Vznik a vývoj moderní gymnastiky v Šumperku

Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra tělesné výchovy a sportu Vznik a vývoj moderní gymnastiky v Šumperku Bakalářská práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Lucie Fričarová B1101 Matematika Matematika se zaměřením na vzdělávání Tělovýchovné a sportovní aktivity se zaměřením na vzdělávání Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Vodehnalová Hradec Králové 2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Dagrmar Vodehnalové a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne

Anotace FRIČAROVÁ, Lucie. Vznik a vývoj moderní gymnastiky v Šumperku. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce. Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji moderní gymnastiky. V první části popisuje historii a vývoj moderní gymnastiky ve světě a u nás. V druhé části se zabývá vznikem a vývojem moderní gymnastiky v Šumperku a oddílem TJ Šumperk v současné době. V další části porovnává oddíl TJ Šumperk v současnosti a v minulosti. Dále seznamuje jiné sporty a zajímavosti spojené s městem Šumperk. Klíčová slova: moderní gymnastika, historie moderní gymnastiky, klub Tělovýchovné jednoty Šumperk

Annotation FRIČAROVÁ, Lucie. The origin and Development of Rhythmic Gymnastics in Šumperk. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové 2016. Bachelor Degree Thesis. Bachelor thesis discourses about the origin and development of rhythmic gymnastics in Šumperk. In the first part the history and development of the rhytmic gymnastics in the world and in our country is described. The second part deals with the origin and development of the rhythmic gymnastics in Šumperk and with the TJ Šumperk club in the present. In the other part TJ Šumperk club in the present and in the past is compared. Further other sports and places of interest of Šumperk are introduced. Keywords: rhythmic gymnastics, history of rhythmic gymnastics, club TJ Šumperk

OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE... 9 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA... 10 3.1 Historie a vývoj estetické gymnastiky ve světě... 10 3.2 Historie a vývoj estetické gymnastiky u nás... 12 3.3 Přehled československých mistryň moderní gymnastiky ve vícebojích... 17 4. MODERNÍ GYMNASTIKA V ŠUMPERKU... 19 4.1 Vznik a vývoj moderní gymnastiky v Šumperku... 19 4.2 Současnost oddílu... 29 4.3 Porovnání úrovně klubu v současnosti a před léty... 31 5 ŠUMPERK... 33 5.1 Jiné sporty v Šumperku... 33 5.2 Zajímavosti... 34 6 ZÁVĚR... 36 7 POUŽITÁ LITERATURA... 37 8 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK... 39 9 PŘÍLOHY... 40

1 ÚVOD Moderní gymnastika je sportovní disciplína, určena dívkám a ženám. Cvičení zahrnuje prvky baletu, gymnastiky, akrobacie a tance prováděné s náčiním nebo bez něj. Mezi náčiní v moderní gymnastice patří švihadlo, míč, obruč, kužele a stuha. Tento ryze ženský sport klade důraz na ladné pohyby doprovázené hudbou, ženskost, flexibilitu, sílu, obratnost a především na přirozený pohybový výraz cvičenky. Cílem této sportovní disciplíny je harmonický pohybový projev, správné vedení pohybu v prostoru a dokonalé propojení pohybu s hudbou. Moderní gymnastika je sport esteticko - koordinační, a proto úkolem závodnice je dokonale a esteticky předvést svou sestavu s danými komponenty, jenž na sebe navazují. Gymnastka musí zvládnout předepsané prvky a pohybové struktury, které jsou nacvičovány pro estetický výraz. Síla, rychlost, tempo, smysl pro rytmus, přesnost, jistota, pružnost a obratnost jsou nezbytné pro zvládnutí pohybových struktur. K uměleckým schopnostem patří vlastní tvořivost, estetické cítění, akrobatické a výrazové prvky. Gymnastka se snaží dosáhnout individuálně nejvyšších výkonů závisejících na věku závodnice a délce trvání specializované tréninkové přípravy. Moderní gymnastika je jedním z nejmladších sportovních odvětví a dnes je již uznávaným sportem pro ženy a dívky. Staví se na správném držení těla, mnohostranném pohybu, na různých pohybových variacích, pestrosti užití náčiní, akrobatickém cvičení a to vše správně využito a sladěno s hudbou, která tvoří rovnocennou složku pohybu. Tedy cvičenka musí sestavu předvést s prožitkem a cítěním s daným hudebním doprovodem. U tohoto odvětví gymnastiky je zvláštním znakem taneční pohyb. Jeho cílem je dokonalá forma pohybu. Podstatnou součástí v moderní gymnastice je využití prostoru, který musí být jasný a zřetelný. V rámci výkonnostního zaměření je jednotlivkyním umožněno se zúčastňovat soutěží, plnit výkonnostní třídy a snažit se o dosažení individuálních nejvyšších výkonů. Obsahem moderní gymnastiky je harmonický projev, dokonalé spojení pohybu s hudbou, správné vedení pohybu v prostoru a pohyb by měl být cvičenkou prožíván. Moderní gymnastika není gymnastickým směrem ani školou, ale sportovním odvětvím a v současné době patří mezi olympijské sportovní disciplíny, které se v programu olympijských her poprvé ukázaly v roce 1984 v Los Angeles. S tímto sportem jsem začala s nástupem na základní školu a 14 let jsem se moderní gymnastice věnovala na závodní úrovni. V současné době se snažím oddílu TJ (tělovýchovná 7

jednota) Šumperk pomáhat s tvorbou sestav a s tréninkovou průpravou. Účastním se exhibičních vystoupení jak v pódiových, tak i v individuálních skladbách. Udělala jsem si kurz trenéra a rozhodčí III. třídy, a proto se účastním některých závodů se svými svěřenkyněmi. Tento sport je důležitou součástí mého života, z tohoto důvodu jsem na sport zaměřila i svá vysokoškolská studia. Chtěla bych ho dále předávat svým svěřenkyním a také dětem jako budoucí pedagog. 8

2 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cíl: Cílem bakalářské práce je seznámení s historií a současností oddílu moderní gymnastiky Tělovýchovné jednoty Šumperk. Úkoly: 1. Prostudování dostupné literatury. 2. Prostudování kroniky klubu. 3. Oslovení bývalých členek klubu TJ Šumperk. 4. Porovnání úrovně klubu v současnosti a před léty. 5. Prostudování nejvýznamnějších kulturních akcí a sportovního vyžití v Šumperku. 9

3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1 Historie a vývoj estetické gymnastiky ve světě Moderní gymnastika byla označována v počátku jako umělecká gymnastika. Vývoj světové ženské gymnastiky sahá do druhé poloviny 19. století. V této době se rozšiřoval skoro po celém světě švédský tělocvičný systém, zvaný Lingův systém, ve kterém chyběla krása a výraz, tvůrčí aktivita, individuální projev a uvolnění. Jako reakce na tento systém začala vznikat celá řada škol se zaměřením na gymnastiku a tanec (Kašparová a kol, 1963). Umělecká gymnastika je postavena na myšlenkách F. Delsarta a R. Boda, kteří věřili ve vyjádření pocitů, myšlenek a duševního stavu skrze pohyby lidského těla. V roce 1837 vznikl Západní Ženský Institut v Ohiu, o něhož se zasloužila Catherine E. Beecherová. V jejím gymnastickém programu zvaném půvab bez tance, předváděly mladé ženy pohyby na hudbu. V roce 1880 Švýcar Emil Jacques Dalcroze rozvinul eurytmiku a byl považován za zakladatele rytmické gymnastiky. Rozvíjel rytmický pohyb od jednoduchých rytmických pohybů ke složitým a snažil se objevit vztah hudby s tělesným pohybem. Brzy poté francouzský gymnasta George Demeny vytvořil cvičení s hudbou, která byla navržena a sloužila ke zvýšení ladnosti pohybů, větší ohebnosti a správnému postoji těla. Všechny tyto styly byly zkombinovány do Švédské školy moderní gymnastiky roku 1900 a později se rozšiřují o taneční a výrazové prvky z Finska. Navíc obohatila finská gymnastická škola ženskou gymnastiku také o švihová cvičení, která odstraňují strnulost a křečovitost. V této době Ernest Idla z Estonska definovala pro každý pohyb míru obtížnosti. V roce 1929 byla založena škola v Berlíně v umělecké gymnastice pro trénink gymnastů a rozšíření použití cvičebních pomůcek, o kterou se zasloužil Henrich Medau (Fürlová a kol, 1962; Kašparová a kol, 1963). Moderní gymnastiku, ve světě známou jako rhythmic gymnastics, u nás dříve jako uměleckou gymnastiku, můžeme považovat za mladou sportovní disciplínu, ve které dochází ke spojení hudby, choreografie, s prvky baletu a tance. Její počátky datujeme kolem 30. let 20. století v Sovětském svazu. Vývojem ženské gymnastiky se v SSSR (Svaz sovětských socialistických republik), zabývali do druhé světové války, ale během ní se vývoj zastavil a umělecká gymnastika se rozvinula až po jejím skončení. V Evropě se začala šířit na začátku 50. let 20. století. V roce 1945 proběhla v Moskvě konference, kde byla umělecká gymnastika zařazena do systému sovětské tělovýchovy. O rok později Všesvazový výbor vydal usnesení o rozvoji a v něm doporučuje vytvořit co nejlepší 10

