integrovaný blok: Pohádkové slavnosti Pohádky z chaloupky na vršku VELIKONOCE 1) MOTIVAČNÍ PŘÍBEH Pohádky z chaloupky na vršku - pusťte dětem následující krátké pohádky s jarní tématikou: - https://www.youtube.com/watch?v=sae0yum4q_8&list=plthuqoc0y_xyq05lpmvvs- IATL3ioiZuJ&index=4 - https://www.youtube.com/watch?v=_4qngxtiyja&list=plthuqoc0y_xyq05lpmvvs- IATL3ioiZuJ&index=5 2) POZNÁVÁME - jarní pranostiky: - zeptejte se dětí, zda znají některé jarní pranostiky: Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem. Máj, půjdeme v háj. Časné jaro mnoho vody, jarní deště mnoho škody. Kdo na jaře neseje, v zimě nevěje. V březnu vítr, v dubnu déšť pak jistě úrodný rok jest. Skřivan si musí v březnu vrznout, i kdyby měl zmrznout. O svatém Tomáši, sníh bředne na kaši. (7. březen) Sníh dubnový pole hnojí. Jaký duben, takový říjen. Na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři (24. duben) Svatá Žofie políčka zalije (15. květen) - Co tyto pranostiky znamenají? Znáte nějaké další? - zopakujte vyjmenování měsíců v roce a ročních období
- Velikonoce: Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy si lidé v mnoha zemích po celém světě připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Domácností se line vůně pečeného beránka, stůl zdobí čerstvě utržené větvičky zlatého deště a kočiček, malují se vajíčka a mnohem více. S velikonočními oslavami se zkrátka pojí spousta tradic, zvyků i pověr. Některé jsou už dávno zapomenuty, jiné se těší oblibě dodnes. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, odkud tyto tradice pocházejí a kde se vzaly? Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka. Jako náboženský svátek připomínající osvobození z egyptského otroctví se Velikonoce objevily poprvé u Židů. Na památku vyjití z Egypta jej Židé slaví dodnes. Každá izraelská rodina na Velikonoce obětovala mladého berana a jeho krví potřela veřeje svého domu jako symbol ochrany celé rodiny. Symbol velikonočního beránka se tak přenesl i do křesťanských Velikonoc. A proč jsou Velikonoce pohyblivým svátkem? Připadají totiž na první neděli po jarním úplňku, tedy na období mezi 22. březnem a 25. dubnem. Škaredá středa: uklízíme s úsměvem na rtech Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Říká se jí také Sazometná či Smetná, protože právě ve středu před Velikonocemi se po zimě vymetaly saze z komína. Doma bychom si měli důkladně uklidit a vysmýčit všechny kouty, abychom tak vyhnaly zlo nejen ze svého domova, ale ze života. A aby to zafungovalo, musíme se při gruntování pořád usmívat a v žádném případě se neškaredit. Podle jedné z lidových pověr nám by totiž zakaboněná tvář zůstala celý rok, minimálně bychom se mračili každou středu v roce. Zelený čtvrtek: nehádáme se a jíme jidáše Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma, a proto se až do sobotního večera, kdy se zase vracejí, místo nich používají třikrát denně řehtačky. To je kravál. Čtvrtek je dnem odpouštění, klidu a míru. Určitě bychom se měli ovládat a s nikým se nehádat, také si nesmíme nic (hlavně hotovost) půjčovat za odměnu se nám budou obloukem vyhýbat spory a sváry a i peníze si k nám najdou cestu, tedy když se o to aspoň trochu sami přičiníme. Neměli bychom zapomenout na jidášky jako připomínku na Jidáše, který zradil Krista. Kdo na Zelený čtvrtek sní jidáše potřeného medem, bude celý rok v pohodě a fit. Další podmínkou pevného zdraví jsou čerstvé zelené pokrmy, jako jsou špenát, kopřivy, hrášek, zelí atd. Kdo má zahradu, měl by zasít hrách, ředkvičky a další zeleninu, protože vše, co se v tento den vyseje, dobře prospívá. A když před východem slunce zatřeseme ovocnými stromy, budeme mít bohatou úrodu. Velký pátek: magický den hledání a nalézání Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Tenhle den má v sobě mnoho tajuplného a magického. Nesmíme se ani dotknout masa, nesmíme prát prádlo a jakkoli hýbat s půdou, tedy se musíme vyhnout jakéhokoli zahradničení. Teď si shrňme, co naopak dělat máme: brzy ráno, ještě před rozbřeskem, ve svém vlastním zájmu vyběhneme k nejbližšímu potoku nebo řece (musí to být voda tekoucí, tak snad bude stačit i z vodovodu) a omýt se, protože jen tak máme šanci, že zůstaneme celý rok zdraví. A voda z pramenů se prý ráno mění na víno, což možná stojí za vyzkoušení... Na Velký pátek se také na několik hodin otvírají poklady ve skalách a sklepeních. Pokud bychom se ale nechali zlatem a drahým kamením natolik okouzlit, že zapomeneme na čas, tak se skála zavře a my tam na rok zůstaneme zavřeni. Tak pozor! Jedna z jiných pověr tvrdí, že na Velký pátek najdeme něco nám vzácného, co jsme v minulém roce ztratili nebo založili.
