Ekonomické informace ve zdravotnictví 2003 Economic information on health care 2003 ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA ČR Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4
Ekonomické informace ve zdravotnictví K dispozici jsou publikace s daty od roku 1995. Jde o výběr dostupných ekonomických informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a dále Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv Praha, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Publikace obsahuje informace o celkových výdajích na zdravotnictví, o výdajích veřejných (t.j. z rozpočtu a ze zdravotního pojištění) a výdajích soukromých placených obyvatelstvem, spotřebě léčiv, struktuře nákladů a výnosů zdravotních pojišťoven, struktuře nákladů VZP ČR na zdravotní péči podle různých hledisek, síti zdravotnických zařízení, majetku, nákladech a výnosech zdravotnických zařízení, vývoji průměrných mezd ve zdravotnictví, ekonomických údajích o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) a o lékárnách, vývoji cen ve zdravotnictví a údaje o zdravotnictví ze statistiky národních účtů a mezinárodní srovnání dle zdrojů Eurostat, OECD a WHO. Economic information on health care Publications are available with data since 1995. A digest of available economic information from the Institute of Health Information and Statistics CR and further from Ministry of Health, the State Institute for Drug Control in Prague, Czech Statistical Office and General Health Insurance Company of the CR (GHIC). The publication contains information on total expenses on health services, public expenses (i.e., from State and regional Budgets and from health insurance system) and on private expenses paid by the population, on drug consumption, the structure of costs and returns of health insurance companies, on the structure of expenditures of GHIC on health care from different aspects, on the network of health establishments, on assets, costs and returns of health establishments, on the evolution of average salaries in health services, on economic data concerning private enterprises in health care (physician's offices) and pharmacies, on evolution of prices in health care, data on health services from the statistics of national accounts and international comparison on the basis of Eurostat, OECD and WHO statistics. ÚZIS ČR, 2004 Translation ÚZIS ČR ISSN 1211-6467 ISBN 80-7280-372-7 2
Obsah Úvodní poznámky... 13 Grafická část 1. Výdaje na zdravotnictví jako % hrubého domácího produktu v roce 2002... 27 2. Struktura spotřeby léčiv v Kč podle hlavních ATC skupin v roce 2003... 28 3. Struktura peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem v roce 2003... 29 4. Struktura nákladů VZP na zdravotní péči podle druhu zdravotnických zařízení v roce 2003... 30 5. Průměrné náklady VZP na zdravotní péči na jednoho pojištěnce dle věkové struktury a pohlaví v roce 2003... 31 6. Vývoj průměrné měsíční mzdy pracovníků v sektoru zdravotnictví s odměňováním podle zákona 143/92 Sb.... 32 7. Výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování... 33 8. Vývoj výdajů na zdravotnictví a vybraných makroekonomických ukazatelů 1995-2003... 34 9. Rozložení lékáren v % podle tržeb za rok 2003 (bez nemocničních lékáren)... 35 Tabulková část 1. Veřejné výdaje na zdravotnictví Tab. 1.1 Veřejné výdaje na zdravotnictví... 36 Tab. 1.1.1 Vývoj veřejných výdajů na zdravotnictví (1995 = 100)... 36 Tab. 1.2 Vývoj veřejných výdajů na zdravotnictví na 1 obyvatele... 37 Tab. 1.3 Vývoj podílu veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu... 37 Tab. 1.4 Přírůstky veřejných výdajů na zdravotnictví oproti předchozímu roku... 38 Tab. 1.5 Orientační kvantifikace reálného vývoje veřejných výdajů na zdravotnictví... 38 2. Soukromé výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem Tab. 2.1 Soukromá peněžní vydání na zdravotní péči na 1 obyvatele dle statistiky rodinných účtů... 39 Tab. 2.2 Odhad peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem dle statistiky rodinných účtů (v mil. Kč)... 40 Tab. 2.3 Struktura peněžních vydání na zdravotní péči přímo placených obyvatelstvem dle statistiky rodinných účtů (v %)... 41 Tab. 2.4 Soukromá peněžní vydání na zdravotní péči na 1 obyvatele podle sociálních skupin dle statistiky rodinných účtů... 42 3
Tab. 2.5 Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových peněžních výdajích domácnosti na 1 osobu dle statistiky rodinných účtů... 44 3. Celkové výdaje na zdravotnictví Tab. 3.1 Celkové výdaje na zdravotnictví (v mil. Kč)... 45 Tab. 3.2 Podíl zdrojů financování na celkových výdajích na zdravotnictví... 45 Tab. 3.3 Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví na 1 obyvatele... 46 Tab. 3.4 Tempo růstu výdajů na zdravotnictví oproti předchozímu roku... 46 Tab. 3.5 Vývoj podílu celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu... 47 Tab. 3.6 Srovnání podílu celkových výdajů na zdravotnictví na HDP ve vybraných státech... 48 Tab. 3.7 Výdaje na zdravotnictví v roce 2002 podle zdrojů financování jako % z celkových výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích... 49 Tab. 3.8 Celkové a veřejné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele v roce 2002 v $ v paritě kupní síly a srovnání zemí OECD... 50 Tab. 3.9 HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly a podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na HDP v % v roce 2002... 51 Tab. 3.10 Roční míra růstu výdajů na zdravotnictví a růstu hrubého domácího produktu... 52 Tab. 3.11 Vývoj výdajů na zdravotnictví a vybraných makroekonomických ukazatelů 1997-2003... 53 Tab. 3.12 Upravený výpočet celkových výdajů na zdravotnictví v roce 2003 - odhad... 54 4. Spotřeba léčiv Tab. 4.1 Vývoj objemu distribuovaných léčivých přípravků... 55 Tab. 4.2 Vývoj distribuovaných léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin... 56 Tab. 4.3 Struktura distribuovaných léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin... 58 Tab. 4.4 Počet distribuovaných balení léčivých přípravků podle hlavních ATC skupin... 60 Tab. 4.5 Průměrná cena 1 distribuovaného balení léčivých přípravků... 61 Tab. 4.6 Celková hodnota distribuovaných léčivých přípravků na 1 obyvatele a její podíl na celkových výdajích na zdravotnictví... 61 Tab. 4.7 Dynamika vývoje výdajů za léčiva a výdajů na zdravotnictví celkem... 62 Tab. 4.8 Vývoj výdajů na léky celkem a na léky hrazené ze zdravotního pojištění... 62 Tab. 4.9 Index vývoje výdajů na léky... 63 4
