Hospitalizace v nemocnicích ČR v roce 2006. Hospitalization in hospitals in the CR in 2006



Podobné dokumenty
Narození mimo zdravotnická zařízení. Births out of health establishment

Kapitola 6. Důchodci a důchody

Hospitalizovaní v nemocnicích ČR v roce Hospitalized persons in hospitals in the CR in 2005

HOSPITALIZOVANÍ 2004

Lékárny v roce Pharmacies in 2008

Lékárny v roce Pharmacies in 2006

Vývoj mezd ve zdravotnictví v Jihomoravském kraji v I. pololetí 2002

ANALYTICKÉ INFORMACE PRACOVNÍ NESCHOPNOST V PARDUBICKÉM KRAJI A JEHO OKRESECH V ROCE 2007

DIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e

Analýza municipální sféry

Výskyt tuberkulózy v České republice v roce Incidence of tuberculosis in the Czech Republic in 2009

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Hospitalizovaní v nemocnicích ČR v roce Hospitalized persons in hospitals in the CR in 2004

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI

Tabulka 3.1: Výdaje na zdravotní péči podle diagnóz v mil. Kč

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Činnost oboru gastroenterologie v ČR v letech Activity in branch gastroenterology in the CR in the years

Regulační poplatky a doplatky za léky

REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST

Zdravotní stav seniorů

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2007

Regulační poplatky a doplatky za léky

Nově hlášené nemoci z povolání v roce Newly notified occupational diseases 2010

Hospitalizovaní v nemocnicích ČR v roce 2001

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

LÉKAŘI ČR A KOUŘENÍ SOUČASNOSTI

Závažné dětské úrazy v ČR v letech

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Obyvatelstvo. 1) S pomocí odkazu porovnejte vybrané státy podle následujících kritérií:

Hospitalizovaní v nemocnicích ČR v roce 2003

Středočeský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Mnichovo Hradiště

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

listopad 2014 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2013 vyrobené z uhlí... 7

Lázeňská péče. Balneological care

Domácí zdravotní péče v roce Home care in 2005

PŘIHLÁŠKA KE STUDIU NA STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLE a VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLE ZDRAVOTNICKÉ v LIBERCI, p. o. I. oddíl

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce Activity in branch of out-patient care for children and adolescents in 2012

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Zdravotnictví. ve statistických údajích. Srpen 2009

2.7. Narození v zahraničí

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Základní charakteristiky demografie a zdravotního stavu

5. Důchody a sociální služby

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu březen 2016

Příprava na práci v Jihočeském kraji reg. č. projektu CZ / /0019

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

BEZPEČNÁ KOMUNITA TŘEBOŇ

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

HOSPITALIZOVANÍ 2005

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Nehody a úrazy. Zdravotní stav a zaměstnání.

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2008

Jihočeský kraj Typ Plzeňský kraj Typ Karlovarský kraj

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

EHLED OSV za rok 2015 vykonávajících pouze hlavní SV

Zdravotnictví České republiky 2013

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

1. Celkový pohled na cizince

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace o počtu nezaměstnaných ve Středočeském kraji k

Obsah CZ.NIC, z. s. p. o. CZ.NIC je správcem domény.cz a provozovatelem služby mojeid.

Dětské úrazy v ČR v letech nové údaje za rok

DOPADY PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NA EKONOMIKU V ČESKÉ REPUBLICE 1

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni ) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny.

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ

Faktory ovlivňující zdravotní stav Anamnéza, anebo problémy s možným dopadem na zdravotní péči

ENERGETICKÝ PASPORT VEŘEJNÝCH BUDOV V MAS OPAVSKO

Staphylococcus aureus - významný původce mastitid v České republice

1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR

Tab Zemřelí podle příčin smrti Vysočina Deaths: analysed by cause CZ063

Tab. 1 Podíl emisí TZL a SO₂ v krajích z celkového objemu ČR v letech 2003 až 2009 (v %)

2011 Dostupný z

3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce Wages and salaries in health services in 2010

Češi žijí déle, trápí je ale civilizační nemoci. Změnit to může Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.

