Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)



Podobné dokumenty
Zemědělská botanika. Vít Joza

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Základy buněčné biologie

Digitální učební materiál

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Metabolismus příručka pro učitele

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška


ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Úvod do radia ní patofyziologie

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Centrální dogma molekulární biologie

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Organismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Mitóza a buněčný cyklus

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Model mitózy Kat. číslo

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Digitální učební materiál

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Kyselina hyaluronová. Kyselina hyaluronová. Streptococcus equi subsp. produkovaná kyselina hyaluronová a. Autor prezentace: Mgr.

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Souhrnný test A. 3. c,d

MENDELISMUS GENOVÉ INTERAKCE NEMENDELISMUS

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Stavba prokaryotické buňky

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Experimentáln navozený radia ní syndrom u laboratorního zví ete

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Okruhy otázek ke zkoušce

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Klonování gen a genové inženýrství

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

Sylabus kurzu: Biologie

Vazebné interakce protein s DNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Slovníček genetických pojmů

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Chemie - Septima, 3. ročník

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

- metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy a jejich životním prostředím

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Systematická biologie,její minulý a současný vývoj

Transkript:

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty heterotrofní pletiva, slouží k ukládání zásobních látek (amyloplasty-škrob, proteinoplasty proteiny, elaioplasty-tuky) 2. Barevné s r znými pigmenty: a) Fotosynteticky aktivní CHLOROPLASTY zelené RODOPLASTY ervené FEOPLASTY hn dé b) Fotosynteticky neaktivní - CHROMOPLASTY Chloroplast kovitý tvar, na povrchu dvojitá membrána. Vn jší tvo í tylakoidy a jejich navrstvením vzniká grana. Prostor uvnit se nazývá matrix = stroma Funkce: FOTOSYNTÉZA

Rozmnožování A) NEPOHLAVNÍ - lení bu ky -Pu ení -Fragmentace -Vegetativní rozmnožování -Tvorba výtrus B) POHLAVNÍ -Tvorba pohlavních bun k

Bun ný cyklus

Kontrolní body bun ného cyklu

Typy d lení Amitóza = p ímé d lení Probíhá jen vyjíme, hlavn u nemocných bun k. Dce inné bu ky nemají rovnocené množství DNA a nejsou schopny normálního života. Netvo í se chromozómy a nevzniká d lící aparát. Mitóza = nep ímé d lení Probíhá u v tšiny bun k a zabezpe uje rovnom rné rozd lení genetického materiálu mezi dce inné bu ky. 1. KARYOKINEZE - profáze - metafáze - anafáze - telofáze 2. CYTOKINEZE - proud ním cytoplasmy se p ibližn rozd lí na bun né organely do vznikajících dce inných bun k - v rovníkové rovin bu ky se za íná tvo it p epážka

a)pu ENÍ probíhá u n kterých jednobun ných organism (kvasinky, prvoci) - cytoplasma se rozd lí nerovnom rn - na mate ské bu ce vznikne pupen, který se odd lí b) ZAŠKRCOVÁNÍ rýhování probíhá u živo išných bun k c) P EHRÁDE NÉ D LENÍ probíhá u rostlinných bun k Meioza = reduk ní = zrací d lení Uplat uje se p i zrání rozmnožovacích bun k (gamet, spór). Probíhá proto, aby p i pohlavním rozmnožování organismu nedocházelo k násobení po tu chromozóm. Z p vodní diploidní mate ské bu ky vzniknou ty i haploidní bu ky dce inné.

Bun ný cyklus - mitóza

Chromosomy Haploidní po et chromosom (n sada = 23) - obsahuje navzájem r zné (heterogenní) chromosomy = gonosomy Diploidní po et chromosom (2n sada = 46)!-! obsahují páry navzájem shodných (homologních) chromosom

Meioza

Srovnání meiozy s mitozou

Realizace genetické informace

Replikace

DNA-polymeráza! Syntéza probíhá ve sm ru 5-3!

Transkripce

Exon vs. Intron

trna Translace

Srovnání realizace genetické informace u prokaryot a eukaryot

DNA - technologie

Sekvenování DNA

Klonování DNA

PCR polymerázová et zová reakce

Poškození DNA Velice závažný stav Poškození DNA se odrazí v syntéze poškozených protein Repara ní mechanismy DNA Rozmnožovací schopnosti bun k

Mechanismy poškození DNA

Repara ní mechanismy DNA P ímá reparace Excisní reparace Mismatch reparace SSB reparace (DSB reparace)

Systém oprav chybného párování bází u savc Poškozený et zec DNA obsahuje nesprávn párovanou bázi (T). Toto nesprávné párování je rozpoznáno proteinovým heterodimerem MSH6-MSH2 (MutS α). Proteiny MLH1/PMS2 (MutL a) a PCNA (prolifera ní jaderný antigen) utvo í na DNA strukturu smy ky (angl. loop structure). Enzymy DNA exonukleáza a DNA helikáza degradují tu ást et zce DNA, která obsahuje chybné párování. Vzniklá mezera je poté dopln na díky replika nímu aparátu správnou sekvencí bází.

Další signální cesta Aktivace neopravenými nebo nereplikovanými úseky DNA Výsledkem je poté blokáda bun ného cyklu v G 1 /S a G 2 /M fázi poskytnutí asu pro reparaci DNA Protein p53 inhibice b.c. p íp. apoptóza

Význam proteinu p53 Nádorový supresor Nej ast jší mutace u lidských onkologických onemocn ní (nad 50%) Sekven specifický transkrip ní faktor Zastavení bun ného cyklu Apoptóza Diferenciace

Protein p53 je mutovaný v zných typech nádor

Metabolismus! P em na látek a energie! Dva typy proces : a) Anabolické = biosyntetické - vznik nových složit jších látek - spot eba energie ENDERGONICKÉ D JE b) Katabolické = rozkladné - vznik jednodušších látek - zisk energie EXERGONICKÉ D JE

ATP nejb žn jší typ zdroje energie pro živé organismy

1.Podle zdroje p ijímané energie a) Fotofrofní organismy b) Chemotrofní organismy Chemoorganotrofie Chemolitotrofie 2.Podle zdroje stavebního materiálu a) Autotrofní organismy b) Heterotrofní organismy 3.Podle vztahu ke kyslíku a) Aerobní organismy b) Anaerobní organismy c) Fakultativn anaerobní organismy

Hlavní metabolické pochody Fotosyntéza Biosyntéza polysacharid Glykolýza Citrátový (Krebs v) cyklus Dýchací et zec Pentózový cyklus Proteosyntéza Biosyntéza triacylglycerol β-oxidace Replikace a transkripce DNA

Základní funkce (mnohobun ných) organism p íjem látek a energie a jejich výdej p íjem signál z okolí a jejich zpracování ízení všech proces v organismu pohyb v prostoru ochrana a obrana rozmnožování