MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2012 Jitka Balogová

Mendlova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky ANALÝZA PŘEDPISŮ VE VZTAHU K DOVOZU A VÝVOZU ODPADŮ V ČR ANALÝZA NESHOD Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. Vypracovala: Jitka Balogová, DiS. Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza předpisů ve vztahu k dovozu a vývozu odpadů v ČR analýza neshod vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF Mendelovy univerzity v Brně. Dne. Podpis.

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Ing. Janu Marečkovi, DrSc. za jeho cenné rady a odborné vedení této bakalářské práce a za jeho čas, který mi při jejím psaní věnoval.

Abstrakt Každá společnost denně produkuje velké množství odpadů. Setkáváme se s nimi nejen ve svých domovech, ale i v zaměstnání, na veřejných místech, v průmyslu. Se stále zvyšující se produkcí odpadů vyvstává i otázka jak tyto odpady odstraňovat. Některé se zneškodňují na různých místech naší republiky, pro jiné se našel způsob odstranění v zahraničí. V této bakalářské práci uvádím různé předpisy, které souvisí právě s přepravou odpadů nejen z České republiky, ale zároveň i do České republiky. V naší i evropské legislativě jsou zakotveny povinnosti, které se musí při přepravě odpadů dodržovat. Někdy však nastávají neshody a ty jsem se v této bakalářské práci snažila analyzovat. V závěru této práce uvádím i případy nelegální přepravy odpadů. Klíčová slova: odpad, zákon o odpadech, přeshraniční přeprava odpadů, legislativa. Abstract Each company produces a large amount of waste every day. We meet this waste not only in our households but also at work, in public places, in the industry. With the increasing production of waste the question raises as to remove these wastes. Some kinds of waste are disposed at different places of our country, or the others are removed abroad. In this Bachelor work I present a variety of regulations dealing with transportations of waste from the Czech Republic, but also to the Czech Republic. Our and European legislation provides obligations that must be strictly kept during transportations of waste. Sometimes disagreements occurrs and I tried to analyze them in this Bachelor work. At the end of this work, there are also cases of illegal waste transportations. Keywords: waste, the Act on waste, cross-border transportation of waste, legislation.

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 CÍL PRÁCE... 9 3 PRÁVNÍ PŘEDPISY PŘI PŘEPRAVĚ ODPADŮ... 10 3.1 Právní předpisy ČR... 10 3.1.1 Vývoj právních předpisů v ČR... 10 3.1.2 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů... 11 3.1.2.1 Základní pojmy dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech... 12 3.1.2.2 Povinnosti při přepravě odpadů dle 24 zákona o odpadech... 14 3.1.2.3 Prováděcí předpisy zákona č. 185/2001 S., o odpadech... 15 3.2 Právní předpisy Evropského společenství... 16 3.2.1 Nařízení ES č. 1013/2006... 17 3.2.1.1 Vývoj nařízení ES č. 1013/2006... 18 3.2.1.1 Definice dle nařízení ES č. 1013/2006... 19 3.2.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic... 20 3.2.2.1 Vývoj Směrnice ES 98/2008... 21 3.2.2.2 Základní pojmy dle Směrnice ES 98/2008... 22 3.2.3 Basilejská úmluva... 23 3.3 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj... 24 4 PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA ODPADŮ... 25 4.1 Evropské a české předpisy pro přeshraniční přepravu odpadů... 25 4.2 Přeshraniční přeprava odpadů dle zákona č. 185/2001 o odpadech... 27 4.2.1 Sankce dle zákona č. 185/2001 o odpadech... 29 4.2.2 Přestupky dle zákona č. 185/2001 o odpadech... 30 4.2.3 Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství... 30 4.3 ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí... 33 4.3.1 Doklady potřebné k přepravě dle ADR... 33 4.3.3 Výbava a označení vozidla... 34 4.3.4 Označení nebezpečného zboží... 35 4.3.5 Přílohy ADR... 37 4.3.6 Přeprava nebezpečných odpadů dle ADR... 37 4.3.7 Kontrola při přepravě... 38

4.4 Přeshraniční přeprava odpadů dle nařízení ES č. 1013/2006... 38 4.4.1 Režimy kontroly při přeshraniční přepravě odpadů... 39 4.5 Přeprava odpadů do ČR ze zahraničí... 41 4.5.1 Podávání oznámení při přepravě odpadů do ČR... 42 4.5.2 Přeprava odpadů do ČR za účelem jejich využití... 42 4. 6 Přeprava odpadů z ČR do zahraničí... 44 4.6.1 Podání oznámení při přepravě odpadu z ČR do zahraničí k využití... 45 4.6.2 Přeprava odpadů z ČR do zahraničí k využití... 47 4.6.3 Přeprava odpadů neuvedených na zeleném seznamu k využití z ČR do jiného státu EU nebo do země, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD... 47 4.6.4 Přeprava odpadů zeleného seznamu z ČR do zemí, pro které platí přechodné období podle článku 63 nařízení ES č. 1013/2006... 49 4.6.5 Přeprava odpadů do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD... 50 4.6.6 Přeprava odpadu z ČR do zahraničí za účelem odstranění... 51 5 NELEGÁLNÍ PŘEPRAVA ODPADŮ... 52 5.1 Případy nelegální přepravy odpadů... 52 5.1.1 Navrácení nelegálně dovezených odpadů do Rakouska... 52 5.1.2 Odpady vráceny z Brazílie do České republiky... 53 5.1.3 Kontroly při přepravě odpadů mezi státy... 54 5.1.4 Nelegálně dovezené odpady v areálu v Libčevsi... 55 5.1.5 Nelegální přeprava odpadů do Polska... 56 5.1.5.1 Laguny s. p. Ostramo... 60 5.1.5.2 Sanace lagun... 61 5.1.5.3 Emisní limity... 64 5.1.5.4 Integrovaná povolení... 65 5.1.5.5 Palivo versus nebezpečný odpad... 66 5.1.5.6 Vyjádření úřadů... 67 5.1.5.7 Financování sanace... 67 6 DISKUSE... 69 7 ZÁVĚR... 73 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 74 9 SEZNAM OBRÁZKŮ... 88 10 SEZNAM ZKRATEK... 89