Tab. 4.10 Dodávky léků podle původu v roce 2003... 64 Tab. 4.11 Dodávky léků podle původu 2002/2003... 64 Tab. 4.12 Spotřeba léčiv v $ paritě kupní síly na 1 obyvatele v zemích EU a srovnání se spotřebou léčiv v ČR v roce 2002... 65 5. Náklady, výnosy a hospodářský výsledek zdravotních pojišťoven Tab. 5.1 Struktura příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného... 66 Tab. 5.2 Struktura nákladů zdravotních pojišťoven... 67 Tab. 5.3 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči... 68 Tab. 5.4 Příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven na 1 pojištěnce... 69 Tab. 5.5 Podíl nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči z hrubého domácího produktu... 69 Tab. 5.6 Platby státu zdravotním pojišťovnám za osoby, za které platí zdravotní pojištění stát... 69 Tab. 5.7 Přehled o pojištěncích za které je plátcem zdravotního pojistného stát - stav ke konci roku 2001 a 2002... 70 6. Struktura nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Tab. 6.1 Struktura nákladů VZP na zdravotní péči podle druhů zdravotnických zařízení... 71 Tab. 6.2 Náklady VZP na 1 pojištěnce podle druhů zdravotnických zařízení... 72 Tab. 6.3 Průměrné náklady VZP na zdravotní péči na 1 pojištěnce dle věkové struktury... 73 Tab. 6.4 Nejčastěji předepisovaná léčiva na recepty v letech 2001 a 2002 v úhradách VZP... 74 Tab. 6.5 Léčiva předepisovaná na recepty v letech 2001 a 2002 s největším podílem na úhradách VZP... 75 7. Síť zdravotnických zařízení Tab. 7.1 Síť zdravotnických zařízení v ČR k 31.12.2003... 76 Tab. 7.2 Lékaři a lůžka v léčebně preventivní péči k 31.12.2003... 78 Tab. 7.3 Ambulantní péče v lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních k 31.12.2003... 80 Tab. 7.4 Přepočtený počet lékařů, SZP a počtu lůžek k 31.12.2003 - zdravotnictví... 85 8. Majetek a hospodářské výsledky zdravotnických zařízení Tab. 8.1 Dlouhodobý majetek podle vybraných skupin zdravotnických zařízení k 31.12.2003... 86 Tab. 8.2 Dlouhodobý hmotný majetek ve zdravotnictví neuvedený do provozu k 31.12.2003 a nově zařazený v roce 2003... 87 5
Tab. 8.3 Nově pořízený dlouhodobý hmotný majetek ve zdravotnictví podle zdrojů financování v roce 2003... 88 Tab. 8.4 Náklady (výdaje), výnosy (příjmy), hospodářský výsledek a nákladová rentabilita vybraných skupin zdravotnických zařízení rok 2003... 90 Tab. 8.5 Struktura výnosů (příjmů) vybraných skupin zdravotnických zařízení - příspěvkových a podnikatelských organizací v roce 2003... 92 Tab. 8.6 Podíl tržeb od zdravotních pojišťoven za ambulantní a hospitalizované pacienty vybraných skupin zdravotnických zařízení - příspěvkových a podnikatelských organizací v roce 2003... 94 Tab. 8.7 Struktura nákladů vybraných skupin zdravotnických zařízení rok 2003... 96 Tab. 8.8 Pohledávky z obchodního styku vybraných skupin zdravotnických zařízení k 31.12.2003... 98 Tab. 8.9 Závazky vybraných skupin zdravotnických zařízení k 31.12.2003... 100 Tab. 8.10 Náklady, výnosy a hospodářský výsledek nemocnic rok 2003... 102 Tab. 8.11 Náklady nemocnic podle nákladových položek rok 2003... 103 Tab. 8.12 Ukazatele ekonomiky vybraných nemocnic... 104 Tab. 8.13 Vývoj nákladové rentability nemocnic... 106 Tab. 8.14 Náklady a výnosy na 1 hospitalizaci a 1 ošetřovací den v nemocnicích roky 2002/2003... 107 9. Mzdy v rezortu zdravotnictví Tab. 9.1 Průměrná měsíční mzda zaměstnance v rezortu zdravotnictví rok 2003... 108 Tab. 9.2 Vývoj průměrné měsíční mzdy pracovníků v rezortu zdravotnictví... 109 Tab. 9.3 Průměrná měsíční mzda a průměrná tarifní mzda zaměstnanců ve všech příspěvkových a rozpočtových organizacích rezortu zdravotnictví... 110 Tab. 9.4. Průměrná měsíční mzda ve zdravotnictví podle vybraných druhů zdravotnických zařízení v roce 2003... 112 Tab. 9.5 Průměrná měsíční mzda zaměstnance ve zdravotnických organizacích s odměňováním podle zákona č. 1/1992 Sb.... 113 10. Ekonomické údaje o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) Tab. 10.1 Průměrný evidenční počet zaměstnanců a průměrná měsíční mzda zaměstnance v jedné samostatné ordinaci v roce 2003... 114 Tab. 10.2 Průměrné příjmy připadající na 1 samostatnou ordinaci v roce 2003... 115 6
Tab. 10.3 Podíly vybraných příjmových složek na úhrnu příjmů samostatných ordinací rok 2003... 116 Tab. 10.4 Průměrné výdaje připadající na 1 samostatnou ordinaci rok 2003... 117 Tab. 10.5 Struktura výdajů průměrné ordinace v roce 2003... 119 Tab. 10.6 Rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a výdaji 1 samostatné ordinace v roce 2003... 121 11. Ekonomické údaje o lékárnách (a výdejnách) Tab. 11.1 Počet lékáren a počet obyvatel na 1 lékárnu... 122 Tab. 11.2 Průměrné počty zaměstnanců připadajících na 1 lékárnu a výdejnu v roce 2003... 122 Tab. 11.3 Průměrné počty receptů, žádanek na léčiva a PZT a objednávek přijatých 1 lékárnou (výdejnou)... 123 Tab. 11.4 Průměrné tržby připadající na 1 lékárnu (výdejnu)... 124 Tab. 11.5 Průměrný výkon na 1 doklad/1 obyvatele v lékárenství... 125 Tab. 11.6 Odhad celkových výkonů a tržeb lékáren a výdejen... 126 Tab. 11.7 Rozložení lékáren (bez nemocničních) podle obratu/tržeb... 127 Tab. 11.8 Tržby lékáren a výdejen za rok 2003 odle plátců... 128 Tab. 11.9 Lékárny (bez nemocničních) dle počtu receptů za rok 2003... 128 12. Vývoj cen v oblasti zdravotnictví Tab. 12.1 Index vývoje cen ve zdravotnictví v ČR... 129 Tab. 12.2 Index spotřebitelských cen ve zdravotnictví za domácnosti v letech 2001až 2003... 129 13. Zdravotnictví z pohledu národních účtů Tab. 13.1 Produkce a přidaná hodnota v ČR celkem v letech 2000 a 2003... 130 Zkratky použité v publikaci... 131 Značky v tabulkách... 133 7
Contents Introductory remarks... 18 Graphs 1. Health expenditures as % of the gross domestic product year 2002... 27 2. Structure of medicament consumption in CZK by main ATC groups in 2003... 28 3. Structure of cash expenditures on health care directly paid by individuals in 2003... 29 4. Structure of GHIC health care costs by types of health care establishment in 2003... 30 5. Average of GHIC health care costs per one insured by age and sex in 2003... 31 6. Trend of average monthly salaries in health sector with remuneration as by Act 143/1992... 32 7. Expenses on health care by sources of financing... 33 8. Trend of expenditures on health and of selected macroeconomic indicators 1995-2003... 34 9. Share of pharmacies in % as per returns in 2003... 35 Tables 1. Public expenditure on health care Tab. 1.1 Public expenditure on health care... 36 Tab. 1.1.1 Trend of public expenditure on health care (1995 = 100)... 36 Tab. 1.2 Trend of public expenditure on health care per 1 inhabitant... 37 Tab. 1.3 Trend of the proportion of public expenditure on health care to gross domestic product... 37 Tab. 1.4 Growth of public expenditure on health care compared with preceding year... 38 Tab. 1.5 Approximate quantification of real trend of public expenditure on health care... 38 2. Private expenditure on health care directly paid by the population Tab. 2.1 Private cash expenditure on health care per 1 inhabitant from household budget survey... 39 Tab. 2.2 Estimate of cash expenditure on health care directly paid by individuals from household budget survey (mill. CZK)... 40 Tab. 2.3 Structure of cash expenditure on health care directly paid by individuals from household budget survey (%)... 41 Tab. 2.4 Private cash expenditure on health care per 1 inhabitant by social groups from household budget survey... 42 8
