Casopis svazarmu PRO RADIOTECHNIKU a amat rsk vysilani ROCNiK XVI/1967 ClSLO 4 s predsedou okresni sekce radia v Rokycanech Silverem Korelusem o okresnf prehlidce radioamaterskych praciao tom, jak ji pripravovali. Takova akce neni jistfe zalezitosti nckolika dnu a ma-li mit uspech, vyzaduje velmi dobrou pripravii. Kdy i jste zacali? V TOMTO SEMITE Nag interview...97 O em jednalo predsednictvo tjsr 98 Bratislava se pripravuje. *, -98 Ctenari se ptaji.....99 Kompas ukazuje spravne... 99 Jak na to.99 Na slovisko.100 Laborator mladeho radioamat ra (zdroj ss napeti). 101 Zesilovafi pro gramofon... 103 Je te jednou zesilovac 65 W.. 104 Nizkofrekvenfini generator RC.. 105 Stabilizace tranzistoru a u innost zesilovafie..109 Voitohmmetr jako doplnek k Avometu.110 Zvetseni citlivosti prijimacc Akcent (Havana) pro pfijem AM. Ill VSestranne pouzitelne fotorele. 112 Stereofonni dekod r pro upravu Variace.113 Profesion&lni tripasmovy korek-r tor. 115 Obkladove materially..117 Prijimafi IRIS 118 Tranzistorovy konvertor 160/S0m 120 ZIepsov km pro obsluhu stanic. 121 Hon na lisku, viceboj, rychlotelegrafie.. 122 My,OL-RP. 122 SSB.. '.123 VKV.'.123 Soute2e a z&vody.124 DX.126 Nage predpovfed.126 Cetli jsme. 127 PfeCteme si.127 Inzerce...127 Nezapomefite, s e.128 amat rsk radio ' Vydava Svazarm ve Vydavatelstvi casopisu MNO, n. p., Praha 1, Vladislavova 26, telefon,234355*7. Scfredaktor ing. FrantiSek Smolik, zastupce Lubomir Bfezina. Redakcni rada: A. Anton, K. BartoS, ing. J. Cerm&k, K. Donat, V.FIes, ing,*l. Hloulek, A. Hofhans, Z. Hradisky, ing. J. T. Hyan, K. Krbec, A. Lavante, K. Novak, ing. J. Novakova, ing, O. Petracek, dr. J. Petranek, K. Pytnery J. SedlAcek, M. Svitak, J. Vackar, ing. V. Vildman. Redakce Praha 2, Lublaiiskd 57, telefon 223630. Rocne vyjde 12 clsel. Cena vytisku 3 Kcs, pololetni piedplatne 18 Kcs. Rozsifuje PNS, v jednotkacli ozbrojenych sil VO MNO, administrace, Praha 1, Vla dislavova 26.. Objcdndvky prijima kazda posta i dorucovatel.^dohledacl posta Praha 07. Objedndvky do -zahranici vyrizuje PNS, vyvoz tisku, JindriSska 14, Praha 1. Tiskne Polygrafia 1, n. p., Praha. Inzerci prijtmd Vydavatelstvi casopisu MNO, Vla dislavova 26, Praha 1, tel. 234355-7, linka 294. Za pfivodnost prispsvku ruci autor. Redakce rukopis vrati, budc-li vyz&d&n a bude-li pripojena frankovana obalka se zpetnou adresou. Tofo cfslo vy lo 7. dubna 1967 Vydavatelstvi ^asopisd MNO, Praha A-l 7*71133 Pttvodne jsme chteli s pripravami zacit v listopadu minuleho roku, ale vcas jsme si uvedomili, ze by to bylo pozde. Vetsina amat^ru ma sice doma I ruzna zarizeni a pristroje vlastni kon- strukce, ale je rozdil v tom, co pouzivam doma a co chci dat na vystavu. Obvykle to vyzaduje na zarizeni jeste hodne pracovat a na to bylo treba poskytnout zajemcvim dostatek casu.. Proto jsme * pripravy zahajili jiz koncem srpna a za*. merili jsme se samozrejme na propagaci. IUverejnili jsme s rii clanku v okresnich novinach Budovatelct, propagovali jsme celou akci v zakladnich organizacich, rozeslali jsme na 3000 letacku, vyvesili plakaty a vysilali relace v rozhlase po drate. Osobne jsme tak^ navstivili I - vsechny skoly v okrese. Proste jsme se snazili, aby se o prehlidce dovedelo co nejvice lidi. A vysledek? Nepatrime mezi nejsilnejsi radioamat6rsk^ okresy, jako konecne vsechny, kde neni ani jediny zavod elektronick^ho v nebo radiotechnick^ho prumyslu. Povazujeme proto za uspech jiz napriklad to, ze se nam podarilo ziskat na prehlidku exponaty odv zdku dvou skol: ZDS Zbiroh a ZDS Rokycany. Krome toho se na prehlidce. objevily i nek ter exponaty amat^rii, kteri zatim stih mimo kolektivni praci ve Svazarmu. Sam jste se zminil o tom, ze nepatfite mezi nejsiln^jgi radioamat^rske okre sy. Pokusili jste se vyuiit n&jak prehlidky k tomu, abyste vyvolali a podchytili zdjem o radioamaterskou 5innost ve vetgim meritku? To byla samozrejme nase prvni myslenka, protoze rozsirit clenskou zdkladnu je nasim trvalym dkolem a v usporadani prehlidky jsme videli moznost, jak toho dosahnout. Proto jsme se tak6 rozhodli usporadat akci pod nizvem,,tyden radiotechniky pro kazd6ho<4 a pripravit celou radu drobnejsich akci, kter6 by nam pomohly priv^st do* Svazarmu nov6 zajemce o radiotechniku. Krome prehlidky radioamaterskych praci jsme v sale Lidov6ho domu zridili expozici spojovaci techniky, historickou expozici, vystavku fotografii z cinnosti svazarmovskych radioamateru, vystavku radiotechnicke literatury atd. Behem prehlidky jsme pripravili predndsku ing. Gerneho o televizni technice, perspektivich barevn^ televize a prednisku s. Duska o astroelektronice s exkurzi na hvezdarnu a prohlidkou jejiho elektronickeho zanzeni. Na zaver prehlidky jsme pripravili festival radiotechnickych filmii. ^ To jsou vsechno akce, na nich2 se navstevnik podili dalo by se Hci paf. sivne. Snaiili jste se take phpravit akce, na nich by se podilel aktivne?' I v tom jsme se snazili udelat, co bylo v nasich silach. Zeimena mladi navstev- \ nici meli na prehlidce moznost prakticky si vyzkouset provoz na radiostanicich, zridili jsme poradnu pro amatory, bezplatnou zkusebnu soucastek, instalovali jsme v sale VKV zanzeni RDM 61,. na nemz si mohli zajemci vyzkouset spojeni na 430. MHz z jedne casti salu do druhe. Pro nejmladsi jsme v, sale instalovali zarizeni s fotoodporemi kter6 bzucakem ohlasovalo projiti kazdeho navstevnika. Pro mlad6 zajemce 6 radiotechniku jsme pripravili soutez. Kazd^mu jsme dali na vybranou mezi tremi jednoduchymi stavebnicemi a pokud projevil zajem, mohl se v pracovnim koutku vystavy pokusit ji postavit. tlkolem bylo postavit pristroj do konce prehlidkys tim, ze nejlepsi konstrukce bude od-. menena. O soutez projevili nejvetsi. zajem chlapci ze sestych a sedmych trid ZD. Jaky byl z&jem o poradenskou sluibu a jak jste ji zajist*ovali? Kazdy den mel v sale prehlidky sluzbu jeden orga'nizacni pracovnik a jeden odbornik, ktery byl k dispozici i zajemcum o poradenskou sluzbu. Udelali jsme napriklad zajimavou zkusenost: nejcastejsim tematem pri poradenske sluzbe byla elektronika v souvislosti s hudebnimi nastroji. Projevil se velky zijem o zesilovace ke kytare i o jina zarizeni z tohoto oboru. Sami jsme netusili, ze tolik lidi v okrese se o tuto oblast radiotechniky zajima. Budeme samozrejme uvazovat o tom, jak i tento zajem podchytit a jak zajemce privest do radioklubri.,, Kter exponaty poklddate za nejlepsi a ktere maji nadeji dostat se do Bratislavy na celost tni prehlidku? Nejlepsi exponat neni ani tady v Lidov6m dome a nebude ani v Bratislava. Je to totiz radioteleskop Lad. Duska, ktery m& ohromn6 rozmery a je pravdepodobne prvnim amat6rskym radioteleskopem v Evrope. Je instalovdn na lidove hvezdarne v Rokycanech, kde slouzi k mefeni radiov<^ho zareni Slunce na vlnov6 d<^lce 20 cm-. Vystupni stejnosmerny- milivoltmetr ma stalost nuly dokonce lepsi nez srovnatelne komercni pristroje svetovych vyrobcu. Tp je nej lepsi dukaz, ze by obstal i na bratislavsk^ prehlidce; bohuzel - z technick^ch duvodu jej ani tarn navstevnici neuvidi. Z dalsich exponatu poputuje pravdepodobne do Bratislavy dvoumetrovy. vysilac s. Cvrka (do prehlidky v Bratislave
z neho ma byt transceiver) a z kategorie mladeze wsouprava mericich pristroju zakti ZDS ve Zbirohu. A jeste na zaver; jak vyplynulo z na si eho rozhovoru, ziskali jste b hem pre-^ hlidky a celcho,,tydne radiotechniky. pro kazdeho" radu novych poznatkft a zkusenosti. Jak jich vyuiijetc v dalsi praci? Ur cite je nenechame zapadnout, i kdyz - jak jsern se o tom uz konecne zminil - nemame pri vsi snaze o rozsireni rad radioamat^ru v nasem okrese phlig mnoho* stestf. Uvedu jen maly priklad: vedu jiz nekolik let krouzky na skolach a letos poprva se stalo, ze se nikdo neprihlasil. Pfitom jsme si pripravovali p idu jiz o prazdninach. UsporAdali jsme ve dvou pionyrskych taborech Den radiotechniky, o kterf byl velky zajein.' A presto se po prazdninach do krouzku neprihlasil nikdo. Budeme.muset jeste podrobneji zkoumat pficiny, abychom se poucili a nasli k mladym spravnou cestu. Nemyslete si vsak, ze jde o ojedinely zjev. Do kursu televizni techniky se take prihlasilo tak mald zajemcu, ze jsme museli od jeho usporadani upustit. A to jsme pfed jeho zahajenim po dohode s PNS sami vkladali predplatitelum denniho tisku letacky s pozvankami a prihlaskami - celkem jich bylo kolem 3000. Bohuzel - ani nekter institute neprojevuji o nasi prad zajem. Cht li jsme usporadat kurs pro ucitele fyziky, abychom jim usnadnili jejich praci. OJkresni pedagogic^ sbor nam oznamil, ze akci vezmou do planu a daji nam vedet, az ji budou chtft uskute^nit. NedoSlo, k tomu ~ udajne pro,,jin, nal hav jsi ukoly. t Ale to uz jsem odbocil - chteli jsme mluvit o prehhdce. Nezlobte se, ale ono to vsechno tak trochu souvisi. Neberte to jakonarek, prace se nebojime a naopak vime, ze cim obtiznej i podminky, dm vice je treba usill a dm dukladn ji je tfeba vyuzit kazde prflezitosti, jakou byla naprfklad okresni prehlidka. Udelali jsme, co bylo v nasich silach a udelame to radi i pri kazd dalsi akci, protoze jsme presvedceni, ze se nam i na Rokycansku podari nakonec s amat6rskou radiotechnikou prorazit. (Obrazkovou report&i z okresni pfehlidky radioamat r$kych praci v Rokycanech prini- Sime na IV str. obalky). 20* unora 1967 Pfedsednictvo phjalo opatfeni k realizaci usneseni plen&rniho zasedani ustredni sekce z 28. a 29.ledna t. r.; pfedsednictvo i jednotliv odbory zafadily ukoly vypl^vajlci z tohoto usneseni do svych kalendafmch pl&nu. B hem brezna bude vyhodnocena diskuse. Pfedsednictvo a pfislusne odbory postupnfc projednaji pr ednesen^ ndm ty. O zdvferech budeme vsechny radioamatery inf or mo vat. P^edsednictvo se take zab^valo stave m pfiprav na mistroystvi Evropy v honu na lisku, ktere bude usporddano v Cervend n. Vlt. koncem zah t. r. Vyslechlo zprdvu o stavu organiza nibo a matetialniho zajidtdni vybferovych soutezi v honu na lisku a radistickem viceboji a schvdlilb opatfeni k zajist ni prvnich vyberovych soutfezi. Pfedsednictvb ddle vyhodnotilo OK DX Contest 1966 (vyhodnoceni prindsime na str. 124). ZvlaStni pochvalu zaslouii L. Didecky» OK1IQ, ktery se zaslouiil o rychle a pefilive vyhodnoceni tohoto vyznamneho zdvodu. Zdvdrem projednalo predsednictvo navrhy na udeleni Cestnych tituld mistra sportu radioamatdrdm, ktefi splnili stanovene podminky. BRATISLAVA SE PRIPRAVUJE Na strankack Amatcrsk^ho radia se v poslednl. dobe objevuji reportaze o prubehu okresnich prehlidek radioamat^rskych praci. Je to neklamn^ znameni, ze se nezadrzitelne blizi zahajeni vystavy, kde budou soustredeny ncjlepsi radioamaterske vyrobky z cel6 nasi republiky. Zvlastni komise ustredni sekce radia rozhodne, kter^ expondty budou pocteny viteznymi plaketami a vecnymi cenami. Na vystave uvidime i vyrobky, ktere nasim radioamat^riim i jinym zajemcum pomohou nahlddnout do soucasn^ho i perspektivrhho vyrobniho programu n. p. Tesla. Prehlidka bude usporddana ve vjstavnkh sinich Svazu. ceskoslovensko-sovetskeho pfdtebtvi v Bratislava Rooseweltovo namesti. Bude otevrena v sobotu 22. tervence a skonci v nedeli 6. srpna 1967. Prehlidka bude nejen ukizkou technick^ znalosti a dovednosti deskoslovenskych radioamat^ru, ale take zdrojem pou^eni a zdravych podnetu pro jejich dalsi cinnost. Na zaver celostatni prehlidky bude ve dnech 3. a 6. srpna usporidino II. celostdtnl symposium radioamaterske techniky. Nav&ze na nejlepsi zkusenosti I. celostdtniho symposia, kter^ se konalo v Olomouci v r. 1965. Stejne jako tehdy, stane se tato akce i tentokrat v^znamnou udalosti v zivote nasich radioamateru, na kterou budou pozvani i zahranicni host^. V ramci symposia' budou mit ucastnici moznost nejenshlddnout prehlidku nejlepsich radioamatdrskych vyrobku, ale i vyslechnout ruzne odborne technick^ prednaiky o nejnovejsich poznatcich v oblasti elektroniky a radiotechniky, o soucasn^m stavu a perspektivach vyroby polovodicovych prvka v CSSR a jejich vyu^iti v radioamat^rsk6 praxi, o probldmech radioamat^rske provozni 6innosti i o jinych otazkach zajfmajfcich na i radioama-. t^rskou verejnost. Budou tak6 organizovany diferencovane schuzky a besedy ke zkusenostem a problemum price na pasmech KV, zejm6na o teehnice SSB, o prici* na pasmech VKV, ke zkuse nostem a problermam n^kterych vyznamnych zavodd na pismech, k praci mladych radioamateru,. drziteld zvlistniho opravneni (OL) nebo pracujicich v kolektivnich stanicich apod. Urcite si kazdy ucastnik pfijde na sve - a nejen po odborne technicke strance. Pocitd se i s tim, ze ucastnici symposia budou mit moznost zfskat nebo si koupit ruzn radiotechnicke soucastky, ktere nejsou bezne k dostim.* Pofadatele pfipravuji pro tidastnxky symposia i pritazlivy spolecensky pro gram. Nezapomenou pfitom ani na rodinne pfislusniky. O presnem programu vsech odborn^ch a spolecenskych akci budeme in-_ formovat v dalsich cislech Amaterskeho radia. Ucastnici budou ubytovini' v. mo* derne vybavene novostavbe Studentskeho domova v Bratislave, kde bude zajisteno i celodenni stravovani. Predbezne mohou pocitat s naklady na 1 noc- leh nejvy e do 15, Kcs za 1 noc a na celodenni stravu Kcs 25,. Na castecnou uhradu rezie spojene s organizaci symposia bude jeste vybiran primereny poplatek. PresnejSi udaje o ucastnickych poplatcich budou vcas publikovany v pristich cislech Amaterskeho radia. Vdlenl soudnud, v asopise Amatersh radio 12, rocnik 1966, jste uvefejni- 11 linek Stmet-Duo fipatnfe nahravd". Zdvada, kterou autor ldnku poplsuje, se skutecne vyskytla asi u 0,75 % vyrobenych ' mikrofono po nekolikalet6m provozu. PHCinu t6to z&vady jsme zadali zjistovat Urned, kdyi se v nasem zavode objevily Iddosd z&kaznika o opravu mikrofonu. ktere ztrdcely citlivost. ZhorSov&ni vlastnosti mlkrofonb bylo zpilsobeno pozvoln^m naru- Senim velmi tenkbho m d6neho vodl e kmitaci civky ( 0 0,03 mm), kter vyvolalo vzrust dhnnbho odporu kmltaci civky, v ndkterych pkpadech a na fid desitek 1 stovek ko. Bylo zjistfino, ie naruseni ma cbarakter zvlastnlho druhts interkrystalickb koroze a dochdzi k nfmu v mlstech narusenl (mlkroskopickych trhlin) izolace pouiitbho vodiie. Je zajlmave, Ie tyto zdvady se vyskytly u mikrofond, kde by] poulit k vinutl kmitadch dvek dovezeny vodl se samopdjitelnou polyuretanovou izolad. Ke vzniku koroze dochbzelo zejmbna v mistech vnltlniho obvodu kmitaci dvky, kde byla nejslabsi vrstva ochrann ho laku, takle vodil zde byl chranen jen vlastni izolaci. Z tohoto dfivodu byla pri vyrobe mlkrofonik zmlnioa technologie, samonosni kmitaci dvka je oboustrannfc impregnovdna, fimi je praktlcky zabrdn no vlivu agresivity prostf edi. U dfive vyrdbfenych mikrofonti ke vzniku koroze z?ejmfe prispm i' stupeh agresivity prostredi, v nimi byl mikrofon v provozu. Novd technologie vyroby kmitacich dvek byla zavedena v minulem roce a takto vyrobenb kmitaci dvky byly podrobeny dlouhodobym zkouikim v korozni komofe. I po nfckolikameslfinim pbsobeni silne agresivniho prostredi nedoslo k naruscni vodite kmita dch civek a ke zm n dclnnbho odporu. Ke zvysenl odporu vodi e kmitad dvky mikle ph sou asn technologii dojit teoreticky jen vnitrokrystalickou korozi, jejiz vyskyt je vsak malo pravdfepodobny. V Hme, ze toto nase vysv tlem bude pro vds i vase tendre dostadijid a jsme s pozdravem Mins zdar! Tesla Rolnov, n. p., zavod Val. Mezifid, Ivan Hoffmann, vedouci technick kontroly * * * fitvrty diplom CPR prvnf tridy do &SR Koncem 6nora 1967 udslil Mezinarodni radioamatt^rsky klub v Zeneve (I.A.R.C.) jiz ctvrt^ diplom CPR I. tfidy (CPR - Contribution to*propagation Research prispevek k vyzkumu sireni) deskoslovensk^mu radioamatdru inz. Milosi Prosteck mu, OK1MP. Je pozoruhodn^, ze ackoli mezi drziteli diplomu jsou amat ri rady dalsich zeml, diplom prvni tridy neziskal dosud krome 4 Gechoslovaku zadny jiny radioamater ve svete. Pocet vydanych diplom^ je nyni 135 a pocet spojeni obsazenych v zaznamech CPR je 140 433. To znamena, ze cs. radioamat^ri pfispeli jiz vice nez 30 %. V Zeneve jiz- zacala prace^ na derovani stitku pro elektronicky pocrtac, ktery bude porizovat rozbory vysledku.
