Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Lukáš Roztočil Ohrožení omamnými a psychotropními látkami u vybrané skupiny chrudimské mládeže Obor/Předmět/ Katedra: Sociální pedagogika Vedoucí: Ing. Mgr. Jan Dočkal, CSc. 2009 1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem absolventskou práci na téma Ohrožení omamnými a psychotropními látkami u vybrané skupiny chrudimské mládeže zpracoval samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla v případě zájmu pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla zveřejněna v elektronické podobě. 27. dubna 2009 Lukáš Roztočil Poděkování: Rád bych touto cestou poděkoval všem, kteří mi s touto prací pomáhali, jmenovitě pak panu magistru Janu Dočkalovi, který mi tuto práci ochotně a věcně konzultoval. 2

Úvod:...4 1. Drogová scéna ve městě Chrudim...5 1.1. Město Chrudim...5 1.2. Rozhovor s chrudimským protidrogovým koordinátorem...7 1.3. Rozhovor s příslušníkem východočeské protidrogové jednotky policie ČR...8 1.4. Rozhovor s terénním pracovníkem o.s. Laxus...9 1.5. Rozhovor s anonymním zdrojem (drogový uživatel z Chrudimě)...11 1.6. Shrnutí kapitoly:...13 2. Definice vybraných drog a jejich účinky a rizika...13 2.1. Pervitin, metamfetamin...14 2.2. Marihuana, cannabis, THC...15 2.3. Alkohol, ethanol...16 2.4. Cigarety, tabák, nikotin...16 2.5. Závislost, syndrom závislosti...17 2.6. Shrnutí kapitoly...18 3. Zjištění názorových postojů a vztahu k omamným a psychotropním látkám u vybrané skupiny chrudimské mládeže...19 3.1. Definování pojmu vybraná skupina chrudimské mládeže :...19 3.2. Zpracovaný dotazník...21 3.3. Dotazník protidrogového koordinátora...25 3.4. Shrnutí kapitoly:...25 4. Sociální síť v Chrudimi...27 4.1. Komunitní plán sociálních služeb ve městě Chrudim 2008-2011...28 4.2. Oddělení sociální prevence a práce protidrogového koordinátora pro město Chrudim...34 4.3. Občanské sdružení Laxus...35 4.3.1. Historie organizace...35 4.3.2. Cíle organizace...37 4.3.3. Kontaktní centrum Pardubice...37 4.3.4. Terénní program...38 4.3.5. Ambulantní centrum...40 4.4. Občanské sdružení Šance pro Tebe...43 4.4.1. NZDM Futur...44 4.4.2. Terénní program...47 4.5. Shrnutí kapitoly:...48 Závěr:...48 Resumé...50 Seznam použité literatury:...51 Přílohy:...52 3

Úvod: Téma této své práce jsem vybral ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že jsem se narodil ve městě Chrudim a považuji ho za natolik kvalitní místo k životu, že bych zde rád žil i nadále. Druhým důvodem je moje zaujetí problematikou sociální práce s mladými lidmi v oblasti prevence patologických jevů. Oblast prevence patologických jevů spojených s užíváním omamných a psychotropních látek mi pak připadá stále natolik aktuální a z toho důvodu i důležitá, že jsem se rozhodl zabývat se v této práci konkrétně touto problematikou. Jak jsem již uvedl, rád bych v oblasti města Chrudimě žil i v budoucnosti a vzhledem k tomu, že bych se také rád uplatnil ve výše zmiňovaném oboru, viděl jsem, při výběru tématu pro absolventskou práci, v tomto konkrétním tématu potenciál pro případné pracovní podklady a knowhow ve své budoucí profesní kariéře. Zda se mi to povedlo, lze posoudit na následujících stránkách. Cílem práce je zmapovat možnou míru ohrožení omamnými a psychotropními látkami u vybrané skupiny chrudimské mládeže. Dále pak zmapovat síť sociálních služeb, zabývajících se touto problematikou a zjistit, zda je tato síť dostatečná, či nikoli. Pro tyto účely jsem provedl dotazníkové šetření u vybrané skupiny chrudimské mládeže, spolu se sérií rozhovorů s pracovníky vybraných institucí zabývajících se danou problematikou a rozhovor s uživatelem drog z prostředí města Chrudimě. K dispozici mi byl poskytnut také zpracovaný dotazník protidrogového koordinátora pro město Chrudim, který prováděl dotazníkové šetření u téměř (viz níže) stejné skupiny chrudimské mládeže na podobné téma. Dále jsem pak vyhledal a zpracoval materiály z odborné literatury spolu s údaji o jednotlivých institucích a jejich činnostech, doplňujících můj výzkum. První kapitola se pokouší alespoň orientačně zmapovat chrudimskou drogovou scénu. Je zde uvedena charakteristika pojmu město Chrudim, spolu se zpracovanými rozhovory s protidrogovým koordinátorem města Chrudimě, příslušníkem protidrogové jednotky PČR pro východočeský kraj Toxitým, terénním pracovníkem o.s. Laxus a s drogovým uživatelem z Chrudimě. Druhá kapitola popisuje vybrané omamní a psychotropní látky spolu s jejich účinky a riziky plynoucími z jejich užívání. Třetí kapitola se pokouší o zjištění názorových postojů a vztahu vybrané skupiny chrudimské mládeže k omamným a psychotropním látkám. Je zde definován pojem vybraná skupina chrudimské mládeže, spolu se zpracovaným dotazníkovým šetřením. K doplnění a porovnání jsou zde uvedena též data z výše zmiňovaného dotazníku protidrogového koordinátora. Poslední kapitola pak mapuje síť sociálních služeb zabývajících se prací s mladými lidmi v oblasti prevence patologických jevů nebo prací s drogovými uživateli. 4

