Duševní vlastnictví v praxi Užitné vzory Zpracoval: Ing. Zdeněk Michálek evropský patentový zástupce, Kopřivnice V Ostravě : 30.6.2011 1
1. Úvod V současné době se stále více dostává do popředí zájmu vedle hmotného majetku a prostředků nutných pro úspěšnou podnikatelskou činnost i nehmotná složka podnikání, která zahrnuje především výsledky zvláštních schopností člověka myslet a vytvářet něco nového a originálního. Nehmotný majetek tvoří zejména znalosti a zkušenosti, včetně těch tradičních předávaných z generace na generaci, receptury, technická a výrobní dokumentace, pracovní postupy, výrobní technologie, speciální počítačové programy, technická řešení ve formě unikátních výrobních prostředků nebo výrobků určených pro trh, originální vzhled výrobků, zvolený název či logo. Nehmotným majetkem jsou samozřejmě i patenty na vynálezy a další ochranné dokumenty, kterými je zajištěna ochrana uvedených předmětů. Toto vše lze zahrnout pod pojem duševní vlastnictví. Duševní vlastnictví se z hlediska jednotlivých předmětů a jejich ochrany rozděluje na: díla chráněná podle autorského práva a práv s tímto právem souvisejících - díla literární a další díla umělecká a vědecká - díla hudební, dramatická, fotografická, výtvarná, architektonická apod. Za dílo se považuje rovněž počítačový program a databáze, pokud jsou vlastním autorovým duševním výtvorem. předměty spadající pod průmyslově právní ochranu - technická řešení formou patentů a užitných vzorů, topografií polovodičových výrobků, předměty průmyslového designu formou průmyslových vzorů nebo různá označení ve formě ochranné známky, označení původu nebo zeměpisného označení. K právům průmyslovým lze zařadit i obchodní tajemství a know-how. Ochranu předmětů spadajících pod průmyslová práva zajišťuje Úřad průmyslového vlastnictví v Praze (dále jen ÚPV), který plní zejména funkci patentového a známkového úřadu a provádí podle příslušných právních norem řízení o vynálezech, užitných vzorech, průmyslových vzorech, ochranných známkách, označeních původu a zeměpisných označeních. 2
2. Význam průmyslově právní ochrany Průmyslově právní ochrana je nedílnou součástí dlouhodobé firemní strategie, zajištění konkurenceschopnosti a postavení na trhu. Pokud chce firma na určitém území nehmotný majetek využívat a chce mít právo užívání shodného řešení konkurenci zakázat, pak jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je průmyslově právní ochrana řešení formou patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Jejím účelem je zajistit návratnost prostředků vložených do výzkumu a vývoje, zaručit výhody tvůrcům a majitelům nových technických řešení a zabezpečit výsledek jejich tvůrčí práce tak, aby jej snadno a rychle nezískala konkurence. Průmyslově právní ochrana nehmotného majetku sice zcela nevyloučí možnost jeho padělání nebo okopírování třetí osobou, ale představuje významný prostředek k jeho ochraně a prosazování práv z takovéto ochrany plynoucích v případném sporu. 3. Co je užitný vzor Patentová ochrana nemusí být vždy jedinou vhodnou formou ochrany jedinečných technických řešení. Pro předměty s nižší vynálezeckou úrovní, popř. menšího ekonomického významu, je možné zvolit si pro technická řešení jednodušší, rychlejší a méně nákladnou ochranu tzv. užitným vzorem. Užitným vzorem jsou nová, průmyslově využitelná technická řešení, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Podmínky ochrany užitného vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. Z možnosti ochrany užitným vzorem jsou však vyloučeny všechny způsoby výroby nebo pracovní činnosti a biologické reproduktivní materiály. Pokud jde o právo na ochranu užitným vzorem a náležitosti přihlášky užitného vzoru, platí obdobné zásady jako v případě patentové přihlášky. Základní rozdíl však spočívá v řízení o přihláškách užitných vzorů. Řízení je zde založeno na tzv. registračním principu, kdy ÚPV zkoumá jen splnění základních podmínek pro ochranu a zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky je z hlediska novosti a tvůrčí úrovně způsobilý k ochraně. 3
