Adresátům dle rozdělovníku Liberec 22. září 2005 Č. j.: KULK/2624/2005 Vyřizuje: Ing. Petr Čech Tel.: 485226391 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje (dále jen krajský úřad ) jako příslušný správní úřad podle ustanovení 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění, vydává podle ustanovení 13 odst. 3 zákona integrované povolení společnosti ČEFOS s.r.o. se sídlem Horní Pertoltice č.p. 77, 463 73 s přiděleným IČ 250 47 507 (dále jen provozovatel ), pro zařízení Skládka odpadů Větrov, skládka skupiny SOO3 ostatní odpad ve Frýdlantu (dále jen zařízení ). 1. Umístění zařízení typ územní jednotky Název Kraj Liberecký Obec Frýdlant katastrální území Frýdlant 3832/8, 3832/9, 3874/4, 3882/5, 3882/6, 3882/7, 3886/1, 3886/2, 3888/1, 3888/8, 3897, 3899/2, 3899/3, 3899/4, 3899/5, 3899/6, 3900/2, parcelní čísla 3904, 3905, 3906, 3907, 3908, 3909, 3910, 3911/1, 3911/4, 3931/2, 3931/12, 3931/14, 3931/15, 3931/16, 3931/17, 3931/18, 3931/21, 3934/1, 3934/2, 3959/1, 3959/2 2. Popis zařízení Zařízení je umístěno v oblasti bývalého čedičovém lomu, který je umístěn ve vzdálenosti cca 1 km JZ směrem od hranice intravilánu města Frýdlant a ve vzdálenosti cca 2 km od obce Dětřichov. 2.1 Technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci.:
Název Kategorie Kapacita Skládka odpadů Větrov, skládka skupiny SOO3 ostatní odpad 5.4 Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000t, s výjimkou skládek inertního odpadu I. skládkovací etapa 188 114 m 3 II. skládkovací etapa 755 469 m 3 III. Etapa - rekultivace 2.2 Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: Název provozní budova; mostová váha; oklepová rampa; jímka průsakových vod, která je provedena ze 4 kusů plastových nádrží každá o objemu 37,5 m 3 ; jímka drenážních vod J1; monitorovací vrty V1 a ST1; monitorovací (indikační) vrt v místě přítoku vod na skládku; mobilní ekosklad látek závadných vodám a nebezpečných odpadů vytříděných v rámci provozu skládky. 2.3 Přímo spojené činnosti Název doprava odpadů; příjem a evidence odpadů; ukládání odpadů; shromažďování NO; nakládání s vlastními O a N odpady; nakládání s průsakovými vodami; nakládání se srážkovými vodami; nakládání s vodami ze sociálního zařízení; nakládání se skládkovým plynem; monitoring; rekultivace I. V souladu s ustanovením 13 odst. 3 písm. d), odst. 4 a 6 zákona o integrované prevenci, ve vazbě na 14 téhož zákona, stanoví krajský úřad závazné podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek. V těchto podmínkách jsou zahrnuty podmínky uvedené ve vyjádření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění. 1. Ochrana ovzduší a emisní limity 1.1 Integrované povolení se vydává k provozu zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší Skládka odpadů Větrov, skládka skupiny SOO3 - ostatní odpad za splnění emisních limitů uvedených v tab. 1. V případě realizace bioaktivní filtrační jednotky budou plněny emisní limity v tab. 2, v případě realizace fléry v tab. 3 a v případě realizace kogenerační jednotky v tab. 4.
Emisní zdroj Znečišťující látka Emisní limit Skládka - zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší Tabulka 1 Pachové látky Metan zákonný emisní limit platný v době měření bude stanoven zvláštním prováděcím předpisem Emisní zdroj Znečišťující látka Emisní limit (% obj.) Bioaktivní filtrační jednotka Tabulka 2 Metan Povrchové koncentrace metanu v těsném kontaktu materiálu filtru za bezvětří nejvýše do 0,5 Emisní zdroj Znečišťující látka Emisní limit Fléra - dočasný zdroj znečišťování ovzduší Tmavost kouře Odcházející kouř nesmí být tmavší než 2. stupeň při měření hodnocení Ringelmannovou stupnicí. Při zapalování odpadního plynu na fléře po dobu nejdéle 10 minut může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovi stupnice Tabulka 3 Oxidy dusíku jako NO 2 200 mg.m -3 CO 100 mg.m -3 Emisní zdroj Znečišťující látka Emisní limit Kogenerační jednotka - střední a velký vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší (od 0,2 MW do 50 MW tepelného příkonu) Tabulka 4 SO 2 60 mg.mj -1 tepla, přivedeného v palivu Oxidy dusíku jako NO 2 500 mg.m -3 CO 650 mg.m -3 TOC 150 mg.m -3 Termíny dosažení Pachové látky : od data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí Bioaktivní filtrační jednotka - v případě realizace od data nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. Fléra v případě realizace od data nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. Kogenerační jednotka - v případě realizace od data nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.
