VUT v Brně fakulta chemická spotřební chemie Jméno: Kamil Brandejs Ročník: 4. Semestr: zimní Předmět: Obrazové inženýrství Téma: Laserové tiskárny, podklady pro prezentaci v Powerpointu. Laserové tiskárny Osnova: 1. Obecné dělení tiskáren 2. Historie laserových tiskáren 3. Princip tisku laserových tiskáren 4. Fotocitlivý válec, sloučeniny používané v CTL vrstvě, barviva používaná v CGL vrstvě fotocitlivého válce 5. Recyklace tonerů 6. Internetové adresy 1. Obecné dělení tiskáren Dělení 1: Typy tiskáren Jehličková tiskárna U jehličkové tiskárny se k tisku využívá tisková hlava, která obsahuje sadu pod sebou umístěných jehliček. V závislosti na počtu těchto jehliček se dále jehličkové tiskárny rozlišují na: 1 jehličkové a 2 jehličkové: technické rarity vyráběné svého času v ČSSR 7 jehličkové: poskytují tisk s velmi nízkou kvalitou a jsou používány pouze ve speciálních případech, jako jsou např. pokladny v prodejně, kde na kvalitu tisku nejsou kladeny téměř žádné nároky. 9 jehličkové: dovolují tisk v tzv. NLQ (Near Letter Quality - blízký dopisní kvalitě) režimu. Tento režim svou kvalitou tisku odpovídá přibližně kvalitě elektrického psacího stroje. Tyto tiskárny jsou vhodné pro tisky výpisů programů a pro tisk dokumentů, na jejichž kvalitě příliš nezáleží. 24 jehličkové: umožňují kvalitnější tzv. LQ (Letter Quality - dopisní kvalita) režim tisku. Oproti 9 jehličkovým tiskárnám poskytují také větší rychlost tisku. Jsou používány opět zejména pro dokumenty, na jejichž kvalitu jsou kladeny nižší nároky. Jednotlivé jehličky jsou připojeny k elektromagnetům, které je při práci (tisku) vystřelují proti barvící pásce. Tato barvící páska dopadne v daném bodě pak na papír, kde způsobí malý barevný bod. Obecně platí, že jehličkové tiskárny jsou poměrně hlučná zařízení, která nejsou vhodná pro tisk grafických dokumentů a neposkytují příliš velkou rychlost tisku (řádově 100 zn/s). Barevný tisk je u jehličkových tiskáren možný použitím vícebarevné pásky. Vzhledem k výše popsanému principu tisku nevyžadují tyto tiskárny žádný speciální papír. Jejich pořizovací cena i cena za vytištěnou stránku jsou poměrně nízké.
Jehličková tiskárna Panasonic Barevná jehličková tiskárna Panasonic Tepelná tiskárna Tepelné tiskárny tisknou na podobném principu jako tiskárny jehličkové. Jsou opět vybaveny tiskovou hlavu, která obsahuje sadu jehliček připevněných k elektromagnetům. Jednotlivé jehličky jsou však na rozdíl od jehličkové tiskárny zahřáty na vyšší teplotu, která poté, co se jehlička přiblíží ke speciálnímu papíru citlivému na teplo, způsobí jeho zabarvení. Tepelné tiskárny poskytují podobnou kvalitu a rychlost tisku jako tiskárny jehličkové. Jejich velkou nevýhodou je nutnost použít speciální papír a tím i vyšší cena za vytištěnou stránku. V dnešní době se tyto tiskárny používají jen výjimečně. Inkoustová tiskárna Inkoustová tiskárna tiskne pomocí inkoustu, který je stříkán na papír. Inkoust bývá umístěn v malé nádržce, jež se pohybuje společně s tiskovou hlavou. Kvalita tisku inkoustové tiskárny je silně závislá na použitém papíru. V případě kvalitního papíru je možné dosáhnout velmi kvalitního tisku (za cenu vyšších nákladů na tuto vytištěnou stránku). Barevný tisk bývá prováděn pomocí různobarevných inkoustů. Inkoustové tiskárny poskytují vyšší rychlost tisku než tiskárny jehličkové. Jedná se o zařízení vhodná pro tisk běžných textových i grafických dokumentů. Jejich pořizovací cena dnes již není příliš vysoká. Jejich nevýhodou je však poměrně vysoká cena za vytištěnou stránku, která je dána cenou inkoustu a vyšší cenou kvalitního papíru.
Inkoustová tiskárna firmy Hewlet Packard Laserová tiskárna Laserová tiskárna je zařízení určené zejména pro profesionální použití. Poskytuje velmi vysokou kvalitu (300 dpi - 1200 dpi) i rychlost tisku (desítky stránek za minutu). Jedná se o poměrně drahé zařízení - ale cena za vytištěnou stránku bývá většinou nižší než u inkoustových tiskáren. Při tisku laserové tiskárny jsou nejdříve znaková data zasílaná počítačem převáděna řadičem na videodata. Ta jsou zasílána na vstup polovodičovému laseru. Polovodičový laser vysílá laserový paprsek, který je vychylován soustavou zrcadel na rotující válec. V místech, kam tento paprsek na válec dopadne, dojde k jeho nabití statickou elektřinou na potenciál řádově 1000 V. Rotující válec dále prochází kolem kazety s barvícím práškem (tonerem), který je vlivem statické elektřiny přitažen k nabitým místům na povrchu válce. Papír, který vstoupí do tiskárny ze vstupního podavače, je nejdříve nabit statickou elektřinou na potenciál vyšší než jsou nabitá místa na válci (cca 2000 V). V okamžiku, kdy tento papír prochází kolem válce, dojde k přitažení toneru z nabitých míst válce na papír. Toner je do papíru dále zažehlen a celý papír je na závěr zbaven elektrostatického náboje a umístěn na výstupní zásobník. Rotující válec po otištění na papír prochází dále kolem sběrače elektrostatického náboje a