Kdo naviji na objednavku transformatory a civky? (F. Masopust, Tfesf a jini). Redakce dostavd mnoho iddosti o adresu radioklubu, dru^stva nebo jineho podniuu, ktery ' by navijel na objedndvku civky a transformdtory. Nevf vsak, co AtenAffim odpovadet, protore neznd 2Adn^ takovy podnik. Proto se obraci na vsechny ctendfe s prosbou o radu. Pokud nakdo vi, kde je mozne si dat zhotovit civky ncbo transformatory, at nam OZnAmi jmcno, adresu, popfipade ostatni ddaje a my je radi uverejnime v teto rubrice. Kde bych mo hi koupit sitovy transform&tor pro usmernovai? (J. DvofAk ml,, Havlickuv Brod). SifovA transformatory prodava prodejna Radioamater, 2itnA 7, Praha 1, ktera ma i zasilkovy prodej na dobirku. Nevyhovf-Ii VAm nektery z transforcnatorft, ktere ma prodejna na sklada, je treba si transformdtor vypodtat a navinout. PoSlcte mi schema na zhotoveni jedaoduchych mafia6 proudu, napati a odporu <P. Zuzula, Nevidzany).,Od prvntho clsla tohoto roaniku uvefejnujeme v rubrice Laboratof mladeho radioamat6ra konstrukce maricich a jinych jednoduchych pristroji, vhodn^ch pro mladei a zaaateaniky, s presnym rozpisem i cenami soucastek. V Aisle 1 je jednoduchy voltamparmetr, v Aisle 2 m&stek RLC, v Aisle 3 meri tranzistoru. Samos tatna navody ke stavbe jak^chkoli zafizeni redakce nevydava, Nemohu sehnat pfesne odpory pro d$lic voltmetru. Poracfte ml, na kobo bych se mil obr&tit o pomoc (M. Sig mund, Domailice). PresnA odpory VAm na poiaddni vyberou zmafenim z bainych odpora v prodejna RadioamatAr, 2itnA 7, Praha 1. Tato sluiba je bezplatna a je mo&na objednat si souaastky i na dobirku. Prosim o sdalem adresy podniku, ktery opravuje mefici pfistroje (J, PantdAek, Potor). Klasicke mend pfistroje opravuje n. p. Metra Blansko, a to bud primo v zavoda v Blansku, nebo ve sve prodejna v lkfi2ovnicke ul. A. 4, Praha 1. ElektronickA mefici pfistroje opravuje Tesla Brno, * Mercova 8, Brno -- KrAlovo pole, telefon 55-818. Prosim o zaslani knihy ZAklady radio techniky a Mlady radioamater (V. MorAvek, Chabafovice). * Redakce AR vydava kromd AR pouze RadiovAho konstruktera; knihy nevydava redakce ani Vydavatelstvi casopisi MNO, kam' redakce patfi. Potfcbu/ete-li jakekoli knihy, musite se v2dy obratit na nakladatelstvi, ktera je vydalo, v tomto pnpade na nakladatelstvi NaSe vojsko,,na DAkance 3, Praha 2. VyrAbi se a prod&va souprava Combi PC1200? Kde bych,ji mohl koupit? (L. Sumichrast, Bratislava). Tato souprava se jii ba2na vyrabi a prodavaji ji obchody se felezarsk^m zboiim za 750, KAs. Kdy prijde do b neho prodeje pfiji-. mac pro prijem v stercofonniho rozhlasu? (M. Vesel^, BUina). V soucasne dobc prisel do prodeje rozhlasovy prijimac Capricio, vyrobek n. p. Tesla Bratislava, kter? je fesen tak, 5e po doplnani stereodekoderem maie slouiit k prijmu stereofonnidi signala. Srereodekoder k tomuto pfijimaci, rovncz vyrobek n. p. Tesla Bratislava, se^bude bfeinc prodavat okamaitc po zahajeni pravidelneho stereofonniho vysflanl ve specializovan^ch prodejnach s elektrotechnick^m zboiim, Prosim o sdfeleni, kde bych mohl ziskat schemata televiznich a rozhlasov^ch pfijimacii, ktera se prodavaly nebo prodavaji v CSSR. Nemuiete mi ^ alespoh nektera poslat? (J. Hamberger' NovA Hrady, Z. Patodka, Radovesice, M. Herman, Most, O. Kurz, St&pArna, J.Rajczy, Treni. Teplice). Jak jsme uvedli v teto rubrice jii v AR 1/67, redakce nema a nevydava schemata tovamich prijimach kroma popisu a schamat nakterych novych vyrobkfi, ktera obaas uvefejnujeme v AR. NAkterA schamata uvcrejiiuje i SdAlovaci technika. Schemata Aeskosloyensk^ch rozhlasovych a televiznich prijimaa6 jsou vsak souhrnna uverejnana ve dvou dllech knihy Kottek: Cs. rozhlasove a televizni pfijimaae. V prvnim dilu, ktery vysel ve dvou vydanfch, jsou schamata As. televiznich i rozhlasovych pfijimaaa, ktera se prodavaly do roku 1961, ve druham dilu tach As. prijimacd, ktera byly na trhu do roku 1964 vactna. Oba svazky vygly v SNTL. ZahtaniAnim.rozhlasov^m a televiznim pfijimaaum bude vanovana publikace, ktera vyjde v SNTL zacatkem pflstiho roku.... Co je Kompas? Tento nazev si dala radiotechnicka sekce 8. ZO Svazarmu v Brne. Vede ji ing. F. Soba a ukazuje smer tem nejmlad fm, kteri se chteji zaby^vat radiotechnikou. Behem uplynul^ho roku absolvovalo kursy radiotechniky pres 300 mladych chlapcii i devcat ve veku od 12 do 16 let. Vsichrd ziskali prfikaz Mlad^ho radioamatera, ktery je opravnuje kdykoli prijit do mistnosti Kompasuct, premerit si sv6 soucastky, uv^st do chodu zarlzeni a nechat si poradit, nev^di-li jak dal. Mlad zajemce hied a Kompas ve vsech devitiletych a prdmyslovych skol^tch v Brne. Clenov^ sekce osobne obchazeji jednotlive tndy a seznamuji zaky s programem kursu. Prihldsit se mtize kazdy od seste tndy. Tim maji prakticky nevycerpatelnou 5,studnici mladych, z nichz si vybirajf, protore kazd^ rok prichazejl do Skol novi a novi. " Kurs radiotechniky je dvoum&l^ni, jednou tydne 3 hodiny, a kazd^ uciastnfk zaplad 28, Kcs. Takto ziskane penize slou^l k udrzbe zafizeni a ucebnich pomacek i jako odmeny instruktordm. V osmi lekcich se problraji zaklady tranzistorov^ techniky, pfevdzne prak ticky na stavebnicfch. Tyto. stavebnice ctendri AR jiste znaji, je to ^Stavebnice na patentky, ktera byla popsdna v AR 11/65. Svuj ucel plni velmi dobre a budoud radioamat^ri si na nich vyzkouscji vgechna zakladni zapojenf. A jaky je dl Kompasu? Citujeme z clanku Na e prace s mladezi", ktery vysel v bm&iskdm Zpravodaji : Pfi prdci s tranzistorov^mi obvody nebo pfi rtprave ruzn^ch pfistroje ' v nichz jsou elektrolytick^ kondenzatory 1 cast^mi zdroji poruch, potfebujeme nekdy rychle zjistit, je-li elektrolytick^ kondenz&tor proraf.en nebo ztratil-li kapacitu (uvoln n pfivody apod.). Pozadavkiim na rye hi 6 pfezkouseni elektrolytick^ch kondenzdtoni pine vyhovuje pfipravek, kterf je mozn^ postavit s rninimimnim poctem soucasd a- Nutno vsak pfesne vcdct, o co nam. jde. PredevSim sezndmit co nejvice hochu a divek s krasnym a zajimavym radioamatersk^m sportem. Nauci-li se na nasich stavebnidch radu jednoduchych zapojerii od krystalky pres jednoduch^ nf zesilovace po reflexni prijimac a tato zapojeni si doma zopakuji s vlastnimi soucastkami, jsou pro radiotechniku zlsk^ni. Nase praxe s mladezi to u vetsiny absolventu potvrzuje. Typizovanou v^ukou zakladfi radiotechniky samozrejme nechceme svou prdci ukoncit. V tom n s prdve ^eka jeste mnoho. usib. Domnivame se, ze pro rozsirovani cinnosti mezi mladezi je zapotrebi vyuzivat ve Svazarmu l pe a promysleneji tech _ zafizeni, ktera mime k dispozici. A nakonec jeste pdr slov. Kompase* je soucasti 8. ZO Svazarmu v Brne, na nii je hospod^ifsky i organizacne zavisl^. Protoze jeho cinnost neni vydelecnd, dava se pfednost akeim ostatnlch sekei, kter^ maji finaneni efekt (napr. motorist^), nebo jejichz obor je populam^jsi^. Domnivdme se, ze to neni sprivn^ a ze by si Brnensti meli Kompasu vice vaiit. Je malo takovych organizaci v republice, kter^ *,,investck valy* lidi, mistnosti, material vsechno - do pracc s mladezi. Tato investice sice nepfinasi finan ni efekt j jeji cilvje v ak mnohem vyssi: ziskat pro uziteeny, narotn^ a ' zajimavy radioamatdsky sport novd mlad6 zajemce. A to prece, stoji za to, ne? amy kter^ pouziva jako mefidlo Avomet II nebo jiny stejnosmerny voltmetr podobn^ch. vlastnosti. DiBezit^ pozadavek - aby pfi zkratu kondenzdtoru nedoslo k po kozeni pouzit^ho pfistroje - splnuje zapojeni pripravku podle obr. 1. Pocet souc^stf je minimilni. Pfipravek vyuziva funkcnich vlastnosti jednocestn ho usmernovacc. Zkouseny kondenzator Cx je nabijeci kapacitou a napeti na nem se mefi stcjnosmemym voltmetrem, v tomto pripade Avometem II na rozsahu 6 V' Na obr. 2a je prubeh napeti po usmernenl, ale bez pripojen^ho kondenzatoru. Stejnosmerny volt metr ukaze vychylku umemou phbliine stfednimu napeti t/s. Na obr. 2b je znazorn^n prubeh napeti po usmernfeni s pripojen^m kondenzatorem. Pristroj uk& c vychylku iim mou U'Bi ktera je 4 a?
zavisla 11a kapacite pfipojeneho kondenzatoru Cx. MA-li kondenzator zkrat, jc po jeho pfipojeni vychylka rucky na mefidle vzdy mensi nez vychylka USi ktera je (pri pouziti soucastek podle obr. 1) 1,8 V. Ztrad-li kondenzator kapacitu nebo* ma prerusene vyvody, ukazuje pfistroj trvale vychylku UHy tj. 1,8 V. Pri dobr^m kondenzatoru, jc vychylka voltmetru vzdy vetsi nez 1,8 V a je uraerna kapacite zkouseneho konden zatoru. Ze zapojem a soucastek pripravku vyplyva, ze pri zkratu mercneho kon denzatoru je proud polovodicovou diodou omezen na maximalm velikqst 80 ma. Pouzijemoli tedy diodu, ktera ma dovoleny proud v propustn&n smeru 100 ma, nemuze cjojit k jejimu zniceni. Typ diody nenf rozhodujici. Pnpravek seridime dratovym odporem, na jehoz odbocce nastavfme stridave napeti 4 V. Pnpravek usetri mnoho casu pri hledani vadnych kondenzatoru, nebot; pri mereni nevyzaduje zadne nastavovani, coz je z hlediska opravarsk^ praxe dulezite a navic dava jistotu, ze neznicime pouzite meridlo. Rozmerove se da upravit tak, aby slouzil jako kapesni pfistroj. V zahranicni vyrabi podobn6 pripravky napr. firma Arlt (NSR).. Ing. Josef Dostdl. Zlepsem obrazu starsich televizoru. Mnoho televiznich posluchacu sleduje televizni programy na prijimacich se slaboute obrazovkou, nebot* vymena obrazovky je pomerne nakladnou zalezitosti, Je sice znamo, ze obrazovku lze regenerovatprudk^m kratkodob^m zvy- Semxn jejiho emisniho proudu, tento zpusob je vsak..velmi' choulostivy a vyzaduje jistou zkusenost. Jinak se da obraz zlepsit trvalym prizhavenim obrazovky ze zhaviciho trans- formatoru nebo velmi jednoduchou upravou bez zhaviciho transformatoru (u s6riove zhavenych elektronek). Nejdrive musime prepojit zhaveni obra zovky az na konec zhaviciho retezce (pred zemnici bod). U televizonui Kamelie a Lotos je to tim jednodussi, Zc pfistroj je tak zapojen jiz vyrobcem, Potom zapojime podle obr, 1 odpor 4,7 az 6,8 kq (nejmene 10 W) ke zhaveni obrazovky, cimz se zvetsi jeji zhavici proud. Napetove a proudov^ pomery v&ci ostatnim elektronkam jsou zanedbatel nd. Po uprave se zvetsi celkovy jas obra zovky a z velke casti zmizi stnbiem<( obrazovky. Takto lze upravit jen televizory se s&riovym zhavenim elektronek, kterych je vsak prevazna vetsina. Dalsi vadou starsich obrazovek je slaby kontrast. I kdyz je jeste moznb zlepsit kontrast regulatorem, projevi se ve zvuku velmi neprijemnd huceni. Stava se to predevsim u televizoru Manes, Ales, Oravan, Krivah a Muran. V techto pripadech pomuze snizeni napeti na druh mfizce obrazovky vetsim odpo rem 3,3 az 10 MO (podle potreby). Tim, ze pripojime odpor na prvm mrizku obrazovky, potlacime castecne zmenu v rizeni jasu. Rozhodne se vsak celkove zvysi kontrast. IJpravu mfizerae vsak udelat jen u tech televizoru, jejichz obrazovka ma dostatecny jas, protoze upra\rou se jas zmensi. Josef Mifatsky Prakticke pouzdro na pojistku Snadnou vymenu pojistek umozni a dobry kontakt pojistky s pojistkovym pouzdrcm zajisti trubicka z pruzn^ho izolacniho materialu, upravena podle ^I lt * PL-. 53S3S - Obr. 1 obr. 1. Takto upraveny drzak pojistek je i bezpecny proti nahodnemu dotyku. Jini prakticka tiprava prerusen^ (prepalene) pojistky je na obr. 2. Hodi se ( cmpermefru Obr. 2- zvlaste tehdy, merime-li casteji proud odebirany spotrebicem. Pri pfipojovam privodiji ampdrmetru na drzak pojistky se casto neubranime nahodnym zkrattim, coz zcela-vylucuje zarizeni podle obr. 2. Pojistka. nevypadne z pouzdra ani pri manipulaci' se zkousenym pristrojem. -chd- \ Tak nevim, jak dries zacit. Bojim se, ze at hknu cokoli, budete presvedceni, ze vas chci vyvist aprilem. Snad se na mne nebude Petr, j.qq^ (tfmatemfljzjfa I j E?i) 7 OL1AHM, zlobit, kdyz si p&jcim a upravim jeho citdt: Prohlasuji krvepfisezneze nemdm vdbec a ani v nejmensim v umyslu vyvadet nekoho aprilem, neb se.hclim heslem necin jinym, co nechces aby oni tobe cinili A pokud jde o ten citdt, v origindle znel takto: Prohlasuji krvepriseine, zejsem dodrlel podminky zavodu. Byl vepsdn do deniku.a chybel jen ten podpis krvi. Jinak nevim, nemela-li by tato formulace nadeji uplatnit se jako oficidlni cestne prohldseni. Jen se bojim, abychom pak nemeli phlis mnoho chudokrevnych amateru... Vynalezavost pfi tvofenl novych slov, slovnich obratfi a ekvilibristika s matehkym jazykem vubec je obor, ve kterem jsme rlepochybne na svetove, ne-li meziplanetdrni urovni. Se zdjmem sleduji v] dennim tiskuzvlaste vsechny zprdvy, tykajid.se sdmzeniho inkasa, protoze tento vyndlez pfipravil v po~ sledni dobe Prazanum mnoho prijemnych chvil. Jenze pfestante lat a klit: spoje uz na to vyzraly a vzaly si na pomoc nejen elektronicky stroj, ale take pfepazkoye pracovniky, kterl pldtci potvrdi... jak pravi posledni zprdva v novindch. Konecne, clovek pochopi, ze na tak slotitou a zamotanon zdlezitost, jako je sdruzene inkaso, sotva muze stacit normalizovany clovek z masa a kosti. To chce pfinejmensim pfepazkoveho pracovnika, ne-li pan'eloveho / Jenom by me tak soukrome zajimalo, faery $ to Ini pracovnik' si toho pfepaikoveho vymyslel! Vymyslet se da konedne cokoli - tfeba i ve prospech kupujiclho, spotrebitele, zakaznika, nebo jak se dues tomuto usldpnutbnu druku homo sapiens ofidalne fikd. Jako tfeba zdruky: pfestane ti fungovat draze zaplaceny vjrobek a nic se nedejejmds prece zdrukuf Mas-li k ni i notnou davku trpelivosti a volne-. ho casu, mules se dockat toho, ze ti vyrobek opravi nebo dokonce vymeni (to ovsemjen tem zvldsf tvrdosijnym a neustupnym). Nedovedu jenom pochopit, proc vyrobni zavody nevyuiivaji zarucnich thut mnohem lepe k reklame. Vezmeme si tfeba takovou Teslu Rolnov. Jd byt odpovednym pracovnikem tohoto zavo-
Zdroj ss napeti Pro vsechny ;,prkenkov zkusebni konstrukce potrebujeme - zdroj stejnosmerneho napeti, obvykle 6 nebo 9 V, nekdy vsak take jina napeti. Je dulezite zkouset dan zapojeni s takov^m napetim zdroje, kter bude potom pouzito v hotov^m pristroji. Musi to byt take zdroj dostate ne tvrdy^ aby se napeti pfi zatizeni nemenilo. Proto by v nasi laboratori nemel chyb t alespon jednoduchy zdroj napeti s moznosti regulace. Funkce Gely zdroj muzeme rozdelit na tfi easti: vlastni zdroj ss napeti, ktere ziskame usmernenim ze siyovdho transformdtoru, obvod ke stabilizaci na: peti a regulacni obvod. Potrebn6 stridav napeti ziskdme ze zhaviciho vinuti transformatoru ST64, ktery je vhodn^ svymi malymi rozmery. Protoze by usmernend napeti bylo dost nlzk6, pouzijeme k usmerheni zdvojovac napeti s poiovodicovymi diodami. Zapojeni zdvojovace je na obr. 1. Kladna pulvlna stridav^ho proudu projde diodou Di a Da nabije kondenzator Ci. Dioda D2 je polarizovana v opacndm smeru, takze proud v tomto okamziku nepropousti. Pri z&porn pulvlne, dioda Dx nevede a pres^diodu D2 se nabije kondenzator C2. Protoze jsou oba kondenzatory v serii, napeti na nich se scita a na vystupu dostaneme dvojnasobn napeti. Usmer nenim a vyfiltrovanim se napeti zvysi na pickovou hodnotu stridav^ho na peti, takze z vinuti 6,3 V dostaneme na vystupu naprazdno napeti Uo = 2 x 6,3.1/2 ^ 17,8 V. Dalsi casti je stabilizacni obvod (obr. > 2). Zenerova dioda funguje jako sta bilizator napeti, udrzuje napeti t na bazi T1 konstantni, takze tranzistorem Tx tece konstantni- proud (mal kolisani napeti na kolektoru muzeme zanedbat). Tak na potenciometru Px je stale konstantni napeti, ktere privadime na bazi tranzistoru T2. Pfi zmene zateze, lctera je zarazena v emitoru tranzistoru T2, se meni i proud bize T2. Stabilizacni ucinek si uvedeme na prikladu. Zmensenim zatczovaciho odporu (velky odber) by kleslo vystupni napeti (z Ohmova zakona U I. R). Soucasne se zmensenim tohoto odporu vsak vzroste proud baze (ktery se pres nej uzavira), posune se pracovni bod tranzistoru, vzroste kolektorovy proud a tim zustane na vystupu konstantni napeti. Vystupni napeti regulujeme * potenciometrem Px. Menime tim napeti na bdzi tranzistoru T2 a tim i jeho pracovni bod. Zvetsovanim tohoto napeti roste kolektorovy proud a tim i napeti na zatezovacim odporu Rz. Pozadavky na zdroj \. Pro bezna zapojeni z tranzistorove techniky vystacime s vystupnim napetini do 13 V pfi maximilnim odberu 50 az 100 ma. Aby. zdroj nebyl drahy, zfekneme se vestaveneho meficiho pristroje. Napeti se bude nastavovat podle stupnice potenciometru Pi, odber prou du budeme kontrolovat nasim meriefm pristrojem z AR 1/67. Zapojeni a konstrukce Zapojeni jsme prakticky probrali v kapitole o funkei. Pristroj obsahuje jeste pojistku 0,1 A, signalni zdrovku, ktera indikuje pripojeni k siti, bocnik a zdirky pro pripojeni meridla 200 jjla. du, okamzite prodlouzim zarucni Ihitiii na tranzistory z phi roku na deset let, nebo tfeba az do skondni sveta. Byla by to dobra reklama - a 0 nic nejde. Protoze pfislusne pokyny pravi: tranzistor nemuze byt reklamovdn, byuli pdjen nebo ma-li zkrdcene vyvody. JenZe - tohle se da dodrzet, pokud stavlm na prkenku nebo- systemem,,vrab<% hnizdo((. Do definitivni konstrukce musim nejak tranzistory zapojit, ne? Rozhodnu-li se pro objimku, potreboval bych vyvody zkrdtit ~ a jinak jsem nucen pajet. Konecne - jak zapojuje Tesla tranzistory ve svjch vyrobdch? A co kdyz musim treba v nekterem prijimaci Tesla vymenit vadny tranzistor P Ten puvodni tam byl pripajen, coz ovsem jd ucinit nemohn, protoze bych se zhkal vsech. vyhod zaruky. A jiny zpusob, jak to tedy udelat, jsem jeste nenasel Takze: vlk se nazral a koza zustala celat Proto-navrhuji ddvat ke kazdemu tranzistoru nejen zarucni razltko, ale i ndvod, jak bez pdjeni a krdeeni vyvodu zapojovat tranzistory do amdterskych, ale hlavne tovdrnich zarizeni. A ted, kdyz jsem si vylil srdee, porozhledneme se trochupo pdsmech. Byva tam zivo az az, zvldste kdyz se jede nejaky zdvod. Horsi to uz byva potom, az se sejdou deniky k hodnoceni, nebo lepe receno ke kontrole, protoze tech byva pomalu vie nez tech prvnich. Je to takovd nose ceskoslovenskd specialita i'v mezindrodnlch zdvodech, jak dokazuje i lohsky OK DX Contest, kde pres 70 % deniku zaslanych pro kontrolu neslo znacku OK. Tak me jenom mimochodem napadlo, jakd by to byla legrace, kdyby treba po skonceni mistrovstvi sveta v hokeji pfisel vedouci nektereho muzstva a prohldsil: Anulujte vsechny tiase zdpasy, protoze my jsme hrali jenom pro kontrolu / V radioamaterskych soutezich je to uz zlozvyk tak bezny, Ze by se s tim melo neco udelat aspoh do do by, nez se nektefi OKnaudlprijmout sportovne i pordzku, jak je to bezne v jinych sportech. Ono dbdt 0 dobrou firmu vlastni znacky je snaha jiste chvdlyhodnd} ale mela by se projevovat trochu jinak ~ a treba prdve v kdzni na pdsmech. A je zajimave, jak si nektefi OK nebo OL svoji firrriu sami kazi. SteZoval si nedavno na pdsmu 3,5 MHz OK IMF, Ze chtel navazat na 160 m spojenl s jednim OL (nebudu ho zalim jmenovat), ale dostal / QST, protoze OL chtel zfejme ulovit neco lepsihoii. Moc se OK IMF zlobil a sliboval, Ze az tenhle hoch pojede nejaky zdvod, nenavaze s nim spojeni take. Ve svem spravedlivem hnevu se OK IMF dokonce dnsoval, Ze 0 tom napise do AR. Neucinil tak a jiste se nebude zlobit,' Ze tedy dues za nej na tomto misie vytaham Za usi vinika a pfipomenu i vsem ostatnim mladym, Ze by se jim opravdu mohla.stat nemild vec: ze totiz pfi nekterem Z dalskh zavodfi budou marne volat a okdci11 je nebudou brat na vedomi. Tak 0 tom trochu pfemyslejte a zatim se mejtef A rivederci pfistef
Obr. 2. Zapojeni stabilizacnlho obvodu Tranzistory jsou 102NU71; kdo by chtel pouzit jind, precte si nejdrive kapitolu o vypoctu na konci cl&nku. Protoze jde o tranzistory s malou kolektorovou ztratou, je treba je chladit. UddlAme to malym' kriddlkem z hlinikovdho plechu, ktere zasuneme mezi kondenzitory. Ty maji. velkou plochu a pomphou odvest teplo z tranzistory. Aby bylo vystupni napeti dostatecne hladkd, je filtrovano dvema konden zatory 2000 pf. Protoze tyto koridenzatory jsou k dostani jen v miniatiirnim provedeni* (maji 0 35 mm a vy ku 95 mm), musi byt cela konstrukce prizpusobena jejich rozmerum. Vsecfiny soiicastky krome pojistky, signalni zarovky a bocniku k mdridlu jsou na cuprextitove- desticce s plosnymi spoji. Potenciometr Pi pridrzuje desticku ke stene^ skh'nky; dalsi upevnenf neni nutnd. Filtracnl kondenzatory obtodime izolacni paskou, nebo na ne navleceme buzirku. Aby se ve ly do krabicky, musime narovnat jejich vyvody a v okraji hlinikovdho pouzdra opatrne vypilovat jemnd drazky pro privody. Kondenzatory jsou totiz jako usity na miruee,do' teto krabicky (tak tesne, ze neprojde ani privodni drat). U sftovdho transformatoru zmensime jeden upevnovaci uhelnicek na polovinu (aby mohl byt transformitor blize ke kraji) a upevnime jej dvdma srouby M3. Objimka signalni zirovky je pfilroubo- TRANSF0RMAT0R l vana dlouhym sroubem M3 s distancni trubickou k celni stene skrinky. Protoze montaz celdho zdroje je velmi stesnana, je treba zachovat urcity postup pri sestavovani, jinak by se mohlo stat, ze byste museli cely pnstroj znovu rozebrat kv&li jedindmu sroubku nebo zdirce. Nejdrive prisroubujeme transformator, pojistkove pouzdro, objimku se signalni zarovkou, vystupni zdirky a zdirky pro meridlo. Upevnovaci srouby vystupnich zdirek zkratime tak, aby koncily v urovni s maticx. Mezi zdirky pro meridlo pripajime bocnik Pa a hridel potenciometru Pi zkratime na potrebnou ddlku (podle knofliku). Ohebnymi delsimi kabliky propojime desticku se soucastkami, se v$emi zdifkami, s filtracnimi kondenzatory a s transformatorem. Nezapomeneme na pripojeni po jistky 1 Potpm upevnime potenciometr Pi do prislusndho otvoru a vlozime des ticku se soucastkami do skrinky. Na pouzdra tranzistory nasuneme chladici.kriddlko a zasuneme oba filtracni kon denzatory. Nakonec pfipojime jeste vyvody signalni zarovicky na zhavici vinuti transformatoru. Nemusite se obavat, ze soucastky nejsou dostatecne upevneny, po prisrouboyani spodni steny drzi vsechno jako ulitd. t Uvadem do chodu a pouzivanf Do vystupnich zdirek zdroje zapojime voltmetr s rozsahem 15 az 20 V, do zdirek pro meridlo mikroampermetr 200 pa. Zdroj pfipojime k siti a hlidame<, neukazuje-li mikroampdrmetr odber. Znamenalo.by to, ze v zapojeni je chyba. V tom pripadd rychle odpo- 2G/25V ', Zd4 Obr. 3. Schema zapojeni celiho zdroje jime zdroj od site a zriovu zkontrolujeme celd zapojeni. Je-li vsechno v poradku, ocejchujeme podle pripojendho voltmetru stupnici potenciometru( Pi. Nastavujeme napeti po 1 V a odpovfdajici polohy sipky na knofliku potenciometru oznacime. ' Pri pouzivani zdroje musime db^t nekterych zasad. Vzdy musime mit pripojeno meridlo pro kontrolu odebirandho proudu, protoze pri prekroceni ; dovolene kolektorove ztraty bychom znicili tranzistory. PHpustny odebirany proud je pri kazddm napeti jiny (zduvodneni najdete v kapitole o vypoctu). Pri 12 V je to asi 80 ma, pri 9 V 60 ma, pri 6 Y 30 ma, pri 3 V 20 ma. Jsou to hodnoty stanovend experimentalne, vypoctem vyjdou proudy mensi. Pri regulaci napeti smerem dolu bude napeti klesat pomaleji, nez budeme otacet regulatorem. Po nastaveni regulatorii na pozadovand napeti musime chvili pockat, nez se to to napeti objevi na vystupu zdroje.. Je to zpusobeno filtracnim kondenzatorem 50 pf.na vystupu zdroje, ktery se zvlaste pri maldm odberu pomalu 'vybiji a udrzuje puvodni napeti. ' Xi ^! $y- ^ *.\ 3i ; f:- Vi ^^ # f D Obr. 5. Rozmisteni otvoru na krabicce fm19 1 TJmSNUff JWi, i^' iv c ia -'i r^-io2hun $2 K P0JISTCE Obr. 4. Desticka s plosnjmi spoji. ^ Obr. 6. Rozlozeni ^ soucastek v krabicce >' ^
Vypocet V tato kapitole si fekneme nejdrive neco o vyberu tranzistorti pro tento zdroj. VybirAme je ze dvou hledisek. Prvnim je maxim Aim pfipustny proud kolektoru. Nesmi' byt nizsi nez maxi malm proud, ktery' chceme ze zdroje odebirat. Druhym dvtlezitym udajem je kolektorova ztrat'a. Podivarne-Li se jeste jednou na obr. 2, zjistime, ze at* odebirame ze zdroje jakakoli napeti, je na kolektoru tranzistoru Tz stale pine napeti zdroje (v nasem pripade kolem 16 V). Znamena to, ze rozdil mezi vystupnim a napajecim napetim je mezi kolektorem a emitorem tranzistoru T%. Protoze odebirany proud h protaka i kolektorem, soucin h. (Uq- U) udava vykon, kte ry se na kolektoru promeni v teplo. Je to tzv. kolektorova ztrata tranzistoru a nesmi byt vyssi nez dovoluje vyrobce (viz katalog). To take zd&vodnuje rozdily v pripustnam odberu pri ruznych hapetich. UkAzeme si to na prikladu. Mame tranzistor s kolektorovou ztratou 200 mw. Napeti zdroje Uo = 16 V. Pri napati 12 V na vystupu zdroje z&stavaji tedy 4'V mezi kolektorem a emitorem tranzistoru 7*2. Toto napeti oznacime /ce. Abychom neprekrocili povolenou kolektorovou ztratu 200 mw, muzeme odebirat proud h Pc _ 0,200 Uce 4 0,05 = 50 ma. Pri napeti 9 V je Uce =16-9 = 7 V a proud h Po 0,2 Uce 7 30 ma* Pro 6 V vyjde 20 ma a pro 3 V 15 ma. Rozpiska soucastek Sitovy transformator ST64 1 ks 27, Dioda 32NP75 2 ks 14, Elektrolyticky kondenzator 2G/25 V, 2 ks 16, Tranzistor 102NU71 2 ks 50, Zenerova dioda 7NZ70 1 ks 15, Potenciometr 470 O, drat. 1 ks 8, Odpor 500 n/0,1.w ' 1 ks. 0,30 PojistkovA pouzdro * 1 ks 6,50 Pojistka 0,1 A Iks 0,50 Objimka na zarovku 1 ks - 0,50 Zarovka 6,3 V/0,05 A Iks 2, ' Signalni cocka 1 ks 0,30 Pristrojova zdlrka 2 ks 7; Izolovana zdirka 2 ks 1,20 Knoflik 1 ks 2, Skfinka B6-1 ks 5, Sit ova snura, aid. 5, Gelkem Kcs 160,30 Neocek&vejte pod timto titulkem nejake Hi-Fi zafizeni k reprodukci gramofonovych desek. Je to jedmduchy zesilovac, ktery md umoznit poslech gramofonu i na chate a vsude tarn, kde nemdte radioprijimac. Neni to jeho jedine mozne pouziti; pfipojite-li k jeho vstupu krystalku, ziskdte moznosi poslechu rozhlasu v pfimerene pokojove hlasitosti.. ( * Schema zesilovace je na obr. 1. Je to vac je postaven na cuprextitova desticce jednoduchy predzesilovac s dvojcinnym s plosnymi spoji o rozmerech 76 X 40 mm konoovym stupnem. Signal z prenosky (obr. 2). Hlasitost regulujeme potenciose privadi na zdirky ZjL 1, Zd2. Konden- metrem 25 ko (typ TP400, tj. typ bez zator Ci prizpusobuje impedanci pre- hfidele, ktery se ovlada pfimo otacenim nosky vstupni impedanci zesilovace; kotouce; nejlape je to videt z obr. 3 a 4). soucasne zduraznuje hlubsi tony. Z re- Pokud byste tento typ nesehnali, je gulatoru hlasitosti Pi se signal privadi mozna pouzit jakykoli potenciometr pres oddelovaci kondenzator C3 na bazi 10 az 25 kq. Desticka je upevnena dokratranzistoru Ti. Pracovni bod tohoto bicky B6 jednim sroubkem M4, kter^ tranzistoru nastavime trimrem Rz tak, prochazi stredem potenciometru Pi. Je aby zesileni bylo maximalni, ale zesi- ovsem mozne pouzit i jinou krabiaku; lovac jesta nezkreslovzd. Budici trans- nejlepsi je drevena a vetsi nez B6. Ve formator, stejne jako vystupni, jsou vzorku jsem pouzil reproduktor o 0 60 z tranzistorovaho phjimaae Doris. Pozor mm. Reprodukce z neho neni samona zapojenl vyvodu tachto transforma- zrejme zvla kvalitni, zejmana pri vetsi tord, zejmana vystupniho. Prehozeni hlasitosti. Proto je sekundar vystupniho vyvodu primarniho vinuti tohoto trans- transformatoru vyveden taka na zdirky formatoru poznate podle toho, ze zesi- Z&> pro pripojeni vetsiho vnejsiho lovac v tom to pripade znacna zkresluje. 1 * Pracovni bod dvojice tranzistor^ a 7*3 (musi byt parovana) je pevne riastaven odpory P4 a P5. Pokud by nastaveni nevyhovovalo (velky klidovy proud apod.), zapojte misto R5 trimr 5k6 a po nastaveni spravnaho pracovniho bodu jej nahracfte pevnyin odporem. Zesilo- reproduktoru. Zesilovac je napajen ze ctyr tuzkovych baterii; jeho odber je v klidu asi 5 ma, pri pin Am vybuzem kolem 30 ma. Pri uvadeni do chodu by se nemely. vyskytnout zadna obtize. JestA jednou upozornuji (pk) vlastni zkusenosti) na spravne zapojeni vyvodu obou transformatoru. Privod od zdirek ke vstupu zesilovace by mel byt stinen, aby zesi lovac nevrcel. 105NU70 2*104NU71 Zci3 Zct.