1.2 Provozní řád zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší Integrovaným povolením se schvaluje provozní řád zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší zařízení Skládka odpadů Větrov, skládka skupiny SOO3 ostatní odpad. 1) Provozní řád bude průběžně aktualizován a nejpozději do 5 dnů od aktualizace předložen krajskému úřadu k odsouhlasení. 2 Povolení a limity z hlediska ochrany vod Vzhledem k tomu, že nedochází k vypouštění odpadních vod provozovatelem zařízení do recipientu, nejsou stanoveny emisní limity. Rovněž zásobování vodou je zajištěno smluvně. Jako zdroj užitkové vody slouží jímka instalovaná v suterénu provozní budovy o obsahu 4 m 3, do které je voda dovážena cisternami. 3 Odpady 3.1 Integrovaným povolením se vydává souhlas k provozování zařízení k odstraňování odpadů Skládka odpadů Větrov, skládka skupiny SOO3 - ostatní odpad. 3.2 Integrovaným povolením se vydává souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (soustřeďování, shromažďování, třídění) uvedenými v příloze č. 5 provozního řádu skládky. 3.3 Provozní řád zařízení k odstraňování odpadů Integrovaným povolením se vydává souhlas s provozním řádem zařízení Skládka odpadů Větrov, skládka skupiny SOO3 - ostatní odpad. 3.4 Nakládání s odpady bude prováděno za těchto podmínek 1) Vlastní vytříděné NO shromažďovat ve vhodných shromažďovacích prostředcích a předávat oprávněné osobě k převzetí. 2) Pokud vzniknou při provozu zařízení další nebezpečné odpady neuvedené v příloze č. 5 provozního řádu, bude tato skutečnost oznámena krajskému úřadu do tří pracovních dnů od vzniku odpadu. Pokud krajský úřad vyhodnotí, že nedošlo k významné změně technologických postupů vedoucí ke změně integrovaného povolení, vztahuje se integrované povolení také na nakládání s tímto nebezpečným odpadem, a to za dodržení podmínek uvedených v integrovaném povolení a ustanovení zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů. V opačném případě bude provozovatel vyzván k podání žádosti o změnu IP. 3) Provoz vést v souladu s odsouhlaseným provozním řádem zařízení Skládka odpadů Větrov, skládka skupiny SOO3 - ostatní odpad a k odstranění přijímat pouze odpady, které jsou uvedeny v příloze č. 3 provozního řádu. 4) Provoz zařízení musí být v souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR a Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje. 5) Odpady přijímat do zařízení k odstranění uložením pouze po předložení prohlášení původce odpadu o tom, že odpad nelze využít a jiný způsob odstranění není dostupný,
případně by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví, či nevyhovují ČSN 46 57 35 Průmyslové komposty. 6) Prohlášení původce odpadu o tom, že odpad nelze využít, archivovat po dobu 5 let. 7) Druh odpadu 16 01 03 Pneumatiky používat pouze jako technologický materiál k zajištění tvorby ochranné vrstvy těsnícího prvku skládky. Pneumatiky budou skladovány na označeném místě mimo těleso skládky, bude o nich vedena samostatná evidence. 8) Odpady s koncovým dvojčíslím 99 uvádět pro účely evidence s doplňkovým názvem, který nejvýstižněji charakterizuje tento druh odpadu včetně kategorie odpadu. 9) Při příjímání odpadů do zařízení činit taková opatření, aby v nejvyšší možné míře předcházela negativním účinkům na lidské zdraví a životní prostředí nebo tyto negativní účinky omezila, zejména pokud jde o znečišťování ovzduší, geologického prostředí, povrchových i podzemních vod a hluk. 10) Dodržovat postupy přejímky odpadů do zařízení v souladu s přílohou č. 1, vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 11) O každé dodávce odpadu přijaté do zařízení vystavit písemné potvrzení (vážní lístek). 12) Evidenci uložených odpadů archivovat po celou dobu provozu skládky a období následné péče. 13) Pokud i po vstupní kontrole je do zařízení přijat odpad, který nelze v zařízení odstraňovat, musí být vytříděn a shromažďován ve vhodném shromažďovacím prostředku tak, aby nedošlo k úniku závadných látek, a to do doby převzetí oprávněnou osobou. 