Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2006 LIBOR MAJVELDER

2 Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Zhodnocení úrovně rybářského hospodaření na vybraných nádržích mimopstruhových revírů MRS Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce: Dr. Ing. Jan Mareš Konzultant bakalářské práce: Ing. Roman Krejčí Moravský rybářský svaz Vypracoval: Libor Majvelder

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zhodnocení úrovně rybářského hospodaření na vybraných nádržích mimopstruhových revírů MRS vypracoval samostatně a použil zdroje, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna pro studijní účely. V Brně dne

4 Děkuji vedoucímu bakalářské práce Dr. Ing. Janu Marešovi za odborné rady a připomínky. Děkuji Ing. Romanu Krejčímu za odborné konzultace, rady a návrhy a za poskytnutí mnohých odborných materiálů při vypracování bakalářské práce. Na závěr chci projevit dík své rodině za umožnění studia na této univerzitě.

5 Annotation Estimation of fishing management level in selected reservoirs of course fishing waters of Moravian Fishermen Group The first communities of sport fishermen were organized at the end of 19th century. For example in 1873 a community of fishermen was founded in Opava. Up until the year 1990 a large amount of them were founded. In June 1990 there was founded Moravian Fishermen Group situated in Brno as an independent subject of law at the constituent assembly in Znojmo. It was created by separating the Southmoravian country organization from the Czech Fishermen Group. This bachelors study oversees these grounds of the Moravian Fishermen Group: Dyje 5, Dyje 7, Dyje 15, Hloučela 1, Jevišovka 2A, Jihlava 6, Jihlava 7-8, Křetínka 1, Sázava 19, Svratka 5. The aim of this bachelor s study is to utilize data from Moravian Fishermen Group relevant to fish stock level of selected course fishing waters, processing of fish fry, catch and attendance evidence from 1991 to 2003 included. Dependence between fish stocking and catching was evaluated. Last but not least part of this study was common carp (Cyprinus carpio) catches analysing and estimation of reservoir and river production. In many grounds of Moravian Fishermen Group there are released individuals of common carp having inadequate weight as a stocking in a view of a large yearly increase. This especially refers to the grounds Dyje 15 (Vranov reservoir), Hloučela 1 (Plumlov reservoir), Jevišovka 2A (Výrovice reservoir), Jihlava 6 (Mohelno reservoir), Jihlava 7-8 (Dalešice reservoir), Křetínka 1 (Letovice reservoir), Sázava 19 (Tylsko reservoir), Svratka 5 (Brno reservoir). I recommend to release rather a large number of stock of lower weight in these locations. A good natural production of reservoirs would be utilised this way. Even after a large stocking of common carp in the grounds of Dyje 7 (Mušov reservoir) there was still a decrease of catch. The main reason is the migrating flocks of cormorant (Phalacrocorax carbo). A clear example of correct instigated fishermen s care can be Nové Mlýny reservoir (Dyje 5) where they are able to keep a large weight of catch even after a lower weight of stocking.

6 Seznam příloh Příloha 1.: Velikost sledovaných revírů (Graf 1) Příloha 2.: Revír Dyje 5 Novomlýnská nádrž (Graf 2-8) Příloha 3.: Revír Dyje 7 Mušovská nádrž (Graf 9-15) Příloha 4.: Revír Dyje 15 Nádrž Vranov (Graf 16-22) Příloha 5.: Revír Hloučela 1 Nádrž Plumlov (Graf 23-29) Příloha 6.: Revír Jevišovka 2A Nádrž Výrovice (Graf 30-36) Příloha 7.: Revír Jihlava 6 Nádrž Mohelno (Graf 37-43) Příloha 8.: Revír Jihlava 7-8 Dalešická nádrž (Graf 44-50) Příloha 9.: Revír Křetínka 1 Letovická nádrž (Graf 51-57) Příloha 10.: Revír Sázava 19 Tylská nádrž (Graf 58-64) Příloha 11.: Revír Svratka 5 Brněnská nádrž (Graf 65-71)

7 Obsah 1. Úvod...9 2. Současná charakteristika vybraných lokalit...10 2.1. Obecná charakteristika...10 2.2. Popis rybářských revírů...12 2.2.1. Dyje 5 (Novomlýnská nádrž)...12 2.2.2. Dyje 7 (údolní nádrž Mušovská)...13 2.2.3. Dyje 15 (nádrž Vranov)...14 2.2.4. Hloučela 1 (nádrž Plumlov)...15 2.2.5. Jevišovka 2A (nádrž Výrovice)...15 2.2.6. Jihlava 6 (nádrž Mohelno)...16 2.2.7. Jihlava 7-8 (Dalešická nádrž)...16 2.2.8. Křetínka 1 (Letovická nádrž)...16 2.2.9. Sázava 19 (Tylská nádrž)...17 2.2.10. Svratka 5 (Brněnská nádrž)...17 2.3. Předchozí studie...18 3. Cíl práce...19 4. Materiál a metodika...20 5. Výsledky a diskuze....22 5.1. Dyje 5 (Novomlýnská nádrž)...21 5.1.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...21 5.1.2. Výlov ryb udicí...23 5.2. Dyje 7 (údolní nádrž Mušovská)...25 5.2.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...25 5.2.2. Výlov ryb udicí...27 5.3. Dyje 15 (nádrž Vranov)...29 5.3.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...29 5.3.2. Výlov ryb udicí...31 5.4. Hloučela 1 (nádrž Plumlov)...33 5.4.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...33 5.4.2. Výlov ryb udicí...35 5.5. Jevišovka 2A (nádrž Výrovice)...37

8 5.5.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...37 5.5.2. Výlov ryb udicí...39 5.6. Jihlava 6 (nádrž Mohelno)...41 5.6.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...41 5.6.2. Výlov ryb udicí...43 5.7. Jihlava 7-8 (Dalešická nádrž)...45 5.7.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...45 5.7.2. Výlov ryb udicí...47 5.8. Křetínka 1 (Letovická nádrž)...49 5.8.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...49 5.8.2. Výlov ryb udicí...51 5.9. Sázava 19 (Tylská nádrž)...53 5.9.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...53 5.9.2. Výlov ryb udicí...515 5.10. Svratka 5 (Brněnská nádrž)...57 5.10.1. Zhodnocení úrovně zarybňování...57 5.10.2. Výlov ryb udicí...59 6. Závěr...61 7. Seznam použité literatury...62

9 1. Úvod První spolky sportovních rybářů se začínají v Čechách organizovat koncem 19. století. Například v roce 1873 byl založen rybářský spolek v Opavě. Do roku 1900 jich bylo založeno několik desítek. Nejznámější rybářský spolek První rybářský klub v Praze byl založen v roce 1886. Jeho členy byly významné osobnosti té doby, například prezident Tomáš Garrigue Masaryk, či světoznámá zpěvačka Ema Destinová. O práci tohoto spolku informoval Rybářský věstník, později rybářské listy, které jsou předchůdcem dnešního časopisu Rybářství. Již začátkem 20. století pociťovaly rybářské spolky potřebu vytvoření velké společné organizace, která by mohla účinněji hájit chov, lov i ochranu říčních ryb a dalších vodních živočichů. K vytvoření jednotné organizace však došlo až v roce 1957, kdy sloučením Jednoty rybářů v Praze a Jednotného sväzu rybárov v Žilině vznikl Československý rybářský svaz rybářů, který měl v roce založení 409 místních organizací a 78 767 registrovaných členů. V roce 1968 došlo k opětovnému rozdělení Československého rybářského svazu rybářů na dva samostatné svazy, Český rybářský svaz a Slovenský rybárský sväz. V červnu roku 1990 byl na ustavujícím sjezdu ve Znojmě ustaven jako samostatný právní subjekt Moravský rybářský svaz se sídlem v Brně, který vznikl odštěpením tehdejší jihomoravské krajské organizace od Českého rybářského svazu. V Moravském rybářském svazu je ke konci roku 2003 registrováno celkem 79 224 členů, z toho je 62 732 dospělých členů a 16 492 mladých členů. Ti jsou zastoupeni 12 396 dětmi ve věku od 8 do 15 let a mládeži v kategorii 16-18 let v počtu 4 096 členů. Vývoj prodeje mimopstruhových povolenek vykazuje zvýšení z 38 576 z roku 1991 na 58 374 v roce 2003. Členové MRS jsou organizováni v 103 místních organizacích, jenž zajišťují výkon rybářského práva na celkové ploše 6 821,60 ha mimopstruhových revírů. Z toho nádrže a údolní nádrže zaujímají 5 189,40 ha a volně tekoucí toky 1 632,20 ha.