Hodnocením věcných podmínek ochrany se Úřad v těchto případech zabývá až na návrh třetí strany v řízení charakteru dvoustranného občansko právního řízení. Na rozdíl od patentové ochrany k zápisu užitného vzoru může dojít velmi rychle, zpravidla za tři až čtyři měsíce po podání přihlášky. Za určitých podmínek je možné dokonce z původní přihlášky vynálezu odbočit na přihlášku užitného vzoru při zachování původní priority. Ve srovnání s patentem se ochrana užitným vzorem nehodí v těch případech, kdy k využití chráněného předmětu dojde až v delším časovém odstupu. Naopak je ideální pro předměty s kratší životností, protože účinky zápisu užitného vzoru jsou stejné jako účinky patentu. Majitel užitného vzoru má výlučné právo jej využívat, poskytovat souhlas k využívání třetím osobám např. formou vzájemně uzavřené licenční smlouvy a má právo užitný vzor převést na třetí osobu. O zápis užitného vzoru se žádá přihláškou užitného vzoru podanou na předepsaném formuláři u ÚPV. Přihlašovatel může být jak fyzická tak právnická osoba, původcem je však vždy jen fyzická osoba, která vlastní tvůrčí činností vytvořila předmět užitného vzoru. V případě však, že předmět užitného vzoru, na který je požadována ochrana, vytvoří původce ke splnění úkolu z pracovního nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (pracovní poměr) k zaměstnavateli, přechází právo na zmíněný předmět na zaměstnavatele (tzv. zaměstnanecké užitné vzory), není-li smlouvou stanoveno jinak. 4. Přihlášení užitného vzoru v České republice Přihláška užitného vzoru musí obsahovat kromě žádosti o zápis užitného vzoru i podlohy popisující užitný vzor, tj. název, oblast techniky, které se užitný vzor týká, charakteristika dosavadního stavu techniky, vysvětlení podstaty užitného vzoru a jeho výhody, výkresy a jejich objasnění, příklady způsobu průmyslové využitelnosti a nároky na ochranu. Užitný vzor musí být v přihlášce vysvětlen tak jasně a úplně, aby ho mohl odborník uskutečnit a z hlediska účinků užitného vzoru je nutno také jasně a přesně odlišit, co užitný vzor chrání. V nárocích na ochranu musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem. 4
Vzhledem ke složitosti vypracování přihlášky užitného vzoru, tak aby splňovala veškeré náležitosti stanovené ÚPV, se doporučuje využít služeb a dlouhodobých odborných zkušeností patentových zástupců, byť pro podání přihlášky užitného vzoru v České republice není zastoupení patentovým zástupcem povinné. Jiná situace je pro podávání přihlášek užitných vzorů do zahraničí, tam je zastupování patentovým zástupcem povinné. Finanční náklady na zpracování a podání přihlášky užitného vzoru, jeho zastupování před ÚPV se odvíjejí od složitosti jednotlivých řešení, počtu nároků na ochranu, popř. na rozsah rešerše na stav techniky, provedené před vlastním přihlášením technického řešení k ochraně. Jsou však řádově mnohem nižší než u přihlášky vynálezu. Podáním přihlášky užitného vzoru u ÚPV vzniká přihlašovateli právo přednosti (priorita) před každým, kdo podá shodnou přihlášku později. Pokud technické řešení splňuje zákonné podmínky, ÚPV užitný vzor zapíše do rejstříku a je vydáno osvědčení o zápisu užitného vzoru. Zapsaný užitný vzor platí 4 roky ode dne podání přihlášky. Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží ÚPV na základě zpoplatněné žádosti majitele užitného vzoru až dvakrát, pokaždé o tři roky. Maximální doba platnosti užitného vzoru je tedy 10 let. Po této době užitný vzor zaniká. Porovnání některých aspektů právní ochrany patentem a užitným vzorem PŘESAHUJE NOVOST VYNÁLEZECKÁ RÁMEC ŘÍZENÍ DOBA DOBA SVĚTOVÁ ČINNOST ODBORNÉ ŘÍZENÍ OCHRANY DOVEDNOSTI ANO ANO NE ÚPLNÝ Asi Max PATENTY Zkoumá Zkoumá PRŮZKUM 5 let 20let ÚPV ÚPV provádí před před ÚPV udělením udělením ANO NE ANO Pouze Málo Max UŽITNÉ Před Před FORMÁLNÍ měsíců 10 let VZORY zápisem zápisem do PRŮZKUM nikdo rejstříku nikdo (registrační nezkoumá nezkoumá řízení) 5
Příklady provedení přihlášek užitných vzorů: Užitný vzor s názvem Uchycení stabilizátoru - majitelem tohoto technického řešení je největší výrobce hliníkových žebříků, schůdků, lešení a pracovních plošin v České republice. Užitný vzor se týká spoje podélného prvku z dutého profilu s příčným prvkem pomocí spojovacího třmenu. Jeho použití je vhodné u spojování podélných bočních prvků opěr žebříku s příčným prvkem obecně o různých průřezech. Řešením podle užitného vzoru lze spojovat různá příslušenství žebříků, zábradlí apod. N Á R O K Y N A O CH R A N U 1. Spoj podélného a příčného prvku, zejména prvků žebříku, u něhož podélný prvek má uzavřený dutý profil, vyznačující se tím, že podélný prvek (1) má ve dvou protilehlých stěnách (A, B ) prořezy (2, 3), které vycházejí od jeho konce ve směru jeho podélné osy (100) a do kterých je vložen příčný prvek (4) o šířce průřezu odpovídající šířce prořezů (2, 3), v nichž je zajištěn spojovacím třmenem (6), jehož pružná ramena (7, 8) jsou zasunuta mezi povrchem příčného prvku (4) a vnitřním povrchem podélného prvku (1) a zachyceny v nich svými výčnělky (10) zapadajícími do odpovídajících otvorů (11) v přilehlých stěnách (A, B ) podélného prvku (1). 2. Spoj podélného a příčného prvku podle nároku 1, vyznačující se tím, že na pružných ramenech (7, 8) je provedeno rozvidlení prořezy (9) uspořádanými ve směru podélné osy (100) podélného prvku (1). 3. Spoj podélného a příčného prvku podle nároku 1, případně 1 a 2 vyznačující se tím, že spojovací třmen (6) se ve smontovaném stavu dotýká vnitřní zadní plochou (P) a alespoň v části svých délek vnitřních ploch (C, D) vnějšího povrchu příčného prvku (4) a alespoň v části svých délek bočních ploch (A, B) pružných ramen (7, 8) protilehlých stěn (A, B ) podélného prvku (1). 4. Spoj podélného a příčného prvku podle některého nebo některých z předchozích nároků vyznačující se tím, že vnitřní zadní plocha (P) spojovacího třmenu (6) je opatřena výčnělkem (12), přičemž ve smontovaném stavu je výčnělek (12) zasunut v odpovídajícím otvoru (13) provedeném v přilehlé straně (5) příčného prvku (4). 5. Spoj podélného a příčného prvku podle některého nebo některých z předchozích nároků vyznačující se tím, že boční plochy (A, B) pružných ramen (7, 8) v nesmontovaném stavu spojovacího třmenu (6) ve směru od konců prořezů (9) jsou rovnoběžné nebo alespoň v části svých délek svírají úhel α do 10 0. 6. Spoj podélného a příčného prvku podle některého nebo některých z předchozích nároků vyznačující se tím, že vnitřní plochy (C, D) pružných ramen (7, 8) v nesmontovaném stavu spojovacího třmenu (6) ve směru od počátků prořezů (9) jsou rovnoběžné nebo alespoň v části svých délek svírají úhel β do 10 0. 7. Spoj podélného a příčného prvku podle některého nebo některých z předchozích nároků vyznačující se tím, že součet šířek (H2) a (H3) pružných ramen (7) s výčnělky (10) a rovněž součet šířek (H2) a (H3) pružných ramen (8) s výčnělky (10) je stejný nebo přednostně menší než šířka (H1) vnitřní dutiny (E) podélného prvku (1). 8. Spoj podélného a příčného prvku podle některého nebo některých z předchozích nároků vyznačující se tím, že ve smontovaném stavu je šířka (H4) prořezů (9) na koncích pružných ramen (7, 8) stejná nebo přednostně větší než součet šířek (H2) a (H3) pružných ramen (7) s výčnělky (10) a rovněž pružných ramen (8) s výčnělky (10). 6
