F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na: ictvi



Podobné dokumenty
Tab. C1 Jednotlivci používající mobilní telefon v ČR 91% 94% 96% 85% 76% 8,1 8,3 8,3 7,4 6,6

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže.

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

ČEŠI A INTERNET V ROCE 2014

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

G Zdravotnictví vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi Poznámky: Referenční období: Sledovaná zdravotnická zařízení:

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

A IT odborníci. Data pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu, konkrétně ze šetření LFS (Labour Force Survey).

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

F Vzdělávání a digitální dovednosti

Kód publikace: Č.J.: 00249/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

E Veřejná správa.

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

Platové rozdíly mezi muži a ženami na českém trhu práce a v evropském kontextu. Jana VÁLKOVÁ Brno,

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a jejich zveřejnění CZ.1.07/4.1.00/ Výsledky mezinárodních šetření

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

E Veřejná správa.

Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Analytické podklady pro politiku VaVaI

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20

PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. pro 8 hráčů. pro 10 hráčů. stát projekt jméno Německo Více Evropy

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

Kód publikace: Č.J.: 374/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

E-government z pohledu statistiky

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

EET a související snížení sazeb DPH

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

Alternativní pohledy na ekonomickou výkonnost ekonomiky

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

I.1 Teritoriální struktura - postavení k EU

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

ČEŠI ON-LINE. Martin Mana Lenka Weichetová. Tisková konference, 19. listopadu 2018, ČSÚ Praha

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/16

C Výzkum a vývoj v ICT

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10

Ceny energií a vliv POZE na konkurenceschopnost průmyslu

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Počítače a internet v českých domácnostech

Historický proces rozšíření EU

Aplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

V. Pozice České republiky v mezinárodním srovnání

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR VZOR

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Cíl: definovat zahraniční pracovní cest, vyjmenovat náhrady při zahraniční pracovní cestě a stanovit jejich výši.

20. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Úřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

Informační servis a jeho možnosti

Business index České spořitelny

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

Veřejné zakázky - efektivita nákupního a investičního procesu

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

D Zahraniční obchod s ICT

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE O POUŽÍVÁNÍ SMĚRNICE RADY 99/36/ES O PŘEPRAVITELNÉM TLAKOVÉM ZAŘÍZENÍ ZE STRANY ČLENSKÝCH STÁTŮ

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

D Podniky. Poznámky: Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

PŘÍLOHA V (CENY SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ)

Kolik platí Češi za elektřinu a plyn? Nové porovnání evropských států

Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě JEDNOTLIVCI

Postavení českého trhu práce v rámci EU

PGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

2012 Dostupný z

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en)

RESTREINT UE. Ve Štrasburku dne COM(2014) 447 final 2014/0208 (NLE) This document was downgraded/declassified Date

Transkript:

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího ročního šetření o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4-01. Součástí tohoto šetření jsou i otázky o účelu použití počítače a především internetu v samostatných ordinacích lékaře prostřednictvím speciálního oddílu: Využívání počítače a internetu. Poznámky: Referenční období: stav k 31. 12. sledovaného roku u vybavenosti a sledovaný rok u účelu použití internetu v samostatných ordinacích lékaře. Sledovaná zdravotnická zařízení: v této publikaci jsou uvedeny údaje za všechny samostatné ordinace lékaře, které vyplnily výkaz. V roce 2012 dosáhla návratnost šetření 99,7 %. V případě využívání internetu ke komunikaci či vyhledávání zdravotnických informací se nebere ohled na místo použití internetu, tzn., jsou zde započítáni i lékaři/zaměstnanci samostatných ordinací lékaře, kteří využívají internet k daným účelům nejen v prostorách ordinace/lékárny, ale i na jiných místech (například doma). Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Informace o využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví jednotlivci pochází z ročního výběrového šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využití jednotlivci, které provádí ČSÚ od roku 2002. Mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2013, kód 9701-13, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. Vysvětlivky: Lékař specialista alergolog, kožní lékař, oční lékař, urolog apod. On-line konzultace možnost zasílání dotazů týkajících se zdraví prostřednictvím webových stránek ordinaci lékaře. On-line objednání se k lékaři objednání se na vyšetření/ zákrok pomocí on-line vyplněného formuláře, který je odesílán přímo z webových stránek dané ordinace; nezahrnuje objednání se prostřednictvím elektronické pošty Uživatel internetu je jednotlivec, který v době šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku) uvedl, že použil internet prostřednictvím jakéhokoliv zařízení alespoň jednou v posledních 3 měsících, a to z jakéhokoliv místa a pro jakýkoliv účel. Vyhledávání informací o zdraví jednotlivci hledání informací o nemocech, léčbě, diagnostice, prevenci, zdravé výživě atd. na internetu. Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_zdravotn ictvi