1. Drogová scéna ve městě Chrudim Zmapování drogové scény města Chrudim je pro tuto práci stěžejní. Chceme-li zjistit, jaká je míra potenciálního ohrožení omamnými a psychotropními látkami u chrudimské mládeže, je důležité se zorientovat, jakým způsobem se v Chrudimi drogy distribuují, jaká je zde dostupnost, v jaké míře jsou zde drogy rozšířeny, ale také jak je tato scéna zabezpečena ze strany institucí zabývajících se touto problematikou. Pro tento účel jsem provedl několik rozhovorů jednak s pracovníky takovýchto institucí, ale také s dlouhodobým uživatelem, který mi k rozkrytí drogové scény může poskytnout podrobnější informace oproti výše zmiňovaným pracovníkům institucí zabezpečujících sociální síť pro lidi zajímající se o drogovou problematiku, ať již jde o mladé lidi seznamující se s touto problematikou, příležitostné experimentátory, a nebo dlouhodobé uživatele. 1.1. Město Chrudim Pro definování pojmu město Chrudim" jsem využil materiálů poskytnutých na oficiálních stránkách města Chrudimě. Tyto informace jsou poskytnuty v sekci Návštěvník a poskytují základní informace o městě Chrudim (geomorfologické údaje, infrastruktura, administrativní členění, sociální zabezpečení apod.). Z těchto informací je čitelné nejen jak je na tom Chrudim po těchto jednotlivých stránkách, ale také jakým způsobem o sobě Chrudim podává informace tedy otevřenost vůči okolnímu světu a jak jsou pro ně jednotlivé vybrané oblasti důležité. Pro tuto práci jsem provedl výběr okruhů informací z výše zmiňovaných stránek tématicky vhodných pro zadané téma. Jde především o informace určující počty obyvatel, škol, možnosti mimoškolních aktivit a zdravotní a sociální sítě tedy informace přibližně ilustrující podmínky pro život (nejen) mladého člověka v Chrudimi. Obyvatelstvo V 60. letech 20. stol. měla Chrudim přes 15 tisíc obyvatel. V 70. a 80. letech docházelo ke stálému nárůstu počtu obyvatel, především v části Chrudim III a IV, kde je koncentrována panelová výstavba a bytové domy. Od 80. let minulého století se počet obyvatel stabilizuje, což souvisí se zastavením výstavby sídlišť a celkovou stagnací růstu populace v Československé, resp. České republice. K 31.12.2003 činil počet obyvatel 23 683. 5

Nejlidnatější je část Chrudim IV s 9 485 obyvateli, dále Chrudim III (7 688 obyvatel) a Chrudim II (5 460 obyvatel). Vestec, Vlčnov a Topol jsou nejmenší části města (do 300 obyvatel) s venkovským charakterem osídlení, obyvatelé se z nich postupně stěhují do centra města, za bydlením a lepším dopravním spojením. Medlešice naopak jako největší z přilehlých částí obyvatelstvo neztrácejí, trvale v nich přebývá okolo 500 lidí. 1 Struktura obyvatelstva k 1. 1. 2009 2 Počet bydlících obyvatel 23 173 Z toho muži 11 306 ženy 11 867 Z toho muži 0 14 let 1 714 ženy 0 14 let 1 516 muži 15 59 let 7 456 ženy 15 59 let 7 482 muži 60 a více let 2 136 ženy 60 a více let 2 869 Školství 3 Ve městě je: 5 základních škol 1 speciální základní škola 1 základní umělecká škola 6 středních škol: Gymnázium Josefa Ressela (od roku 1863), www.gjr.cz; Obchodní akademie (od roku 1882), www.chrudim.cz/obchakcr; Střední průmyslová škola strojnická (od roku 1951),www.sweb/spss-cr.cz; Vyšší odborná škola, Střední zemědělská škola (od roku 1862 a střední odborné učiliště od roku 1967) a Vyšší odborná škola, www.szes.chrudim.cz; Střední 1 http://www.navstevnik.cz/o-chrudimi/zakladni-informace/ staženo 7. dubna 2009 2 tamtéž 3 tamtéž 6

zdravotnická škola a sociální Chrudim, www.szs.chrudim.cz; SOŠ a SOU obchodu a služeb,www.sos-sou.chrudim.cz 3 soukromé školy: 1. Soukromá škola jazyků (od roku 1990), www.skolajazyku.cz; Hotelová škola Bohemia s. r. o. (od roku 1992), www.hotelovaskola.chrudim.cz; Jazyková škola Jany Trubákové (od roku1994) 1střední odborné učiliště Školy s větším počtem studentů ze vzdálenějších lokalit mají domovy mládeže, kde jsou studenti přes týden ubytováni. Mimoškolní činnost Ve městě působí Dům dětí a mládeže (www.ddm.xf.cz), jehož zřizovatelem je Pardubický kraj. Zabývá se pravidelnou zájmovou činností (kroužky a kluby), příležitostnou zájmovou činností (víkendové akce, přednášky, kurzy, besedy, výlety, výstavy apod.), pořádáním okresních kol postupových soutěží, vyhlašovaných pro ZŠ a SŠ MŠMT, podílem na soutěžích jiných vyhlašovatelů, prázdninovou činností (zimní a letní tábory), spontánní činností (nabídka aktivit pro veřejnost) a odbornou činností (práce s talenty). 4 Zdravotnická a sociální péče Ve městě je nemocnice, v níž je k dispozici 476 lůžek (350 nemocničních a 126 ošetřovacích léčebna dlouhodobě nemocných), 15 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 7 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, 21 ordinací stomatologů, 4 ordinace gynekologů, 33 ordinací lékařů specialistů, 5 lékáren, 3 domy s pečovatelskou službou, 4 rehabilitace. 5 1.2. Rozhovor s chrudimským protidrogovým koordinátorem Při zpracování tohoto tématu jsem se dostal až ke chrudimskému protidrogovému koordinátorovi a sociálnímu asistentovi v jedné osobě, panu Zdeňku Jiráskovi. Je to velice sympaticky vyhlížející muž ve středních letech, který tuto práci v Chrudimi vykonává již 13 let. V rozhovoru, který jsem s ním vedl, se stručně vyjádřil k situaci protidrogové prevence v Chrudimi. Vlastní činnost protidrogového koordinátora je popsána v kapitole zabývající se zmapováním sítě sociálních služeb v Chrudimi. 4 http://www.navstevnik.cz/o-chrudimi/zakladni-informace/ staženo 7. dubna 2009 5 tamtéž 7