Obr. 3. Obr. 4. Rozpiska soucdstek Skrfnka B6, I ks 5, Reproduktor 60-19 (8 Q) 1 ks 38, Zdirka izolovana ' 4 ks 2,40 Spinac packovy 1 ks 6, Drzak tuzkovych baterii 1 ks 6,50 Tuzkov6 baterie. 4 ks 4,80 Transformator budici. 2PN66606 1 ks 27, Transformator vystupni 2PN67319 1 ks 22_ Potenciometr 25k TP400 1 ks 9*50 Tranzistory 104NU71 parovane 2 ks 39,. Tranzistor 105NU70 1 ks 15, Elektrolyt. kondenzator 5M/6V Iks 7, Elektrolyt. kondenzator 10M/6 V 2 ks 14, Odporovy trimr M47 1 ks 2,50 Kondenzator 68k/40 V v (plochy) \. 1 ks 1,60 Odpor 47k/0,l W Iks 0,30 Odpor lk/0,1 W t 1 ks 0,30 Odpor 100/0,1 W 1 ks 0,30 Odpor 4k7/0,l W 1 ks 0,30 Desticka s plosnymi spoji 1 ks 7, Gelkem Kcs 208,50 Z&jemci o desticku s plosnymi spoji si ji mohou objednat za 7, Kcs opet u 3. ZO Svazarmu, post. schr. 116, Praha 10. Desticku osazenou vsemi soucastkami si mftzete objednat za 155, Kcs (oboji na dobirku). J. V..JESTE.0EIINO1J XESIEOVAC 65 W Pro veliky zajem o zesilovac 65 W,z AR 2/67 uverejnujeme dodatecne i konstrukcni udaje pro stavbu sifov^ho a vystupnfho transformatoru k tomuto zesilovaci. Protoze se zesilovac pouzfva casto za velmi promennych klimatickych podminek (stridani tepla, zimy, vlhka atd.), je sit ovy transformator ponekud predimenzov&n. Je navinut na jadre slozen m z plechu El 50 x 65. Primirni vinuti 220 V ma 340 zavitu dratu EI50 Obr. L o 0 0,8 mm CuP. Sekundarni anodovb vinuti ma dvakrat 550 zavitu dratu o 0 0,5 mm CuP. Odbocka pro predpeti je 56 z&vitu od stredu anodovfch vinuti. 2havici vinuti je treba dimenzovat asi pro proud 10 A; je rozdeleno na dve casti po 10 zavitech dratu o 0 1,5 mm CuP (obr. 1). Vzhledem k promennym napetim v siti by bylo vhodne doplnit transfermator nekolika odbockami pro ruzna sitova napeti, zejm&ia pro 110, 120, 210 a 230 V. K zajist ni spravn6 velikosti napeti pro primarru vinuti se muze Obr. 3. El 40*50 pouzit i regulacni autotransformator (asi 300 W), aby zesilovac mel st&ly vykon (pri p'ouziti ruckov^ho phstroje jako ukazatele vybuzeni je vhodne merit velikost mistniho napeti v siti na ocejchovan6 stupnici, obr. 2). -Vystupni transformdtor je navinut na jadre slozen&mz plechu El 40 x 50- (obr. 3). Anodov6 vinuti mi 2 x 750 zavitu dratu o 0 0,45 mm CuP. Odbocka pro* stinici mrizky je 375 zavitu od zacatku obou anodovych vinuti. Jako vystup- 5 D slouzi dvoji vinuti po 60 zavitechi. dritu o 0 1,5 mm CuP. Nejprve na -220 V Obr. 4. vineme prvni polovinu anodoveho vinuti' (vcetne odbocky pro stinici mrizku)x potom obe vinuti 5Qa nakonec druhom polovinu anodoveho vinuti. Zaverem bychom chteli ctenare upozornit, ze se nam bohuzel vloudila chyba.. do zapojeni zesilovace (v casti s korek-* cemi). Spravne zapojeni i s hodnotamu je na obr. 4.
S rostoucim zdjmem o jakostni reprodukci hudby se ukazuje stale vetsi potreba nf tnericich phstroju, jako je nf milivoltmetr, tdnovy generator, generator signdlu obdelnikoveho prubehu, popfipade osciloskop. 'V dlanku je popsdn navod na stavbu nf generatoru RC, doplneneho obvodem pro vytvdreni obdelmkovych kmitu z phvddenych sinusovjch kmitu. Navod je urcen pro pokrocilejsi amatery, ktefi majijiz zkusenosti se stavbou podobnych phstroju a maji moznost si vyp&jtiuz radioklubu tiebo od kamardda osciloskop a tovdml tonovy generator. Bez techto phstroju totiz neni mozne nds generdtor RC ocejckovat. Technieke udaje. Kmitoctovy rozsah: 10 Hz az 100 khz, prepmany ve ctyrech rozsazich: 10 Hz az 100 Hz, 100 Hz az 1 khz, 1 khz az 10 khz, 10 khz az 100 khz. Vystupni napeti: sinusove 0 az 10 V, prepinanc v peti rozsazich: 1 mv, 10 mv, 100 mv, 1 V a 10 V. JemriC rizcni vystupniho napeti v kaz-' dcm rozsahu od nuly. Indikace vy stupniho napeti mericim pristrojem DHR3., Vystupni impedance: 1 mv az 1 V... 500 H, 10 V... podle natoceni reguldtoru vystupniho napeti. Vfstup: primo z odporovcho dclice nebo pres oddelovaci kondenzator. Vystupni napeti obdelnikove: 0 az 25 V pres oddelovaci kondenzator. Spotreba: max. 75 W. Rozmery: 350 x 140 x 140 mm. Vdha: 5,5 kg. Popis zapojeni Generator (obr. 1) pouziva pfemosteny clinek T jako Clen, urcujici kmito- Cet. Hrube se kmitocet meni zmenou kapacity kondenzatoru Ci az Ci a C5 az Cs, jemne zmenou natoceni dvojiteho drdtovcho potenciometru Pi a?2- Strana vyssich kmitoctu je stanovena odporovymi trimry 34 a 35, kterc musi byt nastaveny na stejny odpor, podobne jako trimry 32 a 33, kterc urcuji stranu nizsich kmitoctii. Temito trimry je nastaven dostateeny presah jednotlivych rozsahu. K ziskdni jinych kmi toctu, nez kterc jsou navrzeny, lze potrebnc deny clanku T vypocitat ze vztahu: f \_, /o 2^i/c^Cp-y kde f0 je kmitocet oscilatoru, R je odpor v podclne vetvi cldnku T, Cpo je konden zator v podclnc vetvi Clanku T, Cpf je kondenzdtor v pricnc vctyi Cldnku T. V praxi se ukdzalo, ze nejvhodnejsi pomer Cpo : Cpf je asi 1 : 4. Vystupni napeti stabilizuje zarovka jako teplotne z&visiy odpor, zapojena v obvodu zdpornc zpetnc vazby. Na peti pro 5 doddvd dvojice koncovych elektronek 2 a 3, zapojenych jako ' soumerny jednopolovy zesilovac. Toto zapojeni se vyznacuje velmi malym zkreslenim a 'malym obsahem vyssich harmonickych. KoncovC elektronky jsou buzeny do mnzky 2 primo z anody 1 bez oddelovaciho kondenzatoru. Tim.je zaruceno, ze napeti na vystupii zesilovace^ je opacnc faze, nez na vstupu 1. Budici napeti pro 3 je odvozeno z anodovcho odporu E2. Obvod 4, ss Cio, C11, D\ a >2 zarucuje rychlc ustdleni vystupniho napeti pri prepnuti rozsahu. JDiody Z>i a D2 nabijeji kondenzatory C10 a Cn na spickovou hodnotu oscilacniho napeti, takze pokud je napeti stalc, diody nevedou. Zvetsi-li se vystupni napeti nad hranici rozsahu, diody se otevrou a jejich maly vnitfni odpor omezi napeti na ustalenou hodnotu. Tim je zaruceno, ze zarovka v obvodu zapornc zpetnc vazby (^5) nedostava vctsi proudovc narazy a obvod^ miize rychleji prejit do ustalencho stavu., Vystupni napeti je volitelnd v peti stupnich. od 1 mv do 10 V (v pomeru 1 : 10), jemne.se reguluje potenciometrem P3. Mezi potenciometrem 3 a delicem vystupniho napeti je mustkovy usmerhovac s meridiem, ukazujicim vystupni napeti v efektivnich hodno- ~ ~; TS-- I cjjxirt 220 V J&L Ri f, I 617)3! 1 1 Pn f 5k 5k 1 10 mv <1 mv f-k cj Zd! Mst\ Nl\ h L vystup tach. Delic vystupniho napeti je navrzen tak, aby vystupni impedance byla konstantni ve vsech rozsazich. Rozsah 10 V tuto podmiriku jiz - nesplnuje, protoze napeti se odebira primo z bezee P3. Vystupni impedance se bude tedy menit podle natoceni P3. Napeti z vystupniho delice je moznc odebirat primo nebo pres oddelovaci kondenzator Cis- Gely vystupni delic i s Cia je stinen. Obvod pro ^tv^reni obdelnikovych napeti merena pristrojem Avomet U (50 ksui V J( tidaje v zavorkach piatl pro mereni'bez etekfrenek Obr. 1. ^apojeni generatoru RC 67 i^nmsios
Obr. 2. gjisteni soubehu potenciometru kmitu pracuje na principu tzv. bistabil-/ mho obvodu s katodovou vazbou a dodavd kinitocty asi 100 Hz az 50 khz. Sinusovd napetr^pfivadend na gi E\ musf byt vetsi nez asi 5 V, coz je v.nasem' pnpade splneno. Stridu (Sifku) obddlnikovych kmitu lze nastavovat v urditych mezich zmenou predpeti gi Ea potenciometrem Pa. Vystupni obdelnikove napeti se fidi potenciometrem Pb a jde pres oddelovac kondenzator Cn na vystupni zdirky. Obvod pro -vytvafeni obddlnikovych kmitfi se zapina sphiadem 2. Jeden kontakt prerusuje zhaveni a druhy ahodov6 napeti Ea* Cinnost se kontroluje iarovkou 2*. * ' Napajec je obvykld konstrukce, je jen treba dokonale filtrovat anodovd napeti. Pfi nedokonald filtraci by pfi nizkych kmitoctech (12,5 Hz, 25 Hz, 100 Hz, 150 Hz, 200 Hz az asi 250 Hz) mohlo dojit k interferenci se sifovym kmitoctem a vystupni napeti by rytmicky kolisalo. Ceiy pristroj se zapina spinacem Si. Zapnuty stav indikuje zarovka ^1. 2arovky 3 a a prosvetluji stupnici. Pro sprdvnou cinnost generatoru RC je tf eba dodrzet stejnosmemd napeti na - Ci$ v mezich 320 az 350 W* Obr. 3. Celkova sestava pfistroje Soucastky Vstupni elektronka 6AU6 je vyrobkem firmy Tungsram (je to vstupni elek tronka z macfarskdho magnetofonu MOM). Kdoby si ji nemohl opatrit, muze ji nahradit elektronkou EF80 (ma vsak jine zapojeni patice). Potenciometry Pi a P2 jsou dratove,.. typ WN69010 15 kd/5 W. Vhodnejsi by byly vrstvove potenciometry s ohledem na presne nastaveni zadandho kmitoctu. Pri nejvyssim rozsahu (10raz 100 khz) totiz zmena odporu dratovdho potenciometru o jeden zavit znamena zmenu kmitoctu o nekolik desitek, mozna i stovek Hz. Tato skutecriost je na zavadu pfi mereni osciloskopem, kdy mdfime neznamy kmitocet pomoci tzv. Lissajousovych obrazcu. Vrstvove po tenciometry se vsak vyznacuji nerovnomemosti odporovd drdhy a najit dva kusy s potrebnym soubehem by bylo velmi obtiznd. Soubeh, ktery se nema lisit o vice nez asi 2 % nastaveni hod^ noty, lze zjistit pomoci stejnosmerndho.zdroje o napeti asi 100 V a elektronkovdho voltmetru (obr. 2). Rozdflovd na peti mezi bezei potenciometru must byt co. nejmensi. ^ Trimry P32, R33 a P34, 35 by bylo vhodnejsi po nastaveni zmerit a vymenit, za pevnd odpory. Jejich nevalnou jakost* jiste vsichni zname. I Kondenzatory Ci az Cs musi byt co nejpfesnejsi a dobrd jakosti. Nejldpe vyhovuji slidovd, keramickd nebo MP kon denzatory. Pfepinac Ph a Pfi je upraven z hvdzdicovdho prepinafe. Kontakty 1 2lz 4 a V az 4' jsou vsechny na jednoni segmentu. Potenciometr R31 je dratovy, nejmensiho provedeni, na zati^eni asi 0,5 W. 2arovku ^5 bude treba vybrat. Zkou- Sel jsem 2drovky 15 a 25^ W/120 V i 10 W, 15 W, 25 W, 40 W/220 V. Nejlepsich vysledku bylo dosazeno se zirovkou 25 W/220 V. Na zarovee zalezi doba ustaleni a stabilizace vystupniho napeti. Kondenzatory C10 a Cn se skladaji z dvojice kondenzdtorri 250 jaf proto, aby celek byl plochy. Kdo by se spokojil s nepatrne horsi stabilizaci vystupniho napeti (del^i doba ustaleni),muzeobvod Du Du C10, Cn, Ra a R5 vynechat. Jako vazebni kondenzdtory C12, C13 a C14 je treba pouzit kondenzdtory MP. Pouzity merici pristroj je vyprodejni typ DHR3 s rozsahem 200 (aa. Rs a i?9 by mely mat stejny odpor. ^Vystupni delid je treba stinit tak, aby kapacita odporu vuci stinicimu plechu nezkreslila prubeh napeti- na nejvyssim kmitoctovdm rozsahu.,odpory v delici jsou proto co nejmensich rozmera (R19 az R22) a odpory Rib az Rn byly slozeny vzdy ze dvou odporft 1,25 kq/0,05 W, zapojenych paralelne. Vsechny odpory v delici musime peclive Vybrat z vdtsiho mnozstvi. Jako vystupni svorky byly pouzity pnstrojovd zdirky. Vhodnej i»by byly konektory, aby nemohlo dojit k indukei nezadouciho brumu na nejnizsim1 rozsahu delice. Pfepinac Pf2 je opet upraveny hvezdicovy prepinad. Sit ovy transformdtor je bezny pro zati^eni 60 ma, s vinutim 2 x 300 V/ 160 ma; 6^3 V/2,5 A a 4 V/0,3 A. Kontrolni zarovky 1 a ^2 jsou na 6 V/1,2 W (nejmensi tfyp s bajonetovou objimkou,^ k dostani v Mototechne). 2drovky Zz a a jsou na 3,5 V/0,2 A a jsou zapojeny v sdrii s vinutim 4 V. Meehanicka konstrukce r Skrinka je resena tak, ze Iasi je pfi-. Sroubovdno mezi predni a zadni stenu skrine (obr. 3 a 4). Celek je vyztuzen, dvema rozpernymi tyckami v hornich rozich. Tyto cdsti skrine byly zhotoveny ze zelezndho plechu tlougfky 1 mm. Na zakryti pfistroje je vhodny plech tlousfky 0,5 az 0,8 mm (ohneme jej pfes rohy pfedni a zadni steny - obr, 3). Sirka kryciho plechu je asi o 5 mm mensi nez Amejsi hloubka skfine. Na spodni strane jsou pfinytovany v miste spojeni.plaste celkem ctyfi 'uhelnicky; temi se kryci plech sesroubuje srouby M3 a pfitahne Obr. 6. Plechovi vyztuhy pod. nolichy' po celdm obvodu* skrine/ Na jednom konci plechu je z vnitfni strany pasek plechu, ktery zakryvd mezeru mezi obema konci plechu po sesroubovani (obr. 5, detail A). V krycim plechu jsou vetraci otvory v mistech, kde jsou sou castky vyddvajici nejvice tepla (Eu E3 a Eb). Ceiy pristroj je na nozickdch, kterd jsou podlozeny plechovymi vyztuhami (obr, 6), Ve spodni ddsti krytu je vyvrtdn otvor o 0 7 az 8 mm pro pristup k R31. Na zadni stene je pfistrojovd zdstrdka a pojistkovd pouzdro pro sklenenou pojistku. Na pfedni stene jsou umisteny vsechny potfebnd ovlddaci prvky. Rozmisteni soucastek neni kritickd, je jen tfeba umistit.sifovy transformdtor co nejddle od vstupni elektronky 1 a od vystupniho delide napeti.' ' Pri montdzi ladicich potenciometr^ musime byt zvlasi opatmi, protoze tyto souddstky jsou zvldstf nachylnd k mechanickdmu poskozeni. Nejdfive z nich Obr. 7. Dr dk ladicich potenciometru odstranime puvodni umatexovd hhdele a vyrobime drzak potenciometru z ple chu UouSfky 1,2 az 1,5 mm (obr. 7). Jako novy hridel spojujici oba poten ciometry pouzijeme umatexovou tycku 0 0 6 mm, dlouhou asi 120 mm. Prostrcime ji drzakem (obr. 7), namontujeme staveci krouzky, navleceme pdrovd bronzovd podlozky a prisroubujeme potenciometry dvema dlouhymi srouby M3 tak, aby odporovd drahy smefovaly' od drzaku a pajecimi ocky potencio metru nahoru. Pak namontujeme bezec. Do otvoru v horejsich rozich drzaku prisroubujeme pertinaxovou desticku s pfinytovanymi pajecimi ocky pro pfipevneni trimru 32 az 35. Stupnice je narysovana na papire, sevrena mezi dva kotoude z organickdho skla a pfisrouboyana na distandni krouzek (obr. 8) tfemi sroubky M2 (obr. 9). Z druhd strany distandniho krouzku je prisroubovdn plechovy kotouc pro jemny pfevod (z plechu tloust ky A Obr. 4. Predni a zadni stena pfistroje Obr. 5.'Kryci plech Obr. 8. Distanfrii krouzek
