Přehled zpráv Mezinárodní terorismus...8 11.9.2011 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 18:10 Názory a argumenty Dáma na Šestce Jana Šmídová...20 13.9.2011 Týdeník Rozhlas ~ str. 07 ~ Alena Sojková Demonstrace ve Šluknovském výběžku...21 5.9.2011 ČRo 1 - Radiožurnál ~ str. 03 ~ 18:10 Ozvěny dne Novinářství jako vysokoškolský studijní obor...22 2.9.2011 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 20:10 Média v postmoderním světě Z nevýhody hlavní přednost...36 15.9.2011 Fresh marketing ~ str. 28 ~ Komentáře Petr Majerik Jak je na tom Česko...37 12.9.2011 ČT 1, ČT24 ~ str. 15 ~ 19:00 Události UMĚNÍ V KRABICI...38 15.9.2011 Bydlení ~ str. 122 ~ Osobnost Legrace i pomoc...39 1.9.2011 Benešovský deník + ostatní regionální deníky ~ str. 53 ~ Zdraví, Charita V televizi před volbou přituhuje...40 15.9.2011 Benešovský deník +deníky+denik.cz ~ str. 14 ~ Česká republika KATEŘINA PERKNEROVÁ Schůzky s politiky? Nic zvláštního, míní kandidát na šéfa ČT Hynek Chudárek...41 15.9.2011 digizone.cz ~ str. 00 ~ Otevřu televizi mladým i renomovaným tvůrcům...42 15.9.2011 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Z domova Antonín Viktora, Martin Vokáč MÉDIA: Lidovky.cz: Politická ČT? Schůzka Nečase s Dvořákem tomu napovídá, míní experti...43 14.9.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se Lidovky.cz (ls) Schůzka Nečase s Dvořákem? Chyba, míní experti...43 14.9.2011 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média Plné znění zpráv 1
Lidovky.cz, Ondřej Golis Nečasi, už jsi tam měl být. Premiér zatím odolává, na sever nechce...44 14.9.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové Pavel Kozdera Klaus ve Varech tvrdě zkritizoval Moravce. A tleskali mu úplně všichni...46 14.9.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politika Hana Čechová Rozpaky expertů...47 10.9.2011 Haló noviny ~ str. 06 ~ Z ekonomiky Experti netají nad reformou penzí rozpaky...48 9.9.2011 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Státní pokladna Lidovky.cz, ČTK S důchodovou reformou budou ještě problémy, shodli se odborníci...49 9.9.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor čtk, nep Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze...50 8.9.2011 protext.cz ~ str. 00 ~ ece kom jik Odborníci: o vedení se poperou Dvořák a Bradáč...51 8.9.2011 Bruntálský a krnovský deník ~ str. 15 ~ Zpravodajství KATEŘINA PERKNEROVÁ O vedení se poperou Dvořák a Bradáč...52 8.9.2011 Českobudějovický deník ~ str. 15 ~ Zpravodajství KATEŘINA PERKNEROVÁ Radní ČT vybrali pět kandidátů na generálního ředitele...53 7.9.2011 ct24.cz ~ str. 00 ~ six DOKUMENT: Výsledek studie mediální gramotnosti polulace 15+ v ČR...54 5.9.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark RRTV Rostoucí napětí v severních Čechách podle odborníka extremisty neposílí...54 5.9.2011 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ spolecnost Jan Bumba,Martina Maňasová Smrt dvou nimrodů...55 3.9.2011 Lidové noviny ~ str. 23 ~ Orientace, pracovna PETR ZÍDEK Televize škodí vašim dětem, varují klipy nedbalé rodiče...56 1.9.2011 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Společnost - Domácí Domácí Plné znění zpráv 2
TISKOVÁ ZPRÁVA: RRTV zahájila mediální kampaň s mottem: VAŠE DÍTĚ, VAŠE TELEVIZE, VAŠE ZODPOVĚDNOST...56 1.9.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy Tisková zpráva RRTV - Jan Vít (pd) Pěší zóna na Smetanově nábřeží v Praze opět nebude...57 1.9.2011 novinky.cz ~ str. 00 ~ Bydlení - Reality a finance Stáňa Seďová RRTV s kampaní: Vaše dítě, Vaše televize, Vaše zodpovědnost...58 1.9.2011 parabola.cz ~ str. 00 ~ Informace Romové nejsou Vietnamci. Ti sem přišli pracovat. Jejich šéf má jasno...59 1.9.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Matěj Pálka V Evropě se bez znalostí němčiny neobejdete!...61 1.9.2011 zena-in.cz ~ str. 00 ~ Učení red VIDEO: Brutální kluk a dívenka u tyče varují rodiče před vlivem televize...62 1.9.2011 zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí idnes.cz, David Březina Mladí lidé a demokracie...62 8.9.2011 Literární noviny ~ str. 22 ~ Prezentace Svatava ŠIMKOVÁ, Jiří ZAJÍC Do skauta jsem se dostal měsíc po převratu...64 3.9.2011 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Kraj Plzeňský Barbora Němcová Japonská ne-komunikace...66 15.9.2011 Strategie ~ str. 16 ~ Denisa Kasl Kollmannová Chalupa: Chci zabránit svévoli příštích ministrů...68 10.9.2011 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova Kateřina Perknerová Konec politického oteplování v Bělorusku...72 9.9.2011 Mezinárodní politika ~ str. 28 ~ Zeměmi světa Kateřina Šímová Řecko-makedonské vztahy...75 9.9.2011 Mezinárodní politika ~ str. 10 ~ Řecko v krizi Tereza Fantlová Evropa se rozhodla, že shnije...77 15.9.2011 Ekonom ~ str. 24 ~ rozhovor týdne Robert Břešťan Češi potomci Švejka...82 6.9.2011 ct24.cz ~ str. 00 ~ Plné znění zpráv 3
ČT24 Život v extrému...86 14.9.2011 IN magazín ~ str. 08 ~ Téma Jana Patková, Milan Rokos Americký senát odvrátil finanční kolaps...92 27.9.2011 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 08:16 Událost dne Ve Vratislavi se konala neformální schůzka ministrů financí Evropské unie...93 23.9.2011 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 22:10 Studio STOP Problémy eurozóny nejsou vyřešeny...97 23.9.2011 ČRo 6 ~ str. 02 ~ 22:10 Studio STOP Málo občanů se zajímá o kontrolu čerpání údajné zdravotní péče...99 23.9.2011 ČRo 6 ~ str. 03 ~ 22:10 Studio STOP Celníci a policisté mise Eulex převzali sporné hraniční přechody mezi Kosovem a Srbskem...101 23.9.2011 ČRo 6 ~ str. 04 ~ 22:10 Studio STOP Bohuslav Svoboda se snaží o zprůhlednění veřejných zakázek...102 23.9.2011 ČRo 6 ~ str. 05 ~ 22:10 Studio STOP Diskuse před volbou nového generálního ředitele ČT...104 16.9.2011 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 20:10 Média v postmoderním světě Audit ve státním podniku LOM Praha...116 22.9.2011 ČT 1 + ČT 24 ~ str. 07 ~ 19:00 Události Cesta mezi světovou špičku bude trnitá...117 22.9.2011 TRADE REVIEW ~ str. 06 ~ Konkurenceschopnost Milost pro Troye Davise?...119 21.9.2011 ČT 24 ~ str. 04 ~ 05:59 Studio 6 Na semináři nahlédnou i do historie české ženské žurnalistiky...119 27.9.2011 Jablonecký deník ~ str. 03 ~ Jablonecko (jao) Čas zlomu pro NATO?...120 24.9.2011 blog.aktualne.cz ~ str. 00 ~ 1078 Pohled zblízka Plné znění zpráv 4
Ten Babiš je trochu jako Schwarzenberg, zamýšlí se zkušený Zbořil...121 24.9.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Pavel Kozdera Daniel Köppl: Nejde jen neustále růst...122 24.9.2011 finmag.cz + peníze.cz ~ str. 00 ~ Kaleidoskop Ondřej Tůma Konference Financování politických stran a regulace volebních kampaní...124 29.9.2011 blisty.cz ~ str. 00 ~ JAK ŽIJEME...125 29.9.2011 Magazín Mladé fronty DNES ~ str. 20 ~ Jak žijeme MONIKA MUDRANINCOVÁ Americký Senát opět oddálil finanční kolaps...126 27.9.2011 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ svetovaekonomika Karolína Koubová,Kristina Winklerová Reforma šitá horkou jehlou...127 26.9.2011 Ekonom.cz ~ str. 00 ~ EKONOM.IHNED.CZ Petr Teplý, Roman Horváth ČR má robustní síť, ale nemusí to trvat věčně, varují energetici...130 26.9.2011 euractiv.cz ~ str. 00 ~ Euractiv.cz / Sekce / Energetika Čichači. Pštrosí farma. První bankovní styk. Banky se zaměřily na vysokoškoláky...131 26.9.2011 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články Ondřej Aust Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze...132 23.9.2011 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom spm Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze...133 23.9.2011 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom spm Společnost pro projektové řízení varuje před nekvalitním vedením projektů v České republice...134 23.9.2011 businessworld.cz ~ str. 00 ~ redakce Chválou na Dvořáka si Moravec budoval pozici, tvrdí znalci prostředí...134 23.9.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Jiří Hroník Dobrodružství začíná (Karolína Musilová)...136 22.9.2011 bigbloger.lidovky.cz ~ str. 00 ~ AUDIO: Média v postmoderním světě: Diskuse před volbou nového generálního ředitele...137 22.9.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Kateřina Šťovíčková Plné znění zpráv 5