Z rozhovoru s panem Jiráskem vyplynulo, že ze strany policie o problematiku prodeje drog mladým lidem v Chrudimi není postaráno tak, jak by mělo. Podle jeho slov se o tento druh trestné činnosti státní policie příliš nezajímá a spíše to přenechává městské policii (např. problematika prodeje alkoholu mladistvým), která na takovouto činnost nemá dostatečné kapacity. V otázkách sociálních služeb zabývajících se problematikou drog a protidrogové prevence, pan Jirásek tvrdí, že situace není nijak zlá. Chrudim je podle jeho slov malé město a institucí zabývajících se alespoň okrajově touto problematikou, zde není málo. Nedostatky pan Jirásek vidí spíše v personálním zajištění, které podle něho není dostačující - co se počtu pracovníků v této oblasti týká. Dále pak vidí drobné nedostatky v současném umístění jeho kanceláře v budově MěÚ Chrudim. Podle jeho slov zaznamenal jeho úřad po přesunu sem jistý úbytek klientely. Pan Jirásek si to vysvětluje tím, že ne všichni jeho klienti jsou ochotni za ním docházet na úřad kde je velké množství lidí, úředníků a je zde zmatek. Z rozhovoru s panem Jiráskem tedy vyplynulo, že je pokrytí sítě sociálních služeb v oblasti protidrogové prevence a návaznost na další služby pro drogové uživatele dostačující. Nikoli už jeho personální zajištění. Policie se o tuto problematiku příliš nezajímá, tudíž je zde postavení nestátních občanských sdružení, spolu s oddělením prevence kriminality městského úřadu Chrudim, stěžejní. 1.3. Rozhovor s příslušníkem východočeské protidrogové jednotky policie ČR Po rozhovoru s panem Jiráskem jsem se vydal k odborníkovi na drogovou problematiku v rámci státní policie, k panu Havelkovi. Pan Havelka je členem Toxitýmu - východočeské skupiny policistů specializujících se na ilegální činnost spojenou s výrobou, distribucí a držením nelegálních drog zřízené dne 1. září 2001 rozkazem ředitele Policie ČR správy Východočeského kraje. 6 Situace je taková, že se státní policie touto problematikou zabývá, problém je však v tom, že na to nemá potřebné kapacity. Pan Havelka je jediným(!) pracovníkem státní policie zabývajícím se protidrogovou činností pro celý chrudimský okres (již zaniklá instituce pouze ilustrativní pojmenování určující rozsah oblasti). 6 http://www.policie.cz/clanek/specializovany-pracovni-tym-toxi-862934.aspx - staženo 11. dubna 2009 8

Pan Havelka mně ani nemohl poskytnou mnoho informací ohledně činnosti státní policie v této oblasti. Souborné statistiky drogových případů nejsou pro chrudimskou oblast jako takovou zpracovávány a podle slov pana Havelky by pro tuto práci neměly větší informativní charakter z toho důvodu, že je tato trestná činnost tzv. skrytá a může pouze ilustrovat činnost policie, nikoli samotnou drogovou scénu. Na dotaz, čím se toto oddělení nejvíce zabývá, uvedl, že jde především o snahu potírat nelegální výrobu omamných a psychotropních látek jako je (převážně) např. pervitin. Na otázku, jakou měrou se zajímá policie ČR o v současné době velice rozšířenou drogu (a to hlavně mezi mladými lidmi), kterou je marihuana, odpověděl, že co se marihuany týká, jde policii především o potírání velkých pěstíren, které jsou určeny pro velkovýrobu za účelem nelegálního prodeje a zisku z něho. Oproti tomu pan Havelka naznačil, že se policie nemůže zabývat každým malopěstitelem, který si někde na zahrádce pěstuje pár kytiček. V souvislosti s touto otázkou uvedl pan Havelka také, že se v poslední době (cca několik měsíců) začínají množit ohlášení ze stran učitelů na základních a středních školách s podezřením, že se u nich ve škole marihuana vyskytuje a dokonce, že se s ní obchoduje přímo v prostorách školy. Dále také učitelé uvádějí podezření, že jejich studenti chodí na vyučování pod vlivem této drogy. Pan Havelka uvedl, že je tento fenomén sledován krátce, tudíž se nedá říci, zda jsou tato podezření podložená, či nikoli. Podle jeho slov může také jít o nějaké vnitřní nařízení z Ministerstva školství pro učitele, aby se touto problematikou více zabývali. Pan Havelka uvedl, že v současné době je podle jeho zkušeností trend v užívání drog takový, že počty lidí alespoň experimentujících s drogami stoupají a věk experimentátorů a uživatelů se snižuje. Co se dlouhodobějšího vývoje týče, podle pana Havelky se situace změnila v tom, že dříve bylo méně výrobců, kteří vyráběli tzv. ve velkém, ale dnes je situace taková, že existuje velké množství výrobců, kteří (např. pervitin) vaří podomácku v menším množství podle aktuální poptávky. 1.4. Rozhovor s terénním pracovníkem o.s. Laxus Další, koho jsem oslovil, byl terénní pracovník Občanského sdružení Laxus, které poskytuje sociální služby drogovým uživatelům v celém Pardubickém kraji, Tomáš. 9