9. Spoj podélného a příčného prvku podle některého nebo některých z předchozích nároků vyznačující se tím, že spojovací třmen (6) je zhotoven z umělé hmoty. 7
Užitný vzor s názvem Zámkový systém motorové kapoty automobilu - majitelem tohoto technického řešení je výrobní společnost v České republice zabývající se zpracováním plastů - zhotovování výlisků, přípravků a jednotlivých forem pro vstřikování plastických hmot a pryže. Technické řešení se týká oblasti zámků, konkrétně jde o zámkový systém motorové kapoty automobilu. Zámkový systém je u automobilu využitelný nejen pro motorovou kapotu, ale je možno ho po přizpůsobení aplikovat i na víka zavazadlových prostorů nebo na páté dveře. NÁROKY NA OCHRANU 1. Zámkový systém motorové kapoty automobilu, který má na pevné části karoserie uložený zámek (1) a na kapotě uložený nájezdový třmen (11), pojistný hák (16) a odtlačovací ústrojí (12) kapoty, nebo na pevné části karoserie uložený nájezdový třmen (11), pojistný hák (16) a odtlačovací ústrojí (12) kapoty a na kapotě uložený zámek (1), přičemž nájezdový třmen (11) U-tvaru tvoří dvě rovnoběžná ramena spojená spolu čepem, vyznačující se tím, že odtlačovací ústrojí (12) je tvořeno pružinovou jednotkou (13) uloženou s předpětím mezi nosnou deskou (10) nájezdového třmenu (11) a opěrnou miskou (14), která je posuvně uložena na ramenech nájezdového třmenu (11). 2. Zámkový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružinová jednotka (13) je tvořena vinutou pružinou uspořádanou kolem nájezdového třmenu (11). 3. Zámkový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružinová jednotka (13) je tvořena dvěma vinutými pružinami nasazenými na ramenech nájezdového třmenu (11). 4. Zámkový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že opěrná miska (14) je na ramenech nájezdového třmenu (11) vedena dvěma otvory vytvořenými v opěrné misce (14) a procházejícími jejími axiálními krčky (15). 5. Zámkový systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že opěrná miska (14) je vytvořena z plastu v jednom kuse s axiálními krčky (15). 6. Zámkový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že nájezdový třmen (11) s odtlačovacím ústrojím (12) je upevněn na nosné desce (10), na níž je dále otočně uložen pojistný hák (16) s torzní pružinou (17) nasazenou na čepu otočného uložení pojistného háku (16) a opřenou jedním ramenem na nosné desce (10) a druhým na pojistném háku (16), přičemž tyto části (10,11,12,16,17) tvoří jeden montážní celek. 7. Zámkový systém podle nároku 6, vyznačující se tím, že pojistný hák (16) je při odjištěné poloze zámku (1) zachycen za skříň (2) zámku nebo za z ní vyčnívající část připevňovacího šroubu (4). 8. Zámkový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že zámek (1) má dvouramennou otočně uloženou západku (6), která má na každém ramenu (7,8) jeden úchyt (9) pro lanka (18) dálkového odjišťování zámku (1) z levé a pravé strany. 8
9. Zámkový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že zámek (1) má na protilehlých stranách vytvořeny ve skříni (2) výstupy (3) pro lanka (18) dálkového odjišťování zámku. (část vyobrazení) 9