VIDEO: Věřte, nevěřte: Volba generálního ředitele ČT...138 22.9.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Kateřina Šťovíčková LOM Praha prý spěje ke krachu, hrozí mu privatizace...138 22.9.2011 ct24.cz ~ str. 00 ~ hab Jaký bude Petr Dvořák ředitel?...139 22.9.2011 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Z domova Na zavedení ČT3 má Dvořák šibeniční termín i rozpočet, míní experti...140 22.9.2011 zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí idnes.cz, Hana Válková Dobeš a Dobeš spoléhají na Barteka a Bartkovou...141 20.9.2011 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Personálie Martin Rychlík Jak se změnil japonský marketing po tsunami...142 20.9.2011 E15+ e15.cz ~ str. 20 ~ Marketing Denisa Kasl Kollmannová Petr Balla: Orbán někdy dělá ramena, ale vážně to nemyslí...143 20.9.2011 euractiv.cz ~ str. 00 ~ Euractiv.cz / Sekce / Evropské právo Brno, Žít Brno, Krno: Recese baví město. A trápí úředníky...144 20.9.2011 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Brno Eliška Kolínková Předehra Interpelací - Tošovský: Právnímu státu brání formalismus a "srabismus" v rozhodování...146 19.9.2011 blog.aktualne.cz ~ str. 00 ~ 206 Libor Stejskal Brzdy české ekonomiky...147 19.9.2011 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ jansky.blog.ihned.cz Petr Janský Třicátníci věří Kalouskově reformě penzí...148 19.9.2011 Lidové noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana VLADIMÍR KŘIVKA Druhá katastrofa po tsunami: Japonská ne-komunikace...149 16.9.2011 e15.cz ~ str. 00 ~ Žurnál Evropa se rozhodla, že shnije...151 16.9.2011 Ekonom.cz ~ str. 00 ~ Ekonom.iHNed.cz Robert Břešťan Macháčkova výměna...154 26.9.2011 Hospodářské noviny ~ str. 28 ~ Plné znění zpráv 6
Nebyl jsem fanoušek Petra Dvořáka...156 23.9.2011 Hospodářské noviny ~ str. 10 ~ Rozhovor Petr Honzejk, Jindřich Šídlo Vzpomínka na Petra Němce...159 26.9.2011 Český export ~ str. 28 ~ Podnikání Milan Mostýn Reforma šitá horkou jehlou...162 22.9.2011 Ekonom ~ str. 62 ~ Peníze & burzy Roman Horváth Petr Teplý Příliš nebezpečný úrok...164 23.9.2011 Bankovnictví ~ str. 12 ~ Rozhovor Jana Chuchvalcová Stojíme před propastí nejistoty...167 18.9.2011 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Martin M. Šimečka Stojíme před propastí nejistoty...173 19.9.2011 Respekt ~ str. 54 ~ Rozhovor MARTIN M. ŠIMEČKA Plné znění zpráv 7
Plné znění zpráv Mezinárodní terorismus 11.9.2011 ČRo 6 str. 01 18:10 Názory a argumenty Jan BEDNÁŘ, moderátor Dobrý večer, vážení posluchači, k poslechu nedělního vydání hlavního publicistického pořadu Českého rozhlasu 6 vás od mikrofonu vítá Jan Bednář. Na dnešní den připadá desáté výročí mimořádně tragické události. Dosud největšího teroristického útoku na Spojené státy americké 11.září roku 2001. Proto dnešní pořad věnujeme diskusi u kulatého stolu právě o tomto tématu a desetiletému boji s terorismem. Krátce po koordinovaných teroristických útocích na New York a Washington, které nesmírně překvapily a šokovaly Spojené státy i celý svět, vyhlásil tehdejší americký prezident George Bush mladší oficiálně válku terorismu. Ta vlastně trvá dodnes, i když svět samozřejmě bojoval s terorismem už dávno předtím, ale po 11.září roku 2001 získal tento boj formálně nejvyšší politickou prioritu. Spojené státy zahájily vojenské tažení do Afghánistánu, jehož tehdejší vládci, stoupenci islámské radikálního hnutí Talibanu poskytovali azyl a útočiště extremistické organizaci Al Kajda, která útok na Spojené státy uskutečnila. Vláda Talibanu byla sice brzy poražena, ale sám vůdce teroristů Usáma bin Ládin uprchl a donedávna se skrýval v sousedním Pákistánu a v Afghánistánu se s ozbrojenými extremisty bojuje vlastně dodnes. V roce 2003 zahájily Spojené státy kontroverzní válku v Iráku, svrhly režim Saddáma Husajna, ale trvalo řadu let, než v této zemi zavládl mír. Zavedení politické demokracie na Středním východě podle západního vzoru, jak si to snad Američané původně představovali, se nepodařilo. Názorně se ukázalo, že v zemích, jako je Irák, k tomu neexistují vnitřní podmínky, alespoň zatím ne. Teprve letos se v arabských zemích objevilo masové lidové hnutí, které dává jakousi naději na nastolení lepších vnitřních poměrů. Projevuje se vůle mladé generace, která odmítá zkorumpované režimy. A svět se tak zřejmě znovu dává do pohybu. Také Západ má dnes asi lepší povědomí o tom, co se děje v tomto regionu. Byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, zvláště v letecké dopravě, a posíleny pravomoci a rozsah výzvědných služeb, které by měly včas na podobné hrozby upozornit a podle možností jim zabránit. V dnešním pořadu chceme hovořit o tom, jak se proměnila americká politika po teroristických útocích před deseti lety a co bylo ve válce s terorem dosaženo, co se povedlo a co se eventuelně nepovedlo. Můžeme říci, že žijeme dnes v bezpečnějším světě než dřív? Co západní státy a specielně Spojené státy americké udělaly správně a co snad mohly či měly udělat jinak. Nemá smysl se zaplétat do spekulací, ale během uplynulých deseti let války s terorismem se objevilo mnoho sporných rozhodnutí, o nichž stojí za to hovořit. A zamyslet se nad tím, jaké jsou vlastně alternativy. Ve studiu Českého rozhlasu 6 už v této chvíli vítám své dnešní hosty, vedoucího katedry amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštofa Kozáka, dobrý večer. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dobrý večer. Jan BEDNÁŘ, moderátor Spolupracovníka Českého rozhlasu ve Spojených státech Dušana Neumanna, dobrý večer. Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA Dobrý večer. Jan BEDNÁŘ, moderátor A studentku politologie Lucie Priknerovou, dobrý večer. Lucie PRIKNEROVÁ, studentka politologie Dobrý večer. Jan BEDNÁŘ, moderátor Plné znění zpráv 8