Od Tomáše jsem se dozvěděl, že se v rámci prvního kontaktu s uživatelem zjišťuje druh drogy a způsob aplikace. Terénní pracovníci o.s. Laxus zjistili, že nejvíce jejich klientů aplikuje drogy intravenózně. To ale může být (ale také nemusí), podle Tomáše, také tím, že se při terénní práci orientují velkým dílem na intravenózní uživatele skrze službu Harm-Reduction, spočívající (nejen) ve výměně použitých injekčních stříkaček. Dále je pak, podle Tomášovi zkušenosti, nejvíce užívanou drogou bezkonkurenčně pervitin, který je snadno dostupný a levný, z důvodu relativně snadné přípravy a reálně snadného přístupu k surovinám potřebným pro takovouto výrobu. Další drogou, která je mezi chrudimskými uživateli hojně zastoupena, je marihuana. Na dotaz, zda má osobní zkušenost s někým, kdo by ho jako terénního pracovníka oslovil na ulici, protože by měl problém s užíváním marihuany, odpověděl, že takovou zkušenost prozatím nemá, protože takovýto uživatelé dojíždějí spíše do kontaktního centra o.s. Laxus v Pardubicích. Na konkrétní dotaz, jaká je v Chrudimi situace týkající se uživatelů drog, Tomáš odpověděl, že jsou počty uživatelů využívajících službu terénní sociální práce v Chrudimi relativně nízké. Ale zároveň jedním dechem dodal, že tato situace může být způsobena (s velikou pravděpodobností) tím, že je zde možnost dojíždět do blízkého kontaktního centra o.s. Laxus v Pardubicích (cca 15 km), kde mají větší záruku anonymity. Problémy s pohozenými stříkačkami, které by mohly mít potenciál patologického jevu, se v Chrudimi téměř nevyskytují. Podle Tomášových slov se pohozená, použitá stříkačka objeví v Chrudimi pouze občas a v takovém případě je o.s. Laxus domluvené s městskou policií Chrudim, která je kontaktuje a oni si pro kontaminovaný materiál přijedou. Je důležité zmínit, že ne v každém případě musí být původce pohozené stříkačky drogový uživatel. Pro srovnání uvádím statistiky, které byly pořízeny v rámci dvouletého působení terénních pracovníků. Údaje jsou z celého Pardubického kraje(!). V roce 2007 bylo vyměněno 538 jehel. Terénní pracovníci absolvovali 88 osobních kontaktů, z toho 19 výměnných. Bylo kontaktováno 11 klientů přímých, 2 sekundární (skrytí klienti) a 11 prvokontaktů. Celkem bylo v roce 2007 osloveno 50 lidí. V roce 2008 bylo vyměněno 498 setů při 83 výjezdech po celém Pardubickém kraji. Bylo navázáno 51 osobních kontaktů, z toho 31 výměnných. Bylo kontaktováno 23 klientů přímých, 27 sekundárních a 12 prvokontaktů. Celkem bylo v roce 2008 osloveno 173 lidí. 10

V tomto dvouletém období je patrný vzestupný trend počtu lidí využívajících službu a frekvence výměn použitých jehel. Množství vyměněných jehel při jednotlivých výměnách se oproti tomu snižuje. 1.5. Rozhovor s anonymním zdrojem (drogový uživatel z Chrudimě) Na doplnění této kapitoly jsem provedl rozhovor s člověkem žijícím v Chrudimi, který je dlouholetým uživatelem omamných a psychotropních látek. Budu mu říkat pan Zdroj. Pan Zdroj je téměř třicetiletý mladý muž z Chrudimě, který se pohybuje v chrudimské drogové scéně již téměř dvanáct let a je tedy dobře obeznámen nejen se současnou situací, ale také s její relativně krátkou, ale - díky nedávnému politickému vývoji (je myšlena sametová revoluce a společensko-politický vývoj po ní) v této zemi a jeho vlivu na celkové uvolnění společenské morálky a rozvoji možností - bohatou historií. Pan Zdroj se seznámil s drogami paradoxně ne v Chrudimském prostředí, ale v rámci vojenské instituce - na vojně. Zde začal užíváním heroinu. Další vývoj jeho drogové kariéry byl ovlivněn jeho vazbami na subkulturu chrudimských občanů, která má k drogám pozitivní vztah. Pan Zdroj uvedl, že co se chrudimské drogové scény týká, probíhá zde klasický model nabídky a poptávky, kdy se prodává především to, o co je největší zájem (především pervitin a marihuana) a v případě poptávky je skupina místních dealerů ochotná a schopná sehnat téměř cokoli, tzv. na objednávku. Přímo na ulici se podle jeho slov ilegální drogy prodávají spíše sporadicky, pokud vůbec - vzhledem k tomu, že je Chrudim malé město se všemi aspekty maloměsta znesnadňujícími anonymní prodávání drog v ulicích města. Drogy se v Chrudimi prodávají především v bytech, kde obvykle žije menší komunita uživatelů-dealerů a lidí jim blízkých (partneři, přátelé). Domluva funguje převážně skrze mobilní telefony přes známosti, které vědí, kde se dají drogy sehnat. Člověk, který takovéto známosti nemá, může, podle pana Zdroje, sehnat drogy v Chrudimi v určitých konkrétních podnicích, kde se pohybuje výše zmiňovaná subkultura sympatizující s drogami. Jde především o hospody, diskotéky, apod. 11