14) Pro ukládání odpadů využívat co nejmenší (aktivní) plochu složiště na tělese skládky. Maximální velikost aktivní plochy je 60 x 70 m. Složené odpady, s výjimkou odpadů k TZS, průběžně hutnit kompaktorem a zapracovávat do skládkového tělesa. 15) Pro překryv uloženého a zhutněného odpadu zajistit dostatečné množství inertního materiálu/odpadu k TZS. Vrstvu odpadu o mocnosti cca 2 m překrýt vrstvou o minimální tloušťce 0,2 m biologicky aktivního/tzs materiálu tak, aby byla zajištěna maximální ochrana ŽP před negativními vlivy ze skládky. V případě potřeby překrývat i menší vrstvy ukládaných odpadů. Překryv není nutný, má-li uložený odpad takové vlastnosti, že účinně brání vzniku negativních vlivů ze skládky, zejména prašnosti, úletům, šíření zápachu, omezení přítomnosti hlodavců a ptáků. 16) Kromě aktivní plochy musí být zbylá část rozpracované etapy překryta biologicky aktivním materiálem (viz. bod 8.5 ČSN 83 80 34 v aktuálním znění) o mocnosti cca 0,15 m. V případě jeho nedostatku může být biologicky aktivní materiál nahrazen odpadem k TZS či inertním materiálem. 17) Maximální množství odpadů k TZS pro překryv uloženého a zhutněného odpadu činí 25 % hmotnosti celkového množství přijatých odpadů v daném roce s výjimkou odpadu 16 01 03 Pneumatiky. 18) Skládkování musí probíhat takovým způsobem, aby byla zaručena stabilita skládkového tělesa a s ním spojených konstrukcí, zejména aby se zabránilo sesuvům. 19) Provozní řád průběžně aktualizovat (dohlížecí orgány, telefonní čísla apod.) a nejpozději do 5 dnů od aktualizace předložit krajskému úřadu k odsouhlasení. 20) Při ukládání odpadu katalogového čísla 17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest na skládku zajistit, že se částice azbestu nebudou moci uvolňovat do ovzduší. To znamená, že odpad s obsahem azbestu bude zabezpečen dle 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
4 Hluk Limit akustického tlaku na hranici pozemku zařízení bude odpovídat NV č. 502/2000Sb., v platném znění tj. pro : Denní dobu 50 db (6:00 až 22:00) Pro noční dobu 40 db (22:00 až 6:00) 5 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí A) Voda 1) Průsakové vody zneškodňovat rozléváním na povrch skládky, přebytky pak předáním do smluvní ČOV. 2) Drenážní systém průsakových vod jako celek i jeho jednotlivé části a odvodňovací systém dešťových vod chránit proti poškození při výstavbě, v průběhu provozu i po uzavření skládky. Minimální četnost čištění sběrných drénů je 1 x ročně. 3) Veškeré manipulační plochy, kde se nakládá s látkami závadnými zabezpečit tak, aby nemohlo dojít k úniku těchto látek do vod povrchových, podzemních nebo geologického prostředí. 4) Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky udržovat a provozovat v takovém technickém stavu, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami 5) Odpady shromažďovat v přímém kontaktu s terénem pouze na místech, odpovídajících technickým zabezpečením těsnění příslušných skupin skládek určených k odstraňování odpadů. 6) V zařízení umístit prostředky pro likvidaci případných úniků závadných látek. Použité sanační materiály uskladnit do doby předání osobě oprávněné k převzetí tak, aby bylo zabráněno ohrožení povrchových, podzemních vod nebo geologického prostředí. 7) Vést záznamy o prováděných opatřeních při zacházení se závadnými látkami a tyto záznamy uchovávat po dobu alespoň 5 let. B) Ovzduší 1) Průběžně činit opatření vedoucí ke snížení prašnosti a vzniku pevných úletů ve složišti a jeho okolí zejména: kropit komunikace užitkovou vodou, zpětně rozlévat průsakové vody na těleso skládky, důsledně hutnit odpad, překrývat neaktivní části tělesa skládky biologicky aktivním materiálem/odpadem TZS dle schváleného provozního řádu. 2) Pro ukládání odpadů nad reliéf terénu nejprve na vnějším okraji skládky vytvořit hrázku z materiálu k TZS tak, aby nezajištěným okrajem skládky nedocházelo k nekontrolovanému úniku skládkového plynu do ovzduší. 3) V případě vzniku pevných úletů do okolí zařízení zajistit jejich odstranění. 4) Mechanizaci v zařízení pravidelně podrobovat prohlídkám a údržbě dle návodu pro používání daných zařízení. O údržbách vést evidenci, např. zápisem v provozním deníku.
