II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

Transkript

1 II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti a technologií Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou monitorovány jako zásoba (viz předchozí kapitola) k určitému časovému okamžiku a jako toky (potenciální množství pracovní síly s odpovídajícím vzděláním a kvalifikací, která bude k dispozici v budoucnosti viz tato kapitola). Toky lidských zdrojů v oblasti a technologií (HRST) nám poskytují informace o přílivu a odlivu lidských zdrojů ve vědě a technologiích v určitém časovém intervalu. Můžeme je definovat jako: Příliv - počet osob, které nesplňují žádnou z podmínek pro zahrnutí do HRST na počátku sledovaného období, ale splní alespoň jednu z nich během tohoto období. Odliv - počet osob, které splňují jednu nebo více podmínek pro zahrnutí do HRST na počátku daného období, avšak během tohoto období ji přestanou splňovat. Systém vzdělávání představuje hlavní tok do národní zásoby HRST. Tato oblast nám poskytuje roční údaje o reálném (absolventi) a potenciálním (studenti) přílivu do národní zásoby HRST. Zdrojem informací pro oblast vzdělávání jsou údaje Ústavu pro informace ve vzdělávání. Součástí této kapitoly jsou tedy údaje o počtu studentů a absolventů terciárního stupně vzdělávání (ISCED stupeň 5B, 5A, 6) v přírodovědných (, fyzikální a chemické, matematické, informatika a výpočetní technika) a technických vědách a naukách (technické a technicky zaměřená řemesla, zpracovatelský průmysl, ). V České republice je zavedena Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 97, podle které se řídí všechny země OECD. Do terciárního vzdělávání (ISCED stupeň 5A, 5B a 6) se řadí většina vzdělávacích programů, jež následují po maturitní zkoušce a mají délku trvání alespoň dva roky prezenčního studia. V našich podmínkách dosud převládají v terciárním vzdělávání tzv. dlouhé, typicky vysokoškolské programy v magisterských studijních programech (ISCED stupeň 5A) umožňující absolventům další studium v doktorandských studijních programech (ISCED stupeň 6; vedoucí k získání titulu Ph. D.). Vzdělávání na vysokých školách probíhá v bakalářských, magisterských a doktorandských studijních programech. Forma studia je buď prezenční, distanční nebo kombinovaná. Od roku 1999 působí na území ČR i soukromé vysoké školy neuniverzitního typu, které poskytují vzdělávání zejména v bakalářských studijních programech. Nevysokoškolské terciární vzdělávání v pravém slova smyslu vzniklo v ČR v roce 1996/97, kdy nově vzniklé vyšší odborné školy (nový typ škol určený pro vzdělávání žáků, kteří ukončili studium na střední škole maturitní zkouškou; ISCED stupeň 5B) poprvé přijaly studenty. Studium je více prakticky zaměřeno než je tomu u vysokých škol. Podrobné statistické údaje a metodiku k lidským zdrojům ve vědě a technologiím v ČR naleznete na webových stránkách ČSÚ v publikaci: Lidské zdroje ve vědě a technologiích za rok 2001 a nebo v souborné publikaci: Ukazatele a technologií v ČR za období (kapitola 7) 2. Nejnovější mezinárodní data a metodika jsou pak volně dostupné na webových stránkách Eurostatu nebo v publikaci OECD: Education at a Glance Data za ČR pocházejí z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV)

2 II. LIDSKÉ ZDROJE VE VaT - Toky lidských zdrojů ve vědě a technologiích Tab. 54. Studenti terciárního stupně vzdělávání v přírodovědných a technických oborech fyzické osoby (průměrné údaje příslušného roku) ISCED Celkem studenti v přírodovědných a technických studijních oborech podle stupně terc. vzdělání v přír. a oborech stupeň Vyšší odborné studium na VOŠ 5B Bakalářské a magisterské studium na VŠ 5A Doktorské studium na VŠ podle skupin přírodovědných a technických oborů kód Přírodní, a informatika Vědy o živé přírodě (biolog. ) Vědy o neživ přír. ( ) Matematické Informatika a výpočetní technika Technické ; Technické a řemesla Výroba a zpracování Architektura a podle pohlaví a studijních oborů kód Muži celkem přírodní a technické Přírodní, a informatika Vědy o živé přírodě (biolog. ) Vědy o neživ přír. ( ) Matematické Informatika a výpočetní technika Technické ; Technické a řemesla Výroba a zpracování Architektura a Ženy celkem přírodní a technické Přírodní, a informatika Vědy o živé přírodě (biolog. ) Vědy o neživ přír. ( ) Matematické Informatika a výpočetní technika Technické ; Technické a řemesla Výroba a zpracování Architektura a Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání (2005)

3 Graf 101: Studenti v přírodovědných studijních oborech v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělávání; ISCED 5B ISCED 5A ISCED fyz. a chem. matemat.a statistika fyz. a chem. matemat.a statistika počet studentů fyz. a chem. matemat.a statistika fyz. a chem. matemat.a statistika Graf 102: Studenti v technických studijních oborech v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělávání; ISCED 5B ISCED 5A ISCED 6 0 průmysl a řemesla zpracovatelský technické a technicky zpracovatelský technické a technicky zpracovatelský počet studentů technické a technicky zpracovatelský technické a technicky Graf 103: Studenti přírodovědných a technických studijních oborů terciárního vzdělávání podle pohlaví v ČR; ,0% 32,1% 31,5% 31,0% 3% Ženy Muži podíl na studentech celkem (v %) Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání (2005)