čističe od toneru. Řez laserovou tiskárnou 1 Řez laserovou tiskárnou 2 Barevný tisk je u laserových tiskáren možné docílit použitím různobarevných tonerů. Dělení 2: Laserová tiskárna firmy Hewlet Packard Tiskárny Požadavky: kvalita tisku rychlost tisku podpora české národní sady cena Rozdělení podle principu tisku impact printers (přítlak raznice nebo jehliček na pásku) non - impact printers Impaktní tiskárny Nejrozšířenější jsou jehličkové tiskárny. Jehličkové tiskárny Výhody: jednoduchost obsluhy, nízká cena. Princip: v tiskové hlavě jsou umístěny jehličky s elektromagnety. Ty jsou propojeny s elektronikou plochým kabelem. Z řídící elektroniky jsou přiváděny proudové impulzy, kterými jsou vystřelovány jehličky na základě tvaru tištěného znaku. V daný okamžik jsou přitlačeny k barvící pásce a za ní se nacházejícímu papíru. V současné době se používají vícejehličkové (9-24) - každé lince v rastru přísluší vždy jedna jehla. Znak je vytvářen pohybem hlavy zprava doleva v krocích, které odpovídají vždy jednomu sloupci v rastru. Některé pracují i s obousměrným tiskem. Platí, že kvalita tisku je tím větší, čím více jehliček je obsaženo v matici. Výšky znaků, vytvořené 9 a 24jehličkových tiskáren jsou stejné, 24jehličková hlava používá na znak více teček. Proto vytváří více kvalitní obraz. Neimpaktní tiskárny Laserové tiskárny
Princip: vychází se z technologie elektrostatického kopírování. Na začátku si tiskárna vezme list papíru z podavače a papír se nejprve pokryje elektrostatickým nábojem. Na tiskový buben se přivádí vysoké napětí (6 kv). Laser prochází po fotocitlivém válci a umisťuje na něj přesné signály, které odpovídají tištěným znakům. To je jediná funkce laseru, jinak nepřijde s papírem do styku. Až laser uloží signály na válec, tiskárna vypustí toner, který se přitáhne k nabitým oblastem válce a vytvoří tištěné znaky. Papír, který je nabit na opačnou polaritu, se vsune pod válec a toner se přenese na papír. Papír pak projde závěrečnou fází, ve které lampy o vysoké intenzitě trvale spojí toner s papírem. Náboj je přenášen pomocí velmi tenkého drátu - koronační drát. Dělení laserových tiskáren: podle rozlišení: 300 dpi a více podle rychlosti: 4,5 str./min. a více podle velikosti paměti: 0,5 MB a více Testování: systémový autotest po zapnutí, testuje se: ROM s programy, ROM s vestavěnými fonty, rozhraní tiskárny, led diody. Tryskové tiskárny Kvalitou tisku se tyto tiskárny blíží laserovým tiskárnám. Princip: tiskárna vytváří znaky na papíru kapkami inkoustu, které vyletují z jemných trysek uspořádaných v tryskové hlavě. Uspořádání je sloupcové a barvivo je stříkáno ze zásobníku, který je umístěn za nimi. Soustava je tvořena systémem piezokeramických trubek, které jsou schopny stříkat 80 tis. kapek/sec. Soustava trubek je přímo spojená se zásobníkem barviva, který u hlavice s 24 trubičkami postačí pro vytisknutí asi 3 mil. znaků. Proti zaschnutí inkoustu je čelo trysek vybaveno vzduchotěsným uzávěrem. Uzávěr se otevírá automaticky před započetím tisku a uzavírá po skončení. Pro případ, že se některá tryska zanese, jsou některé tiskárny vybaveny speciální rutinou, která po stisknutí určitých ovládacích tlačítek pročistí zanesené trubky tlakem inkoustu. Princip stříkání kapek je takový, že elektrický impuls přivedený na odporový tepelný článek způsobí ohřátí v určitém místě trubičky, tímto ohřátím dochází k odpaření inkoustu ve formě bublinek. Ty vyvolají tlak, jenž vytlačí kapičku inkoustu z trysky na papír. Po skončení impulsu se teplo ztrácí a bublinky se smršťují, tím vzniká podtlak, který způsobí nasátí nového inkoustu do trubičky. Kompletní konstrukce hlavy je jednoduchá a hlavice se vyrábí spolu se zásobníkem jako jeden celek. Tryskové tiskárny Kvalitou tisku se tyto tiskárny blíží laserovým tiskárnám. Princip: Tiskárna vytváří znaky na papíru kapkami inkoustu, které vyletují z jemných trysek uspořádaných v tryskové hlavě. Uspořádání je sloupcové a barvivo je stříkáno ze zásobníku, který je umístěn za nimi. Soustava je tvořena systémem piezokeramických trubek, které jsou schopny stříkat 80 tis. kapek/sec. Soustava trubek je přímo spojená se zásobníkem barviva,
který u hlavice s 24 trubičkami postačí pro vytisknutí asi 3 mil. znaku. Proti zaschnutí inkoustu je čelo trysek vybaveno vzduchotěsným uzávěrem. Uzávěr se otevírá automaticky před započetím tisku a uzavírá po skončení. Pro případ, že se některá tryska zanese, jsou některé tiskárny vybaveny speciální rutinou, která po stisknutí určitých ovládacích tlačítek pročistí zanesené trubky tlakem inkoustu. Princip stříkání kapek je takový, že elektrický impuls přivedený na odporový tepelný článek způsobí ohřátí v určitém místě trubičky, tímto ohřátím dochází k odpaření inkoustu ve formě bublinek. Ty vyvolají tlak, jenž vytlačí kapičku inkoustu z trysky na papír. Po skončení impulsu se teplo ztrácí a bublinky se smršťují, tím vzniká podtlak, který způsobí nasátí nového inkoustu do trubičky. Kompletní konstrukce hlavy je jednoduchá a hlavice se vyrábí spolu se zásobníkem jako jeden celek. Barevné tiskárny Barva (barevné světlo) je elektromagnetické vlnění o vlnové délce mezi 60 až 700 nm. Např. vlnová délka kolem 400 nm odpovídá fialové barvě, 500 nm zelené apod. Realizace záření na těchto vlnových dékách: přímý zdroj záření odrazem - bílé světlo (žárovka) dopadá na povrch a je odraženo. Odrazí se právě ta část spektra, která odpovídá barvě předmětu. Používají se dvě metody: 1. aditivní (monitory) 2. substraktivní (tiskárny) Princip překrytí - je označován jako CMY. Mnoho tiskáren obsahuje ještě separátní černou barvu, principem překrytí je pak CMYK. Parametry: dpi, počet vytištěných bodů na palec, pro kvalitní tiskárny 300 dpi a více lpi, počet tiskových řádek na palec počet barev - kolik barevných odstínu je tiskárna schopna zpracovat. Přenos barevného bodu na papír: Jehličkové - kromě standardní černé pásky obsahuje ještě čtyřbarevnou (CMYK). Kromě základních barev lze odstínu dosáhnout překrytím základních barev. Výsledný obraz vzniká po řádcích, kdy při jednom projetí hlavy je nanášena jedna barva. Nevýhoda: malá rychlost a ulpívání (zanechávání) barev na jehličkách.
