Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Transkript

1 Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen glykogen, tuk Stavba - protoplazma živý obsah buňky - cytoplazma - stejná jako u prokaryotické buňky - přesun živin - biologické pochody - částečná přeměna bílkovin - anaerobní glykolýza rozklad cukru bez přítomnosti kyslíku - cytoplazmatická membrána - stejná jako u prokaryot - neprobíhá buněčné dýchání - obdobné jako u prokaryot - desmozomy spojené sousední buňky - jádro - řídí činnost buňky - nese genetickou informace - některé buňky nemají jádro (červené krvinky) - jádro je obaleno dvojitou membránou karyotéka (má póry) - uvnitř: - jaderná šťáva - karyoplazma - chromatin DNA + bílkoviny (histony) - jadérko - tvorba rrna (ribosomální) - účast na regulaci buněčného dělení - membránové organely - endoplazmatické retikulum - soustava plochých váčků a kanálků - drsné ribozomy (syntéza bílkovin) - hladké syntéza lipidů a sacharidů

2 - Goldiho aparát - soustava váčků a kanálků = diktyozomy - shromažďování a upravování produktů endoplazmatického retikula - tvoří polysacharidy (součásti buněčné stěny) - vezikulární útvary - lyzozomy nitrobuněčné trávení - cytozomy - vakuoly - ohraničuje ji membrána tonoplast - regulace osmotického tlaku v buňce - uvnitř buněčná šťáva - roztok zásobních látek (cukry, bílkoviny, alkaloidy) - roztok odpadních látek - barviva rozpustná ve vodě - semiautonomní organely - vlastní aparát pro tvorbu bílkovin (ribozomy) - vlastní molekuly DNA (z části závislé na genetické informaci v jádře) - mitochondrie - vnitřní membrána se vchlipuje a vytváří kristy - vnitřní prostor matrix - funkce - aerobní dýchání - rozklad glukózy na CO 2 a H 2 O - tvorba ATP (zdroj energie) - plastidy - pouze u rostlinných buněk - dělí se podle převládajícího barviva - chloroplasty - zelené - fotosynteticky aktivní - dvojitá membrána - chromoplasty - červené, oranžové, žluté (lipochromy) - fotosynteticky neaktivní - výskyt - zralé plody - květy - leukoplasty - umístění zásobní orgány rostlin (kořen, hlízy, stonky, semena, kořenová čepička kryje vzrostný vrchol kořene) - bez barviv

3 - hromadí bílkoviny (proteinoplasty), oleje (oleoplasty), škrob (amyloplasty) - cytoskelet - vnitřní kostra buňky - prostorová soustava bílkovinných látek v cytoplazmě - pravděpodobně pohyb organel v buňce - opora buňky - transport látek - přeměna chemické energie na kinetickou - stavební funkce - složky: - mikrotubuly - jemná vlákna - 25 nm - tvořené bílkovinou tubulín - mikrofilamenta nm - tvořené aktinem - intermediární filamentum - organely pohybu bičíky, řasinky (brvy) - buněčná stěna - plně propustná - zajišťuje tvar a pevnost - transport látek - stavba: - celulóza + další látky - tvoří se v Goldiho aparátu - primárně růst do plochy přidáváním mikrofibril celulózy - sekundárně růst do tlouštky - plazmodesmy - komunikace mezi buňkami - vkládání látek do buněčné stěny - anorganické inkrustace (SiO 2 ) - organické impregnace - dřevo (lignifikace) - korek (suberinizace) - kutin (kutinizace)