Bílá sobota: konec půstu a střídmosti Poslední den dlouhotrvajícího půstu a střídmosti. Bílá je barva roucha, ve kterém se lidé pohřbívali. Na Bílou sobotu se kdysi bílilo a uklízelo, aby byla chalupa jako klícka. Připravovaly se sváteční pokrmy, pekly se mazance a beránci, pletly se pomlázky a zdobily kraslice, což se dělá i dnes. Děvčata, která trápí pihy a nečistá pleť, by si měla omýt obličej svěží ranní rosou, prý to pomáhá. Potom honem ještě před východem slunce vymést novým koštětem všechny místnosti, aby se v nich nedržel hmyz, myši a další havěť. Neděle Boží hod velikonoční je ve znamení radosti V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Boží hod velikonoční, nastává čas radosti, pohody a hodování. Na Boží hod se v kostele světily tradiční velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v neděli ochutná posvěceného velikonočního beránka, najde podle pověry ztracenou cestu, což si můžeme vykládat, jak chceme. Neděle je ve znamení hostin v kruhu rodiny a přátel, chodí se po návštěvách, hoduje se a všichni jsou veselí. Velikonoční pondělí: omlazující pomlázka Velikonoce končí starým pohanským zvykem šlehání pomlázkou. Žena nebo dívka má být jemně pošlehána čerstvými, neloupanými, ještě neolistěnými proutky vrby. Vdaným ženám má zajistit plodnost a energii, svodným děvčatům svěžest, krásu a zdraví. Ženy a dívky se za omlazující pošlehání pomlázkou odměňují kraslicemi. Součástí koledování může být polévání vodou, někde mládenci polévají ženy, jinde ženy muže. Pěkným velikonočním zvykem je objímání stromů v sadě nebo v lese, aby na nás přešla jejich síla. 3) HRAJEME SI S ŘEČÍ A ZVUKY - artikulační cvičení - Kuřátko chce ven - děti jsou v dřepu nádech nosem, při výdechu vyslovují -pích, pích, pích přitom píchají prstíky kolem sebe jako do skořápky - Kuřátko se učí pípat píp,píp,píp - Ovečky bééééé, béééé - Slepičk - ko-ko-ko-ko - Ptačí pírko: foukání do peříčka - Kuřátka zobají zoby, zoby, zoby, zob - básničky: Zimo, zimo táhni pryč nebo na tě vezmu bič. Odtáhnu tě za pačesy za ty hory, za ty lesy. Až se vrátím nazpátek, svleču zimní kabátek. Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li, malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.