1 ÚVOD V celé oblasti odpadového hospodářství je znám pojem, že nejlepší odpad je ten, který nevznikl. Odpady však provázejí člověka od nepaměti. Již v dávné minulosti vznikaly odpady činností našich předků. O některé druhy odpadů se postarala sama příroda a jiné nám dnes zpětně objevují archeologové. Základem však je uvědomit si, co to vlastně odpad je. Zda se vždy jedná o odpad, nebo zda je to pouze to, co momentálně neumíme dále využít. Dalo by se říci, že odpad je vlastně surovina na špatném místě, v nesprávný čas a v nesprávné formě ať už kvalitě, kombinaci, složení. Nejlepší variantou by tedy bylo, kdyby odpady vůbec nevznikaly. Jelikož však odpady vznikají při různých výrobních i nevýrobních činnostech lidstva, je třeba zabývat se otázkou Jak nejlépe s nimi naložit? V české legislativě byla definována hierarchie způsobů nakládání s odpady, kde je na prvním místě předcházení vzniku odpadů. Pokud však odpad přeci jen vznikne, je důležité správně rozhodnout, jak s ním dále naložit. Přednostně by měl být veškerý náš odpad recyklován nebo jinými způsoby dále využit. Pokud to však není technicky nebo ekonomicky možné, musíme zajistit jeho vhodné odstranění. Nejsou-li vhodné možnosti recyklace, využití nebo odstranění odpadu u nás, v České republice, hledají se vhodné alternativy v zahraničí. Pak nastává otázka, jak odpad správně podle české i evropské legislativy přepravovat. Veškeré druhy přepravy a povinnosti s nimi související, ať už se jedná o přepravu na území České republiky nebo jedná-li se o dovoz či vývoz opadů přes hranice České republiky, jsou definovány v české i v evropské legislativě. 8

2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je sestavit přehled právních předpisů týkajících se dovozu a vývozu odpadů do a z České republiky se zaměřením na českou legislativu. Jelikož se však jedná o přeshraniční přepravu, je nutné uvést i relevantní evropskou legislativu. Základem pro porozumění velkého množství stanovených předpisů je i seznámení se základními pojmy při přepravě odpadů mým dalším cílem je tedy přehledně popsat základní pojmy v této problematice a jejich definice. Dalším cílem této bakalářské práce je popsat povinnosti osob účastnících se na přepravě odpadů. Zároveň uvádím i povinnosti a pravomoci úřadů při povolování přepravy odpadů a při kontrole této přepravy odpadů. V závěru bych pak chtěla poukázat na některé neshody vyskytující se při přeshraniční přepravě odpadů. Na určité neshody při přeshraniční přepravě bych chtěla poukázat i na konkrétních případech nelegální přepravy odpadů, které uvádím v závěru této bakalářské práce. 9

3 PRÁVNÍ PŘEDPISY PŘI PŘEPRAVĚ ODPADŮ V první řadě je důležité zabývat se prevencí vzniku odpadů, a to nejen při výrobě, ale také při používání samotných výrobků a po uplynutí doby jejich životnosti. Prodloužení doby životnosti výrobků a jejich opravitelnost vede k úspoře surovin a energie a ke zpomalení procesu přeměny surovin na odpad a tím i ke zmenšení problémů s jeho zneškodněním. V podnicích řeší v praxi princip prvence vzniku odpadů koncepce environmentálního systému řízení podniku (EMS), která sjednocuje při managementu podniku různá hlediska (obchodní, technická, environmentální atd.), a vychází ze zásady, že výrobní podniky mají v oblasti životního prostředí nejen dodržovat legislativní opatření, ale také přijímat vlastní odpovědná opatření. (2) Pokud však dojde ke vzniku odpadu, pak veškeré nakládání s tímto odpadem se musí řídit platnou legislativou. Toto se vztahuje i na přepravu odpadů, která se musí řídit řadou právních předpisů jak českých tak i stanovených v rámci Evropské unie. Od vstupu České republiky do Evropské unie dochází k postupnému slučování legislativy začleňováním evropských předpisů do českých zákonů. Legislativa ČR tak prošla v tomto směru již mnoha změnami a spousta změn se ještě připravuje. 3.1 Právní předpisy ČR 3.1.1 Vývoj právních předpisů v ČR Základním právním předpisem pro veškeré nakládání s odpady je zákon o odpadech. Jeho první znění bylo v ČR přijato v roce 1991 pod číslem 238/1991 Sb. Byl to vůbec první zákon, který upravoval veškeré nakládání s odpady. Do této doby bylo vše na rozhodnutí původců odpadů a tato problematika nebyla ani ze strany kontrolních orgánů nijak řešena. Tento zákon byl novelizován v roce 1997, kdy vyšla jeho nová úprava pod číslem 125/1997 Sb. Nová úprava zákona o odpadech více reagovala na vývoj v oblasti odpadového hospodářství a zároveň se zde začaly promítat i změny související s připravovaným vstupem ČR do EU. Tento zákon byl dále ovlivněn i vstupem ČR do OECD, ke kterému došlo dne 21. 12. 1995. V tomto zákoně z roku 1997 se ještě setkáváme se všemi třemi barevnými seznamy odpadů. Jsou zde uvedeny zmínky o zeleném, žlutém i červeném seznamu 10

odpadů. Odpady uvedené na červeném seznamu mohly být přepravovány pouze se souhlasem Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ). Po čtyřech letech následovalo schválení nového a dodnes platného zákona o odpadech pod číslem 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen zákon o odpadech ). (4) Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2002. Po jeho četných novelách vyšlo v roce 2005 Úplné znění zákona o odpadech č. 106/2005 Sb., úplné znění zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. (25) Podstatnou změnu v oblasti nakládání s odpady znamenalo přijetí zákona č. 154/2010 Sb., kterým se mění zákon o odpadech, ve kterém byl nově stanoven pojem vedlejší produkt. (5) Od doby svého vydání prošel zákon o odpadech několika dalšími novelizacemi. Od vydání Úplného znění zákona o odpadech v roce 2005 bylo již těchto změn celkem 27. V nejbližší době tedy můžeme očekávat vydání nového úplného znění zákona o odpadech. 3.1.2 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Tento zákon zapracovává příslušné předpisy EU a upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů. V případě vzniku odpadů řeší nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání. Dále tento zákon určuje práva a stanovuje povinnosti osob v odpadovém hospodářství a stanovuje také působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. Zákon o odpadech se vztahuje na všechny druhy odpadů až na výjimky uvedené v 2, které jsou řešeny v rámci jiných zákonů. Jedná se o odpadní vody, odpady drahých kovů, radioaktivní odpady, mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem vymýcení nákazy zvířat odstraňovaných v souladu se zvláštním právním předpisem, exkrementy, nejedná-li se o vedlejší produkty živočišného původu podle odstavce 2 písm. c), slámy a jiných přírodních látek pocházejících ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a které se využívají v zemědělství a lesnictví v souladu se zvláštním právním předpisem nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují lidské zdraví, emise látek znečišťujících ovzduší, odpady 11

plastických trhavin, výbušnin a munice, vytěžené sedimenty z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 tohoto zákona, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů, sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona, zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví. Dále jsou zde uvedeny základní pojmy při vzniku a nakládání s odpady. Je zde také popsáno zařazování odpadů podle Katalogu odpadů, zařazování odpadů podle kategorií a způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Zákon dále popisuje základní hierarchii způsobů nakládání s odpady, jaké jsou povinnosti při nakládání s odpady a povinnosti při předcházení vzniku odpadů. Je zde také řešeno balení a označování nebezpečných odpadů, souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, je zde popsána funkce odpadového hospodáře a kdy je původce odpadů povinen jej určit. V další části tohoto zákona jsou uvedeny povinnosti pro jednotlivé fáze nakládání s opady od povinností původců, přes povinnosti obcí a fyzických osob. (4) V 24 tohoto zákona jsou pak stanoveny povinnosti při přepravě odpadů. 3.1.2.1 Základní pojmy dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech. Nebezpečný odpad je odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o odpadech. Odpadové hospodářství je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností. 12