V letních měsících se pak tito lidé pohybují po různých hudebních festivalech, techno-karnevalech apod. Pan Zdroj uvedl, že on sám zná v Chrudimi minimálně 4-5 dealerů ilegálních drog. Podle slov pana Zdroje se v Chrudimi užívají ilegální drogy jednak na bytech, kde žije např.nějaká menší komunita (viz. výše), ale i v různých nonstopech, kde může uživatel v klidu prožít svůj drogový zážitek (v případě stimulujících drog zde může strávit celou noc), v hospodách, kde se schází výše zmiňovaná chrudimská subkultura (v takových případech jde povětšinou o užívání marihuany a jiných společenských drog). Dále se pak ilegální drogy užívají na různých akcích typu techno-párty, hudební akce apod. Nejvíce se, podle pana Zdroje, v Chrudimi užívá pervitin, marihuana, extáze, LSD ve formě tripů, lysohlávky, toluen a občasně i heroin. Tyto drogy se získávají buď přímo od chrudimských dealerů, nebo od zdroje napojeného na dealery z blízkých Pardubic (cca 15 km), nebo přímo od pardubických dealerů, kteří jsou (vzhledem k poloze Pardubic, které jsou přímo na tepně mezi Prahou a Brnem) lépe zásobeni, než Chrudimští dealeři. Pan Zdroj uvedl, že ví minimálně o dvou vařičích pervitinu přímo v Chrudimi. Na otázku, zda se v Chrudimi prodávají ilegální drogy mladistvým ve věku mezi 15-18, odpověděl pan Zdroj, že ano. Jednak jde o mladé lidi z oblasti sociálně vyloučené komunity v Chrudimi, dále pak o mladé lidi sympatizující s drogovou subkulturou. Podle slov pana Zdroje se v Chrudimi objevuje i fenomén nabízení drog mladým dívkám, za účelem snadnějšího získání si dívky pro sexuální styk. Podle slov pana Zdroje se v Chrudimi vyskytují uživatelé-bezdomovci jen sporadicky. Existuje zde malá komunita stálých chrudimských bezdomovců, ale ti užívají ilegální drogy jen nárazově, nejvíce užívají alkoholické nápoje. Požádal jsem pana Zdroje, aby v krátkosti zhodnotil vývoj chrudimské drogové scény z pohledu jedenáctiletého uživatele. Pan Zdroj uvedl, že se situace za posledních deset let změnila v tom, že jsou dnešní mladí lidé více informovaní v otázce drog, takže s drogami v dnešní době experimentují především lidé, kteří to samy chtějí a většinou již znají rizika tohoto užívání. Situace se podle něj také změnila v tom, že v dnešní době jsou drogy méně kvalitní s různými příměsemi, které dělají drogu nebezpečnější pro zdraví uživatele. 12

1.6. Shrnutí kapitoly: Město Chrudim je počtem svých obyvatel spíše malé město s relativně velkým počtem mladých lidí. Z oficiální nabídky mimoškolních aktivit města vyplývá, že pokud se daný mladý člověk (např.) nerad podílí na organizovaných činnostech, jakými jsou pravidelné zájmové činnosti (kroužky a kluby) nebo příležitostné zájmové činnosti (víkendové akce, přednášky, kurzy, besedy, výlety, výstavy apod.), nemá mnoho možností co podnikat (reálně je zde však více možností, které oficiální stránky města prozatím pominuly skate park, krytý bazén, kryté kluziště a další ). Podle protidrogového koordinátora města Chrudimě je zde zabezpečení sítě sociálních služeb starajících se o prevenci patologických jevů a poskytujících služby drogovým uživatelům pro potřeby města Chrudimě dostatečné, pouze lidí je málo, což potvrzuje i to, že on sám je ve svém úřadu osamocen. Stejně tak policista z protidrogového útvaru policie ČR pro město Chrudim. Personální stav pardubické pobočky o.s. Laxus je, podle mého názoru a vzhledem k počtu měst a rozlehlosti oblasti, ve které poskytují své služby, také nedostatečný (viz kapitola mapující síť sociálních služeb v Chrudimi). Podle názoru policisty z protidrogového útvaru se věk experimentátorů s drogami snižuje a jejich počet se zvyšuje. Prodej drog mladistvým potvrdil i anonymní zdroj, který se v chrudimské drogové scéně pohybuje již několik let. Podle všech dotazovaných zdrojů se v Chrudimi z dostupných (ilegálních) drog nejvíce užívá pervitin, což je vysoce návyková a z toho důvodu i nebezpečná droga. Dále jsou zde pak velmi frekventované drogy: marihuana, alkohol a cigarety. O možných rizicích a patologických jevech těchto drog pojednává další kapitola 2. Definice vybraných drog a jejich účinky a rizika Tato kapitola se zaměřuje na odborný popis jednotlivých vybraných drog, které jsou v současné době přímo aktuální pro chrudimskou drogovou scénu. Jde o stručný popis drogy, její účinky a rizika související s užíváním dané látky, podle dostupné odborné literatury. V závěru kapitoly je také uveden stručný popisek k fenoménu závislosti. 13