Inkoustové - tisk vzniká vystříknutím kapky Pro tisk se používají dvě technologie: INJEKT (piezoelektrická) BUBBLEJET (odpařovací) INJEKT Principem je řízená změna objemu piezoelektrického krystalu. Když dojde elektrický impuls na destičku krystalu, jeho přední strana se vymrští dopředu a protlačí tryskou inskoust. BUBBLEJET Tisková hlava je vybavena komůrkami pro inkoust a příslušnými topnými tělísky. Tělísko je prudce ohřáto a v komůrce nad ním, která je naplněna inkoustem příslušné barvy, vznikne bublinka, přetlak, a inkoust se vytlačí. Kvalitní tisk je jen na kvalitním papíře (rozpíjení). Voskové tiskárny Tepelný přenos vosku. Nejrozšířenější tiskárny s profesionálními nároky. Barvonosným médiem je fólie z umělé hmoty, na které jsou za sebou v barevných plochách naneseny buď tři barvy CMY nebo čtyři barvy CMYK. Princip: papír se přesně zachytí v bubnu, který se pomalu otáčí. Přes takto upnutý papír přejíždí barvonosná fólie, ze které se přenáší barvivo (barevný vosk) v bodech, kde se má tisknout. Tisk je 3 nebo 4 průchodový. Při každém průchodu (jedna otáčka bubnu) se přenáší jedna základní barva. Tisková hlava je tvořena topnými keramickými tělísky v jedné řadě ( asi 300 na palec). Barvonosný vosk se roztaví a přenese na papír. Tělísko přenese v daném tiskovém bodě buď více nebo 100 % primární barvy. Celé barevné spektrum, tzn. vytvoření libovolného barevného tónu se provádí tak, že v matici tiskových bodů, např. 5x5 se vyplňují některé jejich body jednou ze čtyř základních barev (tzv. modifikace rastru, nebo polotónování). Laserové barevné tiskárny Používá se standardní postup, toner je tvořen jemnými zrnky barvy a obsahuje čtyři barevné náplně CMYK. Na válec se vypálí obraz vždy jedné barevné složky, kde k nabitým místům se přichytí částečky barevného toneru a obraz se přenese na papír. Sublimace barev Jsou nejkvalitnější barevné tiskárny. Přincip je obdobný jako u voskových, médiem je fólie, která nese 3 nebo 4 barvy, ale jejich chemické složení je jiné. Barvy mají tu vlastnost, že při zahřátí se uvolňuje barvonosný plyn v množství, které je přímo úměrné teplotě. Tzn., že lze přenést libovolné zastoupení barevné složky do tiskového bodu. Barevné plotry Obvykle realizují 8 nebo 12 barev a obsahují sestavu per, naplněných inkoustem. Nedovedou tvořit barevné odstíny. Dělení 3: Tiskárna Tiskárny patří do kategorie výstupních zařízení. Umožňují tedy uživateli zhmotnit svá data (např. text, fotografii, apod.). Od svého prvopočátku dostály tiskárny obrovských změn, ať již ve způsobu tisku, tak i v typu tisku. Teď se již ale podíváme na tiskárny z pohledu dnešního uživatele tzn., že se budeme zabývat tiskárnami, se kterými se běžně setkáváme ať již doma u svého počítače, tak např. ve školách na úřadech a jiných místech, kam všude pronikla počítačová technika.
Bodové (jehličkové) tiskárny Název těchto tiskáren je odvozen od toho, že vytištěný znak se skládá z mozaiky bodů. Tuto mozaiku je možné zakomponovat do matice (proto se též někdy hovoří o maticových tiskárnách) a to např. matice o rozměrech 7x7, 5x7, 9x7 apod. Např. matice 9x7 umožňuje tisk jak malých, tak i velkých písmen. Pokud si tedy pokryjeme celý papír takovýmito maticemi, které na sebe navazují, můžeme pak tisknout nejen znaky, ale i grafické prvky. Bodová matrice 7*7 Staňme se nyní například písmenkem A, které má být vytištěno na jehličkové tiskárně a zkusme si naznačit, co všechno se musí stát, než nás na závěr vytisknou jehličky na papír. Uživatel stiskl na klávesnici znak se jménem A. Poté zadal požadavek na jeho tisk a v tom to začne. Řadič prevede ASCII znak s hodnotou 65 (písmeno velké A) na jeho hexa kód (41h). Tento kód je zaslán kabelem do tiskárny, kde je uložen do vyrovnávací paměti. Pokud dojde k naplnění této vyrovnávací paměti, vyšle tiskárna zpět do počítače tzv. řídící kód XOFF, který pozastaví zasílání dat do vyrovnávací paměti tiskárny. Po jejím uvolnění si pak tiskárna s využitím řídícího kódu XON požádá o zaslání dalších dat. Procesor tiskárny vybere informaci o bitové mapě pro všechny znaky na jednom řádku a vypočítá nejefektivnější cestu pro pohyb tiskové hlavy. Procesor odešle signály, které vybudí jehly v tiskové hlavě a rovněž řídí pohyb tiskové hlavy a válce unášejícího papír. Elektrické signály z procesoru jsou zesíleny a putují do obvodů, které ovládají tiskovou hlavu. Tisková hlava má 9 nebo 24 jehliček (někdy se výjimečně používaly hlavy s jednou či osmi jehličkami, ale to pouze výjimečně). Tyto jehličky jsou seřazeny vertikálně. Jeden konec každé jehly prochází elektromagnetem, kterému se říká solenoid. Proud z procesoru aktivuje solenoid, ten vytvoří mg. pole, které odpudí magnet na konci jehličky, čímž se jehlička posune dopředu směrem k papíru. V tomto okamžiku narazí na barvící pásku (textilní pásek napuštěný inkoustem) a ta obtiskne jeden bod na papír. Pružinka jí opět vrátí do původní pozice k solenoidu a pak čeká na další impulzy. Samozřejmě, že písmenko se netiskne postupně, tzn. po jednotlivých bodech, ale jehličky pracují najednou. Některé tiskárny dokonce používají spec. druh tisku, který se vyznačuje dvojitým tiskem. Dvojitým tiskem znamená, že je vytištěna sada bodů a pak je hlava uvedena opět do pozice na začátek řádku, ale je mírně posunuta. To zapřičiní, že druhé přetisknutí se odehraje též mírně posunutě a výsledný efekt je ten, že znak se zdá vytištěn plynuleji než při jednoduchém tisku. kód je uložen Inkoustové tiskárny Vedle jehličkových tiskáren se od začátku devadesátých let profilovaly tiskárny inkoustové jako kvalitnější (i když pomalejší) varianta tisku za ještě přijatelnou pořizovací cenu, aby nakonec žezlo nejlevnějších tiskáren zcela převzaly.