Tab. 2.5 Proportions of private expenditure on health care in total expenditure of the average household per 1 inhabitant... 44 3. Total expenditure on health care Tab. 3.1 Total expenditure on health care... 45 Tab. 3.2 Proportions of financial sources in total expenditure on health care... 45 Tab. 3.3 Trend of total expenditure on health care per 1 inhabitant... 46 Tab. 3.4 Growth rate of expenditure on health care compared with preceding year... 46 Tab. 3.5 Trend of the proportions of total expenditure on health care to gross domestic product... 47 Tab. 3.6 Comparison of the proportions of the total expenditure on health care to GDP in selected countries... 48 Tab. 3.7 Health expenditures in 2002 as per source of financing as % of the total health expenditures in selected countries... 49 Tab. 3.8 Total and public health expenditures per capita in 2002 in $ purchasing power parity and comparison of OECD countries... 50 Tab. 3.9 GDP per capita in purchasing power parity and share of public health expenditures on GDP in 2002... 51 Tab. 3.10 Annual growth rate of expenditure on health care and of gross domestic product... 52 Tab. 3.11 Trend of expenditure on health and of macroeconomic indicators 1997-2003... 53 Tab. 3.12 Amended calculation of total expenditure on health in 2003 - estimate... 54 4. Consumption of medicaments Tab. 4.1 Trend of the volume of distributed medicaments... 55 Tab. 4.2 Trend of of the volume of distributed medicaments by main ATC groups... 56 Tab. 4.3 Structure of distributed medicaments by main ATC groups... 58 Tab. 4.4 Numbers of distributed drug packages by main ATC groups... 60 Tab. 4.5 Average price of 1 distributed drug package... 61 Tab. 4.6 Distributed drugs value per 1 inhabitant and its proportion in total expenditure on health care... 61 Tab. 4.7 Trend of expenditure on medicaments and of total expenditure Tab. 4.8 on health care... 62 Trend of expenditure on medicaments and on medicaments paid by health insurance corporations... 62 Tab. 4.9 Trend of expenditure on medicaments... 63 Tab. 4.10 Supplies of medicaments and pharmaceutical products in 2003... 64 Tab. 4.11 Supplies of medicals as per origin 2002/2003... 64 9
Tab. 4.12 Consumption of pharmaceuticals in $ in purchasing power parity per capita and comparison with consumption in the CR in 2002... 65 5. Costs, returns and economic outcome of health insurance corporations Tab. 5.1 Structure of returns of health insurance corporations from premiums... 66 Tab. 5.2 Structure of costs of health insurance corporations... 67 Tab. 5.3 Health care costs of health insurance corporations... 68 Tab. 5.4 Revenues and expences of health insurance corporations per 1 insured... 69 Tab. 5.5 Proportions of costs of health insurance corporations expended on health care to gross domestic product... 69 Tab. 5.6 Payments by the state for persons for which the state pays health insurance... 69 Tab. 5.7 Number of insured persons for whom the state paid health insurance premiums according to the status by end of 2001 and 2002... 70 6. Structure of costs of the General Health Insurance Company of the CR Tab. 6.1 Structure of costs of GHIC spent on health care by types of health care establishments... 71 Tab. 6.2 Costs of GHIC per 1 insured by types of health care establishment... 72 Tab. 6.3 Average health care costs of GHIC per 1 insured by age structure... 73 Tab. 6.4 The most frequently applied medicaments on prescriptions in 2001 and 2002 in remittances of GHIC for health care... 74 Tab. 6.5 Medicines on prescriptions with the highest proportion of the remittances of GHIC in 2001 and 2002... 75 7. Network of health establishments Tab. 7.1 Network of health establishments in the CR as of 31.12.2003... 76 Tab. 7.2 Physicians and beds in curative and preventive care as of 31.12.2003... 78 Tab. 7.3 Out-patient care in out-patient and in-patient establishments as of 31.12.2003... 80 Tab. 7.4 Number (WTE) of physicians, paramedical personnel and beds as of 31.12.2003 - sector of health... 85 8. Assets and economic outcome of health establishments Tab. 8.1 Fixed assets by selected groups of health establishments as of 31.12.2003... 86 10
Tab. 8.2 Material fixed assets in health care not exploited as of 31.12.2003 and newly included in 2003... 87 Tab. 8.3 Newly acquired fixed assets in health care by sources of financing in 2003... 88 Tab. 8.4 Costs (expenditure), returns (revenues), economic outcome and profit to costs ratio of selected groups of health establishments in 2003... 90 Tab. 8.5 Structure of returns (revenues) of selected groups of state - subsidized and private health establishments in 2003... 92 Tab. 8.6 Proportions of takings from health insurance corporation for out-patients and hospitalized patients in selected groups of state - subsidized and private health establishments in 2003... 94 Tab. 8.7 Structure of costs of selected groups of health establishments... 96 Tab. 8.8 Claims from trade relations of selected groups of health establishments as of 31.12.2003... 98 Tab. 8.9 Obligations of selected groups of health establishments as of 31.12.2003... 100 Tab. 8.10 Costs, returns and economic outcome of hospitals in 2003... 102 Tab. 8.11 Costs of hospital by cost items in 2003... 103 Tab. 8.12 Economic indicators of hospitals... 104 Tab. 8.13 Profit to costs ratio of hospitals... 106 Tab. 8.14 Costs and returns for 1 hospitalisation and for 1 day of stay in hospitals in 2002/2003... 107 9. Wages in the sector of health Tab. 9.1 Average monthly wage of employees in the sector of health 2003... 108 Tab. 9.2 Trend of the average monthly wage of employees in the sector of health... 109 Tab. 9.3 Average monthly wage and average scale wage in the sector of health in all establishments with subsidies and budgetary establishments in the sectors of health... 110 Tab. 9.4 Average monthly wage in health care by selected groups of health establishments 2003... 112 Tab. 9.5 Average monthly wage in health establishment with remuneration as by Act. no. 1/1992 Sb)... 113 10. Economic data on private health enterprises (physicians offices) Tab. 10.1 Average number of employees (on payroll) in 1 independent office and average monthly wage of 1 employee in 2003... 114 Tab. 10.2 Average returns per 1 independent office in 2003... 115 Tab. 10.3 Proportions of selected components in the total returns of independent offices in 2003... 116 Tab. 10.4 Average expenditure per 1 independent office in 2003... 117 11