podmínky pro masový rozvoj umělecké gymnastiky, její rozšíření, propagaci, školení a pořádání soutěží (Fürlová a kol, 1962). V roce 1947 byly uspořádány krátkodobé kurzy cvičitelů, první soutěže a umělecká gymnastika se dostala do podvědomí široké veřejnosti i přes problémy s neustálenými a nepřesnými pravidly. Bez jednotných pravidel a terminologie se ale nedalo úspěšně pokračovat, proto v roce 1948 bylo svoláno zasedání komise. Sjednotilo se gymnastické názvosloví a následoval další kurz pro trenéry a cvičitele. Díky novým pravidlům, která vzešla z těchto jednání, se začalo soutěžit v povinných a volných sestavách. Závodilo se pouze ve dvou disciplínách. V roce 1949 proběhly závody družstev i jednotlivkyň v šestiboji: cvičení bez náčiní, s náčiním, akrobacie, skok, volné cvičení bez náčiní a volné cvičení s náčiním. Mistrovství v Kyjevě ukázalo, že umělecká gymnastika se úspěšně rozvíjí, získává velkou oblibu a popularita mezi ženami i diváky roste (Fürlová a kol, 1962). V roce 1952 byla ustanovena Mezinárodní liga moderní gymnastiky zásluhou Německa a Rakouska a cílem bylo vstoupit do FIG (Mezinárodní gymnastická federace). Moderní gymnastika se stala jejím členem až v roce 1961. První mistrovství světa se uskutečnilo v roce 1963 v Budapešti, kde se zúčastnily pouze evropské státy s 28 závodnicemi ve dvojboji - ve volné sestavě bez náčiní a volné sestavě s náčiním. Toto mistrovství mělo sjednotit jednotlivé směry, aby umělecká gymnastika nesplývala se sportovní, proto se musely omezit akrobatické prvky v sestavách. Druhé mistrovství světa se pořádalo v Praze roku 1967. Závodilo 32 cvičenek z 11 států a jednoho zámořského státu - Kuby. Třetí mistrovství světa v Kodani se konalo v roce 1967 a do programu se zařadily i společné skladby. Ve Varně v roce 1969 proběhlo Čtvrté mistrovství světa za účasti až 42 závodnic v jednotlivkyních. Cvičenky ze Sovětského svazu získaly největších úspěchů a svoji připravenost předvedly i závodnice z Bulharska (Fürlová a kol, 1962). Po deseti letech působení moderní gymnastiky ve FIG se ustálily soutěže jednotlivkyň i společných skladeb. Na Mezinárodním kongrese FIG v roce 1977 se odhlasovalo pořádání nové vrcholové soutěže v moderní gymnastice a to mistrovství Evropy. Na mistrovství Evropy pro jednotlivkyně se závodilo ve třech sestavách a byl vypsán i program pro společné skladby (Fürlová a kol, 1962). V roce 1980 se v Moskvě konaly olympijské hry, kde moderní gymnastika byla prezentována jako ukázkový sport. Na dalších Olympijských hrách v Los Angeles 1984 se moderní gymnastika stala oficiálním sportem a v roce 1996 na Olympijských hrách v Atlantě byla zařazena do programu také soutěž ve společných skladbách (Klárová, 1998). 11

Moderní gymnastika procházela řadou změn po celou dobu svého vývoje. Viděli bychom na první pohled několik výrazných odlišností od současných závodů. Dnes gymnastky mají pestrobarevné trikoty se sukýnkou zdobené flitry nebo kameny a dříve by měly na sobě obyčejný trikot, černý později barevný bez flitrů a zdobení, s číslem na zádech. Sestavu cvičily na hudbu, na kterou je doprovázel klavírista v tak rychlém tempu, aby se vešel do předepsaného limitu 1:00-1:30. Dnes jsou nahrávky stanovené na 1:15-1:30. Dříve se cvičilo na vyhrazené ploše 12 x 12 metrů, zatímco v současnosti cvičí dívky na koberci o rozměru 13 x 13 metrů. Na závody dohlíželi pouze čtyři rozhodčí, dnes je jich třikrát více. Rozdílů a změn, kterými moderní gymnastika prošla, je mnoho. Některé jsou viditelné více, jiné méně (csmg.cz 2016). Umělecká gymnastika byla považována za jeden z nejvhodnějších sportů pro ženy a dívky díky jejím zdravotním hodnotám a oblíbenou disciplínou byla i pro diváky. V současné době gymnastika kvůli rostoucím nárokům na pohybový aparát nemá na zdraví závodnic pozitivní vliv. Vysoká zátěž, udržování a zvětšování pohybového rozsahu a nedostatečná kompenzace má na cvičenky opačný dopad (csmg.cz 2016). V moderní gymnastice se rok od roku technická náročnost zvyšuje. Světové výkony závodnic na mezinárodních soutěžích jsou na hranici možného. Z tohoto důvodu se postupně mění pravidla, která se snaží moderní gymnastice vrátit její umělecký aspekt a klade větší důraz na taneční složku a osobitý výraz. Jde jistým způsobem o návrat ke kořenům umělecké gymnastiky (csmg.cz 2016). 3.2 Historie a vývoj estetické gymnastiky u nás Augustin Otčenášek, zakladatel tělocviku pro ženy v Československu, vytvořil základy rytmického tělocviku a tímto ovlivnil několik generací cvičitelek a cvičenek. V 50. letech 20. století vznikla umělecká gymnastika jako sportovní disciplína v Československu a v tomto období se vyvíjela po boku sportovní gymnastiky SVTVS (Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport). U úplného vzniku byli pracovníci sekce sportovní gymnastiky paní Pešková, Matlochová a prof. Serbus. V roce 1953 uspořádali první seminář O umělecké gymnastice v SSSR, na kterém byl dán první podnět k založení komise umělecké gymnastiky. První předsedkyní komise se stala Mirka Buriánová a následně začaly vznikat i první oddíly (Bašná, 1977). První závody ve společných skladbách, které měly velkou odezvu, se konaly v Praze v Karolínském divadle roku 1954 a na této celostátní soutěži bylo předvedeno 29 skladeb 12

bez náčiní a s náčiním (taneční, baletní) v ženském, ale i mužském obsazení. Další krajské soutěže se konaly v Brně, Praze, Olomouci a Pelhřimově. I přes velký úspěch nebylo možné tímto směrem dál pokračovat, protože s uměleckou gymnastikou to nemělo nic společného. Po těchto závodech byly sestaveny první povinné sestavy (Bašná, 1977). Ústřední komise umělecké gymnastiky pořádala v lednu 1956 šestidenní kurz, na kterém trenérka Mášenka Jegorovová - Noviková představila systém, metodiku a techniku cvičení sovětské umělecké gymnastiky. Ta je však velmi náročná a vyžaduje dril a hodiny cvičení strávené u tyče. Československá sekce umělecké gymnastiky si vytvořila vlastní, samostatný systém, protože sovětská gymnastika nebyla způsob cvičení, který si představovala. A proto byly vypracovány první povinné sestavy pro žákyně, dorostenky a ženy. Na prvních závodech v Praze v kategorii žen zvítězila Alena Chylíková se sestavou bez náčiní, s obručí, ve skoku a volné sestavě bez náčiní. V kategorii dorostenek byla nejúspěšnější Hana Machatová v sestavě bez náčiní, s míčem a ve skoku (Kolektiv autorů, 1966). Obrázek 1 Sestry Machatovy (ibrno.cz 2016) V roce 1957 Blažena Petrová zpracovala první pravidla umělecké gymnastiky a o rok později proběhly závody již podle jednotné sportovní klasifikace. O uměleckou gymnastiku se rozšířil zájem po celé zemi a rostl počet oddílů i cvičenek. Tento sport se stal velmi populární sportovní disciplínou a od roku 1958 začaly probíhat celostátní soutěže podle nově vypracovaného klasifikačního systému - přebor v Olomouci I. VTM (výkonnostní třída mládeže), přebor v Brně III. VT (výkonnostní třída) družstev a První mistrovství Československa v II. VT v Karlových Varech. Prvními mistryněmi republiky se oficiálně 13