Tiskové body jsou maličké ionizované kapičky inkoustu vstřikované přímo na papír (takže jsou vytištěné listy vlhké), kvůli čemuž býval dlouho tisk poměrně pomalý a nákladný. Poslední technologické pokroky (dokonalejší inkoust a stříkací hlava) vedou k tomu, že inkoustové tiskárny začínají být velmi silnou konkurencí levným laserovým tiskárnám, kterým se pomalu vyrovnávají rychlostí tisku a jsou navíc barevné. Ano, pro inkoustové tiskárny hovoří především snadná a levná dostupnost barevně tištěných stránek. Téměř jakoukoliv barvu je teoreticky možné namíchat kombinací tří různě barevných inkoustů azurové (Cyan), purpurové (Magenta) a žluté (Yellow), v praxi se k nim přidává i černá (black), proto se tento barevný model nazývá CMYK. Uvědomme si, že je to úplný opak modelu RGB (o kterém jsme hovořili v souvislosti s monitory), kdy smícháním všech tří barev získáme bílou. Snadno se pak stane, že na papíře uvidíme jiné barvy, než jaké jsme viděli na monitoru. Pro fotorealistický tisk, který nám slibují výrobci, pak musíme použít speciální papír, na kterém se kapičky inkoustu nerozpíjejí. Piezoelektrický pulz tiskárny Jednou z technologií, která umožňuje "na povel" vystřelovat kapičky inkoustu, je využití elektromechanického piezoelektrického měniče. Tryska příslušící k tomuto uspořádání je složena z piezoelektrické trubičky uložené v kanálku z lité pryskiřice. Na konci kónického kanálku byla tryska. Při přivedení elektrického napětí na piezoelektrickou trubičku vznikla smrštěním trubičky rázová vlna, která se šířila kanálkem podle zákonů akustiky. Jakmile dosáhla konce kónického kanálku, odrazila se s obrácenou fází. Tak vznikaly podtlakové a přetlakové vlny, které nasály a vystříklyho jako kapku směrem k papíru. Různé firmy vyrábějící inkoustové tiskárny na principu piezoelektrického pulzu přistupovaly k tomuto pulzu různě. Další možnou variantou bylo nahrazení trubičky malou piezoelektrickou destičkou. Jakmile je k této destičce přivedeno elektrické napětí, změní se nepatrně průměr destičky. Tato drobná změna postačí k tomu, aby se destička ve spojení s pasivní skleněnou podložkou prohnula stejně jako proužek bimetalu. Tím v kanálku s inkoustem vznikají rázové vlny, které tak na elektrický "povel" vystřelují kapičky inkoustu. Dalším vylepšením blo nahrazení destiček lamelami s proměnlivou délkou. Lamela leží za malou komůrkou s inkoustem. Její délka se při elektrickém vybuzení nepatrně mění, čímž vznikají rázové vlny, vystřelující kapičky inkoustu. Výhodou je možnost dosažení vyšší frekvence "střílení kapiček", tedy i vyšší rychlosti tisku. Termický pohon tiskárny Firma Hewlett Packard použila jinou metodu než použití piezoelektrického tisku. Kapičky inkoustu jsou poháněny párou. Na drobounké topné tělísko se na 3-7 mikrosekund přivede elektrické napětí. Tělísko se okamžitě ohřeje asi na 500 C. Teplo zahřeje inkoust v malé komůrce natolik, že se okamžitě vytvoří malá bublinka páry. Tato bublinka pak jako píst, v parním stroji, tlačí inkoust tryskou ven. Kapička inkoustu se pak vystřelí jako "parním dělem" směrem k papíru. Je zajímavé, že výkon plošného ohřevu při tom asi 20x přesahuje sluneční výkon. Vše ale probíhá v mikroskopických rozměrech a v několika mikrosekundách. Napěťový impulz rozehřívající topné tělísko, prodloužený jen o několik mikrosekund, by drobounké tělísko okamžitě zničil. Přestože technologie "tryskových bublin" (bubble-jet) vypadá na první pohled komplikovaně, má jednu obrovskou výhodu - velmi levnou výrobu
tiskových hlav. Hlavy tiskáren s "termickým pohonem" se totiž dají vyrábět jako čipy na křemíkových podložkách - inkoustové trysky, inkoustové kanálky, topná odporová tělíska a elektrické vodiče vznikají postupným nanášením jednotlivých vrstev na podložeku. Využívá se tedy stejná technologie jako při výrobě integrovaných obvodů. Laserové tiskárny Laserová tiskárna byla vždy synonymem pro rychlý, ekonomický a velmi kvalitní, ale taktéž pouze černobílý tisk (barevné laserovky jsou stále drahé). Zpočátku taktéž nebyla nejlevnější záležitostí, ale i to se rychle změnilo, nejlevnější modely šlapou na paty svým inkoustovým bratříčkům a kdo pořizuje tiskárnu do kanceláře, nesáhne asi po ničem jiném. Spotřebním materiálem laserových tiskáren jsou tonery s tiskařským práškem. Ten je při tisku přichycen na válec v místech, kde byl citlivý povrch válce excitován laserovým paprskem, pak dle této šablony otištěn na papír a nakonec zažehlen, aby neodpadl (proto jsou čerstvě potisknuté papíry na omak teplé). Tisk je řízen jazykem, který popisuje tištěné stránky zkráceně se označují jako PDL (Page Description Language). Přestože skoro každý z výrobců vyvinul a používá vlastní jazyk, obvykle navíc emuluje i jazyky PCL od Hewlett Packard či PostScript od Adobe, které se ujaly jako standardy. Jazyk PCL (Printer Control Language) byl vyvíjen již od prvopočátků vzniku laserových tiskáren v osmdesátých letech; podpora jeho nejnovější verze PCL 5e, kterou získáme alespoň částečnou kompatibilitu i s nestandardními ovladači, by neměla chybět u žádné nově kupované tiskárny. Jazyk PostScript, který spíše připomíná běžné programovací jazyky je pak určen pro profesionální použití ve studiích DTP a při předtiskové přípravě. Jeho přínosem je přenositelnost a zejména kvalitní práce s písmy a obrázky. Kromě těchto jazyků se ještě můžeme setkat s pojem GDI (Graphical Device Interface). Označuje standard Microsoftu pro zobrazování grafických objektů na výstupních zařízeních počítače, a to jak monitorů, tak tiskáren. Tiskárny s podporou GDI proto mohou tisknout z operačních systémů Windows přímo údaje z obrazovky bez jakékoliv konverze, díky čemuž je možno ušetřit na součástkách tiskárny a snížit tak jejich celkovou cenu tyto tiskárny se nacházejí na dolní hranici cenového rozpětí laserových tiskáren. Většina laserových i některé inkoustové tiskárny hodnoty dpi vylepšují vyhlazováním, kdy mezi zubaté přechody automaticky vkládají body pro zjemnění (princip vyhlazování technologií RET). LED tiskárny Zdrojem světla při tisku není jako u laserových tiskáren laserová dioda a mechanická soustava, ale polovodičová tisková hlava LED. Tento konstrukční rozdíl umožňuje zmenšit rozměry tiskárny. Tiskárny mají také jednodušší konstrukci a tím i údržbu. Kvalita tisku se přitom vyrovná laserovému. Protože u LED-tiskárny jsou diody v pásu nahuštěny těsně na sebe a každá dioda reprezentuje jeden tiskový bod, je problémem zvyšování rozlišení ve vodorovném směru. Při rozlišení 600 dpi, které je dnes všeobecným standardem, potřebujete totiž vedle sebe naskládat 5 120 diod na šířku strany A4. V současnosti tak nejlepší tiskárny
