Příklady praktického využití systému a navrhovaná opatření a



Podobné dokumenty
Zemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR

NAVRHOVÁNÍ ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ II etapa generelu

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Dopady změny klimatu na české zemědělství

ČINNOST SPÚ V OCHRANĚ PŮDY. Ing. František Pavlík, Ph.D. Státní pozemkový úřad

GIS analýza povrchového odtoku, erozních procesů a transportu splavenin. T. Dostal, J. Krasa, M. Štich, ČVUT v Praze

ZÁVLAHOVÁ ZAŘÍZENÍ, STAV A PERSPEKTIVA

Opatření proti suchu zemědělství

Změna klimatu a zemědělství dopady a adaptace

PROJEKTOVÁNÍ HYDROTECHNICKÝCH OBJEKTŮ VRÁMCI OCHRANY PŘED POVODNĚMI

DOTACE. Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie

Úvodní slovo generálního ředitele. Koryto řeky Opavy v prostoru přibližného konce vzdutí budoucí nádrže Nové Heřminovy.

Jihočeský kraj Typ Plzeňský kraj Typ Karlovarský kraj

II. Metodické vysvětlivky

Voda v krajině PS RSK

Monitoring a předpověď zemědělského sucha

Generel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima

Možné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR

Informace o přípravě Opatření na ochranu před povodněmi v povodí horního toku řeky Opavy

Zemědělské sucho nejvýznamnější hrozba budoucnosti

ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické

Bohušovice nad Ohří protipovodňová opatření

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik.

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

Operační program Životní prostředí

5. ZPF A PUPFL 5.1 HRADECKO

VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB

Exekutoři. Závěrečná zpráva

Statistická ročenka půdního fondu České republiky

SZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku

Předběžné údaje ČAP za období 1-12/ vybrané parametry

ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Integrovaný plán rozvoje znevýhodněných území v Jihomoravském kraji

AGROCENZUS 2010 analytické vyhodnocení. Zařazení zpravodajských jednotek dle typologie EU

Bilance dotační politiky Ministerstva zemědělství za rok 2011

Dopady změny klimatu na zemědělství, krajinu a půdu

Program rozvoje venkova

Datum: v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Zemědělská půda v České republice

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

Zemřelí Muži Ženy

Metodika - Postupy optimálního využití moderních komunikačních kanálů

Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

STATISTICKÁ ROČENKA PŮDNÍHO FONDU ČESKÉ REPUBLIKY

ZPRAVODAJSTVÍ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU

Nitrátová směrnice. v roce Novinky v nitrátové směrnici

OBDOBÍ II.PILÍŘ NÁROKOVÉ DOTACE. II. PILÍŘ - nárokové dotace - Agro-envi Perlinger

Návrh dotačních podmínek pro ekologické zemědělství na rozpočtové období od roku 2015

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

POZEMKOVÉ ÚPRAVY krok za krokem. Podpořeno z Programu rozvoje venkova ČR

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 36 Rozeslána dne 14. dubna 2008 Cena Kč 22, OBSAH:

STATISTICKÉ ÚDAJE 1-9/ GRAFY

STATISTICKÉ ÚDAJE 1-6/ GRAFY

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz

Netržní produkce lesa a návštěvnost lesa

Speciální projekt v Haňovicích umožní sklízet rajčata o Vánocích


Vodohospodářské stavby a související opatření realizovaná SPÚ

Charakteristika výrobního území ČR KPP, BPEJ, ZVO, LFA

Výměra nost. KN 74/2 zahrada S KN: ovocný ovocný sad Z

Základní informace. Kolín, Leden/Únor

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

Praktický příklad pořízení elektromobilu pro veřejnou správu aneb s podporou rozvoje elektromobility a realizací dalších aktivit ke SMART regionu

II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Jednotná žádost 2009 NOVINKY V AEO SAPS, LFA, Top-Up, NATURA Změna podmínek poskytnutí dotací

Hydrologie a pedologie

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

OBDOBÍ II.PILÍŘ NENÁROKOVÉ DOTACE. II.pilíř - nenárokové dotace Ing.Zdeněk Perlinger,

Kvadratické rovnice pro učební obory

Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice Ing. Roman Hanák

RENOMIA AGRO - VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ. Komplexní služby v oblasti pojištění zemědělských rizik, lesů a potravinářského průmyslu

JAK JSME NA TOM A CO S TÍM? ANEB SITUACE, TRENDY A OPATŘENÍ NA ZVÝŠENÍ ZASTOUPENÍ ŽEN NA TRHU PRÁCE A VE VEDENÍ FIREM V ČR

DOPLNĚNÍ SEPARACE A SVOZU BIOODPADŮ NA JEVIŠOVICKU

Vedoucí bakalářské práce

Program rozvoje venkova na období

Příloha č. 1 k č.j. ČÚZK 26730/ Podklady pro zápis změny druhu pozemku do katastru nemovitostí. lesní pozemky.