10 2. Současná charakteristika vybraných lokalit 2.1. Obecná charakteristika Vodní toky jsou charakteristické jednosměrným prouděním vody, která protéká přirozeným, upraveným nebo umělým korytem. Systém vodního toku, tvořící jeho povodí, začíná prameny přecházejícími v pramenné stružky a vlásečnice (kapiláry). Dalšími přítoky tok zesiluje a mohutní, vytvářejí se potoky, říčky a řeky (Adámek a kol., 1997). Základní hospodářskou jednotkou na volných vodách je rybářský revír. Rybářskými revíry jsou vyhlašovány především hlavní toky, přičemž hranice mezi jednotlivými revíry jsou tvořeny překážkami napříč toku, které znemožňují tah ryb (jezy, vodní stavby). K rybářskému revíru patří také veškeré přítoky hlavního toku s výjimkou sítě napájecích, obtokových a odtokových stok v rybničních soustavách, sloužících k chovu ryb. Dále sem patří jezera, odstavená říční ramena, tůně, retenční nádrže, odvodňovací a zavodňovací kanály, důlní propadliny a rybníky, pokud jsou užívány jako rybníky. Rybářské revíry vyhlašuje Ministerstvo zemědělství České republiky na základě žádosti vlastníka, nebo uživatele vodní plochy o zřízení rybářského revíru. Rybářský revír vytváří vodní celek, na kterém je realizován výkon rybářského práva. Po zřízení rybářského revíru vydává Ministerstvo zemědělství uživateli rybářského revíru dekret, který je základním dokumentem každého revíru. V dekretu jsou uvedeny tyto skutečnosti: kdo je uživatelem revíru, popis revíru s uvedením hranic revíru, rozloha revíru (v případě toku jeho délka), roční zarybňovací plán, maximální počet ročních vydaných povolenek, datum vydání dekretu, eventuelně výjimky z rybářského řádu pro daný revír. Název revíru je tvořen na tekoucích vodách názvem toku s číslem revíru. Říční revíry jsou číslovány pořadově od ústí proti proudu směrem k pramenům. U stojatých vod, které tvoří samostatné revíry, je jejich název odvozen od názvu lokality (Adámek a kol., 1997). Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označuje tabulkou s pojmenováním rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti,

11 a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový, nebo chráněnou rybí oblast a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmy, nebo název u právnické osoby (Vyhl. 197/2004 Sb.). Rybářské revíry lze třídit podle různých hledisek. Základní rozdělení na revíry mimopstruhové a pstruhové lze odvodit především na základě struktury rybí obsádky a biologických charakteristik revíru. O tom, zda je revír mimopstruhový či pstruhový, rozhoduje Ministerstvo zemědělství ČR již v okamžiku zřízení rybářského revíru a tato skutečnost je uvedena v dekretu rybářského revíru. Mimopstruhové revíry jsou dolní a střední úseky řek v nižších a středních nadmořských výškách. Vyznačují se pomalu až středně tekoucí vodou, jsou hlubší a prostorné, dno je tvrdé nebo pokryté vrstvou sedimentů. Mezi mimopstruhové revíry patří také většina údolních nádrží, rybníky, odstavená říční ramena, zatopené lomy, důlní propadliny atd., tedy vody stojaté, vody v nižších polohách, kde jako hlavní druhy převažují kapr, kaprovité nebo dravé ryby. Mimopstruhové revíry se označují zkratkou MP. Pstruhové revíry bývají vyhlášeny na horních úsecích řek a potoků a zasahují až do pramenitých oblastí. Pstruhové revíry se nacházejí ve středních a vyšších nadmořských výškách. Mají prudce tekoucí vodu, tvrdé dno s překážkami a úkryty, jsou méně prostorné, užší. Hlavní rybou je pstruh, dále se vyskytují pstruh duhový, lipan podhorní, siven americký. Pstruhové revíry se označují zkratkou P (Adámek a kol., 1997). Je třeba upřesnit pojmy rybník a údolní nádrž. Rybník je umělé vytvořená, vypustitelná vodní nádrž, převážně určená k chovu ryb. Zatímco údolní nádrž je vodní nádrž vzniklá přehrazením údolí přehradním tělesem, takže jí tvoří dno údolí, boky údolí a návodní líc až po maximální hladinu. Je nutno připomenout, že u žádné z budovaných nádrží se nepamatovalo na její využití chovem ryb, takže nikde nebyla při stavbách provedena nejnutnější opatření a zařízení k rybochovným účelům ani náznak úprav terénu pro odlov ryb (Prášil a Reiser, 1976).

12 2.2. Popis rybářských revírů Tato bakalářská práce se zaobírá těmito revíry MRS: Dyje 5, Dyje 7, Dyje 15, Hloučela 1, Jevišovka 2A, Jihlava 6, Jihlava 7-8, Křetínka 1, Sázava 19, Svratka 5. Popis rybářských revírů podle Bližších podmínek výkonu rybářského práva (2005) pro vody mimopstruhové: 2.2.1. Dyje 5 (Novomlýnská nádrž) Dyje 5 číslo revíru 461 024 délka revíru 9,0 km rozloha revíru 1 600 ha hospodář. činnost - MRS Brno lov MRS Brno Novomlýnská nádrž byla zprovozněna v roce 1988 a její zatopená plocha dosahuje 1 600 ha při průměrné hloubce 4 m. Situování tohoto vodního díla v klimaticky nejteplejší zemědělské oblasti jižní Moravy dávalo od počátku předpoklady vysoké úživnosti nádrže, spojené s vysokou biomasou ryb, jejich rychlým růstem a dosahováním trofejních velikostí, zejména v případě kapra a sumce (Spurný a Baruš, 2003). Přítok Moravy. Od hráze Novomlýnské nádrže až k hrázi Věstonické nádrže. Zákaz lovu v úsecích (označeno tabulemi): - silnice Dolní Věstonice-Strachotín - od skládky hradidel až po sjezd k čerpací stanici Milovice - v areálu TJ Vodní sporty - od přístaviště Povodí Moravy s. p. až po hráz Věstonické nádrže - v odvodňovacích kanálech kolem nádrže - v prostorách ohraničených bójemi, kde provádí uživatel revíru hospodářskou těžbu ryb Je zakázáno jakýmkoliv způsobem porušovat kamenné opevnění přemísťováním jednotlivých kamenů, jakož i obsazování takto poškozených míst. Rovněž je zakázáno rozdělávání ohňů na asfaltovém opevnění. Zákaz přechovávání ulovených ryb v odvodňovacích kanálech kolem nádrže. Zákaz instalace bójek, kromě bójek sloužících

13 k lovu dravých ryb. Lov z loděk je povolen. Míra kapra 45 cm, štiky 60 cm, candáta 50 cm. 2.2.2. Dyje 7 (údolní nádrž Mušovská) Dyje 7 číslo revíru 461 026 délka revíru 22,4 km rozloha revíru 530 ha hospodář. činnost - MRS Brno lov - MO Mikulov Po vybudování Mušovské nádrže byla v prvních letech po napuštění nejhorší situace z hlediska čistoty vody. Nádrž zachycovala extrémně silné organické znečištění přiváděné říčkou Pulkavou z rakouského Pernhofenu z továrny na výrobu kyseliny citrónové. Hydrobiologické poměry v nádrži se rapidně zhoršovaly, až vyvrcholily známou ekologickou katastrofou v zimním období 1984/85, kdy v důsledku kyslíkového deficitu uhynula celá rybí obsádka nádrže v hodnotě 3 milionu korun. Rakouská strana pak byla nucena urychleně postavit účinnou ČOV. Po jejím uvedení do provozu se situace výrazně zlepšila (Spurný, 1998). V letech 1953-1978 byl tento mimopstruhový říční revír uváděn s délkou toku 14 km, plochou toku řeky 50 ha a se 6 samostatnými vodními plochami a oddělenými říčními rameny v celkové rozloze 10 ha, sumárně tedy 60 ha. Po dokončení výstavby Mušovské nádrže (1978) a po jejím napuštění je revír Dyje 7 uveden pod stejným číslem a popisem (Baruš a kol., 2002). Od tělesa hráze Mušovské nádrže až po státní hranici u Nového Přerova. Zákaz lovu v úsecích (označeno tabulemi): - v odvodňovacích kanálech kolem přehrady - z hráze tvořící silnici Brno-Mikulov a silnici Pasohlávky-Brod nad Dyjí - v prostoru označeném bójemi, kde uživatel revíru provádí hospodářskou těžbu ryb - v prostoru od státní silnice Mikulov-Brno po vývaziště lodí Povodí Moravy s. p. (celoročně) - v prostoru kotvení výletní lodě (na každou stranu v délce 20 metrů pobřežní linie) v

