Detoxikace srdce a osrdečníku Často neprávem opomíjená kapitola detoxikace. Zásadní vliv detoxikace srdce na lidskou psychiku a emocionální stabilitu. Výklad emocí srdce a symptomy spojené se zatíženým srdcem. Tři ohřívače z čínské medicíny versus medicína klasická. Ing. Vladimír Jelínek
Opomíjení detoxikace srdce Obvykle lidé chodí k terapeutovi s přáním vyčistit orgány jako játra, plíce či ledviny. Detoxikovat srdce chce jenom málokdo a přitom právě tato očista je tolik potřebná. Problém = člověk většinou své tělesné nebo psychické neduhy se srdcem nespojuje. Běžná vyšetření navíc často prokazují, že je srdce v naprostém pořádku, ale z našeho pohledu tomu tak nemusí být. Jistě jste zaznamenali, že v posledních letech zemřelo několik vynikajících vrcholových sportovců přímo na hřišti nebo na střídačce. Všichni bezpochyby měli srdce kompletně vyšetřené, přesto však něco bylo špatně.
Jak začít? Při zjištění toxinů nebo IL v okruhu srdce - je vhodné podat příslušné detoxikační preparáty hned v prvních kúrách. Především jedná-li se o staršího člověka s typickými příznaky mikrobiálního ložiska v srdci, tj. například: nadměrné zadýchávání po krátké námaze (např. chůze do schodů) suchý kašel nebo dráždění k němu velké, až nezvladatelné emocionální projevy; člověk si všechno moc bere k srdci, rozpláče se i při sebemenší zámince velké změny nálad provázené nespokojeností tlaky na hrudi nadměrná lekavost tachykardie
Detoxikace a projevy Detoxikace srdce bývá jedna z nejpříjemnějších detoxikační projevy doprovázející užívání preparátu většinou nejsou žádné nebo jsou jen velmi mírné a obvykle nastává rychlá úleva od potíží.
Srdce - anatomie Mediastinum (mezihrudí) je prostor v hrudní dutině ohraničený hrudní kostí, páteří, bránicí a plícemi. V tomto prostoru je uloženo vedle jiných orgánů také srdce; asi ze dvou třetin je umístěno v levé polovině hrudníku.
Krev - funkce Krví se dopravují k buňkám základní látky pro buněčný metabolismus a zpět odvádí odpadní produkty metabolismu. Na krátké vzdálenosti se uplatňují takové mechanismy transportu jako je difúze nebo osmóza Na velké vzdálenosti tyto mechanismy nejsou dostatečně rychlé. Hlavní význam cirkulace krve je tedy zajišťování rychlého transportu látek na větší vzdálenosti. Krev může své mnohé funkce plnit jen tehdy, jestliže nepřetržitě cirkuluje organismem. Hlavní orgány podílející se na dopravě krve do těla jsou srdce a cévy. Žíly odvádějí krev zpět z tkání do srdce k dalšímu okysličení.
Cévní a žilní systém
Srdce Pumpou celého systému je srdce. Má povahu peristaltického čerpadla funguje na základě postupující kontrakce svalových buněk. Směr pohybu krve v srdci je zajišťován chlopněmi. Lidské srdce je vlastně soustavou čtyř spřažených a časově naprogramovaných čerpadel.
Srdce Lidské srdce má přibližně hmotnost 300 gramů a velikost sevřené pěsti, přičemž mužské srdce je obecně větší než srdce ženské. Skládá se ze čtyř dutin (dvou síní a dvou komor) Pravá síň (atrium dextrum) a pravá komora (ventriculus dexter) tvoří tzv. pravé srdce, zatímco levá síň (atrium sinistrum) a levá komora (ventriculus sinister) vytvářejí srdce levé. Pravá síň a komora jsou odděleny trojcípou chlopní, mezi levou síní a komorou se nachází chlopeň dvojcípá (mitrální). Obě chlopně zabraňují zpětnému toku krve.