C) Další 1) V zařízení je zakázáno zejména kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm, volný pohyb zvířat, ukládání odpadů mimo vymezený prostor ve skládce, vynášet uložené odpady mimo areál skládky. 2) Oplocení areálu skládky udržovat v neporušeném stavu a v souladu s bodem 9.4 ČSN 83 8030 v aktuálním znění. 6 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie 1) Průběžně činit opatření vedoucí k hospodárnému využívání energie ve všech prostorách zařízení. 2) Pro zvlhčování tělesa skládky přednostně využívat průsakových vod čerpaných z jímek průsakových vod. Teprve při jejich nedostatku a technologické potřebě je možno použít užitkovou vodu. 3) Pro účel technického zabezpečení skládky zajistit úsporu přírodních zdrojů zejména jejich nahrazováním odpady povolenými k přijetí do zařízení pro TZS. 4) Budou-li při uzavírání skládky využívány odpady k vytváření rekultivační vrstvy kryjící těsnící vrstvu, budou splněny podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu dle přílohy č. 11 odstavce 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 5) Opatření vedoucí k hospodárnému využití energie budou zaznamenávat do provozního deníku zařízení. 7 Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků 1) V prostoru zařízení a v jeho okolí je třeba respektovat, že zde může docházet k nahromadění nebo silnému vyvěrání skládkového plynu (zejména u potrubního vedení, sběrače průsakových vod, šachet, studní, vrtů, apod.). Místa ohrožená výbuchem vybavit příslušnými značkami se symbolem nebezpečí. V místech takto označených je zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm. 2) Při rozšiřování skládky o nové etapy zajistit spolehlivé navázání těsnících systémů jednotlivých etap. To platí jak pro zřizování skládky, tak pro její uzavírání. Celistvost fólie je nutno po položení drenážních nebo krycích vrstev zkontrolovat (například pomocí geoelektrického měření). 3) Pro ochranu těsnění skládky zamezit, aby vozidla přivážející odpady a mechanismy pro jejich rozhrnování a hutnění pojížděla přímo po povrchu těsnícího nebo vnitřního drenážního systému. 4) Jímky odpadních vod musí mít udržovánu hladinu max. do úrovně označené kótou, aby v případě jejich zvýšené produkce v důsledku přívalových srážek nebo dlouhotrvajícího deště nedošlo k přetečení jímek a znečištění podzemních a povrchových vod a geologického prostředí. Kóta max. hladiny bude 1 m od horního okraje jímek. 5) Pohonné hmoty, oleje a další látky pro provoz a údržbu mechanismů na skládce zabezpečit proti nežádoucím únikům, které by mohly ohrozit kvalitu podzemních, povrchových vod nebo geologického prostředí.