- Obr. 12. Vyfez sasi Obr. 14. apojeni phstrojd pro cejchovdni 0,8 mm). Tento.'prevodovy kotouc je na strane obrdceny ke stupnici. natren bilou barvou, aby lepe rozptyloval a; odrazel svetlo od prosvetlovacich zarovek Z3 a Z4- Prevod do pomala obstaravaji dva kotoucky, ktery jsou tla eny proti sobe pruzinou a mezi nimiz je sevren pfevodovy kotouc (obr. 9). Na tomto kotouci (obr. 10) musi byt namontovany. i dorazy, ktere budou vymezovat krajni * polohy (potenciometrii, protoze dorazy na potencio-, metrech by byly znacne mechanicky namahdny. Dorazy musl byt nastaviteln^ v urcitych mezich a'nastavime je tak, aby narazely asi 0,5 az 1 mm pred dorazein potenciometni Pi a P2. Dorazy Obr. 10. Phwdovj kotouc jsou namontovany na strane obracen k potenciometrum a na vnejsim obvodu (obr. 9 a 10) a to tak, ze na plechovy kotouc pripajime vzdy dve a d ve matice M2 a k nim prisroubujeme zarazky (obr. 11) z hlinikov6ho plechu tlousfky 1 mm.. ' * V sasi je ponechan pri pfedm stene pod^lny. otvor v mistech ladiciho kotouce se stupnici a prepinace * Pr2 a v rniste upevneni.spinace 2 (obr. 12). Rozmisteni $ a upfevneni ostatnich - soucastek neni kritick6 a'kazdy si je bude. muset upravit podle.pouzityho materialu (obr. 13). Na pfedni panel je prilozena maska, prikryta organickym sklem tlousfky 2-mm, zhotovend fotografickou cestou. Rozmisteni soucistek na.predni stene je zrejmy z fotografie na titulni strane AR. Pod sasi jsou umisteny' vsechny drobn^ soucastky, jako anodove odpory, vazebni kondenzatory, katodov6 odpory a oddelovaci kondenzatory. Musi tarn byt umisten i potenciometr P31, aby byl pristupny i po zakryti pristroje krycim Uvedeni do chodu a cejchovani Elektronku 5 zasuneme do prislusny N patiee a zapneme pristroj spinacem Si. Zkontrolujeme v echna napeti. Jsou-li v poradku, zasadime i ostatni elektronky do objimek. Oscilator bude pravdepodobne kmitat hned napoprv6. Prozatim vystupni obvod nepripojujeme a signal odebirame pfimo z bezce P3, kam pripojime osciloskop a vhodny strfdavy voltmetr (nejiype Avomet II). Potenciometrem P31 upravime kmity tak, aby nebyly zkresleny. Kdyby.vystupni nape ti na bezci Pz bylo vet i nez 10 V, upra vime jeho velikost trimrem P31. Trimry 'R34 a i?35 nastavime na plnou hodnotu a P32 a P33 do takove polohy, aby Pi a P2 mely pfi zapojeni ceiy odporov6 drahy odpor asi 10 kfi. Je treba podotknout, ze zvetsovanim odporu P34 a Rb5 se bude kmitocet na strane vyssiho kmito^tu (Pi a P2 ve zkratu) snizovat a zmensovanim jejich odporu se bude kmitocet na tomto konci stupnice zvysovat. Podobne zvetsovanim odporu trimru P32 a P33 se bude kmitocet na vsech rozsazich na strane nizsiho kmito tu (Pi a P2 max. odpor) snizovat a naopak zmensovanim jejich odporu se bude kmitocet na tomto konci stupnice zvysovat. JL toho vyplyva, ze temito prvky (P32, P33 a P34, P35) nastavime potrebny. presah jednotlivych rozsahft, Je vsak treba dbat, aby jednotlivd dvojice P32, P33 a Ps4, P35 mely vzdy stejny odpor, aby byl splnen pozadavek soubehu. Dale ocejchujeme vystupni voltmetr. Pripojime bezec P3 jiz napevno k vystupnlmu delici~a k obvodu voltmetru. Prepinac Pr2 pfepneme do polohy 10 V, do vystupnich svorek pripojime Avo met II. Potenciometrem P3 nastavime na vystupu efektivni napeti 10 V (cteme na Avometu) a trimrem P36- naridime na vystupnim voltmetru plnou vychylku. Deleni. stupnice bude pfiblizne linearni. Cejchovani ostatnich rozsahu je podobn6. " - Mame-li k dispozici jeste nf milivolt-, * metr, muzeme zkontrolovat, souhlasi-li jednotliv^ stupne vystupniho^. delice. Nemdme-li tuto moznost, musime spo- I6hat na presnost, s jakou jsme vybirali odpory pro vystupni deli6. ^ Pri cejchovdni kmito tov6 stupnice postupujeme takto: na hhdel poten-- ciometru Pi a "P2 pripevnime kruhovy uhlomer * (vne skrine) misto knofliku. Na prednim panelu prichytime pod nejaky sroubek provizorni ukazatel, Pi a P2 nastavime na maximalm odpor a uhlomer nastavime nulou pod ukaza-t tel. Pnstroje' propojirne podle obr. 14. Udelame si tabulky, do nichz budeme zapisovat kmito ty a uhel nato^eni potenciometr^. Ladit budeme tak, ze nastavime kmitocet na tovarnim generdtoru RC a na nasem budeme ladit tak dlouho, az se na stinitku osciloskopu objevi kniznice nebo elipsa. Tak bude me cejchovat vsechny rozsahy. Na strane VySSich rozsahu bude stupnice pomerne dosti zhustend.. * Az budeme mit tabulku hotovouk muzeme uhlomer a pomoeny1 ukazatel odmontovat. Na pauzovaci papir narysujeme stupnice (podle tabulky) tak, aby byly vsechny tyfi videt ve vylezu ria prednim panelu. Jedind stupnice pravdepodobne nebude vyhovovat, protoze se asi nepodafi sehnat naprosto presn^ kondenzatory Ci az Cs- Prumer kotouce, na nemz jsou stupnice narysovany, je 120 mm. Nyni odpajime privodni drdty Obr. 15. Zapojeni prlstrojit pro zjisten nezndmiho kmitoftu k potenciometrum Pi a P2, odsroubujeme potenciometry i s drzdkem a vyndame je veetne ndhonovdho kola z pristroje. Nar^sovanou stupnici sevreme mezi dva kotouce z organickdho skla,; natocime vzhledem k poioze bezeu potenciometru a prisroubujeme k distanc^mmu krouzku (obr. 8 a 9)'. Celek opet slozime a prezkousime, jak stupnice souhlasi. Cteme,pod ryskou, kterd je vyryta na krycim organickym skle ve stfedu v^rezu v panelu. Ryska je vyryta z obou stran, aby byla vyloucena paralaxa. ^ Pri serizovard generatoru obd61nikovych kmitu pripojime osciloskop do vystupnich zdirek, sepneme spinac ^2, potenciometr, P4. vytoeime asi do poloviny a P5 naplno. Trimry P37 a' Pas seridime krajni polohy stridy tak, aby obdyinikovy kmity nevysadily ani pfi' nejnizsich kmitoctech (asi 100 Hz). Trimr P39 nastavime tak, aby vystupni, obdyinikove napeti nebylo zkresleny. Tyto dva ukony opakujeme nekolikrdt za sebou, az neni zapotrebi zddnych * Obr. 16. ZJisteni kmitoctupodle Lissajousovych obrazc& ' Obr. 13. Informativni rozmisteni souedsti generatoru s TTTTift 107
Obr. 17. Mefeni kmitoctove charakteristiky. nf zesilovace zasahu. Generator obddlnikovych kmitu bude pracovat do kmitoctu asi 50 khz. Na kondenzatoru C15 must byt stejnosmerne napeti 200 az 220 V (seridi se 23). Priklady pouziti Zjisteni nezndmeho kmitoctu. ~ Pristroje zapojime podle obr. 15. Znamy kmito cet' z generatoru RC privedeme na horizontalni zesilovac, neznamy kmito-, cet na vertikalni zesilovac. Zmenou kmitoctu generatoru se pokusime vytvofit na stinitku osciloskopu kruznici (v tom pfipade jsou oba..kmitocty shodn6). Kmitocet muzeme urcit i z jinych Lissajousovych obrazcu (obr. 16). Kmitocet zjistime ze vztahu v ' fv ifh = b : a ; kde fv je kmitocet na Vertikalmm zesilovaci a/h je kmitocet na horizontalnim zesilovaci. (podle obr. 16 3:2), V zapojeni podle obr. 15 Ize uvazovat fk =/v, pak muzeme psat, ze Mefeni kmitoctove charakteristiky nf zesilo-. vace. - Pristroje zapojime podle obr. 17. Pri mefeni udrzujeme konstantni /Vst a Uvyst vyn&sime do grafu (obvykle vdb). Privadeny signal vynasime. na vodorovne ose, ktera je zpravidla logaritmic- ' ka, vystupni napeti v db na svislou osu, ktera je linearni. 0 db se voli vetsinou pro kmitocet I khz, V zadn^m pripadenesmime prekrosit jmenovity vykon zesilovace, doslo by k jeho pfebuzeni. Vztah, ze. ' R = RZ r I plati jen v tom pfipade, je-li R mini' malne desetkrat mens! nez Ri. Neni-li tato podminka splnena, plati r> RjRz Ri-R*.. kde Ri je vstupni odpor nf milivoltmetru, z zatezovaci impedance mereneho zesilovace a R potrebny odpor, ktery paralelne s Ri je roven z. Mefeni citlivosti nf zesilovace. - Zapojeni pristroju bude opet podle obr. 17. Pri mefeni citlivosti nf zesilovace pfivadime na jeho vstup takovd nf napeti, aby byl vybuzen na jmenovity vykon. Pro dosazeni t6to podminky je nutrid dodrzet f/vyst = ]/RJ*T -kde Rz je zatezovaci impedance merencho zesilovace a P jmenovity vykon zesilovace. Pro odpor R plati stejna podminka jako pfi mefeni kmitoctove charakteristiky. Je'tfeba pripomenout, ze vstupni im pedance mefencho zesilovace musi byt nekolikanasobne vetsi, nez je vystupni impedance tbnovcho generatoru. Nemdi tomu tak, nesouhlasi udaj vystupniho voltmetrii tonovcho generatoru a vstup ni napeti pro mefeny zesilovac je tfeba merit dalsim nf milivoltmetrem. Mefeni charakteristiky vystupniho transfermatoru. - Pristroje zapojime podle obr. 18. Pri mefeni menime kmitocet a udr-- zujeme konstantni napeti z genefatoru RC..Kmitocet a napeti na odporu R vynasime do grafu podobne jako pfi mefeni kmitoctovc charakteristiky nf zesilovace. Pri tomto mefeni musime dodrzet velikost odporii podle vztahu Ro = Rz Rv) kde Rz je zatezovaci impedance elektronky, pro kterou je mefeny transformator urcen a Rv vystupni impedance generatoru RC, Pro odpor R plati D V Rfes Ri-Rs kde Ri je vstupni impedance nf mili voltmetru a Rs odpor zateze, pro kterou je transfor mator urcen (u beznych typu 1 az 10 H). 1 Je-li odpor Rs nekolikanasobne mensi nez Ri, milzeme psat R.==Rsl Pouzite soucas tky ' Odpory: Ri - 32k/2 W R2-64k/2 W Rs - 500/0,5 W R4. Rs - 50k/0,5/YV Rs - 470/0,5 W Ri - 150/0,5 W Rs, Rs - 4k7/0,25 W *io- 1 M/0,25 W Ra - Ml/0,25 W R12-12k5/2 W. Ris - 8k/2 W Rn - M2/0,25 W ^15, -Rig, R17-617j3/0,l W (viz. text) Ris - 555j5/0,1 W, ne dratovy! 7?i9, 7?20j R21, 7?32 5k/0,1 W Rvs - 20k/2 W, dratov^ s odbockou R2a - 390/6 W ' \ Ras-82/lW Kondenzdlory: Ci - M75/160 V C2-75k/160 V. C3 -.7k5/160V, <74-750/160 V Cs - 3M/160 V - M3/160 V Ci - 30k/160 V C% - 3k/160 V Cs -'8M/350.V, elektrolytickv C10, Cn - G5/12 V (viz text) * C12-4M/250 V MP C13 - Ml/400 VMP C14 - Ml/160 V MP C15-10M/250 V, elektrolytickv. Cig- 50/250, V J 0 Ci? - 1M/600 V MP Cia - M1/630 V MP Ci9, C20 - SOM + 50M/350 V, elektrolyticky C21-8M/350 V, elektrolytickv Elektronky: Ei - 6AU6 (EF80) E2> 3-6L31 4 - ECG82 5-6Z31 ' Zdrouky: Zu & - 6 V/1,2 W ^4-3,5 V/0,2 A Zi - 220 V/25 W migxion Diody: D1, D2\ Ds, Da - 3NN41 Obr. 18. Mefeni charakteristiky. vystupniho transformdtoru Mefici pfistroj: M - DHR3/200 p.a Tr - sit!, transformator 60 ma (viz text) 77 - filtracni tlumivka 8 H/60 ma Po - tavna pojistka 0,4 A Si, S2 - dvoupolovy spinac Potenciometry: < Pi,P%- 15k/15W dratove, typ WN69010 Ps -5klin. Pa - M5 lin. Po -10k lin. 31-500/0,5 W, dratov>' Odporove trimry: 32, 33-68k 34, 35 lk 36 33k 37, Rzs - 4M 39 - M22. Hs * * 2 mezinarodniho radioamaterskebo klubu (I.A.R.C.) v Geneve Vyrocni shromazdeni I.A.R.C. v 2eneve (klub je znam provozem stanice 4U1ITU) 6. unora 1967 zvolilo jiz potreti jednomyslne svym pfedsedou doc. ing. dr. Miroslava Joachima, OK1WI. Mistopredsedou byl zvolen rovnez jed-, nomyslne novy reditel Mezinarodniho radiokomunikacniho poradniho sboru (C.C.I.R.) Jack Herbstreit, HB9AJI/ ^ VVOIIN. Ve v^boru klubu jsou dale amateri z DL, F, G, HB a OK. 19. unora 1967 postihla klub tezka ztrata nahlym umrtim dr. Manohara B. Sarwateho. Dr. Sarwate, t generalni tajemnik U.I.T. indicke narodnosti, byl ocl roku 1966 patronem I.A.R.C. v * Zajimavosti z Anglie Barevna televize v Anglii ma pouzivat 625 radek na rozdil od dosud pouzivanych 405 radek. Pfevedeni na normu 625 radek ma byt. i u obycejnych cernobilych televiznich pfijimacu do- konceno v dohledne dobe. Majitele,,barevnych televiznich pfijimacu budou vsak platit 5 liber st. rocne navic k bezn^mu televiznimu poplatku. BBC, aby konkurovala piratskym vysilacum,'ktere vysilaji z neutralniho uzemiu, tj. z mofe (napf. Radio Caro line)-]^ hodin denne zabavnou hudbu bez pferuseni, zajisti v nekolika oblastech Anglic na VKV vysilanl z mistnich vysilacu, kterd budou mit vlastni, zajimavy program urceny pro obyvatele v dosahu vysilacu. r. ' Radioschau c. 1/1967 ~chd~ s * * * Novy planarni tranzistor BFY88 ' uvcdla na trh firma 'Felefunken. Tran zistor ma mezni kmitocet fe = 900 MHz a velmi malou vnitfni kapacitu Cbc (mensi nez 0,3 pf). Tranzistor je urben pro pracovni kmitocty v rozmezi 5 az 900 MHz v selcktivnich nebo sirokopasmov^ch zesilovacich bez neutralizace. Tranzistor BFY88 ma v pracovnim bodu f/ce = 20 V, 7c = 1,5 ma a pfi kmitoctu 800 MHz vykonov^ zesileni 14 db pfi sumovem cisle 6,5 db, v pracovnim bodu C/ce = 15 V, /c == = 1 ma a pri kmitoctu 200 MHz je vykonov zesileni 20 db pfi sumovem cisle 3,5, db. Tranzistor BFY88 je v normalizovanem pouzdre TO-18. -Mi-
Ing. Milan Stanek, CSc. Mustkova stabilizace pracovmho bodu tranzistoru je jednodiichd a levna. ^yetsovdnim stability pracovmho bodu vsak klesa vykonova ucinnost. Vvadlm proto nektere informativm vztahy, ktere mohou byt voditkem pfi navrhu stabilizacnich obvodii.' Cinitel stabilizace S je definovan jako pomer zmeny kolektorov^ho proud u tranzistoru ke zmene zbytkoveho proudu kolektoru /co, kterou byla zmena' kolektoroveho proudu zpusobena. Pro zapojem podle obr. 1 je: Ale Re + (Ri R2) d/co Re Hr (1 a) (#1 It #2) 1 kde a je proudovy zesilovaci cinitel tranzistoru. Zavislost cinitele stabilizace na zatezovacim odporu Rc se vetsinou nebere.v uvahu. Pro a 1 a Re ««(Ri R2)} coz je obvykle splneno, dostaneme priblizny vztah: * c : (Ri ll R*) S~~ Re kde symbol vyjadfuje paralelni kombinaci uvedenych odporu. Presnost tohoto vzsahu kies a, je-li za. danych podminek cinitel stabiliz_ace blizky jedne (minimalni mozna hodriota, kter&- je z hlediska stabilizace nejpfiznivejsi) nebo blizky j- (maximalm, nejme- ne prizniva hodnota). S touto vybradou musime brat i vsecliny dalsi tivahy. Obr. L Mustkova stabilizace tranzistoru Abychom urcili vykonovou ucinnost tranzistoroveho zesilovace ve smyslu nasich uvah, budeme povazovat vykon rozptyleny v tranzistoru a jeho kolektorovd zatezi, za uziteeny, vykon /\, rozptyleny v odporech R\i R2 a Rvi za ztratovy. Vykonova ucinnost yp bude rovna pomeru uzitecndho vykonu k celkovemu pnkonu. Podobne definujeme cinitel. napefcv6ho vyuziti yu jako pomer napeti na tranzistoru a zatezi k celkovdmu napajecimii napeti a cinitel proudoveho vyuziti yi jako pomer kolektorovdho proudu tranzistoru k proudu, ktery' tranzistorovy zesilovac odebira ze zdroje. Zanedbame-li proud baze a ubytek napeti mezi bazi- a emitorem. tranzisto ru, dostaneme: " ' ut yv = Ub Ri + Rz m Y yv = /c Ri Ib /?e + Ri 5 Pt Utlc Pn = Unin r Cinitel napet oveho i proudoveho vyuziti. bude vzdy vetsi nez vykonova ucinnost. Vsechny tyto tri veliciny budou mensi nez 1. Zvolime-li jako vychozi hodnoty oba cinitcle vyuziti, muzerae jednotliv odpory urcit ze vztahu:. Cinitel jako: s== R1 - Rz y u -r2 '-yv* y*. 1 - yi Re stabilizace muzeme vyjadrit (Ri II ^2) Re yp ~y u 1-7}i _ 1 -rfi Vidime, ze cinitel stabilizace neniuzeme libovolne zmen^ovat, aniz by neklesala i vykonova ucinnost zesilovace. Rychlou orientaci umozni graf na obr. 2. Carkovane zakresleny pripad vychazi ze zvolenehos = 8 a iji = 90 %. Lze ovsem vyjit i z kterychkoli jiny'ch dvou velicin. V uvedenem prfpade mu zeme cist z grafu: " yv = 90 %, yv ^80%. Zvolime-li Re =0,5 k l, muzeme podle uvedenych vzorcu urcit, ze R2 = = 4,5 kq, Ri = 4,1 ko. Obvykle zndme napeti napajeciho zdroje C/bat a pozadovany kolektorovy proud tranzistoru /c. Odpory Re,. Ri a R2 muzeme pak urcit ze vztahu: Re = (1 - yv), R1.= R* = ^bat yi i yv r-, /c 1 - yi Ub&t ~7T (i-w) 1 - yv Kdybychom pozadovali opet S 8, zvolili yi == 90 %, presneji urcili, zc) yv 91 % a,yp = 82 %, meli k dispozici napajeci zdroj o napeti = 9 V a pozadovali, aby tekl kolektorovy proud Ic = 1 ma, dostali bychom: Re =810 a, Ri raz 7,3 kq, R2 720 Q. Ponevadz z hlediska vstupniho signalu jsou odpory R\ a R2 zapojeny paralel;- ne ke vstupu tranzistoru, doslo by pri pouziti odporu tech to hodnot ke zna ndmu ubytku vstupniho proudu. Paralelni kombinaci odporu Ri a R2 muzeme vyjadritj'ako: * j j : / (Ri II /?«) = 'dj *(itriv): 7 ; Velky odpor (Ri R2) dostaneme, *. budeme-li pfi danem ciniteli stabilizace volit co nejmensi napet ov^ vyuziti, ovsem tak, aby mezi kolektorem a emitorem tranzistoru bylo napeti postacu- jici k jeho uspokojivd cinnosti pri darid amplitude zesilovan^ho signalu. Zvo-, lime-li napr. yv~ 50 %, muzeme pro S = 8 z grafu pfecist, ze yi ~ 94 % a?jp = 47%. Pro nezmenen6 Z/t,at =-9 V a /c- = = 1mA dostaneme : ( - Re == 4,5 kq^ Ri 72 kq, R2 =: 72 kq. To je ovsem z hlediska ubytku vstup-. niho : signalovehfc) proudu mnohem vyhodnejsi nez pfedchdzejici volba. Z v^kladu je patrno, ze pfi pozadovan6 stabilite pracovniho bodu je i ucin nost zesilovace omezena. Konkr^tni provedeni je pak otazkou kompromisu mezi pozadavky na stabilitu, ucinnost a dynamiku. Vyhodnejsich vlastnosti lze dosahnout pouzitim teplotne zavislych odporu, kter6 jsou ovsem drazsi a m6ne dostupne nez odpory bezn. * * * ihavici napeti pro nf zesilovac Pfi stavbe elektronkovych nf predzcsilovacu i jinych pristroju, u nichz potrebujeme ke zhaveni elektronek stejnosmerny proud, lze pouzit zapojeni podle obrazku. Je to vlastne regulovany zdroj. staleho,. mirne zvlnend:ho zhaviciho napeti, jehoz; velikost se s odberem turner nemeni. Kombinaci vykonov^ho tranzistoru a Zenerovy diody.dosahneme stalosti a takovdho vyhlazeni usm rnen^hp napeti, kter^ je jinak vzjiledem kj velkdmu -odberu proudu 5ri tak mal^rrl napeti velmi tezko dosaziteln^. 'Radio. Electronics c; lj 1961... -cha-