2.1. Pervitin, metamfetamin N-methyl amfetamin, látka ze skupiny amfetaminů. U nás nejrozšířenější, nejvíce užívaná stimulační droga, označovaná běžně jako pervitin (slangově piko, peří, perník, péčko). Téměř vždy také u nás vyrobená domácími vařiči z většinou volně prodejných léků, proti nachlazení obsahujících pseudoefedrin (např. Nurofen Stopgrip, Modafen, Disophrol, Rinopront, dříve Solutan), nebo ve velkém z efedrinu. Prodává se ve formě bílého prášku, někdy mírně dohněda nebo růžova zbarveného příměsí jódu použitého při výrobě. V ČR je obvykle distribuován v podobě psaníček prášek je zabalen do obdélníčku poskládaného papíru. Obvyklá dávka je 100 mg, V poslední době je metamfetamin hojně vyráběn i v jiných zemích, např. USA jako Ice nebo Holandsku pod obecným označením Speed. Tak jako v zahraničí jiné spídy speeds amfetaminy, může být mino jiné užíván jako párty droga (většinou šňupáním) namísto tablet Extáze, které jsou většinou dražší a účinkují kratší dobu; může být také podobně přidáván do u nás vyrobených tablet Extáze. Na rozdíl od Extáze jde však jednoznačně o drogu s mnohem vyšším potenciálem ke vzniku závislosti. Při chronickém užívání je většinou aplikován nitrožilně, závislý postupně opouští vzorce užívání obvyklé na house-parties. 7 Účinky a rizika Přitažlivé účinky pro uživatele jsou pocity psychické a fyzické pohody, síly a důvěry, radostná nálada až euforie, zvýšená čilost a energie, snížení pocitu hladu a únavy, redukce potřeby spánku, zvýšená výkonnost při fyzické a psychické práci (vyhledávají studenti, sportovci, a sportovkyně, řidiči, pracující v noci, vojáci atd.) Charakteristický fyzický efekt amfetaminu při nízké dávce je prohloubené dýchání a zvýšená srdeční činnost, zvýšený krevní tlak a tělesná teplota pocení, rozšíření zorniček, sucho v ústech, průjem, ztráta chuti k jídlu. Vyšší dávky zintenzivňují výše uvedené znaky a typický důsledek je hovornost, pocit síly, zvýšená bdělost, ostražitost, nespavost, změněné mínění vlivem drogy. Chronické užívání obvykle způsobuje osobnostní změny a změny chování, neobvyklé chování, vznětlivost, agresivitu občas vedoucí až k panické paranoidní psychóze (amfetaminová psychóza). Vysazení látky i uživatelů vysokých dávek nebo závislých vede k depresivní náladě, únavě, poruchám spánku a zvýšenému snění. 8 7 Kalina a kol. Mezioborový glosář, 79 8 Kalina a kol. Mezioborový glosář, 15 14

2.2. Marihuana, cannabis, THC V Jednotné úmluvě OSN o omamných drogách z r. 1961 ( Single Convention on Narcotic Drugs ) je marihuana definována jako květové nebo plodové vrcholky cannabisové rostliny, ze kterých nebyla extrahována pryskyřice, zatímco hašiš je oddělená pryskyřice ať zpracovaná nebo čištěná, získaná z cannabisové rostliny. Cannabisová intoxikace vytváří pocity euforie, lehkosti a obvykle zvýšenou společenskost. Narušuje schopnosti řízení motorových vozidel a dalších odborných činností, narušuje krátkodobou paměť, soustředěnost, reakční čas, schopnost učení, motorickou koordinaci, hloubku vnímání, periferní vidění a vnímání času. Cannabis je někdy konzumován společně s alkoholem jejich účinky na tělo a psychiku se sčítají. Účinky a rizika Užívání cannabisu může provokovat propuknutí nebo relaps schizofrenní psychózy. Dále jsou při intoxikaci cannabisem popsány stavy náhlé úzkosti, panických stavů a akutních bludných stavů, které obvykle pominou během několika dnů. Při pravidelném kouření cannabisu jeho užívání způsobuje respirační problémy a je zde riziko onemocnění rakovinou plic. Cannabisoidy jsou rozpustné v tucích a proto jejich vyčištění (z organismu) je typicky pomalé. THC (tetrahydrocannabinol) a jeho metabolity mohou být detekovány v moči i po dobu několika týdnů po použití cannabisu. Zatímco cannabis je kontrolován Jednotnou úmluvou o omamných drogách od roku 1961, THC je kontrolováno teprve od roku 1971 na základě Úmluvy OSN o psychotropních látkách ( Convention on Psychotropic Substances ). Strany zavázané v úmluvě musí omezit užívání THC na vědecké využívání a velmi limitovat medicínské využívání. Cannabis se v současnosti terapeuticky využívá nebo zkouší v léčení glaukomu, jako prostředek proti zvracení při léčbě rakoviny chemoterapií, v pokročilých stádiích AIDS, u roztroušené sklerózy a Alzheimerovy choroby. 9 9 Kalina a kol. Mezioborový glosář, 23-24 15