4 Buněčný cyklus - obecná vlastnost každé buňky, zakódováno v DNA - fáze G1(+G0)-> S -> G2 -> M - sled procesů od konce mitózy do mitózy následující - mitóza - karyokineze rozdělení jádra - cytokineze rozdělení buňky - období, kdy se buňka nedělí interfáze - fáze G1 - předsyntetická, postmitotická - tvoří se: - RNA a bílkoviny - enzym DNA, nukleoid - příprava na replikaci - fáze G0 - kontrola regulačních mechanizmů, které rozhodnou zdali se buňka bude dělit - fáze S - syntetická - probíhá replikace DNA - zdvojují se chromozomy -> buňka je tetraploidní -> každý chrom. 2 chromatidy -> spojené v místě centromery - nukleotid - cukr (2-deoxyribóza) - dusíkatá báze - adenin, guanin, cytosin, thymin - zbytek H 3 PO 4 - DNA polynukleová vlákna jsou spolu spojena na základě zákonu komplementarity (=párování bází, adenin=thymin cytosin guanin) - replikace s DNA semikonzervativní - obě dvě polynukleotid. vlákna jsou předlohou (matricí) pro tvorbu nového vlákna - důležitý enzym polymeráza - fáze G2 - postsyntetická fáze - 1/5 cyklu - 2. přípravná fáze příprava na mitózu - tvoří se bílkoviny důležité pro mitózu (centriol, dělící vřeténko) - na konci zánik jadérka - výrazný růst buňky -> zdvojení organel - fáze M - Mitóza - nepřímé dělení - nepohlavní rozmnožování buněk - 1/10 cyklu - smysl: rozdělení chromozomu -> vytvoření 2 dceřiných buněk

5 - rozdělení chromozomů-> část cytoskeletu - centriol, dělící vřeténko - 1. fáze = Profáze - rozdělení centriol, rozpad jaderné membrány, zánik jadérka - vznik dělícího vřeténka z mikrotubulů - 2. fáze = Metafáze - propojení chromozomu na vlákno dělícího vřeténka (v místě centromery) - chromozomy rozprostřeny v ekvatoriální rovině buňky - na konci dochází k rozdělení centromer na 2 dceřiné - nejlépe pozorovatelné chromozomy - 3. fáze = Anafáze - úplné rozdělení chromatid a vznik dceřiných chromozomů -> jsou taženy zkracujícími se vlákny k opačným pólům - u každého pólu je stejný počet chromozomů - konečná 4. fáze = Telofáze - zánik dělícího vřeténka - dekondezace chromozomů - syntéza jader, membrán kolem obou jader - vznik jadérek - zahájení cytokineze 4 diploidní buňky - u živočišné buňky vzniká cytoplazmatická membrána z obvodu do středu - u rostlinné a buňky hub vzniká cytoplazmatická membrána ze středu k obvodu Meioza = gametogeneze - vznik pohlavních buněk pohlavní rozmnožování (haploidní buňky=poloviční počet chromozomů) - předchází ji G1,S,G2 fáze - redukční dělení snižování počtu chromozomů - 1. Meiotické dělení = heterotypické - z jedné diploidní buňky vznikají 2 haploidní - v jádře 2 řady homologických chromozomů ( + ) - 1. fáze = Profáze - v jádře se zachovalou membránou a jadérkem - dochází k synapsi = podélné přikládání homologických chromozomů -> bivalenty (tetrády) - dochází k rekombinaci (crossing over) - Rekombinační proces - chromozomy se kolem sebe spirálovitě ovíjejí -> mezi nesesterskými chromatidami dochází k výměně jejich částí - ke konci fáze: - opětovné oddělení

6 - dokončena tvorba vřeténka - mizí jaderná membrána - 2. fáze = Metafáze - napojení chromozomů v místě centromery na vlákno dělícího vřeténka - chromozomy rozprostřeny v ekvatoriální rovině buňky - na konci nedochází k rozdělení centromer na 2 dceřiné - nejlépe pozorovatelné chromozomy - 3. fáze = Anafáze - redukce chromozomů - náhodná segregace z homologické dvojice jde k jednomu pólu a k druhému pólu chromozom (celý chromozom) - 4. fáze = Telofáze - cytokineze -> 2 haploidní buňky - 2. Meiotické dělení = homeotypické - ihned po 1. meiotickém dělení nebo krátké interkinezi - stejné jako mitóza z haploidních buněk po proběhnutí telofáze s cytokinezí vznikají 4 haploidní buňky - fáze: profáze, metafáze, anafáze, telofáze Za zápis meiozy děkuji Zuzce a znak kongruence děkuji Ondrovi Darmovzalovi.