Tab. 10.5 Structure of expenditure of an average office in 2003... 119 Tab. 10.6 Difference between taxable returns and expenditure of 1 independent office in 2003... 121 11. Economic data on pharmacies (and medical goods hand-out facilities) Tab. 11.1 Number of pharmacies and number of inhabitants per 1 pharmacy... 122 Tab. 11.2 Average numbers of employees per 1 pharmacy and medical goods hand-out facility in 2003... 122 Tab. 11.3 Average numbers of prescriptions, request forms and orders per 1 pharmacy (hand-out facility)... 123 Tab. 11.4 Average returns per 1 pharmacy (hand-out facility)... 124 Tab. 11.5 Average outputs per 1 form/1 inhabitant in pharmacy system... 125 Tab. 11.6 Estimate of total returns and takings of pharmacies and hand-out facilities... 126 Tab. 11.7 Structure of pharmacies by turnover/revenue... 127 Tab. 11.8 Returns of pharmacies and hand-out facilities in 2003 as per type of payer... 128 Tab. 11.9 Pharmacies as per No. of prescriptions a year 2003... 128 12. Price trends in health care Tab. 12.1 Price trends in health care in the CR... 129 Tab. 12.2 Index of consumer prices in health care per households in 2001-2003... 129 13. Health care from the viewpoint of national accounts Tab. 13.1 Production and added value in the CR (total) in 2000 and 2003... 130 Abbreviations... 132 Symbols in the tables... 133 12
Úvodní poznámky Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) vydává publikaci Ekonomické informace ve zdravotnictví každoročně od roku 1997. Publikace se věnuje některým ekonomickým aspektům zdravotní péče v ČR, vybraným subjektům zdravotnictví a v širším měřítku i vybraným ukazatelům financování a ekonomické stránky činnosti zdravotnických zařízení. Současný vývoj podtrhuje nutnost soustavného sledování problematiky financování zdravotní péče a faktorů ovlivňujících ekonomické klima v sektoru zdravotnictví. Významný díl 3. kapitoly tabulkové části je věnován mezinárodnímu srovnání, převážně ČR vůči dalším členským zemím Evropské unie. Veškerá uváděná data (pokud není uvedeno jinak) jsou údaje za rok 2003, u vybraných ukazatelů jsou publikovány časové řady umožňující několikaleté srovnání a případné naznačení trendů. ÚZIS ČR kromě vlastních informací z programu statistického zjišťování využil dostupné ekonomické informace o zdravotnictví ze zdrojů: - Ministerstva zdravotnictví ČR - Českého statistického úřadu - Státního ústavu pro kontrolu léčiv - Všeobecné zdravotní pojišťovny - v některých případech Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a Vězeňské služby ČR - u mezinárodního srovnání statistiky Eurostatu, Světové zdravotnické organizace (WHO HFA) a OECD Health Data. 1. Veřejné výdaje na zdravotnictví Pro tuto kapitolu byly převážně využity podklady Ministerstva zdravotnictví a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Odpovídající propočty na 1 obyvatele a podíl na HDP zpracoval ÚZIS ČR. Podle užívané mezinárodní metodiky se za veřejné výdaje na zdravotnictví považují (v podmínkách ČR) státní rozpočet a územní rozpočty - kraje, obce. Dále výdaje systému veřejného zdravotního pojištění, které se v ČR řídí příslušnými zákony o Všeobecné zdravotní pojišťovně a o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Dosavadní vývoj doložený tabulkami s vývojem veřejných výdajů potvrzuje nejen trvalý růst absolutních částek v běžných cenách, ale i ve stálých cenách - v roce 2003 o více jak 17 % oproti roku 1995. V druhé polovině 90. let minulého století sice ekonomika poznamenaná úspornými balíčky byla nucena šetřit i na zdravotnictví, přesto podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) vzrostl z 5,19 % v roce 1990 na 6,73 % v roce 2003. Ukazatel podílu výdajů na zdravotnictví na HDP byl ovlivněn mimořádnou revizí ročních národních účtů postupně za roky 1995 až 2003 dle metodiky Eurostatu (ESA 1995). Tato revize v rámci 13
harmonizace národního účetnictví se standartem EU vedla k navýšení výpočtu objemu HDP např. v letech 2000-2002 v rozsahu 133 až 162 mld. Kč (cca 6-8 %), jak 24.10.2003 zveřejnil ČSÚ, a opticky mírně snížila podíl zdravotnických výdajů na HDP. Revize národních účtů vedla k podchycení některých položek, které dříve evidenci unikaly - Tisková zpráva ČSÚ z 24.10.2003 odhadovala vliv záměrného zkreslování a zatajování výsledků ekonomické aktivity na 5,1 % HDP. ÚZIS ČR zapracoval do této publikace údaje ČSÚ ve vztahu k HDP zveřejněné do 30.9.2004. Tento komentář k nově zavedené metodice HDP se plně vztahuje i na obdobné statistiky v kapitole o celkových výdajích. 2. Soukromé výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem Pro tuto část publikace bylo čerpáno ze Statistiky rodinných účtů ČSÚ. Propočty a podíly prováděl pro účely této publikace ÚZIS ČR. Všechny významnější ukazatele vykazují nárůst přesahující meziroční míru inflace 0,1 %. U jednoho člena průměrné domácnosti se soukromá vydání na zdraví zvýšila o 157 Kč (o 11 %) oproti roku 2002, na celkových 1 574 Kč ročně. Výdaje na osobu v domácnostech důchodců přitom činily průměrně 2 446 Kč a meziročně vzrostly o 173 Kč. Nejvyšší podíl výdajů průměrné domácnosti tvořily platby za léky (volný prodej a doplatky na recepty dohromady 60,7 %), dále zdravotnické prostředky - 16,6 % a stomatologická péče - 10,9 %. Rovněž procentuální podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových vydáních domácností rostl. Důchodci v roce 2003 utratili 2,77 % svých výdajů za placenou zdravotní péči (v roce 2002 to bylo 2,65 %), průměrná domácnost 1,46 % výdajů, rok předtím 1,38 %. 3. Celkové výdaje na zdravotnictví Údaje s využitím zdrojů MZ ČR, ČSÚ a částečně OECD a Eurostatu zpracoval ÚZIS ČR. Mimořádná revize národních účtů včetně HDP vedla ke změnám příslušných tabulek a ovlivnila trend i absolutní podíl výdajů na zdravotnictví na HDP. V mezinárodním porovnání se tak ČR po technické úpravě HDP dostala v roce 2002 na úroveň 7,0 %, průměr tehdejší EU 15 v roce 2002 však činil 9,0 %. Z jednotlivých tabulek lze usuzovat, že dochází k trvajícímu absolutnímu růstu nákladů na zdravotnictví při zachovávání poměru mezi základními zdroji financování : veřejnými prostředky (státní a místní rozpočty, zdravotní pojišťovny) a soukromými výdaji obyvatel. Dále lze vyvodit, že náklady na zdravotnictví rostou rychleji než spotřebitelské ceny. Veřejné výdaje na zdravotnictví se ve sledovaných letech pohybují nad úrovní 90 %, soukromá vydání obyvatel v roce 2003 tvořila 8,6 % výdajů na zdravotnictví. 3. kapitola v tabulkách věnovaných mezinárodnímu srovnání umožňuje nejen porovnání výdajů na 1 obyvatele s využitím statistik Eurostatu a OECD, které zohledňují rozdílnou kupní sílu v jednotlivých zemích, ale i porovnání podle zdrojů 14