Srdce - rozdělení
Princip funkce srdce Pravé srdce spolu s příslušnými cévami tvoří tzv. malý krevní oběh (plicní), zatímco levé srdce zajišťuje velký krevní oběh (tělní). Odkysličená krev z organismu je horní a dolní dutou žílou přiváděna do pravé srdeční síně. Z ní je přes pravou komoru a plicnici (arteria pulmonalis) dopravena do plic, kde je zbavena oxidu uhličitého, okysličena a vrácena zpět do srdce, resp. do jeho levé síně. Odtud se okysličená krev dostává přes levou komoru do aorty a dále do celého organismu. Dalším čerpadlem se zevním zdrojem síly jsou velké žíly dolních končetin svalová pumpa podporuje návrat krve k srdci vzhůru proti gravitaci. Stěna žil je relativně tenká a je též vybavená chlopněmi zajišťují také směr toku krve jedním směrem.
Princip funkce srdce Krev tedy aby absolvovala kompletní průtok, musí vlastně srdcem projít dvakrát. Pravá komora má výrazně tenčí stěnu a tedy i menší hmotnost. Pohání nízkotlaký plicní oběh
Srdce - anatomie Před poškozením je srdce chráněno tuhým vazivovým obalem, tzv. perikardem. Detoxikace velmi důležitá zejména pro psychické stavy (je zahrnuta v preparátech CorHelp a CorDren). Perikard je speciálními vazy připoután k hrudní kosti, páteři a dalším součástem hrudní dutiny.
Srdce - anatomie Endokardem vnitřní vystýlka srdce - zajišťuje, aby proudící krev nepronikala do vlastní srdeční tkáně Vlastní zdroj síly představuje srdeční svalovina myokard, nacházející se mezi perikardem a endokardem. Myokard je zvláštní druh svaloviny s vlastnostmi svalstva příčně pruhovaného (kosterního) i hladkého (útrobního). Na vůli člověka je nezávislý.
Řez stěnou srdce
Cévy struktura Cévy mají masivnější stěnu než žíly
Cévy - funkce Cévy mají schopnosti stažení se (vazokonstrikce) a roztažení se (vazodilatace) Kontrakce je aktivována vápníkem. Relaxace vazodilatace souvisí s látkami jako je NO nebo stimulátory bet-adrenergních receptorů. Průsvit cév může být ovlivňován jak centrálně, tak periferně cévy mají vlastní seberegulaci průsvitu.
Rozdělení cév: Pružník: velké a středně velké tepny elastického typu, které zabezpečí rychlý transport krve do periferie. Název pružník odvozen: tunica media je tvořena především elastickými vlákny a malým počtem svalových buněk. S věkem zde ovšem přibývá kolagenních vláken. Důležitá úloha pružníku je zajistit charakter krevního proudu z nárazového za kontinuální.
Pružník
Rozdělení cév: Rezistenční cévy cévy regulující přítok krve k orgánům a tkáním. Tyto cévy mají již menší průsvit než cévy pružinku a mají silnou stěnu s vysokým podílem hladkého svalstva. Díky tomuto svalstvu mohou rozhodovat o distribuci krve k jednotlivým orgánům. Prekapilární sfinktery přepínač mezí rezistenčními cévami a kapilárami - rozhodují o počtu otevřených kapilár a tím i prokrvenosti tkáně. Kapiláry styčná plocha mezi krví a tkání. Nemají vlastní svalovinu a jsou zcela závislé na činnosti předchozích úseků cévního systému
Rozdělení cév: Arteriovenózní zkraty obcházejí kapiláry. Jsou jen v některých tkáních (typicky v kůži). Průtok tkání se tak zrychluje. Kapacitní cévy (hlavně žíly) slouží jako rezervoár krve, který je nutný pro stále se měnící potřeby distribuce krve do jednotlivých orgánů. V klidu se krev od okamžiku svého okysličení v plicích dostane do tkání asi za 10 s, při maximální fyzické zátěži na 2-3 s.
Průsvity a tloušťka cévní stěny Změny průsvitu cév jsou rozhodujícím mechanismem regulace jak průtoku krve, tak periferního odporu a tedy i tlaku krve.
Rozložení krve v těle Zhruba 84% z celkového objemu krve je v cévách systémového oběhu, asi 9% v cévách plicního oběhu a zbylých 7% je v srdci.
Tlakové poměry Tlakové poměry v celém krevním řečišti jsou generovány srdcem a umožňuje toku krve překonat odpory v krevním řečišti ty jsou závislé na průsvitu cév, jejich délce a na viskozitě krve.