14 období od 1. 7. do 31. 8. - v areálu kempu "Merkur" na břehové linii rybářského revíru 461 026 DYJE 7 v úseku přilehlém k "Malé laguně" (revír DYJE 7B) v období od 1. 7. do 31. 8. - v oploceném areálu Jachtclubu v k. ú. Pasohlávky (celoročně) Je zakázáno jakýmkoliv způsobem porušovat kamenné opevnění přemísťováním jednotlivých kamenů, jakož i obsazování takto poškozených míst. Rovněž je zakázáno rozdělávání ohňů na asfaltovém opevnění. Při rybolovu na bočních hrázích ze sypaného lomového kamene mohou rybáři při lovu sedět pouze na koruně hráze. Z návodního svahu mohou provádět vylovení ryb nebo při rybolovu stát. Na úseku silnice Pasohlávky-Brod nad Dyjí je povolen lov z betonových stupňů. Zákaz přechovávání ulovených ryb v odvodňovacích kanálech kolem nádrže. Zákaz instalace bójek, kromě bójek sloužících k lovu dravých ryb. Lov z loděk povolen. Povoleno zavážení bójek sloužících k lovu dravých ryb dle Bližších podmínek výkonu rybářského práva. Míra kapra 45 cm, štiky 60 cm, candáta 50 cm. 2.2.3. Dyje 15 (nádrž Vranov) Dyje 15 číslo revíru 461 032 délka revíru 34,0 km rozloha revíru 537 ha hospodář. činnost MO Znojmo Nádrž se nachází sv. od Znojma, tížní betonová hráz 59,9 m vysoká, délka v koruně 292 m. Stavba dokončena v roce 1934 (Vlček a kol., 1984). Přítok Moravy. Od hráze údolní nádrže ve Vranově n. Dyjí až po státní hranici nad Podhradím n. Dyjí a část Želetavky od vtoku do nádrže až k jezu Koberova mlýna v k.ú. Zblovice. Vyznačené úseky ve Švýcarské zátoce a v ústí řeky Želetavky do nádrže jsou chovné - lov zakázán v době od 1. 1. do 15. 6. (označeno tabulemi). Navážení nástrah povoleno. Lov z loděk povolen od 16. 6. Hlubinná přívlač povolena od 1. 9. v úseku od hráze nádrže po Bitovksý most. Míra štiky 60 cm, sumce 90 cm.

15 2.2.4. Hloučela 1 (nádrž Plumlov) Hloučela 1 číslo revíru 461 039 délka revíru 3,0 km rozloha revíru 60 ha hospodář. činnost MO Prostějov Nádrž Plumlov se rozléhá na řece Hloučele, 6 km na západ od Prostějova, zemní sypaná hráz 19 m vysoká, délka v koruně hráze 464,5 m. Stavba díla ukončena v roce 1932 (Vlček a kol., 1984). Přítok Valové. Od hráze Plumlovské nádrže až k hrázi Podhradského rybníka v Plumlově. Na revíru je povoleno navážení bójek, sloužících k lovu dravých ryb dle Bližších podmínek výkonu rybářského práva. Míra candáta 50 cm. 2.2.5. Jevišovka 2A (nádrž Výrovice) Jevišovka 2A číslo revíru 461 048 rozloha revíru 40 ha hospodář. činnost MO Jevišovice Rybářský revír tvoří nádrž: 1 závlahová v k.ú. Výrovice 40,0 ha Je zakázáno: - provádět lov v zátoce u přečerpávací stanice - vjíždět vozidly do retenčního prostoru VN Výrovice při sníženém stavu hladiny, stanovat a provádět jiné aktivity s tím související - provádět zásahy do kamenného opevnění ochranné hráze na konci vzdutí od splavu k přečerpávací stanici - instalovat bójky označující vnaděná místa - provádět lov z tělesa hráze Navážení nástrah k lovu dravých ryb povoleno. Zavážení bójek sloužících k lovu dravých ryb je povoleno. Míra amura 60 cm, štiky 60 cm a sumce 90 cm.

16 2.2.6. Jihlava 6 (nádrž Mohelno) Jihlava 6 číslo revíru 461 054 délka revíru 2,0 km rozloha revíru 90 ha hospodář. činnost MO Mohelno Nádrž na řece Jihlavě, 13 km západně od Ivančic, tížní betonová hráz 48,65 m vysoká, délka v koruně 185 m. Stavba díla ukončena v roce 1978 (Vlček a kol., 1984). Přítok Dyje. Od údolní nádrže Mohelno až po těleso hráze Dalešické údolní nádrže. V prostoru čerpací stanice JE Dukovany 350 m nad a 150 m pod osou vtokového objektu - lov zakázán. 2.2.7. Jihlava 7-8 (nádrž Dalešice) Jihlava 7-8 číslo revíru 461 056 délka revíru 26,0 km rozloha revíru 397,5 ha hospodář. činnost MO Třebíč Přítok Dyje. Od hráze údolní nádrže Dalešice až po jez u firmy Tanex Vladislav. Lov zakázán na místech označených tabulemi (rozhodnutí OkÚ Třebíč). V době od 1. 5. do 15. 7. zákaz sportovního rybolovu v okruhu 50 metrů od plovoucích třecích rámů (rámy jsou označeny tabulemi). Lov z loděk povolen. Zavážení nástrah povoleno. Parma a ostroretka jsou celoročně hájeny. Míra kapra 45 cm, candáta 50 cm, štiky 60 cm, sumce 90 cm. 2.2.8. Křetínka 1 (Letovická nádrž) Křetínka 1 číslo revíru 461 068 délka revíru 3,0 km rozloha revíru 104 ha hospodář. činnost MO Letovice

17 Přítok Svitavy. Od hráze údolní nádrže Křetínka až po konec vzdutí u mostu silnice Křetín-Lazinov. Oprávnění k lovu se musí řídit Návštěvním řádem, který je umístěný na tabulích na všech hlavních přístupech a parkovištích. Od začátku travnatého porostu až po horní hranici revíru chráněný úsek (trdliště) - zákaz sportovního rybolovu do 15. 6. (vyznačeno tabulemi). Lov loděk povolen. Míra kapra 45 cm, cejna 30 cm, amura 60 cm, štiky 55 cm, sumce 90 cm. 2.2.9. Sázava 19 (Tylská nádrž) Sázava 19 číslo revíru 461 131 délka revíru 3,0 km rozloha revíru 55 ha hospodář. činnost MO Žďár nad Sázavou Přítok Vltavy. Od hráze Pilské nádrže až k hrázi Hamerského rybníka v obci Polnička. Zákaz sportovního rybolovu od oboustranného označení v zátoce pod kamenolomem až k hrázi rybníka Hamerský. Zákaz rybolovu od 1.1. do 15.5. po obou březích revíru od silnice k lomu Polnička v délce cca 200 m (v terénu vyznačeno tabulemi). V době od 1.6. do 30.9. zákaz lovu na pravém břehu v úseku od hráze až na konec zátoky u autokempu dle označení v zátoce Táborská. Zákaz vjezdu vodních plavidel všeho druhu za úroveň instalovaných bójí v zátokách Táborská a pod kamenolomem. Míra amura 60 cm, štiky 60 cm, sumce 90 cm. 2.2.10. Svratka 5 (Brněnská nádrž) Svratka 5 číslo revíru 461 141 délka revíru 10,0 km rozloha revíru 220 ha hospodář. činnost MO Brno 2 Přítok Dyje. Od hráze Brněnské údolní nádrže až po jez Tejkalova mlýna ve Veverské Bítýšce. Lov je zakázán: - na všech přítocích