stala Dagmar Šťastná a Alena Toušová. Sestavy našich závodnic nebyly dostatečně náročné, a to bylo podnětem pro sestavení tabulky prvků obtížnosti (Kolektiv autorů, 1966). V roce 1960 dochází k prvnímu mezinárodnímu střetnutí v bulharské Sofii mezi týmy Československa, SSSR a Bulharska. Gymnastky ze SSSR zvítězily v sestavách jednotlivkyň a dominovaly i ve společných skladbách. Československé závodnice reprezentovaly ve složení Šťastná, Musilová, Toušová, Pražáková, Sísová a Hermannová. Od roku 1962 do roku 1967 se pravidelně konaly závody O pohár Mezinárodního dne žen v Praze a zúčastňovaly se ho i závodnice ze SSSR, NDR (Německá demokratická republika), Bulharska, Polska, Jugoslávie, Maďarska a Francie. Na I. MS (Mistrovství světa) v Budapešti roku 1963 byly připraveny i gymnastiky Československa a 4. místo vybojovala Hana Machatová z Brna. Umělecká gymnastika se stala velmi populární a našla si své místo také v televizním vysílaní. Průběžně probíhala další školení a semináře pro trenérky a rozhodčí. Mistrovství republiky Československa v letech 1964, 1965 a 1966 zase získala Dagmar Šťastná a Hana Machatová (Kolektiv autorů, 1966). Naše reprezentantka Hana Sitnianská - Mičechová získala roku 1965 titul absolutní mistryně světa v Praze. Toto MS, které bylo uskutečněno na našem území, je nejúspěšnějším šampionátem v celé historii umělecké gymnastiky. Díky Haně Machatové získal Československý tým stříbrnou a bronzovou medaili. Dalším úspěchem bylo také 4. místo Jany Bérové (Fürlová a kol, 1972). V roce 1967 vyhrála mistrovství republiky Zdena Mlynářová a uskutečnilo se III. MS v Kodani, na kterém československá pódiová skladba byla na druhém místě hned za sovětským týmem a zlatou medaili získala Hana Sitnianská za sestavu se švihadlem. Ta v následujícím roce vyhrála i domácí mistrovství republiky (csmg.cz 2016). Československým svazem umělecké gymnastiky byl přijat 1. 1. 1969 nový název, a to moderní gymnastika. Tentýž rok jsme dosáhli na IV. MS ve Varně bronzového úspěchu ve společné skladbě a Hana Mičechová - Sitnianská získala 6. místo (csmg.cz 2016). Julie Pekeländrová vyhrála mistrovství republiky v roce 1970 a v dalších třech letech potom Marcela Klingerová. Po 10 letech od začlenění moderní gymnastiky do FIG se ustálily soutěže jednotlivkyň i společných skladeb. V roce 1971 byla obnovena soutěž O pohár Mezinárodního dne žen a v roce 1973 na Mistrovství světa v Rotterdamu dovezla společná skladba stříbrnou medaili. Další rok vyhrála mistrovství republiky Alena Baťková, po ní ještě jednou vyhrála Marcela Klingerová. Od roku 1975 nastal masový rozvoj gymnastiky, zvýšil se počet závodnic, trenérek a rozhodčích. Vznikl nový klasifikační program a systém soutěží. Tento sport se vysílal v televizi a psalo se o něm skoro denně v novinách. Československá 14

MG (moderní gymnastika) patřila pořád ke světové špičce. V roce 1976 získala první místo na mistrovství republiky nejúspěšnější gymnastka ze Šumperka Taťána Mrenová. Roku 1977 byl uskutečněn kongres FIG, na kterém byla schválena nová vrcholová soutěž - mistrovství Evropy pro jednotlivkyně (ve třech sestavách) a společné skladby. Na Mistrovství světa v Basileji v roce 1977 naše společná skladba vybojovala třetí místo, druhé místo Zuzana Záveská se sestavou se švihadlem a třetí místo také se sestavou se švihadlem Iveta Havlíčková, která ten rok vyhrála titul mistryně republiky. Na I. ME (Mistrovství Evropy) v Madridu roku 1978 obsadila naše trojnásobná mistryně republiky Daniela Bošanská (1978, 1979, 1980) ve víceboji 4. místo a 2. místo v sestavě se stuhou. Iveta Havlíčková ve víceboji vybojovala osmou příčku a společná skladba bronz. Další rok na MS v Londýně Daniela Bošanská získala zlato s kuželi, Zuzana Záveská spolu s Ivetou Havlíčkovou bronz se švihadlem a společná skladba stříbro. Tímto naše gymnastky potvrdily, že československá MG patří ke světové špičce. Roku 1984 se moderní gymnastika objevila na programu LOH (Letní olympijské hry) Los Angeles, ale bohužel bez účasti závodnic ze socialistických zemí. Z II. ME v Amsterdamu přivezla Daniela Bošanská (obr. 2) za sestavu se švihadlem a společná skladba bronzová umístění. O rok dříve moderní gymnastika oslavila 30 let od svého založení. Od r. 1983 naše závodnice vybojovaly na MS a ME 24 medailí a z toho čtyři tituly mistryně světa. Toto byly poslední nejcennější medaile pro moderní gymnastiku u nás. Ve stejném roce se konalo ve Štrasburku XI. MS, které bylo zároveň kvalifikací na OH (Olympijské hry) v Los Angeles a dvě místa pro ČSSR (Československá socialistická republika) vybojovaly Libuše Mojžíšová s Danielou Záhorovskou (Čížková, 1983). Obrázek 2 Daniela Bošanská (commons.wikimedia.org 2016) 15

Ve druhé polovině 80. let nastaly v moderní gymnastice velké změny v pravidlech. Zvýšila se obtížnost sestav po technické, ale i umělecké stránce. Nastoupila nová generační vlna československých gymnastek. Řada závodnic se připravovala ve vrcholových střediscích - Rudá hvězda v Praze nebo v Brně. Lenka Oulehlová, svěřenkyně Zdeny Schinzelové, byla označena za obrovský talent a její výkony slibovaly nadějnou budoucnost. Na mistrovství světa se poprvé objevila už ve svých čtrnácti letech. Na MS v Sarajevu v roce 1989 získala ve víceboji 12. místo a dvě 8. místa ve finále se stuhou a se švihadlem. Na podzim tohoto roku tréninková střediska mládeže a střediska vrcholového sportu ukončila činnost kvůli politickým událostem. Lenka Oulehlová obhájila titul mistryně republiky a získala celkem 7 mistrovských titulů v kategorii jednotlivkyň za svou kariéru. Od roku 1991 se československá výprava (dnes pod Českou gymnastickou federací) pravidelně každé čtyři roky účastní i Světových gymnaestrád. Lenka Oulehlová s Janou Šrámkovou vybojovaly účast na LOH v Barceloně roku 1992 a to byla poslední reprezentace za Československo. Po rozdělení republiky (1993) na Česko a Slovensko vznikly dva samostatné gymnastické svazy. Pro Českou republiku to byl ČSMG (Český svaz moderní gymnastiky), (ČSMG, 2003). Po rozpadu SSSR byla možnost cestovat do zahraničí a tím se rozšířily možnosti - větší dostupnost, více informací, metodika, více zkušeností a další, což mělo vliv na následující vývoj moderní gymnastiky. V průběhu let se neustále měnila pravidla a zvyšovala se obtížnost sestav. Lenka Oulehlová se potřetí objevila na LOH tentokrát v Atlantě roku 1996. Další reprezentantkou byla Andrea Šebestová, která se stala mistryní republiky v roce 1998. Rok poté vyhrála Žaneta Černohlávková a v roce 2001 ještě jednou stála na stupni vítězů. V roce 2000 vyhrála Kristýna Kalábová. Na olympijských hrách v Sydney 2000 chyběla účast české reprezentace. Od roku 2001 opět začala vznikat a fungovat Sportovní centra mládeže a sportovní třídy pro vrcholové gymnastky české moderní gymnastiky (ČSMG, 2003). Na MS v Budapešti v roce 2003 se mladá Dominika Červenková umístila na 20. místě a kvalifikovala se na olympijské hry v Aténách 2004. Mistryni republiky Kateřinu Kopáčovou vystřídala Dominika Červenková, která se dvakrát stala vítězkou Mistrovství České republiky. V roce 2006 na ME juniorek v Moskvě české gymnastky uspěly. Monika Míčková spolu s Nelou Radiměrskou získaly 7. místo. Od té doby se u nás každý rok pořádá soutěž Grand Prix v Brně, které se účastní i známé světové závodnice (csmg.cz 2016). V dnešní době se moderní gymnastika zabývá i nevrcholovým odvětvím. Zájmovými kroužky a školními sportovními kluby - Základní program moderní gymnastiky (dvě povinné 16

sestavy) a Kombinovaný program (jedna sestava povinná, jedna sestava volná). Oba tyto programy mají svá Mistrovství České republiky, tak jako společné skladby, které jsou v České republice tradiční (csmg.cz 2016). Dnes moderní gymnastika kvůli vysoké zátěži a rostoucím nárokům na pohybový aparát nemá dobrý vliv na zdravý vývoj závodnic. Dříve byly závodnice plnějších tvarů a později přišla doba velmi štíhlých dívek, které vyhrávaly už téměř v dětském věku. Na začátku umělecké gymnastiky nebyly tréninkové dávky tak velké jako ty dnešní. Trénink probíhal dvakrát, někdy třikrát týdně po devadesáti minutách. Umělecká gymnastika byla záliba jak pro závodnice, tak i pro trenérky, které se gymnastice věnovaly ve svém volném čase. Gymnastika vedla k rozvoji motoriky. V dnešní době je gymnastika na profesionální úrovni. Dívky trénují průměrně 6x týdně pod dohledem vyškolených trenérek a špičkové závodnice jsou zařazeny do vrcholových center. Spousta sportovních klubů u nás využívá pomoc trenérek z bývalého Sovětského svazu, které přináší celou řadu náročných tréninkových metod a prostředků. Proto mezinárodní federace moderní gymnastiky upravuje pravidla, která vedou k šetrnějšímu provádění cviků na pohybový aparát a k omezení pohybového rozsahu. Moderní gymnastika se snaží o návrat k umělecké gymnastice, která kladla důraz na taneční projev, osobitý a přirozený pohyb (sktartmsbrno.cz 2016). 3.3 Přehled československých mistryň moderní gymnastiky ve vícebojích Tabulka 1 Přehled československých mistryň moderní gymnastiky (ČSMG, 2003) Mistryně Československa 1958 Dagmar Šťastná 1976 Taťána Mrenová 1958 Alena Toušová 1977 Iveta Havlíčková 1959 Jiřina Machatová 1978-1980 Daniela Bošanská 1960-1962 Dagmar Šťastná 1981-1982 Šárka Baťková 1963 Hana Machatová 1983 Zuzana Záveská 1964 Dagmar Šťastná 1984 Libuše Mojžíšová 1965-1966 Hana Machatová 1985 Daniela Záhorovská 1967 Zdena Mlynářová 1986 Jana Zapletalová 1968-1969 Hana Sitnianská 1987 Andrea Koppová 1970 Julie Pekeländerová 1988 Denisa Sokolovská 1971-1973 Marcela Klingerová 1989-1990 Lenka Oulehlová 1974 Alena Baťková 1991 Jana Veselá 17