nabízejí rozlišení 600 1200 dpi. V tiskárně jsou pro každou barevnou složku CMYK nejen nezávislé zásobníky na toner, ale i čtyři nezávislé tiskové hlavy a čtyři tiskové válce. Stránka tak prochází tiskárnou jen jedenkrát. Díky tomu je také možný přímý průchod papíru tiskárnou bez jeho ohýbání. Z tisků je zřejmá jasnost a živost barev, jednotlivé odstíny jsou syté a tiskový rastr je vidět jen při pohledu zblízka. Tyto tiskárny mají přesto jednu drobnou chybičku a tou je charakteristické slabě viditelné proužkování ve směru pohybu papíru. LCD tiskárny LCD tiskárny používají pro tvorbu předobrazu na válci místo laseru tekuté krystaly, jinak je princip totožný s LED tiskárnami. Souřadnicové zapisovače Souřadnicové zapisovače slouží k výstupu grafické informace na papír nebo podobný materiál. Konstruují se buď jako plošné (kreslící stoly) nebo válcové (stojanové). Vstupem zapisovačů jsou nejčastěji povely pro kreslení elementárních objektů (např. úseček z různých typů čar, bodů, znaků, kruhových oblouků apod.) a nebo údaje o dalším směru kresby vyjádřené jako přírůstky ve směru os x a y. Kreslící stoly jsou velmi rozšířené. Jejich kreslící plocha má často rozměry větší než 1x1m. Po dvou vodících lištách stolu se nad kreslící plochou pohybuje rameno a na něm pojíždí kreslící hlava a pisátko, které je většinou výměnné, což dovoluje i barevnou kresbu. Jeho pohyb je řízen s přesností až 0,05mm a může dosáhnout rychlosti asž 1m/s např. při kreslení dlouhých úseček. U bubnových zapisovačů je papír unášen otočným bubnem, a to na rozdíl od tiskáren oběma směry. Ve směru osy bubnu se pohybuje pisátko. Výhodou je, že jeden rozměr kreslící plochy není teoreticky omezen. Výstup z počítače je vždy číslicový, a proto musí být upravován. To je možné dvěma způsoby podle vlastních pohonných motorů. Jedná se o motory krokové a servomotory. U krokových motorů je signál z počítače zesílen a současně přeměněn z jedné číslicové formy na jinou - formou inkrementů a dekrementů. V každé ose je pak jeden krokový motor. Tyto dva motory pak pohybují vlastní kreslící hlavou. Přesnost je závislá na jemnosti kroků, převodech atd. U servomotorů je signál z počítače převáděn pomocí D/A převodníku na elektrické napětí, kterým se řídí otáčky servomotorků v jednotlivých osách. Tyto servomotory pak opět pohybují vlastní kreslící hlavou. Čím je dokonalejší převod čísla na otáčky motoru, tím větší přesnosti může souřadnicový zapisovač dosáhnout. True Type Označení klasických fontů použitelných v systémech Windows. Type 1 je standard společnosti adobe a takto označené fonty se dají použít na většině počítačových platforem, ale vyžadují speciální ovladač, který není standardní součástí Windows. Font Význam pojmu font intuitivně tuší každý, jedná se o určitý druh písma. Řezy jednoho fontu pak máme na mysli dané písmo psané kurzívou, tučně či tučnou kurzívou (a další). Navíc se zajímáme, zda je daný font rastrový (je definován pomocí jednotlivých bodů) či vektorový (popsán množinou vektorů či křivek) a zda má každý znak stejnou, fixní šířku, či je široký úměrně ke své složitosti, neboli je proporcionální. Co mají fonty společného s tiskárnami? Aby je mohly správně vytisknout, musí je předem znát mít uložené v paměti. Pár základních druhů fontů má každá tiskárna uloženo natrvalo, jestliže však má vytisknout text vysázený neznámým písmem, musí adekvátní font nejdříve stáhnout z počítače do vlastní operační paměti a teprve pak jej může vytisknout (pokud si ovšem nenechá celou stránku i s textem poslat od počítače jako rastrovou grafiku). Obdobně se musí zpracovat i obrázky. Zejména
černobílé tiskárny si musí umět poradit s tiskem barevných obrázků používají techniku známou z novinových fotek nazývanou dithering. Jednotlivé odstíny jsou dány pravidelným vzorkem různě velkých černých bodů na bílém podkladu, takže vniká dojem barvy šedé. Začátky V této části se zmíníme o několika "pravěkých" způsobech tisku, které se kdysi hojně používaly. K nejvýznamějším tiskárnám patřily tiskárny s typovým kotoučem (tzv. kopretinou). Tento druh tisku je hodně podobný způsobu tisku klasického psacího stroje i s příslušnou kvalitou tisku. Navíc některé "lepší modely" dokonce umožňovaly výměnu kotouče a nahrazení jej jiným s jiným druhem písma. Na svojí dobu to bylo převratné. S nástupem "miniaturizace" se typový kotouč přeměnil na typový váleček nebo typovou kouli. Tisková hlava pak byla ve formě válečku nebo koule, na které byly znaky (opět se odkazuji na psací stroj) a úderem hlavy na barvící pásku se příslušný znak obtiskl na papír. Velice zajímavým typem prehistorických tiskáren byly tiskárny s typovým válcem. Princip takovéto tiskárny spočíval v tom, že její tisková hlava, ve formě válce, obsahovala vždy jeden řádek se stejným znakem a tak na povrchu válce byly celé řádky vždy s jedním znakem. Válec se otáčel, uvnitř válce bylo magneticky řízené kladívko, stejné znaky na řádce se tak tiskly najednou a celá řádka se tak vytiskla nejpozději po jednom otočení válce. Pro snadnější pochopení uvedu příklad. Mějme například větu "MY NAME IS MARTIN". Tisk by tedy probíhal následovně: nejprve by se vytiskly na příslušném pořadí např. písmena A (tzn. 5. a 13. pozice), dále by se válec nastavil na řádek, který by obsahoval např. písmeno E (7. pozice) atd. Takovýmto způsobem by se postupovalo dokud by nebyla vytištěna celá věta. (nepřipomíná Vám to jistý druh prohledávání či třídění?). To byly tedy tiskárny, které se jedním slovem označovaly jako mechanické. Dělení 4: 2. Jak se dělí tiskárny? 2.1. Impact/non-impact Toto základní dělení do dvou skupin označované těžko přeložitelným výrazem impact printer v podstatě rozlišuje, zda se znak na papír dostane prostřednictvím mechanického "úhozu" (impact) nebo jiným způsobem (non impact). Česky by se snad daly tyto tiskárny označit jako 2.1.1. na mechanickém principu (impact) maticové (jehličkové) dále se pak dělí na 9 - jehličkové (jen nejlevnější "amatérské"typy) 18 - jehličkové 24 - jehličkové jedno- nebo vícehlavové (převládají jednohlavové - vícehlavové pouze OTC USA) řádkové pásové (bubnové) (dnes se již nevyrábí) s typovým kolečkem či koulí (psací stroje) 2.1.2 na nemechanickém principu (non impact) laserové LED elektrografické