4 II. LIDSKÉ ZDROJE VE VaT - Toky lidských zdrojů ve vědě a technologiích Tab. 55. Absolventi terciárního stupně vzdělávání v přírodovědných a technických oborech fyzické osoby (průměrné údaje příslušného roku) ISCED Celkem absolventi přírodovědných a technických studijních oborů podle stupně terc. vzdělání stupeň Vyšší odborné studium na VOŠ 5B Bakalářské a magisterské studium na VŠ 5A Doktorské studium na VŠ podle skupin přírod. a technických oborů kód Přírodní, a informatika Vědy o živé přírodě (biolog. ) Vědy o neživ přír. ( ) Matematické Informatika a výpočetní technika Technické ; Technické a řemesla Výroba a zpracování Architektura a podle pohlaví a studijních oborů kód Muži - celkem přírodní a technické Přírodní, a informatika Vědy o živé přírodě (biolog. ) Vědy o neživ přír. ( ) Matematické Informatika a výpočetní technika Technické ; Technické a řemesla Výroba a zpracování Architektura a Ženy - celkem přírodní a technické Přírodní, a informatika Vědy o živé přírodě (biolog. ) Vědy o neživ přír. ( ) Matematické Informatika a výpočetní technika Technické ; Technické a řemesla Výroba a zpracování Architektura a Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání (2005)

5 Graf 104: Absolventi přírodovědných studijních oborů v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělávání; ISCED 5B ISCED 5A ISCED počet absolventů Graf 105: Absolventi techických studijních oborů v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělávání; ISCED 5B ISCED 5A ISCED 6 a a počet absolventů a a a Graf 106: Absolventi přírodovědných a technických studijních oborů terciárního vzdělávání podle pohlaví v ČR; ,6% 24,1% 24,7% 25,6% 25,9% Ženy Muži podíl na absolventech celkem (v %) Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání (2005)

6 Graf 107: Absolventi terciárního vzdělání ve VaT studijních oborech v roce 2002 absolventi VaT oborů jako % absolventů celkem přírodovědné obory technické obory Korea Lucembursko (2000) Švédsko Německo Finsko Francie Švýcarsko Spojené království Rakousko Slovensko EU15 Irsko Japonsko ČR Španělsko Mexiko (1) OECD (2) Belgie Itálie Turecko Austrálie Kanada (2000) Nový Zéland Portugalsko (2000) Island Nizozemí Dánsko Spojené státy Norsko Maďarsko Polsko 11,1 27,5 31,5 9,3 21,7 13,3 17,6 7,4 21,6 16,2 13,9 18,1 12,5 14,6 10,1 10,0 9,4 18,0 17,9 13,3 13,2 18,2 7,7 4,7 21,2 12,7 10,0 9,8 11,3 11,0 7,7 1 13,9 12,2 14,1 5,7 12,6 13,2 14,3 13,9 11,8 12,1 15,2 11,8 7,7 8,2 5,7 12,4 5,1 5,3 6,9 1 8,9 9,4 7,4 6,3 7,4 2,9 3,7 9,1 7,3 z toho ženy v % 3 n.a. 34,5 26,9 27,2 35,5 18,4 35,1 24,3 33,8 33,4 39,4 13,0 28,2 36,2 33,2 31,3 29,0 36,3 34,1 32,8 36,1 39,3 38,1 33,6 18,0 3 35,2 26,9 27,6 35,2 (1) nezahrnuje ISCED 5a (2) průměrné podíly pro daných zemí s výjimkou Kanady, Portugalska a Lucemburska Zdroj: OECD Education database, April 2005

7 Graf 108: Roční nárůst/pokles počtu absolventů ve VaT studijních oborech terciárního vzdělávání (v %) v letech ,5 Malta 5,1 Španělsko 3,3 2,7 2,4 1,7 1,1 0,6 Švédsko Slovensko Finsko Spojené státy Portugalsko Belgie Dánsko -0,1-0, ,9-0,9-1,4-1,4-1,5-1,6-1,9-2,9-3,3-3,8-4,8 ČR Polsko Nizozemí EU25 Estonsko Francie Irsko Itálie Japonsko Německo Litva Spojené království Rakousko Kypr Slovinsko -7,0 Lotyšsko -9,1 Maďarsko -16,8 Lucembursko Pozn:1) Luc: , It. a Fin: , Kypr: , Belg: ,UK: ) EU-25 bez Řecka, It., Luc. a Finska Zdroj: DG research, Eurostat Key Figures 2005

8 Graf 109: Podíl absolventů doktorandského stupně (ISCED 6) terciárního vzdělávání na celkovém počtu osob ve věkové kategorii obvyklé pro absolvování tohoto stupně studia (v %) v roce 2002 všichni absolventi doktorandského studia (ISCED 6) absolventi ve VaT studijních oborech Švédsko Švýcarsko Německo Finsko (2001) Rakousko Spojené království Francie (2001) Spojené státy Nizozemí Austrálie Norsko Belgie Španělsko Portugalsko (2000) Nový Zéland Korea Dánsko (2001) Kanada (2000) Slovensko Polsko Irsko ČR Japonsko Maďarsko Řecko Itálie (2001) Turecko (2000) Mexiko Island 0,0 0,6 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 0,9 0,9 0,9 1,1 1,1 1,1 1,0 1,0 1,4 1,4 1,3 1,3 1,3 1,7 1,6 2,0 1,9 2,6 2,8 Zdroj: OECD, Education at a Glance, 2004