Nakládání s odpady jedná se o tyto činnosti: shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Zařízení je technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby. Shromažďování odpadů krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s nimi. Skladování odpadů přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo po dobu 1 roku před jejich odstraněním. Sběr odpadů je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Úprava odpadů je činnost, která vede ke změně vlastností odpadu (chemických, biologických nebo fyzikálních), včetně jejich třídění, pro umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Opětovné použití jsou postupy, při kterých jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny. Využití odpadů činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení, které není určené k využití odpadů podle 14 odst. 2 zákona o odpadech, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k zákonu o odpadech je uveden výčet způsobů využití odpadů. Prvotní původce odpadů je jím každý, z jehož činnosti vzniká odpad. Původce odpadů je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů. Dále je původcem odpadu obec, a to od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném. Obec se zároveň stane vlastníkem tohoto odpadu. Oprávněná osoba je každá osoba oprávněná k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů. Obchodník je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které nakupují nebo prodávají odpad. Jednají přitom na vlastní odpovědnost. Katalog odpadů je stanoven v příloze vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro 13

účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Vedlejší produkt je movitá věc vzniklá při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud vzniká jako nedílná součást výroby, nebo pokud její další využití je zajištěno, nebo její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a nebo její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. (4) 3.1.2.2 Povinnosti při přepravě odpadů dle 24 zákona o odpadech Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které se účastní na přepravě odpadů, jsou povinny: zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních právních předpisech (například Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR (6), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb. (7), Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží RID (51); na vyžádání kontrolních orgánů předložit doklady související s přepravou odpadů a poskytnout o ní úplné a pravdivé informace; uchovávat doklady související s přepravou odpadů po dobu 3 let ode dne zahájení přepravy; označit přepravní prostředek přepravující odpad způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem; pokud se jedná o přepravu nebezpečných odpadů, musí vést evidenci a ohlašovat přepravované nebezpečné odpady v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Dopravce je povinen informovat řidiče vozidla o tom, že bude přepravovat odpady ve vnitrozemí nebo přes hranice a musí vybavit řidiče doklady podle druhu přepravovaného odpadu a účelu přepravy. Dále musí zajistit, aby těmito doklady byly vybaveny i přepravované odpady po celou dobu přepravy. V prováděcí vyhlášce MŽP stanoví způsob označení přepravního prostředku přepravujícího odpad. Jedná-li se o přepravu nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni vyplnit evidenční list v rozsahu stanoveném ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 14

Pokud dojde k přepravě nebezpečného odpadu, je odesílatel odpadu povinen přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list, který je uveden v příloze č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Tento vyplněný evidenční list pak musí odesílatel odpadu zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení. Zároveň musí informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa zahájení přepravy a inspekci v případě, že do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu. Příjemce odpadu je povinen zaslat evidenční list o přepravě nebezpečného odpadu s potvrzením o převzetí odpadu odesílateli a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností příslušným podle místa zahájení a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí. Odesílatel i příjemce odpadu jsou povinni archivovat evidenci přepravy odpadu po dobu nejméně 5 let. (4) 3.1.2.3 Prováděcí předpisy zákona č. 185/2001 S., o odpadech V souvislosti s přijetím zákona o odpadech začali ve Sbírce zákonů vycházet i prováděcí předpisy k tomuto zákonu: vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve které je stanoven obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření, dále obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů (38); vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (39); vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (40); vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. V této vyhlášce je v 25 uveden postup pro vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů účastníci přepravy nebezpečných odpadů vedou evidenci o přepravě nebezpečných odpadů na 15

evidenčním listě uvedeném v příloze č. 26 této vyhlášky a evidence o přepravě nebezpečných odpadů se vede pro každou přepravu samostatně (41); vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB (42); vyhláška ze dne 27. května 2002 č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků (43); nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR, ve kterém byl vyhlášen v souladu s právem Evropských společenství Plán odpadového hospodářství ČR (44); vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (45); vyhláška č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady (46); vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (47); vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky (48); vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství o přepravě odpadů rozsah informací a dokumentace podle jeho části 3 přílohy II pro jednotlivé druhy přepravy a označení motorového vozidla přepravujícího odpad (49); vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.(50) 3.2 Právní předpisy Evropského společenství Základním právním předpisem při přepravě odpadů v rámci Evropského společenství i mimo něj je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (dále jen nařízení ES č. 1013/2006 ), které nabylo účinnosti dne 12. 7. 2007. Toto nařízení stanovuje postupy a kontrolní režimy pro 16

přepravu odpadů v závislosti na původu, určení a trase přepravy, druhu přepravovaných odpadů a způsobu nakládání s odpady v místě určení. Toto Nařízení je provázáno se Směrnicí ES 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Dalším významným mezinárodním dokumentem v oblasti přepravy odpadů je Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování. V oblasti přepravy odpadů působí i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole bylo přijato poté, co Společenství potvrdilo Rozhodnutí rady OECD ze dne 30. března 1992 o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití. (9) Nařízení rady (EHS) č. 259/93 však již bylo nahrazeno, a to již zmiňovaným nařízení ES č.1013/2006 o přepravě odpadů. (8) 3.2.1 Nařízení ES č. 1013/2006 Je důležité organizovat a upravovat dozor nad přepravou odpadů a její kontrolu způsobem, který zohledňuje potřebu zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a lidského zdraví. Cílem tohoto nařízení je tedy ochrana životního prostředí, přičemž jeho dopady na mezinárodní obchod jsou podružné. Toto nařízení se vztahuje na přepravu odpadů: mezi členskými státy, v rámci Společenství nebo tranzitem přes třetí země; dovážených do Společenství ze třetích zemí; vyvážených ze Společenství do třetích zemí; tranzitem přes Společenství na cestě ze třetí země do třetí země. Toto nařízení se nevztahuje na: vykládku odpadů na pobřeží, včetně odpadních vod a zbytků, vzniklých běžným provozem lodí a těžebních plošin na širém moři, vztahují-li se na tyto odpady jiné závazné nástroje mezinárodního práva; odpad vzniklý v motorových vozidlech a vlacích a na palubě letadel a lodí, dokud tento odpad není vyložen za účelem jeho využití nebo odstranění; přeprava radioaktivních odpadů ve smyslu článku 2 směrnice Rady 92/3/Euratom ze dne 3. února 1992 (22); 17