Tlakové poměry
Proudění krve Laminární proudění krve je ideální. Při turbulentním proudění krve vznikají v krvi víry, které ztěžují průtok krve. Při turbulentním proudění je pro dvojnásobné zvýšení průtoku krve zapotřebí čtyřnásobného zvýšení činnosti srdce. To může vést k poškození cév. Turbulence vznikají: Při vysokých rychlostech proudění krve Bezprostředně za zúžením cévy (při arterioskleróze) Při nízké viskozitě krve (třeba u anemií krev je v podstatě suspenze erytrocytů v relativně homogenním roztoku)
Laminární proudění krve cévou
Řízení krevního oběhu Řízení krevního oběhu musí zajistit často protichůdné požadavky. Proto se vyvinuly různé regulační mechanismy, z nichž dva jsou hlavní: 1. Místní 2. Celkové Centrální řízení je dominantní např. v kůži nebo ve splanchnické oblasti. Místní řízení je rozhodující zejména v myokardu a v mozku.
Místní myogenní autoregulace Místní myogenní autoregulace: její podstata spočívá v tom, že zvýšený tlak krve způsobí roztažení cévní stěny, které má za následek kontrakci její hladké svaloviny a tím zmenšení průsvitu cévy. Tento regulační mechanismus se uplatňuje zejména v ledvinách. Průtok krve ledvinou a tedy její funkce se nemění při kolísání tlaku v tepnách. Dalším orgánem, kde se tento mechanismus významně uplatní je mozek. To je podstatné zejména při gravitačních změnách. Takto se udrží stejný průtok krve mozkem i při změně polohy těla.
Myogenní autoregulace
Další regulace Metabolická regulace: kyslík a metabolity dýchacího řetězce CO2, kyselina mléčná, adenosin..- působí na hladkou svalovinu cév a ovlivňují tak jejich tonus. Největší samostatnost má tento mechanismus v srdci a v mozku. Celkové regulační mechanismy: odpovídají zejména za udržení stálého arteriálního tlaku krve při změnách minutového srdečního objemu
Baroreceptorový reflex
Receptory Vliv sympatiku aktivace zejména kůže a splanchniku. Je řízeno z prodloužené míchy prostřednictvím tzv. baroreceptorů. Ty jsou umístěny ve velkých tepnách, nejvíce v oblouku aorty a v karotickém sinu. Svoji povahou se jedná o mechanoreceptory, tedy sledují napětí stěny příslušné tepny. Joalis Medulon Joalis MiHerb
Regulační mechanismy Na srdeční činnost a krevní tlak působí také ale reflexy zprostředkované předsíňovými receptory. Těmito receptory se ovlivňuje mimo jiné činnost ledvin. Joalis CorHerb Joalis CorDren
Hormonální regulační mechanismy Vliv stresových hormonů adrenalinu a noradrenalinu prostřednictvím receptorů v cévách.
Regulační mechanismy V dalším mechanismu tzv. renin-angiotenzinového systému jsou zapojeny ledviny. Udržení dostatečného tlaku v kapilárách glomerulů ledvin je totiž životně důležité. Tento mechanismus je spíše pomalejším.. plně efektivním se stává asi po 20 minutách a působí dlouhou dobu. Další hormonální mechanismus zajišťuje antidiuretický hormon ADH. Ve vyšších dávkách vyvolá stažení cév, ale zejména zvyšuje zpětnou resorpci vody v ledvinách.
Regulační mechanismy
Existence několika typů regulace zajistí: 1. Zvyšování průtoku krve oblastmi s vyššími metabolickými nároky. 2. Snižování průtoku krve v místech menších nároků. 3. Garance dostatečného prokrvení životně důležitých orgánů.
Činnost srdce Činnost srdce je řízena následujícímu mechanismy: Regulací srdeční frekvence Regulace síly srdeční kontrakce Regulace rychlosti síňokomorového převodu Regulace citlivosti vzrušivosti myokardu Tyto všechny regulační mechanismy zajišťují potřebný minutový výdej srdeční. Minutový srdeční výdej se může v případě potřeby zvýšit více než pětkrát oproti klidové úrovni a to i u netrénovaných jedinců. Minutový srdeční výdej je asi 5l za minutu.