1975 Marcela Klingerová 1992 Lenka Oulehlová Tabulka 2 Přehled českých mistryň moderní gymnastiky ve vícebojích (ČSMG, 2003) Mistryně České republiky ve víceboji 1993-1996 Lenka Oulehlová 1997 Lucie Bárková 1998 Andrea Šebestová 1999 Žaneta Černohlávková 2000 Kristýna Kalábová 2001 Žaneta Černohlávková 2002-2003 Kateřina Kopáčová 2004-2005 Dominika Červenková 2006-2007 Iva Mendlíková 2008-2009 Nela Radiměřská 2010 Nataly Hamříková 2011-2015 Monika Míčková 18

4. MODERNÍ GYMNASTIKA V ŠUMPERKU 4.1 Vznik a vývoj moderní gymnastiky v Šumperku Kolébkou moderní gymnastiky byl Sovětský svaz. Tento nový sport vznikl jako umělecká gymnastika v roce 1954. První oddíly umělecké gymnastiky vznikly v Praze, v Brně, Olomouci a v Šumperku. Teprve později se umělecká gymnastika rozšířila i do jiných měst (Kronika). 1954 1961 Oddíl moderní gymnastiky v Šumperku vznikl z dřívějších rytmických kurzů. V roce 1954 byly založeny Baletní kurzy v Osvětové besedě (dnešní Vila Doris) pod vedením paní Heleny Stopplové a Vlasty Kopecké z Olomouce. Paní Kopecká, bývala profesionální baletka a vynikající choreografka, dojížděla třikrát týdně na tréninky do Šumperka. Ze začátku bylo cvičenců málo, ale po úspěšných vystoupeních se počet zvyšoval. V letech 1954-1961 byla uvedena baletní představení: Z pohádky do pohádky (1958), Princezna Hyacinta (1958), Čtyři roční doby (1959), Louskáček (1959) a Popelka (1961). Mimo nácviků baletních pohádek byly pořádány akademie k různým příležitostem, účinkovalo se na oslavách a slavnostech Šumperka, ale i v okolních obcích. Těchto vystoupení bylo od roku 1960-1961 více než třicet. V této době kurzy navštěvovali dívky i chlapci a z některých se stali hvězdy. Např. Jaroslava Handlová dostala angažmá jako profesionální baletka v Německu, Josef Sklenář, profesionální baleťák v Berlíně, Věra Janků, profesionální baletka v Itálii. Kromě baletu se nacvičovaly i sestavy s paní Stoppelovou a Kopeckou. Cvičenky se účastnily mnoha přeborů, na kterých získaly dobrá umístění. K. Eigerová (příloha A, obr. 1) a D. Zapletalová se probojovaly do přeboru ČSR (Československá republika). Mezi nejúspěšnější patřila J. Pospíšilová, jež získala na krajském přeboru v Olomouci 3. místo a postoupila do přeboru ČSR, na kterém skončila desátá. Počet členů a členek rostl a roce 1959-1960 cvičilo při Baletních kurzech 128 dívek a 12 chlapců. V roce 1960-1961 cvičilo více než 200 dívek a 16 chlapců (Kronika; Dvořáček a Polách 2012). Princezna Hyacinta - pohádka o 4 jednáních, 1. premiéra 8. března 1958 - režie a choreografie: V. Kopecká - asistentka režie: H. Stopplová 19

- kostýmy: H. Stopplová, M. Žáčková - hudba: motivy O. Nedbala - klavírní doprovod: A. Vojtěchovská Obrázek 3 Baletní pohádka Princezna Hyacinta (Kronika) Popelka - baletní pohádka - režie: V. Kopecká - asistentka režie: H. Stopplová - hudební doprovod: A. Vojtěchovská Obrázek 4 Baletní pohádka Popelka (Kronika) 20

1961 1962 Po nedorozumění v Domě osvěty se nemohlo dál pokračovat v baletních kurzech a z tohoto důvodu se umělecká gymnastika připojuje k oddílu sportovní gymnastiky TJ Lokomotiva Šumperk. V této těžké situaci velmi pomohli pan M. Horčička a trenér SG (sportovní gymnastika) F. Schön. Členky výboru i cvičenky se staly také členy TJ Lokomotiva Šumperk. V březnu byl uspořádán dětský karneval, který sloužil jako ukázka baletu pro nejmenší cvičenky. Oddíl byl ohodnocen jako jeden z nejúspěšnějších. Výborně si vedla J. Handlová, která obsadila 1. místo v krajském přeboru (Kronika). 1963 Na jaře byl uspořádán dětský karneval a oslavy 1. máje, na kterém byly v rámci programu předvedeny i sestavy umělecké gymnastiky za účasti třiceti cvičenek. Velkým úspěchem v tomto roce byla J. Handlová na 2. místě na celostátních přeborech I. a II. VT v Praze a M. Manglová na 3. místě na krajském přeboru II. VT v Ostravě. Během roku se cvičilo na baletní inscenaci Hrdopýška, která měla premiéru 28. dubna v Severomoravském divadle v Šumperku, kde účinkovalo 70 členek. Tato inscenace byla velmi úspěšná (Kronika). Hrdopýška - výpravná baletní pohádka o 4 dějstvích - choreografie: V. Kopecká - hudební doprovod: A. Vojtěchovská - návrhy kostýmů: H. Stopplová mladší Obrázek 5 Baletní pohádka Hrdopýška (Kronika) 21

1964 Tento rok byl oslavován jako 10. výročí založení umělecké gymnastiky v Šumperku a oslavy vyvrcholily 23. května na slavnostní akademii. Byl uspořádán seznamovací večírek pro rodiče cvičenek a konal se i dětský karneval. Na celostátní spartakiádu nacvičilo 140 žen skladbu Pohybem ke kráse. S. Frantová se stala přebornicí kraje v I. VTM v Olomouci a J. Handlová v I. VTŽ (výkonnostní třída žen) obsadila 2. místo. T. Mrenová vyhrála závody SHMP (Sportovní hry mládeže a pionýru). V soutěži O pohár SČSP (Svaz českolovensko - sovětského přátelství) obsadila S. Čempelová 8. místo ve volných sestavách. V prosinci byla pořádána vánoční besídka spojená se závody Šumperk - Olomouc všech výkonnostních tříd. M. Manglová se účastnila závodu o putovní pohár časopisu Sportovní a umělecké gymnastiky v Praze, na kterém obsadila 3. místo (Kronika). 1965 V Olomouci se konal 4. ročník závodu MDD (Mezinárodní den dětí), kde se zúčastnilo 14 družstev a šumperský tým tvořily závodnice Faitová (III. VTM), Mrenová (II. VTM), Manglová (I. VTM), které obsadily 3. místo. Na krajském přeboru I. VTŽ v Přerově zvítězila S. Frantová a zajistila si tak účast na celostátních přeborech. Mistrovství ČSR I. VTŽ se pořádalo v Šumperku a to přispělo k další propagaci tohoto sportu ve městě a důkazem toho byl obdržený titul UG (umělecká gymnastika) za Vzorný kolektiv v Šumperku (Kronika). 1966 Tento rok trenérka H. Stopplová s gymnastkami nacvičila taneční pohádku Sněhová královna, a neboť měla velký úspěch, tak se ještě několikrát hrála v Šumperku, v Bludově, v Postřelmově, Rýmařově, Rapotíně a v Zábřehu na Moravě. Na jaře byla pořádána soutěž družstev a mládeže v Liptovském Mikuláši a severomoravský kraj reprezentovaly závodnice z Olomouce a ze Šumperka (M. Manglová a T. Mrenovou). Družstvo získalo krásné 2. místo. Na krajském přeboru II. VTM ve Frenštátu pod Radhošťem obsadila T. Mrenová 3. místo. V květnu se konal se dětský karneval s večerní slavnostní akademií. (Kronika). 1967 Na přeboru ČSSR I. VTM družstev v Ostravě náš kraj reprezentovaly tři závodnice z Olomouce a jedna ze Šumperka (M. Manglová). Družstvo bylo úspěšné a oceněno bronzovou medailí. V červenci se konaly ve Vídni mezinárodní sportovní hry ASKO a československý tým představovaly i naše cvičenky ze Šumperka (M. Manglová, 22

