program ČR) 38. Očkování v ordinaci praktického lékaře pro dospělé 38.1. Legislativně vázaná očkování 38.2. Vyžádaná očkování 39. Očkování při cestách do zahraničí 39.1. Cestovní lékařství 39.2. Trendy v cestování 39.3. Cestování českých turistů 39.4. Prevence infekčních nemocí při cestování 39.5. Odhad rizika a priority očkování 39.6. Kdy před odjezdem zahájit imunizaci 40. Očkování u imunokompromitovaných pacientů

40.1. Imunodeficience 40.2. Očkování u pacientů infikovaných HIV 40.3. Očkování u pacientů s nádory 40.4. Očkování u pacientů po transplantaci kostní dřeně nebo periferních kmenových buněk 40.5. Očkování při transplantaci solidních orgánů 40.6. Očkování u splenektomovaných a asplenických pacientů 41. Klinická hodnocení ve vakcinologii 41.1. Historie klinického hodnocení a platné normy 41.2. Důvody pro provádění a principy klinického hodnocení 41.3. Proč se klinická hodnocení konají v České republice 41.4. Rozdělení klinických studií, jejich typy a fáze 41.5. Informovaný souhlas 41.6. Eliminační kritéria 41.7. Správná klinická praxe 41.8. Důležité a často používané termíny v klinickém hodnocení očkovacích látek 42. Výsledky některých klinických hodnocení očkovacích látek v České republice 42.1. Vývoj evropské vakcíny proti lymeské nemoci 42.2. Novější trendy ve vývoji chřipkových vakcín 42.3. Kombinované očkovací látky proti břišnímu tyfu a virové hepatitidě A 42.4. Očkování adolescentů kombinovanou vakcínou proti virové hepatitidě A a B 43. Výskyt atopických projevů v populaci a imunizace 43.1. Alergie a atopické projevy 43.2. Atopické projevy a očkování 43.3. Vliv zvýšení reaktivity lymfocytů Th1 a Th2 na další reakce v imunitním systému 43.4. Reaktivita lymfocytů Th1 a Th2 během dne a v průběhu života

44. Současné trendy ve vakcinologii 44.1. Od empirie k očkovacím látkám»šitým na míru«44.2. Nové metody aplikace očkovacích látek 44.3. Imunitní odpověď zprostředkovaná T-lymfocyty 44.4. Adjuvantní účinek dendritických buněk a Toll-like receptorů 44.5. Imunologická paměť - základ dlouhodobé protekce 44.6. Navození protekce proti infekčním nemocem od narození 45. Přehled nejběžněji používaných humánních vakcín v České republice 46. Přehled nejběžněji používaných veterinárních vakcín v České republice (Zdeněk Hanzálek) Budoucnost - Vakcíny nové generace (Vladimír Vonka) 47. Vakcíny nové generace 47.1. Stručný přehled poznatků imunologie, které nejvíce ovlivnily vývoj nových vakcín 47.2. Nová adjuvancia 47.3. Vakcinologie a její úkoly 47.4. Nové vakcíny a staré zásady 48. DNA vakcíny 48.1. Princip 48.2. Způsoby inokulace 48.3. Povaha vyvolané imunity 48.4. Potenciace imunizačního účinku 48.5. Nevýhody a možná rizika DNA vakcín 48.6. Dosavadní zkušenosti s imunizací 49. Syntetické vakcíny 49.1. Princip

49.2. Pokusy o zvýšení imunogennosti syntetických vakcín 49.3. Prověrky účinnosti 49.4. Závěr a výhledy 50. Vakcíny na bázi živých rekombinantních virů a bakterií (Šárka Němečková) 50.1. Princip 50.2. Virové vektory 50.3. Bakteriální vektory 50.4. Závěr 51. Vakcíny z nádorových buněk 51.1. Princip 51.2. Způsoby podání 51.3. Zkušenosti s protinádorovými vakcínami z nádorových buněk 51.4. Závěr a výhledy 52. Vakcíny z dendritických buněk (Šárka Němečková) 52.1. Princip 52.2. Dosavadní zkušenosti 52.3. Závěr 53. Rostlinné vakcíny (tzv. jedlé vakcíny) 53.1. Princip 53.2. Hlavní problémy 53.3. Prověrky účinnosti 53.4. Závěr a výhledy 54. Závěr Příloha Slovníček

Literatura Zkratky Rejstřík