ZPRÁVA O POVODNI V LEDNU 2003 POVODÍ VLTAVY

Změny v právních předpisech s dopady na RÚIAN. Marika Kopkášová

Část B Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova

Zemědělské systémy I týden

Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2009 a způsobu kontroly jejich užití. 1. Obecné podmínky

Oblast 1.10 Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov

Ústav výzkumu globální změny AV ČR Mendelova univerzita v Brně Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Most

USNESENÍ zemědělského výboru z 54. schůze dne 29. listopadu 2001

CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA SOUČASNÉM TRHU SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU

Potenciál těžeb v lesích v České republice

Z dosavadní praxe vyplývají tyto poznatky:

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

Kočvarův mlýn - stavidlo - Hamerský potok - 26,437 ř.km

Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy

Funkce více proměnných

Transkript:

Příklady praktického využití systému a navrhovaná opatření a Zdeněk Žalud a kol. ke zmírnění dopadů sucha v JMK Mendelova univerzita v Brně Centrum výzkumu globální změny AV ČR v.v.i (CzechGlobe) AK ČR Brno, 27.11.2015

Příklady praktického využití systému a navrhovaná opatření a Zdeněk Žalud a kol. ke zmírnění dopadů sucha v JMK Mendelova univerzita v Brně Centrum výzkumu globální změny AV ČR v.v.i (CzechGlobe) AK ČR Brno, 27.11.2015

Praktické příklady využití ISSS 1. Využití - Musí být konkrétní!! 2. Návrhy všeobecné, přenositelné

www.intersucho.cz

Praktické příklady využití ISSS 1. FTPR PGRLF (MZe) 2. odškodnění 2015 (MZe) 3. spor o kukuřici (Znojmo) 4. spor o les (Blansko)

Sucho nejvýznamnější meteoextrém v zemědělství důkaz??? Pojištění.. Česká pojišťovna Generali Hasičská vzájemná pojišťovna Kooperativa Agra pojišťovna ČSOB Pojišťovna Allianz krupobití, mráz, vichřice, povodeň a záplava

Příklad 1 - FTPR Lednice 9.11.2015 Ministr MZe Marian Jurečka máme Intersucho..můžeme ho využít k FTPR 1 + 1 škodní komise ISSS + ČHMÚ

Praktické příklady využití ISSS 1. FTPR PGRLF 2. odškodnění 2015 (MZe) 3. spor o kukuřici (bioplynka) 4. spor o les

Příklad 2 2015 kukuřice na zeleno Podstata Sucho v roce 2015 poškodilo pěstitele kukuřice chceme (MZe) vyplatit náhrady Pouze tam kde jsou škody vyšší než 30%

Integrovaný systém sledování sucha (2015) - animace

50 % 0-100 cm

30 % 0-100 cm

50 % 0-40 cm

30 % 0-40 cm

Biomasa - kukuřice na siláž 2015

Kukuřice biomasa + kvalita na siláž 2015

Praktické příklady využití ISSS 1. FTPR PGRLF 2. odškodnění 2015 (MZe) 3. spor o kukuřici (bioplynka) 4. spor o les

Příklad 3 - Podstata Firma A prodala firmě B kukuřici na bioplyn dříve než ji zasela Ve smlouvě pokud sucho viz major Firma A bylo sucho x firma B nebylo sucho Soudce?????

Spor o kukuřici 2012 stanice

Spor o kukuřici 2012 (0-40 cm)

Spor o kukuřici 2012 (0-100 cm)

Spor o kukuřici 2012 (40-100 cm)

Spor o kukuřici závěr V dubnu a květnu mělo již sucho dopad na vzejití (kukuřice se v tomto období seje) a potřebuje vláhu na dobré vzejití. V květnu po zasetí jde spíše o vodu v povrchové vrstvě půdy Je zřejmé, že v daných katastrech se v roce 2012 objevilo v těchto měsících velmi silné až extrémní sucho Ve zbytku vegetačního období (do září) se projevilo sucho v půdním profilu do 1 m, tedy v hloubkách kde se vyskytuje většina kořenového systému kukuřice. Jednotlivé srážkové epizody doplnily (např. v červnu) vodu občasně jen v povrchové vrstvě půdy, v nižších vrstvách již ne. Sucho s vysokou pravděpodobností zásadně ovlivnilo v daných katastrech produkci biomasy kukuřice.