voskové (termotransfer) inkoustové elektromagnetické 2.2. Znázornění znaku 2.2.1. vcelku s typovým kolečkem pásové a bubnové tiskárny 2.2.2. maticové mechanické inkoustové laserové LED tiskárny elektrografické U maticových tiskáren pak je rozhodující z kolika bodů je znak vytvořen. U moderních tiskáren je pravidlem rozlišení lepší než 300 bodů/ palec (dpi), které v praxi plně postačuje pro profesionální zobrazení psaného textu. Moderní jehličkové tiskárny (24 jehel nebo řádkové) jsou schopny dosáhnout tohoto rozlišení při nákladech tisku méně než čtvrtinových oproti "non impact" tiskárnám. U tiskáren určených pro zobrazení grafiky se pak nepsaným standardem stalo rozlišení 600 dpi, které však u aplikací zaměřených na texty je zbytečné a nepřináší viditelné zlepšení kvality tisku. Naopak tisk značně zpomaluje. 2.3. Tisk speciálních znaků Jedná se zejména o způsob tisku grafických informací, diagramů, schemat, čarových kódů a písma pro strojové čtení (tzv. OCR písmo). V souvislosti s rychlým rozšiřováním použití čárového kódu a strojového zpracování informací se stává možnost tisku těchto informací rozhodující při rozhodnutí o koupi tiskáren zvláště pro profesionální nasazení. Některé fyzikální principy tisku (pásové, s typovým kolečkem) neumožňují tisk např. grafiky, strojově čtitelných znaků apod. a proto jejich výroba poklesla na bezvýznamnou hodnotu. Nejroyšířenější se tak vzhledem k univerzálním možnostem tisku libovolných znaků a grafiky staly i v profesionálních aplikacích tiskárny laserové, inkoustové a s elektrografické, zůstává i do budoucna významná pozice tiskáren jehličkových/maticových. 2.4. Hlučnost je dnes důležitý parametr. Některé starší typy mechanických tiskáren jsou vhodné pouze pro umístění ve výpočetním středisku (cca 60 db). Standardem je hlučnost pod 55 db umožňující umístění i v kanceláři. Nemechanické tiskárny a kvalitnější mechanické tiskárny (Compuprint, PSi) dosahují hodnot pod 50 db. Pro posouzení tohoto parametru je důležité i subjektivní hodnocení hlučnosti. Mechanické tiskárny vyzařují hluk v různých částech spektra. Ze zkušenosti je ověřeno, že zvlášť nepříjemně je vnímán hluk obsahující výrazný podíl vyšších harmonických ("drnčení"- obvyklé u tiskáren s mechanickými částmi pohybujícími se s výrazným mechanickým zrychlením) a hluk obsahující rázy nebo impulsy. 2.5. Práce s papírem
Srovnejte kromě kvality, rychlosti a ceny zejména možnosti práce s papírem. Např. na obrázku vlevo vidíte, kolik možností poskytuje moderní profesionální tiskárna - až 4 cesty pro jednotlivé listy, jeden nebo dva traktory. Poté co jste rozhodnuti jaký princip a rychlost a měsíční objem tisku potřebujete, jsou možnosti automatické práce s papírem v praxi často rozhodující pro přínos tiskárny uživateli. Tisk na perforovaný papír je u tiskových úloh s větším objemem tisku (cca nad 20 tis. stran/měsíc) podstatně spolehlivější. Umožňuje plně automatizovat práci. Zejména u výkonných laserových tiskáren (nad 20 str/min) je při objemech tisku nad 20 tis. str/měs téměř jisté, že tiskárna bude mít problémy s podavači papíru (třecí gumová kolečka). Záludné je, že se projeví až po několika týdnech či měsících rostoucím počtem "jamů". Dúležitá je i možnost spolehlivého řezání dokumentů. 2.5.1. S perforovaným papírem Jeden podavač (traktor) Dva nebo více podavačů (s více než dvěma podavači se dnes seriově nevyrábí žádná prof. tiskárna) Řezač papíru (příčný příp i podélný) Počet kopií Dráha tisku (rovná umožňuje tisk samolepek a kartonového papíru) K dispozici jsou dnes i laserové tiskárny s možností tisku na perforovaný papír. Představují velmi zajímavou kombinaci kvality, spolehlivosti a rychlosti tisku. 2.5.2. S jednotlivými listy Práce s jednotlivým listy je u velkokapacitních tisků vždy spojena se sníženou spolehlivostí. Je nutno prověřit praktickými zkouškami kvalitu podavačů papíru i kvalitu používaného papíru. Je potřeba sledovat zejména: pouze ruční podavač automatický podavač dva a více aut. podavačů podavač na obálky speciální práce s papírem např. tisk na dokumenty (vkladní knížky, pasy, průkazy, šeky) s možnosti čtení (OCR písmo, čarový kód, magn. proužek) přesná identifikace polohy dokumentu v tiskárně nalezení prvního vhodného místa na dokumentu (např. ve vkladní knížce apod.) Dráha tisku (rovná umožňuje tisk samolepek a kartonu) Z hlediska růstu Vaší firmy dobře zvažte možnosti rozšíření a variací vybavení tiskárny. Srovnejte kapacitu zásobníků s předpokládaným vytížením tiskárny. Omezený počet výrobců má velkokapacitní zásobníky.
2.6. Kopie Při srovnávání různých principů tisku, cen, výrobců apod. se často zapomíná na to co skutečně potřebujete tisknout a jaké budou reálné náklady za dobu životnosti. Při použití nemechanických principů tisku je nutno zvážít, že tisk jedné strany je cca 3x dražší (za dobu životnosti tiskárny pak náklady na spotřební materiál jsou srovnatelné s pořizovací cenou tiskárny). Jestliže pak aplikace na níž máte tiskárnu použít předpokládá potřebu kopií pak se tento poměr ještě dále zvýrazní. Je -li např. typická aplikace např. výpis z konta s kopií pro zákazníka a pro archivaci pak jsou reálné náklady na 1 str. u nemechanických tiskáren cca 10x vyšší. To pak představuje u typické profesionální aplikace za dobu životnosti vícenáklady ve výši cca 5 - násobku pořizovací ceny tiskárny. Výhodnější pak je nákup dražší, ale výkonější tiskárny na leasing a snižení provozních nákladů využitím levnějšího spotřebního materiálu. U mechanických tiskáren je zpravidla zaručován tisk originálu + 5 až 6 kopií. U nejkvalitnějších tiskáren na trhu - Compuprint i 7 kopií. To také znamená, že skutečná výkonnost tiskárny vzroste až 8- násobně (t.j. při udávaném výkonu tiskárny např. 600 zn/s je s kopiemi dosahováno rychlosti až 75 str./min neboli 4500 str./hod. ) Na druhé straně pak skutečná spotřeba barvící pásky výrazně vzrůstá při práci v kvalitnějších režimech než je draft. Cenový rozdíl se snižuje srovnáváme-li např. práci mechanické tiskárny v režimu LQ s výkonnou laserovou tiskárnou na cca 1:1,5 při podstatně lepší kvalitě tisku laserové tiskárny. V zásadě lze říci, že tam, kde je převážný objem tisku určen pro interní potřeby organizace je výhodnější tisk mechanickou tiskárnou. Tam, kde image Vaší firmy vyžaduje kvalitní tisk, je vhodná volba profesionální laserové tiskárny. 2.7. Výkonnost Je jeden z nejošidnějších údajů, s nimiž se v údajích výrobce setkáváme. Často je realita někde jinde než katalogový údaj. 2.7.1 Používané veličiny Udává se v prospektech zpravidla ve: znacích za sekundu (cps) řádcích za minutu (lpm) u řádkových tiskáren stránkách za minutu (ppm) u laserových tiskáren 2.7.2. Dosahované hodnoty Stejně jako udávaná spotřeba u auta tyto údaje neříkají téměř nic o skutečné praktické rychlosti tiskárny v aplikaci uživatele. Například běžná laserová tiskárna s udávanou rychlostí 8 str/ min (a s náklady 70 hal./str.) pak často v praxi zpracovává jedinou stránku s grafikou až 15 minut!! Každou novou stránku pak musí zpracovávat znovu. Praktická rychlost u běžného textu s několika obrázky pak u běžných stolních laserových tiskáren s 1 kopií pak běžně dosahuje cca 1 str./min. Důležitá je též v profesionálních aplikacích možnost oboustranného tisku. Profesionální laserové tiskárny umožňují výhodný kompromis tím, že grafické části tisku (zpravidla formuláře) jsou uloženy v pevném disku (nebo RAM či EEPROM) uvnitř tiskárny a z počítače (sítě) se přenáší pouze omezený rozsah dat, která se skutečně mění. Stejnou grafiku se stejným rozlišením pak např. řádková maticová tiskárna vytiskne za zlomek uvedené doby a za cca 1/10 nákladů. Je to samozřejmě zaplaceno horším kontrastem tisku. Dalším trikem výrobců mechanických tiskáren je uvádět v reklamních materiálech špičkovou rychlost ve zn/s.