18 - na vodní ploše za silničním náspem v zátoce Rakovec (vyčleněno pro výcvik mládeže pod vedením instruktorů) - z chodníku silničního náspu v zátoce Rakovec - v zátoce "Na pile" a v chovných rybnících "Na pile" - na vodní ploše "Na bažinách" u Veverské Bítýšky - ze všech uzavřených areálů a pozemků Lov z loděk povolen. 2.3. Předchozí studie Za dobu využívání mimopstruhových revírů Moravským rybářským svazem existuje celá řada odborných publikací a analýz zabývajících se rybářským hospodařením. Rybářským využitím Mušovské nádrže se blíže zabýval Spurný (1998), jež produkci této nádrže zpracoval od roku 1989 do roku 1997. Ve své práci uvádí roční zarybňování v násadě kapra obecného (Cyprinus carpio) o průměrné kusové hmotnosti 0,4 kg v devítiletém průměru 100 ks.ha -1. Úlovky na udici se pohybovaly v rozsahu 62-157 kg.ha -1. Nejčastějším rybím druhem je pochopitelně kapr. Ve srovnání s Mušovskou nádrží jsou v Novomlýnské nádrži hektarové úlovky ryb nižší, což souvisí s velkou vodní plochou nádrže a tím výrazně nižším rybářským tlakem, vyjádřeným počtem docházek na hektar. Ten je na této nádrži zhruba poloviční (Spurný, 1998). Úlovky sumce obecného (Silurus glanis) na Mušovské nádrži se od roku 1994 až do současnosti významně a trvale zvyšovaly ( Prokeš a kol., 2004).

19 3. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zpracovat podklady Moravského rybářského svazu týkající se úrovně zarybňování vybraných mimopstruhových revírů, zpracování evidence násady, úlovků a docházek od roku 1991 po rok 2003 včetně. Vyhodnotit závislosti mezi vysazovanými násadami a dosahovanými úlovky celkově a v neposlední řadě zanalyzovat úlovky kapra obecného (Cyprinus carpio) a zpracovat odhad produkce nádrží a vodních toků. Přehled o hospodaření na revíru (statistika) zahrnuje statistiku zarybňování a statistiku úlovků. Statistiku zpracovává hospodář nebo jeho zástupce. Statistika zarybňování je vedena na tiskopisu Přehled o vysazených násadách do revíru v roce. Do tiskopisu jsou zaznamenány údaje o druzích, počtu a hmotnosti ryb vysazených do revíru v daném roce. Tiskopis je uspořádán tak, že umožňuje vést o každém zarybnění revíru samostatný záznam. Věrohodnost údajů o zarybnění stvrzuje hospodář svým podpisem. Statistika úlovků se zpracovává po skončení hospodářského roku na tiskopis Seznam úlovků v revíru za rok. Do tohoto tiskopisu se zaznamenávají údaje o úlovcích docílených sportovními rybáři na udici, a to v druzích, počtu a hmotnosti. K přenosu údajů slouží vyplněné Přehledy o úlovcích, vrácené jednotlivými rybáři po skončení platnosti povolenky. Tiskopis slouží k provedení sumarizace úlovků za rok. Za předpokladu, že lovící rybáři vyplňují zodpovědně přehledy o úlovcích, poskytuje tato statistika úlovků uživateli revíru cenné informace o návratnosti a výtěžnosti ryb na revíru, o rekordních úlovcích, o činnosti rybářské stráže, (Adámek a kol., 1997).

20 4. Materiál a metodika Pro analýzu bylo využito hospodářské evidence vedené sekretariátem MRS za období 1991-2003 (13 let). Pro vyjádření trendů a průkaznosti vztahů hodnocených parametrů byly použity lineární regrese a determinační koeficienty. Byly hodnoceny a analyzovány následující parametry v rámci časové řady 1991-2003: 1. celková plocha mimopstruhových revírů (MP) 2. celkový počet docházek na MP 3. počet docházek přepočtený na plochu 1 ha MP 4. celkový úlovek ryb sportovním rybolovem na všech MP a přepočtený celkový úlovek na plochu 1 ha MP (A = celkový počet jedinců všech registrovaných druhů ryb, včetně kategorie ostatní; B= celková ichtyomasa (hmotnost) jedinců všech registrovaných druhů, včetně kategorie ostatní druhy) 5. úlovek ryb přepočtený na 1 docházku (průměrný počet ryb ulovený při jedné docházce A/D, průměrná hmotnost úlovku při jedné docházce B/D, D = docházka). 6. celková násada ryb na všech MP revírech 7. násada ryb přepočtená na jednotku plochy 8. vyhodnocení úlovků kapra 9. zpracování odhadu produkce nádrže 10. vyhodnocení závislosti vysazování a dosahovaných úlovků kapra obecného Kategorie násad: X 0 = váčkový plůdek X r = rychlený plůdek (juvenilní stádium) X 1 = roček o kusové hmotnosti a délce X 2 = dvouroček o kusové hmotnosti a délce Jako násada byla použita dokonce i tříletá ryba.

21 5. Výsledky a diskuze 5.1. Dyje 5 (Novomlýnská nádrž) 5.1.1. Zhodnocení úrovně zarybňování Zarybňování tohoto revíru zabezpečuje sekretariát Moravského rybářského svazu. Kromě druhů ryb, které má za povinnost vysazovat MRS dle závazného zarybňovacího plánu, je do nádrže vysazován i další druh, jimž je úhoř říční (Anguilla anguilla) (Tab.1). V období 1991-2003 bylo množství vysazených jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio) podle plánů dodrženo, v některých letech byly počty vysazovaných ryb dokonce překročeny. Početnost násady se pohybovala mezi 47,1-76,5 ks.ha -1, při dlouhodobém průměru 68,7 ks.ha -1. Hmotnost vysazovaných kaprů byla 12-36,8 kg.ha -1 (Graf 2) o kusové hmotnosti 190-586 g, přičemž dlouhodobý průměr činil 340 g (Graf 3). Ve sledovaném období klesala početnost násady kapra, přičemž hmotnost násady dosáhla daleko menšího poklesu. Zejména v poledních letech se nasazovalo méně, a dokonce i v mladších kategoriích. V roce 2003 se nasazovala dokonce jednoletá násada kapra obecného. S tím souvisí i pokles průměrné kusové hmotnosti násady kapra, která však v dlouhodobém horizontu nikterak nekolísala. Jelikož zde kapři dosahují velmi výborného meziročního přírůstku, je vhodné vysazovat jedince kapra obecného i v mladších kategoriích.

22 Tab. 1 Zarybňování revíru Dyje 5 Novomlýnská nádrž v letech 1991-2003 2 080 24 000 13 300 11 326 12 500 530 3 000 13 300 20 000 50 000 9 000 10 000 28 000 33 900 53 000 28 000 90 000 848 19 000 180000 10 000 Rok Druh Kapr Lín Štika Candát Úhoř Tolstol. Sumec Amur obecná říční bílý velký bílý 1991 75 350 Š r Ca r Tb 2 Su 1 Ab 2 1992 227693 6 532 9 900 101 745 Š r Ca r Ú m Su 1 Ab 1 1993 181530 13 400 1 000 Š r 300 Š 1 Ca 1 Ú m Su 1 Ab 1 1994 101360 32 200 30 000 Š r Ca r Su 1 Ab 1 1995 94 360 1 250 65 500 14 000 Š r Ca r Su 1 Ab 1 1996 44 696 3 400 8000 20 000 Š r Ca 1 Tb 2 Su 1 Ab 1 1997 94 900 8 800 32000 Š r 11200 41 000 1500 Š 1 Ca r 680 Ca 1 Su 1 Ab 2 1998 109650 1999 97 334 2000 122340 2001 101250 2002 64 463 2003 2 900 K 1 8 577 20 000 L 1 319 1 620 6 000 L 1 1 570 1 700 330 10 000 Š r 15 Š 1 32 400 Š r 50 000 Š 0 25 000 Š r 23 100 Š r 13 000 Š r 14 000 Ca r 200 Ca 1 20 000 Su 1 16 500 6 000 11 000 Ca 1 Su 1 12 900 4 500 896 Ca r Ú m Ab 2 10 000 Ca r Su r 9 000 3 500 4 540 Ca 1 Su r Ab 2 30 000 19 100 200 Ca r Su r Ab 2 = dvouletá násada, Tb 2, Ab 2 = dvouletá násada a starší Š 1, Ca 1, K 1, Su 1, L 1, Ab 1 = jednoletá násada Su r, Ca r, Š r = rychlený plůdek Š 0 = váčkový plůdek Ú m = úhoří monté