financování. ČR má v rámci EU nejnižší podíl soukromých výdajů na celkových výdajích na zdravotnictví, dosud užívaná metodika však neumožňuje získat podklady o výdajích právnických osob na zdravotnictví (firemní preventivní prohlídky, očkování příp. i jiná zdravotní péče o zaměstnance, zdravotní pojištění/připojištění managementu i dalších zaměstnanců apod., tedy soukromé výdaje kromě plateb obyvatelstva). Naproti tomu však patříme k zemím EU s relativně velmi nízkým podílem výdajů veřejných rozpočtů (veřejné výdaje bez výdajů systému veřejného zdravotního pojištění) na celkových zdravotnických výdajích (viz tab. 3.7). Tabulka 3.12 kapitoly představuje pokus o odhad ÚZIS ČR ohledně veškerých výdajů na zdravotnictví včetně sektorů dopravy, vnitra, obrany a spravedlnosti, kdy celková suma ve výši 186 424 mil. Kč s kapitolou rozpočtu rezortu zdravotnictví byla rozšířena jednak o výdaje sdělené Ministerstvem obrany ČR, Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem dopravy ČR a Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR, jednak o evidované dary zdravotnickým zařízením. Takto pojatý odhad činí za rok 2003 celkem 191 756 mil. Kč, tedy z jiného pohledu 7,57 % HDP. Snad lze vyjádřit naději, že připravovaný systém zdravotnických účtů (SHA) bude doprovázen úpravou metodiky vedoucí k pravidelnému komplexnímu výkaznictví všech rezortů, při posuzování významu ostatních rezortů je nutno zohlednit, že až na výjimky (Ústřední vojenská nemocnice apod.) je zdravotní péče poskytována v rozsahu max. desítek tisíc osob, někdy doslova uzavřené společnosti (VS ČR). Pro zmíněný systém zdravotnických účtů pak ÚZIS ČR může nabídnout jednak zavedenou síť krajských odborů, jednak centrální pracoviště pro zpracování a analýzu dat. Případná změna metodiky pro účely SHA by rovněž měla podchytit kromě výdajů obyvatelstva též všechny výdaje soukromých právnických osob na zdravotnictví, čímž se teprve dostaneme k reálnější hodnotě celkových soukromých výdajů na zdravotnictví. 4. Spotřeba léčiv Údaje jsou převzaty ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zveřejňuje jak množství distribuovaných léků, tak i jejich finanční objem. Pro zachování meziroční srovnatelnosti a jednotné kalkulace používá SÚKL pro hodnotové vyjádření vždy jednotnou maximální možnou obchodní přirážku distributora a lékárny, nazývanou též obchodní marže, která je povolena ve výši do 32 %. Distributoři a výdejci/lékárny se však v zájmu vyššího množstevního obratu, zavedení nového léku na trh, cenové konkurence apod. mohou rozhodnout pro nižší obchodní přirážku. Faktická finanční hodnota vydaných léčiv se tedy může mírně lišit směrem dolů. Meziročně došlo k nárůstu množství distribuovaných léků o 2,3 %. Hodnota distribuovaných léků kalkulovaná s jednotnou maximální přirážkou se však oproti roku 2002 zvýšila o 8,7 %. Z celkového množství distribuovaných léků pocházelo cca 36,4 % balení z tuzemska, cca 13,3 % byl dovoz ze SR a 50,3 % z ostatních států. 15
Průměrná cena 1 balení činila 150,90 Kč, což je téměř dvojnásobek průměrné ceny v roce 1995 (77,10 Kč). Největší spotřeba léků v loňském roce byla u skupin na léčení kardiovaskulární soustavy (20,1 %), nervové soustavy (18,5 %), zažívacího traktu a metabolismu (13,5 %) a respirační soustavy (11,1 %). 5. Náklady a výnosy zdravotních pojišťoven Údaje jsou čerpány z Ekonomických výsledků zdravotních pojišťoven publikovaných Českým statistickým úřadem a z podkladů Ministerstva zdravotnictví (Souhrnné hodnocení veřejného zdravotního pojištění v roce 2003, zpracované dle metodiky MZ ČR a MF ČR). Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči vzrostly podle ČSÚ o 5,4 % oproti roku 2002. Meziročně nejvíce stouply náklady na péči ambulantních specialistů (o 11,0 %) a na léky a zdravotnické prostředky (8,9 %), nejméně náklady na ústavní péči, a sice o 2,2 %. Celkové příjmy na 1 pojištěnce v roce 2003 činily 14 334 Kč (nárůst o 8,7 % oproti roku 2002), celkové výdaje na 1 pojištěnce dosáhly 14 319 Kč (navýšení o 7,6 %). Systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil s mírným přebytkem, meziroční vývoj a srovnání jsou však zkresleny mimořádným příjmem 2 mld. Kč od České konsolidační agentury za část dlužného pojistného. Stát zaplatil za své pojištěnce (důchodci, děti, studenti atd.) více než 32 mld. Kč. Struktura státních pojištěnců a jejich počty v letech 2001 a 2002 (téměř 5,8 mil. osob) jsou uvedeny v závěru této kapitoly. Systém veřejného zdravotního pojištění zůstával celý rok 2003 napjatý v důsledku pohledávek zdravotních pojišťoven za neplatiči pojistného (ke konci roku 2003 více než 26 mld. Kč) a následně pak i neplacenými závazky vůči zdravotním zařízením (téměř 6 mld. Kč). 6. Struktura nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Vzhledem k rozhodujícímu podílu VZP v oblasti zdravotního pojištění (cca 67 % ze všech registrovaných pojištěnců) a vzhledem k tomu, že ÚZIS ČR má k dispozici od této pojišťovny nejpodrobnější informace, je struktuře nákladů VZP věnována samostatná kapitola. Přes jisté ovlivnění faktem, že VZP pokrývá většinu pojištěnců, za které pojistné hradí stát (děti, důchodci, nezaměstnaní atd.), lze údaje VZP do určité míry zobecnit na oblast zdravotního pojištění všeobecně. V přepočtu na 1 pojištěnce celkové náklady VZP na zdravotní péči meziročně stouply o 6 %, nejvíce rostly náklady na ambulantní péči celkem (o 9 %) a lázeňskou péči (o 8 %). Nejméně vzrostly výdaje na ústavní péči, a to o 3 %. Ústavní péče tvoří 49 % výdajů VZP na celkovou zdravotní péči. Absolutně na zdravotní péči vydala VZP celkem 100 032 mil. Kč, cca o 3 % více než v roce 2002. Průměrný počet pojištěnců u VZP v roce 2003 činil 6 854 tis. osob při meziročním poklesu o cca 190 tis. osob. 16
