= 1938 1945 = Představitelé sboru: Freiwilige Feuerwehr In Nürschan Starosta sboru: Sepp Pimpel řídící učitel, Velitel sbor: Josef Kraus sedlák Sbor dobrovolných hasičů: Jednatel sboru: Václav Bažant - dělník na dole Krimich, Velitel sboru: Bedřich Lehký Události došli tak daleko, že 10. října 1938 jsou Nýřany podle Mnichovského diktátu přičleněny jako součást Velkoněmecké Říše. Dobová mapa oddělení pohraničí
Vpodvečer této události členové sboru odvezli hasičskou techniku, včetně motorové stříkačky do sousedního sboru v Tlučné a někteří členové pokračovali v hasičské činnosti v nezabrané části Nýřan v tzv. Tlučenské kolonii. Dne 23. února měl sbor 258 členů. Po obsazení zbylého území republiky dne 15. března 1939 a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, musela být motorová stříkačka na nátlak Landrátu ve Stříbře vrácena do Nýřan. Jednateli Václavu Bažantovy Říšské úřady doručili rozhodnutí, že se činnost Českého hasičského sboru zastavuje a tento se úředně ruší. Činnost městského sboru dobrovolných hasičů v Nýřanech skončila dne 11. srpna 1939, kdy byl sbor úředně rozpuštěn. Zde patří uznání za neohroženost a důslednost v jednání s německými i českými protektorátními úřady tehdejšímu jednateli Václavu Bažantovi.v těžkém boji za osvobození položili své životy příslušníci hasičského sboru : MUDr. Pavel Klement, František Hora, Václav Bartovský, bratří Epsteinové a řada dalších. 1942 Přehlídka hasičských sborů a jednotek Luftschutz Polizei v Plzni
V průběhu války požární ochranu v Nýřanech zajišťoval německý hasičský sbor. Z této doby se však nedochovalo mnoho písemných záznamů, o kterých bychom věděli a tak vycházíme pouze ze vzpomínek zasloužilých členů sboru. V dobách Třetí Říše německý sbor organizoval požární bezpečnost ve městě prakticky s vybavením, které vlastní a které získal po českém sboru. Velitel sboru byl až do roku 1945 pan Josef Kraus. V průběhu válečných let se hasičský sbor připravoval zejména na ochranu před leteckými útoky. Z dobových záznamů můžeme vyčíst, že V průběhu válečných let byl v našem městě vyhlášen letecký poplach celkem čtrnáctkrát. Přesto, že zde bylo dislokováno mnoho průmyslu zabývajícího se válečnou a zbrojní výrobou, nebylo město přímo napadeno. Z dobových pramenů evidujeme pouze letecký útok 23.4.1945, kdy hloubková letadla napadla vojenský transport v železniční stanici Nürschan. Dne 23.4.1945 se jedná o poslední oficiální zásah nýřasnkého německého sboru. Za šestnáct dní je město osvobozeno americkou armádou. Všichni členové sboru jsou zařazeni do transportů k odsunu, které je dříve či později odvezli na Německé území. Tímto je skončena šedesát dva let trvající práce několika desítek členů sdružení, které semlelo soukolí pohnuté doby.
Nýřanský sbor ve válečných letech
Zásahy Krátce po odtržení pohraničí vznikl oheň v lese na hraniční čáře mezi městem Nürschan a obcí Tlučná v Protektorátu Böhmen und Meren. Požár vznikl na louce u celnice od jiskry z lokomotivy rozjíždějícího vlaku, který zastavil k celní kontrole. Oheň se pak rozšířil z louky do lesa Torovka na straně Protektorátu Böhmen und Meren. Rok 1940 čerpání vody z domů a studen po jarním tání sněhu. Zaplaveny byly zejména domy v části Unter Nürschan ( Dolní Nýřany ) Rok 1941 čerpání vody z usedlostí okolo návsi. Zaplaveny po vytrvalých deštích. Rok 1942 americký bombardovací svaz provedl nálet na průmyslové objekty v Nýřanech a okolí. Hlavním cílem měla být muniční továrna plzeňské škodovky Ziegler. Vlivem špatného zaměření bomby dopadli na Kamenný Újezd (Stein Augezd) a malé šachty v okolí Nýřan. Likvidaci požárů prováděli výhradně německé hasičské sbory z Nýřan ( Nürschan), Zbůchu ( Zwug ), Blatnice ( Blatnicz ), Rochlova ( Rochlow ), Heřmanovi Huti (Wilkischen ) a Úherec ( Auherzen ). Samozřejmě že zasahoval i požární sbor škodových závodů a to především na muniční továrně. Rok 1943 požár obytných budov ve Zbůchu od zásahu dělostřeleckých granátů z protiletecké obrany Plzně. Rok 1944 požár dvou Německých letadel, které nouzově přistály u obce Úherce. - požár železničních vagónů osobního vlaku na trati Nürschan Zwug u strážního domku č. 105. po zásahu hloubkových stíhačů. Rok 1945 požár vojenského vlaku u obce Auherz (Úherce) po zásahu hloubkařů. Vlak dojel s poškozenou lokomotivou až k odbočce trati před Zbůchem. Zde hasiči provedli zásah a záchranu zraněných. Podle dochovaných záznamů se na místě nacházelo velké množství raněných a mrtvých německých vojáků. Lokomotiva byla značně poškozena a kotel hrozil výbuchem. 23.4.1945 byl v odpoledních hodinách vyhlášen letecký poplach. Krátce po doznění poplachových sirén se nad městem objevilo několik nepřátelských hloubkových letadel. V železniční stanici se nacházelo několik vlaků, z kterých dva měli lokomotivy. Jednalo se o transportní vlaky vojáků a munice. Muniční vlak se snažil na poslední chvíli odjet ze
stanice ve směru na Stod. Byl však zasažen hloubkaři. Druhý vlak zůstal ve stanici, neboť lokomotivní obsluha se utekla ukrýt. Zničeny byly dvě lokomotivy vlaků. Po útoku vznikl požár několika železničních vagonů na přepravu munice. Sbor provedl zásah se stříkačkou Ebert a od požárního hydrantu v železniční stanici.