23 5.1.2. Výlov ryb udicí Průměrný počet docházek na hektar kolísal mezi 28,7-63,6 (Graf. 4). Celkově počet docházek nabyl klesající tendence, což přímo koreluje s klesajícími průměrnými úlovky na jednotku vodní plochy. A to jak v abundanci na hektar, tak také v biomase (Graf.5). Pokles počtu docházek v letech 1996-2000 byl pravděpodobně zapříčiněn povodněmi a snížením vodní hladiny. Co se týká úlovků kapra na hektar, pak při kusovém výlovku byla vypozorována poměrně vyrovnaná bilance (Graf.6), při pohledu na hmotnostní výlovek meziroční rozkolísání. V roce 1998 se podařilo zastavit pokles hmotnostního výlovku kapra na hektar, a počínaje rokem 1999 došlo k jeho růstu, což je doloženo na grafu 7. Růstové schopnosti kapra obecného jsou v této nádrži velice dobré a dokazují to i průměrné kusové hmotnosti lovených ryb, které dosahovaly 2,51 kg 5,15 kg. Podmínky pro jeho přirozené rozmnožování v nádrži nejsou vhodné a proto je pravidelně vysazován (Pecín a kol., 2000). Výlovek kapra obecného činil 4,7-26,0 ks.ha -1, při průměru 11,6 ks.ha -1, respektive 19,9-79,6 kg.ha -1, s průměrem 41,9 ks.ha -1. Zejména hmotnostní úlovek na hektar zaznamenal rapidního poklesu díky klesající hmotnosti násady na hektar rybářského revíru. Průměrná kusová hmotnost úlovků kapra obecného (3,88 kg) zaznamenala mírný vzestup a zastavil se tak nepříjemný pokles z let 2001 a 2002. Úlovek kapra na jednu docházku jak v případě abundance, tak i v případě biomasy dospěl ve sledovaném třináctiletém období k poklesu, který je zřejmý z grafu 8. Abundance poklesla z 1,173 z roku 1991 na 0,754 v roce 2003. Taktéž biomasa zaznamenala pokles z 0,343 na 0,188 na jednu docházku. Může to být důsledkem poklesu početnosti násady počínaje rokem 2001, nebo snížením vodní hladiny a objemu vody (mimořádná manipulace vynucená výstavbou mělkých ostrovů). Nebo také je důvodem značný predační tlak velkého počtu migrujících jedinců kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). Tyto všechny faktory zapříčiňují pokles početnosti výlovků ryb (A.ha -1 ), tudíž v nádrži není tolik ryb, aby vytvořily optimální celkovou produkci nádrže. V úlovcích rybářů jsou zaznamenány i další druhy ryb (Tab.2), jimiž jsou lín (Tinca tinca), štika obecná (Esox lucius), candát (Stizostedion lucioperca), cejn velký (Abramis brama), bolen dravý (Aspius aspius), sumec velký (Silurus glanis) a amur bílý (Ctenopharyngodon idella).

24 Tab. 2 Výlov ryb udicí (kg.ha -1 ) z revíru Dyje 5-Novomlýnská nádrž v letech 1991-2003 Rok Kapr Lín Štika obecná Candát Cejn velký Bolen dravý Sumec velký Amur bílý Celkem 1991 47,80 0,10 3,20 0,26 0,57 0,11 0,09 0,46 53,65 1992 48,29 0,39 1,95 0,66 0,86 0,26 0,29 0,93 55,08 1993 42,07 0,24 1,04 1,64 1,15 0,29 0,37 0,17 48,20 1994 79,59 0,30 0,78 2,46 2,03 0,24 0,55 1,13 88,44 1995 74,53 0,29 0,43 2,29 2,15 0,72 0,81 0,81 82,82 1996 38,09 0,18 0,25 0,37 1,85 0,12 0,94 1,03 43,48 1997 27,58 0,10 0,23 0,53 3,22 0,06 0,88 1,39 34,52 1998 19,90 0,13 0,22 0,84 3,20 0,17 1,02 0,84 26,92 1999 20,45 0,14 0,20 1,50 5,89 0,25 1,99 0,58 31,65 2000 26,45 0,15 0,26 0,46 5,92 0,05 2,72 0,73 37,38 2001 40,83 0,08 0,22 1,53 4,61 0,16 2,54 0,74 51,47 2002 47,72 0,09 0,13 0,57 6,80 0,08 2,09 0,67 58,80 2003 30,91 0,14 0,13 1,19 4,05 0,18 2,62 0,70 40,75

25 5.2. Dyje 7 (údolní nádrž Mušovská) 5.2.1. Zhodnocení úrovně zarybňování Údolní nádrž Mušovská je obhospodařována Moravským rybářským svazem se sídlem v Brně, lov provádí místní organizace Mikulov. Stejně jako v případě zarybňování revíru Dyje 5, byla Mušovská nádrž obohacována úhořem říčním (v letech 1998-2000), či tolstolobikem bílým (Hypophtalmichtchys molitrix) v roce 1996, jak je patrné z Tab.3. Průměrná hmotnost vysazovaných kaprů ch se pohybovala v rozmezí 110-599 g, přičemž dlouhodobý průměr činil 331 g (Graf 11). Tento průměr se v žádném roce nikterak radikálně nezvyšoval. Násada kapra obecného nabývala hodnot 28,9-151,6 ks.ha -1 (průměr 98,1) a 6,5-45,9 kg.ha -1 (průměr 32,4). Početnost násady, stejně jako její hmotnost, nabyly klesajícího trendu. Během třináctileté periody poklesla početnost násady (Graf 9), ale zejména v posledních třech letech je patrná snaha rybářského hospodáře zatraktivnit revír nasazováním velkého množství tříleté násady kapra obecného (K 3 ), což se projevilo v nárůstu docházek na hektar vodní plochy (Graf 10).

26 Tab. 3 Zarybňování revíru Dyje 7 (údolní nádrž Mušovská) 36 885 Rok Kapr Lín 1991 64 309 1992 80 330 7 734 1993 54 190 1994 47 760 1995 62 220 1996 37 520 1997 31 400 1998 53 057 K 1 1999 69 726 K 1 2000 9 000 K 1 77 809 2001 65 218 3 460 K 3 2002 13 492 1 820 K 3 2003 26 500 21 837 K 3 33 540 1 700 1 350 1 100 200 100 000 L 1 9 000 2 500 1 190 v letech 1991-2003 Druh Štika Candát Úhoř Tolst. Sumec Amur obecná říční bílý velký bílý 9 200 21 000 2 500 5 300 Š r Ca r Su 2 Ab 2 10 500 27 000 2 800 Š r Ca 1 Su 1 1 000 62 000 12 500 740 Š r Ca r Su 1 Ab 2 100 Š 1 19 000 12 000 18 000 Ca r Su 1 Š r 22 000 20 Š r 71500 Š 1 8 250 Š r 670 Š 1 24 300 Š r 1 500 Š 2 6 000 Ab 1 9 000 8 600 70 000 Ca r Su 1 Ab 1 107Ab 16 000 245 13 000 94 000 Ca 1 Tb 2 Su 1 Ab 2 9 800 Ca r 9500Ca 1 Š r Ca r Ú m 2 000 3000 6 000 11 000 3 000 Š r Ca 1 Ú m 30 100 6 000 Š r Ú m 9 100 Š 0 25 000 Š r 14 700 Š r 10 000 Ca r 10 000 Ca 1 10 000 Ca r 33 000 Ca 1 1 300 Ca 2 15 000 Su 1 4 000 Su 1 11 500 Su 1 6 000 Su r 5 500 Su r 1 650 Su 1 53 000 Ca r 2 400 Su r 2 10 000 Ab 2 500 Ab 2 1 020 Ab 2 420 Ab 3 4 000 Ab 1 10 000 Ab 2 K 3 = tříletá násada; = dvouletá násada;, Š 2, Ca 2, Tb 2, Su 2, Ab 2 = dvouletá násada a starší; L 1, Š 1, Ca 1, Su 1, Ab 1 = jednoletá násada; Š r, Ca r, Su r = rychlený plůdek; Š 0 = váčkový plůdek; Ú m = úhoří monté