Závěrečné tabulky uvádějí na základě podkladů z Ročenek VZP výčet nejčastěji hrazených léků podle počtu receptů a dále nejnákladnější léčiva měřeno celkovými úhradami VZP za jednotlivé léky v letech 2001-2002. 7. Síť zdravotnických zařízení Pro údaje byl využit informační systém o síti zdravotnických zařízení Registr zdravotnických zařízení, který vede ÚZIS ČR. Počty lékařů,středních zdravotnických pracovníků a počty lůžek/míst jsou členěny podle druhů zdravotnických zařízení a charakteru poskytované léčebné a preventivní péče (ambulantní, lůžková) a podle oborů. Ke konci roku 2003 bylo v ČR evidováno 26 655 zdravotnických zařízení, ve kterých pracovalo 40 036 lékařů a 110 291 středních zdravotnických pracovníků (vždy přepočtený počet). Na 10 000 obyvatel připadá 39,2 lékaře. Celkem 25 780 zařízení je privátních, tj. 96,7 %. Během roku 2003 přibylo 385 zdravotnických zařízení, převážně samostatné ordinace lékařů specialistů. Téměř 72 % všech zdravotnických zařízení jsou samostatné ordinace praktických lékařů a lékařů specialistů. V roce 2002 byl zřizovatelem kraj jen u 27 zdravotnických zařízení, z toho u 6 zařízení lůžkové péče. V roce 2003 bylo kraji spravováno 376 zařízení, z toho 150 zařízení lůžkové péče. Do sítě zdravotnických zařízení ústavní péče koncem roku 2003 spadalo celkem 201 nemocnic (66 482 lůžek), z toho krajských bylo 81 (33 258 lůžek). V ambulantní péči pracovalo v loňském roce 72 % všech lékařů (28 907) a 50 % všech středních zdravotnických pracovníků (55 360). Z celkového počtu 23 752 zdravotnických zařízení poskytujících ambulantní péči bylo 19 163 samostatných ordinací a 1 907 samostatných, převážně stomatologických, laboratoří. Na 10 000 obyvatel připadá v průměru 28,3 ambulantního lékaře (základní i specializované péče). Lékaři primární péče (praktičtí lékaři pro děti, dorost a dospělé, praktičtí gynekologové a zubní lékaři) představují nyní 50 % všech ambulantních lékařů. Primární péče je z 96 % privatizována. Ke konci roku 2003 bylo evidováno (v přepočtených počtech) 5 193 praktických lékařů pro dospělé, 2 184 praktických lékařů pro děti a dorost, 1 204 praktických lékařů gynekologů a 5 943 praktických zubních lékařů. 8. Majetek a hospodářské výsledky zdravotnických zařízení Údaje jsou zpracovány na základě statistických výkazů o ekonomice zdravotnických zařízení vedoucích podvojné účetnictví (pod tímto názvem do roku 2003, nyní jen účetnictví ). Tato evidence vedená v ÚZIS ČR zahrnuje soubory zdravotnických zařízení rezortu zdravotnictví i ostatních rezortů (obrany a dopravy). Kde je použito označení vybrané skupiny zdravotnických zařízení, jedná se o výběr určitých skupin zdravotnických zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy, účelové instituce MZ - ÚZIS ČR, SZÚ apod.). 17
Nejvýznamnějším a nejvíce sledovaným druhem zdravotnických zařízení zůstávají nemocnice, u kterých v roce 2003 výchozí soubor zpravodajských jednotek zahrnoval 181 nemocnic, z toho 177 v rezortu zdravotnictví. Pohledávky po lhůtě splatnosti ke konci roku 2003 činily u nemocnic cca 2,8 mld. Kč. Závazky nemocnic po lhůtě splatnosti k 31.12.2002 celkem byly téměř 6 mld. Kč. Hospodářský výsledek všech nemocnic celkem za kalendářní rok 2003 byl záporný ve výši 2 445 mil. Kč, z toho u přímo řízených MZ byl minus 1 244 mil. Kč. Více než 55 % ze všech nemocnic v roce 2003 hospodařilo v červených číslech. Nejvyšší nákladovou položkou u nemocnic byly osobní náklady (45,3 %). Největším zdrojem příjmů nemocnic byly úhrady zdravotních pojišťoven, které činily 79,5 %. Tabulka 8.14 uvádí často poptávané ukazatele u nemocnic, a to náklady/výnosy na 1 hospitalizaci a náklady/výnosy na jeden ošetřovací den ve zpravodajském souboru nemocnic. 9. Mzdy v rezortu zdravotnictví Ve zdravotnictví existují dva způsoby odměňování. Zaměstnanci příspěvkových organizací a organizačních složek státu, tj. organizací řízených Ministerstvem zdravotnictví a organizací řízených územními orgány (krajem, obcí) jsou odměňováni podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celková průměrná mzda v roce 2003 činila 18 044 Kč, průměrná mzda lékaře 35 843 Kč, průměrná mzda středního zdravotního pracovníka byla 17 830 Kč. Druhá část zaměstnanců ve zdravotnictví je odměňována podle zákona č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona jsou odměňováni zaměstnanci v privátních zdravotnických zařízeních, tj. ve zdravotnických zařízeních zřízených fyzickou osobou, církví a jinou právnickou osobou. Dále podle tohoto zákona odměňují všechny lázeňské organizace. Průměrná celková mzda takto odměňovaných zaměstnanců v roce 2003 činila 14 458 Kč, průměrná mzda u lékařů byla 32 546 Kč, středního zdravotního pracovníka 13 802 Kč. Celková výše průměrné mzdy je zde ovlivněna tím; že jsou započteni pouze lékaři zaměstnanci. Lékaři zaměstnavatelé pobírají podnikatelskou odměnu. 10. Ekonomické údaje o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) Informace o ekonomice vybraných zdravotnických zařízení (která do roku 2003 vedla jednoduché účetnictví, nyní daňovou evidenci) jsou čerpány ze statistických výkazů E (MZ) 5-01 předáváných ÚZISu ČR ke zpracování, přičemž se jedná o náhodný výběr 5 % příp. 10 % zpravodajských jednotek provedený počítačem pro program statistického zjišťování. Z toho důvodu nejsou údaje jednotlivých let plně srovnatelné. 18
11. Ekonomické údaje o lékárnách a výdejnách léků Údaje o lékárnách a výdejnách byly zpracovány na základě statistických výkazů o činnosti zdravotnických zařízení A (MZ) 1-01, obor lékárenská péče. Za rok 2003 poskytlo podklady 2 173 zpravodajských jednotek, z toho 159 výdejen zdravotnických prostředků a 2 014 lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv (výdejny léčiv). Dle odevzdaných výkazů o činnosti lékáren a výdejen bylo přijato více než 94 mil. ks receptů a 2,7 mil. ks poukazů na zdravotnické prostředky. Na 1 obyvatele ČR připadlo průměrně 9,25 ks receptů, průměrný doplatek na recept byl 42,23 Kč. Tržby od pacientů za volný prodej léků a zdravotnických prostředků včetně doplatků za recepty a poukazy dosáhly více než 9,6 mld. Kč a činily tak cca 18,5 % z celkových tržeb lékáren, které byly více než 52 mld. Kč. 1 lékárna v průměru (bez výkonů nemocničních lékáren) přijala za rok 47 064 ks receptů a dosáhla celkových tržeb 19 453 tis. Kč. Cca 67,1 % lékáren dosáhlo tržeb pod úrovní 20 mil. Kč, 6,4 % lékáren dosáhlo tržeb nad 50 mil. Kč (oba údaje bez výkonů nemocničních lékáren). Pro informaci: průměrná nemocniční lékárna ze souboru 77 zpravodajských jednotek vykázala tržby téměř 180 mil. Kč. Veškeré údaje o tržbách se týkají pouze tržeb za léčiva a zdravotnické prostředky. 