Vysokoškolští studenti a absolventi technických věd, výroby a stavebnictví 1

PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ OBYVATELSTVA KRAJŮ ČR A JEHO DŮSLEDKY

1. Cizinci v České republice

U S N E S E N Í. dne 9. dubna 2013, v hodin v budově Okresního soudu ve Vyškově, dv. č. 226

Podkladový materiál Ministerstva zdravotnictví pro 122. Plenární schůzi RHSD ČR. Informace o aktuální situaci odměňování pracovníků ve zdravotnictví

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2004 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR ZÁVĚREM. Velemínský Miloš

ECB-PUBLIC ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/[XX*] ze dne 10. dubna 2015 (ECB/2015/17)

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2014

5. Důchody a sociální služby

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Transkript:

Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2007 60 Hospitalizace v nemocnicích ČR v roce 2006 Hospitalization in hospitals in the CR in 2006 Souhrn Tato aktuální informace poskytuje údaje o ukončených hospitalizacích pacientů v nemocnicích včetně fakultních nemocnic a nemocnic následné péče v České republice v roce 2006 z dat Národního registru hospitalizovaných. Počet hospitalizací se od roku 2000 s mírnými výkyvy zvýšil o 7% na 22 131 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Průměrná ošetřovací doba v tomto období naopak poklesla téměř o 1 den na 7,2 dne. Dále se zvýšil průměrný věk hospitalizovaného pacienta o více než 2 roky na 47,5 let. U 3 případů hospitalizace z 10 byla provedena operace a každá 40. hospitalizace skončila úmrtím v nemocnici. Summary This Topical Information presents data about hospitalisations of patients in the hospitals of the Czech Republic in 2006 based on evidence from the National Register of Hospitalised. In comparison with year 2000 the number of hospitalisations increased with slight fluctuations by 7 % to 22 131 cases per 100 000 inhabitants. During the same period 2000 2006, the average length of stay decreased by 1 day to 7.2 days. The average age of hospitalised persons increased by more than 2 years and reached 47.5 years in 2006. There were about 3 surgeries performed per every 10 hospitalizations, and every 40th hospitalization resulted in death in the hospital. V roce 2006 došlo k revizi dat z Národního registru hospitalizovaných. Data byla při zpracování očištěna od duplicitních záznamů hospitalizací vzniklých vlivem překladů v rámci jednoho oddělení. Výsledná úprava se projevila ve snížení počtu případů hospitalizace a došlo tak ke zpřesnění tohoto ukazatele. Jeden případ hospitalizace tak odpovídá ukončenému pobytu pacienta s určitou základní hospitalizační diagnózou na jednom oddělení zdravotnického zařízení v daném roce sledování. Takto byla zpětně očištěna data od roku 2000, přičemž počet strávených dnů v nemocnicích zůstává stejný. Snížení počtu hospitalizací se pohybovalo maximálně do výše 5 %. Následující informace vychází z takto nově upravených dat. V roce 2006 proběhlo v nemocnicích 2 272 tisíc hospitalizací, z toho 57 % u žen a 43 % u mužů. Po předchozím nárůstu počtu hospitalizací mezi roky 2000 až 2005 v přepočtu na obyvatelstvo o 10 % došlo v roce 2006 k poklesu počtu hospitalizací o 3 %. V roce 2006 se také snížil v přepočtu na obyvatele celkový počet dnů strávených v nemocnici o 5 %. Vlivem výše zmiňovaného očištění dat došlo k navýšení průměrného trvání jednoho případu hospitalizace v roce 2000 z původních 7,9 na 8,1. Tento fakt ovšem neovlivnil pokračující trend poklesu průměrné délky hospitalizace. Mezi lety 2000 až 2006 došlo k poklesu tohoto ukazatele téměř o jeden den na 7,2 dne, a to i přes rostoucí průměrný věk hospitalizovaných, který se ve stejném období zvýšil více než o dva roky na 47,5 let. ÚZIS ČR, Aktuální informace č.60/2007 strana 1