S. Frantová), které měly s pódiovou skladbou velký úspěch. Mimořádnou akcí oddílu UG pro tento rok byla slavností akademie Vyzvání k tanci (Kronika). 1968 Tento rok se stal velmi úspěšný pro naše závodnice. Táňa Mrenová na přeboru ČSSR dorostenek získala stříbro a její kolegyně S. Frantová bronz za účasti 39 závodnic. Na konci školního roku byl uspořádán mezinárodní závod pro mladé závodnice (do 15 let), (příloha B), přičemž pořadateli a organizátory byly samy děti. Trenérky se cvičenkami nacvičily novou taneční pohádku Broučci, která měla velký úspěch a hrála se celkem desetkrát. Na klavír doprovázela A. Vojtěchovská, slovem O. Hejdová (Kronika). 1969 Titul mistryně ČSSR I. VTŽ v Ústní nad Labem vybojovala M. Manglová, T. Mrenová 2. místo, kde se účastnilo celkem 24 závodnic. Závod nadějí v Dobřichovicích vyhrála T. Mrenová. Redakce Našeho slova vyhlásila pořadí nejlepších sportovců okresu - 2. místo T. Mrenová, 6. místo M. Manglová (Kronika). Obrázek 6 Marcela Manglová (Kronika) 1970 Velký karneval pořádaný v březnu byl spojen se soutěží o nejlepší dívku města Šumperk. Vyhrála žákyně 7. třídy J. Poláchová, v kategorii starších dívek vyhrála E. Janíčková a M. Manglová. V dubnu si úspěšně vedly gymnastky na celostátní soutěži pódiových skladeb v Brně, kterou vyhrály. Oddíl MG se zúčastnil tělovýchovných slavností 23

v Chomutově a sklidil velký úspěch. Jako sólistky vystoupily T. Mrenová a M. Manglová, které se pak účastnily Mezinárodního závodu družstev ČSSR v polském Těšíně. Pro T. Mrenovou byl tento rok úspěšný, protože získala 6. místo v Jugoslávii, 4. místo v Polsku, vyhrála se sestavou s obručí v Rize a na soustředění v Praze, kde bylo 14 nejlepších závodnic, se dostala mezi prvních šest a byla nominována na mezinárodní závody do SSSR (Kronika). Obrázek 7 Taťána Mrenová (Kronika) 1971 Na počest 50. výročí založení KSČ (Komunistická strana Československa) proběhla slavnostní akademie. Jako každý rok se pořádal dětský karneval, velikonoční závody a oslavy 1. máje. T. Mrenovou zařadili do reprezentačního družstva ČSSR. Na okresní konferenci byly předány diplomy jako ocenění za úspěšnou práci trenérce H. Stopplové a klavíristce paní Vojtěchovské. Novou pomocnou trenérkou se stala E. Kvapilová. Závodnice se zúčastnily: 16 závodů oblastních a přátelských, 5 celostátních, 2 mezinárodních a 4 prověrkových závodů. Bylo odpracováno celkem 152 brigádnických hodin (Kronika). 1972 Zapsáno celkem 115 členek. Slavnostní akademie byla věnována Mezinárodnímu dni žen. Pionýrských slavností se zúčastnilo 12 cvičenek v Zábřehu na Moravě. Na XV. mistrovství ČSSR v slovenském Pezinoku obsadila juniorka Hana Hefnerová 3. místo. T. Mrenová obsadila v MT (mistrovská třída) rovněž 3. místo a byla nominována do reprezentačního družstva, které závodilo na MS v Rotterdamu. V Olomouci se konaly oblastní závody juniorek, H. Hefnerová obsadila 2. místo. Na nominačním závodě ČSR - 24

Sofie skončila H. Hefnerová pátá, v Bulharsku pak obsadila 4. místo. T. Mrenová byla vyhodnocena jako nejlepší sportovec roku v okrese Šumperk, H. Hefnerová byla na 11. místě (Kronika). 1973 Na MS v Rotterdamu T. Mrenová obsadila 8. místo a byla nejlepší závodnicí družstva ČSSR. Jako každý rok se oddíl MG účastnil oslav 1. máje. V krajském přeboru se šumperské dívky umístily v kategoriích - III. VTM na 4., 7., 9. místě, ve II. VTM na 5., 6., 8. místě a v I. VTŽ na 2., 6. a 7. místě. H. Hefnerová se probojovala do celostátního přeboru, na kterém skončila šestá. Trenérce Stopplové byl udělen na okresní schůzi ČSTV (Československý svaz tělesné výchovy) titul Vzorná trenérka (Kronika). 1974 Dvacáté výročí založení oddílu moderní gymnastiky bylo oslaveno uspořádáním slavnostní akademie, na které doc. Blažena Petrová zhodnotila dosažených výsledků a vysoce ocenila vzrůst úrovně MG v Šumperku. Účast na krajském přeboru III. VTM v Přerově se družstvo umístilo na 7. místě a jednotlivci na 17., 19., a 22. místě. Na krajském přeboru v Olomouci I. VTM Z. Jelínková obsadila šestou pozici a na krajském přeboru I. VTŽ byla Z. Petříková na 3. místě, kde si zajistila účast na celostátním přeboru. Dále K. Kupková skončila na 5. místě, V. Hamplová na 8. místě a H. Nezdařilová na 13. místě. V prosinci na vlastní žádost odchází do důchodu paní H. Stoppelová - dlouholetá trenérka a zakládající členka oddílu MG, pro kterou byla tato práce zábavou i povoláním. Měla obrovské zkušenosti v práci s mládeží a vynikající trenérské schopnosti i výsledky. Svoji trenérskou činnost předala E. Janíčkové, ale pro ni a druhou trenérku E. Kvapilovou nastala tvrdá práce. Při takovém velkém počtu členek bylo potřeba více trenérek. Velkou zásluhu mají trenérky Š. Dočekalová, L. Haderková, J. Souralová, Š. Čiklová a E. Saníčková, které oddílu pomohly (Kronika). 1975 V průběhu roku se členky oddílu zúčastnily mnoha akcí. Se svými sestavami vystoupily na akademii uspořádání TJ LP Šumperk, na prvomájové oslavě na počest 30. výročí Osvobození Sovětskou armádou, na vystoupení v Libině, v Dolních Studénkách, Hrabové a další. Pro nejmenší cvičenky byl uspořádán karneval, na kterém 140 dětí spolu s rodiči mohli vidět nejlepší vystoupení starších závodnic. Bylo odpracováno 25

165 brigádnických hodin. Tento rok situaci zkomplikoval nový klasifikační program, který byl dodán pozdě, ale přesto byl nacvičen (Kronika). 1976 Jako každý rok byl uspořádán dětský karneval a gymnastky se zúčastnily oslav 1. máje. Oddíl uspořádal ve spolupráci se SG krajský přebor I. VTM a I. VTŽ (Kronika). 1977 Oddíl MG byl spíše zaměřen na masový sport (tzn., že většina dívek byla zařazena do sportovních her mládeže a asi jedna třetina odcházela do výkonnostních sportů), ale i přesto se našly vynikající gymnastky ve výkonnostních třídách - M. Švábová, E. Weiserová, P. Švábová a další. V této době moderní gymnastika měla díky tréninkovým střediskům vysokou úroveň. Šumperk tréninkovým střediskem moderní gymnastiky nebyl, proto naše členky neměly šanci obstát na celorepublikových závodech. Jejich vystoupení na závodech mělo však velkou úroveň hlavně díky choreografce H. Hefnerové. Kromě této sportovní činnosti se se svými vystoupeními účastnily i nadále slavnostních akcí, karnevalů, výročí a spartakiád (Kronika; Dvořáček a Polách, 2012). E. Janíčková nastoupila jako placená trenérka. Na krajských přeborech v Krnově ve II. VTM se zúčastnily - P. Jarníková na 17. místě, M. Švábová na 19. místě, E. Weiserová na 20. místě a v kategorii II. VTŽ - V. Hamplová na 2. místě, J. Kmecová na 6. místě a H. Nezdařilová na 7. místě. V. Hamlová se se svým bronzovým umístěním na tomto přeboru II. VTŽ probojovala na celostátní přebor II. VTŽ do Hradce Králové, na kterém obsadila 2. místo (Kronika). 1978 U příležitosti 30. výročí Vítězného února oddíl uspořádal řadu besed a aktualit se zaměřením na zvyšování politické úrovně. Pod vedením trenérky E. Janíčkové cvičenky získaly 22 odznaků zdatnosti a bylo odpracováno 97 brigádnických hodin. Klavíristka A. Vojtěchovská byla vyznamenána za dlouholetou a úspěšnou práci (Kronika). 1979 Zapsáno 180 cvičenek. Do oddílu přicházejí dvě mladé klavíristky, kterým A. Vojtěchovská předává své dlouholeté zkušenosti. Akce oddílu - vystoupení na Dětském dnu ve Štítech, dětský karneval v rámci oslav MDD, vystoupení 26

na předspartakiádní slavnosti. Oddíl MG získal titul Vzorný oddíl a při něm vznikl oddíl Jiskřiček (Kronika). 1980 1982 V průběhu letního období byla omezena příprava cvičenek výkonnostních tříd z důvodu dlouhodobé opravy tělocvičny na Tyršové stadionu. Předsedkyní oddílu je M. Hefnerová. Celkem přihlášených 212 členek. Gymnastky se zúčastnily oddílových přeboru VTŽ, III. VT, krajských přeborů VTŽ, III. VTŽ, I. a II. VT. Jako každé roky se pořádal maškarní karneval, prvomájový průvod (příloha A, obr. 4), děvčata chodila na brigády a probíhala slavnostní tělovýchovná akademie. Předsedkyní oddílu Ing. M. Kratochvílová. Klavíristé S. Vojtěchovská a P. Hrbáček. Oddílový přebor VTŽ - celkem 24 závodnic z toho 8 startovalo mimo soutěž, přebornice oddílu K. Melzerová. Oddílový přebor III. VT - vítěžka J. Starsyová. Oddílový přebor II. VT - vítězka přeboru J. Králová. Oddílový přebor I. VT - vítězka E. Weiserová (příloha A, obr. 5), 2. místo D. Grulichová. Krajský přebor VTŽ - celkem 44 závodnic, 30. - 31. místo M. Churavá, 34. místo L. Soukupová, 36. - 38. místo M. Nucová, 39. místo K. Melzerová, 40. - 41. místo P. Veberová, E. Sedláčková, 43. místo K. Kolářová, 44. místo A. Rotterová. Krajský přebor III. VT - 12. - 13. P. Švábová, 14. - 16. J. Starsyová, dále závodila B. Štechová, A. Goblová, J. Koverová, K. Pečenková. Krajský přebor II. VT - 6. J. Králová, 14. R. Kryšová, 15. Š. Nouzová, 16. - 17. L. Morávková, 18. M. Nouzová, 19. P. Lejdová, 20. L. Grulichová. Krajský přebor I. VT - 8. E. Weiserová, 9. D. Grulichová. Krajský přebor ve volných sestavách - B. Štechová na 2. místě, D. Grulichová na 6. místě, E. Weiserová na 5. místě. Krajský přebor pódiových skladeb - oddíl TJ Šumperk na 2. místě. Šumperský oddíl byl pověřen uspořádat přebor ČSSR I. VT. Zúčastnilo se 5 závodnic ze Slovenska a 7 z Čech a Moravy. Přebor byl organizačně zvládnut velice dobře. Z technických důvodů nebyl uspořádán dětský maškarní karneval, tak bylo rozhodnuto uspořádat besídku. Na besídku přišlo 50 dětí, které přednášely básničky, zpívaly, hrály se různé hry a soutěžilo se. Na krajském přeboru volných sestav získala titul přebornice kraje E. Weiserová a dostala šanci startovat na přeboru ČSR. D. Grulichová obsadila 2. místo. 27