Po telefonu jsme ve spojení ještě s publicistou Jefimem Fištejnem, dobrý večer, slyšíme se? Jefim FIŠTEJN, publicista Dobrý večer i vám. Jan BEDNÁŘ, moderátor Začněme tím, že si připomeneme, jak velký psychologický šok znamenal teroristický útok na Spojené státy před deseti lety. Pane Neumanne, vy jste to zažil na vlastní kůži, dá se říci, nebo na vlastní oči téměř. Byl jste v Americe v té době a sledoval jste všechny ty události. Kde jste byl a jak jste to prožíval sám? Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA To úterní ráno, které bylo velmi krásné, modrá obloha, venku asi 28 stupňů Celsia, to ráno jsem obvykle nahodil Internet, pustil televizi, abych se podíval, co se děje. A během několika minut, to bylo po půl deváté, jsem zaslechl, že do jedné z věží Světového obchodního centra naletělo letadlo. Tehdy všichni, včetně reportérů si mysleli, že to bylo nějaké malé letadlo, že nějaký nešika to zkrátka nezvládl, protože vlastně to nebyla první nehoda. V roce 47 do Empire State Buildingu obletěl bombardér a tehdy se vlastně nic nestalo. Zahynul jeden člověk a posádka. Takže se asi prvních pět minut tomu vlastně nikdo nevěnoval takovou vážnou pozornost. Teprve po několika minutách se ozvaly hlasy prvních svědků, že to bylo velké dopravní letadlo. To bylo 8:46 a v devět hodin nula dva už byly zraky upřeny na Světové obchodní centrum a to druhé letadlo pozorovalo mnoho lidí a v podstatě každý zkameněl. Tehdy jsem pracoval pro české vysílání BBC, to už jsem při tom druhém nárazu byl s jinými spolupracovníky BBC na telefonu a na něm jsem potom byl už asi osm hodin. Jan BEDNÁŘ, moderátor Jak to působilo, samozřejmě víme. Byl to obrovský šok pro Ameriku. Jak to působilo na vaše okolí? Byli lidé skutečně z toho otřeseni, vy taky asi. Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA Naprosto, protože pro nás to bylo velmi neočekávané. Až doposud všechny teroristické útoky na zájmové oblasti Spojených států se odehrávaly mimo jejich hranice, to byly ty ambasády. V Mogadišu to byl útok na válečnou loď v Adenu. Ale žádný útok ve Spojených státech tehdy nebyl. A předtím také ne. Kromě tedy toho způsobeného vnitřním terorismem v Oklahoma City. Jan BEDNÁŘ, moderátor Zeptám se stejnou otázku Jefima Fištejna po telefonu. Kde jsi ty byl, Jefime? Jak ty jsi prožíval ten den? Jefim FIŠTEJN, publicista Byl jsem před televizorem a čistě náhodou jsem se díval na polední nebo možná brzký odpolední program a viděl jsem v reálu v podstatě pád první a pak i druhé věže. A působilo to na mě úplně stejně jako na ostatní lidi. Myslím si, že tak jako ostatní jsem byl naprosto šokován. Tušil jsem, že končí jedna epocha, začíná nová. Ale nemohl jsem s jistotou říci, jaká bude ta nová doba. Jan BEDNÁŘ, moderátor Kde jsi v té době pracoval? Ty jsi byl ve Svobodné Evropě? Jefim FIŠTEJN, publicista Samozřejmě. Já už třicet let jsem ve Svobodné Evropě. Tudíž i v roce 2001 jsem tam byl. Jan BEDNÁŘ, moderátor Plné znění zpráv 9
Pracoval jsi na tom v práci, nebo jak jste to... Jefim FIŠTEJN, publicista No, později samozřejmě, když jsem se dostal do práce, tak o ničem jiném se nemluvilo a již tehdy byly značné rozpory, rozdíly v názorech na to, co se vlastně odehrálo. Ale v zásadě řeknu, že já nerad posuzuju události staršího data z pozice těch vědomostí, které jsem nabyl později. Proto mě hodně mrzí různé teorie o tom, co se dalo a jak se dalo udělat jinak, které vychází z lidské moudrosti. Po bitvě je každý generál. Nebo jak říkali staří, kdybych věděl, kde zakopnu, tak bych tak hodil slamník. Nejde to. Musíme vycházet z podmínek a z vědomostí, které jsme tehdy měli. A tehdy třeba povědomí o existenci Al Kajdy bylo hodně, hodně matné a nejisté. Nikdo nemohl tušit, že v úkrytu afghánském Al Kajda vypracovala takto grandiózní plány. A proto si myslím, že nejsou oprávněné námitky, které často slyšíme, že buďto George Bush se rozhodl zbrkle a ukvapeně a mohl si to trošku rozmyslet a možná jít nějakou jinou cestou. Nevíme sice jakou. Anebo přímo opačný názory, které třeba vyslovil Michael Moore ve svém známém protibushovském filmu o tom, že prezident Bush celý dvě minuty váhal, než si něco usmyslel. On Michael Moore by možná se rozhodoval již během prvních vteřin. Ale jak říkám, musíme vycházet z těch vědomostí a těch možností, které byly tehdy. Jan BEDNÁŘ, moderátor Jefim Fištejn teď vyslovil některé ty sporné body, o nichž asi bychom měli hovořit. Co si o tom myslí doktor Kozák z Karlovy univerzity. Jak vnímáte ta první rozhodnutí amerického prezidenta Bushe? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Tak já si myslím, že z hlediska těch prvních rozhodnutí bych souhlasil, že on určitě byl také překvapen. Jak jsou známé ty záběry, kde jakoby tak jako tupě civí do těch kamer, i když ví, že se to děje. A to si myslím, že to je věc, kterou jako zrovna, já, který ho rád moc nemám, tak to bych mu nezazlíval, protože přesně jak všichni novináři byli zmatení, tak vlastně nikdo nevěděl, co se přesně děje. Byly tam zprávy o možných dalších letadlech. Jako byla tam, to se potom ukázalo při vyšetřování celého toho incidentu, že tam panoval poměrně velký chaos. V těch tajných službách, které inkasují ty miliardy, aby potom v čase krize zareagovaly vlastně, jak by měly, tak tam došlo k docela závažným pochybením toho záchranného systému. To znamená, že tam v momentě tohohle toho chaosu, tak si myslím, že prezident Bush ještě zachoval relativně chladnou hlavu. Nepouštěl se hnedka do nějakých zbrklostí a ty jeho první projevy byly přesný, že spíš uklidňoval ty lidi. A pak si myslím, že zrovna ta jeho první reakce, jako těžko mu něco vyčítat. Jan BEDNÁŘ, moderátor Dobře, k těm dalším věcem se ještě dostaneme. Jak to bylo v těch dalších letech a k různým rozhodnutím, které dodnes vyvolávají tedy různé spory. A samozřejmě nemá asi smysl probírat všechny ty spiklenecké teorie a jejich různé, někdy i téměř patologické prostě podrobnosti. Ale asi je dobré hned na začátku se zamyslet nad tím, jak je vůbec možné, že teda americké zpravodajské služby tomu, dejme tomu, nezabránily. Nebo ony o tom věděly, že se něco chystá, ale zřejmě ty informace nepronikly do těch správných míst. A nedošlo teda k nějakému, dejme tomu, rozhodnutí posílit různá ta bezpečnostní opatření, dejme tomu, na těch letištích. Myslíte si, a teď se zeptám vás všech postupně u tohoto stolu, že došlo k nějakému selhání těch zpravodajských služeb v té době? Souhlasíte s takovým tvrzením? Pan Neumann. Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA Ne zcela. Pokud se teda vrátím k té první reakci prezidenta Bushe, tak tam se rozjelo to, co se rozjet mělo. To znamená, červený kód, mobilizační plán. Prezident Bush byl v podstatě velmi krátké chvíli evakuován do letadla, do toho Air Force 1 a nastala čistě rutinní vojenská práce. Co předcházelo předtím, myslím si, že bylo selhání politické. A pokud můžeme ukázat na někoho, kdo to zavinil, tak to byla vyloženě Clintonova vláda. A to zejména tedy ministerstvo spravedlnosti pod vedením /nesrozumitelné/, která nedovolila horizontální komunikaci mezi zpravodajskými a vyšetřovacího službami. Když agent FBI chtěl podat zprávu svému partnerovi v CIA, který operoval mimo území Spojených států, tak musel mít souhlas ministerstva spravedlnosti. Tou dobou měsíc před touto událostí už byl zatčen Zakaris Musáví, jeden z trénovaných pilotů. Trvalo to čtrnáct dnů, než vůbec FBI dostala souhlas od ministerstva spravedlnosti, aby se mohli podívat do laptopu tohohle toho kouzelníka Musávího. Čili to selhání bylo naprosto politické a prezident Bush byl tehdy vlastně jenom půl roku u moci. To Plné znění zpráv 10