t VWLTOHMmetr Alois Riha, Josef Tauchmann. Je jiste mnoho amateru, ktefi maji nejaky univerzalni pfistroj pro mefeni stejnosmemych i stfidavych napul NejrozHfenejHm je Avomet, ktery vsak pro rrmohd mefeni nevyhovuje svym malym vnitfnim odporem (velke zatikeni mefeneho obvodu). Vysledek mefeni je potom chybny a nekterd mefeni nelze dilat v&bec. Proto jsme zhotovili k Avometu dopinek, ktery umolnuje mefeni stejnosmemych i stfidavych napeti a odporu s potfebnou pfesnostu Avomet pfi techto mefentch zustava pfepnut na stejnosmemy rozsah 1,2 V a celd obslttha se omezuje na ovlddani fepinace umisteneho na doplnku. Pfistroyje jeste doplnen indikadni zkousedkou kondenzatorti. Technicke udaje 1. Vstupni odpor: 20 MQ. 2. Rozsahy voltmetru:, a) stejnosmernd napdti:,3, 12, 60, 120, 300 a 1200 V, pfesnost: 3 %. b) stridava napeti s pouzitim soridy: 3, 12, 60, 120 a 300 V, pfesnost: * 5 a2 10 % (v zavislosti na kmitodtu). S vf sondou je rozsah max. 50 V. 3. Rozsah ohmmetru: 5 a2 50"MX2; dildi rozsahy pro stredni vychylky rudkyrt 102,,105 a 10* ft, pfes nost: 5 %, 4. Osazeni: 6CC42, KA220/05, v sonde, 6B31, 3NN41. 5. Napdjeni: 220 V/50 Hz. 6. Rozmdry: 120 X 200 X 70 mm. rit 9 H-JJ 1! 5k 3. i j i T i ] fe I Obr. 1. Schema vf sandy s germaniovou diodou ; / 1 l Popis zapojeni Mefeni napeti se phvadi na vstupni svorky oznacene mezi nimi2 je odporovy delic Ri az R?. Odbocky delice jsou zapojehy na kontakty prepinace. Z neho se napeti pf ivadi na prvni mrizku elektronky 6GC42, ktera pracuje jako katodovy sledovac v mustkovdm zapojeni. Je mozndpouiit i jinou elektronku s dostatecnou strmosti. V anodovdm obvodu je potenciometr Pi, ktery slouzi k nastaveni nuly (ph mefeni napeti i odporu). Napdti z katodovych odporo R12 a Pi 3 se priv&di ha mefici svorky Avometu, prepnuteho na mefeni stejnosmemdho napeti, rozsah 1,2 V. Odpory Ri5, Rib a P2 slouzi k nastaveni pracovniho rezimu elektronky. Stupen je na pajen z jednoduchdho usmerhovace U\ stejnosmernym napetim' filtrovanym kondenzatorem C2. Pro mefeni odporu je napeti 6,3 V usmerneno usmernovacem a iiltrovino kondenzatorem Ci. Potenciometr P3 a odpor Ru, slouzi jako zatdz usmeraovace. Potenciometrem 12 H nastavujeme maxim&lm vychylku ( max. ohm ) pri mefeni odporu. Y sdrii se zdrojem usmernendho naped je odporovy normil a mefeny odpor Rx. Pfistroj je doplnen indikacni zkouseckou kondenzatoru, kterou tvori doutnavka Dt. Odpor Rat zvolime podle. pouzitd doutnavky (nekterd druhy fnaji jiz odpor vestaven v patici). Odporem Rat lzc ovlivnit pocatek rozsahu pro mefeni kodenzatorh. Pfi zkouseni elektrolytick^ch kondenzatorh je tfeba dodr et polaritu. Pfistroj je jeste doplnen sondami pro mefeni stfidavych napeti. Sonda.s roz-. (sahem do 300 V je osazena dvojitou diodou s oddelenymi katodami 6B31. Pouziva se vlastni kompenzace nabehov6ho proudu diody. Druha sonda umoznuje mefeni stfidavych napeti do 50 V o vysok&n kmitoctu (radudesitek MHz). Je osazena diodou 3NN41. Oclpor Rw je treba najit zkusmo (zavisi na jakosti diody). ^ Konstrukce pristroje Pfistroj je postaven na desce z texgumoidu o rozmerech 120 x 200 mm a tloust ce 4 mm. K desce jsou prichyceny vsechny potfebn^ soucisti. Pri rozmisfovani soucdsti je treba dbat, * aby sit ovy transformator nebo elektronka nezahfivaly obvody vstupniho delice, Odpory Ri az R11 musi byt presn6, protoze na nich zavisi pfesnost mefeni. Sifovy transformator je zhotoven amatarsky, prurez jadra je' asi 5,25 cm2. Jako usmernovac Ui slouzi selen (je mozn^.pouzit i diodu KA 220/05). Selen pro usmernovac Ui musi mit prumer alespon 50 mm (vzhledem k prvnimu odporov^mu normalu). I'kdyz pfi stavbe nebudou pfesne dodrseny hodnoty odporu, musi byt dodrzen jejich pomer, aby se stupnice pfi jednotlivych rozsazich kryla. U jednoho vzorku je stupnice pro mefeni odporu nakreslena primo na stupnici Avometu, u druheho je vyryta do umaplexov6 desticky dust6 1 mm, ktera je prilozena na kryci sklo stupnice Avometu. Stupnice m& uprostred 7, ostatnx hodnoty vlevo a vpravo^od 1 musime ocejchovat ^podle pfesnych odporu (sta i.nekolik bodu). Stfedni ; vychylka rudky (1) odpovida pouzitym normalum a u prepinace je vzdy pripsan nasobitei (102az 106). Prepinad je.desetipolohovy se' dvema segmenty. Hfidel potenciometru Pz neni vyveden na celni desku. Uvedeni do chodu Pred zapnutim 2kontrolujeme spravnost zapojeni, odpojime bezec potenciometru P% od kostry a prepinad prepneme na nejvyssi napet ovy rozsah. Pripojime Avomet (stejnosmerny, roz sah 1,2 V) a potenciometrem Pi X,nula ) nastavime nulu. M^e se stdt, ze nesoumernosti obou systdmu elek tronky nebude moznd nulu nastavit. Tuto zavadu odstranime zafazehim pridavndho odporu na jednu nebo druhou stranu potenciometru Pi. Hod-
notu odporu je treba vyzkouset. Snazime se, aby nula byla zhruba uprostred drahy potenciometru Pi.* Pak pfipojime bezec potenciometru Pi na kostru a na vstupni svorky pfipojime nap tt znam6 velikosti.' Na toto napeti sefidime udaj rucky (pomoci P2). Stejnym zpusobem vyzkou- Sime pristroj na vsech rozsazich, cimz provefime spravnost delice. Nebucfte prekvapeni tim, ze pfi prepnuti na nejnizsi rozsah bude voltmetr reagovat na priblizeni ruky; tento jev zmizi po pri- v pojeni merendho napetb Dva vzorky tohoto pristroje jsou jiz delsi dobu v provozu a pracuji bez zdvad. Literatura Kolektiv: Amatdrska radiotechnika - II. dil. Praha: Nase vojsko 1954. Amat6rskd radio 8/59; 1/63; 8/66. /l/ 00/ Umggimgl Akecift OkSSf* jobvod, ktery je v tranzistorov^m superhetu AM/FM; vyrobku fy, VEB Stern-Radio Rochlitz (NDR), je natolik zajimavy, ze stoji za vyzkouseni, at! jiz pri stavbe noveho nebo uprave tovdrniho pnjimace. Celkovd schema superhetii Stem 3 bylo publikovano v. [lpa popisovany obvod je na obr. 1. V podstate jde o vyiiziti prvniho tranzistoru VKV dilu jako pfedzesilovace pri prijmu AM. Signal zachyceny feritovou antdnou jde z jejiho vazebniho vinuti 1 pres oddelovaci kondenzdtor C23 na bazl tranzistoru Ti (prvni tranzistor / VKV dilu) a po zesileni z jeho kolektoru (z kolektorov^ho pracovnihoj odporu Rq) na bazi tranzistoru T3 (kmitajici sme- Sovac pro AM). Odpor (na nemd je navinuta vf tlumivka) spolu s odporem Rq a kondenzatorem C20 tvori filtracm obvod pfo/odstran ni nezddoucich vazeb. Pfedpeti tranzistoru Ti je stejne jako predpeti prvniho mf tranzistom fizeno A VC, ovsem jen pfi pfijmu AM. Vysledkem je mnohem lepsi ucinnost AVG, nez byvd u podobnych prijimacd obvykla.- Kondenzdtor C3 uzemnuje bdzi Ti pro kmitofity v oblasti VKV. Pro kmitocty v rozsahu 0,1 az 12 MHz neni velkou prekazkou- - jeho kapacita VKV. dtl * Miroslav Vfelar je maid. Ani civky 12 a 13 nebrani pruchodu tech to kmitoctu, z jejichz hlediska lze * 12 a 13 povazovat za zkrat. Kondenzatory Csya C? neni treba brat pfi pfijmu AM v uvahu pro jejich malou kapacitu. Civka 9 spolu s kondenzdtorem C32 tvofi mf odlacfovac pro AM. Odpor R\ napomdhd stabilizaci pracovniho bodu tranzistoru Ti a kon denzdtor Ci uzemnuje jeho emitor (pro AM), popf. studeny ' konec vstupniho iaden^ho obvodu (pro FM.) Tranzistor tedy pracuje v obou. pripadech jako vf zesilovac - pro VKV se spolecnou bdzi, pro ostatni rozsahy se spolecnym emitorem. Pri prijmu AM je tedy mezi ferito vou antenou a smesoyacem odporove vazany predzesilovac:. ~ Citlivost pfijimafie tim znatelne stoupne. Cely obvod( je velmi jednoduchy a obsahuje inalo soucdstek, takze se vyplati vyzkouset jej i u tovarne vyrdbenych prijimacu podobneho typu, u nds napr. u typu Akcerit (Havana), Monika i jinych prijimacu z dovozu. U pfijimate Akcent je nejvyhodnejsi tato dprava: kondenzator C3 (470 'pf), uzemnujici bazi prvniho tranzistoru VKV dilu, zmensime na takovou kapa citu, pfi niz 'neni pokles citlivosti na VKV pfilis znacny. Ve vetsine pripadu I vyhovi kapacita 120 az 270 pf. Dale prerusime zemnici spoj mezi Z4 a kladnym polem napajeciho napeti pro VKV. I dil a studeny konec civky 4 spojime se I zemi pres odpor vhodn6 velikosti, k nemuz paralelne pfipojime kondenzdtor. priblizne stejn^ kapacity, jakou md kon denzdtor na mist6 pdvodniho C3. Ladici kondenzdtor, C4 a trimr C5 zdstanou : lizemneny pfimo. Zm^rime napeti v ech tfi elektrod tranzistoru Ti a jeho kolektorovy proud (pfed upravou). Velikost odporu, vlozen6ho mezi civku 4 a'zem, volime v rozmezi 1 az 2 kd. Pak zmenou horniho odporu v delici pro.;na- ^ pajeni bdze Ti 'nastavinie pracovni bod tranzistoru tak, aby se co nejvice blizil puvodnimm Odpor, ktery pro nastaveni pouzijeme, je oznacen R% a jeho puvodni hodnota je 5,6 kq. Takto upraveny VKV dil vyzkousime v provozu - jeho citlivost by se nemela zmengit. V. nekterych pfipadech budevhodnd doladit ob vod 4, C5, Ce. Pracuje-li pfijimac na roz- sahu VKV alespon pfiblizne stejn6 jako pfed upravou, muzeme pokra6o/vat. Nejdfive musime pfijimac doplnit o jeden dvoupolohovy jednopolovy prepinac, umisteny co nejblize k VKV dilu a dobfe stineny. Na Jeho stfedni vyvod pfipojime kondenzator C33, vedouci ** k bazi T3 (kmitajici srhesovac.pro 'AM), ktery jsme pfedtim odpojili od1 pfepina e rozsahu (kontaktry 5, 6, 7, 8), Na je'den krajni vyvod pfipojime vyvod od kondenzdtorb Cie, C17 (1., mf transformdtor pro VKV) a na druhy privod od studen^ho konce civky 4. Spojend. kontakty pfepinace rozsahu 5, 6 a 7 (nikoli 8) pfipojime pfes oddelovaci kon- * denzdtpr o kapacite asi 10-az 20 nf na bdzi prvniho tranzistoru VKV dilu. Signdl bude tedy po upravg obvodfi pri pfijrnu AM postupovat takto: z vazebniho vinuti feritov^ ant^ny pfes pfepinac rozsahu a kondenzdtor v bazi Ti a po zesileni z kolektoru (po prdchodu civkou 4) napfidanyprepinac, zneho, pres kondenzdtor C33 na bdzi Tg. Odtud pokracuje obvyklou cestou k detekci. Pfi pfijmu na rozsahu VKV pracuje pfijimac stejnym zpusobem jako pfed^ upravou. Nesmime vsak pfi pfepnuti", z pfijmu AM na FM zapomenout prepnout takd pfidany pfepinac. Mdme-li^ dostatek mechanickd zrucnosti, je moznd^ upravit pfepinac tak, aby se prepinal soucasne s hlavnim pfepinacem rozsahu. Literatura: AVCie-^Rg, neozna en& dvkav kolektoru Tt j'ez.13. ibsntakty oznaien^ DV maji b^t propojeny) [1] Radio und Fernsehen 7/1963,,str. 196. v ' [-2] Amatfekd radio 10/1965, stro20 a 2 T. [3] Amatdrskd radio 8/1966,' str. 16 a 17.
V&askranna poumdnf, Inz. Pavel Mihalka rda Fotorele je oblubenymyautomatizacnym prvkom a to ako pre svoje pocetne aplikacne mo nosti, tak atrakiivny charakter cinnosti. Hod sa o nom naplsaly knihy a bolo uverejnenych mnoho Bankov v casopisoch, predsa sa objavuju nevhodne zapojenia, ktore u vyvoj prekonal. Neodborne navrhnuty obvod s fotorele md iakuto koncepciu: elektricky signal sa v niekolkostupnovom \zosilnovaci zosilni, v koncovofn stupnije zapojene elektromechanicki rele, ktore svojimi kontaktami ovlada vonkajsi obvod. Taketo riesenie nevyhovuje poliadavkam istej prevadzky (kolisanie nuly jednosmemych zosilnovacov), dlhodobej zivotnosti (kontakty sa pozvolne priblizuju, cim dochddza kaskreniu a ich opalovaniu) a minimdlnych finanbnych ndkladov na ich vyrobu. V tom to clanku je popi'sane riesenie dnes ui temer standardnd, ktor uvedend.nedostatky nema a ktor autor vyskusal. Fotorele moze pracovat ako pri slabom, tak silnom osvetleni. Hodnota osvetlenia, pri ktorej ma rel zopnuf, je spojite nastavitelna. Reid sa da usposobit tak, ze reaguje ako na pomald, tak rychle. zmeny svetelneho toku. 1 Princip cinnosti je nasledovny (obr. 1): zmeny svetelneho toku sa prvkom* citlivym na svetlo Rf menia na elektricky signal. Ten to je zosilhovacom Z zosilneny a budi vykyvny obvod VO, na vystupe ktordho je zapojene vlastne reld Rl. * X)br. L Blokove schema fotorele Fotoelektricky snimac Ucelom snimaca je premena svetelnej.energie na energiu elektricku. Pouzivaju sa dva druhy fotosenzi tivnych prvkov, jednak aktivne (hradlovd clanky sele* novd, kremikovd),, jednak pasivne (fotoodporo've diody a fotoodpory). Prve nepotrebuju pomocny napajaci zdroj (same su generatormi), druhe ano. Nev^hoda poslednfeh je vyvazena inymi, prednosfami, ako vaclou citlivost ou a stalost ou, ndensou sotrvacnost ou a obycajne nizlou cenou. Oba prvky* patria do skupiny polovodicov. Zameriame sa na pasivne snimace. U fotoodporovych diod zapojenych v zavernom smere zdvisi zbytkovy prud od fyzik&lnych podmienok, ktorym'je priechod vystaveny (svetlo, teplo, tlak, magnetickd a elektricke pole atcf.). Fotoodpory menia sv6j odpor priblizne lineame s osvetlenfm, Za tmy je ich odpor velk^,,u cs.. vyrobkov typu WK 650 35 asi 1 MO, pri silnom osvetleni klesne radove, na 100 n. Maximalny prikon, ktory sa z nich moze vyziarif vo forme tepla, je ridove mw. Na zaklade tychto a) b) Obr. 3. Emitorovy sledovac a jeho nahradne schema _ ' ^ \ udajov mozeme urcit? napajacie napatie Uq. V nasom pripade sme zvolili 20 V (obr. 2). Fotoodpor Rt s potenciometrom Pi tvoria delic napatia. V^stupn6 napatie Uvyst -zavisf od osvetlehia Rt. Pri vzrasta jucom osvetleni klesa spad na Rt a rastie dbytok aj na bezci potenciometra. Na vystup pripada z celkovej zmeny cast, ktor& sa da nastavit polohou bezca. Ak je bezec v hornej polohe, posobi na vystupe cel^ ubytok. Pomery sa skompli-, kuju pri prudovom zat azeni vystupu (z bezca potenciometra sa, odober prud iv). Pri malom prude iv vzhladom k celkovemu prudu ip (silne osvetlenie), chova sa snimac zo strany vystupnych svoriek 3, 4 ako zdroj prudu (velky vnutorny' odpor). Pri slabom osvetleni Rt, kedy iv je srovnatelny s ip, je vystupnapatie znacne men sie ako napatie naprazdno (zavisi nazat azi). Ak sa ma fotorele yybudit uz pri slabom osvetleni, musime volif hodnotu Pi velku, Zmeny svetelneho toku sa prakticky okamzite prejavia na vystupe snimaca, Snimac je schdpny prenasaf ako rychle, tak pomal zmeny, Niekedy sa ziada, aby jednordzov6 zdblesky, posobiace ako rulenie, sa nedostavali, alebo sa aspon obmedzovali na vystupe (blesky za tmy). V takom pripade preklenieme fotoodpor lankom Ri + Ci (obr. 2b.). Impedancne prisposobovaci cfen Svetelny vykon, ktory je snimacom premeneny, je umerny intenzite^ svetla a velkostiucinnej plochy Rt. Germaniove alebo fotoodporov^ diody teda nebudu vhodne pre nizku droven, osvetlenia, pretoze maju male okienka. Vyhodnejsie su fotoodpory zo sirniku kademnat ho (WK 650 35), ktord su k dostaniu na trhu. Ich aktivna plocha je vaclia a su preto citlivejsie. Snimac pracuje s najlepsou ucinnosfou (odovzdava do spotrebica maximalny vykon), ak jeho vndtomy odpor je rovny odporu zafaze. Z tohoto dovodu ako i preto, ze sveteln^ vykon je nepatrny, musi byt? za snimacom zaradeny prisposobovaci clen, emitorovy sledovac (obr. 3a). Ten sucasne plnf aj dlohu vykonov^ho zosilnovaca. Emito rovy sledovac napafove nezosilhuje, co v danom pripade neni na zavadu (obr. 3b). Mozeme ho pokladat* za zdroj pre ctalli stupen s malym vmitornym odporom. Vykyvny (klopny) obvod Gcelom obvodu je zabranit: pozvolnemu pritahovaniu kotvy rel6 a z toho plynucim spominanym nedostatkom. Chceme, aby*prud tekuci cievkou odrazu (relaxacne) sa znienil z minimalnej hodnoty i3min na maximalnu t3max pri danom odpore spotrebica (vinutie rel obr. 4). Ked teda napatie na vstupe vzrastie z nulovej hodnoty k «2Bmax,» tranzi?tor T2 je najprv uzavrety (odporom R$ tecie t3emax); potencial bodu a je skoro rovny potencialu zaporn6ho polu zdroja, to znamend, ze tranzistor Ts je otvo- reny a spad na R3 drzx zablokovany T%. Cele. napatie zdroja sa skonzumuje na zdfazi a* odporoch R$ a Rz. V okamihu, ked u2b = #2Bmax, zacne prud baze t*2b rast?, potencial bodu a stupa, Ts sa. zatvdra, ubytok na R3 klesa, rastie prud i*2b a tym i2c. Tymto vzajomnym ucinkom preklopi sa Tz.do nevodiv^ho stavu. Prud 1*30 klesne prak ticky na nulu. To ovsem plati za predpokladu, ze zdroj u2b je schopny dodavaif prud. Tranzistor Tz sa moze nachddzat; iba v dvoch stavoch (bistabilny): bud vedie, alebo je zablokovany (zapnuto-vypnuto). Ku preklopeniu z jedn^ho stavu do* druhdho musi zdroj odovzdavat" vykon, a to relativne. znacny.