přepravu, na kterou se vztahují požadavky pro schválení podle nařízení (ES) č. 1774/2002 (23); přepravu odpadů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) body ii), iv) a v) směrnice 2006/12/ES, pokud se na tuto přepravu již vztahují jiné právní předpisy Společenství; přepravu odpadů do Společenství z Antarktidy, která je v souladu s požadavky Protokolu o ochraně životního prostředí připojeného ke Smlouvě o Antarktidě z roku 1991 (24); dovoz odpadů vytvářených ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi v krizových situacích nebo při operacích k nastolení nebo udržení míru do Společenství, jsou-li tyto odpady přepravovány přímo nebo nepřímo do země určení ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi či jejich jménem. O přepravě a jejím místu určení musí být předem informován každý příslušný orgán pro tranzit a příslušný orgán místa určení ve Společenství; přepravu odpadů z Antarktidy do zemí mimo Společenství tranzitem přes Společenství se vztahují články 36 a 49 tohoto nařízení; na přepravu odpadů výhradně v rámci členského státu se vztahuje článek 33 tohoto nařízení. (8) 3.2.1.1 Vývoj nařízení ES č. 1013/2006 Nařízení ES č. 1013/2006 nahradilo nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole. Toto nařízení platilo pro přepravu odpadů v rámci Společenství, dovozu a vývozu mimo Evropské společenství. (9) I nařízení ES č. 1013/2006 již bylo od svého vydání novelizováno a to nařízením Komise (ES) č. 1379/2007 ze dne 26. listopadu 2007, kterým se mění přílohy IA, IB, VII a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů, aby se zohlednil technický pokrok a změny dohodnuté v rámci Basilejské úmluvy. (10) Další úpravou nařízení ES č. 1013/2006 bylo vydání Nařízení Komise (ES) č. 669/2008 dne 15. července 2008, kterým se doplňuje příloha IC tohoto Nařízení. (11) Následovala úprava v podobě vydání Nařízení Komise (ES) č. 308/2009 ze dne 15. dubna 2009, kterým se za účelem přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění přílohy IIIA a VI nařízení ES č. 1013/2006 o přepravě odpadů. (12) 18

Nařízení ES č. 1013/2006 dále doplňuje Nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení ES č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice. (13) I toto nařízení bylo již novelizováno a to nařízením Komise (ES) č. 740/2008. 3.2.1.1 Definice dle nařízení ES č. 1013/2006 nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí je provedení všech kroků k zajištění nakládání s odpady způsobem, který chrání lidské zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky, které by mohly tyto odpady způsobit; příjemce je osoba nebo podnik spadající pod jurisdikci země určení, jimž je odpad přepravován k využití nebo odstranění; oznamovatel při přepravě z členského státu je to jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která zamýšlí provést nebo nechat provést přepravu odpadů a které je uložena oznamovací povinnost. Oznamovatelem může být prvotní původce, oprávněný nový původce, který provádí operace před přepravou, osoba oprávněná ke sběru odpadů, a nebo registrovaný obchodník, který byl písemně zmocněn prvotním původcem, novým původcem nebo osobou oprávněnou ke sběru odpadů, aby jednal jejich jménem jako oznamovatel. Dále může být oznamovatelem registrovaný zprostředkovatel, který byl písemně zmocněn prvotním původcem, novým původcem nebo osobou oprávněnou ke sběru odpadů, aby jednal jejich jménem jako oznamovatel. Pokud žádná z výše uvedených osob není známa nebo pokud jsou všechny tyto osoby v platební neschopnosti, je oznamovatelem držitel. dovoz vstup odpadů do Společenství, kromě tranzitu přes Společenství; vývoz výstup odpadů ze Společenství, kromě tranzitu přes Společenství; tranzit přeprava nebo plánovaná přeprava odpadů přes jednu nebo více zemí, jiných než země odeslání nebo určení; doprava převoz odpadů po silnici, železnici, letecky, po moři a po vnitrozemských vodních cestách; přeprava doprava odpadů určených k využití nebo odstranění; nedovolená přeprava přeprava odpadů uskutečněná bez oznámení dotčeným příslušným orgánům, bez souhlasu dotčených příslušných orgánů, nebo se souhlasem dotčených příslušných orgánů, který byl získán paděláním a nebo uvedením nesprávných údajů nebo podvodem. Může to být i přeprava uskutečněná způsobem, 19

který nebyl výslovně uveden ve formuláři oznámení nebo v průvodním dokladu, nebo způsobem, který měl za následek využití nebo odstranění v rozporu s předpisy Společenství nebo mezinárodními předpisy, nebo byl v rozporu s články 34, 36, 39, 40, 41 a 43 nebo která s ohledem na přepravu odpadů uvedenou v čl. 3 odst. 2 a 4 byla zapříčiněná odhalením, že odpad není uveden v přílohách III, IIIA nebo IIIB, nebo nedodržením čl. 3 odst. 4 nebo uskutečněním přepravy způsobem, který není výslovně uveden v dokumentu podle přílohy VII. (8) 3.2.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic Směrnice ES 98/2008 vstoupila v platnost dne 12. 12. 2008 a stanovuje opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví předcházením nepříznivým vlivů vzniku odpadů, nakládání s nimi nebo jejich omezováním a omezování celkových dopadů využívání zdrojů a zlepšováním účinnosti tohoto využívání. (15) Z oblasti působnosti této směrnice jsou vyňaty: plynné emise vypouštěné do ovzduší; půda (in situ) včetně nevytěžené kontaminované zeminy a budov trvale spojených s půdou; nekontaminovaná zemina a jiný přírodní materiál vytěžený během stavebních činností, pokud je jisté, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen; radioaktivní odpady; vyřazené výbušniny; exkrementy, sláma a jiné přírodní látky pocházející ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nejsou nebezpečné a využívají se v zemědělství, lesnictví nebo k výrobě energie z této biomasy prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí a neohrožují lidské zdraví; odpadní vody; vedlejší produkty živočišného původu, včetně zpracovaných výrobků, kromě těch, které jsou určeny ke spalování, skládkování nebo využití v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování; mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem eradikace nákazy zvířat, 20

odpady vznikající při vyhledávání, těžbě, úpravě a skladování nerostných surovin a při provozu lomů; sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest nebo předcházení povodním či zmírnění účinku povodní a období sucha a rekultivace půdy jsou vyňaty z oblasti působnosti této směrnice, pokud je prokázáno, že sedimenty nejsou nebezpečné. (15) 3.2.2.1 Vývoj Směrnice ES 98/2008 Směrnice ES 98/2008 vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES o odpadech, která stanovila právní rámec pro nakládání s odpady ve Společenství. Důvodem vzniku nové Směrnice ES 98/2008 bylo rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření nových nebo o změně stávajících právních předpisů o odpadech. Bylo třeba upřesnit rozdíly mezi odpady a materiály, které nejsou odpady, a vytvořit opatření pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s odpadem. Zároveň bylo třeba zavést platnou definici odpadů a upřesnit rozdíl mezi využitím a odstraňováním. Ve Směrnici je dále obsažena definice předcházení vzniku, opětovného použití, přípravy na opětovné použití a recyklace za účelem upřesnění rozsahu těchto pojmů. Nově je zde uveden i pojem vedlejší produkt. Dále Směrnice ES 98/2008 stanovuje povinnost nakládat s odpady takovým způsobem, který nebude mít nepříznivý dopad na životní prostředí a lidské zdraví, stanovuje podporu při uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a v souladu se zásadou znečišťovatel platí, stanovuje požadavek, podle něhož náklady na odstraňování odpadů nese držitel odpadu, předchozí držitelé či výrobci výrobků, z nichž odpad vznikl. (15) Vydáním nové Směrnice ES 98/2008 došlo ke zrušení následujících dokumentů: Směrnice Rady ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji (75/439/EHS). Tato směrnice pozbyla platnosti dne 11. 12. 2010 (52); Směrnice Rady ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (91/689/EHS). Konec platnosti této směrnice: 11. 12. 2010 (53); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech konce platnosti této směrnice: 11. 12. 2010. (54) 21