8 Opatření pro provoz v situacích odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka 1) Při poruše vážního a evidenčního systému nebo výpadku elektrické energie pro jeho provoz, je obsluha skládky povinna vést evidenci v rozsahu a souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, v platném znění a jeho prováděcími předpisy. Po opětovném zprovoznění vážního a evidenčního systému do něj obsluha neprodleně doplní chybějící data. 2) V případě výpadku elektrické energie je nutno zajistit kontrolu zaplnění jímek průsakových vod a včas zajistit odvoz těchto vod do ČOV. 3) V případě havarijní situace bude postupováno dle schváleného PŘ. 4) Všechny vzniklé havarijní situace musí být zaznamenány v provozním deníku skládky s uvedením : místa havárie časových údajů o vzniku a době trvání havárie informované instituce a osoby data a způsobu provedeného řešení dané havárie přijatých konkrétních opatření k zamezení vzniku dalších případů havárií 5) Každá havárie bude nejpozději do 24 hodin ohlášena Městskému úřadu Frýdlant, krajskému úřadu a České inspekci životního prostředí, OI Liberec. 9 Způsob monitorování emisí a přenosů Během provozování skládky a ve stádiu následné péče po jejím uzavření probíhá sledování podle programu kontroly a monitorování. 9.1 Program kontroly a monitorování provozovatel připraví dle následujících parametrů: - sledování jakosti a množství průsakových vod - sledování podzemních vod v okolí skládky - sledování vod v odvodňovací drenáži - sledování množství a složení skládkového plynu - sledování tělesa skládky - kontrolu souladu přijímání odpadů s kritérii stanovenými pro zařízení - kontrolu funkčnosti všech opatření určených k ochraně životního prostředí - kontrolu plnění podmínek stanovených v povolení skládky 9.2 Jakost a množství průsakových vod
Parametr množství předaných průsakových vod [m 3 ] teplota, ph, konduktivita, fenolový index, CN - celk., As, Cd, Cr celk., Hg, Ni, Pb, Se, CHSK Cr, NH4 +, NO - 3, Cl -, Mn, PO 3-4, Na +, Cd, Pb, NEL Tabulka č. 5 Parametry a četnost měření průsakových vod Četnost měření během provozu kontinuálně 1 x ročně 1. Monitoring průsakové vody bude realizován odběrem a analýzou směsného vzorku z jímky výluhových vod. 2. Podmínky a způsob odběru vzorků průsakové vody: Vzorky budou odebírány oprávněnou osobou. 3. Metoda a podmínky měření, autorizace: Analýza vzorků bude prováděna akreditovanou laboratoří. 4. Termín prvního měření : do půl roku od zahájení skládkování. 9.3 Monitoring podzemní vody Parametr teplota, ph, konduktivita, fenolový index, CN celk. -, Al, As, Ca, Cd, Co, Cu Cr celk., Hg, Ni, Pb, V, Zn, Fe, Mn, Se, CHSK Cr, BSK 5, NH4 +, NO 3 -, Cl -, F -, Mn, PO 4 3-, Na +, Pb, NEL, S -, AOX, EOX Tabulka č. 6 Parametry a četnost měření podzemních vod Četnost měření během provozu 2 x rok (jaro, podzim) 1. Monitoring podzemní vody bude realizován prostřednictvím objektů: indikační vrt vybudovaný dle článku II bodu 1) tohoto rozhodnutí, V-1, ST-1. 2. V rámci objektivity odběr vzorků, rozbory vzorků a vyhodnocení těchto rozborů bude provedeno totožnou oprávněnou laboratoří 3. Termín prvního měření : do půl roku od zahájení skládkování. 9.4 Monitorování kvality vod v odvodňovací drenáži pod skládkou Parametr teplota, ph, konduktivita, fenolový index, CN - celk., Al, As, Ca, Cd, Co, Cu Cr celk., Hg, Ni, Pb, V, Zn, Fe, Mn, Se, CHSK Cr, BSK 5, NH4 +, NO - 3, Cl -, F -, Mn, PO 3-4, Na +, NEL, S -, AOX, EOX Tabulka č. 7 Parametry a četnost měření vod v odvodňovací drenáži Četnost měření během provozu 4 x rok (čtvrtletně) 1. Monitoring bude realizován na výtoku z vnitřního drenážního systému v jímce J1. 2. Podmínky a způsob odběru vzorků drenážní vody: Vzorky budou odebírány oprávněnou osobou.