Obr. 6. Bezkontaktne spinanie vonkajsieho obvodu Z opomenutia tohoto faktu pochadza vacsina nezdarov cinnosti obvodu. Obvod rel6 musf tiez vyhovovat urcit^m podmienkam. Ak zdroj svetla je ziarovka napajana striedav^m prudom, rele by chvelo, preto sa musi vinutie premostif kondenzatorom, resp. clankom Ra + Ci (obr. 5). ' Rychle zmeny prhdu (osvedenia) 13c 'kondenzator zkratuje, takze neprechadzaju cievkou rel6. Derivaciou prudovych pulzov vznikaju na indukcnosti napafove spicky, ktor sa scitaju s napatim Uq a mohli by^znicif tran- ^ zistor r3. Preto sa paralelne k cievke zapojuje este dioda D\ v zavernom smere, ktorej invcrznd napatie je trochu vyssie ako menovit napatie cievky rel6. Tato sa pulzami prerdza a chrani tranzistor. Koncovy stupen musi dodaf spinaci vykon, ktory u rele RP 80 je 240 mw. V chemickych prevadzkach, kde,sa prevadzkuje v agresivnom alebo vybusnom prostredi, pouzivaju sa hermetizovan alebo jazyckove rele. Kontaktn^ spinac sa moze nahradif bezkontaktnym (vy- -konovym tranzistorem (obr. 6). Kolektor T*3 je priamo spojeny s bazou T4 a podia priebehu prudu i3c sa ' otvara alebo zatvara T4. Spinany vykon spotrebica i?s je mens! lebo nanajvys rovny kolektorovej ztrate 7*4. Na miesto spinacieho prvku m6ze byt v kolektore zapojeny citaci prvok (elektromechanickd pocitadlo), potom vsak cleny Ri 4- Ci a R4 + Ci vynechame. Celkove zapojenie fotorele je na.obr. 7. Vidime, ze je slozen6 z prvkov,. ktor6 boly jednotlivo presetren^ a preto.nepotrebuje hlbsi vyklad. Potenciometrom 3,3 kq* nastavuje si spinaci prud reld. Na kontakty a-a, b-b sa zapojuju vonkajsie okruhy. Ak je rel6 v prevadzke so silnejsim osvetlenim, moze sa oddelovaci stupen vynechat. Rozpis suciastok. Odpory su 0,125 W, kondenzator Ci je na 25 V, C2 na 15 V. Potenciometre su miniaturnd trimry 0,125 W, Suciastky su namontovane na montaznych dostickach. Vyvody su vyvedene na Iamavej svorkovnicke. Fotoodpor je zabudovany do dveroveho priezoru (kukatka). Kryt je z vypredajn^ho materialu, da sa vsak pouzii: aj kryt z plastickej hmoty (rele ZPA). t ' Zdroj napatia U0 Potrebnu elektricku energiu moze fotorele cerpat? z bat6rie, akumulatora alebo z usmerhovaca, ktor^ho napatie ma byt! stabilizovan6. Odobera sa prud asi 22 az 25 ma pri 20 V. Prikon zdroja je teda 0,44 az 0,50 W. Pouzitelnost Fotorele ma sirok6 uplatnenie. Stre-, tavame sa s nim velmi casto ako s ochraanym prvkom, pouziva sa k regulacii, pri merani, moze tvoril sucasl? elektrickej vyzbroje auta, da sa ho pouzit pre reklamn^ ucely, vo vyrobe pocita kusy, vypina svetlo (vykladn^ skrine, skleniky, verejne osvetlenie), otvara dvere (automaticky vratnik hotelov, garazi atd). Moze pracovat! v roznych rezimoch, a to pri nizkej aj vyssej urovni osvetlenia (od 20 luxov nahor). ijroveh osvetlenia, pri ktorej ma rel^ spinat, dd sa spojite nastavit. Fotorel6 pouziva klopny obvod a preklapa sa ako pri pomalych. tak rychlych zmenach sveteln^ho toku. Sylvius Schmalz 'WcutJLcuoC' V casopise Radio und Femsehen 12 a 13/1965 referoval dipt. ing. R. Hannawald 0,vysledcich vyvoje stereodekoderu St D4li. Autor se v obou clancich zameruje hlavne na vysledky mereni a zkoulek, tak e jeho referdt neni 'stavebnim navodem. Dekoder jsem postavil s nekterymi obmenami a dosahl jsem pfekvapujicich vysledku. Jednotka, byla namontovdna do upraveneho prijtnvace Variace (popis upravy byl v AR 2/67). Funkce a popis zapojent Nizkofrekvencni signal z pomerov6ho detektoru prijimade prichazi na svorku 4 dekod^ru. Signal upln6 stereofonni smesi prochdzi pak pres oddelovaci konden zator C7 a pres linearizadni odpor Ri na bazi tranzistoru prvniho stupne. 7: je zapojen jako emitorovy sledovac, takze na jeho emitoru se objevi vsechny slozky stereofonni smesi krome pilotniho kmitoctu 19 khz, o jehoz oddeleni se stara obvod Li, Ci, C% - naladeny prave na 19 khz. Kmitoctov6 spektrum ziskan6 na emitoru Ti se odvadi pfirrio do stredu civky Ls, takze spolu s obnovenou pomochou nosnou 38 khz vytvori na diodach f>3j O4 a Z)s, De nizkofrekvenc ni signaly LaP. Ziskani pomocne nosn6 38 khz kde je zesilen. Obvod C3, C4 je naladen na kmitoctu 19 khz do rezonance. Z odbocky tohoto obvodu se odebira zesileny pilotni kmitocet 19 khz pres oddelovaci kapacitu C12' na diodovy zdvojovac kmitoctu. Zdvojeny kmitocet 19 khz, tedy 38 khz, se nakmit&va na rezonanenim obvodu Z3) C5, odkud je pfes oddelovaci kondenzator C28 buzen stupen s tranzistorem 73. Zesileny kmi tocet 38 khz se nakmitavi na rezonane nim. obvodu La, Ce, ktery je indukene vazan s dvojitym vazebnim vinutim 5. Z obou koncu vinuti 5 se odebird znovu ziskana pomocna nosnd 38 khz do dio-. dov^ho prepinace. - Automaticky pfepina6 mono-stereo tvofi diody D1, >2, b spolu s celym stupnem tranzistoru 73. Za nepritomnosti pilotniho kmitoctu 19 khz na vstupu dekoddru dostdvaji diody Di a. D2 mirn6 predpeti v nepropustnem smeru, takze nereaguji ^na slab^ signal 19 khz, ani na sum, Pri buzeni signalerm 19 khz (s urihtou urovni) zacnou diody >1 a >2 pilotni kmitocet zdvojovat. Je / Rezonancni obvod Li, Ci, C2, pfipo-, jeny ke kolektoru tranzistoru' 7i, vybira ze stereofonni smesi pilotni kmitocet 19 khz. Z odbocky trimru f?4 se pilotni kmitocet vede na bizi tranzistoru T2, Obr. 1. Celkovy pohled na dekoder
zrejmd, ie jako zdvojovad zacnou diody pracovat teprve pri pfijmu hodnotndho stereofonniho signalu, takze se nestane, ze by se dekoddr uvedl v cinnost ph zasum lych a nehodnotnych signalech. V takovdm pripade dodava dekoddr na obou v^stupech (vlivem stejnosmerrteho pfedpeti diod pfepinace) kvalitni mono-. fonni signal. Pri bezndurovni buzeni diod Di a D% zacne stupeh s tranzistorem T3 zesilovat, kmitocet 38 khz, dim se zesilena pomocnd nosna dostane _pres vinuti La a Lz na demodulator. Prestoupi-li vsak napeti o kmitoctu 38 khz urcitou velikost, nepripustnou pro dobrou funkci diodovdho pfepinade, otevfe se dioda Di a usmernenym napetim z obvodu La, C$ zacne potlacovat zesileni stupne T3 a soucasne zatlumovat obvod L4, Ce* ' Tim se vytvari stabilizace vystupni urovne.pomocnd nosnd na obvodu La, Ce a tedy i L5.. Diody Dz a D9 slouzi jako. detektor nosne 38 khz pro potreby indikace ste-. reofonmho pfijmu. Stejnosmernd napeti na,svorce 11 je ash -20 V (proti zemi). a je urceno pro buzeni jednd.vysece indikdtoru EM83. 'Elektronka EM83 je jiz v prijimadi a jeji druha svetelna vysec slouzi jako ukazatel vyladeni. Za zminku stoji jeste 1 obvod mezi f svorkami 2 a 3 na vstupu jednotky. Pomerovy detektor prijimace ma mit v oblasti kmitoctu od 20 Hz do 53 khz velmi stal6 vystupni napeti, coz se stava zfidka. Uz pouhy poldeso 1 az 2 db na kmitoctu 53 khz zpusobuje nesoumernost slozky L~P,tj. dvou postranhich 'pasem pomocnd nosnd (23 az 37,980 khz a 38,020 az 53 khz). Vysledkem je spatna detekce tohoto pasma se zvetsenymi 'preslechy a 'moznosti zkresleni. Clen 7?26, C27, /?27 odstranuje tuto ne- *snaz (nastavenlm trimru /?2e)* Kondenzatory p25.a C26 slouzi k odddleni stejnosmerndho napeti. Pri pouhti tohoto korekcniho clenu propojime svorky 3 a 4 a signal z pfijimace pripojime na svorku 2. - Na svorkach 8 a 70. jsou oddelend sig- /naly levdho a.pravdho kanalu.. Vsechny tfi stupne dekoddru- jsou dokonale stabilizovdny velkymi odpory. Obvod L\y Ci, Ca.musi mit co nejvetsi. jakost Obvod L2, Cz, C4 nema tak ostrou rezonancni krivku jako prvni.. obvod. Obvody Lz, Cz a La, Ce jsou za provozu znadne tlumeny a proto neni treba pri jejich v^robd brdt zfetel. na prilisnou jakost: Q,..-. \. Trimr R4 ma vliv na nastaveni pra- ( hovd citlivosti pristroje vuci 19 khz na vstupu. Nejvyssi citlivost (Ra napino) je asi 50 az 100 mv signalu 19 khz ria vstupu. Trimr i?4 ma vliv takd na velikost preslechu.. ' Konstrukce Pristroj je postaven na cuprextitovd desticce tlousfky 3 mm o rozmerech 120 X 180 mm. Celkov^ pohled je,na obr. 1. Plosny spoj je zhotoven metodou delicich 6ar-s pouzitim lepici pasky pred leptanim. VSechny soucastky jsou tuzemskd vyroby a jsou na trhu. Potize asi budou s opatrovanim trimru 150 pf (C2 a C4). Jde o plochy keramicky typ. / Diody D$ a D9 mobou byt i jin6ho typu. Dioda Z)? musi mit co nejmen^i odpor v propustndm smeru. Pro'dobrou^ iinnost dekoddru a soucasne *dobrd potlaceni zbytku pilotniho kmitoctu 19 a pomocne nosnd 38 khz je nutnd parovat diody D\ a D% i D3, Da a >s, De; (Proto jsem volil typy GA206, kter6 lze koupit parovand.) * Udaje vsech civek jsou v tab. 1. Upozorhuji, ze pocty zdvitu 'nevychazeji na kazd6m jadru stejne. V tabulce jsou udaje, jak vysly v m6m pripade - kostricky civek jsou z plasticke hmoty, jadra jsou feritova, tvaru E,'vzdy dve proti sobe. ' Vinuti Lz a L$ vineme na navijecce tak, ze ukladame dva draty soucasne (bifildme). Az pocitadlo ukdze 72 zavitu (52 zavitu), zakoncime civku a spojime zacdtek prvni poloviny civky s koncem ' druh6; tento spoj zustane u,civky L&. U civky Lz je treba pouzit obe poloviny vinuti galvanicky oddelend. Podrobnosti o pouzitdm feritovdm materialu jsou VI1]. -. * ' ^ Uvedenf do ch^du K uvedeni do chodu je tfeba zdroj signdlu 19 khz a 38 khz s promenriym vystupnim napetim a zdroj stejnosmerndho napeti 0 az 200 V. Obr. 3.. Vystupni, napeti ria Lz jako funkce stejnosmemeko napeti na Ciz Po predbezndm naladeni obvody zapojime a prekontrolujeme vsechny spoje. Je tel bez buzeni pripojime na svorky 6 a 7 napajeci stejnosmem^ napeti (nejdfive asi 50 V) a merime; vsechny vysledky musi byt umern^ pouzitemu napeti. Je-li vsechno v porddku, zvysujeme napeti na 100 V, 150 V a nakonec' na 200 V s kladnym p61em na svorce 5. Nekterd napeti se nebudou presne shodovat s udaji v tabulce. Dbame jen na tor aby napeti baze kazdeho tranzistoru bylo vzdy o neco mensi nez napeti emitoru. Odpojime zdroj napeti a udelame tuto docasnou upravu; odpojime vyvod 1 civky Lz a spojime jej primo se zemi. Rozpojime odpory R12 a i?i3j civku La premostime odporem asi 5 kh. Takto upraveny celek pripojime. ke zdroji a pripojime generator nastaveny na 19 khz (vystupni napeti asi 120 mv). Trimry Ra a R^a jsou vytoceny napino. Na svorky 11 a 12 pripojime Avomet II (ss rozsah). Uz nyni ma indikator reagovat v^chylkou. Do rezonance ladime postupne nejdrive obvody pro 19 khz a potom obvod Lz pro 38 khz t (nejvetsi - vychylka meridla).' Je-li v echno nastaveno, o'dpojime odpor 5 kq od civky La a premostime jim vyvody 2 sl 3 civky L3. Pak pripo jime generdtor naladeny na 38 -khz pres kondenzdtor asi 0,1 [xf na bazi T3. Obvod La naladime; do rezonance na tomto kmitoctu. ^ Po naladeni vsech obvodu uvedeme dekod^r opet do puvodniho stavu. Po nastaveni vsech obvodti je moznd prekontrolovat prepinaci a omezovaci charakteristiku dekoddru..^ystupni na peti 38 khz na civce Lz jako funkci stejnosnterndho napeti na kondenzatoru / x / V ' Obr. 4. Gharakteristika diodoveho piepinace \. * mono-stereo Uvyst je napeti na kolektora Ts, LTVst je vstupnv t napeti 19 khz, 1 - zapnuti, 2 - vypnuti, 3 - bez automatiky (D, odpojena, RA na maximum) C13 ukazuje^obr. 3. Zdvislost vystupniho napeti 38 khz na vstupnim napeti 19 khz (vstup dekoddru) je na obr. 4. Upozorhuji, ze ani jedna krivka (obr. 3 a 4) se nebude-presn6 shodovat s na im pripadem, nebot tranzistory i diody pouzit6 v nasem pripade se lisr od'puvodnich. ' ' ^ Nakonec jednotku pripojime k detektoru prijimace pfi pokusn6m stereofonnim vysilani nekterd stanice. Ke svorkam 11 a 12 opet pripojime indikdtor a obvody Li\ Ci, C2 a Lz, Cz, Ca doladime na maximum. PFekontrolujeme znovu vsechna napeti v udanych bodech a nastavujeme dekoder na minimhlni pfeslechy: na vystup jednoho kanalu pri pojime zesilovad, zatizeny na vystupu reproduktorem. K reproduktoru pripojime voltmetr a cekame na vysilini tonu v jednom kanhle. Je-li nahodou pripojeny kariil bez signdlu, mdfime indikdtorem na vystupu zesilovace nezddouci preslech.
Jeho uroven se snazime potlacit zmenou Ri a Rz* (je-li v zapojeni) a nakonec rrrimym rozladenim Cz nebo Li z rezonance. Upozornuji, ze signal dodany antdnou musi byt siln^; jinak pri stereofonnim provozu uslysime sum, nebo dekod^r vubec na stereofonni provoz neprepne. Je samozfejme, ze pro dobrou &nnost cel ho zanzeni musi byt v pofddku celd cesta signdlu od ant6ny ai k detektoru. Dekod&r pracuje jiz radu mesicu v prijimaci Variace k pi hi xspokojenosti. K dispozici jsou zatim bohuzel jen rakouskd stanice. V dobe usporadani brnensk^ho veletrhu bylo mozn6 v Bme a okoli prijimat i pokusny porad vysilace instalovan^ho v arealu vystaviste. Odpory: Pouzite sou&sti. Rx 10k/0,05 W R9 - M68/0,25 W Rt - lok/0,05 W Rit~ MI/0,5 W /?, - 22k/0jl W Rlx - 82/0,05 W Rt -5k. Rix - 47k/0,05 W R, - 18k/0,l W Rl3-820/0,25 W R, - 5k6/0,l W Rxt - 39k/0,l W R7-68k/0,5 W R18-M75/0^5W Rs - 39k/0,l W Ru - 1 k8/0,05 W Civka h Indukcnost.Rl7 - Ml 2/0,5 W Rl9~ 1 M/0,05 W - R» ~ M33/0,05 W Rto- 1 M/0,03 W Rtl - M33/0,05 W Kondenzdtory: Ci - lk2 styrofiex Cx - 150 trimr Ct - lk2 styrofiex C4-150 trimr ; CB - lk2 styrofiex Ct - 2k4 styrofiex Cy -5M/25V CB -50M/6V C, - 10M/63 V C10-680 slida, Cn - 5M/12 V Cd - 5 M/12 V C - 5 M/6 V Cu ~ 5M/6 V Diody a tranzistory: Di; D, - parovani GA206; D,; D4 - parovane GA206; D#; X)4 - parovane GA206; D, - viz text (original GA721) >8;D#-6NN41 Ti. - 0C169 (origin^ - GF100) rt. - 0C169 (original - GF100) Tt 0C70 (original GC116) Literatura Udaje civekj feritovymi jddry /? - Ml /0,05 W. Ru ~ Ml/0,05 vw Ru - 4M7-47k R - Ml/0,05 W C - 5M/30 V Clt - M22/160 V C17 - M22/160 V C1# - Ml/160 V> C19 - Ml'/160 V 330 styrofiex Ctl - 330 styrofiex C«- lk C - 10k C - 5 M/25 V C - 5 M/25 V C*7-750 CM - Ml/160 V [1] Petrek, 7., Ing:: Feritov^ materialy, AR io/61. /. Pocet zdxntu Prumer drdtu [mm] Jddro Pozndmka Tab. 1 52 mh 285. 0,15 CuPH 4KO930 016 odboi. na 57. zivitti u \ 52 mh 285 0,15 CuPH 4KO930 016 '' odbod. na 41. zavitu q) t) fit Obr. 2. Ndhradni zapojeni vyskoveho ko rektoru a) rovnj prubeh, b) zd&razneni vysokjch kmitottti, c) potlaceni vysokych kmitottu U tnpasmov6ho korektoru to neni na zavadu, protoze dalsiho zdurazneru napr. vysek je mozn6,dosdhnout soutasn^m potlacenim nizkych a stfednich kmito- ^tu apod. Vzhledem k miniaturizaci, potrebn^ pri zdvojem korektoru pro stereofonni provoz, vychazi rozumny pocet poloh kolem cisla 8. U regulator^ hloubek a vysek je vhodn umisteni linearni polohy uprostfed. U regulace stfednich kmitoctu, kde nebyva poiadovdno velk6 zdurazneni,je treba zapojit vice poloh pro potlaceni. Hloubkovy korektor. se skidd a ze dvou d li6&: odporoveho a kapacitniho. Platf-li (obr. 1) \C Ri Cz Rz Ci 9 u 13,3 mh 2X72 0,15 CuPH- 4KO930 016 - vinuto bifil&me :u 7,08 mh 105' 0,15 CuPH 4K0930-^-016 vinuto na Ls 7 mh 2x52 0,15 CuPH 4KO930 016 vinuto bifilims Obr. 3. Zapojeni filtru ve sthdotonovem korektoru Vladimir Vlcek Korektory urcene k nejndrocnejstm prouozum se zpravidla konstruuji jako pasivni, vetsinou stupnove, aby bylo mozno'presne definovat kterykoli prdbeh, zejmena neutrdlrd, tj. lineami stav. Pozadavkem jsou dostatecne jemne skoky, aby se kmitottovy prubeh mohl menit bez rusiveho pusobenl i behem-provozu. Pozadovana zmena utlumu ovlddaneho pdsma kmitodtu byvd kolem 15 db, col Ize jeste realizovat jednoduchymi deny RC se smemici 6 dbjokt, anil by se korektory sousednich pdsem ovlivnovaly. Protoze z rozhlasove praxe je znamo, ze maximalni - uchem jeste postrehnutelna zmena - se pohybuje kolem 3 db, mivaji korektory 10 az 12 poloh pro kazd6 ovladan^ pdsmo. Za korektorem RC nisleduje linearm zesilovac ze ziskem rovnym zakladnimu utlumu korektoru. Zesilovac a korektor tak tvofi zcela samostatnou jednotku, kterou lze. zaradit kamkoli do zesilovaciho retezce, pokud je v tomto rru$te*dostatecna uro ven signilu vzhledem k/vlastnimu sumu zesilovace. Pro neprofesionalni ucely je pocet regulacnich poloh kolem 12 zbytecnf;; nekter krajnf polohy lze vynechat a tak6 je mozn^ volit skoky ponekud vetsi. Obr. 1. JZjednodusene zapojeni hloubkooeho korektoru je utlum tohoto delice kmito6tove nezdvisly a je 20. db. Pro dalsi vysvetleni staci si zapamatovat, ze impedance ka pacitniho delice, vzrusta na nizkych kmitoctech. Zmenou - delicfho pomeru RijRz lze tedy regulovat obsah nizkych kmitoctfi bez ovlivneni vyssich, ' pro kter6 je delic-ci/c2 dostatecne tvrd^. Vyshovy korektor. Na,rozdil od pfedchazejiciho je vyskovy korektor zapojen tak, ze se pri regulaci nemeni smernice kmitoctov^ charakteristiky; jeji strmost zustdvd konstantni a posouva se delici kmitocet. Tato uprava ma oproti za pojeni se stalym delicim kmitoctem nesporn6 vyhody. Jednou z nich je, ze reaktance pouzit^ch kondenzdtoru je na nizkych kmitoctech jiz tak vysoka,.ze je mozn6 sdruzit hloubkovy i vyskovy ko rektor bez obav, ze by dochdzelo k jak^mukoli vzajemnemu ovlivhovani, jak ^omu byva> u korektoru, kter i ve vys- Obr. 4. Skutecne blokove zapojeni stfedotonoveho korektoru 115
vy<;sich kmitoctu vlivem parazitnich kapacit zapojeni. Tuto kapacitu je treba vsak menijt od pripadu k pripadu.'komu hevadi pokles v nadzvukove casti spektra pri nastavem rovnbho prubehu korek toru, muze ji vynechat. Pouziti dalsiho delice pro neutralni ^polohu ma jeste jednu vyhodu: podstatne zmensuje prumernou vystupni impedanci korektoru, coz se velmi priznive projevi zvysenim pomeru signal/sum u nasledujiciho tranzistorov^ho zesilor vace. \ Spojeni korektoru Impedancni pomery jsou v obou castech korektoru-ve sdruzen6 hloubkove a vy kov casti a v casti stredotonov6 voleny tak, ze stredotonovou cast lze zapojit pfimo na vystup sdruzen^ jednotky. Takto sestaveny tripasmovy korektor ma zakladni utlum 40 db. Je nutne jej napajet ze zdroje signalu s malym vnitrnim odporem, nejldpe z emitorovbho sledovace. Vstupni odpor n sledujiciho zesilovace nema byt mensi nez 50 ko. Priklad velmi dobreho. ze silovace pro tento ucel je na obr. 7. Je ovsem mozn^ zapojit kazdou cast i zvlaitf, do ruznych mist zesilovaciho retezce. Pokud by se nekdo zrekl moznosti zduraznem strednich kmitoctu, muze vypustit cely zdurazniijici filtr (cerchovanou.carou oznacena cast na obr. 6) i s prislusnymi odpory delice. Korektor se tim podstatne zjednodusi. Stredotonovym korektorem je mozne doplnit i hotova zarizeni, ktera jiz maji Obr. 12. Charakteristiky pro extremni nastaveni regulacnich prvku: maximalni zduraznem ntzkych a vysokych kmitoctu a nejvetsi pollacenl strednich kmitoctu a o 'pacne nezavislou regulaci vysokych a nizkych trem) jsou na obr. 12. Vnitrni odpor gekmitoctu. Je to mozn6 za predpokladu, neratoru jinericiho kmitoctu je 100 ze utluni korektoru (20 db) se nahradi vystup korektoru je zatizen obvodem vhodn^m zesilovacem. * zesilovace z obr. 7. Na obr. 8, 9, 10 jsou prubehy celeho, Z mereni vyplyva, ze korektor splnuje tripasmoveho korektoru. Nemeren vysok6pozadavky. Pri zdvojeni je mimo-. prvky jsou vzdy v nulov poloze. Na r&dne vhodny^ pro stereofonni provoz, obr. 11 je kmitoctovy prubeh pro rovnou protoze zarucuje velmi dobry soubeh. charakteristiku. Prubehy pri dvou extr^mnich nastavenich. regulacnich. Literatura prvku (prvni krivka pro 'nejvetsi zdurazneni stredu a maximalni potlaceni Kovarik B.y Smetana C.: Korektory hloubek a vysek, druha pro opacny ex- Praha : SNTL 1965. V AR 7/66 jsme uvefejnili cldnek o akus- tickem pfizpusobeni poslechovych pros lord a jehd'vlivu na kvalitu reprodukce. J\fa <zadost ctendfu pfindsime nekolik podrobnejsich informaci o nejvhodnejsich dostupnych obklddovych materidlech. vzor 204 205 206 Obr. 1. Rozmisteni direk u jednotlivych druhu Akuplatu. (Tmava mista znaci dtrkovane casti; vzor 205je dirkovdn s rozteci 30 mm) Jaromir Folk ' Prodavaji se pod nazvy Akulit, Akuplat a Akubas a jsou to materialy vyrobene z lisovanych i nelisoyanych drevovlaknitych desek. Jsou vhodne dirkovany a slouzi k obkladani stropii' a sten. Ukolem obkladu je.: a) vyrovnani kmitoctovb zavislosti do by dozvuku na kmitoctu, b) zlepseni akustickeho klimatu a snizeni hluku v poslechovych. mistnostech. Dirkovani se oznacuje u obkladu Akulit takto:; typ E - prumer direk 4,5 mm, osova vzdalenost 10 mm, typ D ~ pnamer direk 6 mm, osova vzdalenost 30 mm, ^ typ C - pr&mer direk * 6 mm, osova vzdalenost 30 mm (dirkovdni je vsak v'diagonale). U obkladu Akuplat a Akubas je dir kovani jednotne, prumer direk je 4,5 mm, osova vzdalenost 15 mm. * Akulit Vyrabeji se typy Akulit E3, D3, C3, EK, DK3, CK3, ED3, El, Dl, Cl, a to - ve formatu 60 x 120 cm, jako doplnkovy 6p x 60 cm. Vlastni kazeta Akulit se sklada z nosnbho dreven6ho ramu (late 2x3 cm), z dirkovani horni celni desky, vyplne kazety a rubov^ kryci desky. Vypln kazety tvori vlozka ze sklenen^ch vlaken Itaver 12 a tenk^ polyetyl nov folie. Jako rubovi kryci deska se pouziv^. lisovana drevotriskova deska. Druhy se rozlisuji podle systemu dirkovani materialu na Iicov a rubove strane i na vyplni kazety. Celkova tloustka kazety je 3,8 cm. Soucinitel zvukov pohltivosti v difuznim poll pri ruznych kmitoctech jsou v tabulce. Plosna.vaha je 8 az 10 kg/m2. Tepelna vodivost pri stredni teplote 20 C je Obr.- 2. Rezy jednotlivymi druhy obkladovych materials (vrstvy odshora) : a) Akulit EK3: lisovana, dirkovand dfevovldknitd deska, typ E; vzduchova mezera: polyetylinovd folie; vlozka Itaver; polyetylenovajolie; lisovana dfevovldknita deska; f b) Akulit ED3: lisovana^ dirkovand dfevovldknitd deska, typ E; vzduchova mezera; polyetylenovd fdlie; vlozka Itaver; polyetylenovd folie; lisovana, dirkovand dfevovldknitd deskay typ D; c) Akuplat;. nelisovand dfevovldknita-deska. dirkovand do 80 % iloustky; d) Akubas) nelisovand dfevovldknita deska, dirkovand v cele tlouhce
