Pro lidi bych zemřel, ale žít s nimi nemohu Joseph Roth 23. Festival spisovatelů www.pwf.cz www.literarni.cz Guardian Robert and Shana Parke Harrison 2003
Vyjádření Festivalu Třiadvacátý ročník Festivalu spisovatelů s tématem Zrození národů se uskuteční v pouhých třech dnech, a nikoli v pěti, jak je jeho tradicí. Problematické přitom není samotné téma Zrození národů, ani to, že by snad spisovatelé neradi navštěvovali Českou republiku, ale především to jsou finance. Festival, který se letos uskuteční pouze od 17. do 18. dubna 2013, zkrátilo rozhodnutí Výboru pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy ZHMP, který přidělil na jednoleté granty v oblasti literatury jen částku 2 778 000 korun. Přestože objem grantů pro rok 2013 je dramaticky vyšší, než byl objem grantů v roce předchozím. Jestliže v roce 2012 bylo k dispozici formou grantů 211 milionů, v letošním roce je to 300 milionů. Jedná se o naprosté podhodnocení literatury ve vyhlášených oborech. K situaci nepřispělo ani Ministerstvo kultury ČR, které do dnešního dne nerozhodlo o výši dotací na živou kulturu. Festivalu spisovatelů byla letos grantovou komisí přidělena částka 300 000 korun, přitom ještě loni to bylo 3,5 milionu korun. Festival tak musel přerušit jednání s již pozvanými hosty. Jednali jsme s laureátem Nobelovy ceny J. M. Coetzeem, s americkým prozaikem Jonathanem Franzenem, nositelem Goncourtovy ceny Jérôme Ferrarim nebo hvězdou současné turecké literatury Hakanem Gündayem. Zároveň Festival musel snížit počet spolupracovníků, kteří se podíleli na přípravě, a zatím přerušit všechny doprovodné aktivity (např. literární Cenu Waltera Sernera). A nebýt spisovatele Arnona Grunberga z Holandska, který se finančně podílel na letošní přípravě, nebyla by ani udělena Cena Spirose Vergose za svobodu projevu. V současné finanční situaci je pro Festival velmi složité udržet pronájem kanceláře. Nadační fond FSP je instituce nezisková a nevládní, která je činná celoročně a kromě Festivalu vykazuje další kulturní aktivity a spolupracuje s řadou mezinárodních institucí. Letošnímu Festivalu kromě podfinancování také uškodilo vyjádření předsedy grantové komise Jiřího Lišky na zasedání Zastupitelstva ze dne 24. ledna 2013. Po tomto prohlášení festival přišel o sponzory z finanční sféry. Prezident mezinárodního Festivalu spisovatelů Michael March se vůči rozhodnutí komise odvolal. V odvolání poukázal na nesprávnost výroku odborníků, kteří hodnotili například vysoké položky rozpočtu, vysoké náklady na propagaci i náklady festivalu v Pittsburgu a vůbec nehodnotili poslání a záměr Festivalu, připravenost projektu, kvalitu žádosti. March tak musel komisi vysvětlit věci, které by jí, kdyby se posuzování Festivalu řádně zabývala, musely být jasné. Například fakt, že Nadační fond Festival spisovatelů podával žádost ve skupině B1 pro právnické osoby na celoroční kontinuální činnost. Hlásil tedy projekt s požadovanou částkou nad 200 000 korun. Rozpočet organizace byl podle toho sestaven, a proto byl tak vysoký. Náklady na Festival v Pittsburgu, který letos Nadační fond uskutečňuje poprvé, má plně hradit americká strana. Kdyby si komise řádně pročetla poskytnuté materiály, těžko by mohla dojít k závěru, že by měla přispívat i na akci konající se mimo ČR. Pokud by bylo odvolání Festival spisovatelů zamítnuto, bylo by velmi obtížné do budoucnosti přežít.