Na přeboru ČSR ve volných sestavách ve Žďáru nad Sázavou E. Weiserová obsadila 17. místo z dvaceti závodnic (Kronika). 1983 Svaz fotbalových rozhodčí požádal šumperský oddíl o vystoupení na jejich večírku, který se konal v hotelu Praha v Šumperku. Vystoupila D. Grulichová a E. Weiserová se svými volnými sestavami. Oddíl se zapojil do celostátní soutěže o Rudou stuhu při účasti 51 oddílů MG z celé republiky a Šumperk dvakrát tuto soutěž vyhrál. Oddíl dostal několik hodnocení - za největší oddíl v severomoravském kraji, za úspěšnou práci s pionýrskou skupinou Berušky, získal celkem 107 výkonnostních tříd za rok, na krajských přeborech 20 % gymnastek jsou ze Šumperka, plní masový rozvoj tělesné výchovy a sportu, organizuje společenské akce a výročí, oddíl je nositelem titulu Vzorný oddíl ČSTV II. stupně a Vzorný kolektiv mládeže. Probíhaly oddílové přebory I., II., III. VT a VTŽ, ale úroveň nebyla dosti vysoká. Na krajském přeboru v Krnově se v I. VT na bronzové pozici umístila E. Weiserová, na 5. místě D. Grulichová a na 8. místě M. Švábová. Ve II. VT se nejlépe umístila J. Starsyová na 4. pozici, na 5. místě P. Švábová a na 9. místě L. Grulichová. Krajský přebor v Olomouci reprezentovalo oddíl 6 závodnic v III. VT a 6 závodnic VTŽ. Trenérka E. Nouzová dostala při příležitosti k 30. výročí MG čestný odznak ČSTV za výsledky trenérské činnosti. Trenérka Nouzová ve funkci trenérky z povolání, převzala oddíl po trenérce Janíčkové, která roku 1980 emigrovala. 30. výročí MG v ČSSR bylo spojeno s maškarním karnevalem a na programu vystoupila nejšikovnější děvčata se svými povinnými a volnými sestavami. E. Weiserová se zúčastnila krajského přeboru volných sestav v Olomouci a svým 3. místem si zajistila účast na přeboru ČSR, na kterém v Praze vybojovala krásné 12. místo (Kronika). 1984 V oddíle celkem 163 cvičenek. Opět se konaly oddílové a krajské přebory výkonnostních tříd. Na krajském přeboru ve Vsetíně II. VT B měl oddíl velký úspěch. P. Švábová dosáhla titulu krajské přebornice a krajský přebor I. VT pořádal Šumperk, na kterém E. Weiserová obsadila pěkné 2. místo a D. Grulichová 4. místo. Gymnastky se tradičně jako každý rok účastnily oslav 1. máje, spartakiád a dalších vystoupení (Kronika). 1987 Trenérka paní Nucová vedla skupinu nejmladších gymnastek, tedy přípravku, kde se při hodině gymnastiky sešlo celkem 15 dívek. Do této skupiny nastoupila 28

ve svých čtyřech letech budoucí trenérka Irena Kampová, dnes Mgr. I. Kampová, která později pomohla oddílu a začala trénovat. Do svých rukou dostala nemladší svěřenkyně oddílu. Mezi další trenérky patří trenérka Skoumalová a Hanáková (Kampová, 2016). Kronika oddílu TJ Šumperk končí rokem 1984, ale není známo, kdo sepsal nejdůležitější informace a data, jak se oddíl postupně vyvíjel. Mgr. I. Kampová jako bývala členka a trenérka mi poskytla informace pomocí rozhovoru, které zasahují do současné doby oddílu. 4.2 Současnost oddílu Doba, jež uplynula od počátku moderní gymnastiky je dlouhá, ale pořád se zůstává u tradic, které se započaly v minulosti. Příkladem toho je, že dívky stále při hodinách baletní průpravy byly doprovázeny na klavír. V letech 1993-1994 hodiny baletu vedla tanečnice, baletka, choreografka Marie Jirmanová, po které nastoupila baletka Alena Šimková z Ostravy. Trenérku Skoumalovou a Hanákovou vystřídaly bývalé gymnastky Dana Grulichová, dnes D. Štěpánová, Martina Švábová, dnes Mgr. M. Zajícová a Eva Weiserová, dnes Mgr. E. Fleischerová. Jediná Mgr. E. Fleischerová zůstala u cvičení moderní gymnastiky při studiu vysoké školy a až později se začala věnovat gymnastice jako trenérka. V této době mezi nejdéle cvičící gymnastky patří P. Potěšilová, T. Graciasová a Mgr. I. Kampová, které patřily do kategorie nejmladší generace cvičenek. Ke starší skupině gymnastek řadíme P. Horákovou, P. Kotschovou a I. Černohousovou a k nejstarším dívkám J. Vondrovou a T. Nucovou. P. Kotschová a I. Černohousová se zúčastnily spolu s trenérkou Mgr. M. Zajícovou závodu ve Francii v roce 1996. Česká reprezentace byla ve složení dvou členek z moderní gymnastiky, dvou dívek a dvou mužů ze sportovní gymnastiky. Tréninky po celou dobu moderní gymnastiky probíhaly většinou na Tyršově stadionu později i na ZŠ 8. května díky lepším podmínkám. Děvčata trénovala třikrát týdně a z toho byla hodina baletní průpravy. Na závody jezdily zpravidla jen ty nejlepší gymnastky a absolvovaly nejvíce 3-4 závody za rok i s oddílovým přeborem ve svém městě, tedy v Šumperku. Nejčastěji se jezdilo na závody do Ostravy, Přerova a Zubří (Kampová, 2016). S další dobou nastoupila nová vlna generace gymnastek. V roce 1997 byly nejlepšími cvičenkami M. Kubišová a L. Sedlářová, která začínala původně jako sportovní gymnastka. Později přešla do oddílu moderní gymnastiky a díky velmi dobrým základům ze sportovní gymnastiky pro ni nebyl problém se ztotožnit s moderní gymnastikou. Mezi mladší skupinu děvčat patřila L. Fričarová závodící ve volném programu. V roce 2002 se dostala 29

do sportovního centra v Havířově, ve kterém všechny vybrané členky byly pod dohledem ukrajinských trenérek. Tyto tréninky ve sportovním centru daly Lucii velmi dobré zkušenosti a přinesla do oddílu spolu s její trenérkou Mgr. M. Zajícovou nové metody a způsoby tréninků. Do tréninků se zahrnula americká rozcvička, jež se nazývala Amerikánka, speciální řadová cvičení a průpravná rozcvičení u opory, které nezahrnovaly pouze prvky na protažení celého těla, ale i prvky na zpevnění a posílení celého pohybového aparátu. Tréninkové hodiny se zvedly na 4-5 dnů v týdnu včetně baletní průpravy vedené baletkou paní Kreislerovou. Hlavní trenérka je stále Mgr. M. Zajícová, dále Mgr. E. Fleischerová, E. Fričarová a Mgr. I. Kamplová trénující nejmladší děvčata - přípravku. Po roce L. Fričarová z centra odstoupila, neboť tréninky byly velmi časově náročné. Její nejlepší úspěch je 2. místo na oblastním přeboru v Havířově v roce 2004 a ve stejném roce 5. místo na Mistrovství České republiky v Jablonci nad Nisou, kde se stala vícemistryní se sestavou s míčem. V povinném programu závodila P. Hegedüšová, jenž patřila mezi nejlepší gymnastky severomoravského kraje ve své kategorii a vyhrála krajský přebor v Bruntále. Také reprezentovala oddíl i na mistrovství České republiky a další roky si držela pozici na stupních vítězů. Talenty oddílu byly i V. Fleischerová a N. Hanáková, ale obě dívky s gymnastikou skončily velmi brzo. V. Fleischerová se začala věnovat scénickému tanci a N. Hanáková se dál věnovala sjezdovému lyžování, které bylo pro ni prioritní. Další talentované dívky skončily s gymnastikou velmi v brzkém věku z důvodu časové a finanční náročnosti a také z důvodu upřednostňování jiných zájmů (Fričarová, 2016). V současné době nastupuje nová věková generace gymnastek. Starší děvčata trénují čtyřikrát týdně včetně baletu, mladší gymnastky třikrát týdně a nejmladší - přípravka jednou týdně. Gymnastika v Šumperku se zaměřuje na kombinovaný program, základní program a na soutěže dvojic a trojic. Trenérkou zůstává Mgr. M. Zajícová, novou posilou se stává Mgr. D. Plíhalová a gymnastky M. Zajícová a M. Krejčí trénují nejmladší dívky - přípravku. V oddílu je 40 členek. Mezi nejlepší gymnastky patří K. Zajícová, která v roce 2014 vyhrála oblastní přebor v Bruntále a tento rok se zúčastnila Mistrovství České republiky za severomoravskou oblast, kde skončila na 8. místě. Spolu se sestrou M. Zajícovou a sestřenicí E. Švábovou začaly se soutěžemi dvojic a trojic. Dalšími talenty jsou M. Krejčí, D. Plíhalová, A. Sámelová, M. Klimešová a E. Talandová (Zajícová, 2016). 30