Pacienti jsou nejčastěji hospitalizování na interních odděleních, kde v roce 2006 proběhlo v úhrnu 416 tisíc hospitalizací s celkovým podílem 20 % všech prostonaných dnů v nemocnicích. Průměrná délka hospitalizace na interním oddělení byla 7,7 dne a průměrný věk pacientů 66,5 let. S počtem dosahujícím téměř 361 tisíc hospitalizací a 14 % podílem prostonaných dnů dále následují chirurgická oddělení. Nejdelší průměrnou ošetřovací délku případu hospitalizace vykázala oddělení ošetřovatelské péče (44,6 dne) a dále pak psychiatrická oddělení (20,5 dne). Hospitalizovanost obyvatelstva je různá z hlediska pohlaví a věku. Již od narození, kdy projde nemocnicí téměř každý, dochází ke snižování zdravotních rizik způsobujících nutnost hospitalizace. Následně se v dospělosti zdravotní rizika s přibývajícím věkem naopak zvyšují. Z hlediska pohlaví se mezi hospitalizovanými vyskytují častěji ženy než muži. Příčina spočívá jednak v převažujícím počtu žen ve vyšších věkových skupinách obyvatel, jednak ve zvýšené četnosti hospitalizací žen z důvodu těhotenství a následného porodu. Pokud však tyto faktory vyloučíme, připadá více hospitalizací na muže. Průměrná délka hospitalizace mužů a žen byla v roce 2006 téměř stejná (7,2), ale liší se z hlediska věku. Zatímco, v prvních 20 letech života je téměř shodná, ve věku mezi 20 a 60 lety vykazují delší dobu hospitalizace muži. Naopak ve vyšších věkových skupinách převyšují muže v průměrné délce jednoho případu hospitalizace ženy. Určitý vliv zde má krátkodobá hospitalizovanost žen v reprodukčním věku, ale také celkově rozdílná intenzita a struktura nemocnosti žen a jejich nižší úmrtnost ve vyšším věku. Nejčastější příčinou hospitalizace v ČR byly opět nemoci oběhové soustavy, jejichž podíl v roce 2006 činil 15 %. Od roku 2004 počet hospitalizací na nemoci oběhové soustavy v přepočtu na 100 000 obyvatel poklesl o 7 % na 3 368 případů (3 561 u mužů a 3 183 u žen). Průměrná doba léčení jednoho případu byla 9,6 dne. Průměrný věk hospitalizovaných 67,3 let je v porovnání s ostatními příčinami nejvyšší. U žen je průměrná doba léčení o více než 2 dny delší než u mužů a průměrný věk hospitalizovaných o 5 let vyšší. U 12 % hospitalizací byla provedena operace a 6,2 % hospitalizací skončilo smrtí pacienta v nemocnici. Závažnost nemocí oběhové soustavy spočívá také v největším objemu dnů strávených v nemocnici s podílem 20 % z celkového počtu ošetřovacích dní. Z hlediska počtu ošetřovacích dnů představují druhou nejzávažnější skupinu onemocnění novotvary, které jsou příčinou dalších 10 % dní strávených v nemocnici. Hospitalizace na novotvary končí smrtí nejčastěji ze všech kapitol MKN - 10, a to v 6,7 % případů. Operovanost zde dosahuje až 40 % případů hospitalizace. Průměrný věk pacientů s tímto onemocněním je 60 let a délka hospitalizace dosahuje průměrně 8,5 dne. Počet dnů strávených v nemocnici z důvodu novotvarů s podílem 9,1 % u žen mírně přesahuje podíl 9,7 % nemocí svalové a kosterní soustavy. Hospitalizované ženy s tímto onemocněním vykazují o více než 6 let vyšší průměrný věk a téměř o dva dny delší průměrnou dobu hospitalizace než muži. Nejvýraznější rozdíl mezi pohlavími se projevuje v přepočtu na obyvatele s téměř dvojnásobnou četností hospitalizací žen u nemocí močové a pohlavní soustavy. Naopak u vnějších příčin nemocnosti, jako jsou poranění a otravy, se projevuje o 38 % vyšší četnost hospitalizací mužů. V případě vnějších příčin je u hospitalizovaných mužů výrazně nižší průměrný věk o 14 let, což lze vysvětlit vyšším zastoupením prováděných rizikových aktivit v zaměstnání i ve volném čase. V průměrné délce hospitalizace se u žen projevuje výrazně delší hospitalizační doba u duševních nemocí a poruch chování, a to o více než 3 dny. Tato onemocnění se zároveň vyznačují celkově nejdelší dobou trvání jednoho případu hospitalizace s průměrnou délkou 15,3 dne. ÚZIS ČR, Aktuální informace č.60/2007 strana 2