5. Jakým způsobem lze přihlásit užitný vzor do zahraničí Ochrana platí vždy jen v té zemi, kde by užitný vzor přihlášen a udělen na něj ochranný dokument. Pokud chceme mít ochranu ve více státech, musíme o to požádat patentové úřady příslušných zemí. U užitných vzorů připadá v úvahu při přihlašování do zahraničí pouze národní cesta, ale však v omezeném rozsahu. Omezení spočívá v tom, že ne všechny státy poskytují tento druh ochrany technických řešení. Ochranu formou užitného vzoru lze zajistit ve většině států Evropy (vyjma např. Velké Británie, kde jedinou možností přihlášení technického řešení k ochraně je podání přihlášky vynálezu), vybraných státech světa, jako je např. i vzdálená Čína. Národní cestou Přihlašovatel může přihlásit užitný vzor přímo v každém státu, pro který ochranu požaduje, ale musí si předtím zjistit, zda taková ochrana užitným vzorem je ve vybraném státu vůbec možná. V každém vybraném státu je však nutno oslovit a zvolit příslušného zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným patentovým úřadem, přeložit popis užitného vzoru a nároky na ochranu do úředního jazyka tohoto státu a zaplatit příslušné správní poplatky. Veškeré řízení včetně sledování lhůt a placení poplatků pak vyřizuje zvolený patentový zástupce. 10
6. Rešerše Účel provádění rešerše je různý, odvíjí se od toho, v jaké fázi řešení technického řešení je zpracovávána a co přesně má být výsledkem zpracované rešerše. Je možné zpracovat následující rešerše: Rešerše na stav techniky Stav techniky je třeba prověřit před započetím prací na řešení nového výzkumného nebo vývojového úkolu, aby se vycházelo z již známého stavu, který zároveň ukáže směr, který určitý obor sleduje, co zůstává nevyřešeno a kde se otevírá cesta dalších nových řešení. Rešerše na průmyslově právní aktivitu firem Průmyslově právní aktivita firem je především zájem konkurenční, kdy je z této rešerše možno sestavit plán vývozu výrobků konkurenční firmy, přehled jejich výrobků a zájem o ochranu technických řešení na těchto výrobcích, podle velikosti odhadnutých nákladů na ochranu odhadnout objemy výroby apod. Výroky o nezávadnosti technických řešení Výroky o nezávadnosti nového výrobku nebo technologie by měly být součástí informací při zavedení nebo uvedení výrobku na trh. V případě, že nový výrobek obsahuje řešení, které je chráněno některým z ochranných dokumentů, dochází k porušování práv třetích osob nebo i k nekalé soutěži a výrobku hrozí stažení z trhu nebo úplná likvidace. Hlavní přínosy rešerší Vývoj a výzkum nového výrobku nebo technologie se zbytečně nevrátí zpět do vyvinutého stádia a může se ihned zaměřit na otevřenou cestu. Předem je možné zjistit, kterým směrem se ubírá konkurenční firma a podle toho plánovat svůj výrobní program, země vývozu a objemy výroby. Předem je možné vyloučit porušování práv třetích osob vlastními výrobky a zamezit tak soudním sporům dodatečným nákupům licencí, zákazu vývozu do určitých zemí nebo dokonce likvidaci vlastního výrobku. 11
7. Společný výzkum a vývoj technického řešení V současné době se stále více rozvíjejí možnosti spolupráce různých subjektů či obchodních partnerů řešení technického řešení v rámci společného výzkumu a vývoje. Je velice důležité si předem smluvně vyjasnit vzájemné vztahy, zejména: kdo bude vlastnit či spoluvlastnit výsledky nehmotného charakteru kdo bude přihlašovatelem předmětů průmyslových práv kdo bude financovat přihlášení technického řešení k ochraně kdo bude rozhodovat o užití či převodu těchto práv jak budou rozděleny výnosy z tržeb nebo licenčních