27 5.2.2. Výlov ryb udicí Tento revír je rybáři velmi početně navštěvován, o čemž svědčí i docházky na jeden hektar, které se pohybovaly v rozmezí 91,8-151,6 (Graf 10). Na jednu docházku ulovil rybář přibližně 0,83 kg ryb, tato hodnota vypovídá o poměrně dobře zarybněném revíru. Ovšem i přes početnou návštěvnost klesají celkové úlovky ryb na jednotku plochy (Graf 12). Při kusovém výlovku byl zpozorován pokles (Graf 13), ten je ale ještě markantnější v případě hmotnostního výlovku (Graf 14). K tomuto závěru jsem dospěl na základě analýzy úlovků kapra na hektar. Průměrná kusová hmotnost výlovků kapra obecného se pohybovala od 2,59 do 3,29 kg, při dlouhodobém průměru 3,00 kg (Graf 11). Průměrnost 3,00 kg je dodržena pouze za cenu nasazování tříleté tržní ryby v případ kapra obecného. Tyto vysoké průměrné kusové hmotnosti výlovků jsou následkem toho, že podíl kapra obecného tvoří více než 2/3 celkového úlovku. Jak je tomu ve všech revírech mimopstruhového charakteru. Úlovek kapra obecného se v posledních letech podařilo zvýšit, ale jen za cenu vysazování tříleté násady K 3. Vysazování takto staré násady bylo podmíněno také i tím, že kapr má pravděpodobně v nádrži zhoršené podmínky pro přirozenou reprodukci (Pecín a kol., 2000). Výlovek kapra obecného byl vysledován v hodnotách 36,1-129,8 kg.ha -1, s průměrem 75,5 kg.ha -1 a 11,1-44,3 ks.ha -1, přičemž průměrnost činí 25,5 ks.ha -1. Tyto výlovky poklesly ve sledovaných ukazatelích. Nicméně tento trend se změnil od roku 2002, kdy kusový i hmotnostní výlovek stoupl. Obzvláště výlovek roku 2002 je nejlepší za posledních osm let. Je to ale podmíněno extrémně vysokou násadou v roce 2001. Pokles výlovků kapra obecného v kusech i kilogramech na hektar byl pravděpodobně zapříčiněn velkým hejnem kormorána velkého, stejně jako v případě Novomlýnské nádrže. Abundance na jednu docházku činila 0,20 ks kapra obecného, s biomasou 0,58 kg kapra (Graf 15), která vykazovala poměrně radikální pokles vyvolaný úbytkem počtu docházek v jednotlivých letech. Také zde došlo ke zlepšení situace v posledních letech. Výlov všech hlavních druhů ryb je znázorněn v tab. 4.

28 Tab. 4 Výlov ryb udicí (kg.ha -1 ) z revíru Dyje 7 (údolní nádrž Mušovská) v letech 1991-2003 Rok Kapr Lín Štika Candát Cejn velký Bolen dravý Sumec velký Amur bílý Celkem 1991 129,78 1,58 2,44 3,48 6,03 0,82 0,23 1,79 157,07 1992 78,43 1,16 1,22 0,83 4,82 0,35 0,67 0,88 97,44 1993 91,16 1,11 1,75 2,06 4,98 0,27 0,37 0,87 112,06 1994 120,72 0,67 2,09 8,82 7,13 1,10 1,48 0,81 150,62 1995 127,43 0,66 0,59 4,17 9,69 1,95 2,81 0,66 153,95 1996 45,75 0,48 1,13 1,95 16,80 0,77 2,23 0,59 72,04 1997 36,14 0,22 1,27 2,20 13,56 0,35 5,01 1,20 61,80 1998 46,71 0,34 1,48 2,11 15,14 0,95 7,60 0,79 76,71 1999 33,78 0,47 0,88 4,81 21,82 1,17 4,71 1,31 71,71 2000 71,47 0,19 0,67 1,47 12,75 0,11 3,59 0,97 93,51 2001 54,09 0,56 0,77 1,14 18,24 0,52 7,23 1,04 86,18 2002 79,56 0,33 0,78 3,62 24,42 1,33 8,46 0,82 121,55 2003 66,14 0,26 1,08 3,24 23,80 1,46 11,42 1,20 111,79

29 5.3. Dyje15 (nádrž Vranov) 5.3.1. Zhodnocení úrovně zarybňování Hospodářskou činností se zde zaobírá místní organizace Znojmo. Také zde místní hospodář vysazoval úhoře říčního, a to v poměrně vysokém množství (Tab.5). V období 1991-2003 hmotnost nasazovaných jedinců kapra obecného kolísala v rozmezí 14,5-41,0 kg.ha -1 (Graf 16) o kusové hmotnosti 789-1 342 g, přičemž dlouhodobý průměr vykázal násadu kapra obecného o hmotnosti 1 113 g (Graf 17). Početnost násady se přitom pohybovala mezi 16,1-31,2 kusů na hektar, s průměrnou hodnotou 22,3 ks.ha -1. Početnost násady kapra obecného na hektar ve sledovaném časovém intervalu pozvolna rostla, zatímco hmotnost násady na hektar se zvyšovala intenzivněji. Je to zapříčiněno zřejmě rostoucím rybářským tlakem na tento revír.

30 Tab. 5 Zarybňování revíru Dyje 15 (nádrž Vranov) v letech 1991-2003 Rok Druh Kapr Lín Štika Candát Úhoř Tolst. Sumec Amur obecná říční bílý velký bílý 1991 9 855 5 750 15 000 1 750 500 Š 1 Ca 1 Su 1 Ab 1 1992 11 160 12 700 10 000 4 000 500 Š 1 Ca 1 Su 1 Ab 1 1993 13 920 6 300 10 100 12 000 8 000 60 Š 1 Ca 1 Ú m Su 1 Ab 2 1994 12 140 20 000 5 000 17 000 9 000 L 1 Š 1 Ca 1 Su 1 1995 11 701 1996 10 532 1997 8 671 1998 12 004 1999 12 798 2000 16 777 2001 11 380 2 400 17 445 Š 1 14 000 Ca 1 12 500 Su 1 10 000 9 000 11 000 200 Š 1 Ca 1 Su 1 Ab 1 12 000 3 820 12 000 Š 1 Ca 1 Ú m Su 1 5 110 20 000 3 000 6 800 140 Š 1 Ca 1 Ú m Su 1 Ab 1 10 000 15 300 6 000 10 500 280 Š r Ca 1 Ú m Su 1 Ab 2 18 000 15 000 7 500 8 000 320 Š r Ca 1 Ú m Su 1 Ab 2 6 500 Š r 14 800 10 066 205 Ca 1 Su 1 Ab 2 2002 12 954 14 300 Š r 13 000 Ca 1 9 000 Ú m 10 000 Su r 600 Ab 2 2003 11 945 950 Š 1 8 000 Š r 300 Š 2 200 Ca 2 17 500 7 500 Ca 1 Ú m 7 000 Su r 500 Ab 2 = dvouletá násada, Ab 2, Š 2, Ca 2 = dvouletá násada a starší Š 1, Ca 1, Ab 1, Su 1, L 1 = jednoletá násada Su r, Š r = rychlený plůdek Ú m = úhoří monté