Tab. F1 Samostatné ordinace lékaře v ČR s vybranými IT; 2012 PC internet webové stránky Celkem 90,8 81,5 26,5 90,8 89,8 23,4 praktický dětský lékař 89,9 83,8 40,7 zubní lékař 88,5 76,3 15,0 gynekolog 93,7 86,7 39,6 lékař specialista 92,4 82,8 31,5 podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu % Graf F1 Samostatné ordinace lékaře s internetem a webovými stránkami internet webové stránky 60% 7 1 79% 20% 8 2 2006 2008 2010 2012 Graf F2 Samostatné ordinace lékaře s připojením k internetu podle typu ordinace 6 90% 6 8 5 76% 6 8 6 8 praktický dětský lékař zubní lékař gynekolog specialista Graf F3 Samostatné ordinace lékaře s webovými stránkami podle typu ordinace 2 1 41% 1 1 40% 1 3 praktický dětský lékař zubní lékař gynekolog specialista podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tab. F2 On-line služby na webových stránkách lékařů samostatných ordinací; 2012 on-line objednávky k lékaři on-line konzultace s lékařem Celkem 8,5 9,7 8,9 7,5 praktický dětský lékař 13,7 17,0 zubní lékař 4,1 3,9 gynekolog 11,4 19,1 lékař specialista 9,9 12,1 podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného typu Graf F4 On-line služby na webových stránkách lékařů samostatných ordinací on-line objednávání on-line konzultace % 9% 2006 2008 2010 2012 Graf F5 Lékaři samostatných ordinací umožňující on-line objednání prostřednictvím svých webových stránek 1% 9% 1 praktický dětský lékař zubní lékař gynekolog lékař specialista Graf F6 Lékaři samostatných ordinací umožňující on-line konzultaci prostřednictvím svých webových stránek 8% 1 19% 6% 1 praktický dětský lékař zubní lékař gynekolog lékař specialista podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tab. F3 Jednotlivci v ČR používající internet k vyhledávání informací o zdraví 2011 2012 2013 Celkem 16+ 29,0 36,2 38,5 Celkem 16-74 31,1 39,0 41,6 podle pohlaví muži 16+ 20,0 26,7 28,6 ženy 16+ 37,5 45,2 47,7 podle věkových skupin 16 24 let 18,4 30,0 38,1 25 34 let 37,9 48,6 52,1 35 44 let 42,0 47,3 51,7 45 54 let 36,9 48,3 46,8 55 64 let 25,0 33,8 34,3 65+ 11,5 11,0 12,0 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 8,9 12,4 10,9 střední bez maturity 19,1 26,2 28,6 střední s maturitou 41,6 49,6 49,5 vysokoškolské 52,2 59,3 58,9 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 17,7 30,0 37,0 ženy na rodičovské dovolené 63,7 77,4 72,2 starobní důchodci 13,5 14,3 15,2 podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let v dané kategorii Graf F7 Jednotlivci vyhledávající na internetu informace o zdraví % jednotlivců celkem % jednotlivců používajících internet % Graf F8 Jednotlivci vyhledávající na internetu informace o zdraví podle pohlaví a věku, 2013 % jednotlivců celkem % jednotlivců používajících internet 4 5 29% 39% 48% 70% 38% 39% 5 5 5 5 4 58% 3 59% 18% 6 2 19% 3 29% 4 39% 5 2003 2005 2007 2009 2011 2013 Celkem muži ženy 16 24 25 34 35 44 45 54 55 64 65-74 Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

Graf F9 Jednotlivci používající internet k vyhledávání informací o zdraví podle pohlaví; 2013 ženy muži Finsko Německo Nizozemsko Švédsko Dánsko Lucembursko Slovinsko Maďarsko Francie Rakousko Slovensko Česká republika Spojené království Estonsko Litva Lotyšsko EU28 Španělsko Belgie Malta Irsko Portugalsko Kypr Řecko Bulharsko Itálie Polsko Rumunsko 0% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% podíl z celkového počtu mužů/žen ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2014

Graf F10 Jednotlivci využívající internet ke konzultaci s lékařem; 2012 Dánsko 29% Finsko 26% Španělsko 2 Estonsko Švédsko 16% 16% Belgie Spojené království Litva Nizozemsko 1 EU28 8% Francie Česká republika Irsko Itálie Lucembursko Německo Maďarsko Rumunsko Portugalsko Rakousko Slovinsko Slovensko Malta Polsko Lotyšsko Bulharsko Řecko 1% podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat 2014