2. Metoda a podmínky měření, autorizace: Analýza vzorků bude prováděna akreditovanou laboratoří. Výsledky měření budou porovnány s přílohou č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a porovnány s předchozími měřeními. Při překročení limitů znečištění bude zajištěno kontrolní měření v rozsahu daném tímto metodickým pokynem a následně přijmout opatření při potvrzení výsledků k odstranění nežádoucího stavu. 3. Termín prvního měření : do půl roku od zahájení skládkování. 9.5 Jakost a množství skládkového plynu Parametr CH 4, CO 2, O 2, N 2 (dopočítáním do 100%), atmosférický tlak Tabulka č. 8 Parametry a četnost měření skládkového plynu Četnost měření během provozu 2 x rok (jaro, podzim) 1. Monitorování musí být prováděno kompetentní zaškolenou osobu nebo odbornou firmou. 2. Kontrola kvality skládkového plynu bude prováděna: - měřením pomocí vrtů nebo v jímacích studnách plynu, - pomocí zárazných sond pro zjištění podpovrchového výskytu skládkového plynu a - zjišťováním povrchové migrace plynu. 3. Vzorky skládkového plynu odebírat v jarním a podzimním období, tj. v období, kdy existují pro mikroorganismy vhodné podmínky k tvorbě skládkového plynu. Venkovní teplota nesmí klesnout pod 5 C. 4. Termín prvního měření : do půl roku od zahájení skládkování. 9.6 Metan Po stanovení emisního limitu pro metan bude 1 x za 3 roky prováděno měření jeho emisí ze skládky. První měření : a) v případě stanovení emisního limitu do doby zahájení skládkování termín prvního měření do ½ roku od zahájení skládkování b) v případě stanovení emisního limitu po zahájení skládkování termín prvního měření do ½ roku po stanovení emisního limitu Podmínky a způsob odběru vzorků, metody a podmínky měření a způsob vyhodnocení výsledků budou v souladu s požadavky, které MŽP do doby měření stanoví. 9.7 Pachové látky
1. Provozovatel skládky jako zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší je povinen nejpozději do 14. 8. 2006 zajistit měření emisí pachových látek na hranici pozemku zařízení a dále 1x za 3 roky. 2. Měření bude provedeno autorizovanou osobou v souladu s požadavky vyhlášky č. 356/2002 Sb. 9.8 Další monitoring Níže popsaný monitoring zařízení bude realizován provozovatelem, případně smluvně zajištěnou odbornou firmou. 9.8.1 Denně sledované ukazatele: 1. sledování meteorologických ukazatelů (teplota vzduchu, počasí) 2. úroveň hladiny průsakové vody v jímkách, 3. množství recirkulované průsakové vody na těleso skládky (pomocí vodoměru, příp. výpočtem z výkonu čerpadel a doby čerpání), 4. kontrola provozu domovní ČOV (kontrola funkce aerátoru, visuální kontrola množství a vzhledu přitékající vody, kontrola činnosti čerpadla, vizuální kontrola jakosti odtékající vody), 5. funkčnost technického vybavení skládky vizuálně. 9.8.2 Ukazatele sledované 1 x za 14 dní 1. kontrola provozu domovní ČOV (výška hladiny kalu, zjištění množství aktivovaného kalu, změření teploty vody v aktivaci se zápisem naměřených dat do provozního deníku, a v případě potřeby také očištění stěn dosazováku škrabkou, vyčištění filtru dmychadla, vyčištění surové vody a filtru hrubých nečistot, odstranění hrubých nečistot ze dna akumulační nádrže). 9.8.3 Ročně sledované ukazatele: 1. množství odpadů na skládce, dodržování schválené figury skládky (zejména sklon svahů), sesedání a změny tvaru skládkového tělesa dle ČSN 83 80 36, kap. 9. 9.8.4 Ukazatele sledované 1x za dva roky: 1. kontrola konstrukce jímek průsakových vod 9.9 Vyhodnocení monitoringu 1. Výsledky všech provedených měření a údržby zaznamenávat do provozního deníku, s výjimkou monitoringu zajišťovaného externími dodavateli, jejichž výsledky budou uloženy v sídle provozovatele zařízení k případné kontrole. Zaznamenány budou časové údaje o provedených pozorováních a měřeních, výsledky pozorování a měření, okolnosti, které mohou výsledky ovlivnit (např. údaje o teplotě, srážkách), a také mimořádné okolnosti, které nastaly v průběhu pozorování nebo měření nebo v období od posledního předchozího pozorování nebo měření. 2. Po provedené analýze provést akreditovanou laboratoří nebo jinou oprávněnou osobou porovnání výsledků rozborů podzemních, a průsakových vod s hodnotami získanými
