"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Tkáně trofické, svalové a nervové
Trofické tkáně Charakteristická je tekutá mezibuněčná hmota Tvoří je míza a krev 2
MÍZA- LYMFA Tvořena z různých buněk, v nichž převládají lymfocyty a z plazmy U nižších bezobratlých je jedinou tělní tekutinou (motolice) U vyšších bezobratlých se mísí s krví (měkkýši) U obratlovců je rozváděna mízními cévami, při nichž jsou vytvořeny mízní uzliny (=místo tvorby lymfocytů) 3
Krev - hema Koluje v cévách a žilách Její hlavní funkcí je rozvádět živiny a kyslík Je tvořena třemi složkami: 1.Krvinkami 2.Krevními destičkami 3.Krevní plazmou 4
Krvinky = krevní buňky dvojího typu: 1. Červené krvinky = erytrocyty okrouhlé buňky (pouze u savců - bezjaderné) obsahují barvivo hemoglobin složené z bílkoviny globinu a barevné složky obsahující železo 2. Bílé krvinky = leukocyty Jsou bezbarvé, mají vždy jádro, typický je amébovitý pohyb Charakteristická je vysoká schopnost fagocytózy 5
Krevní destičky = trombocyty Nejmenší krevní buňky Jsou lepkavé a snadno se shlukují Mají význam při srážení krve Jejich nedostatek = hemofylie = krvácivost 6
Krevní plazma Nažloutlá tekutina tvořena:» 90% voda» 10% rozpuštěné látky: 1. Organické fibrinogen - bílkovina důležitá při srážení krve glukóza 2. Anorganické různé soli - NaCl např. ovlivňuje osmotický tlak krevní plazmy 7
Svalové tkáně Jsou složeny z protáhlých buněk, které obsahují v cytoplazmě smrštitelná svalová vlákna myofibrily. Myofibrily jsou tvořeny tyčinkovitými útvary filamenty (=rovnoběžně uspořádané makromolekuly bílkovin): a) Filamenty většího průřezu jsou tvořeny bílkovinou myosinem b) Filamenty menšího průřezu jsou tvořeny bílkovinou aktinem Podle toho jak je svalová tkáň ovládána, jakou práci vykonává a jak jsou vystavěny myofibrily rozlišujeme: Hladkou svalovou tkáň Příčně pruhovanou svalovou tkáň Srdeční svalovou tkáň 8
Hladká svalová tkáň Myofibrily, kterými je tvořena jsou všechny dvojlomné Složena z jednojaderných vřetenovitých buněk Pracuje pozvolna jako svalstvo vnitřních orgánů (střeva, močovod) Nepodléhá vůli živočicha (výjimka u bezobratlých kde tvoří pohybové svalstvo) 9
Příčně pruhovaná svalová tkáň Střídají se myofibrily světlejší jednolomné a tmavší dvojlomné = což se jeví jako příčné pruhování Je tvořena mnohojadernými svalovými vlákny, které vznikly splynutím více buněk =soubuní Pracuje rychleji jako typické kosterní svalstvo Podléhá vůli živočicha 10
Srdeční svalová tkáň Svalové buňky jsou uspořádány do prostorové sítě V cytoplazmě jsou stejné myofibrily jako u svalstva příčně pruhovaného (stěny srdce) Smršťuje se rytmicky nezávisle na vůli živočicha 11
Nervová tkáň Skládá se z nervových buněk s výběžky tzv. neuronů Typický je pro ně velmi nízký obsah chromatinu v jádře Celým neuronem probíhají nervová vlákna = neurofibrily Na neuronech lze pozorovat výběžky dvojího typu: a) Stromečkovité dendrity vedou podráždění dostředivě = do buňky b) Nerozvětvený neurit (až přes 1 metr) vede podráždění odstředivě = z buňky Jednotlivé neurony se sdružují spojením neuritů jedněch s dendrity jiných za vzniku nervové tkáně U obratlovců jsou neurity obaleny myelinovou pochvou tzv. Schwannovou pochvou, pod ní je někdy pochva dřeňová Nervová hmota s dřeňovou pochvou je bílá Nervová hmota bez dřeňové pochvy je šedá Prostory mezi neurony vyplňují zvláštní buňky neuroglie, které nervové orgány spojují, podpírají a vyživují 12
13
14