byl ještě chráněný takzvaně chráněných sto dnech. Čili tomu bych to nepřičítal, to selhání jako zcela. Ono zreorganizovat CIA se vlastně nepodařilo dost dobře ještě dodnes. Jan BEDNÁŘ, moderátor Co si o tom myslí Lucie Priknerová, o těchto otázkách? Lucie PRIKNEROVÁ, studentka politologie Já si myslím, že když k nějakému útoku dojde, tak to vždycky je určité selhání. Nemůžeme hovořit o tom, že by to tak nebylo, ale na druhou stranu myslím si, že od té doby se poměrně nic nezměnilo. Tady se pořád hovoří o různých reorganizacích, ta změna z roku 2004, tuším, která byla snad nejrozsáhlejší změnou zpravodajských složek ve Spojených státech, stejně nepřinesla nic nového, protože tady jsou stálé spory o kompetence, jak říkal pan Neumann, o předávání těch informací. To znamená, že ta nepoučitelnost tady stále zůstává. Jan BEDNÁŘ, moderátor Bylo posíleno přece, byl i mnohem víc dnes těch agentů. Lucie PRIKNEROVÁ, studentka politologie Ano a třeba i rozpočet, ale stejně to sdílení informací podle mého názoru není lepší a nevidíme do toho samozřejmě. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host To chci říct, že za prvé jak se změnila struktura sdílení informací, to vám nikdo neřekne. A pokud by se to prozradilo, tak by se to muselo okamžitě změnit. Druhou věcí v tomhle tom případě znovu, Američané reagovali tak, jako reagují. Reagovali prudce a zahrnuli úplně všecko od vyloženě logických rozhodnutí až po ta nelogická. Projevilo se to v zákoně v tom Patriot /nesrozumitelné/, z kterého pomalinku se ty nesmysly odčerpávají a likvidují. Ale ten Patriot /nesrozumitelné/, ten, dá se říct, velmi znovelizoval právě tuto komunikační úroveň. Byl ustaven panel zvláštních soudců, kteří jsou 24 hodin na telefonu. A ti dávají ten příklad. Takže neexistuje, že by byla jako možnost dvanácti dnů prodlení. Odposlouchání mobilních telefonů. Tehdy na to neexistoval zákon, nikdo nevěděl co s tím. To je dneska všecko vyřízeno. Takže dobře je, že to nevíme, protože to nevědí také ti, kterých se to týká. Jan BEDNÁŘ, moderátor Já vrátím do diskuse Jefima Fištejna. Jefime, jak je to tedy s těmi americkými zpravodajskými službami? Myslíš si, že tedy to, co udělaly, bylo adekvátní a neselhaly tedy v té době a že dnes jsou na dostatečně vybaveny k tomu, aby, aby takovým eventuelně hrozbám mohly předcházet? Jefim FIŠTEJN, publicista Tak já s tím naprosto nesouhlasím z prostého důvodu. A to nechci ani démonizovat, ani vystupovat jako /nesrozumitelné/ těchto služeb. Ony byly a zůstanou nedokonalé, jako každá zpravodajská služba, ale já s tím nesouhlasím z prostého důvodu. Pro mě ta konstatace, že zpravodajské služby selhaly, v uvozovkách nebo bez, vůbec nic neřeší. Je to pěkná berlička, ale vůbec mě to nenapomáhá k analýze minulosti. Ano, selhaly, neselhaly. Ony měly co dělat s hrozbou, která teprve se rodila, která byla poměrně neznámá. Samotná struktura teroristické organizace mezinárodní byla poměrně neznámá. Ano, dneska tam zařadili agenty, ale musíme pochopit, že to bylo před vyhlášením války teroru a před vyhlášením nějaké nové politiky. Bojovat s něčím, co ještě moc dobře neznáme, je velmi složité. A nikoliv zpravodajské služby, ale právě politický establishment měl mít nějakou předtuchu nebo vizi. A toto politické selhání bohužel ano, bylo typické pro devadesátá léta a je typické i pro současnou americkou administrativu. Mám na mysli neschopnost jasně definovat potenciálního nepřítele. Jasně definovat hlavní hrozbu, hlavní směr hrozby a pokusit se vyjít těm hrozbám vstříc. To znamená, kontrolovat nějakým způsobem, paralyzovat nějakou proaktivní politiku dělat, která by ty hrozby podvázala. To Plné znění zpráv 11
se nedělo tehdy a neděje se dnes. A pak mluvit o selhání zpravodajských služeb, které je, které ty hrozby mimochodem samy nestanuje, je to politická záležitost. Tak já si myslím, že to není správné. Jan BEDNÁŘ, moderátor No, dobře, ale musíme si uvědomit, že prostě k tomu útoku došlo a že tedy nějaké informace v tom systému už byly před tím útokem. A to je samozřejmě otázka, jak vnímáme slovo selhaly. Ale jaksi nedošlo k tomu, že by zabránily tomu útoku. Jefim FIŠTEJN, publicista Použil jsi správné slovo, věděly o možné, o možných útocích, o možném teroristickém aktu. Ale to je strašně málo. Nevěděly konkrétně co, kde, kdy, jak a tak dále. A zřejmě, protože nebylo politické zadání, a to je důležité pochopit, zřejmě nepodnikaly operativní, aktivní opatření, aby třeba infiltrovaly své lidi do Al Kajdy. Tehdy to povědomí neexistovalo v politice, a tudíž nemohlo existovat ani ve zpravodajských službách. Jan BEDNÁŘ, moderátor Brzy poté, po těch teroristických útocích došlo k tažení do Afghánistánu. A krátce na to, nebo po nějaké době byl poražen tamní Taliban. Usáma bin Ládin, jak už jsem se zmínil, ale uprchl, a donedávna se skrýval v sousedním Pákistánu. Jak je to možné, že mohl tento vůdce Al Kajdy uniknout těmto službám? Není to také určité selhání? Jak se mohl tak dlouho skrývat? Je možné, nebo hovoří se o tom, že pákistánská tajná služba musela vědět o jeho úkrytu. Co si o tom myslí Jefim Fištejn? Ještě jednou. Jefim FIŠTEJN, publicista Tak za prvé víme dobře, že pákistánské zpravodajské služby nespolupracují tak dokonale s americkými. Vůbec v zásadě mýtus dokonalých zpravodajských služeb bych hned odmítl jako naprosto nerealistický. Každá zpravodajská služba je dokonalá jen do určité míry, i americká. Ale víme, že Pákistán má velmi silné islamistické struktury uvnitř zabudované, bezprostředně do zpravodajských služeb. Takže jak v minulosti, tak i dnes nepochybně existuje celá řada okolností, dejme tomu, chráněnců z islamistických struktur v Pákistánu, které americké zpravodajské služby by rádi možná odhalily, ale nemohou, protože je to cizí země. Ale v zásadě s tím Afghánistánem. Afghánistán byl územím, odkud to nebezpečí vyzařovalo, to bylo jasné každému a proto to území bylo třeba vyčistit od těchto sil. Existuje velmi rozšířený mýtus o tom, že Afghánistán je neporazitelná země. To je naprosto nevěcné. Afghánistán naopak porazil každý obejda, který tudy procházel, od /nesrozumitelné/ dob Alexandra Makedonského, který velmi dobře porazil Afghánistán přes Velké Moguly a Mongolce, který tam vnesli buddhismus, ty známé sochy jsou z té doby, až po Brity, Rusy a tak dále. Každý dobyl Kábul, kdo chtěl, včetně Američanů. Američané potřebovali pouhé dva týdny na to, aby porazili talibanskou armádu. Ale jedna věc je porazit a dobýt hlavní město a druhá věc je dlouhodobě kontrolovat území, které prakticky je nekontrolovatelné, složené z nejrůznějších kmenů, velmi těžce přístupné a tak dále. Takže kontrolovat dlouhodobě nelze. Proto operace měla být poměrně rychlá a krátkodobá. To je základní problém Američanů, ze kterého se teď nemohou dostat. Protože oni dnes nemají cíl pokračování této operace, oni nevědí, co, čeho vlastně chtějí dosáhnout v Afghánistánu. Jan BEDNÁŘ, moderátor Co si o té válce v Afghánistánu myslí doktor Kozák? Jak to vnímáte vy? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Tak já si myslím, že jako je trochu smutné, ale jakoby spoustě lidí je to jako jasné, že tam přesně mělo dojít k nějaké jako rychlé operaci a měla tam být jasnější politická strategie, co s tím Afghánistánem se stane. Jako je to poměrně tragická historka, to, co se tam děje dnes. A jako je velká pravděpodobnost, že to skončí nějakým způsobem špatně. Prezident Obama zase navýšil ty počty vojáků. Jako doufá, že nějakým způsobem se to zlomí. Já si to jako nemyslím. A je to jakoby, mělo se nějakým způsobem už od počátku říct, že v Afghánistánu jsou nějaké limitované cíle. Je potřeba ničit základny Al Kajdy, ale taková ta představa, že se tam zavede jako demokracie západního typu jen a tak a ještě teda jako na bodácích těch vojáků, to je jako, jako říkám, že to je smutné. Protože, když se zeptáte lidí, který rozumí trochu tomu regionu, tak jako není o tom žádná diskuse. To je všem jako jasné. Ale bohužel jako prezident Bush teda, abysme tady taky někoho kritizovali, tak tohle to jemu Plné znění zpráv 12