2.3. Alkohol, ethanol V chemické terminologii jsou alkoholy velká skupina organických sloučenin obsahující jeden nebo více hydroxylových (-OH) skupin. Neodborný termín alkohol typicky poukazuje na ethylalkohol (ethanol). Ethanol (C2H5OH) je hlavní psychoaktivní složka alkoholického nápoje. V širším slova smyslu je termín alkohol používán jako odkaz na alkoholický nápoj. Účinky a rizika Alkohol je látka se sedativně hypnotickými účinky, podobnými jako u barbiturátů. V mnoha vyvinutých společnostech je alkohol rekreační drogou pro mnoho lidí, ale důsledkem jeho nadužívání je široká škála vážných poškození. Nepřiměřené užívání alkoholu je spojováno s poruchami v rodině, násilím, zneužíváním dětí, sexuálním násilím, silničním nehodám a řadou akutních a chronických onemocnění. Intoxikace může mít za následek otravu, dokonce smrt; dlouhodobé nadužívání vede k závislosti a organickým duševním poruchám. Pokud je alkohol užit s jinými látkami ovlivňující centrální nervový systém, např. opiáty, je zde velké riziko smrti z předávkování. Odborníci z různých zemí mají obvykle různé názory na to, jaká míra a typ užívání alkoholu již přináší riziko vážného onemocnění či poškození. 10 2.4. Cigarety, tabák, nikotin Upravené sušené listy Nikotiana Tabacum, lilkovité rostliny, která se pěstuje v mnoha zemích. Její hlavní psychoaktivní složka je nikotin. Spolu s alkoholem je tabák nejrozšířenější legálně užívaná droga. Obvykle se kouří ve formě cigaret a doutníků, také je možné ho žvýkat, polykat a šňupat (v této formě má slabě budivé účinky). Tabák, především kouřený tabák, má vysoký potenciál závislosti a je příčinou mnoha úmrtí na srdeční choroby a rakovinu plic. Tzv. pasivní kuřáky ohrožuje rakovinou plic kouření druhých lidí. Kromě nikotinu obsahuje tabákový kouř řadu dalších látek škodlivých zdraví, především dehet, kysličník uhelnatý a nitrosaminy. Ve zpracovaném tabáku lze objevit zbytky chemických látek, např. pesticidů, které rovněž poškozují zdraví. 11 10 Kalina a kol. Mezioborový glosář, 13 11 Kalina a kol. Mezioborový glosář, 106 16

Účinky a rizika Nikotin Alkaloid, který je hlavní psychoaktivní látkou tabáku. Má jak stimulační, tak subjektivně uvolňující účinek. U některých osob zvyšuje bdělost a kapacitu zaměření pozornosti. U jiných snižuje úzkost a pohotovost k podráždění (iritabilitu), také snižuje chuť k jídlu. Dlouhodobé užívání nikotinu se stává kompulzivní. Odvykací syndrom se projevuje dystrofií, depresemi, nespavostí, bušením srdce, podrážděností, zhoršením koncentrace, úzkostí Dlouhodobé užívání tabákových výrobků muže způsobit nádory plic, dutiny ústní, hrtanu a močových cest, srdeční onemocnění, chronickou bronchitidu nebo rozedmu plic a jiné somatické poruchy. 12 2.5. Závislost, syndrom závislosti Závislost (dependance) a syndrom závislosti je definován v ICD-10 jako soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, který se vyvíjí po opakovaném užití látky a který typicky zahrnuje následující prvky: - Silné přání užít drogu, nutkavá potřeba - Porušené ovládání při jejím užívání, ztráta volní kontroly - Přetrvávající užívání i přes škodlivé následky, neschopnost odpoutat se navzdory tělesným i duševním komplikacím - Priorizace drogy před všemi ostatními aktivitami závazky, převažující orientace na životní styl s drogou, její shánění a zotavování se z jejího účinku - Zvýšená/snížená tolerance - Odvykací stav při nedostatku či vysazení drogy Pro diagnózu závislosti je zapotřebí přítomnost minimálně tří z uvedených kritérií. Syndrom závislosti může být: pro specifickou látku, pro třídu látek nebo pro širší spektrum farmakologicky odlišných psychoaktivních substancí. Termíny závislost a syndrom závislosti mají podporu WHO, která doporučuje jejich používání místo termínu toxikománie (addiction) 13 Toxikománie, toxikoman (addiction, addict) 12 Kalina a kol. Mezioborový glosář, 71 13 Kalina a kol. Mezioborový glosář, 117 17