0,042 kcal /m. h. G pro obklady typu E3, D3 a G3. Kvalita normovand v techhickych podminkach (TP) 89-49-60. Akuplat Akuplat je drcvotriskova nelisovand deska o v^robnich rozmerech 30 x 30 cm a tlousfce 1,5 cm. Akustickd vlast- nosti Akuplatu jsou dany dfrkovdnfm desek. Desky ^nejsou dirkovany v ce!6 tloustce, ale jen do hloubky 80 %, tj. asi 12 mm. Prumer direk je 4,5 mm. Vyrabeji se typy s ruznym poctem direk na pjose/ppdle nehoz se take jednotliv^ druhy Akuplatu oznacuji (Akuplat 100, 200, 400). Rozmisteni direk na plose jednotlivych druhd a vzoru je.na obr. 1. Soucinitel zvukove pohltivosti* v difuznim poli pri ruznych /kmitoctech je v tabulce. Plosna vaha je 3,5 kg/m2. Tepelnd vodivost ph stredni teplote 20 G je 0,038 kcal/rm. h. G. Kvalita normovana v. TP c. 693-49-61. Gena asi 21Kcs (maloobchodni) za 1 m2. Akubas Podobnym vyrobkem jako Akuplat je Akubas, dirkovani je vsak v cel6 tloust?- ce zakladniho materidlu. Vyrobni for mat je 30 x 30 cm. Dalsi tidaje^jsou stejn6 jako u Akuplatu. Dodava se takd jako Akubas 3, form&t 60 X 120 cm, tlousfka 4,5.cm. Soucinitel zvukovd pohltivosti pro Akubas nebyl dosud ve vyrobnim zavode zmeren, ani nejsou zndmy nekter^ dalsi podrobnosti. Povrchova uprava Vsechny obklady jsou opatreny bilym zakladnim naterem, na ktery je mozn nandst dalsi. Nejvhodnejsi je resit celkovou barevnost mistnosti nebo obje:ktu az po namontovani. K povrcbovd uprave se voli naterovd hmoty bez lesku a emulzni barvy, latex, strikaci tmel nebo. Oznaieni obkladu SouCinitel zvukovi pohltivosti a v difuznim poli pfi ruznych kmitoctech, Kmitocet > [Hz] _ * 125 250 500 1000 : ' 2000 v 4000 8000 Akulit E3 0,07 0,35 0,60 0,91 0,73 0,52 0,52 Akulit D3 0,04 0,44 0,79 0,49 0,20 0,15 0,15 Akulit CE 0,11 0,37, 0,78 0,84 0,40-0,30 ' 0,19" Akulit EK3*) 0^9 034 0,56 0,96 0,77 0,55 0,67 Akulit CK3*) - 0,60 034 0,61 0,84 0,44 0,29 0,40 Akulit DK3*) 0,46 031 6,70 0,61 0,24 0,16 0,23 Akulit ED3*) 0,61 039. 0,71. 0,81 0,83 038 0,71 Akulit CD3*) 0,50 0,56 0,78 0,84 039 030 035 Akulit El *) 0,45 / 030, 038 0,73 0,95 0,80 0,65 Akulit Dl*)) 0,61 035, 0,60 " 0,75 0,35 ^ 0,22 v 0,25 Akulit Cl*) 0,45 0,48 038 0,78 0,70 0,36 0,32 Akuplat 400 0,05 0,2! 0,55 0,72 0,78 0,83 0,85 Akuplat 200 0,05 0,22, 031 0,54 038 0,63 0,65 Akuplat 100 0,05 0,10 0,15 0,20 0,15 0,10 0,10 Akuplat 3,26 0,38 0,47 -- 0,65 0,82 0,85 0,85 Akubas 3 ( ' ' 'Akuplat 400**) 0,44 0,42 035 0,72 0,78 0,83 ' 0,85 *) tjdaje plati pfi vzdu$n6 mezere 7 cm od st ny. **) Plati pfi vzdusne mezefe 3 cm od^stfiny. jin6 hmoty. Nater se deli sirok^m Stetcem rucne nebo strikanim pistoli. Ke snizeni horlavosti' je vhodny nater proti ohni penotvornym Protionem a pak teprve latexem.. Montaz Obklady se montuji na stropy riebo^ steny. Omitka miize byt velmi hruba. Je mozn6 montovat obklady primo na steny nebo na montazni rost. Lepeni vyzaduje lepidlo bez vody a s vysokou ' lepivosti. Na obr. 2 jsou v rezu' znd- zorneny, jednotliv^ druhy obkladovych materiilu a v tabulce soucinitele zvu- Tranzistorovy rozhlasovy prijimac 2712B Iris, vyrobok n. p. Tesla Bratislava, je vreckovy, sesftranzistorovy:superhet pre prijem amplitmove modulovaneho rozhlasu v pdsme strednyck iin. Je napdjany napatim 3 V z dvoch vostavanych ceruzkovych tldnkov, ma,/eritovu, antenu, stimerny dvojfinny'koncovy stupen a je zabudovany v dvojdielnej skrinke z plastickej hmoty. Prislusenstpom prijimafa je ochranne puzdro z ozdobnej koienky. Iris je v sucasnosti nasim najmensim prijimacom; oproti doterajsim vreckovym prijimacom Zuzana a Dana su jeho objem a v^ha~znacne zmensen. Bolo to ^ umoznen^ najma pouzitim novych typov feritov^ch hmcekovych jadier pre medzifrekvencn^ transformatory - rozmery koinpletn^ho medzifrekvencneho ' transformatora s krytom su 8 x 8 X 13 mm; dvojity Iadiaci kondenzator bol 'zmeri-' senyv iia 20 x 20 x 10. mm (bez osky) a v^stupn^ a inverzny transformator su oproti predchadzajucim typom tiez 118 C11 ~ znacne zmensen^ a usporiadan^ nad.sebou v jedpom drziaku. Pouzitim-mensich suciastok, ako i spajkovanim vsetkych tranzistorov na skratene vyvody ziskalo vnutorn^ prevedenie prijimaca na prehladnosti, co znacitahsi pristup k suciastkam pri'servisnych prdcachj ako i zvysenie spolahlivosti prijimaca a odolnosti proti ndhodnym skratom medzi suciastkami. ' Technick6 udaje Rozsah: 510 az 1620 khz. Medzifrekvencny kmitocet:. 455 khz. /Jadovacie body: 600 a 1460 khz. x kove pohltivosti. Pro amat6rsk pouziti v domacim interieru,se nejl^pe hodi'desky Akuplat nebo Akubas. Pro- 'ddva je n. p. Stavebniny. Desky typu Akulit se hodi spise do vetsich ldubovnich mistnosti, jsou vsak ponekud drazsi nez Akuplat a lze je objednat pfimo ve vyrobnim zavode. * Dalsi podrobnosti o tom, v jak mire provadet oblozeni, phbliznd vypocty a mefeni, jsou uvedeny v publikaci ing. J\ Felix: Radce pracovnika se zvukem, kterou vydalo SNTL v roce' 1965 a ing. Merhaut a. kolektiv: Elektrotechnicka prirucka. Vysokofrekvenfna citlivosf: - na kmitocte 600 khz: 400 jav,, >na kmitocte 1400 khz: 300 ^V. ' Medzifrekvenfnd citlivosf: ' z baze T*i 1 uv, z baze T% 10 jjlv, z baze Tz 700; [av. Pfizkofrekvenfna citlivosf: 5,5 pa. (Vsetky citlivosti su udan^ pre referencny vystupny vykon 5 mw, t. j. pre napatie 0,354 V na reproduktore.) Selektivita: Sa = 26 db. Automaticke vyrovndvanie citlivosti: 15 db. Interferencny porner pre medzifrekvenfny sig nal: 16 db. -.. Interferencny pomer pre zrkadlovy signal: ' 30 db. _ ' ' Maximalny nxzkofrekvenfny' vykon; * ' 72 mw pri skresleni 10%.^ Reproduktor: elektrodynamicky, 0 50 mm, ^ = 25D. ' * ' '* Napdjanie: 3 V z dvoch clankov typu' 5081. y. Prddovy odber: '* bez signalu max. 18 ma, pri plnom vybudeni na 90 mw max. 75 ma.. Pri poklese napajacieho napatia o 20 % nesmie byt? citlivosf horsia nez 650 [av a vystupny vykon nizsi nez 60 mw. Pri poklese napajacieho napatia o 40% nesmie byt? citlivosl? horiia nez 1,3 mv t a vystupny vykon niz i nez 35 mw. Popis zapojenia * Prijimac ma vstupny vysokofrekvencny obvod tvoreny indukcnosfou cievky navinutou posuvne na feritovej tyci, polovicou otocn^ho ladiacehp kondenzatora C3, doladovacim konden-
Obr. L Schema zapojenia prijimaca Iris zitoro'm C2, ktory je mechanickou sucast ou, ladiaceho kondenzatora, a pev-, nym keramickym f kondenzatorom Ci. Zo vstupncho ladencho obvodu sa nakmitany signal odobera vazbovym vi- nutim L\ a privadza sa na bazu tranzistora' 7~i, ktory.je zapojeny \ako kmitajuci zmiesavac." Stabilizacia pracovn ho bodu-tranzistora. 7i je prevedena bazovym delicom Rit R2 a emitorovym odporom Rz. Pre vysokofrekvencnc signaly' je emitorovy odpor skratovany kondenzdtorom C4. Ladeny obvod oscil&tora pozost&va z ladiacej indukcnosti La, L'2 navinutej spolu s vazbovym vinutim U 2 v rovnakom feritovom hrncekovom jadre ako medzifrekvencnc transformatory, z druhej polovice otocn ho kondenzdtora C7 a z doladovacieho kondenzitora Ce, ktory je rovnako ako vstupny dolacfovacf kondenzdtor me chanickou sucasfou ladiaceho dualu. Otocny ladiaci kondenzdtor 1Cz, C7 je nesymetricky (150 + 60 pf). Takdto usporiadanie umoznuje dosiahnut rovnomernejsie kmitanie oscilatora v celom rozsahu, ako i usporif scriovy konden zator oscilatora (pading). Reakcne vinutie oscilatorovej cievky L" 2 je zapojene v kolektorovom obvode zmiesavacieho tranzistora T\, Vazba z odbocky, ladiaceho vinutia oscilacnej cievky je prevedena kondenzatorom C5 do bazovcho' obvodu tranzistora 7\. Konden zator C5 pritom sucasne vysokofrekvencne uzemnuje studeny koniec vstupnej yazbovej cievky L'i (cez L'2> ktora je tvoreni iba jedinym zavitom). Zmie avanie v tranzistore 7i je aditivne a medzifrekvencny kmitocet- sa odobera z kolektorovcho obvodu zmiesavaca ladenym obvoaom L3, C21 prv ho medzifrekvencneho transformatora. Z vazboveho vinutia L*3 je medzifrek vencny signal vedeny dalej na bazu tranzistora T2j zapojencho ako riadeny medzifrekvencny zosilnovac, Tranzistor T2 je stabilizovany bdzov^m delicom R4, Rn. a 'emitorovym odporom Rs. Cinite! stabilizacie je tu zvoleny dostatocne maly (maly emitorovy odpor a naopak yacsie odpory v bazovom delici), co umoznuje aosiahnuf ucinnu automaticku regulaciu zosilnenia v tomto stupni. Automaticka regulacia zosil nenia sa deje zmenou prudu bdze tran zistora r2) pripojemm odporu Ru jeho b&zovcho delica na jednosmemc napatie, vznikajuce ako jednosmerna zlozka detekovancho signalu na zafazovacom odpore Rio detekcnej diody- Di. Nizkofrekvencna zlozka sa z regulacn^ho napatia odfiltrovava elektrolytickym kon denzatorom C$. Pre vysokofrekvencnd signaly je emitorovy odpor Ro skratovany kondenzatorom C9. Druhy medzifrekvencny transforma-' tor je zapojeny v kolektorovom obvode tranzistora 7~2. Z ladencho obvodu L4, C22 tohto transformatora sa medzi frekvencny signal privadza prostredmctvom vazbovcho vinutia L!4 ha bazu tranzistora 7a, pracujuceho v druhom medzifrekvencnom zosilnovacom stupni. Tranzistor T3 je stabilizovany opaf bazovym delicom (Rgs Rt) a emitorovfm odporom (/?s). Kondenzator C10 uzemhuje vysokofrekvencne studeny koniec vazbovej cievky L'4, kondenzator Cn spojuje pre medzifrekvencny signal nakratko emitorovy odpor V kolektorovom obvode tranzistora Tz je zapojen primarny ladeny obvod Lb, C23 tretieho mcdzifrekvencncho trans formatora!. Za vazbovym vinudm L's je medzifrekvencny signal demodulovany hrotovou germaniovou di6dou D1. Zafazovacim odporom demodulacnej diddy je priamo regulator hlasitosti Rio. Kondenzator C13 filtruje zvysky vysokofrekvencneho nagatia. Oba medzifrekvencnc zosilnovacie stupne (tranzistory 7s a Tz) su neutralizovanc maly mi kondenzatormi C17 a * Cie, ktory mi sa privadza z kolektoro-. vcho obvodu do obvodu baze medzifrekvencnfe napatie opacnej faze nez je na kolektore tranzistora, cim sa kompenzuje prenikanie medzifrekvencncho sig nalu vlastnou spatnovazobnou kapacitou tranzistorov. Aby bolo mozne pouzif fixnc neutralizacnc kapacity, tranzistory sa pre pouzitie v jednotlivych stupnoch triedia. Pre prvy medzifrekvencny stupeh (7a) sa pouzivaju tranzistory, kto ry ch spatnovazobna (prenikova) kapacita cini 4 az 6 pf a tieto su oznacenc modrou farbou. Pre druhy medzifrekvencny stupen (7*3) sa pouzivaju tran zistory so spatnovazobnou kapacitou 2 az 4 pf a oznacuju sa zelenou farbou. Prudovy zosilnovaci cinitet tranzistorov 7a a Tz ma by( vacsi nez 75. Tranzistory s nizsim zosilhovacim cinitefom nez 75 sa pouzivaju do obvodu kmitajuceho zmiesavaca (Ti), pri vybere sa tieto v zavode oznacuju zltou farbou. Nizkofrekvencny signal sa. odobera z bezca. regulatora hlasitosti Rio a pri vadza sa cez elektrolyticky kondenzator C14 na bdzu tranzistora T4, pracujuceho ako. nizkofrekvencny predzosilnovac. Pracovny bod tranzistora Ti je nastaveny bazovym delicom R12, i?i3. V ko lektorovom obvode tranzistora 7*4 je zapojene pfimarne. vinutie inverzneho transformatora TVi. Kondenzator C15 upravuje - kmitoctovu charakteristiku mzkofrekvencnej casti a brani parazitnym oscilaciam na vyssich akustickych kmitoctoch. Sumerny dvojcinny koncovy stupeh je osadeny parovanymi
tranzistormi 7k a 7k- Nastavenie pracovn^ho bodu tranzistorov 7k a 7e je prevedend bazovym delicom Rig' a je teplotne kompenzovand termistorom Rig. V kolektorovom obvode koncovych tranzistorov zaraden^ vystupn^ transformdtor je zapojeny ako autotransformator, co pri pomerne vysokej impedancii kmitacej cievky reproduktora umozhuje zv^sif ucinnost? prenosu energie transformdtorom. V privode k reproduktoru je zapojena rozpojovacia zvierka pre pripojenie sluchadla. Napatie z baterie sadc prijimacu pripina cez jednopolovy spinac, ktory je mechanickou sucastbu gombikov ho potenciometra regulatora/hlasitosti. Kon- denzator pripojeny paralelne k napajaciemu zdroju, zmensuje vnutorny odpor bat'^rii pre striedav^ signaly. Zvysenie vnutorneho odporu zdroja by totiznpri starnuti bat^rii mohlo sposobit zakmitdvanie a oscildcie prijimaca, spo-,soben6 kladnou spatnou vazbou cez napajaci zdroj. Pre vysokofrekvencny a medzifrekvencnd stupne je napajacie napatie este dalej filtrovand clenom R$j Cl2 Nastavovaci predpis Na vystupny transformator paralelne 'k reproduktoru alebo k umelej zdfazi 25 Cl pripojime nizkofrekvencny milivoltmeter, na ktorom pocas zladbvania udrzujeme uroveh vystupneho vykonu v okoli 5 mw (t. j..0,354 V ha milivolt metri). Regulator hlasitosti Rio vytocime na maximum. TiilZISTOROVV KONVERTOR 160/80m Kazdy amatdr potrebuje hned na zacatku sv6 cinnosti dobry prijimac. Obvykle se pusti do stavby jednoduch^ho prijimace a neclostatek zkusenosti se stavbou slozitejsich pfijimacu se snazi vyresit koupi pfijimace tovdrniho. Jenze amat^ru vysilach i posluchacu pribyva a pocet prijimacu je stdle stejn^ nebo dokonce je te klesd - a umerne se zvysuji i ceny. Vyber je jen u inkurantnich prijimacu, kterym jiz tahne pomalu na tricitku. Nekter6_z nich jsou pro amatdrskd pouziti vybornd - napf. E52, M.w.E.c., EZ6, ELIO. Ostatni se prilis nehodi pro kvalitni praci na pasmech. Maji bucfto prili velkou sirku pasma, nebo na dnesni standard malou citlivost. Sam jsem pouzival d61e nez tri roky prijimac Minerva j ako konvertor k EL 10 a i kdyz jsem nav&zal spojeni se '185 zememi, pocitbval jsem jeho nizkou citlivost. Abych sdm sebe prinutil postavit neco lepsiho, Minervu jsem proste prodal. Rozhodl jsem se postavit k ELIO konvertory - jednak elektronkovy na vsechna pisma podle OK2BBC, jednak tranzistorovy pro pasma 160 a 80 metru, protoze chci postavit pro tato pasma i tranzistorovy vysilac vetsiho vykonu. Obr. 4. Rozlo enie Nastavenie medzifrekvcncneho zosilnovaca. suciastok na plosnej ~~ Signal 455 khz zo skusobn^ho genedoske prijimata ratora, modulovany amplitudove kmitoctom 1000 Hz na 30 %, pripojime cez oddelovaci kondenzator 33 000 pf na b zu tranzistora TV Ladiaci otocny kondenzator nastavime na minimalnu kapacitu. OtaCanfm jadier, cievok L5, Z*4 a L3 medzifrekvencnych transformatorov, nastavime maximdlnu 1 vychylku na vystupnom milivoltmetri, Nastavenie oscildtora a vstupneho obvodu. Amplitudove modulovany signal (1000 Hz, 30 %) zo skusobn^ho gener&tora privadzame k prijimacu pomocou meracej ramovej anteny, ktoru priblizime k feritovej antene prijimaca. Oscilatorovy^ obvod sa nastavuje na hranicn6 kmitocty. Skusobny generator naladime na 510 khz, otocny ladiaci kondenzator uzavrieme na doraz a jadrom cievky oscildtora L% nastavime maximalnu vychylku na vystupnom milivoltmetri. Potom preladime gene rator na 1620 khz, ladiaci kondenzator uplric otvorfme a nastavime maximalnu vychylku dolacfovacim kondenzatorom Cg. Postup nastavenia niekofkokrdt zopakujeme. Vstupn^ obvod sa zladi po nastaveni oscildtora v zladbvacich bodoch. Sku-. sobny generator.nastavime na 600 khz, prijimacom sa naladime na zavedeny signal a posuvanim cievky Li po feri tovej tyci nastavime maximalnu vy chylku vystupndho milivoltmetra. Po tom generator preladime na 1460 khz, prijimacom sa znova naladime na za vedeny signal a/nastavime maximdlnu vychylku na vystupnom milivoltmetri dolactovacim kondenzatorom C3. Po- * stup nastavenia v oboch zladbvacich bodoch opal! niekotkokrat zopakujeme a zlacfovanie zakoncime vzdy nastave- - mmdoladbvaciehokondenzatora. 1 pjf stale zapojena ve vstupni zdirce konvertoru. Tak^ posada vek, aby byl stoprocentne zajisten provoz BK, byl zapojenim podle sch matu beze zbytku Inkurantni prijimac ELIO je snad splnen. mezi amatory nejrozsirenejsi. Moznosti Pfi navrhu zapojeni jsem v podstate cist kmitocet presne po 1 khz, stabilitou vychazel z prijimace popsan^ho v AR a sirkou pasma je vynikajici. Na zidn^m 8/65; vet i upravu jsem udelal jen prijimaci jsem tak nemohl bez uprav u oscilatoru, nebof zapojeni, kter poslouchat SSB signaly tak kvalitne jako popisuje OK2WCG, kmitalo radeji na na tomto. - kmitoctu urcen^m hodnotami civky Lg Rozhodnuti postavit tranzistorovy nez na kmitoctu vlastniho rezonancniho konvertor predevsim pro pasmo 160 obvodu. Po dvou dnech mam6ho metrh bylo vyvolano jednak obavou, laborovani jsem zapojil oscilator tak, co bude delat vstupni tranzistor pri jak je videt ve sch^matu - a pracoval zaklicovani vysilace 200 W, ktery spolehlive. pouzivam na 80 m, jednak vedomim, Komu by delalo potize sehnat Zeneze OL koncesionarh pribyva a cldnky rovu diodu 1NZ70, muze ji klidne vyo jejich vybaveni se doposud tykaly nechat. - oscilator je i tak dostatecne hlavne vysilacu. Dodatecne jsem praktic-, * stabilni. Odpor 100 H pak vynechame. ' ky vyzkousel, ze konvertor je schopen pracovat i u vysilace 200 W bez jakychkoli nasledkh. Pfitom prijimaci antdna v.deice asi 10 m je ve vzdilenosti priblizne 15 m od anteny vysilaci a je Obr. 1
K napajeni pouzivam dve plochd baterie v s6rii. Doporucuji vsem zajemcum, aby si pred konecnou stavbou zapojili konvertor na desticce s pajecimi ocky a predbezne jej sladili. Hodnoty civek i$,kondenzatoni v ladicich obvodech jsou sice uvedeny podle m ho vzorku; delaji-li ovsem dva tot6z, neni to obvykle tot6z. Staci mala odchylka v promeru dratu, ' jin rozmery kostficky civky a hodnota indukcnosti se posune mimo dosah doladeni jadrem. Pfi uvadeni do chodu si proctete pokyny uveden6 v clanku OK2WCG v AR 8/65. Obecne plati i zde a bylo by zbytecn6 je opakovat. OscilAtor nastavime na kmitocet 1,3 MHz. Pak bude 1,8 MHz na znacce 500 khz u ELIO. Na vstupni civku pfipojime ant^nu a pokusime se doladit rezonancni obvod vf zesilovace a smesovace. Jako pomocny vysilac poslouzi vysilac pro pasmo 160 m bez zapojeni ant^ny. Nedostaneme-li vyrazn6 maximum signalu pfi dolacfovani jadrem civky, pouzijeme misto pevn^ho kondenzatoru otocny o kapacite asi 500 pf, kterymdoladime vstupni obvod. Odhadem 'nebo zmerenim kapacity zjistime potrebnou. paralelnf kapacitu vstupniho obvodu. Podobne postupujeme i u oscilatoru. Upozornuji jeste, ze konvertor musi byt dokonale odstmen a spojen se,,zemi ELIO, jinak uslysite 'vsechno mozn6, jen ne spravny signal. Po zkouskach a nekolikadennim provozu mohu rici, ze konvertor je bezvadne stabilni a citlivost je vyssi nez u pfijimace Minerva. ZvlAste moznost pfesn^ho cteni kmitoctu ocenime pfi vyhledavani vzacnych stanic. Pouzitim krystalu v oscilatoru by se kmitocet jeste vice stabilizoval, krystal se mi vsak nepodarilo sehnat. SAm jsem pouzil na oscilatoru kmitocet 1,3 MHz, je vsak mozn6 zvolit 2,3 MHz s tim, ze stupnice u ELIO bude obracena. Vstupni obvod naladime na maximum pro kmitocet 1800 khz, obvod smesovace ladime na 1850 khz. Tokles zesileni se pak v cel m pfijimandm rozsahu prakticky neprojevi. Stejne postupujeme i pfi uvadeni konvertoru do chodu na pasmu 80 m. Vsem zajemcum, predevsim o pasmo 160 m, pfeji pfi stavbe mnoho zdaru a odpurcum tranzistoru mohu doporu it, aby konvertor vyzkouseli, nez zacnou kritizovat. Patfil jsem donedavna tak k pfiznivoim elektronkovych zafizeni. Pokud v ak jde o stabilitu, dosahnem^ s tranzistory lepsich v^sledku nez s elektronkami, nebot? odpadaji starosti s teplotni kompenzaci laden^ho obvodu. O sumu nelze na tom to pasmu prakticky hovofit. Komu by se zdalo zesileni mal, muze pfistavet jeste jeden vf stupen; mezi 1. a 2. vf zesilovac zafadi v tom pfipade stejnou civku ja ko je civka smesovace. Hodnoty soucastek 1. a 2. vf zesilovace budou stejna Jiri Pecek, OK2QX * * * Firma Sony seznamila novinare.se svym nejnovejsim vyrobkem trpaslicim superhetem pro prijern stfednich vln, kter^ ma jako ustfedni soucast* integrovany obvod na bazi kremiku o rozmerech 1,5 x 2,25 mm, nahrazujici 9 tranzistoru, ctyfi diody a 14 odporu. Gely pfijimac je 31 mm vysoky, 58 mm siroky a 18 mm hluboky. Vazi 105 g, napaji se ze dvou specialnich niklkadmiovych clankd, kterd Ize nabijet. Jeden clanek ma napeti 1,22 V. -Das Elektron c. 1 2/1967 -Mi- Aby obsluha stanice nemusela dlouhou dobu poslouchat ve sluchatkach sum a praskot z pasma, pouziva se zapojeni, kterc odpojuje nf stupne prijlmace, pokud protistanice nevysila. Obvyklym zpusobem je pouziti napeti AVG, vznikl^ho usmernenim signalu, ke spousteni hradloveho obvodu v nf casti pfijimace. Obvod na obr. 1 byl jiz mnohokrat pops An a je velmi ucinn^. Jeho funkce spociva v pouziti rizen elektronky E\ na mf nebo nf stupni, ktery ma AVG. Ei je elektronka takov^ho typu, ktera ma na stinici mfizce nizsi napeti nez na anode. Stinici mfizka je pfipojena pfes odpor 100 kq k anode diody Di. Katoda diody je spojena odporem 100 k 1 s bezcem potenciometru Pis ktery tvori delic kladn^ho napeti. Potenciometr je mastaven tak, aby bez signalu byla ka- toda diody o neco kladnejsi nez anoda, takze dioda nevede. Nf signal se pfivadi pfes vazebni kondenzator na anodu diody a katoda diody je pfes dalsi va zebni kondenzator pfipojena ke vstupu nf zesilovace. Pokud je dioda uzavfena, rieni do nf zesilovace privaden signal. Pri pfijmu signalu pfivira elektronku vznikl6 napeti AVG pfivaden^ na gi. Napeti na stinici mfizce se bude vzhledem k mensimu ubytku na odporu 50 kq v privodu ke ga zvetsovat. Protoze anoda diody je pfipojena ke stinici mfizce, bude se zvetsovat i jeji napeti a kdyz dosahne napeti katody, dioda povede. Nf signaly projdou od anody ke katode a odtud na vstup nf zesilovace. Obr. 2 ukazuje zapojeni s polovodicovymh diodami, kter odstranuji nekter^ nevyhody diod vakuovych (vnaseni brumu apod.). Bez signalu je dioda D\ uzavfena, jeji katoda je kladnejsi nez anoda. Dioda D% je otevfena a pripojuje k vystupu hradla kondenzator Ci, ktery svadi proniknuvsi nf signal do zeme. Objevi-li se na vstupu s gnal, vzrust napeti na g2 otevfe Di a zavre D2, ktera odpoji kondenzator Ci a dovoli nf signalu projit hradlem. V tomto zapojeni pracuji dobfe vsechny hezn& usmerhovaci kfemikove diody, dimenzovand na potfebna napeti. Hradlo musi byt zarazeno v miste s nizkou urovni nf signalu, aby nedochazelo k orezavani spicek. Nejlepsi je umistem mezi bezcem potenciometru pro fizeni hlasitosti a fidici mfizkou prvniho nf stupne. Break-in 12/1966 J. V. * * * Meric elektrolytickych kondenzatoru Jednoduchy mefic sitovych elektrolytick^ch kondenzatoru je na obr..1. Jeho cinnost je. zalozena na mereni zbytkoveho stfidaveho (zvlneneho) na peti po usmerneni. V horni poloze (/) spinace Si se pfistrojem mefi kapacity 30 nf az 6 ^F, v dolni poloze kapacity 0,3 az 60 jjlf. Pristroj cejchujeme tak, ze pfi prazdnych zdifkach a Zd2 nastavime potenciometrem Ra plnou vychylku mefidla M (100 pa). Ze zapojeni vyplyva, ze cim mens! je vychylka, tim v^tsi je kapacita. Ukazuje-li napf. rucka mefidla pfi spinaci Si ve spodni poloze (2) a po pfipojeni zkou eneho kondenzatoru vychylku 95 dilku, je merena kapacita 1 pf, pfi vychylce 70 dilku 4 pf a pfi vychylce 4 dilky 60 pf. Zapojeni upravena pro mereni vetsich kapacit, ti. 25 az 5000 pf, je na obr. 2. Protoze tolerance elektrolytickych kondenzatoru je znacna, staci podle nekolika kusu vybranych dobrych kondenzatorii zhruba ocejchovat stupnici a pfistroj je pfipraven k mefeni. Nelze-li dosahnout zmenou nastaveni potencio metru R\ pfi prazdnych zdifkach Zd* a Zd2 plnd\ vychylky rucky mefidla, zvetsime odpor R5. Pfistrojem podle obr. 1 nelze zkouset kondenzatory na napeti mensi nez asi 100 V (podle napeti na sekundarnim vinuti sifoveho transformatoru)! Radio Electronics c. 1/61 -chd- Obr. 2.