Autonomní činnost srdce Při řízení autonomní činnosti srdce se uplatňují zejména prvky K+, Na+, Ca2+. Významným toxinem a antagonistou K+ jsou radioaktivní ionty Cs137+ pocházejících z Černobylu či atmosferických jaderných pokusů. Joalis Ionyx Cs Myokard je chráněný proti vlivu křečí. Křeče jsou dány rychlými opakováními elektrochemických vzruchů například ve svalech. Kontrakce myokardu je ukončena dříve než se objeví nová normální dráždivost.
Převodní systém srdeční
Vzruchy Za tvorbu vzruchů je zcela odpovědný sinoatriální (SA) uzel. Zde se nejdříve dosáhne spouštěcí úrovně vzruchu. Za určitých okolností může být vzruch také iniciován z atrioventrikulárního uzlu (AV) nebo z Purkyňových vláken. Šíření vzruchu v srdci se řídí pravidlem: vše nebo nic. Rytmicky opakující se podněty si vytváří srdce samo zcela autonomně.
Vliv vegetativního NS SA uzel je pod neustálým vlivem vegetativního nervového systému, sympatiku a parasympatiku. U zdravého člověka převažuje vliv parasympatiku. Parasympatické nervy přicházejí k srdci jako rami cardiaci nervi vagi. Sympatické nervy přicházejí k srdci jako nervi cardiaci a vycházejí z krčních a hrudních obratlů. Postgangliová vlákna pak spolu s vlákny vagu vytvářejí plexus cardiaticus. Klidová tepová frekvence také typicky kolísá v rytmu dýchání. Během nádechu tepová frekvence roste, během výdechu klesá. Normální tlak v aortě u mladých zdravých lidí jsou cca: 120 pro systolický tlak 70 pro diastolický tlak
Hodnoty tlaků v srdci a velkých tepnách
Krevní tlak Příčin vysokého tlaku může být celá řada a řešit krevní tlak detoxikací patří většinou ke komplexním úlohám. S věkem stoupá daleko výrazněji tlak systolický a jednou z příčin může být pokles poddajnosti (pružnosti) tepen v důsledku zvětšeného obsahu vaziva, zejména kolagenu.
Lymfatické cesty Prostřednictvím kapilár dochází v tkáních k výměně živin za odpadové produkty metabolismu. Při výměně se uplatňují mechanismy filtrace a reabsorpce. V tkáních vzniká přebytečná tekutina, tedy ta, která se zpět nevstřebá do žil, a ta je odváděna zpět do krve lymfatickými cévami. Lymfatické cesty mají tak za úkol během 24 hodin vrátit do krve zpět asi 2 l lymfy.
Filtrace a reabsorpce tekutiny
Schéma minutového srdečního výdaje
Prokrvení srdečního svalu K samotnému srdečnímu svalu není krev dopravována přímo ze srdce, protože vnitřní tlak i rychlost toku krve by jemnou síť srdečních kapilár potrhaly. Srdce má proto svůj vlastní systém zásobování. Z aorty těsně nad aortální chlopní vystupují dvě věnčité (koronární) tepny, které se postupně větví a vytvářejí jakousi krajkovitou síť po celém povrchu srdce. Jsou-li tyto tepny zaneseny, zhoršuje se prokrvení srdečního svalu. Tento stav nazýváme ischemická choroba srdeční. Při úplném ucpání věnčité tepny dojde k odumření srdeční svaloviny, tzv. infarktu myokardu. Postižené místo se hojí vazivovou jizvou.
Další zajímavosti cévního oběhu: Propustnost kapilár není ve všech tkáních stejná. Nejméně propustná zejména pro velké molekuly je v mozku a v placentě. Hovoříme o hematoencefalitické a placentární bariéře. V kapilárách plicního oběhu se hodnota tlaku krve nesmí přiblížit kritickému tlaku jinak hrozí filtrování tkáňového moku do alveolů a vzniku velmi závažného stavu, který se nazývá edém plic. Plicní okruh je tedy nízkotlakým systémem. Plicní tepny mají oproti systémovým tenčí stěnu a jsou proto snadněji roztažitelné. Proto se může poměrně snadno krátkodobě měnit objem krve v plicích až o 50%. V srdečním svalu je velký počet mitochondrií. V klidovém stavu srdce spotřebuje až 10% celkové klidové spotřeby kyslíku. Při těžké námaze se kyslíková spotřeba může zvednout až na 40%.