a těm jeho poradcům jako jasné nebylo. Oni měli tu, jako v podstatě krásnou idealistickou vizi, že to půjde a teďka tam všude budou jako ty afghánské šťastné děti v tom novém Afghánistánu. A to se prostě ukázalo, že je jako nereálná vize. A za tuhle tu vlastně chybu toho, že jako nikdo, jako ty lidi, kteří tomu trochu rozuměli, jako nebyli konzultováni, tak za to zaplatilo spousta lidí životem. Takže je to jako dost, podle mě je to hodně tragický příběh, který hodně pramení jako z neznalosti té věci. Jan BEDNÁŘ, moderátor Tak právě to jsou ty různé názory na tuto periodu americké historie. Jak to vidíte vy, pane Neumanne, s tím Afghánistánem? Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA Tak první věc je, že armáda Spojených států v té době a západních spojenců nebyla připravena na boj v podstatě partyzánský, a to ještě kmenový. Tam se nasadily bojové prostředky tak, jakoby se bývalo bojovalo v nějaké civilizované zemi, to znamená očekávání, řekněme, front, organizovaných vojenských jednotek. Nic takového nebylo. To si všecko muselo teprve zhodnotit, na to se musela ta armád vycvičit, na to museli přijít noví velitelé, na to musela přijít nová taktika a strategie, což dneska ztělesňuje, nebo ztělesnil autor těchto nových metod, generál Petreaus. A pravdou je, že to pochybení, že budování národa, to byla ta poddoktrina Bushova, že budování státu zvenku nemůže fungovat ve společnosti, která je osm set let za západní civilizací. A ani v tom Iráku, ani vlastně v žádné arabské zemi, kde nikdy nijaká demokracie neexistovala. Z tohoto hlediska je třeba si uvědomit, že válka je špinavý byznys, že válka, jak říkal Švejk, nikdy nikomu na nijakým nevinným nezáleželo, musí se udělat rychle, krutě krvavě, aby to léčení nastalo brzo a rychle. Vemte si, jak dlouho to trvalo ve Vietnamu a dneska Spojené státy a Vietnam jsou v podstatě nejlepšími obchodními partnery. Takže dneska já bych to viděl asi tak a doufám, že k tomu dojde, k podstatnému stažení všech jednotek, kontrola bezpilotními prostředky. Pokud se někde něco uvidí, chlapa s kalašnikovem, jedno, vinnej, nevinnej, smáznut. Jan BEDNÁŘ, moderátor No, prezident Obama právě rozhodl o tom, že se sníží ten počet jednotek v Afghánistánu v letošním roce. A jako ten plán je postupně se stáhnout z této oblasti. Co si o tom myslí slečna Priknerová? Lucie PRIKNEROVÁ, studentka politologie Já si myslím, že ten plán je nerealistický, protože v současné době se musí především Obama rozhodnout, jestli tam chce nějakým způsobem spolupracovat na vybudování struktur. Ukázalo se, že to není možné. Ale přece jenom nějaké takovéto rozhodnutí, takové to zásadní chybí. A prezident Obama, mi připadá, že váhá, že váhá v Afghánistánu úplně stejně jako například ve vztahu k Pákistánu. Když se ještě vrátím k tomu dopadení, nebo vlastně zabití Usámy bin Ládina. Prezident Obama se nevyslovuje téměř k ničemu jasně. On místo, aby řekl, že tu jsou určité pochybnosti o spolupráci s Pákistánem, on jenom přešlapoval tiše. To samé se děje v Afghánistánu. On říká, že stáhne vojska, navyšuje je. On říká, že stáhne deset tisíc lidí do konce roku, je tam pomalu více lidí tam bylo loni než v Iráku. To znamená, že mně chybí ta rozhodnost. Jan BEDNÁŘ, moderátor Ano, pan... Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host Já k tomu teda mohu říct, je to můj osobní názor. Prezident Obama je prostě amatér. A to nejen na poli zahraniční politiky, na poli domácí politiky taky. On chce bejt kamarád s každým, včetně Ahmadínežáda a podobných loupežníků. To prostě nefunguje. Takže ta americká politika, dokud bude v Bílém domě, se nijak moc nezmění. Na druhou stranu volba prezidenta zásadně nemění americkou zahraniční politiku. Ta setrvačnost je tam určitá a ta setrvačnost velmocenská dodnes funguje. Prostě Amerika je impérium a jako impérium se bude ještě dlouho chovat. Jan BEDNÁŘ, moderátor Plné znění zpráv 13
Ještě se vrátím k Jefimovi Fištejnovi. Slyšíme se, Jefime? Jefim FIŠTEJN, publicista Ano, slyšíme se a rád bych k tomu něco řekl. Jan BEDNÁŘ, moderátor Já, řekni k tomu, co zaznělo. A já mám ještě jednu otázku. Zda přece jenom tady taky zazněl názor, že přece jenom se nedá dovážet, nebo jak se to říkalo, zvenčí demokracie do zemí, které na to nejsou připraveny. Souhlasil by jsi s tím, že toto byl jeden z omylů americké politiky nebo toho období války s terorem, že byla představa, že je možné zavádět demokracii v těch zemích. Jefim FIŠTEJN, publicista Budiž, je-li třeba bezpodmínečně najít nějakou politickou hrubku, pak budiž, souhlasím s tím, že toto není možné. Ale že toto není možné, je dobře vidět až teď, tehdy to nebylo tak zřetelné. Nikdy se nemluvilo o zavádění demokracie v západním slova smyslu nebo západního stylu. O tom se nikdy, nikdy nedočtete se v projevech prezidenta Bushe či v nějakých jiných oficiálních dokumentech. Nějaká podoba demokracie, to znamená, základní instituce, volby a tak dále činí zemi transparentnější. Vyzpytatelnější trošku. Předjímatelnější. A to je vlastně to celé, o co šlo. Aby z nevyzpytatelných zemí udělali trošku jasnější. To se v případě Iráku podařilo. Nevím, co bude dál. Ale chci říct jasně. Současný stav afghánské války je zcela dílem administrativy Baracka Obamy, nikoliv předchůdce. Barack Obama si vepsal do štítu afghánskou válku jako protiklad k válce irácké, k tažení v Iráku. Protože se mu zdálo, a bylo to v době, kdy v Iráku skutečně docházelo k neuvěřitelně krutým scénám na pokraji občanské války, zdálo se mu, že afghánské tažení je relativně bezpečné. Vždyť to taky tak vypadalo. Vzpomeňte si na rok 2008, kdy on v podstatě začal jaksi jako budoucí prezident už vedl svou kampaň a řekl, že afghánská válka, to bude moje. Já tam udělám pořádek a stáhnu americké jednotky k polovině nebo do poloviny roku 2011. To už jsme přes tento termín, zatím je staženo asi čtyři nebo pět tisíc nebo bude staženo deset, ale přibylo třicet. Zkrátka a dobře, toto byl velmi podstatný, velmi podstatná chyba. Takže já si myslím, že tady mluvit o nějakém idealismu administrativy Bushe, kterého teda bylo opravdu dost, idealismu Bushe, ale mě rmoutí vůbec, když často slyším poměrné takové schvalování zdánlivého pragmatismu na pokraji cynismu v politice vysoké. A zároveň krutá slova, která křivdí aspoň trochu idealistické politické linii. Pokud současný svět něco potřebuje, pak trochu více idealismu do politiky a trochu méně cynismu do politiky. Jan BEDNÁŘ, moderátor Ano, to je určitě pravda. Vidíme to nakonec i u nás. Pojďme se zaměřit dál na ten vývoj, dejme tomu, v Americe. Co to znamenalo, jak ta léta běžela dál, jak se změnil poměr, dejme tomu, většinové americké společnosti během těch uplynulých deseti let vůči válce proti terorismu. Na počátku to byl ten šok, jak jsme o tom hovořili, a odhodlání jaksi bránit Spojené státy. Po letech ale pochopitelně musela přijít také nějaká únava a nějaké jiné pocity. Už proto, že počet amerických obětí, vojáků, kteří padli v boji s islámskými extremisty, je dost vysoký. Já jsem někde četl, že v Afghánistánu padlo asi 6 tisíc Američanů, v Iráku tedy dohromady. Jaké dnes převládají ve Spojených státech názory na tuto válku? Co si o tom myslí Dušan Neumann? Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA Já si myslím, že to slovo únava vystihuje podstatu, protože vzhledem k tomu, že za posledních deset let vlastně nedošlo k žádnému úspěšnému teroristickému aktu a většina lidí si myslí, že ta politika, kterou začal prezident Bush, vnitřní ochrany, bylo vytvořeno nové ministerstvo, které předtím neexistovalo, má 180 tisíc zaměstnanců, tak že to určitým způsobem splnilo svůj účel, ale že to omezení osobní svobody, které je ve srovnání s tím, co bylo předtím, je už zbytečné. Že by se to mělo pomalinku odbourávat a povolovat. Lidi si přestali žít v tom vědomí, že Spojené státy jsou skutečně ještě ve válce. Protože neválčí se na území Spojených států a oběti, které americké ozbrojené síly a spojenci přinášejí, jsou ve srovnání s regulérními válkami minimální. Tam za celou dobu padlo tolik vojáků, kolik jich padlo na plážích Normandie za jeden den. Takže pokud bychom to chtěli srovnávat, ale jak říká správně Jefim, nedá se na to dívat zpětně, protože musíme se na to dívat tak, co v tom okamžiku právě funguje a co v tom okamžiku lidi vnímají. Ta zahraniční politika, a já si myslím, že selhává bohužel, že to teda drží lidé, kteří jsou až v druhém ranku, ne ti nejbližší poradci prezidenta Obamy. A že se Plné znění zpráv 14
vlastně jenom čeká, jak se věci vyvinou. Myslím si, že teda ke snížení těch bezpečnostních opatření nedojde a že skutečně tedy nastala ta éra, kdy opatrnost převládá nad optimismem a nad budoucností. Jan BEDNÁŘ, moderátor Asi bude ta opatrnost na místě i dál. Co si myslí o těch změnách v té americké společnosti Lucie Priknerová. Jak vnímáte tu současnou, ty pocity těch běžných Američanů vůči válce s terorismem? Lucie PRIKNEROVÁ, studentka politologie Já si myslím, že tady je podstatné rozlišovat právě mezi tou válkou v Afghánistánu a v Iráku. Protože ta první válka, to byla odpověď na ohromnou tragédii a teroristické útoky, to znamená, že ti Američané ji vnímali jako něco ospravedlnitelného. Ta druhá válka, ta by byla možná ospravedlnitelná, pokud by byla vedená jako válka proti diktátorovi Husajnovi a ne jako válka proti někomu, kdo má zbraně hromadného ničení a nakonec se ukáže, že je nemá. Ta nebyla dobře v podstatě vykonzultovaná, jak se říká, se společností, nebyla dobře mediálně odprezentovaná. Takže si myslím, že tady je ten rozdíl. Potom ty oběti, myslím si, že Američanům ty oběti vadí, ale myslím si, že velkou roli také kromě tohohle hraje úspěch těch teroristů. Já si myslím, že za posledních deset let, jak tady pan Neumann říkal, že se neodehrál žádný úspěšný teroristický útok, já si to nemyslím. Já si myslím, že je třeba připomenout útoky v Madridu a v Londýně. To znamená, že terorismus se přenesl na evropskou půdu. A že teroristé ukázali, že nejenom Spojené státy jsou na mušce a jejich lidé, ale že jsou na mušce i spojenci. A ve Španělsku to přineslo změnu vlády a stažení vojsk. Takže já si myslím, že ten terorismus je obrovská hrozba. A to, že ti lidé teď už trošku v tom zájmu polevují, to je problém, já nevím, jestli ekonomický, jestli mají větší zájem o ta ekonomická témata, ale je to v každém případě chyba, že je už nezajímá tolik ta bezpečnost. Jan BEDNÁŘ, moderátor Jak vnímá ty pocity americké společnosti Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Tak ono je velmi těžké hovořit o americké společnosti jako jedné entitě. Tam je třeba ta polarizace mezi demokraty a republikány je velká. A je tam jako velký segment společnosti, který přesně by jakoby pokračoval v té válce a tak podobně. Ale myslím si, že jako obecně je jasné, že ta společnost je unavená například jako v českých médiích, ta debata je to trošku jako důkazem. My jsme, jako česká média jsou hodně taková jakoby bojovně naladěná, spíš jako prorepublikánská, je potřeba víc bojovat. A v Americe to takhle už není. Jako v Americe termín, my se tady bavíme o válce proti terorismu, jako to, ten termín už nezazní, to je jako v podstatě pasé. Jasně, bavíme se trochu o minulosti, ale ta společnost se tam posunula trochu někam jinam. Tam těm lidem je jasné, nebo spoustě lidí je jasné, že jako Amerika nemá peníze na tady ta vojenská dobrodružství. To prostě... Jan BEDNÁŘ, moderátor Vy tomu říkáte vojenská dobrodružství, ale na začátku byl útok na Spojené státy. Tam ta země se bránila, ti lidé se bránili proti útoku. To není nějaké dobrodružství, že by se vydali někam do neznáma prostě dobývat svět. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha V Iráku se nikdo jako nebránil. Jako říkat jako o invazi do Iráku, že se Amerika bránila, to je prostě normální jakoby lež. Je to nebezpečná politická lež. Invaze do Iráku nebyla obrana Spojených států. Jan BEDNÁŘ, moderátor To si myslíte vy, ale v té době to byla. Jak jinak byste si to, jak to tedy vysvětlujete? Vysvětlete to tedy. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Jako to je velmi jednoduché. Plné znění zpráv 15
Jan BEDNÁŘ, moderátor Proč k tomu došlo, k té invazi do Iráku, podle vašeho názoru, Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Jako určitě tam velkou roli hrály geopolitické zájmy. Lidé z administrativy George Bushe už měli dlouho připravené plány na to, že Saddáma Husajna je potřeba se zbavit. Na to jsou jako jasné důkazy. A Saddám Husajn v roce 2003 nepředstavoval pro Spojené státy žádné nebezpečí. Jan BEDNÁŘ, moderátor To říkáte vy teď, ale v té době... Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Spojení na Al Kajdu, to nebylo nikdy prokázané. Zbraně hromadné ničení... Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA To byl důvod, skutečně byl. A zpravodajské služby všechny tou dobou, britská, německá, francouzská i ruská díky právě tomu Saddámovi Husajnovi, který se vlastně vytahoval, který to považoval za trumf ve své ruce, i když je neměl. On mimochodem neměl nukleární, chemické tam nalezeny byly, takže nemůžeme to zcela odmítnout. Také se dodnes neví, co se odvezlo do Sýrie. Ale to je vedlejší. Ten útok na Irák se nespojoval konkrétně s tím, že by Saddám podporoval Al Kajdu. Jan BEDNÁŘ, moderátor To byl jeden z důvodů, ale samozřejmě ten hlavní důvod, jak řekl Dušan Neumann, byl v té době, že byla obava, mluvil o tom třeba britský premiér Blair, já si na ten projev vzpomínám velmi přesně, že byla obava z toho, že by Husajn mohl použít jak tyto zbraně, dejme tomu, chemické zbraně proti Západu. A Husajn jaksi vedl dlouhodobě spor se Spojenými státy a s celým světem, kdy deset let vlastně odmítal se přizpůsobit rezolucím Rady bezpečnosti OSN a tak dále. Takže samozřejmě, jakože jednoho dne došla trpělivost třeba americkému prezidentovi Bushovi, tak jako je, pro mě je to pochopitelné, ale nevykládal bych to, nebo nerozumím té úvaze, že nějaké, já nevím, jak jste to řekl, armádní lobby to vybojovalo nebo... Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Ne, to nebyla armádní lobby, to je dlouhodobý program určité skupiny lidí. Jakože samozřejmě, že je výhoda... Jan BEDNÁŘ, moderátor Dobrodružství někde v cizině... Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Zejména tam, kde jsou ropné pole. Jako já nejsme žádný jako konspirátor, ale je jasné, že třeba z hlediska zbraní hromadného ničení je Severní Korea mnohem nebezpečnější režim. Je jako, má nukleární zbraně, má kontakty na podsvětí všude kolem. A jako není náhoda, že prezidentu Bushovi došla trpělivost. S tím já bych souhlasil, že mu došla trpělivost. Ale neříkal bych tomu jakoby nutně, že to je nějaká statečná obrana Ameriky před útokem Saddáma Husajna. To je prostě jenom diskurz, který se jakoby hodí, ale ta situace byla trochu složitější. Jako nesmíme zapomenout na to, že opravdu jako rada bezpečnosti ten jeho útok neschválila, jako bylo to jako poměrně závažné porušení mezinárodního práva. Jako tam oni věděli, že tu rezoluci rady bezpečnosti, která by explicitně autorizovala použití síly, tak nedostanou z rady bezpečnosti, proto to stáhli a jakoby začali kolem toho dělat jiné právnické kličky. Jako ta, jako nebylo to rozhodně nijak černobílé, že to, jakým způsobem se to zejména v českých médiích jako takhle prezentuje. Jan BEDNÁŘ, moderátor Plné znění zpráv 16