3.2.2.2 Základní pojmy dle Směrnice ES 98/2008 odpad je látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má úmysl se jich zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil; nebezpečný odpad odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze III Směrnice ES 98/2008; odstranění je činnost, která není využitím, a to i v případě, že tato činnost má jako vedlejší důsledek znovuzískání látek nebo energie. V příloze I Směrnice ES 98/2008 je uveden seznam způsobů odstraňování; využití je činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tak, že nahradí jiné materiály, které by jinak byly použity ke konkrétnímu účelu, nebo jejímž výsledkem je, že je odpad upraven k tomuto konkrétnímu účelu, a to v daném zařízení nebo v širším hospodářství. V příloze II Směrnice ES 98/2008 je uveden seznam způsobů využití; původce odpadu je osoba, z jejíž činnosti vznikají odpady (prvotní původce odpadu). Nebo je to osoba, která provádí předzpracování, směšování nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů; nakládání s odpady sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, dozor nad těmito činnostmi a následné péče o místa odstranění, včetně činností prováděných obchodníkem nebo zprostředkovatelem; opětovné použití postup, kterým jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity pro tentýž účel, pro který byly původně určeny; příprava k opětovnému použití způsoby využití, které zahrnují kontrolu, čištění nebo opravu a výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, jsou upraveny tak, že budou opětovně použity bez dalšího předzpracování; recyklace způsob využití, kterým je odpad zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Patří sem i přepracování organických materiálů, ale nepatří sem energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál; vedlejší produkt je látka nebo předmět vzniklé při výrobním procesu, jehož prvotním cílem není výroba tohoto předmětu. Zároveň musí být splněna podmínka, že je zajištěno další využití látky nebo předmětu, nebo že lze látku nebo předmět využít přímo bez dalšího zpracování jiným než běžným průmyslovým způsobem, nebo že výroba látky nebo předmětu je nedílnou součástí výrobního procesu a další využití je zákonné, tj. látka nebo předmět splňují všechny příslušné požadavky, pokud jde 22

o výrobek, životní prostředí a ochranu zdraví u konkrétního použití a nepovedou k celkovým nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. (15) 3.2.3 Basilejská úmluva Významný mezinárodní právní dokument, který upravuje pohyb nebezpečných odpadů přes státní hranice za účelem jejich zneškodnění nebo využití, je Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování. Byla sjednána dne 22. 3. 1989 v rámci Programu OSN pro životní prostředí. Bývalá ČSFR přistoupila k Úmluvě dne 24. 7. 1991. Úmluva vstoupila v platnost dne 5. 5. 1992. Úmluva byla implementována do českého zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v rámci EU pak v Nařízení ES č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Každá strana Basilejské úmluvy má právo zakázat dovoz nebezpečných odpadů nebo odpadů uvedených v příloze II této úmluvy. Na základě rozhodnutí Rady 97/640/ES byla jménem Společenství schválena změna Basilejské úmluvy, kterou byly zakázány všechny vývozy nebezpečných odpadů určených k odstranění ze zemí uvedených v příloze VII úmluvy do zemí, které v této příloze uvedeny nejsou, a dále byly s účinkem od 1. 1. 1998 zakázány i všechny takovéto vývozy nebezpečných odpadů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) úmluvy, které jsou určeny k využití. Cíle Basilejské úmluvy: snížit pohyb ostatních a nebezpečných odpadů, které jsou předmětem Basilejské úmluvy, přes hranice států na minimum v souladu s postupy pro správné nakládání s těmito odpady z hlediska životního prostředí; zneškodňovat ostatní a nebezpečné odpady co nejblíže jejich zdroji; minimalizovat vznik nebezpečných odpadů množství i nebezpečnost; zajistit kontrolu pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států; zajistit prevenci nelegální přepravy; zakázat přepravu nebezpečných odpadů do zemí, které nemají legislativní, administrativní a technickou kapacitu k jejich zneškodňování v souladu s metodami šetrnými k životnímu prostředí; pomáhat rozvojovým zemím při zavádění systémů bezpečného nakládání s odpady. Orgány Basilejské úmluvy Konference smluvních stran (COP) skládá se ze zástupců jednotlivých vlád a je hlavním řídícím orgánem Úmluvy. 23

Otevřená pracovní skupina (OEWG) připravuje návrhy rozhodnutí, přezkoumává zavádění Úmluvy a zajišťuje fungování Basilejské úmluvy v období mezi konferencemi smluvních stran. Rozšířené byro (Expanded Bureau) řídí práci sekretariátu v období mezi konferencemi smluvních stran a vykonává funkce, kterými bylo pověřeno konferencí smluvních stran. Výbor pro plnění Úmluvy (Compliance Committee) dohlíží nad plněním přijatých rozhodnutí a zajišťuje plnění povinností vyplývajících z Basilejské úmluvy. Dále pak podporuje smluvní strany při plnění povinností vyplývajících z Basilejské úmluvy a usnadňuje, prosazuje a monitoruje jejich plnění. (21) 3.3 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z anglinckého Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace, jejímiž členy je 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě. OECD vznikla podepsáním zakládacího dokumentu dne 14. 12. 1960 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC). ČR je členem OECD od 21. 12. 1995. Činnosti OECD: koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí; zprostředkovává nové investice; prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. Toho se snaží dosáhnout tím, že poskytuje prostředí, ve kterém mohou jednotlivé vlády vzájemně porovnávat svoje zkušenosti s různými typy politik, hledat odpovědi na běžné problémy, poznat dobře fungující praxi a koordinovat domácí a zahraniční politiku. Mandát OECD je velmi široký, protože pokrývá řadu záležitostí vztahujících se k ekonomice, životnímu prostředí a sociální politice. Sídlem sekretariátu OECD je Château de la Muette v Paříži. Hlavní orgány OECD: rada je složená z ministrů, kteří jsou zástupci členských zemí; výkonný výbor; sekretariát v čele s generálním tajemníkem; odborné komise. (14) 24