Příklad 1066 zn/s u tiskárny Epson DFX 8000 má dle prospektu stejně rychlá Compuprint 9078 také. V praxi za hodinu vytiskne téměř 2x větší množství stran! O něco málo vteřinově rychlejší (1100 zn/s) Compuprint 9100 reálně dosahuje ještě lepších výkonů a potiskne 770 stránek/h. Při až 7 kopiích to je 2 km papíru za hodinu! Vteřinovou rychlost totiž tiskárny dosahuje pouze na jednom řádku (neuvažuje se doba řádkování, akcelerace hlavy, aj.). A to ještě některé zvl. délněvýchodní typy pouze po dobu několika minut. Fyzikální zákony platí pro všechny výrobce a tak, aby se zabránilo zničení tiskové hlavy obsahuje tepelné čidlo, které rychlost sníží. Zvlášť nechvalně jsou v tomto směru známé údaje tohoto a dalších výrobců z Dálného východu. Otázka také je, jaká je v praxi životnost takových tiskáren. Kromě tiskové hlavy, která trpí nejvíce, musí být na velký objem tisku vysokou rychlostí dimenzovány i ostatní části. Proto si ověřte důležitý údaj - životnost tiskové hlavy a délku záruky na ni (dnes nejdelší záruku a životnost poskytuje fmy Compuprint - u řady Signum a 9000, kde je životnost hlavy >700 mil. znaků). Nejobvyklejší je nasazení profesionálních tiskáren v dávkovém režimu. Typicky jsou to např. banky nebo velké podniky, které obvykle jednou za určité období zpracovávají uzávěrky a přehledy. Obvyklý režim činnosti pak je např. tisk po dobu několika hodin jednou za měsíc nebo dvou až čtyř hodin denně. Optimální kompromis mezi cenou, provozními náklady a rychlostí zpravidla představují robustní průmyslové mechanické tiskárny. 2.7.2. Objektivní testy Pro objektivní srovnání reálných rychlostí v podmínkách skutečného provozu bylo ustanoveno Evropské sdružení výrobců a dovozců tiskáren (European Printer Manufacturers and Importers - EPMI). Toto sdružení vypracovalo soubor unifikovaných testů s typickými tiskovými úlohami (norma ECMA 132). Jedná se o: a. Grauertův dopis (typický příklad obchodního dopisu) b. Tabulka jako výstup z tabulkového kalkulátoru c. sloupcový diagram d. text kombinovaný s grafikou. Testy se pak provádí u Grauertova dopisu: a. krátkodobé (tisk 5 stran) b. dlouhodobé (trvalý tisk po dobu jedné hodiny Všechny v Evropě vyráběné a do Evropy dovážené tiskárny byly podle této metodiky testovány a výsledky jsou pak dále uvedeny. Příklad: Tiskárna s udávanou rychlostí 1066 zn./s (18 jehliček) v objektivních testech dosáhuje při tisku 5 stran (t.j. než se stačila tiskárna zahřát zahřát a snížit rychlost na hodnotu odpovídající skutečnému praktickému nasazení) přepočtený hodinový výkon 562 str./hod a např. tiskárna PSi typ PP 408 s udávanou rychlostí 700 zn./s dosáhla ve stejném testu rychlosti 751 stran/hod a typ Compuprint 9078 s 1000 zn/s pak cca 850 str./hod. Při testech prováděných autory tohoto textu byl zjištěn při trvalém zatížení pokles výkonu u tiskárny s údajným výkonem 1066 zn/s dokonce na hodnoty menší než 50 % výše uvedených t.j. na úrovni tiskáren s cca 300 zn/s. Profesionální robustní tiskárny Compuprint a PSi měly stejný výkon i při dlouhodobém zatížení. Všímejme si i doporučeného objemu tisku za měsíc. Je to orientační údaj naznačující celkovou robustnost a životnost.
2.8. Spolehlivost a servis Další pole pro fantazii tvúrců firemních prospektů a výřečnost jejich obchodních zástupců. Obvykle uváděné údaje o střední době mezi poruchami (MTBF - middle time between failures) jsou vypočtené údaje, které pouze naznačují robustnost a spolehlivost. Nelze je v praxi snadno ověřit. Nelze je reklamovat. Důležitý je proto např. údaj o životnosti tiskové hlavy. Např. tiskárny Compuprint docilují životnosti přes 700 mil. znaků. To je více než dvojnásobek jakéhokoliv jiného výrobce a vyplývá to z vysoce kvalitní vlastní výroby, zatímco jiní výrobc si nechávají hlavy vyrábět u dodavatelů v zemích s levnou pracovní silou. Obvykle se nedovíme, zda je do nich zahrnuta jako porucha nutnost výměny tiskové hlavy nebo optického válce u laserových tiskáren. Proto raději uvažujme obvyklejší případ, kdy se hlavy a válce považují v podstatě za spotřební materiál a ptejme se, zda si je uživatel může a dokáže vyměnit nebo opravit sám nebo zda mu výrobce povoluje výměnu provádět pouze vlastními (t.j. drahými) servisními pracovníky. Ale i fakt, že se ve firemních podkladech tento údaj nevyskytuje, nebo je nižší než u jiných výrobců, vede k úvaze, zda případná nízká pořizovací cena je výsledkem inovačního úsilí nebo "ošizení" konstrukce tiskárny. Servis je pro uživatele tím důležitější čím více na tiskárně závisí jeho činnost. Je nutno klást otázky: konstrukční řešení a jeho náchylnost k poruchám opravy vlastními silami (nejbližší a nejrychlejší pomocná ruka je na konci vlastního ramene) podíl na světovém trhu (Klaus: "Neviditelná ruka trhu vždy nejlépe odděli zrno od plev") náhradní díly - má náš dodavatel náhradní díly, náhradní tiskárnu, možnost záložního tisku (zpravidla čím více distribučních kanálů tím ménší vybavení, jediný distribuční kanál někdy vede k monopolním praktikám v oblasti servisu) reference - čim větší a renomovanější zákazníci se již pro daný typ rozhodli tím větší šance, že i spolehlivost a servis bude na dobré úrovni 3. Typy rychlotiskáren V této kapitole je uveden přehled nejdůležitějších typů profesionálních rychlotiskáren na českém trhu, jejich stručná charakteristika a srovnání rozhodujících parametrů. Detaily najdete viz podrobné technické popisy - odkazy níže na této stránce. Tento výčet není a ani nemůže být samozřejmě úplný. Uvedeny jsou výrobky, která mají na trhu rozhodující postavení a jsou z hlediska uživatele nejvýhodnější Při srovnávání parametrů jsme se však neomezili ve smyslu toho co bylo řečeno výše na pouhý výčet udávaných rychlostí, cen apod. Snažili jsme se pro Vás vytvořit kriteria pro srovnání typů tiskáren z hlediska vzájemného vztahu výkonu k ceně. Profesionální jehličkové rychlotiskárny dnes na vyspělých trzích prožívají renesanci. Mají totiž základní uživatelskou výhodu v nízkých provozních i celkových (za dobu životnosti) nákladech. Cena jedné vytištěné stránky se pohybuje cca 6x až 10x níže než je tomu u tiskáren laserových nebo bublinkových. Spotřeba toneru při profesionálních aplikacích přesahuje za kvartál často cenu celé nové tiskárny. Kvalita a možnosti tisku pak jsou s srovnatelné snad s vyjímkou kontrastu. I ten však u čerstvých pásek je srovnatelný. Je to dosaženo umístěním jehliček tak, že i v režimu "draft" se překrývají. Navíc možnost tisku kopií je často nenahraditelná. Uživatel si především musí zodpovědět základní otázku kolik finančních prostředků v srovnání s vzhledem tiskovin chce investovat.