4. 3 Porovnání úrovně klubu v současnosti a před léty Oddíl umělecké gymnastiky v Šumperku vznikl z dřívějších rytmických kurzů a po té byly založeny baletní kurzy. Zpočátku se gymnastika spíše zaměřovala na masový sport, což znamená, že dívky byly zařazeny do sportovních her mládeže a asi jedna třetina odcházela do výkonnostních sportů. Proto v klubu bylo více jak 100 členů včetně mužů. Kurzy tedy navštěvovali dívky i chlapci. Počet gymnastek se postupně zvyšoval, ale později upadal počet mužské návštěvnosti. V současné době cvičí jenom děvčata a oddíl se zaměřuje pouze na moderní gymnastiku, která je rozdělena do programů podle náročnosti sestav. V oddíle je maximálně 40 členek a musí se snažit, aby si tento počet udržel. Z tohoto důvody je každý rok organizován nábor nových děvčat, který je spojen s krátkým představením sestav a ukázkou dresů a náčiní. Kromě nácviků baletních pohádek byly pořádány spartakiády, akademie k různým příležitostem, účinkovalo se na oslavách, karnevalech, v divadlech, na seznamovacích večírcích pro rodiče a děti, na různých slavnostech Šumperka, ale vystupovalo se i v okolních obcích. Těchto vystoupení měl oddíl kolikrát více než 30 za rok. V současné době nejsou průvody a oslavy jako kdysi, proto dívky nemají ani takové možnosti ukázat své sestavy. Také vystupují na různých oslavách, plesech apod., ale maximální počet je 10 vystoupení za rok včetně závodů. Většinou své sestavy nebo společné skladby předvedou na různých akcích jen ty nejlepší gymnastky. Dříve se do vystoupení zapojila většina členů z klubu. Příkladem toho jsou baletní inscenace, na kterých se podílelo až 70 cvičenců. Umělecká gymnastika v Šumperku byla tedy hlavní protagonista k vytváření nejrůznějších choreografií při slavnostních příležitostech. V průběhu let dochází neustále ke změnám pravidel, jež souvisí se zvyšováním úrovně moderní gymnastiky. Předtím se trénovalo na parketách, chodilo se ven, cvičilo se na atletických oválech a hřištích. Děvčata cvičila bosa, v baletních nebo gymnastických špičkách, dresy byly obyčejné, většinou jednobarevné. V současnosti dívky mají mnohem lepší podmínky - měkké speciální koberce, možnosti trénovat v tělocvičnách s vysokými stropy, mají pohodlné gymnastické špičky, nádherné dresy s dlouhými nohavicemi nebo sukýnkami. Náčiní je vyráběno z kvalitních materiálů. Např. kužele jsou z gumové hmoty s plastovou hlavou a dříve byly pouze kužele dřevěné. Tento sport je velice náročný a to nejen po fyzické stránce, ale i po stránce psychické. Vývoj MG se neustále posouvá vpřed. Na děvčata se kladou čím dál tím větší nároky především na koordinaci těla spojené s flexibilitou, která je pro MG nezbytná. Technická 31

náročnost je častou příčinou, proč se děvčata tomuto sportu přestávají věnovat, ale důvodů může být více - časová náročnost, finanční prostředky, nedostatečná vůle apod. MG se snaží o návrat k uměleckým prvkům a klade větší důraz na taneční složku a osobitý výraz. Snaží se tedy o návrat ke kořenům umělecké gymnastiky. 32

5 ŠUMPERK 5.1 Jiné sporty v Šumperku Šumperk je město ležící na severu Moravy. Rozkládá se v malebném údolí řeky Desné a je také označováno za Bránu Jeseníků. Leží na křižovatce cest nejvýznamnějších horských masivů. Šumperk není znám v oblasti sportu jenom svou významnou historií moderní gymnastiky, ale i dalšími sporty a osobnostmi, které jsou s tímto městem spojeny. Atletický oddíl má přes 200 členů. Nabízí profesionální atletický trénink, trénink rychlosti, síly a vytrvalosti. Trénuje a závodí se ve všech kategoriích od přípravky až po muže a ženy. V roce 1962 se v Šumperku narodila Ivana Kleinová, dnes již Kubešová, která je bývalou českou běžkyní. Specializovala se na střední tratě. Je držitelkou českých rekordů na tratě 1500 metrů a byla vyhlášena nejlepší atletkou Československa (i České republiky) v letech 1986-1991 (Polách, Dvořáček, 2012). V roce 1991vzniká oddíl baseballu Šumperk Cannibals, který zakládá americký lektor. O rok dříve organizoval první zápasy mezi učiteli a žáky. Před tím se pálkovaná hrála jako doplňkový sport pro atletické třídy. V roce 2004 získal tým kadetů titul mistra ČR a mužský tým A hraje druhou nejvyšší soutěž (cannibals.wz.cz 2016) Basketbalový oddíl TJ Šumperk má nejen družstvo mužů a žen hrající v I. lize, ale i družstva v nižších kategoriích. Ivana Večeřová je bývalou českou basketbalistkou, která začínala hrát ve svém rodném městě Šumperk. Jejím největším úspěchem je zlatá medaile z ME roku 2005 a stříbrná medaile z MS v roce 2010 (Polách, Dvořáček, 2012). V roce 2001 vznikl první florbalový klub FbC (florbalový klub) Asper Šumperk. Klub má dnes více jak sto členů, kteří hrají ligové i neligové soutěže (sumperk.cz 2016). FK (fotbalový klub) Šumperk je moravský fotbalový klub založený roku 1945 pod názvem SK (sportovní klub). V současné době hrají muži Moravskoslezskou divizi, skupiny D. Před 50. lety dosáhl oddíl největšího úspěchu a to účastí ve třetí nejvyšší soutěži (Polách, Dvořáček, 2012). Salith Šumperk je název moravského hokejového klubu. Ten svou sezónu 2015/2016 neukončil moc dobře a propadá se po pěti letech do 2. hokejové ligy. I mladší příznivci tu najdou své uplatnění v tzv. přípravce a ve skupinách mladších a starších žáků. Dorost trénuje pod hokejovým klubem Mladí draci Šumperk. S tímto sportem jsou v Šumperku spojena tato významná jména - Jakub Kindl, Jiří Dopita. Jakub Kindl rodák ze Šumperka a český obránce, který hraje za tým Florida Panthers v severoamerické lize NHL (National 33

Hockey League). Jiří Dopita je šumperský hokejový odchovanec. Bývalý útočník, hokejový trenér, reprezentant, olympijský vítěz v Naganu a trojnásobný mistr světa, který získal symbolický klíč k bráně města (Polách, Dvořáček, 2012). Mezi další významné rodáky ze Šumperka patří Jan Hudec a Aleš Valenta. Jan Hudec je kanadský reprezentant v alpském lyžování. Od svého narození byl na českém území pouhých deset měsíců. Jeho rodiče se rozhodli emigrovat z Československa. Aleš Valenta je bývalý akrobatický lyžař, který se stal olympijským vítězem v akrobatickém skoku na lyžích v Salt Lake City v roce 2002. Jako první člověk na tomto závodě skočil trojité salto s pěti vruty. Ve Štítech vybudoval sportovní komplex Acrobat park. Tento park je centrem pro trénink a závody v akrobatickém lyžování, snowboardingu i další sporty (Polách, Dvořáček, 2012). V Šumperku je spousta dalších sportovních klubů - klub cyklistiky, házené, lyžování, sportovní gymnastiky, plavání, volejbalu, tenisu atd. Činnost těchto klubů probíhá převážné v areálu Tyršova stadionu, kde je víceúčelová hala, atletická dráha se sektory pro technické disciplíny, hřiště na futsal s umělou trávou, hřiště na házenou, hřiště na basketbal, dvě hřiště na volejbal, hokejový stadion a kuželna. 5.2 Zajímavosti Město Šumperk nabízí nejen sportovní využití, ale i kulturní. K vidění jsou různá divadelní představení v divadle Šumperk, koncerty a jiné programy nejen v Domě kultury, ale i v celém městě. Můžeme každoročně navštívit spoustu významných kulturních akcí a institucí. Mezi nejvýznamnější akci patří Blues Alive, mezinárodní hudební festival bluesové hudby, který je známý ve střední Evropě. V létě se pořádá Mezinárodní folklórní festival. Na celý týden se město Šumperk stává jevištěm pro tanečníky, zpěváky a muzikanty nejen z České republiky, ale i z celého světa - Itálie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Peru, Kostarika, USA, Indonésie, Nový Zéland. Program je plný lidové hudby, písní, tanců, zvyků a her. Slavnosti města Šumperk jsou historické oslavy a připomínkou nejvýznamnějších událostí v dějinách města. Každý rok oslavy začínají průvodem městem a pokračují bohatým programem - vystoupením rytířů, ukázkou zbraní, dětskými soutěžemi, pohádkovými vystoupeními atd. (sumperk.cz 2016). Džemfest je jeden z největších rockových festivalů v České republice, který se koná v Domě kultury (sumperk.cz 2016). 34