4 PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA ODPADŮ Přeshraniční přeprava je mezinárodního charakteru a se řídí pravidly, která stanovují předpisy Evropského společenství. Pro všechny členské státy jsou tyto předpisy závazné. Proces přeshraniční přepravy odpadů je poměrně složitá záležitost. V první řadě rozlišuje režimy přeshraniční přepravy podle charakteru odpadů, podle účelu přepravy a podle zemí, do kterých nebo ze kterých se bude přeprava uskutečňovat. (18) Přeshraniční přeprava odpadů se podle účelu přepravy dělí na přepravu odpadů určených k dalšímu využití a na přepravu odpadů určených k odstranění. Odpady k využití jsou podle možného rizika při jejich využívání rozděleny na odpady uvedené na zeleném a žlutém seznamu, a dále odpady dosud neuvedené na žádném ze seznamů. Odpady uvedené na zeleném seznamu je z a do ČR možné přepravovat za účelem využití v oprávněném zařízení jako volně obchodovatelné odpady, kdy není nutný souhlas MŽP. Odpady uvedené na žlutém seznamu a odpady neuvedené na žádném ze seznamů mohou být z a do ČR přepravovány k využití v oprávněném zařízení pouze se souhlasy všech dotčených příslušných orgánů. (3) Členské státy by rovněž měly zajišťovat, že se s odpady nakládá v souladu s právně závaznými normami ochrany životního prostředí pro využívání odpadů stanovenými ve Společenství, a že se s odpady nakládá v souladu s plány odpadového hospodářství tak, aby se zajistilo uplatňování právně závazných povinností týkajících se využívání nebo recyklace. U přeshraniční přepravy odpadů určených k odstranění by měly členské státy zohlednit zásady blízkosti a soběstačnosti na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Bylo by vhodné zřídit jednotnou síť zařízení pro odstraňování odpadů, která by umožnila Společenství jako celku soběstačnost v odstraňování odpadů. (8) 4.1 Evropské a české předpisy pro přeshraniční přepravu odpadů nařízení ES č. 1013/2006, o přepravě odpadů; zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Přeshraniční přeprava je řešena v deváté části tohoto zákona. Další ustanovení upravují, kdo je oprávněn nakládat s odpadem 25

a přebírat ho do vlastnictví ( 12 odst. 3, 14 odst. 1, 16 odst. 3 a 4, 82 odst. 2, který navazuje na zákon o integrované prevenci). Příloha č. 11 zákona o odpadech stanovuje způsob výpočtu, rozsah podkladů a dokladů a další podrobnosti ohledně finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z pojištění ve smyslu článku 6 nařízení ES č. 1013/2006; vyhláška č. 381/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která stanovuje Katalog odpadů. Další části vyhlášky, které se vztahovaly k přeshraniční přepravě odpadů, byly novelami zrušeny. Zachován byl vzor potvrzení o převzetí kauce; vyhláška č. 374/2008 Sb., která dle nařízení ES č. 1013/2006 části 3 přílohy II tohoto nařízení stanovuje rozsah informací a dokumentace, které vyžaduje MŽP pro jednotlivé typy přeshraniční přepravy. V 2 této vyhlášky je stanoven způsob označování motorových vozidel přepravujících odpady po veřejně přístupných komunikacích; nařízení Komise (ES) č. 1418/2007, o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice, v platném znění. (13) Toto nařízení je důležité pro případy, kdy jsou odpady zeleného seznamu vyváženy z EU do států, které nepřijaly rozhodnutí OECD. Nařízení 1418/2007 bylo již třikrát novelizováno (nařízením č. 740/2008, nařízením č. 967/2009 a nařízením č. 837/2010). (20) Dovoz a vývoz odpadů je monitorován od roku 2004 dle základních kategorií odpadů (nebezpečné a ostatní) a z pohledu směru obchodu (v rámci EU, mimo EU). V roce 2010 bylo do ČR dovezeno 442 tisíc tun odpadů. Většina odpadů pocházela z členských zemí EU celkem 99 %. Jednalo se zejména o kovové odpady pocházející ze stavebnictví a zpracování odpadů (skupiny 17 a 19), dále plastové odpady, kaučuk, papír a lepenku. Zároveň bylo ve stejném období z ČR vyvezeno 2,1 mil. tun odpadů. Téměř veškerý vývoz (2 mil. tun) směřoval do zemí EU (99 %). Nejvíce se vyvážely železné kovy pocházející ze zpracování odpadů a stavební činnosti (skupiny 17 a 19), dále kovy ze zpracování autovraků (skupina 16), obalový odpadní papír a lepenka (skupina 15). Oproti roku 2009 vzrostlo množství vyvezeného odpadu o 33 % a dovezeného o 26 %. (55) 26

Obrázek č. 1 Graf dovozu a vývozu odpadů v letech 2004 2010 (55) 4.2 Přeshraniční přeprava odpadů dle zákona č. 185/2001 o odpadech Přeshraniční přeprava odpadů je v zákoně o odpadech upravena dle nařízení ES č. 1013/2006 pro přepravu odpadů do ČR, z ČR a přes ČR (dále jen přeshraniční přeprava odpadů ). Orgánem příslušným za ČR pro přeshraniční přepravu odpadů je MŽP. Odpad vzniklý v ČR, se přednostně odstraňuje v ČR. Přeshraniční přeprava odpadů do ČR za účelem jejich odstranění je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze. Nejedná-li se o jeho využití v jiných členských státech Evropské unie pak odpad vzniklý v ČR se přednostně využívá v ČR. Pokud přeshraniční přeprava podléhá oznámení, podává jej oznamovatel podle nařízení ES č. 1013/2006 (8), v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Účastníkem takového řízení je pouze oznamovatel. Podle podaného oznámení o přeshraniční přepravě odpadů MŽP rozhodne o udělení souhlasu nebo o námitkách podle čl. 9, 10, 11 nebo 12 nařízení ES č. 1013/2006. (8) MŽP stanoví vyhláškou rozsah informací a dokumentace podle části 3 přílohy II nařízení ES č. 1013/2006 (8) pro jednotlivé druhy přepravy. Pokud byl oznamovatel, příjemce nebo dopravce pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s odpady, nebo jestliže mu v době 5 let před podáním oznámení byla pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů na úseku odpadového hospodářství, MŽP zakáže oznámenou přeshraniční přepravu odpadů týkající se této osoby. 27