31 5.3.2. Výlov ryb udicí Návštěvnost tohoto revíru na hektar meziročně stoupla při rozpětí 93-144,9 D.ha -1 (Graf 18). Ovšem i přes rostoucí návštěvnost poklesly celkové kusové úlovky ryb na jednotku plochy (Graf 19), zatímco vzrostly hmotnostní úlovky ryb. Kusový úlovek kapra obecného na hektar meziročně rostl stejně jako hmotnostní úlovek kapra (Graf 20), zato však rapidněji. Přirozená produkce nádrže zdá se být lepší než v dřívějších dobách, jelikož hmotnostní výlovek kapra obecného dospěl meziročního růstu (Graf 21). Avšak tato skutečnost může být podmíněna rostoucí hmotností násady kapra. Výlovek v ks.ha -1 neúměrně rostl. V posledních letech se situace natolik vyhrotila, že počet nasazených jedinců se téměř celý vylovil, což bylo hlavně díky hmotnější násadě. Výlovek kapra tedy činil 7,6-22,0 ks.ha -1, s průměrem 15,5 ks.ha -1, a 15,2-54,1 kg.ha -1 o průměru 34,3 kg.ha -1. Průměrné kusové hmotnosti lovených kaprů dosahují 1,99-2,56 kg, dlouhodobý průměr je 2,19 kg. V rámci časové periody stoupla průměrná kusová hmotnost výlovků, ale je to dáno pravděpodobně rostoucí kusovou hmotností násady. V rámci revíru Dyje 15 je nesmyslné vysazovat násadu hmotnější než 1 kg, jelikož přirozená produkce nádrže je dobrá a je navíc umocněna častým vnaděním rybářů. Násada přes 1 kilogram atakuje zákonnou míru kapra obecného a je rychle vylovena, a to rybáři i pytláky. Na jednu docházku ulovil rybář přibližně 0,75 kg ryb, tato hodnota vypovídá o poměrně dobře zarybněném revíru. V posledních šesti letech poklesla abundance na hektar, což je zajímavé při faktu, že vzrostla násada. Bude to zřejmě zapříčiněno rostoucí docházkou. V případě kapra obecného byla vypozorována abundance na jednu docházku v hodnotách 0,12 ks, biomasa 0,28 kg. Kromě kapra obecného jsou v úlovcích rybářů zastoupeny i další druhy ryb. Přehled těch nejvýznamnějších uvádí tabulka 6.

32 Tab. 6 Výlov ryb udicí (kg.ha -1 ) z revíru Dyje 15 (nádrž Vranov) v letech 1991-2003 Rok Kapr Lín Štika obecná Candát Cejn velký Bolen dravý Sumec velký Amur bílý Celkem 1991 16,50 0,20 4,90 14,87 30,62 0,40 1,99 0,09 77,90 1992 15,21 0,15 7,19 8,32 25,83 0,56 1,58 0,13 68,08 1993 23,49 0,11 6,26 8,05 23,91 0,63 1,20 0,08 73,01 1994 32,27 0,13 9,03 13,73 26,84 0,93 1,81 0,07 94,48 1995 29,79 0,20 8,45 9,69 30,21 1,09 2,43 0,05 88,10 1996 29,81 0,08 9,65 6,69 32,72 0,25 1,16 0,12 86,55 1997 27,95 0,12 12,13 20,01 5,60 1,46 2,25 0,21 77,82 1998 29,11 0,11 6,78 10,47 30,80 1,33 3,66 0,20 89,04 1999 45,64 0,16 4,87 9,26 34,44 1,82 3,63 0,23 106,40 2000 44,03 0,11 5,47 8,60 30,00 1,80 3,30 0,19 98,45 2001 48,30 0,21 12,05 5,53 35,75 1,58 3,17 0,14 111,55 2002 54,11 0,06 4,70 6,61 30,79 1,50 3,54 0,47 105,69 2003 50,30 0,14 4,71 7,86 26,82 1,66 3,30 1,47 100,18

33 5.4. Hloučela 1 (nádrž Plumlov) 5.4.1. Zhodnocení úrovně zarybňování Zarybňováním Plumlovské nádrže se zabývá místní organizace Prostějov. Také zde vysazoval hospodář kromě povinně vysazovaných druhů úhoře říčního a to v letech 2000 a 2002 (Tab.7). V roce 1993 a 2003 byla vysazena i dvouletá násada tolstolobika bílého. V období 1991-2003 byli vysazováni jedinci kapra obecného v počtu 99,2-168,5 ks.ha -1, což odpovídá průměrné hodnotě 134,3 ks.ha -1 (Graf 23). Podle hmotnostní charakteristiky se jedná o 107,2-240,9 kg.ha -1 (Graf 24), přičemž průměrná kusová hmotnost činila 1 100 g. Početnost a hmotnost násady kapra nezaznamenala v průběhu sledované třináctileté periody markantní rozptyl. Nutno však podotknout, že se násada kapra obecného začala pozvolna propadat. V početnosti a také v hmotnosti. Tento propad byl vysledován počínaje rokem 1999, ve kterém byla rekordní násada kapra (240,9 kg.ha -1 ). V tomto rybářském revíru zaujímá hmotnost násady na hektar první místo mezi všemi sledovanými revíry, i přes pokles průměrné kusové hmotnosti kapří násady.

34 Tab. 7 Zarybňování revíru Hloučela 1 (nádrž Plumlov) v letech 1991-2003 Rok Kapr 1991 5 953 1992 9 985 1993 8 850 1994 5 993 1995 6 588 1996 8 772 1997 10 107 1998 8 670 1999 9 985 2000 9 290 2001 8 261 2002 6 861 2003 5 428 Lín 200 80 170 Druh Štika Candát obecná 5 670 Š r 4 000 2 309 Š 1 Ca 1 960 Š r 726 Š 1 1 030 Ca 1 700 Ca 2 687 8 000 Š 1 Ca 1 197 Ca 2 Úhoř říční Tolst. bílý Sumec Amur velký bílý 680 Su r 298 197 Su 1 Ab 2 510 Ab 2 15 1 300 812 Tb 2 Su r Ab 2 1 193 Š 1 10 000 Ca 1 682 Su 1 56 Ab 2 893 792 31 633 Š 1 Ca 1 Su 1 Ab 2 898 614 529 Š 1 Su 1 Ab 2 10 000 Ca r 950 Ca 1 1 698 1 878 Š 1 Ca 1 470 Ca 2 554 Su1 407 Ab 2 1 664 Š 1 280 Ca 2 515 Su 1 906 Ab 2 742 Š 1 9 700 481 Su 1 583 203 Š 2 Ca 1 10 Su 2 Ab 2 200 Š r 9 200 3 000 486 617 1 242 Š 1 Ca 1 Ú m Su 1 Ab 2 610 Š r 279 Š 1 705 Š r 596 Š 1 301 Š 2 115 Ca 2 2 500 Ca 1 1311 Ca 2 1 000 Ca 1 586 Ca 2 2 000 Ca 1 1982 Ca 2 3 750 Ú m 50 Tb 2 2 000 Su r 345 Ab 2 2 000 Su r 20 Su 2 258 Su 2 822 Ab 2 = dvouletá násada, Tb 2, Ab 2, Š 2, Su 2, Ca 2 = dvouletá násada a starší Š 1, Ca 1, Su 1, = jednoletá násada Su r, Ca r, Š r = rychlený plůdek Ú m = úhoří monté

35 5.4.2. Výlov ryb udicí Počet docházek na hektar (223,4-617,9 D.ha -1 ) zaznamenal v celkovém časovém horizontu nepatrný vzestup, ovšem počínaje rokem 1999 došlo mezi rybáři k rostoucímu nezájmu o tuto lokalitu, o čemž svědčí pokles docházek na hektar (Graf 25). Tento negativní vliv může být důsledkem menší početnosti násady kapra obecného a jejím hmotnostním přírůstkem. Celkové úlovky na hektar v této rybářské lokalitě vykazovaly v abundanci pokles, zatímco biomasa zaznamenala dokonce i vzestup (Graf 26). Nicméně při detailnějším pohledu jsem vypozoroval, počínaje rokem 2000, pozvolný pokles kusový i hmotnostní, vztažený na jednotku plochy. Zřejmě je to dáno úbytkem násady. Výlovek kapra obecného dosahoval mezních hodnot v intervalu 31,1-117,3 ks.ha -1, s průměrem 86,4 ks.ha -1 (Graf 27) a 59,3-214,4 kg.ha -1, s průměrem 152,4 kg.ha -1 (Graf 28). Výlovek kapra obecného v ks.ha -1 vykázal rostoucí tendenci. Hmotnostní úlovek v kg.ha -1 vyrovnával hmotnost násady, a tak se neuplatnila nikterak přirozená produkce nádrže. Úlovek rybářů v početní i hmotnostní charakteristice zaznamenal vzestup, oproti letům minulým. Avšak i zde platí, počínaje rokem 2000, negativní pokles, vyvolaný poměrně radikálním úbytkem násady v početnosti i hmotnosti. Průměrný kusový úlovek byl vysledován v rozmezí 1,23-1,97 kg, což v porovnání s ostatními nádržemi není nic moc. Na jednu docházku byl úlovek kapra průměrně 0,19 ks a 0,33 kg (Graf 29). Abundance i biomasa vykázaly nepatrný vzestup a to znamená, že se kaprům i přes nízkou přirozenou produkci dařilo dobře na úkor ostatních druhů ryb, jejichž kusový výlovek poklesl (Graf 26). Rybáři lovící v revíru Hloučela 1 (Plumlovská nádrž) zaznamenali ve svých úlovcích na udici i jiné druhy ryb než kapr, jak dokumentuje tabulka 8.