poplatků v případě poskytnutí licence třetí straně kdo bude řešit případné spory a kdo a jak je bude financovat 8. Licenční smlouva k užitnému vzoru Majitel užitného vzoru může poskytnout třetí straně právo k jeho využití uzavřením výlučné či nevýlučné licenční smlouvy. Majitel jakožto poskytovatel zůstává i nadále majitelem užitného vzoru, povoluje pouze užívání užitného vzoru v určitém rozsahu, místě, čase a podle dalších podmínek. Snahou majitele užitného vzoru je rovněž získání finančně silného partnera a získání finančních prostředků zvýšením tržeb prostřednictvím jednorázovou platbou nebo formou ročních licenčních poplatků. Dalším důvodem pro poskytnutí licence může být nedostatek poptávky, nedostatečná vlastní využitelnost, výměna výsledků výzkumu a vývoje, vstup na nový trh či nemožnost využití na určitém území. Na druhé straně nabyvatel licence snadněji získá lacinější inovaci, může využít rozšířenou nabídku výrobků na trhu, popř. tímto způsobem řeší urovnání hrozby průmyslově právního sporu, ve kterém se využíváním podobného či shodného řešení ocitl. 12
9. Porušování práv k užitnému vzoru Majiteli užitného vzoru přísluší určitá vlastnická práva. Tato práva spočívají zejména v tom, že majitel může užitný vzor výlučně užívat, udělit souhlas jiné osobě s jeho užíváním, tj. poskytnout licenci a dále také může své právo na jinou osobu převést. K porušení práv k užitnému vzoru dochází zpravidla tehdy, když je začne využívat osoba, které jejich majitel právo k užívání neposkytl. Porušováním práv k užitnému vzoru je dále zejména výroba užitným vzorem chráněných výrobků na komerčním základě bez souhlasu majitele práva. Právo porušuje ten, kdo bez souhlasu majitele užitného vzoru vyrábí, nabízí nebo používá (například při výrobě nebo jinak) takový výrobek nebo zařízení nebo k tomu účelu s nimi nakládá (například je dováží). Porušování práv k užitnému vzoru zasahuje vážným způsobem do materiálních práv zejména právě z toho důvodu, že oprávněným osobám není za užívání tohoto nehmotného statku poskytována úplata. Dalším důsledkem tohoto jednání je negativní zásah do poměrů konkurenceschopnosti soutěžitelů na trhu, neboť dochází jednak ke znevýhodnění a jednak k přímým i nepřímým ztrátám na straně oprávněných osob. Spory z porušení práv k užitnému vzoru Těžiště právní ochrany proti porušování práv k užitnému vzoru spočívá v prostředcích občanského soudního procesu. Majitel užitného vzoru se tedy proti porušování svého práva může bránit především u soudu. Hmotně právní úprava soudních prostředků, které má k dispozici, je obsažena v zákonu č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Porušování práv k užitnému vzoru může být současně také nekalosoutěžním jednáním ve smyslu obchodního zákoníku, proti kterému se může majitel užitného vzoru soudně bránit. Žalobou se lze v občanském soudním řízení domáhat toho, aby bylo rozhodnuto o splnění právní povinnosti. Tato povinnost bude obvykle spočívat v tom, aby se v případě, že 13
porušování práva stále trvá nebo hrozí jeho opakování v budoucnosti, žalovaný zdržel jednání porušujícího práva k užitnému vzoru a dále aby odstranil následky svého jednání. Přitom majitel užitného vzoru se může domáhat, aby výrobky, které porušují jeho práva, byly staženy z trhu, za určitých podmínek také aby byly trvale odstraněny nebo zničeny. Kromě toho se majitel užitného vzoru v případě, že mu vznikla škoda, tedy majetková újma, může domáhat její náhrady nebo vydání bezdůvodného obohacení, došlo-li k němu. Pokud zásahem do jeho práva vznikla nemajetková újma (například poškození jeho dobrého obchodního jména), může se domáhat přiměřeného zadostiučinění (například uveřejnění omluvy nebo finančního zadostiučinění). Prokazování výše vzniklé škody může někdy v praxi působit obtíže. Proto má majitel užitného vzoru možnost navrhnout soudu, aby stanovil náhradu škody popř. výši bezdůvodného obohacení paušální částkou. Tato paušální částka se rovná nejméně dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý k získání užívání práva k užitnému vzoru. 