Téma Festival spisovatelů v roce 2013 nese podtitul Zrození národů Téma 23. ročníku není zvoleno náhodně. V minulých desetiletích byl svět v důsledku rozpadu koloniálních systémů svědkem vzniku řady nových států a jejich radikální přeměny. Na konci osmdesátých a počátku devadesátých let došlo k rozpadu sovětského komunistického bloku a mnoho národů se vymanilo ze sféry vlivu vládnoucí kultury a ideologie. V posledních několika letech pak tento trend vyvrcholil sérií revolucí v zemích ležících mimo pozornost západního světa. Kupříkladu Arabské jaro přineslo do té doby nevídanou svobodu lidí v řadě států Festival spisovatelů 2013 tedy bude mít silné téma. Stejně jako v minulých letech uvede autory zvučných jmen, ale zároveň upozorní na umělce, kteří v České republice zatím tolik známí nejsou. Snahou pořadatelů je umožnit kontakt spisovatelů a publika, a to prostřednictvím řady scénických diskuzí, autorských čtení a autogramiád; a poukázat na zásadní postavení slova a literatury ve společnosti. Cílem je ukázat mladé generaci, že existence národů není samozřejmá a jak dodává Michael March, udělat první krůček na cestě k porozumění tomu, co se ve světě skutečně děje. Letos také uplyne 95 let od chvíle, kdy byla ve Spojených státech podepsána Pittsburská dohoda a následně vzniklo Československo, a současně paradoxně i 20. výročí jeho rozpadu. Festival spisovatelů se tak příznačně kromě Nové scény odehraje také v Senátu Parlamentu České republiky, kde proběhne diskuze o zrození a smrti Československa.
Program festivalu Středa 17. dubna Městská knihovna v Praze Nové scéna Národního divadla 16.00 Městská knihovna v Praze Setkání s autorem Vladimír Körner (Česká republika) Promítání filmu Vladimíra Körnera: Zánik samoty Berhof 17.00 Setkání s autory Nová scéna ND Sonallah Ibrahim (Egypt) Yasmina Khadra (Alžírsko) 19.00 Gala večer 23. ročníku Festivalu spisovatelů Nová scéna ND performance Zrození národů (scenografie Jan Štěpánek) předání ceny Spirose Vergose za svobodu projevu Diskuse Revoluce Sonallah Ibrahim (Egypt) Yasmina Khadra (Alžírsko) Miguel Sousa Tavares (Portugalsko) Tomáš Sedláček, moderátor přestávka vystoupení Orhana Pamuka, nositele Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2006
Čtvrtek 18. dubna Senát Parlamentu České republiky 14.30 Uvítání v Senátu Milan Štech předseda Senátu PČR Michael March prezident Festivalu spisovatelů 14.40 Setkání s autorem Miguel Sousa Tavares (Portugalsko) 17.00 Diskuse Zrození a smrt Československa Mary Heimann (USA) Petr Pithart (ČR) Jan Rychlík (ČR) Tomáš Klvaňa, moderátor Patek 19. dubna Francouzký institut Rezidence Primátora 18.00 Rezidence Primátora Setkání s autorem Orhan Pamuk (Turecko) 18.30 Francouzský institut Promítání filmu Yasminy Khadry: Morituri
Hosté Sun alláh Ibráhím Narodil se roku 1937 v Káhiře. Bývá nazýván egyptským Kafkou ideálním antihrdinou. Jako pravý současník píše o korupci, finančních skandálech, mučení, zahraničních dluzích a sociálních problémech. Do svých textů vkládá novinové titulky, články, popisky k fotografiím, úmrtní oznámení i reklamy. Český čtenář autora zná díky novele Komise. Yasmina Khadra Jeden z velkých vypravěčů moderní doby se narodil roku 1955 v Alžírsku, kde později sloužil řadu let jako vysoký důstojník alžírské armády pod vlastním jménem Mohammed Moulessehoul. Z jeho obsáhlého prozaického díla vyšly česky romány Černá vdova a Kábulské vlaštovky. V současnosti autor působí v Paříži. Vladimír Körner Významná postava současné české literatury. Narodil se roku 1939 v Prostějově. Hlavní pozornost věnuje lidským osudům a postavám osamělých zoufalců, svědkům lidského utrpení zaviněného dějinnými událostmi a válečnými konflikty. Je nositelem Státní ceny za literaturu (2006). Žije v Praze. Orhan Pamuk Orhan Pamuk má větší cenu než všechna aktiva Federální banky nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2006 kope studnu špendlíkem a objevuje nové symboly civilizačních střetů a kontaktů. Z jeho díla vyšly česky romány: Istanbul Vzpomínky na město, Jmenuji se Červená, Nový život, Sníh, Bílá pevnost, Černá kniha a Muzeum nevinnosti. Miguel Sousa Tavares Přitahuje svým pohledem na nespoutané síly, jež vládnou našemu životu. Rodák z portugalského Porta (nar. 1952) se plynule pohybuje mezi literaturou a televizní žurnalistikou po nebezpečné cestě, která není pro každého. Románu Rovník o portugalské ostrovní kolonii se prodalo na dvě stě tisíc výtisků. Žije v Lisabonu.