Praktické příklady využití ISSS 1. FTPR PGRLF 2. odškodnění 2015 3. spor o kukuřici 4. spor o les

Příklad 4 - Podstata Firma A pověřila firmu B založením lesních porostů Přirozená úmrtnost cca 10 % Bylo 30 % Firma A špatně jste to udělali Firma B bylo sucho Soudce?????

2011-2012 Okres Blansko

2011-2012 Okres Blansko

2011-2012 Okres Blansko nízké teploty 18.5. 2012!!!!!!!!!!

Závěr sporu V daném období méně srážek (60%) = Méně vláhy v půdě 18.12.2012 Následují pokračující suché počasí znemožnilo regeneraci a kombinací výskytu sucha-nízkých teplot a pokračujícího sucha k výrazné vadnosti sazenic. Firma A stáhla žalobu a požádala nás o spolupráci

a navrhovaná opatření a ke zmírnění dopadů sucha v JMK? návrhy řešení ISSS je součást GENERELU

Možná adaptační opatření rozhodující role uživatelů půdy zachytit vodu ze srážek na ploše pozemku - v povodí komplex organizačních, agrotechnických a biotechnických opatření změny využití území orná x protierozní a retenční sady a vinice omezení plošně rozsáhlých erozně nebezpečných monokultur optimalizace velikosti pozemku stabilizace drah soustředěného odtoku zatravněním vrstevnicové obdělávání zasakovací pásy pásové střídání plodin setí do krycí plodiny obnova rybníků, výstavba malých, velkých nádrží omezení zhutňování půdy využití závlah ALE HLAVNĚ organická hmota v půdě

Ochranná funkce identifikace kritických bodů

+ ochrana před povodní

Retenční kapacita vesnice v údolích

Protierozní ochrana formou stabilizace drah soustředěného odtoku

Dráha soustředěného odtoku

Dráha soustředěného odtoku

Dráha soustředěného odtoku

Dráha soustředěného odtoku

Dráha soustředěného odtoku + krajina

Příklad vinice s protierozní a protipovodňovou funkcí Vrstevnice +zvlnění

Záchytné a svodné průlehy

Příklad protierozních pásů pole nad 35 ha

Obdělávání po vrstevnici kolmo na odtokovou linii svahy 5-8 Posun půdy po svahu Dražší Technika se opotřebuje Časově náročnější Nebezpečnější?

Protierozní agrotechnologie - minimalizace

Setí do krycí plodiny-mulč a kukuřice, meziplodiny

Zhutnění půdy 50 % orné půdy

Mají závlahy budoucnost? plocha světa má jen 11 % zemědělské půdy z ní je 17 % zavlažováno těchto 17 % vyprodukuje 45 % potravin!! Dotační titul od r. 2017: Závlahy 2

Mají závlahy budoucnost v ČR? Speciální plodiny ano Zelenina, ovoce, chmelnice.nepůjde to bez nich Kde brát vodu? Za posledních 10 let vybudováno cca 5 tis. ha kapkové závlahy

Nádrže, Závlahy Malé x velké nádrže? Malé protipovodňové, závlaha = soustava malých, propojených nádrží (dva dotační tituly!!) Velké nádrže = nadlepšení průtoků v době sucha výstavba Nové Heřminovy (Bruntál) (5,6 mld Kč) povodí Odry, na řece Opava

Závlahy V ČR závlahy na 3,6 % - zemědělské půdy (JMK 7,4 % a SČ 5,4 %) ale funkční cca 1,8 % (privatizace renovace - ekonomika) Nejvíce speciální plodiny (kapková závlaha dominuje) zelenina (52,8 procenta), chmelnice a zahrady (24,9 procenta), ovocné sady (14,3 procenta), rané brambory (13,1 procenta), vinice (2,2 procenta) cukrovky (1,9 procenta)

Zastavění půdy Každý den se zastaví zhruba 15 hektarů = 10 fotbalových hřišť to je za rok 5,5 tisíce hektarů orné půdy, za 25 let se tím zastavělo 140 tisíc hektarů. jedno katastrální území obce má v průměru tisíc hektarů. To znamená, že za 25 let jsme zabetonovali 140 celých obcí. V roce 2015 je zastavěná půda v ČR 10,6 % meziročně roste 0,4 %

Zastavění půdy 10 %

Organická hmota v půdě!? Kde ji vzít? Optimum 1 DJ/ha DJ = 500 kg živé hmotnosti všech zvířat/ha Máme 0,2 Polovina jak v Německu Boj o mléko

Závěr Pozitivní: ještě není pozdě (půda) zvyšuje se podíl vodních ploch (dnes 52 tis. ha) je vstřícnost a zájem politiků je zájem veřejnosti! víme co a jak teď jen přeskočit překážky

Závěr