12. Cenový vývoj ve zdravotnictví Údaje byl převážně čerpány z podkladů ČSÚ, a to ze Statistik rodinných účtů a z Ukazatelů hospodářského a sociálního vývoje ČR. Tak jako v kapitole 2. o soukromých výdajích obyvatelstva i zde údaje prokazují největší dopad vývoje spotřebitelských cen na domácnosti důchodců. Růst spotřebitelských cen ve zdravotnictví je přitom vyšší než růst spotřebitelských cen celkem. 13. Zdravotnictví z pohledu národních účtů Zdrojem informací pro tuto část jsou Souhrnné ukazatele národního hospodářství zpracovávané ČSÚ. Během přípravy publikace byla data průběžně aktualizována podle průběhu mimořádné revize ročních národních účtů za roky 1995-2003 zveřejňované postupně ČSÚ. Údaje v publikaci zachycují stav makroekonomických ukazatelů ČR zveřejněný do 3.12.2004. Dle internetových stránek ČSÚ se předpokládají ještě další revize HDP během roku 2005, a to z titulu zahrnutí : - finančního zprostředkování - výroby, distribuce a spotřeby drog - dovozu a vývozu pašovaného zboží. Jako u kapitoly 1. této publikace i zde platí, že ve shodě s případnými pokračujícími revizemi národních účtů dle požadavků metodiky EU bude následně ÚZIS ČR tyto údaje bude průběžně zapracovávat do svých publikací. 19
Introductory remarks This publication is issued annually by Institute of Health Information and Statistics of the CR (IHIS CR) since 1997. It deals with economic aspects of health care in the CR, with selected subjects in health services and on a wider scale also with selected indicators of financing and economy of health service establishments. The present trends stress the necessity to monitor systematically the problems of health care financing and the factors influencing the economic situation in this field. A significant part of Chapter 3 of the tabular section is devoted to international comparison, mostly confronting the CR with other EU member states. All presented data concern the year 2003 (unless specified otherwise), selected indicators are presented in time series facilitating comparison over several years and indicating trends. Apart from its own records based on the programme of statistical investigation, IHIS CR exploits available economic information from the following sources: - Ministry of Health of the CR - Czech Statistical Office - State Institute for Drug Control - General Health Insurance Company - In some cases, Ministry of Finance, Ministry of Defence, Ministry of Interior, Ministry of Transport and the Penitentiary Services of the CR - For international comparison: Eurostat, World Health Organization (WHO HFA) and OECD (Health Data). 1. Public expenditure on health care This chapter exploits prevalently data from Ministry of Health (MH) and Czech Statistical Office (CZSO). Relative indicators per 1 inhabitant and as percentage of the GDP were processed by IHIS CR. According to the established international methodology, public expenditure on health comprises (under the conditions valid in the CR) the State budget and the territorial budgets - regional and municipal, and further the system of public health insurance regulated in the CR by appropriate legislation on General Health Insurance Company and on employees' health insurance companies. The trend documented by the tables of public expenditure shows up to now steady growth not only in current prices but also in constant prices - in 2003 by over 17 % compared with 1995. In the second half of the 1990s the whole CR economy was affected by saving packages but the proportion of public expenditure on health to the GDP increased from 5.19 % in 1990 to 6.73 % in 2003. The calculated proportion is influenced by the extraordinary revision of annual national accounts of the years 1995 to 2003 according to Eurostat methodology (ESA 1995). This revision done as part of harmonisation of national accounting with the EU methodology resulted in increased GDP values in these years, by amounts from 133 to 162 thousand million CZK (ca. 6-8 %) as published by CZSO 20
on 24.10.2003, and accordingly slightly diminished the percentage of expenditure on health to the GDP. The revision of national accounts detected some items missed in earlier records; the press release of CZSO of 24.10.2003 estimated the influence of distortion in under-recorded economic activity at 5.1 % of the GDP. IHIS CR has included the new CZSO data related to GDP published till 30.9.2004. This comment concerning the new methodology in GDP calculation fully applies to similar statistics in the Chapter on total expenditure. 2. Private expenses on health care paid directly by individuals Data used for indicators presented in this chapter are taken from Statistics of family budgets published by CZSO. Calculations of relative indicators were done by IHIS CR. All significant indicators show trends of increase exceeding the annual inflation rate of 0.1 %. The average annual expenditure on health per one member of an average household increased by 157 CZK (11 %) from 2002, to 1 574 CZK. In households of pensioners this average was higher, 2 446 CZK and the annual increase was 173 CZK. The highest proportion of the individual expenditure is spent on medicaments (free sales and surcharges on prescriptions together 60.7 %), then on medical devices (16.6 %) and on stomatological care (10.9 %). Also the proportion of private expenses on health in the total expenditure of households increased. Pensioners spent on health 2.77 % of their total expenditure (in 2002 it was 2.65 %), the average household expended 1.46 % (in 2002 1.38 %). 3. Total expenditure on health care Data from sources of MH, CZSO and partly from OECD and Eurostat were processed by IHIS CR. The extraordinary revision of national accounts led to changes in tables and affected the upward trend of expenditure on health and its ratio to the GDP. International comparison after the revision shows this ratio as 7.0 % in the CR in 2002, while in EU 15 it was 9.0 %. The tables allow us to conclude that the absolute costs of health care continuously grow while the proportions between the public sources of financing (state and territorial budgets, general health insurance) and private expenses of the population are preserved. It is also apparent that the costs of health care grow faster than the average consumer prices. The share of public resources in the monitored years remains above 90 %, private expenditure of individuals in 2003 represented 8.6 % of the expenditure on health. The tables devoted to international comparison in Chapter 3 allow us to compare not only the per capita expenditure in terms of Eurostat and OECD statistics taking into account the different purchasing power in different countries, but also relative expenditure by sources of financing. The proportion of private spending in the CR is the lowest among EU countries, but the present methods do not allow us to collect 21