Já nemluvím o českých médiích. Toto se samozřejmě odehrálo ve všech světových médiích. Co si o tom myslí Lucie Priknerová? O těchto otázkách. Lucie PRIKNEROVÁ, studentka politologie Já si myslím, že ten útok z 11.září byla jenom jedním z aspektů, který pomohl načasovat ten útok. Ten útok, to už asi před pěti lety, než k tomu útoku došlo... Jan BEDNÁŘ, moderátor Teď mluvíte o útoku do Iráku. Lucie PRIKNEROVÁ, studentka politologie Spojené státy deklarovaly, že chtějí svrhnout Saddáma Husajna, že ho chtějí postavit před soud. A myslím si, že Spojené státy tam samozřejmě mají ještě jiné zájmy než boj na vlastní obranu. A tady si skoro nikdo nemyslí, že by tady byla spojitost mezi Al Kajdou a Husajnem. Respektive nebyla ta vazba prokázaná. Jediný snad, kdo si to možná i trochu myslel, byl viceprezident Cheney, respektive byl to takový fanatik poměrně v této myšlence zastával ji tedy vehementně. Ovšem ostatní si to mohli myslet, ale všichni deklarovali, že jako žádná vazba tady prokázána prostě nebyla. Jan BEDNÁŘ, moderátor No v té době nebyla prokázaná, ale to podezření tady samozřejmě bylo. Co si o tom myslí... Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host Já teda, ne, že bych se vytahoval, měl jsem možnost trávit s viceprezident Cheneym jedno odpoledne v autobusu před druhými volbami. A je to velmi komunikativní člověk. A tam vůbec vlastně nešlo o to, že on by to fanaticky chtěl. Obavy byla obrana globálních zájmů Spojených států. Spojené státy mají globální zájem a je to zájem stejný, jako je západní Evropa. Saddám Husajn několikrát dal najevo, že pokud by se na něj sáhlo, takže použije tyto zbraně, které neměl proti Saúdské Arábii a Kuvajtu. To znamená, že by ochromil světovou ekonomiku. To si Spojené státy nemohou prostě dovolit připustit. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host Dobře, ale jenom jakoby, bych to dokončil, tak já bych souhlasil s tím, že je to ochrana globálních zájmů, ale já jsem se ohradil proti tomu, že je to jako součást tedy nutné obrany Spojených států proti nějakému útoku. Jan BEDNÁŘ, moderátor Co je nutná obrana samozřejmě v okamžiku, kdy dojde k takovému teroristickému útoku, ke kterému došlo před deseti lety. To bylo tak něco nepředvídatelného, že devatenáct lidí vlastně napadne zemi, která má dvě stě milionů obyvatel, nebo dneska už tři sta, tak prostě to stačí hrstka nějakých fanatiků, nějakých nadšenců v nějakém smyslu, aby prostě provedli nějaký takovýto čin. A to skutečně se nedalo předvídat, co všechno bude nalezeno v Iráku. Já si myslím, že se to nedalo předvídat. Takže myslím si, že je, minimálně je to tedy sporné. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host Jako k tomu bych jenom dodal, že jako velká část toho plánování se odehrála v Hamburku. Tak to jakoby musela americká armáda obsadit Hamburk, aby zabránila jako tomu plánování. Že to je potom už taková... Jan BEDNÁŘ, moderátor Plné znění zpráv 17
Jak myslíte, že by měl být veden tedy boj s terorismem, o tom hovoříme. Tak jak tedy? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host Jako tam také si myslím, že je to poměrně jasné, že tam jako, říká to spousta bezpečnostních expertů, tam je potřeba se zaměřit na to, s kým bojujeme. Tam se bojuje s organizací Al Kajda. Jako která je jak v Hamburku, tak v Afghánistánu, tak v Nairobi. A je potřeba zaútočit na ty buňky tam, kde jsou. To, že budeme jakoby dělat invaze a plošně obsazovat celé státy, to jako ten problém... Jan BEDNÁŘ, moderátor Jak uděláte invazi na buňku v Nairobi, aniž byste teda obsadil tu zemi, to si nedovedu představit. Že byly v Afghánistánu, o tom se vědělo a proto tam ta válka začala. Že byly v Iráku, tak to se předpokládalo a byla to součást těch důvodů, ale jako jak byste chtěl bojovat, řekněte to, jak byste vy bojoval s tím terorismem? Vy byste vysílal nějaké agenty, nějaké skupiny agentů, dejme tomu, do Nairobi, aby to tam... Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host Tak co si myslíte, že se děje v tom Hamburku? Tam tam prostě musíte komunikovat s těmi spojenci a přijde německá policie a tu buňku pozavírá. Jako a u soudu je odsoudí a zavřou do vězení. Takhle se bojuje se organizacemi tohoto typu. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host A to si jako myslíte, že ty výzvědné služby tohle to předtím nedělaly? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host Dělaly, politická priorita samozřejmě se zvýší, dá se na to víc agentů, jako je potřeba se na to víc soustředit, ale jako představa, že se porazí Al Kajda tím, že se obsadí Irák, pak se teda obsadí Sýrie, pak se obsadí Somálsko... Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Dušan NEUMANN, spolupracovník Českého rozhlasu v USA host Ale vždyť to nikdy nikdo nenavrhoval. Sám jste řekl, že Al Kajdu s tím Irákem nikdo nespojuje. Druhá věc je, je to skutečně nový fenomén. Není to jenom Al Kajda. Je to /nesrozumitelné/ v Egyptě, jsou to extremistické fundamentalistické mohamedánské organizace od Somálska, dneska po Libyi. Bojem s terorismem největší zkušenost má Izrael. Skutečně si nejpropracovanější a stejně to není válka s otevřeným hledím a nikdy nebude. Já k tomu bych řekl větu. Je tak cizí našemu myšlení, že si vzpomínám, že kdysi dávno, když se na to ptali Goldy Meierové, tak pravila, že dokud budou Arabové více nenávidět Židy než milovat své vlastní děti, tak nebude s terorismem konec. Jan BEDNÁŘ, moderátor S terorismem není ani zdaleka konec. Terorismus ta hrozba nadále pokračuje. Jak by se v té válce mělo pokračovat tedy podle Lucie Priknerové? Lucie PRIKNEROVÁ, studentka politologie Plné znění zpráv 18