Horování je festival horolezectví a extrémních sportů. Je to přehlídka nejlepších filmů se zimní tématikou pro milovníky sněhu, ledu a zimních sportů (sumperk.cz 2016). Letní filmová klasika v kině Oko je prázdninová přehlídka slavných filmů světové kinematografie. Další přehlídkou filmů je Minifestival filmů, který představí vždy jednoho slavného režiséra (sumperk.cz 2016). Mezi další známé kulturní akce patří literárně - filmový festival Město čte knihu, Brány památek dokořán a Dny evropských dědictví (dny otevřených dveří památek města). Klášterní hudební slavnosti jsou festivalem klasické vážné hudby v kostele a Klasika Viva je celoroční cyklus komorní klasické hudby (sumperk.cz 2016). Vlastivědné muzeum je největším zařízením jak rozsahem sbírkového fondu, tak velikostí expozic a výstavních prostor. Je také sídlem informačního centra a využívá víc než polovinu budov v areálu Pavlínina dvoru. Pavlínin dvůr byl původně hospodářský statek, který se stal sídlem vlastivědného muzea. Pořádají se tu hudební festivaly pod širým nebem a různé oslavy města (sumperk.cz 2016). Ve městě můžeme navštívit Městskou knihovnu Šumperk, kino Oko, Sředisko volného času a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků ve Vile Doris (sumperk.cz 2016). Šumperk díky dobré poloze je město bohaté na turistiku, cyklistiku, zimní sporty a další volnočasové aktivity. Město se rozkládá v údolí řeky Desné a je označováno za Bránu Jeseníků ležící na křižovatce cest nejvýznamnějších horských základen - Skřítek, Červenohorské sedlo, Ramzová a úpatí Kralického Sněžníku. 35

6 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo seznámení s historií a současností oddílu moderní gymnastiky v Šumperku. Snažila jsem se zachytit hlavní body ve vývoji a historii moderní gymnastiky po prostudování dostupné literatury. Jeho kořeny jsem sledovala od počátku vzniku jak ve světovém měřítku, tak i ve vývoji v Československu, protože toto sportovní odvětví nevzniklo v České republice. Práci komplikoval nedostatek odborné literatury, která je v této sportovní disciplíně zastaralá. Z těchto důvodů jsem také získávala poznatky z osobních rozhovorů s trenérkami a závodnicemi ze současné, ale i minulé doby oddílu TJ Šumperk. V úvodní kapitole byla popsána a charakterizována moderní gymnastika jako sportovní disciplína, která je určena ženám a dívkám. V první části jsem se snažila zachytit historii a vývoj estetické gymnastiky ve světě, dále v Československu, později v České republice. V druhé části jsem se zabývala moderní gymnastikou v Šumperku. Z kroniky a z rozhovorů s trenérkami a gymnastkami jsem čerpala nejdůležitější informace o založení a současnosti tohoto klubu. Cílem bylo vysledovat důležité a zásadní události od roku 1954 až po současnost a významné změny a úspěchy klubu. V další kapitole jsem se zaměřila na porovnání úrovně klubu estetické gymnastiky před léty a klubu moderní gymnastiky v současné době. V následující kapitole byly zmíněny další sporty a jejich významní sportovci, kteří jsou s tímto městem spojeni. V zajímavostech jsem shrnula nejvýznamnější kulturní akce a možné volnočasové aktivity, které umožňuje okolí Šumperka díky jeho poloze v úpatí Jeseníků. Po prostudování kroniky, oslovení trenérek a gymnastek, prostudování dostupné literatury, které bylo velmi málo, jsem vystihla nejdůležitější informace od počátku až po současnost moderní gymnastiky oddílu TJ Šumperk. Z tohoto důvodu si myslím, že tato bakalářská práce by mohla mít velký přínos pro klub TJ Šumperk a pro jeho členky, které budou mít možnost kdykoliv do práce nahlédnout a podívat se, jak se moderní gymnastika vyvíjela a jak vznikl klub moderní gymnastiky TJ Šumperk. 36

7 POUŽITÁ LITERATURA BAŠNÁ, Vilemina (1977). Moderní gymnastika: Pro trenérky III. třídy. Praha: Olympia, 177 s. Cannibals baseball Šumperk [online]. 2016, [cit. 24. 04. 2016]. Dostupné z www: <cannibals.wz.cz>. Český svaz moderní gymnastiky [online]. 2016, [cit. 24. 04. 2016]. Dostupné z www: <csmg.cz>. ČÍŽKOVÁ, Marie (1983). Dějiny moderní gymnastiky. Praha: Sportpropag, 169 s. ČSMG (2003). Cesty čs. moderní gymnastiky 1953 2003. Brno: Luk, 30 s. DVOŘÁČEK, Libor a POLÁCH, Drahomír (2012). Historie šumperského sportu. Šumperk: Město Šumperk, 591 s. ISBN 978-80-260-2271-8. Fédération Internationale de Gymnastique [online]. 2016, [cit. 24. 04. 2016]. Dostupné z www: <fig-gymnastics.com>. FÜRLOVA, Danica; LIVOROVÁ, Helena a PETROVÁ, Blažena (1962). Základy umělecké gymnastiky. 1. vydání Praha: Sportovní a turistická nakladatelství, 242 s. FÜRLOVÁ, Danica; LIVOROVÁ, Helena a PETROVÁ, Blažena (1972). Základy moderní gymnastiky. 2. přepracované vydání. Praha: Olympia, 438 s. ibrno zprávy z Brna [online]. 2016, [obrázek č. 1, 30. 06. 2016]. Dostupné z www: <ibrno.cz>. Kronika oddílu moderní gymnastiky TJ Šumperk. V Šumperku od roku 1954, jedná se o rukopis. KAŠPAROVÁ, Stanislava (1963). Umělecká gymnastika. 1. vydání Praha: Státní pedagogická nakladatelství, 124 s. KLÁROVÁ, Renata (1998). Moderní gymnastika I. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, 50 s. ISBN 80-210-1945-X. 37

KOLEKTIV AUTORŮ (1967). Umělecká gymnastika dívek. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství ÚV ČSTV, 210 s. KOLEKTIV AUTORŮ (1996). Umělecká gymnastika. Příručka pro školení rozhodčích všech tříd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 103 s. SK TART Moravská Slavia Brno: Moderní gymnastika [online]. 2016 [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z www: <sktartmsbrno.cz >. Šumperk [online]. 2016, [cit. 24. 04. 2016]. Dostupné z www: <sumperk.cz >. Wikimedia commons [online]. 2016, [obrázek č. 2, 30. 06. 2016]. Dostupné z www: <commons.wikimedia.org >. Orální prameny Rozhovor s Irenou Kampovou, bývalou členkou klubu, Šumperk 23. 6. 2016 Rozhovor s Evou Fričarovou, bývalou trenérkou, Šumperk 23. 6. 2016 Rozhovor s Kateřinou Zajícovou, členkou klubu, Šumperk 24. 6. 2016 38

8 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázek č. 1 Sestry Machatovy str. 13 Obrázek č. 2 Daniela Bošanská str. 15 Obrázek č. 3 Baletní pohádka Princezna Hyacinta str. 20 Obrázek č. 4 Baletní pohádka Popelka str. 20 Obrázek č. 5 Baletní pohádka Hrdopýška str. 21 Obrázek č. 6 Marcela Manglová str. 23 Obrázek č. 7 Taťána Mrenová str. 24 Tabulka 1 Přehled československých mistryň MG ve vícebojích str. 17 Tabulka 2 Přehled českých mistryň MG ve vícebojích str. 18 39

9 PŘÍLOHY Příloha A str. 1 Obrázek 1 Kristýna Eigerová, Antotín Janíček Obrázek 2 Trenérka Stopplová s gymnastkami T. Mrenová, H. Hefnerová, Z. Petříková, K. Kupková, V. Hamplová, H. Nezdařilová Obrázek 3 T. Mrenová, H. Hefnerová Obrázek 4 Gymnastky v Prvomájovém průvodu Obrázek 5 Oddílová přebornice Eva Weiserová Příloha B str. 5 Pozvánka na Mezinárodní závod mládeže 40

Příloha A Obrázek 1 Kristýna Eigerová, Antotín Janíček (Kronika) 1

Obrázek 2 Trenérka Stopplová s gymnastkami T. Mrenová, H. Hefnerová, Z. Petříková, K. Kupková, V. Hamplová, H. Nezdařilová (Kronika) Obrázek 3 T. Mrenová, H. Hefnerová (Kronika) 2

Obrázek 4 Gymnastky v Prvomájovém průvodu (Kronika) 3

Obrázek 5 Oddílová přebornice Eva Weiserová (Kronika) 4

Příloha B Pozvánka na Mezinárodní závod mládeže (Kronika) 5