U přepravy podléhající oznámení jsou zákonem stanoveny i finanční záruky a pojištění. Finanční záruka podle nařízení ES č. 1013/2006 (8) musí být složena nebo odpovídající pojištění podle tohoto předpisu musí být prokázáno při podání oznámení. MŽP může povolit složení finanční záruky nebo prokázání odpovídajícího pojištění nejpozději k okamžiku zahájení přepravy. Prostředky finanční záruky lze použít pouze v souladu s čl. 6 nařízení ES č. 1013/2006 (8). Finanční záruku nebo pojištění schvaluje MŽP. Má-li však důvodné pochybnosti o tom, zda poskytnutá finanční záruka nebo pojištění je v souladu s nařízením ES č. 1013/2006 (8) dostatečné, stanoví samo výši a druh finanční záruky nebo určí druh pojištění a výši pojistné částky pro tento účel. Způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky, podklady a doklady nezbytné pro její kalkulaci jsou stanoveny v příloze č. 11 k zákonu o odpadech. (4) MŽP může uložit rozhodnutím následující povinnosti: vzetí odpadů zpět oznamovatelem dle čl. 22 odst. 2 nařízení ES č. 1013/2006 (8); využití nebo odstranění odpadů podle čl. 22 odst. 3 nařízení ES č. 1013/2006 (8); vzetí odpadů zpět oznamovatelem podle čl. 24 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení ES č. 1013/2006 (8); využití nebo odstranění odpadů příjemcem podle čl. 24 odst. 3 písm. a) nařízení ES č. 1013/2006 (8); využití nebo odstranění odpadů jinou osobou než oznamovatelem nebo příjemcem podle čl. 24 odst. 5 přímo nařízení ES č. 1013/2006 (8). (4) Pokud MŽP zajistí splnění povinností podle čl. 22 nebo 24 nařízení ES č. 1013/2006 (8), může uložit rozhodnutím osobám, které odpovídají za přepravu, kterou nelze dokončit, nebo za nedovolenou přepravu, povinnost uhradit náklady na dopravu, využití, odstranění a na uskladnění odpadů. MŽP může uložit provedení úhrady těchto nákladů předem. Osoby, které odpovídají za nedovolenou přepravu, odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně. Bezpečné uskladnění odpadů podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení ES č. 1013/2006 (8) zajistí, hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl odpad zjištěn. Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží rozhodnutím úhradu takto vynaložených nákladů osobám, které za nedokončenou nebo nedovolenou přepravu odpovídají. Tyto osoby odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně. 28

Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou celní úřady pro přeshraniční přepravu odpadů do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, a z těchto států. (4) 4.2.1 Sankce dle zákona č. 185/2001 o odpadech Pokutu do výše 10 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která: nezařadí odpad podle Katalogu odpadů; předá odpad osobě, která k převzetí předávaného odpadu není podle tohoto zákona oprávněna; převezme odpad, přestože k jeho převzetí není podle tohoto zákona oprávněna; provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním anebo provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení; provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu, nebo v rozporu s ním, nebo provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení. Pokutu do výše 50 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která: poruší při přeshraniční přepravě odpadů povinnost stanovenou nařízením ES č. 1013/2006 (8) nebo neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle nařízení ES č. 1013/2006 o přepravě odpadů (8) nebo podle části deváté tohoto zákona; zařadí odpad uvedený v 6 odst. 1 písm. a), b) nebo c) jako odpad ostatní nebo nakládá s tímto odpadem jako s odpadem ostatním, aniž by měla osvědčení od pověřené osoby podle 9, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti; nakládá s odpady v zařízeních, ve kterých je nakládání s odpady zakázáno nebo není povoleno; nakládá s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním; neplní povinnosti stanovené tímto zákonem při nakládání s vybranými výrobky nebo odpady nebo zařízeními podle části čtvrté tohoto zákona. (4) 29

4.2.2 Přestupky dle zákona č. 185/2001 o odpadech ČIŽP může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že: přepravuje odpad v rozporu s nařízení ES č. 1013/2006 (8) nebo uskuteční přeshraniční přepravu odpadů v rozporu s povolením; převezme odpad do svého vlastnictví; soustřeďuje odpad nebo s ním nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě. (4) 4.2.3 Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají MŽP; Ministerstvo zdravotnictví; Ministerstvo zemědělství; ČIŽP; Česká obchodní inspekce; ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský; celní úřady; Policie České republiky; orgány ochrany veřejného zdraví; krajské úřady; obecní úřady obcí s rozšířenou působností; obecní úřady a újezdní úřady. MŽP je ústřední orgán státní správy v oblasti odpadového hospodářství. Vykonává, mimo jiné, vrchní státní dozor v této oblasti, funkci ohniskového bodu Basilejské úmluvy a funkci příslušného orgánu a kontaktního subjektu pro přeshraniční přepravu odpadů. Vydává rozhodnutí dle nařízení ES č. 1013/2006. Mezi jeho další kompetence patří pověřování právnických osob nebo fyzických osob k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, zařazuje odpady v případech, kdy jej nelze jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, zpracovává plán odpadového hospodářství ČR. 30

ČIŽP kontroluje, mimo jiné, dodržování právních předpisů a rozhodnutí, které vydalo MŽP nebo jiné správní úřady v oblasti odpadového hospodářství, právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi. Dle výsledků kontrol je oprávněna ukládat pokuty za porušení povinností podle 66 odst. 2 až 5 zákona o odpadech a může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy rozhodnutím. Je oprávněna pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu nebo ho odejmout. Může dát podnět krajskému úřadu k zákazu provozu zařízení k odstraňování odpadů, pokud jeho provozovatel porušil právní předpisy týkající se odpadového hospodářství. Při přeshraniční přepravě odpadů je ČIŽP oprávněna provádět kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a na hraničních přechodech, včetně kontrol dokladů podle nařízení ES č. 1013/2006 a podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky. ČIŽP spolupracuje a poskytuje odbornou pomoc obecním úřadům, orgánům ochrany veřejného zdraví, celním úřadům, Hasičským záchranným sborům, Policii ČR, případně dalším správním úřadům, krajům a obcím. Celní úřady Generální ředitelství cel dostává podněty od MŽP k provedení kontrol. Celní úřady mají oprávnění kontrolovat vnitrostátní i přeshraniční přepravu odpadů a ukládat nápravná opatření při porušení povinností vztahujících se k této přepravě. Při přeshraniční přepravě odpadů kontrolují, zda je odpad vybaven potřebnými doklady a zda odpovídá údajům uvedeným na průvodních dokladech podle nařízení ES č. 1013/2006, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů, zda přepravované zboží, které není vybaveno doklady požadovanými pro přepravu odpadů, není odpadem a zda přeshraniční přeprava odpadu není v rozporu s nařízení ES č. 1013/2006 a tímto zákonem. Při těchto kontrolách jsou celní úřady oprávněny zastavovat vozidla, nařizovat odstavení vozidla, provádět fyzickou kontrolu odpadů a zboží, odebírat a analyzovat vzorky a pořizovat fotodokumentaci. Pokud bylo zjištěno porušení nařízení ES č. 1013/2006, nebo zákona o odpadech, jsou celní úřady oprávněny provádět šetření na místě vzniku odpadů u původce, držitele nebo oznamovatele a na místě určení u konečného příjemce. Při zjištění nedovolené přepravy odpadů dle nařízení ES č. 1013/2006, nebo pokud je přeshraniční přeprava odpadů uskutečňována v rozporu s povolením, může celní úřad 31