Další zajímavosti cévního oběhu: Srdce na rozdíl od kosterního svalu velmi efektivně metaboluje volné mastné kyseliny a kyselinu mléčnou. To je významné zejména při těžké svalové práci. Průtok krve mozkem je obvykle závislý na věku. U mladého je cca 15% minutového objemu srdečního. Po 50. roce poněkud klesá. Při intenzivním myšlení se klidový průtok krve mozkem může zvětšit až o 50%. Průtok krve kůží je určován jen málo potřebami její výživy, hlavní význam má v tomto směru její úloha termoregulace. Průtok krve kosterním svalstvem je velmi silně ovlivněn mechanickou kompresí cév pracujícím svalem. Člověk, který ovládá schopnost relaxace při dlouhotrvající fyzické zátěži, má také daleko lepší metabolické vytrvalostní schopnosti.
Další detoxikační souvislosti Přiřazujeme hořkou chuť, červenou barvu a ze zvukových projevů smích a řeč (nebo obecně vyjadřování člověka). Detoxikaci srdce potřebuje člověk, kterému se zdají OPAKOVANĚ následující typy snů: sny o smrti nebo o mrtvolách sny o ohni sny plné krve sny o kamnech či kotlích, ve kterých hoří oheň sny o lidech, kteří zemřeli velké množství snů
Detoxikace orgánů okruhu srdce Joalis CorHelp Joalis CorDren Joalis Venaron Joalis VenaHelp Joalis VenaDren Joalis Emoce Joalis NoDegen Joalis MindHelp Joalis Ionyx Joalis Antimetal Joalis Antivir Joalis Grippe viry Joalis NoBacter TČM popisovala též zvláštní orgány, které nenacházíme nikde v organismu a mají energizující povahu. Jedním z takových orgánů je trojitý ohívač (Triple Burner), tradicí nazývaný jako San Jiao.
Trojitý ohřívač
Trojitý ohřívač Lepší než hledání přesné lokalizace jednotlivých ohřívačů je lepší rozdělit corpus člověka na tři oblasti: 1. horní ohřívač začíná již u kořene jazyka a končí u vchodu do žaludku. Zahrnuje takové orgány jako mediastinum, srdce, plíce. Je odpovědný za přijímání jídla, tekutin a vzduchu. Horní ohřívač koordinuje funkce srdce a plic, řídí dýchání a rozvádění ochranné energie na povrch těla 2. střední ohřívač začíná vstupem do žaludku a končí pylorickou (nejspodnější) částí žaludku. Řídí zažívání a metabolismus. Harmonizuje funkce žaludku, sleziny a slinivky břišní. Je odpovědný za extrakci vyživující energie Chi z jídla a tekutin a za její rozvádění do systému meridiánů
Trojitý ohřívač 3. dolní ohřívač začíná (prostorově) pylorem žaludku a končí konečníkem a močovým ústrojím. Je odpovědný za oddělení nečistého od čistého, vstřebání živin a oddělení pevných a tekutých odpadů. Harmonizuje funkci jater, ledvin, močového měchýře a tenkého a tlustého střeva. Reguluje též sexuální a reprodukční funkce. Někteří medicínští badatelé mají za to, že funkce trojitého ohřívače jsou spojeny s hypofýzou. Joalis Hypotal
Psycho-emocionální aspekty trojitého ohřívače Trojitý ohřívač je považován za velvyslance energie Chi, kolující v organismu. Rozvádí energii jaterní Chi a odstraňuje tím možnost vzniku deprese způsobené stagnací této jaterní Chi. Když je trojitý ohřívač, který ovlivňuje bdělý stav člověka, naplněný, tak se lidské vědomí stává stabilním a úmysly jsou benevolentní a laskavé. Trojitý ohřívač bývá také někdy přirovnán k starobylému vodnímu mlýnskému kolu, které má za úkol pochánět mechanismus pro mletí obilí. Proto je trojitý ohřívač v TČM považován za generálního metabolizéra organizmu.
Psycho-emocionální aspekty trojitého ohřívače Trojitý ohřívač je spojován se srdcem a osrdečníkem a je ho možné ovlivnit emocí radosti. Když je energie srdce silná a čistá bez pocitů viny a přání a myšlenky člověka vycházejí z pokoje a míru, pak energie sexuální esence (Jing) se rozšíří do trojitého ohřívače a krev naplní každou jednotlivou tepénku.
Meridián trojitého ohřívače
DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Vladimír Jelínek