SAVCI ZÁKLADNÍ ZNAKY A ROZDĚLENÍ.
Charakteristika savců živočichové schopni udržovat stálou tělesnou teplotu Vyšší potřeba energie více potravy. Rozšíření po celém světě včetně severního a jižního pólu. Většina suchozemských nebo žijících střídavě na zemi a ve vodě, méně je vodních savců. U většiny je pokryvem těla srst. U všech savců výměna mléčného chrupu za trvalý.
Vývoj savců První savci se vyvinuli už v druhohorách asi před 200 miliony let. Největší rozvoj nastal ve třetihorách, asi před 65 miliony let, po vymření velkých plazů (dinosaurů). Za předchůdce savců jsou považováni drobní plazi.
SAVCI Patří mezi obratlovce Mají kostru Základem kostry je páteř složená z obratlů Velké kosti obsahují kostní dřeň lebka části kostry: páteř žebra kosti přední končetiny kosti zadní končetiny
ČÁSTI TĚLA části těla: trup hlava ocas krk zadní končetiny přední končetiny
VNITŘNÍ ORGÁNY Plíce - Zabezpečují dýchání Ledviny - Odebírají z krve tekutiny a škodlivé látky, vzniká zde moč Trávící soustava - Zpracovává potravu POZOR rozdělení trávící, močové a pohlavní soustavy!!!
Nervová soustava Nervová soustava savců se skládá z mozku a míchy Mozek - Řídí činnost celého těla i vnitřních orgánů
Srdce a krevní oběh savce Srdce - Pracuje jako pumpa, zajišťuje průtok krve celým tělem. U savců je srdce uloženo v středohrudí, tedy v hrudníku mezi plícemi, hrudní kostí a bránicí. Srdce je zcela vyvinuto 2 komory a 2 síně malý a velký oběh.
Rozmnožování Podle způsobu rozmnožování se savci dělí do tří skupin. U všech savců je oplození vnitřní. ptakořitní savci (zahrnují ptakopyska a ježury), kteří kladou vejce. vačnatci nemají pravou placentu, proto jsou mláďata při porodu nedokonale vyvinutá a dozrávají ve vaku tvořeném vně na těle samice, dokud nevyspějí. placentální savci mláďata se vyvíjejí v děloze samice. Mláďata všech savců jsou krmena mlékem, které je vyměšováno mléčnými žlázami samice. Mléko zajišťuje výživu a odolnost vůči nákazám, protože obsahuje cenné protilátky. V jednom vrhu může být mláďat dvacet, i pouze jedno.
POTRAVA Býložravci Živí se rostlinami Masožravci Loví jiné živočichy Všežravci Živí se rostlinou i živočišnou stravou Hmyzožravci Loví hmyz
POHYB SAVCŮ na souši mají 4 končetiny dokážou běhat, skákat, chodit ve vodě ve vzduchu plavou někteří savci se pohybují ve vodě i na souši, někteří, např. velryba žijí ve vodě trvale skáčou a plachtí, např. veverka létají netopýři
Vývoj savců Savci se přizpůsobili všem prostředím na Zemi svou velikostí, stavbou těla, potravou a způsobem života. Osídlili všechny ekosystémy. To znamená nejen souš, ale i vodní prostředí.
Rozdělení savců Savce dělíme do několika základních skupin: 1. HMYZOŽRAVCI 2. LETOUNI 3. HLODAVCI 4. ŠELMY 5. KYTOVCI 6. CHOBOTNATCI 7. LICHOKOPYTNÍCI 8. SUDOKOPYTNÍCI 9. PRIMÁTI
HMYZOŽRAVCI Drobní savci s délkou těla do 20 cm. Živí se hmyzem (larvy hmyzu) a drobnými obratlovci. Orientují se především pomocí hmatu a čichu. Typický zástupce je ježek západní a krtek obecný.
Nejmenší savec podle hmotnosti Bělozubka nejmenší - nejmenší savec z čeledi rejskovitých. Jde o nejmenšího známého savce podle hmotnosti.
LETOUNI Jsou jedinými savci, kteří umí létat. Přední končetiny mají vyvinuty v křídla. Orientují se pomocí echolokace. Při letu vydávají ultrazvukové signály a jejich odraz jsou schopni sluchem zachycovat. Typický zástupce je netopýr ušatý.
Nejmenší savec podle velikosti Netopýrek thajský je netopýr z čeledi netopýrkovitých. Jedná se o nejlehčího netopýra a jednoho z nejmenších savců, co do velikosti vůbec.
HLODAVCI Nejpočetnější řád savců. Přední zuby mají přeměněny na hlodáky, které jim po celý život dorůstají. Rychle se rozmnožují. Typickými zástupci jsou myš domácí, potkan, krysa, veverka obecná, sysel obecný.
Největší hlodavec Kdo by na první pohled do zavalité kapybary řekl, že je blízkou příbuznou morčat! A skutečně, toto jihoamerické zvíře, které může vážit i víc než 70 kilo, patří mezi hlodavce.
ŠELMY Potravou téměř všech šelem je maso. Některé šelmy jsou všežravci, například medvědi. Mají ostré zuby a drápy. Mají vynikající zrak, čich a sluch. Zástupci: lev, tygr, kočka, liška, pes, lasice, kuna, vydra, jezevec.
KYTOVCI Savci žijící ve vodě. Mají rybí tvar těla a přední končetiny proměněny v ploutve. Jako ostatní savci i oni dýchají plícemi. Jsou obaleni silnou vrstvou podkožního tuku. Zástupci: plejtvák obrovský, velryba grónská, vorvaň.
CHOBOTNATCI Velcí suchozemští savci, nos mají protažený do chobotu, který je srostlý s horním rtem. Řezáky v horní čelisti mají přeměněny na kly. Mají tlustou kůži. Zástupci: slon indický a slon africký.
LICHOKOPYTNÍCI Býložraví savci, kteří mají lichý počet prstů. Prsty mají kryté kopyty. Zástupci: kůň, osel, nosorožec, zebra.
SUDOKOPYTNÍCI Býložraví savci se sudým počtem prstů. Tyto prsty mají na konci rohovitá kopyta a nesou celou hmotnost těla. Zástupci: prase divoké a prase domácí, kráva, koza, ovce, srnec, kamzík.
Lichokopytníci a sudokopytníci
PRIMÁTI Na končetinách mají pět prstů s plochými nehty. Žijí převážně na stromech. Mají oproti ostatním savcům větší mozek. Zástupci: šimpanz, orangutan, gorila.