nařídit přerušení přepravy a odstavení vozidla na místo k tomu určené. Na základě těchto porušení právních předpisů mohou celní úřady stanovit kauci ve výši od 10 000 Kč do 50 000 Kč. Celní úřady nepropustí zboží, které není deklarováno jako odpad a je odpadem, nebo zboží deklarované jako odpad není vybaveno doklady podle nařízení ES č. 1013/2006, podle zákona o odpadech a prováděcích právních předpisů nebo odpad neodpovídá údajům uvedeným v těchto dokladech. Dále nedovolí vývoz zboží, deklarovaného jako odpad do států, které nejsou členskými státy EU, nebo dovoz zboží z těchto států. Policie ČR dokumentuje a zaznamenává podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nelegální přeshraniční přepravě odpadů do ČR v rámci pohraničního odbavování v pásmu do 25 km od státních hranic. Zjištěné podněty předává ČIŽP a celním úřadům k provedení vlastních nápravných opatření. Spolupracuje a poskytuje odbornou pomoc orgánům inspekce a celních úřadů. Krajské úřady udělují souhlas k provozování zařízení a kontrolují, zda jsou právnickými nebo fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržovány právní předpisy a rozhodnutí MŽP a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Mohou zakázat provoz zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro nakládání s odpady a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě. Obecní úřadky obcí s rozšířenou působností kontrolují právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a obce při dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí MŽP a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a kontrolují, zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Dávají také vyjádření ke zřízení zařízení k odstraňování odpadů. Orgány ochrany veřejného zdraví hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví lidí odborné stanovisko k návrhům při nakládání s odpady, spolupracují s ostatními správními úřady v oblasti ochrany zdraví lidí při nakládání 32

s odpady, vyjadřují se k provozním řádům zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů. (4) 4.3 ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí Úkolem přepravy je dodat přepravované zboží do cílového místa, aniž by při tom bylo poškozeno životní prostředí. Při přepravě se mimo jiné musí dopravce řídit Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR (z Accord Dangereuses Route), která ukládá podmínky pro přepravu nebezpečných nákladů. Tato dohoda byla sjednána 30. září 1957 v Ženevě. Tehdy ještě ČSSR k ní přistoupila v roce 1987. Dohoda ADR ukládá, jakým způsobem je možno zboží přepravovat a uvádí veškeré náležitosti přepravy k zajištění bezpečnosti a zdraví osob i životního prostředí. Podobnou dohodou je RID dohoda o přepravě nebezpečných věcí po železnici. Dohoda ADR třídí nebezpečné látky a předměty podle jejich nebezpečných vlastností, stanovuje podmínky pro jejich přepravu, balení a značení a předepisuje používání a vyplňování stanovených průvodních dokladů. Dále stanovuje požadavky na zabalení zboží, zápisy do přepravních dokladů, požadavky na dopravní prostředky včetně technických požadavků na vozidlo podle jednotlivých tříd a dále stanovuje pravidla pro omezení množství přepravovaných věcí, dozor nad nimi, způsob stání a parkování v noci atd. Nebezpečné věci jsou dle ADR definovány jako nebezpečné věci či předměty, pro jejichž vlastnosti (hořlavost, žíravost, výbušnost a další) může být jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, majetku a životního prostředí. V české legislativě je ADR upraveno ve vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 64 ze dne 26. května 1987 o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní dohodou ADR. Zvláště nebezpečné věci lze přepravovat pouze na základě povolení ministerstva dopravy. (17) 4.3.1 Doklady potřebné k přepravě dle ADR osvědčení o schválení vozidla; 33

osvědčení o školení řidiče zaměstnanci pro přepravu nebezpečného zboží musí být prokazatelně proškoleni podle přílohy B dohody ADR (1); průvodní listina obsahuje údaje předepsané ADR pro přepravní doklad, např.: název a identifikační číslo látky (UN číslo), údaje o odesílateli, příjemci atd. Údaje musí být napsány v jazyce odesílatele a zároveň anglicky, německy nebo francouzsky; písemné pokyny pro případ nehody nebo mimořádné události jeden výtisk musí být v kabině řidiče. Musí být napsány v jazyce, kterému řidič rozumí. Pokyny pro případ nehody zajišťuje dopravce a jsou jednotné pro všechny členské státy. Pokyny zároveň obsahují vzory bezpečnostních značek, hlavní nebezpečí a způsob ochrany před tímto nebezpečím. (17) 4.3.3 Výbava a označení vozidla Výbava vozidla: pro každé vozidlo zakládací klín; dva stojací výstražné prostředky; kapalina na výplach očí; pro každého člena osádky vozidla: výstražná vesta, přenosná svítilna, jeden pár ochranných rukavic, ochrana očí (např. ochranné brýle); práškové hasící přístroje. Dodatečná výbava potřebná pouze pro vybrané třídy: nouzová úniková maska, lopata, kryt kanalizace, sběrná nádoba vyrobená z plastu. (17) Označení vozidel vozidlo přepravující nebezpečné věci musí být vždy řádně označeno výstražnou tabulkou ve tvaru obdélníku o rozměrech 40x30 cm, který je orámovaný černým proužkem o síle 1,5cm nebo musí být vozidlo označeno pomocí bezpečnostní značky, kterou tvoří čtverec postavený na vrchol a má různé barvy podle třídy nebezpečnosti s piktogramem znázorňujícím nebezpečnost látky. (17) Oranžové výstražné tabulky obsahují dvě řady čísel nad sebou. Horní řada označuje číslo nebezpečnosti (Kemlerův kód). Spodní řada číslic na varovné tabuli označuje nebezpečnou látku podle doporučení UN (Organizace spojených národů). (1) Identifikační čísla nebezpečnosti tzv. Kemlerův kód značí nebezpečnost nebezpečné látky pro potřeby přepravy podle dohod ADR a RID. Je umístěn na výstražné tabulce na vozidle přepravující předměty podle těchto dohod. Tato 34

identifikační čísla slouží pro rychlé zjištění přibližných vlastností látky a jsou umístěna v horní polovině tabulky. Dolní polovina tabulky obsahuje podrobnější kód, který určuje přesně přepravovanou látku. V případě zásahu u dopravní nehody hasiči díky hornímu číslu na první pohled vidí, jaké chování lze od látky očekávat, a díky dolnímu číslu mohou ze seznamu ve svém voze zjistit přesný název látky. (17) Kemlerův kód popisuje základní vlastnosti látky podle třídy nebezpečnosti, např. číslice 3 znamená hořlavost, číslice 6 jedovatost, 8 žíravost apod., přičemž zdvojení téže číslice představuje zvýšení příslušného nebezpečí, např. číslice 336 znamená velmi hořlavou jedovatou látku apod. Předřazení písmene X znamená zákaz hašení vodou. (1) Obrázek č.2 Příklad tabulky s Kemlerovým kódem. Číslo 33 značí vozidla přepravující benzín nebo jinou prudce hořlavou látku. (17) Bezpečnostní značky označují nebezpečný náklad společně s oranžovou varovnou tabulí. (1) Výbušné látky a předměty č. 1 Žíravá látka č. 8 Látky ohrožující životní prostředí Obrázek č. 3 Příklady tabulek označujících vozidla přepravující látky podle ADR. (17) 4.3.4 Označení nebezpečného zboží Přepravované nebezpečné zboží se označuje symboly podle přílohy B dohody ADR tabulí s černým tiskem a oranžovým podkladem. Odpady mohou být také nebezpečným zbožím a tedy i pro ně platí při přepravě povinnosti, které jsou stanoveny zákonem o odpadech v platném znění, kde je mimo jiné stanoveno: zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních právních předpisech (např. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných 35