Při volbě mechanické rychlotiskárny pak jsou rozhodující kriteria: počet stran měsíčně počet stran krátkodobě (je-li např. sice měsíční počet rel. nízký, ale je třeba v dávkách tisknout naráz větší počty stran) investiční náklady provozní náklady. Prakticky se dnes používají dvě základní skupiny mechanických maticových rychlotiskáren. 3.1. Maticové rychlotiskárny s pohyblivou hlavou (seriové tiskárny) Profesionálními tiskárnami rozumíme ty, které jsou schopny TRVALE tisknout rychlostí min. 450 zn./s. (tedy ne některé dálněvýchodní výrobky - viz kap. 2.7.2.). Samozřejmostí je profesionální práce s papírem (automatické podavače, řezačky perforovaného papíru, měření resp. programování výšky hlavy dle tloušťky papíru, více vstupů a výstupů papír). Těmto kriteriím vyhovuje malá část tiskáren. Nejvýznačnějšími jsou: PSi (SRN, dříve Philips) Velmi kvalitní - robustní tiskárny vyráběné v Siegenu v Německu, které jsme dodali několika stovkám zákazníků v ČR (např. Škoda Mladá Boleslav). CoNet byl v r. 1996 ustanoven distributorem pro ČR a SR. Bohužel výrobce je v současné době ve finančních problémech, takže není jisté zda i do budoucna budou zabezpečovány nejen tiskárny, ale i náhradní díly. Koncem srpna 2000 propustil téměř 60% pracovníků. PP 405 24 jehel (patent. hlava s nízkou hlučností a vysokou životností) 600 zn/s, 505 str./hod, 300 ř/min 1+5 kopií jeden perf. papír, ruční podavač jedn. listů až 3 automatické podavače vč na obálky, velkokapacitní podavač až na 600 obálek (příp. 1000 šeků), možnost barevného tisku, přídavná řezačka na perf. papír, programovatelné a automatické nastavování výšky hlavy nad papírem doporučený měsíční výkon je min. 20 tis. stran PP407 24 jehel (patent. hlava s nízkou hlučností a vysokou životností) 700 zn/s, 750 str./hod., cca 450 řádků/min dva podavače perf. papíru nebo jeden podavač na perf. papír a jeden na jednotlivé listy extrémně výkonná - odpovídá řádk. tiskárnám kategorie 400-600 ř/min při poloviční ceně doporučený měs. výkon je min. 30 tis. str. PP408 zákl. parametry jako PP407 navíc vestavěná rychlá řezačka papíru s životností min. 1 mil. řezů a odkládacím prostorem pro nařezané papíry
Dnes nejprodávanější maticové=jehličkové tiskárny na světě. Vynikající poměr cena/výkon. Na rozdíl od jiných výrobců nabízí v řadě 9000 kompletní rodinu od střední kategorie s 450 zn/s až po velmi výkonné typy. Vše s dědičnými mechanickými díly usnadňujícími servis. Jehličky jsou organizovány do kosočtverce, takže i v režimu DRAFT je vynikající kvalita- jehličky se překrývají i při jednom průchodu hlavy. Všechny tiskárny mají 18 nebo 24 jehel. 9-ti jehličkové tiskárny už Compuprint nevyrábí, kvalita tisku pro profesionální aplikace byla nízká. Jako jediná na trhu poskytuje tato rodina originál + 7 kopií Pod svou značkou prodává i většina celosvětových systémových integrátorů. Vlastní kompletní výroba v Evropě, vč. tiskových hlav s nejdelší životnosti na trhu. CoNet je distributorem pro Českou republiku. Nově v sortimentu je i nejrychlejší maticová tiskárna na světě - typ Compuprint 9100! Compuprint vyrábí i robustní tiskárny pro menší objemy tisku (4056) a IBM kompatibilní tiskárny. (IBM je současně i největším zákazníkem) Podrobnosti na této www v Compuprint 3.2. Maticové řádkové tiskárny Praktický smysl mají pouze tiskárny s výkonem nad 400 ř/min. Vysoký výkon špičkových seriových tiskáren (v praxi až cca 770 str. /hod což je cca 500 ř/min) umožňuje dnes ve většině aplikací nahradit řádkové tiskárny seriovými. Maximální dosahovaný výkon je 1800 řádků/min. (Genicom 5180) Na trhu celosvětově dominují tří výrobci: GENICOM (USA) s těmito hlavními výrobky:
5050 (500 ř/min.) 5100 (1000 ř/min) 5180 (1800 ř/min.) - nejrychlejší tiskárna na trhu vůbec! Vyznačují se vtipnou konstrukcí mechanismu pohybu hlavy bez pohyblivých dílů (hlavy uloženy na pružině a rozkmitávané elektromagnetem) pracující ve vlastní rezonanci s celoživotní zárukou na pohyblivé díly (vyjma hlav) a nasazením výkonného RISCového procesoru. Hlavy jsou klasické konstrukce s jehličkami. Možnost dálkové správy po Internetu Většinu servisních zásahů může provádět uživatel = prakticky nulové prostoje. Pásky s nejdelší životností na trhu. Pomalejší typy i ve verzi pro postavení na stůl. Verze s extrémním odhlučněním. Genicom se dostal na jaře 2000 do vážných finančních problémů v důsledku ztrát servisní divize. V srpnu 2000 byl zakoupen silnými investory a celosvětový prodej převzala firma Compuprint, jejímž distributorem je CoNet Podrobnosti v češtině na této www viz Genicom 3.3. Laserové rychlotiskárny Tento segment trhu (nad 15 str/min) patří k nejrychleji se rozvíjejícím. Základní atributy: kvalita tiskového výstupu reprezentuje firmu cena za tisk je na druhém místě spolehlivost tiskáren, servis a dodávky spotřebního materiálu rozhodují Siuace v této oblasti je vzhledem k rychlému rozvoji dosti nepřehledná. Velmi často je jeden výrobek prodáván pod různými názvy distribučními kanály jiných výrobců. V spodní výkonnostní části tohoto trhu dominuje Hewlett-Packard se svými modely určenými pro práci v sítích. Ve střední a vyšší části trhu zde uvedeme alespoň základní představitele tak jak je dodává CoNet. Pentax 24 dodávaná dle požadavků zákazníka v různých verzích a od různých "výrobců" laserová 24 str/min (cca 1500 ř/min), A4, perforovaný papír přímá dráha tisku - možný i tisk samolepek a čar. kódu v laserové kvalitě vlastní řízení a elektronika dle požadavku zákazníka 300 dpi náklady cca 40 hal/str. K30 laserová (LED) 30 str./min, A4, jednotlivé listy