Regionální diferencovanost hospitalizovanosti se projevuje ve dvou rovinách, jednak z hlediska místa hospitalizace pacienta a jednak dle jeho trvalého bydliště. První pohled poskytuje informaci o rozsahu a kvalitě péče v jednotlivých krajích a druhý hodnotí nemocnost obyvatel krajů. Vzájemné propojení těchto dvou pohledů pak podává informaci o spádovosti obyvatel do zdravotnické péče nemocnic v jednotlivých regionech. Největší objem péče v počtu hospitalizací poskytují nemocnice v Hl. m. Praze, a to i z hlediska úhrnu prostonaných dnů pacientů s podílem 15 % ze všech dnů strávených v nemocnicích ČR. Dále to jsou nemocnice v Jihomoravském (13 %) a Moravskoslezském kraji (12 %). Hl. m. Praha vykazuje také nejvyšší podíl (37 %) hospitalizovaných pacientů s trvalým bydlištěm v jiném kraji. Naopak v Moravskoslezském a Ústeckém kraji tento podíl činí méně než 4 %. Největší podíl 30 % hospitalizovaných mimo kraj svého bydliště vykazuje Středočeský kraj, dále pak s 19 % Liberecký, Pardubický a Karlovarský kraj. Naopak nejmenší podíl 4 % hospitalizovaných mimo kraj bydliště byl zaznamenán u osob bydlících v Jihomoravském kraji. Zvýšenou nemocností trvale bydlících osob na území příslušného kraje se vyznačuje z hlediska hospitalizovanosti Ústecký kraj, kde na 1000 obyvatel připadá 251 případů hospitalizace a také Liberecký kraj s počtem 249 případů. Zvýšenou úroveň nemocnosti podtrhuje i nižší průměrný věk pacientů v Ústeckém kraji (46,1). Naopak nejnižší počet 183 případů hospitalizace na 1 000 obyvatel kraje vykazuje opět Hl. m. Praha, kde trvale bydlící hospitalizovaní zároveň vykazují nejdelší průměrnou dobu hospitalizace (7,9) a nejvyšší průměrný věk (48,7). Vypracoval: Ing. Jan Žofka ÚZIS ČR, Aktuální informace č.60/2007 strana 3

Hospitalizovaní podle příčin hospitalizace v ČR v roce 2006 I. Kapitola (MKN-10) Některé infekční a parazitární nemoci Počet případů hospitalizace absolutně na 100 000 obyvatel Průměrná ošetřovací doba ve dnech Průměrný věk muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 25 842 26 922 515,5 512,4 8,1 7,5 33,3 38,5 II. Novotvary 94 012 101 665 1 875,4 1 935,1 8,6 8,3 61,8 58,2 III. IV. V. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a... imunity Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek Poruchy duševní a poruchy chování 5 170 7 104 103,1 135,2 7,7 8,5 51,0 59,6 21 329 29 575 425,5 562,9 10,0 9,0 53,0 57,4 15 282 16 118 304,8 306,8 13,7 16,9 37,3 43,6 VI. Nemoci nervové soustavy 29 305 30 557 584,6 581,6 7,6 7,6 46,8 49,9 VII. Nemoci oka a očních adnex 24 199 38 040 482,7 724,1 3,4 3,2 62,1 67,5 VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku 8 414 8 505 167,8 161,9 5,8 6,3 36,4 43,0 IX. Nemoci oběhové soustavy 178 518 167 214 3 561,1 3 182,8 8,5 10,8 64,7 70,0 X. Nemoci dýchací soustavy 81 116 62 800 1 618,1 1 195,4 6,6 6,7 33,6 36,1 XI. Nemoci trávicí soustavy 101 798 101 426 2 030,7 1 930,6 6,5 6,8 49,7 52,7 XII. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX. XXI. Nemoci kůže a podkožního vaziva Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Nemoci močové a pohlavní soustavy Těhotenství, porod a šestinedělí Některé stavy vzniklé v perinatálním období Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality Příznaky, znaky a... nálezy nezařazené jinde Poranění, otravy a... následky vnějších příčin Faktory ovlivňující zdrav. stav a kontakt se zdr. službami 15 712 15 014 313,4 285,8 10,5 10,5 44,5 47,7 77 048 98 165 1 537,0 1 868,5 7,5 9,1 50,3 56,8 57 831 120 579 1 153,6 2 295,2 5,5 4,2 52,7 47,3 x 162 870 x 3 100,1 x 5,3 x 28,6 14 034 11 562 280,0 220,1 9,9 10,3 0,0 0,0 7 756 6 023 154,7 114,6 5,8 6,0 10,1 14,9 49 211 62 142 981,7 1 182,8 5,3 5,4 46,9 47,6 107 126 81 206 2 137,0 1 545,7 6,4 9,1 38,6 52,7 71 923 138 958 1 434,7 2 645,0 5,4 4,8 18,7 26,2 Celkem 985 626 1 286 445 19 661,3 24 486,8 7,2 7,2 47,3 47,6 ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 60/2007 strana 4