Hody, hody doprovody já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené, že mi dá lán jetelíčka a já říkal: Ne, ne, ne. Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka, tomu nosím každým rokem, malovaná vajíčka. Hody, hody, zdravíčko, dejte klukům vajíčko. Na pomlázku mašli, že k vám cestu našli. Kdopak ví,kdopak ví nač je proutek vrbový. Co je tohle za otázku? Proutky ty jsou na pomlázku. Co je to,co je to pípá to a zobe to? Kolem kvočny batolení, malé, živé nadělení. Prší, prší, jen se leje vajíčko se z okna směje ať si prší ještě víc, nedělá si z toho nic. Prší, prší stále více na kohouta, na slepice. Utíkají bez dechu, běží rovnou pod střechu. - děti stojí, ruce v bok a otáčí se kolem své osy - opakuje se - děti jsou v kruhu a diví se, pomáhají si pohybem ruky - ve dřepu-napodobují kuřátka - děti se drží za ruce a kráčí v kruhu - pohyb paží od shora dolů, prsty naznačují déšť - ruce nad hlavou sepneme, otáčíme se takto do stran - volné taneční vyjádření (např. Otočky) do konce sloky - opět náznak deště pažemi a prsty - ruce na ramena - křidýlka, pohyb křidélky - běh s křidélky po třídě - zaběhnou na dané místo např. žíněnka Upletl jsem pomlázku je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám. Než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko. Já jsem malý koledníček, tetičko přišel jsem si pro červené vajíčko. Pro vajíčko červené, pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko, koledníček milý?
Kropenatá slepička, snesla bílá vajíčka. Obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji. Pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám - Hádanky: Kvokám, kvokám na dvoře, Vajíčka jsou v komoře. (slepice) Malý zobáček, žlutá peříčka, Právě se vylíhlo z bílého vajíčka. (kuře) Nebýt mého kokrhání Nebylo by rána ani. Vstávejte už, lenoši, Dlouho spát se nesluší. (kohout) Chodí pod korunou král není, nosí ostruhy rytíř není, má šavli husar není, k ránu budívá ponocný není. Kdo je to? (kohout) Malý zobáček, žlutá peříčka, právě se vylíhlo z bílého vajíčka. (kuře) Je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno, a přece se nesmíchá. (vejce) Kulatý dům bez dveří, bílý jako pápěří. Klepneš na něj maličko, hned vyběhne sluníčko. (vajíčko)
4) POHYBUJEME SE - při rozcvičkách s dětmi vybírejte jednoduché cviky, postupujte od hlavy k dolním končetinám, na každou část těla stačí 1-2 cviky (doporučujeme otevřené okno) Cvičení s vajíčkem o Přenášení vajíčka na lžíci o Podávání vejce nad hlavou, pod nohama. o Skáčeme snožmo s vejcem (míčkem) mezi koleny, kotníky. o Házení vajíčkem (míčkem) do obruče, koše apod. Zajíčkova cesta dětem můžete vytvořit překážkovou dráhu podle vašich možností, zde inspirace: o o o o o Zajíček vybíhá koledovat skoky snožmo v obručích Běh podél vody přes lávku přebíháme přes lavičku lávku Vezmeme si košíček, dáme si do něho vajíčka z krabice slalom mezi kužely Za potokem ve mlýnici lezeme tunelem Strýčkovi králíčkovi nesu vajíčka hod na cíl (obruč) Velikonoční cvičení o o o o Jdeme na koledu chůze Zajíček hopsá skoky snožmo Káčátka se batolí houpavá chůze v dřepu Honíme děvčata s pomlázkou běh 5) TVOŘÍME - zapojte děti pokud možno do všech činností, které se s Velikonocemi pojí: pečení beránka, pečené a zdobení velikonočních perníčků, barvení velikonočních vajíček, zdobení či dokonce pletení pomlázky nebo tvorba jarních dekorací, setí osení apod.
- ovečka z papírového tácku a vatových kuliček
- velikonoční závěs slepička
- různé zápichy do květináčů:
- namalujte obrázek podle následujícího diktátu (orientace v prostoru): Namaluj velké vajíčko, pod vajíčko talířek, do prostřed vajíčka kytičku, pod kytičku srdíčko, nad kytičku sluníčko, vedle kytičky v pravo kolečko, vedle kytičky v levo mráček, obrázek vybarvi.
6) ZPÍVÁME A MUZICÍRUJEME
7) PŘÍLOHY