36 Tab. 8 Výlov ryb udicí (kg.ha -1 ) z revíru Hloučela 1 (nádrž Plumlov) v letech 1991-2003 Rok Kapr Lín Štika obecná Candát Cejn velký Bolen dravý Sumec velký Amur bílý Celkem 1991 59,35 0,02 2,55 11,06 14,02 0,08 0,10 1,53 97,02 1992 64,23 0,02 2,17 12,88 15,10 0,07 0,46 1,06 101,08 1993 * 1994 213,20 0,21 11,44 11,44 21,60 0,19 1,47 1,76 266,78 1995 205,10 0,11 5,90 5,90 33,82 0,26 1,22 1,53 255,96 1996 163,67 0,08 4,11 4,11 22,98 1,17 1,88 2,66 203,51 1997 149,15 0,15 15,33 15,33 28,27 1,97 0,91 3,11 208,32 1998 214,38 0,37 7,67 7,67 23,25 2,27 0,42 3,93 261,77 1999 174,64 0,21 4,73 4,73 25,65 0,36 0,10 3,57 212,49 2000 202,30 0,19 5,12 5,12 28,42 0,24 0,28 2,98 243,39 2001 129,41 0,61 12,46 12,46 25,03 0,78 2,02 4,53 182,28 2002 142,96 0,10 5,18 5,18 25,37 0,09 5,18 5,04 187,95 2003 121,22 0,24 4,36 4,36 24,67 0,09 0,68 6,01 163,94 * pozn.: Za rok 1993 se nedochovaly údaje o výlovu ryb udicí revíru Hloučela 1(nádrž Plumlov), neboť při stěhování sekretariátu Moravského rybářského svazu došlo ke ztrátě výlovků.

37 5.5. Jevišovka 2A (nádrž Výrovice) 5.5.1. Zhodnocení úrovně zarybňování Rybářským obhospodařováním se zabývá místní organizace Jevišovice, která ve svých průvodních listech o násadách vykazovala i úhoře říčního, či tolstolobika bílého, a to v letech 1997 a 1998. V průběhu sledovaného období byla zaznamenána početnost násady kapra obecného 60,7-222,6 ks.ha -1, tedy v průměru 126,6 ks.ha -1 (Graf 30) a hmotnost 60,5-207,5 kg.ha -1, průměr 131,3 kg.ha -1. Kusová hmotnost násady kapra činila 672-1 547 g, což odpovídá v rámci analýzy průměrné hodnotě 1 097 g (Graf 31). Násada kapra v početnosti a hmotnosti na hektar vykázala vzestupnou tendenci, s čímž souvisí i růst průměrné kusové hmotnosti násady, která byla vyvolána vysazováním tříleté násady kapra obecného. Tato skutečnost byla zřejmě zapříčiněna snahou zdejšího hospodáře vyrovnat rybí populaci této lokality predačnímu tlaku rybářů, který nabýval určitého meziročního přírůstku (Graf 32). Nebo to bylo snahou umlčet četné kapraře, kteří nadávají na vylovenou vodu. Mezi sledovanými mimopstruhovými revíry Moravského rybářského svazu přináleží rybářskému revíru Jevišovka 2A druhé místo v hmotnosti násady kapra obecného na jeden hektar, což o něčem také svědčí.

38 Tab. 9 Zarybňování revíru Jevišovka 2A (nádrž Výrovice) v letech 1991-2003 1 500 200 95 Rok Druh Kapr Lín Štika Candát Úhoř Tolst. Sumec Amur obecná říční bílý velký bílý 1991 2 800 K 1 Ca 1 Su 1 1992 6 890 K 1 8 500 Ca 1 1993 4 540 24 000 K 1 Ca 1 Ab 2 1994 2 429 K 1 6 200 4 000 Ca 1 1995 5 500 K 1 1996 2 600 K 1 1997 3 600 575 K 3 1998 5 855 K 1 1999 7 690 K 1 2000 6 168 2733K 3 2001 714 3497K 3 2002 4 460 K 3 2003 5 798 K 3 250 1 500 1 500 900 580 400 584 700 270 Su 1 Ab 2 5 000 130 Ca 1 Ab 2 2 000 4 200 1 500 400 Š r Ca r Tb 2 Sur 3 000 Š 1 6 000 Š 1 3 000 Š r 2 000 Š r 2 200 1 000 Ca 1 Ú m 700 2 000 Ca 1 Ú m 300 1 700 Ca r Ú m 3200 Ca 2 1 500 Ca r 5000 Ca 1 2 000 1 500 Ca 2 350 1 500 Ca r Ú m 5 000 Ab r 200 Tb 2 200 Su 1 1 560 Ab 1 200 600 Su 1 700 Su r 800 Su r Ab 2 350 Ab 2 452 Ab 2 Ú m 500 Su 1 150 Ab 2 500 Su r K 3 = tříletá násada = dvouletá násada Ab 2, Ca 2, Tb 2, = dvouletá násada a starší Š 1, Ca 1, Ab 1, Su 1, K 1 = jednoletá násada Su r, Ca r, Š r, Su r, Ab r = rychlený plůdek Ú m = úhoří monté

39 5.5.2. Výlov ryb udicí Množství docházek na jednotku vodní plochy se ve sledovaném období pohybovalo v relacích 265,5-502,1 D.ha -1 (Graf 32) a vystihuje růst rybářského tlaku, a tím i rostoucí oblíbenost tohoto rybářského revíru. Mohlo to být zapříčiněno růstem početnosti a hmotnosti násady kapra obecného i růstem početnosti násady celkově. Dalším důvodem byl zřejmě vzrůstající počet prodaných mimopstruhových povolenek, či skutečnost, že se za poslední čtyři roky, tedy v letech 2000-2003, pravidelně přisazovala i tříletá násada kapra obecného a to relativně ve velkém počtu. Vzrůstající množství docházek se odráželo v rostoucích celkových úlovcích ryb na hektar (Graf 33). Abundance i biomasa, mající vzrůstající tendenci, vykázaly vliv rostoucí početnosti a hmotnosti násady. Výlovek kapra obecného osciloval v hodnotách 38,6-144,3 ks.ha -1 (Graf 34), přičemž dlouhodobý průměr byl 84,6 ks.ha -1, a 62,1-333,9 kg.ha -1 (Graf 35), s průměrností 180,8 kg.ha -1. Četnost výlovků kapra na hektar nabyla rostoucího potenciálu. U biomasy na hektar byl vysledován poměrně značný růst, jelikož se lovili stále větší jedinci kapra obecného o průměrném kusovém výlovku 2,10 kg. Tento průměr se však bude v příštích letech díky vhodným podmínkám nejspíše zvyšovat. Rozdíl mezi průměrnou kusovou hmotností násady a úlovků kapra se neustále zvyšoval, což bylo dáno rostoucí úživností revíru. Na počátku období byl přírůstek přibližně 800 gramů a na konci periody již vzrostl na necelých 1 200g. Tento růst však mohl být podmíněn tím, že se počínaje rokem 2001 nasazovala násada kapra obecného mající hmotnost nad 1,2 kg. Na jednu docházku byla abundance kapra 0,22 ks a biomasa 0,46 kg (Graf 36). Kusový úlovek kapra na jednu docházku nevykázal během třináctiletého období téměř žádný výkyv. Zato však hmotnostní úlovek (B/D) nabyl značné růstové tendence. Kaprům se v tomto rybářském revíru dařilo poměrně slušně, i když tato skutečnost mohla být zkreslena a vyvolána efektem vysoké hmotnostní násady. I zde rybáři vykázali různorodé druhy ulovených ryb (Tab.10).