Hospitalizovaní podle kraje hospitalizace a bydliště v ČR v roce 2006 Kraj Počet hospitalizací v kraji Podíly z hospitalizací v kraji (v %) bydlící v kraji bydlící mimo kraj Hl. m. Praha 317 563 62,7 36,9 0,5 217 046 183,4 8,3 7,9 48,7 Středočeský 196 021 88,4 10,5 1,1 247 346 212,0 29,9 7,0 47,2 Jihočeský 134 107 92,0 7,5 0,5 135 600 215,6 9,0 7,1 47,8 Plzeňský 116 058 90,7 7,9 1,3 115 985 209,8 9,2 7,6 47,1 Karlovarský 60 642 92,1 7,1 0,8 69 149 227,0 19,2 7,0 46,1 Ústecký 191 359 96,1 3,8 0,1 206 548 250,9 11,0 7,2 46,1 Liberecký 97 746 88,4 11,2 0,4 107 140 249,3 19,4 7,1 47,1 Královéhradecký 118 784 85,2 14,4 0,4 113 400 206,5 10,8 7,6 47,9 Pardubický 94 052 93,1 6,8 0,2 108 594 214,3 19,4 7,7 47,1 Vysočina 112 921 89,6 10,3 0,1 121 696 238,1 16,9 6,9 47,3 Jihomoravský 285 780 86,9 12,6 0,5 259 263 229,2 4,2 7,6 48,4 Olomoucký 139 142 88,8 11,1 0,1 137 136 214,5 9,9 6,6 47,2 Zlínský 127 929 93,4 6,2 0,4 138 083 234,1 13,4 6,6 47,4 Moravskoslezský 279 967 96,3 3,3 0,4 284 301 227,5 5,2 7,0 47,9 ČR 2 272 071 87,1 12,5 0,5 2 261 287 220,3 12,5 7,2 47,5 1) Hospitalizovaní s trvalým bydlištěm v příslušném kraji ČR cizinci a bezdomovci absolutně Hopitalizace podle kraje bydliště 1) na 1000 obyvatel kraje hosp. mimo kraj (v %) průměrná ošetřovací doba (dny) průměrný věk Hospitalizovaní a operovaní podle pohlaví v ČR v roce 2006 Pohlaví celkem Počet hospitalizací Podíl Průměrná ošetřovací doba v tom s operací operací hospitalizace s operací (v %) celkem neodkl. jiná žádná neodkl. jiná žádná Muži 985 626 42 205 247 682 695 739 29,4 7,2 8,2 6,1 7,6 Ženy 1 286 445 56 234 332 735 897 476 30,2 7,2 7,5 5,3 7,9 Celkem 2 272 071 98 439 580 417 1 593 215 29,9 7,2 7,8 5,6 7,8 ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 60/2007 strana 5

Vývoj hospitalizovanosti a průměrné ošetřovací doby v letech 1995-2006 300 případy na 1 000 mužů, žen prům. ošetř. doba ve dnech 12 250 11 200 10 150 9 100 8 50 7 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 muži ženy prům. ošetř. doba 6 Počty hospitalizací podle věkových skupin v roce 2006 350 případy hospitalizace (v tis.) případy na 1000 mužů, žen 1 400 300 1 200 250 1 000 200 800 150 600 100 400 50 200 0 0 0 1-4 5-14 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65-74 75+ muži-absolutně ženy-absolutně muži-relativně ženy-relativně ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 60/2007 strana 6

Struktura hospitalizací podle kapitol MKN-10 - muži ostatní 14,0% II. 9,5% VI. 3,0% XXI. 7,3% IX. 18,1% XIX. 10,9% XVIII. 5,0% XIV. 5,9% XIII. 7,8% XI. 10,3% X. 8,2% Struktura hospitalizací podle kapitol MKN-10 - ženy XV. 12,7% ostatní 14,7% II. 7,9% IX. 13,0% X. 4,9% XXI. 10,8% XIX. 6,3% XVIII. 4,8% XIV. 9,4% XIII. 7,6% XI. 7,9% ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 60/2007 stránka 7

Počet hospitalizací podle okresu bydliště na 1000 obyvatel v ČR v roce 2006 ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 60/2007 strana 8