Jeden z nejstarších a obvykle užívaných termínů k popisu a vysvětlení fenoménu dlouhodobého zneužívání drog. Je definován jako opakované užívání psychoaktivní látky nebo látek v míře, kdy je uživatel (toxikoman) periodicky nebo chronicky intoxikovaný, má nutkání k užití dané psychoaktivní látky, činí mu velké problémy úmyslně zastavit nebo změnit její užívání a má tendenci získat danou psychoaktivní látku téměř každým způsobem. Klíčovým indikátorem toxikománie byla obvykle zvýšená tolerance výskyt odvykacího (abstinenčního) syndromu, což zároveň patří ke kritériím závislosti stejně jako nutkavé užívání. Závislost je jinak považována za samostatnou nemoc, oslabující a postupující onemocnění založené na farmakologickém efektu drogy, pro které je jedinou léčbou úplná abstinence. S tímto pohledem se nejvíce ztotožňují svépomocné organizace jako např. Anonymní alkoholici a Anonymní toxikomané. Toxikomanie (addicion) není diagnostický termín v ICD-10, je stále široce používaný profesionály a obecně veřejností. V roce 1960 WHO doporučila, aby termín toxikománie (addiction) byl opuštěn ve prospěch termínu závislost (dependance), která může existovat v rozmanitých stupních. 14 2.6. Shrnutí kapitoly Jak je z výše citované odborné literatury viditelné, každá z uvedených drog (ať již jde o tzv. drogy měkké či tvrdé ), které jsou v drogové scéně (nejen) v Chrudimi nejrozšířenější, s sebou nese různá rizika sociálně patologických jevů pro život člověka, a to nejen při dlouhodobém užívání. Jde nejen o rizika poškození fyzického zdraví, ale také duševního zdraví, sociální situace, ekonomické situace a v konečné situaci může vést až ke smrti. Jedním z určujících symptomů dlouhodobějšího užívání jakékoli drogy je pak závislost. Ta do značné míry omezuje člověka v jeho svobodném rozhodování a konání. Na druhou stranu ale jejich užitím člověk může (kvalitní a příjemný zážitek není nikdy u konkrétního jednotlivého užití 100% jistý!) získat pocity (alespoň na okamžik), které mohou být (nemusí) příjemné a jedinečné. Záleží na každém daném jedinci, zda je ochoten tato rizika pro tento prchavý zážitek podstoupit. I proto je důležitá celistvá informovanost mladých lidí, kteří mohou být k užívání drog (např. ideově, či vlivem okolí apod.) náchylnější. V další kapitole 14 Kalina a kol. Mezioborový glosář, 111-112 18

tato práce zjišťuje, jaké názorové postoje vůči drogám zastává vybraná skupina chrudimské mládeže. 3. Zjištění názorových postojů a vztahu k omamným a psychotropním látkám u vybrané skupiny chrudimské mládeže Tato kapitola stručně popisuje vlastní výzkum prováděný na vybrané skupině chrudimské mládeže. Tento výzkum se snaží o reprezentativní zjištění názorových postojů k problematice drog u dané skupiny chrudimské mládeže, u které je riziko budoucího kontaktu s drogou výrazné (viz níže). Zároveň se také tento výzkum zajímal o způsoby trávení volného času a sociální okolí, které je pro daného jedince určující. 3.1. Definování pojmu vybraná skupina chrudimské mládeže : O zpracování tohoto dotazníku jsem požádal 6 klientů Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM) Futur, kde jsem byl na své měsíční blokové praxi a 14 studentů devátého ročníku Speciální Základní školy v Chrudimi, kteří mi ochotně vyhověli. Tyto dvě skupiny jsem poté sloučil, protože se ve velké míře shodují jak věkem, tak svým sociálním statusem a minimálně 2 respondenti patří do obou těchto skupin, tedy jak do skupiny klientů NZDM Futur, tak do skupiny studentů devátého ročníku Speciální Základní školy v Chrudimi. Co se týče sociálního statusu, větší část respondentů žije v sociálně vyloučené lokalitě, což vytváří značný handicap. Zároveň je Sociální vyloučení často spojeno a projevuje se zejména (nikoli však pouze): větším potenciálem výskytu sociálně patologických jevů (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) 15. Takovouto lokalitou je v Chrudimi blok bytových domů v blízkosti hlavního nádraží, především pak část ulice Rooseveltova, Revoluční a její nejbližší okolí. 15 Gabal analýza sociálně vyloučených romských lokalit. Str. 9 19

Tuto skupinu jsem zvolil záměrně, protože představuje vzorek chrudimské populace, která je reálně ohrožena riziky patologických vlivů omamných a psychotropních látek, a to ve větší míře než mladí lidé, kteří v sociálně vyloučené lokalitě nežijí a svým statusem spadají spíše do střední třídy. Zároveň jim jejich nekvalitní vzdělání do jisté míry znemožňuje se z tohoto sociálně nevýhodného stasu vymanit a je zde velké možnost, že stejně jako jejich rodiče skončí v nějaké podobné sociálně vyloučené lokalitě a podlehnou alkoholismu, gamblerství nebo jinému druhu závislosti, který je pro tyto lokality příznačný. Sociální vyloučení Jako sociální vyloučení označujeme proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. 16 Sociálně vyloučená lokalita Pro vysvětlení pojmu sociálně vyloučená lokalita jsem využil studie o sociálně vyloučených romských lokalitách, kterou zpracoval Gabal a kol. Skupina mnou vybrané chrudimské mládeže je sice částečně tvořena dětmi z romských rodin, ale jejich zastoupení ve skupině není tak výrazné, aby se dalo mluvit o romské skupině respondentů. Proto je pro moji práci označení romská/é nepodstatné a z tohoto důvodu v textu často ohraničeno závorkami. Jako sociálně vyloučenou romskou lokalitu označujeme prostor obývaný skupinou, a jsou sociálně vyloučeni. Na jedné straně se může jednat o jednotlivý dům, ve kterém žije několik jednotlivců či rodin, nebo celou městskou čtvrť čítající několik stovek nebo dokonce tisíc obyvatel na straně druhé. Tento prostor je jak místem, do něhož jsou vyloučení odkázáni, tak i místem, které se na jejich vyloučení podílí. Hranice této lokality mohou být jak symbolické (to, když je lokalita vnímána jako tzv. špatná adresa, hovoří se o ní jako o domu hrůzy, cikánské ulici, ghettu, Bronxu apod.), tak fyzické (je-li lokalita oddělená od ostatní obytné zástavby průmyslovou zónou, frekventovanou silnicí, vodním tokem, skládkou apod.). V obou případech si však 16 Gabal analýza sociálně vyloučených romských lokalit. Str. 9 20