Já si právě myslím, že ten terorismus, to bylo takové, takový šok, takové překvapení té taktiky, jakoby do té doby samozřejmě Američané znali boj s terorismem, ale když nevěděli, jak tomu čelit a bylo strašně snadné prodat to, že Bush půjde do Iráku, protože to je národní stát, někde leží, můžeme někde cíleně zaútočit. A samozřejmě, Husajn představoval nějaké bezpečnostní riziko, určitě, jak jsme uvedli, tady nebyla spojitost s tou Al Kajdou, ale ta hrůza, že vlastně Spojené státy přesně nevědí kam zamířit tu svoji v podstatě, ty svoje zpravodajce a cíleně zaútočit do těch určitých buněk. Mohla vyprovokovat i to, že ti lidé snáz přijali, když vidí nějaký cíl. Ten terorismus je tak skrytý a má tak ohromný ničivý potenciál, že v podstatě ti lidé nevědí, na jakou stranu se dívat, kde ten nepřítel je. To znamená, že ten Irák byl jakýmsi logickým terčem, no logickým, jakýmsi terčem, na který se dalo zaútočit. Ale právě ta neznalost té taktiky nebo ta nemohoucnost něco dělat v podstatě připravila takovéto dobré období, kdy se dalo útočit i na cíle, které třeba primárně nesouvisely s 11.zářím. Jan BEDNÁŘ, moderátor Zeptám se ještě Kryštofa Kozáka. Vy kritizujete tedy George Bushe mladšího. To je z toho úplně jasné. Jaký máte dojem z toho současného amerického prezidenta, prezidenta Obamy? Domníváte se, že tu situaci, dejme tomu, tak, jak se vyvíjí v Afghánistánu a ta jeho rozhodnutí, že je na správné cestě? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Tak já už jsem to říkal, já jsem prezidenta Obamu jako taky docela kritizoval právě za to jeho rozhodnutí jako navýšit počet vojáků v Afghánistánu. To znamená, že on je pod velkým tlakem. A není možné, jako on zase třeba z politických důvodů on dobře ví, že si nemůže dovolit jakoby prohru. To znamená, že jako je pro něj dobré, že se dokázal jako dopadnout Usáma bin Ládin, ale slovo jako difít, kdyby jako zaznělo v amerických prezidentských volbách, prohráli jsme v Afghánistánu, tak to jako on prohraje to svoje prezidentství. To znamená, že jako je to pravda. Já si nemyslím, že Obama je nějaký superhrdina, že všechno jako zvládne. Jako v Afghánistánu udělal Obama taky samozřejmě chyby. Jan BEDNÁŘ, moderátor Dobře, navýšení těch vojáků, k tomu došlo asi před rokem. A to byla právě zkušenost z Iráku, kdy po tom navýšení těch vojsk v Iráku, bylo možné dovést tu válku k nějakému zdárného relativně konci. Proto došlo k tomu navýšení v Afghánistánu, ale nyní jsme už tedy na jiné, v jiné fázi, kdy naopak je ohlášeno a začíná tedy jakýsi odsun těch vojsk. Domníváte se, že toto je správné? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Jako ten odsun je spíše symbolický. To tady bylo řečeno. Jan BEDNÁŘ, moderátor Ale má pokračovat i v příštím roce. A pak už nemusí být symbolický, když bude pokračovat ještě rok třeba. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Bude záviset na tom, jak se ta situace v Afghánistánu bude... Jan BEDNÁŘ, moderátor Já se vás ptám, jestli souhlasíte s tou politikou, nebo jestli myslíte, že to je špatně. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK Praha Samozřejmě, že pokud by se podařilo jako ty americké síly z toho Afghánistánu dostat jako a zároveň splnit ten politický cíl neprohrát v Afghánistánu, tak je to samozřejmě správně. Jenže jako podle mě se velmi reálně může stát, že se bude snižovat počet vojáků v Afghánistánu a ta situace se tam bude zhoršovat. Jan BEDNÁŘ, moderátor Plné znění zpráv 19
A jak to bude pokračovat potom dál? Jan BEDNÁŘ, moderátor To nikdo samozřejmě neví. Jakoby to lepší řešení by bylo, kdyby se ten počet vojáků snížil a ta situace by zůstala přibližně stejně stabilizovaná, jako je teď. Ale těžko říct. Je dost možné, že se bude spíš zhoršovat. Jan BEDNÁŘ, moderátor Myslím, že náš čas pomalu vypršel. A hodně jsme tedy v této diskusi spekulovali. Hodně jsme se dostali na tenký led, bych řekl, těmito úvahami o tom, co by se stalo, kdyby se stalo něco jiného, než co se ve skutečnosti stalo. Já vám všem děkuji za účast v této diskusi. Bohužel už musíme končit, ale boj s terorismem nekončí a věřím, že se k nějaké podobné diskusi ještě vrátíme. Děkuji vedoucímu katedry amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštofu Kozákovi, dále děkuji spolupracovníku Českého rozhlasu ve Spojených státech Dušanu Neumannovi, studentce politologie Lucii Priknerové a publicistovi Jefimu Fištejnovi. Od mikrofonu se loučí Jan Bednář, na slyšenou, na shledanou. Dáma na Šestce Jana Šmídová 13.9.2011 Týdeník Rozhlas str. 07 Alena Sojková Patří k nejzkušenějším redaktorům Českého rozhlasu 6. Když začala v Praze působit v rámci Českého rozhlasu Svobodná Evropa,záhy se k této redakci v roce 1995 připojila. Ale nebylo to její první angažmá v rozhlase - ješště jako studentka fakulty sociálních věd,jak se tehdy nazývala fakulta žurnalistiky, pracovala jako elévka ve slavné redakci mezinárodního života,kterou vedl její otec Milan Weiner a kde tehdy působily takové novinářské hvězdy jako Věra Šťovíčková,Jan Petránek,LubošDobrovský, Jiří Dienstbier,Karel Kyncl a další. Na vlastní kůži zažila ten přelom z doby krátké relativní svobody do normalizace. Proslulá redakce -a nejen ta - byla rozpráššena,navíc pro Janu Šmídovou nastalo období nevyžádaného odpočinku od novinářské profese. Jako dcera Milana Weinera a praneteř Ferdinanda Peroutky byla v médiích nezaměstnatelná. To byla na druhou stranu i výhoda,protože jsem se vyhnula normalizačním sdělovacím prostředkům a nemusela jsem se s nimi špinit. Alespoň jsem se mohla věnovat svým dvěma malým synům. Až v osmdesátých letech jsem začala díky svým spolužákům pracovat ve Svobodném slově. Tam jsem zažila revoluci,listopadové dny,balkonové scény... To byly hvězdné okamžiky. Korektorna Svobodného slova však byla plná vyhozených novinářů,a i proto jsem záhy přešla do obnovených Lidových novin, vzpomíná Jana Šmídová. Člověk s takovým rodinným zázemím nemůže zůstat lhostejný k veřejnému dění. Když přišel listopadový zlom,,byla Jana Šmídová podle svého názoru docela dobře připravená. Ovšem netušila,jak si kdosi pohraje se jménem jejího syna,který byl 17.listopadu 1989 prohlášen za domněle mrtvého studenta z Národní třídy. Naše štěstí bylo,že Martin sice byl prohlášen za mrtvého,nicméně byl s námi a my jsme věděli,že je naživu. Přesto nás to velmi zasáhlo. Dodnes nevíme,zda to byla nějaká šílená náhoda,nebo předem připravený plán.. I když jsem pak vypovídala před parlamentními komisemi,které se zabývaly vyšetřováním listopadových událostí,stejně dodnes nemám stoprocentní jistotu,co se tenkrát přihodilo a proč v tom figuroval zrovna můj syn. Obávám se,že se už nedožiju toho, abych se dozvěděla,jak to tenkrát vlastně všechno bylo, dodává Jana Šmídová. Na Šestce působí jako vedoucí redakce zpravodajství a aktuální publicistiky a má na starosti zhruba patnáct pořadů,týkajících se politiky a ekonomiky. Vedle pořadů zaměřených na lidská práva a ekologii je pyšná na pořad věnovaný rov-nému postavení žen a mužů Na bělidle. A jaký je její názor na vstřícnost současné české společnosti k ženám? Obecně vstřícná je,nepanuje tu hrubá diskriminace,kterou známe z rozvojového nebo islámského světa. Na druhou stranu - a to je jedno z mých zklamání z polistopadového vývoje - tu dvaa-dvacet let po listopadu mají ženy výrazně nižší platy než muži,ovdovělé seniorky živoří se svým důchodem,což považuji za flagrantní porušení lidské důstojnosti,mladé chytré vzdělané ženy musí věnovat mnohem více úsilí než jejich protějšky tomu,aby se domohly stejného postavení,mladé vzdělané maminky těžce hledají práci,protože v přijímacím řízení dostávají otázky na počet dětí,tedy dotazy,které by správně vůbec neměly padnout. Není dostatek zařízení pro děti předškolního věku,nedostává se péče pro školáky po vyučování... Myslím si,že dnešní mladé ženy to mají velmi těžké,a i proto připravujeme pořad Na bělidle,kde upozorňujeme právě na tyto velmi neblahé jevy a často je srovnáváme s civilizovanější Evropou. Česká republika bohužel z tohoto srovnání Plné znění zpráv 20