10. Závěr Vzhledem k tomu, že oblast duševního vlastnictví je oblastí zcela specifickou a vyžaduje vysoké odborné znalosti a vědomosti, je proto vhodné obrátit se vždy (i když to v některých případech není příslušným právním předpisem vyžadováno) na patentového zástupce, který hraje v procesu zpracování, přihlašování, správy, rešeršní činnosti a vlastního využití užitného vzoru či jiné formy duševního vlastnictví velice důležitou roli. Je nutno však poznamenat, že patentový zástupce majiteli užitného vzoru či jiné formy duševního vlastnictví nezaručí úspěšnost užitného vzoru či jiné formy duševního vlastnictví v tržním hospodářství a komerčním využití. Tento krok je zcela v rukou majitele užitného vzoru či jiné formy duševního vlastnictví a záleží pouze na něm a jeho odpovědnosti, jak bude se svým právem nakládat, účelně s ním hospodařit a vytěžit tak z něj maximum v rámci svých podnikatelských aktivit. 14
Informační zdroje Zákon č. 14/1993 Sb. o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění Zákon č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v platném znění Zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění Zákon č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech, v platném znění Zákon č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění Vyhláška č. 550/1990 Sb. o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, v platném znění Zákon č. 417/2004 Sb. o patentových zástupcích, v platném znění Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, v platném znění Úmluva o Světové organizaci duševního vlastnictví, 1967, Stockholm, v platném znění Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížská unijní úmluva), 1883, revidovaná v Bruselu 1900, v platném znění Smlouva o patentové spolupráci (PCT), 1970, Washington, v platném znění Informační brožury vydané ÚPV Praha, 2006, 2008 - Duševní vlastnictví, Technická řešení a jejich právní ochrana, Vynálezy pro budoucnost, Průmyslové vzory a jejich právní ochrana, Průmyslový vzor Společenství, Ochrana průmyslového vlastnictví po přístupu ČR do EU Příručka ochrana duševního vlastnictví, 2007, Hospodářská komora České republiky Obecné otázky průmyslově právní ochrany, ÚPV K. Čada, seminář Ostrava, 2007 Internetové stránky Úřadu průmyslového vlastnictví Praha, dostupné z www.upv.cz Internetové stránky HM PARTNERS s.r.o. Ostrava, dostupné z www.hmpartners.cz Databáze klientů Divize ochrany a správy duševního vlastnictví HM PARTNERS s.r.o. Mezinárodní smlouvy na ochranu průmyslového vlastnictví, 2011, ÚPV Čada K.: Know - how a obchodní tajemství, 2010, ÚPV Komunitární předpisy v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví, 2009, ÚPV Pičman D.: Průmyslově právní informace a rešeršní systémy, 2008, ÚPV Rýdl J.: Průmyslový vzor a zpracování národní přihlášky průmyslového vzoru, 2008, ÚPV Národní předpisy se vztahem k průmyslovému vlastnictví, 2007, ÚPV Duševní vlastnictví jako zdroj kvalitativního rozvoje, 2004, ÚPV 15
Kontakt Ing. Zdeněk Michálek evropský patentový zástupce jednatel společnosti HM PARTNERS s.r.o. 28. října 150, 702 00 Ostrava tel.: + 420 606 760 130 zmichalek@hmpartners.cz 16