and include data on health expenditure of private legal bodies (company prevention examinations, vaccination or other care for the employees' health, extra health insurance of the management or of other employees, etc., i.e., private spending other than direct payments for services by individuals). However, the CR belongs to EU countries with the lowest proportion of expenditure from public budgets (public expenditure except expenditure of the system of public health insurance) in the total health expenditure (cf. Tab. 3.7). Table 3.12 in this chapter represents a tentative estimate by IHIS CR of the total expenditure on health, including expenditure in government Sectors of Transport, Interior, Defence and Justice, in that the total of 186 424 million CZK including the chapter of the budget of the sector of health was supplemented by expenditure on health communicated by Ministry of Defence of the CR, Ministry of Interior of the CR, Ministry of Transport of the CR and by General Directorate of the Penitentiary Services of the CR, and also by the amount of registered donations to health establishments. This estimate of the total expenditure in 2003 amounts to 191 756 million CZK, which represents 7.57 % of the GDP. The future System of Health Accounts (SHA) will hopefully promote methods of data collection on health economy in all government sectors; assessment of the significance of other sectors besides Health must take into account the fact that the volume of health services provided in these sectors is small (with exceptions like the Central Army Hospital), concerning only tens of thousand people (sometimes literally secluded, like in the Penitentiary Services). IHIS CR may offer its established network of regional units as well as the central processing unit for the future SHA. The modifications in methodology for the purposes of the SHA should also comprise registration of all expenses on health by private legal bodies, which would provide realistic amounts of total private expenditure on health. 4. Consumption of medicaments Data are taken over from State Institute for Drug Control (SIDC), which publishes the quantities of distributed medicaments as well as their total value. For sake of comparability between years, SIDC calculates the value using the maximum permitted whole- and retail sales margin equal (together) to 32 %. The distributors and pharmacies may decide to charge lower margins for reasons of competition, higher sales volume, introducing new products, etc. The real costs of the consumed medicaments may thus be somewhat lower. The quantity of distributed medicaments increased from the preceding year by 2.3 %. However, their value (calculated with the maximum margin) increased by 8.7 %. Of the total quantity, 36.4 % packages were produced in the CR, 13.3 % were imported from Slovakia and 50.3 % from other countries. The average price of 1 package was 150.90 CZK, which is twice the average price in 1995 (77.10 CZK per package). The highest shares in the distributed drugs belong to groups of medicaments for treatment of cardiovascular diseases (20.1 %), diseases of the 22
nervous system (18.5 %), of the digestive tract and metabolism (13.5 %) and of the respiratory system (11.1 %). 5. Costs and revenues of health insurance corporations Data are taken from the Economic results of health insurance companies published by CZSO and from the references of Ministry of Health (Comprehensive assessment of public health insurance in 2003, processed using the methodology of MH CR and MF CR). The costs of health care financed by health insurance increased from 2002 by 5.4 %, according to CZSO. The largest increase was in the costs of out-patient specialists (by 11.0 %) and of medicaments and medical devices (8.9 %), the lowest in the costs of in-patient (institutional) care (by 2.2 %). The total revenues of the public health insurance system were 14 334 CZK per 1 client (8.7 % more than in 2002), the total expenditure per 1 client amounted to 14 319 CZK (7.6 % more than in 2002). The balance of the system was slightly positive, but the comparison with other years is distorted by the extraordinary income of 2 thousand million CZK from Czech Consolidation Agency covering part of overdue premiums. The State paid the insurance of children, pensioners, students and some other population groups in the amount of ca. 32 thousand million CZK. The structure of these groups of insurance clients and their numbers (almost 5.8 million persons) are presented at the end of this chapter. The public health insurance system was rather strained during the whole year 2003 as a result of claims of health insurers on overdue insurance payers (over 26 thousand million CZK by the end of 2003) and consequently also overdue obligations to health care providers (almost 6 thousand million CZK). 6. Structure of costs of General Health Insurance Corporation (GHIC) The structure of costs of GHIC is presented in a separate chapter with regard to its decisive share in the health insurance system (ca. 67 % of all insured persons) and to the fact that it provides the most detailed information available to IHIS CR. In spite of some deformation caused by the fact that GHIC covers most clients for whom insurance is paid by the state (children, pensioners, unemployed, etc.), the GHIC data may be to some degree generalised as representing all public health insurance. The total GHIC costs of health care per 1 client increased from 2002 by 6 %. The highest increase was in out-patient care (by 9 %) and in balneal care (by 7 %), the lowest institutional health care (by 3 %). Institutional care constitutes 49 % of all GHIC expenditure on health care. The absolute value of this expenditure was 100 032 thousand million CZK, by ca. 3 % higher than in 2002. The average number of GHIC clients in 2003 was 6 854 thousand, by ca.190 thousand less than in 2002. The last few tables processed from data in the GHIC Yearbook show a list of the drugs most often covered by insurance, according to numbers of prescriptions, and 23