předchozím sledováním, metodickým pokynem č. 3/1996 MŽP a nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Bude-li zjištěna anomálie, bude neprodleně posouzena a vyhodnocena. Bude-li příčinou anomálie havarijní stav, budou neprodleně provedena nápravná opatření. 3. Pokud bude na základě získaných výsledků monitoringu potřeba upravit jeho rozsah a četnost, provozovatel tak učiní po oznámení a odsouhlasení změny krajského úřadu. 10 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračující hranice státu 1) Provoz plynového hospodářství a všech zdrojů znečišťování vést tak, aby nedocházelo k nadměrným únikům emisí znečišťujících látek do ovzduší a překračování emisních limitů, stanovených v kapitole 1.1 tohoto rozhodnutí. 2) Průběžně činit opatření k omezení pevných úletů odpadů ze zařízení, a to hutněním odpadů, překrýváním, recirkulací průsakové vody a pravidelným sběrem odpadů, které se dostaly ze složiště nebo svozových vozidel do areálu zařízení a jeho bezprostřední blízkosti. 3) Obvodový příkop udržovat v provozuschopném stavu, tj. čistý a nezanesený tak, aby mohl řádně plnit svoji funkci. 4) V případě výskytu obtížného hmyzu nebo hlodavců zajistit dezinsekci a deratizaci. 11 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1) Provozovatel je povinen nejpozději do 30. června každého roku podávat krajskému úřadu, na základě shromážděných údajů, zprávu o veškerých výsledcích monitorování za uplynulý kalendářní rok tak, aby prokázal dodržování podmínek integrovaného povolení. Přílohou této zprávy bude aktuální výpis z rekultivačního fondu. 2) Každá změna provozu zařízení, zejména změna související s plněním závazných podmínek integrovaného povolení, musí být předem projednána s krajským úřadem. 3) Každou změnu provozního řádu, zejména změnu plynoucí z plnění závazných podmínek rozhodnutí o integrovaném povolení, předem projednat s krajským úřadem a poté zohlednit v příslušném provozním řádu. 4) V případě zjištění překročení emisního limitu bude do 1 měsíce od obdržení protokolu z měření tento protokol zaslat na krajský úřad včetně návrhu nápravného opatření. 5) Souhrnné údaje provozní evidence zvláště velkého zdroje znečištění budou předány ČIŽP OI Liberec do 15. února následujícího roku 11 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti
1) Bezprostředně po ukončení ukládání odpadů do jednotlivých etap skládky uzavřít těleso příslušné etapy. Celkovou rekultivaci skládky zahájit nejpozději do 3 měsíců po ukončení skládkování. 2) Technická opatření, bezprostředně následující po ukončení skládkování na skládce nebo její části jsou: - úprava tvaru tělesa skládky, - překrytí povrchu vyrovnávací vrstvou z odpadu k TZS nebo jiného vhodného materiálu, - provozování uzavřené skládky včetně monitorování. 3) Rekultivaci provádět dle schválené projektové dokumentace a v souladu s ČSN 83 80 35 v aktuálním znění. 4) Technologická zařízení vybudovaná pro provoz skládky (čerpací a kontrolní jímky, monitorovací vrty, zařízení k jímání skládkových plynů apod.) udržovat i po uzavření skládky v činnosti minimálně po dobu určenou ve schváleném provozní řádu uzavřené skládky. 5) Po ukončení provozu skládky zabezpečit její uzavření, rekultivaci, následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na ŽP. Tyto činnosti zajistit z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy nejméně po dobu 30 let. II. V souladu s ustanovením 15 zákona o integrované prevenci stanoví krajský úřad povinnost splnit tyto dodatečné podmínky: 1) V termínu před úkolem prvního měření vybudovat třetí monitorovací (indikační) vrt podzemních vod v místě, kudy voda do zařízení přitéká (dle ČSN 83 8036), v návaznosti na to aktualizovat provozní řád zařízení dle kapitoly 3.4 bodu 19) tohoto rozhodnutí. 2) V termínu do 31.12.2005 krajskému úřadu předložit konkrétní technické řešení sběrného systému skládkového plynu. Do dvou let od zahájení skládkování předložit krajskému úřadu studii zařízení na využívání nebo odstranění skládkového plynu. Po realizaci odplynění bude předložen krajskému úřadu aktualizovaný provozní řád zařízení dle kapitoly 1.2 bodu 1) a kapitoly 3.4 bodu 19) tohoto rozhodnutí. 3) V termínu do zahájení provozu vybudovat oklepovou rampu. 4) V termínu do zahájení provozu viditelně označit kótou maximální hladinu v jímkách průsakových vod a to 1 m od horního okraje jímek. 5) Prohloubit vrt V 1 v termínu před úkolem prvního měření dle komentáře k hydrogeologickému průzkumu zpracovaného Ing. Jiřím Němcem tj. na hloubku cca 25 m.