Mary Heimann Dopustila se fatální chyby psala o Československu. Ve své práci Československo: Stát, který selhal se nevyhýbá spletencům demokracie, fašismu, diktatury, nacistické okupace, komunistické vlády, sovětské invaze. Je členkou britské Královské historické společnosti. Tomáš Klvaňa Pohybuje se mezi politikou, akademickou sférou a žurnalistikou. Zmocněnec vlády pro komunikaci programu raketové obrany. Doktorand University of Minnesota a stipendista Shorenstein Fellowship na JFK School of Government Harvardovy univerzity ve Spojených státech. V současnosti přednáší na NYU. Petr Pithart Jedna z nejkontroverznějších postav české politiky se narodil roku 1941 v Kladně. Rodinné zázemí ovlivnilo jeho politické směřování a ve vysoké politice nadále zůstává. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Byl zastáncem zachování Československa. Je autorem celé řady publikací. Jan Rychlík Jeden z významných českých historiků. Jeho doménou jsou české a slovenské dějiny 19. a 20. století a dějiny Balkánu. Jeho publikace Češi a Slováci ve 20. století je ojedinělým příspěvkem k nedávné a dosud živé minulosti. Pracuje v Masarykově ústavu a archivu Akademie věd ČR a přednáší na UK. Tomáš Sedláček Je stipendistou Yeleovy Univerzity, doktorand Univerzity Karlovy, hlavní makroekonom hospodářských strategií a člen NERV, vládního ekonomického poradního orgánu. Publikace Ekonomie dobra a zla doslova obletěla svět.
Záštita senátu parlamentu čr
Záštita primátora h.m.p Festival spisovatelů
Festival spisovatelů v Pittsburgu Druhá významná část Festivalu spisovatelů se uskutečňuje v Pittsburgu v říjnu roku 2013. Právě zvolené téma Zrození národů současně odkazuje k důležitému datu českých a sloveských dějin, a to k 95 výročí od podepsání Pittsburgské dohody. Ve spolupráci s Univerzitou Point Park v Pittsburgu, s představiteli města Pittsburg a státu Pensylvánie, Senátem České republiky připravujeme sérii setkání za účasti českých a slovenských krajanů ve Spojených státech. Pozvání přijali spisovatelé E. L. Doctorow, Michael Cunningham, Ed Sanders a Českou republiku budou reprezentovat spisovatelka Eda Kriseová a ekonom Tomáš Sedláček. Slovensko zastupuje spisovatel a univerzitní profesor Martin Bútora. Jednání s hlavním městem Prahou započalo před dvěma lety, ale do dnešního dne nebyla vyslovena konkrétní účast na prezentaci kultury Prahy a České republiky v Pittsburgu. Cílem projektu je poukázat na to, že naše budoucnost je možná pouze se znalostí minulosti. Zároveň chceme připomenout, především mladým lidem, konkrétní data zrodu Československé republiky, to jest historii novodobých dějin. Chceme poukázat na to, jak se skutečnost jeví historikům a jak se jeví prozaikům. Usilujeme ale i o zpětnou vazbu - v delegaci, kterou organizuje bude také představitel Akademie věd ČR. Jde o navázání aktivních vztahů mezi historiky, profesory, studenty a akademickou obcí mezi ČR a USA. Naším cílem v Pittsburgu je vzbudit zájem o českou kulturu, literaturu a české spisovatele. Uskuteční se celá řada autorských čtení, diskuzí, setkání i společenských událostí. Finančně se na tomto projektu podílí výhradně Univerzity Point Park a město Pittsburg a stát Pensylvánie.