Rubriku vedejaroslav Prochazka, OK1AWJ DocasnAupravy pro praci na stanici v radistickem vtceboji Novy system brannych souteii si vynutil jednak uptavy pravidel., jednak zmeny v kritcriich pro vykonnostni tridy. Vzhledem k tomu, ze dosud nebylo mozne vyzkoulet v praxi novy zpiisob price na stanici, ktery byl zpracovan zadatkem tohoto roku skupinou viceboje odboru brannych sport A, bylo rozhodnuto organizovat docasna praci na stanici takto: a) pokud se k vyberovd souteli prihlasi tridlenna druzstva jako celek za okres nebo organizaci, budou soutezit v prihlasend sestava; h) - ostatnf uiastnici, prihlaseni jako jednotlivci,! vytvori tridlenna druzstva podle pofadi po prijmu a vysuani. Podle souctu boda dosa? 2enych v tdchto dvou disciplinach se stanovi pofadi, podle nehoz budou postupna sestavenytrojice bez ohledu na okresni prts lusnos t. Tento navrh respektuje ve v6tsi mire skutecnost, ic budou k sobe vybrdni zavodnici s pfibliine stejnymi schopnostmi a vysledek price na stanici bude odpovidat jejich kvahtam. Poslednf trojice se v pripade potreby doplni novym startem predchazejicich zavodnika podle pofadi; c) - k prici na stanici je moine pouiit stanice RM 31 nebo RO 21; d) - pro zkriceni celeho zivodu se budou predivat telegramy po 25 skupinich pismen a dslic. Casovy limit: 50 min.; e )- hodnoceni: - riejlepsi cas.... 300 boda, za kaidych zapo^atych 30 vt. t navic (vzhledem k nejlepsimu asu). - 3 body. VSechna ostatni pravidla zastavaji beze zmeny. O novem navrhu zpusobu price na stanici i o upra-, vich v^konnostnich trid budeme-informovat ihned po jejich provefeni a schvalenl. OK1LM Rubriku vede Josef Kordac, OK1NQ V AR 2/67 jsme hovofili o prfcinich parazitnfch oscilad; dnes si povlme, jak je ve sv m vysflaci odstranfme. VSechny druhy parazitnfch oscilacf, kter jsme si uvedli, se obvykle vyskytujf soucasne. Jsou { trval^ho r&zu, n kdy i pres vsechny zdkroky, kter6 proti nim podnikame. Jejich existenci pozname jednak poslechem na prijimaci, jednak na m ritich pnstrojfch zapojenych do obvodu zesilovacfho stupne (anodovy. miliampdmetr). Pri nezaklicovanem oscilatoru prot^ka zesilovacem anodovy proud, nebo pri protacenf ladicfch kondenzatoru pozorujeme pri urcit6 poloze nepravideln^ pohyb rucek meficfch pristroju. Jednoduse je tak6 pom&ze odhalit vetsf doutnavka, ktera pri dlouhovlnnych parazitnfch oscilacfch svftf zlute a pri oscilacfch na velmi vysokych kmitoctech rude az modre. Mezi nezadoucf kmity, ktere mohou vzhikat ve vysflaci, pocftdme i kliksy. Jsou to z&kmitov^ jevy, vznikajfcf pri klfcovanf oscilatoru nebo koncovych stupnu. Kazdy obvod LC> kterym projde silnejsf proudovy impuls, se rozkmita tlumen^mi kmity. Prave pri klfcovanf oscilatoru i zesilovacu vznikajf takove silne proudov^ pulsy. Strm6 nabehov6 a zh&secf hrany zna6ek jsou pn inou vzniku tlumenych oscilacf na ruznych kmitoctech s velk^m spektrem harmonickych kmitu nejen na obvodech LC, ale i na vsech ostatmch clenech obvodu, jako jsou vazebnf a jind kapacity, vf tlumivky apod. Vsechny tyto nezadoucf kmity 'se projevujf velmi intenzfvne v blfzkosti vysllace tfm, ze rusf poslech rozhlasu v sirok^m kmitoctov^m rozsahu (i strednf vlny) silnym klapanfm, jehoz rytmus odpovfda tempu klfcovanf vysflace. Krome toho, parazitnf kmity velmi zatezujf elektronky; jejich anodovy proud znacne vzrusta, takze muze dojft k pfekrocenf dovolen6 anodov6 ztraty a tfm ke zniceni elektronek. Proto jim musfme v kazddm pnpade zabrinit. Parazitnf kmity velmi vysokdho kmito^tu odstranujeme tfm, ze prfvody mezi elektronkou a jejfmi Jadicimi obvody delame co nejkratsi. Pak sice mohou vzniknout kmity velmi vysokeho kmitoctu, ty vsak elektronka nenf schopna zesilovat tak, aby byla splnena podmfnka zpetne vazby. j ' Pokud nepomohou konstrukcm upravy, pomohou tzv. antiparazitni tlu mivky, ktere se zarazujf do mffzkovych prfvodu elektronek. Je to mala tlumivka, kteri rezonuje asi na dvacetinasobku pracovnfho kmitoctu. To znamena, ze pro vysoke kmitocty vykazuje uz dosti znacnou reaktanci col (klade odpor pruchodu signalu vyssfch kmi toctu) a'zabranf vzniku vazeb a z^kmitu. Tyto male tlumivky se nekdy nahrazujf odpory radove 20 az 100 Q, kterd se zapojujb na stejna mfsta jako antiparazitni tlumivky, tj. pnmo k vyvodu mrfzky na objfmce elektronky. Vyskytujf-li se parazitnf oscilace v blfz kosti pracovnfho kmitoctu, mohou nut * dv pffciny. Budto vzajemnou indukcnost ladicfch obvodfi v anode a v mrfzce elektronky, nebo vzajemnou kapacitu spoju v techto obvodech. V tomto pn pade zmenfme konstrukci tak, aby cfvky byly co nejdale od sebe a Jejich osy byly pokud mozno na sebe kolm6, poprfpade vlozfme mezi obvody vhodny stfnicf plech. Zde jsou-prdve vyhodn'6 elektronky, ktere majf co nejdale od sebe vyvody ffdicf mrfzky a anody. Zvlaste je-li anoda vyvedena na bance elektron ky, je konstrukce zesilovace mnohem snadnejsf a nebezpecf vzniku oscilace 1 se zmensf na minimum. Skoda, ze jf malo takovych elektronek; jsou to napr. EL81, PL81, EL36, PL36, PL500 a 6L50. Pokud tyto zakroky nepomohou, je situace horsf. Zesilovac se rozlonitava vlivem zpetne vazby, kterou zpusobuje vnitrnf kapacita elektronky mezi ffdicf mrfzkou a anodou. U pentod, ktepouzfvame nejcasteji, je tato kapacita sice mala, ale presto, mnohdy stacf k tomu, aby se zesilovac' rozkmital. Jedinou pomocf je pak fadnd neutrali-, zace zesilovacfho stupne. Zmensfme tfm tak6 nachylnost takov6ho zesilovace ke kliksum pfi klicovanf. Princip neutralizace spocfva v tom, ze zpetnovazebnf napetf,. kter6 se pfenasf nezadoucfmi kapacitami z anodoveho obvodu na mrfzku, zrusfme napetfm stejne velikosti, ale opacne faze, ktere zlskame vhodnym zpusobem pffmo z anodoveho obvodu. Parazitnf kmity nlzkych kmi- toctii odstranujeme zmenou. hodiiot nekterych soucastf (tlumivek) nebo vymenou kondenzatorft spatnd kvality za slfdove nebo keramick^. Nejlepe celfme tomu to typu parazitnfch kmitu, navrhneme-li zesilovacf stupen tak, aby v nem tlumivky nebyly vfibec nebo nanejvys jen jedna - v mrfzkov^m nebo anodov^m obvodu. Pokud se nam to nepodarf, zvolfme tlumivky o ruznych indukcnostech a -1 tlumivku s vetsf indukcnostf dime do anody. Z&vodl OL a RP 7. prosinc^ 1906 Posledniho zavodu v roce 1966 se zufiastnilo jen 11 stanic OL a 6.stanic RP. Vgechny tentokrat zaslaly deniky. ZAvodu se nemohl zdiastnit OL6ACY, ktery ji2 mi znacku OK2BLG. Presto se jeho sou- peram nepodarilo ohrozit jeho prvni Opome o to bojovali OL9AEZ a OL1AEM- misto., Volaci znacka QSO NAsob. Body 1. OL1AEM 10 10 300 2: OL1AHM 9 8 200 3. OL9ACZ 8 8 192 4. OL9AEZ 8 8 192 5. OL1ABX 8 8 192 6. OL4AEK 8 8 192 7. OL8ACC 8 8 192 8. OL6ACO 8 8 192 9. OL3AHI 7. 6 114 10. OL1AHN 2 2 12 11. OL1AHA 1 1 3 1. OK3-14290 ' 57 9 1539 2. OK2-8036 44 9 1188 3. OK3-4477/2-40 8 960 4. OKI-12590 38 8 912 5. OKI-16135 30 9 810 6. OKI-17141 21 8 504 Celorocni vyhodnocenl zavodu OL za rok 1966 Nejlepsich 10 (ze 48 ucastnlka) 1 s Volaci znaika Hodngjceno BodA 1. OL6ACY 9 kol 96 2. OL9AEZ 9 kol 85 3. OL1AEM 9 kol 71 4. OL4AEK 1 9 kol 50 5. OL1ADV 6 kol 48 6. OL5ADK 4 kola 44 7. OL9ACZ 7 kol 44 8. OL1ABX 5 kol 35 9. OL2AGC. 6 kol 35 10. OL6ADL 4 kola 33 Celorocni vyhodnoceni zavodu RP za rok 1967 Volaci znacka Hodnoceno BodA 1. OK3-14290 10 kol 40 2. OK3-4477/2 \ 8 kol 33 3, OK2-14214 8 kol > 21 4. OKI 12590 11 kol 20 5. OKI-17141 6 kol 12 6. OKI-16135 6 kol 11 7j OK2-8036 1 2 kola 8 8. OKI-99 1 kolo 5.9. OK2-266 1 kolo 2 V roce 1966 se zii astnilo zdvodu OL a RP cel kem 52 OL a 9 RP stanic. Behem celeho roku nezaslalo deniky celkem 9 OL stanic. Jsou to: OL2AGC, OL3ABD, OL8AGG, OL9AFA, OL7AGP* OL6AEP, t OL1AHV, OL1ADV, OL9-AFN. Oroven zdvodu byla slaba vinou mali uiasti. Pokud jde o dodriovani podminek, poruso'val se zvl&5t6 bod* 2 - dodrsovani kmitoctu; mnoho stanic se neustale tlacilo pod 1850 khz. A ccly zdvod se odbyval na 10 khz, ackoli je mo2ne pracovat a2 do 1950 khz. Je to snad zvyk z telegrafiilch pondelkit, kde se zavod jede tak6 v rozmezi 20 ai 25 khz? ZAvod OL a RP 7. ledna 1967 A u2 jsou tu vysledky pryriiho letosniho zavodu OL a RP, tentokrat ji2 podle nov^ch pravidel. Ziicastnilo se jej hned napoprve 19 OL stanic a 6 RP stanic..ani to vsak neni mnoho. Podle novych pravidel se navazuji spojenl s kaidou stanici behem zavodu dvakrat. To znamena, ze bylo moznd dos&hnout v tomto zavode 38 spojenl; prvni sta nice v5ak maji jen 32 spojeni. Nedosahly tedy maxi ma a mely co delat ai do konce zavodu. A to je spravne - zde se konecne prtjjevi zrudnost operatera! Je takd tfeba pracovat presne. Tentokrat melo dost stanic v pfijmu k6dove skupiny chyby a to se pak projevi tim, 2c maji uvedeno mene bodu, ncl si samy vypoiitaly. ZdA se, 3e letosni rodnik bude lepe obsazen a tim bude i zajimavdj. Volaci znacka 3 QSO Nasob. fi : Body 1. OL1AEM 32 7 i 672 2. OL5ADK 32-, 7 * " 658 3. OL4AES 31 7].dSn 651 4..0L8AGG 27. 7,:-v; > 567 5. OL1ABX 24.504 6. OL9ACZ 24 6 432 7, OL6ADL 23 6 ^ t 414 8. OL5AGO 21 6 ^ 378 9. OL8AEQ 20 63 ST i 360 10. OL5AFR 20 6. iifl*. \ 348
11. OL4AEK 20 6 342 12. OL5AFE 17 6 294 13. OL3AHI 16 6 264 14. OL6ACO 12 6 216 15. OL1ADB 16 4 184 16. OL5AHG 13 4 148 17. OL1ACK 3 1 ^ 9 18. OL1AHN 3 1 / 9 1. OK2-4857 102 7 2142 2. OKI-7417 82 7 1722 3. OKI-17141 74 6 1332 4. OK3-16457 32 7 672 5. OK2-5450 38 6 666 6. OKI-12425 36 6 624 Denik nezaslala stanice OL5ADN. Pfistf se vsak nepolepsi, nebof Pavel ziskal od 1. 2. 1967 znafku OK.1ASU. A' tak tedy pokarani a blaho pmni souiasne. Dalsfm, ktery ziskal koncesi OK, je Igor, OL8ACC; mi nynl znaiku OK3CIG. Take blahoprejeme a mnoho uspechu! A je te k zavodu. 'Posluchaci, kterl zavod jedou, vidi nejlepe chyby, kter6 OL pfi provozu delaji. Josef, OK2-4857, si v$iml nesvaru, ktery vsak plat! pro vice stanic a nejen v tomto z&vode. OL4AES bude jiste dobrym radioamaterem; jel zdvod velmi rychlym tempem. To je konecne v zdvodf sprdvne. Pfece se mi vsak na nfm nelibilo, ie mnohym staniclm nepotvrdil, ze od nich pfijal k6d. Na vysvftlenou: dal k6d protistanici a protistanice mu d&vata vlastnl. OL4AES v ak po skonfeni vysildni proti stanice jit nepotvrdil spravnost a ddval vyzvu do z&vodu. N kdy, kdy protistanice d&vala k6d pro OL4AES dvakrfit (opakovala) a OL4AES pfijal k6d hned poprve, neiekal ani az protistanice ukonfi vyslldnl k6du pro n j afvolal vyzvu. Mysllm, 5e by mel v2dy pockat a alespon plsmenem R potvrdit > spravnost pfijeti, Zbytecne chvatal, protoze mnohdy fekal 10 minut i dele, nez se mu podarilo ud lat dal i spojenl. Jezdim take zdvody jako PO a vim, ie v zavode je to R, ktere mi stanice vysle, jakymsi uklidnfnim, ie mohu pokraiovat dale. Nektera stanice se muze domnivat, ze k6d z nejakych pricin neprijala, spojenl s ni nepocitd a proto vysim' dal$i vyzvu do zavodu. Tolik Josef, ktery ma uplnou pravdu. To deli vice stanic a tfm v5em (OL i OK!) jsou urfieny tyto fadky. Rubriku vede inz. K. Marha, OK1VE CQ W.W. SSB DX Contest 1966 Tradicnl celosvfitovy z&vod SSB amatfru zaznamenal v lonskem roce rekordni vzestup ufasti o vice nei 50 % proti roku 1965. To se vsak bohuzel nedi fici o ufasti feskoslovenskych stanic. V pfedminulfm rofniku se totii objevila v celkovem seznamu hodno cenych stanic znacka OK osmnactkrdt, zatimco v lonskem jen desetkr&t. Pfi znafndm vzrfistu poftustanic SSB ti nas v posledni dobf je to pfinejmensim zardfejlcl. 2e by jazykovd potiie? Ale s tim byse pfece dalo necodelat - nemyslite? Tfeba prostudovinim str. 156 az 176 v knize Radioamat rsky provoz*4. Vrafme se viak k poslednimu rofnlku. Absolut mm vitezem se stal Don Miller s exotickou znafkou 1M4A z Ostrova Minerva Reef v Oceanii. Dosavadni trojnasobny vitfez DL3LL byl tentokrat flenem kolektivu vedendho DJ3GD, ktery se umistil ve svf kategorii ai na est mmistfc! Ncjlepgiho vysledku v teto kategorii (vice operatfril, vsechna pasraa) dos&hla stanice 4U1ITU, obsluhovana I1RB a I1RBJ. Tyto operatfry pfipravilo o absolutni prvenstvi nfkolik boufi, kterf se behem zdvodu pfehnaly pfes' jejich QTH prave v dobe nejlepsich pod mi nek. Nejvftsi aktivita bfhem celfho zavodu by] a na pasmu 20 m. Podle vyjadfeni vetsiny uiastnlku )e pficinou zpdsob hodnoceni. Pfi zapofit&vani kazd^ho prefixu jen jednou, bez ohledu na pdsmo, je samozfejm^ vyhodnfjsi pracovat na 14 MHz, kde je moine navdzat za stejn^ fas nesrovnatelne vftsi pofet spojenl nez na ostatnich pasmech. Takf nucena dvanactihodinovd prestdvka nepfispiva ke snaze pracovat na niisich pasmech. Je zajimavf, ie v pasmeck 3,5 a 7 MHz- pfevaiovala ufast stanic z Evropy. Nejvetsi pozornost zasluhuje vykon znameho ON4UN, ktery si zde bezpef ns udrzuje prvenstvi jiz nekolik let. Porovnanim s celkovem pfehledem vysledku vsech hodnoceh^ch stanic zjistime dalsi zajimavost vitez na severoamerickf m kontinentu se v celkovfm iebrifku umistil a i na os mem mistf, hned za nasim OK2RO. A na zaver jeste jednu jjpikantnost4*. V lonskem rocniku byl diskvalifikovan SM5BIA pro nprilisnou duplicitu prefixu a spojeni. ji*2 si umele zvetsil sk6re! Mane se nyni vtira otazka, jak to vlastne bylo s jeho vitfzstvim v pfedcbazejicim rofmku v pdsmu 14 MHz, kdy dos&hl udajne spojeni se 301 prefixem! Proto pozor: po letosnim z^vodf (9. a 10. dubna) prohlednete peflive deniky a,,vycistfte * je od bodil za zdvojend spojeni a nasobife, aby nebyla ostuda! (V tabulkdch udava prvni sloupec celkov^ pocet dosazenych bodo, druhy pofet spojeni a treti pocet prefixfi). Vsechna pasma jeden operator ' (nejlepsich deset). 1M4A 1031 368 1713 211 OD5BZ 620 156 1020 197 VK2AHT 541 836 1061 173 ZL1KG 505 830 931 195 DJ6QT 482 346 840 211 I1BAF 453 096 899 186 6O6BW - 381 240 712 180 VK6RU 369 055 821 155 WA2SFP 328 302 560 ' 234 7X2 AH 273 182 517 182 VSechna pdsma vice operateru (nejlepsich sest) * 4U1ITU 950 312 1240 312 G8FC 749 324 1212 244 OH2AM 632 366 1095 238 HC1EY 599 322 1153 177 YV5BWP 591 545 1033 193 DJ3GD 534 264 990 197 Jednotliva pdsma nejlepfii svftadilu z kajdfho 28 MHz LU1DAB 80 960 299 92 CE6EZ 37 674 200 63 WA4WI/p 16 616 106 61 G3NMH 4522 52 38 Rubriku vede Jindra Macoun, OK1VR POLNI DEN 1966 Putovni. pohary ziskavaji: pohar PZK v kat. 1/145 MHz-OKIVBK; pohararvkat. 1/430 MHz - OK1KKH; ^ohdr GST v kat. 11/145 MHz - 21 MHz YV1IA 243 800 709* - 115 YV5BPJ 227,362 497 158 MP4TBO 161 738' 412 142 W2SKE/2 160 680 475 156 IT1GAI,157 080 502 136 9Q5FV. 55 794 202 102 KH6IJ 30 080 264 40 ET3AC 14 MHz 682 086 977 237 KX6BQ 533 232 1001 184 UR2AR 339 633 743 189 W3JNN 336 730 567 223 4X4FV 258 330 556 158 PY1NBF 209 721 471 159 DJ5BV 7 MHz 35 990 206 122 G3NLY 22 601 164 97 JA2BTV 7585 76 41 WA4PXP, 5200 76 65 PY7APS 2880 36 30 ZL1AGO 1166 29 22 ON4UN 3,5 MHz 70 866 471 127 DL8UI 26 342 272 104 YV5BTS 15 070 96 55 W2ZPO 6396 60 41 Pofadi Ceskoslovensk^ch stanic v jednotlivych kategoriich OK1AHV vsechna 82 305 268 155 OK1VK v echna 62 900 256 100 OK3EA vsechna 51 660 260 126 OK1AHZ v echna 27156 160 93 OKI ADM vsechna 25 000 125 100 OK1FV vsechna 20 301 132 67 OK2ABU v echna 3476 58 44 OK1MP 21 MHz 13 923 101 51 OK2WCG 14 MHz 52 530 263 102 OK2RO 3,5 MHz 8255 130 65 OK1KCV; poh&r JjRK v kat. 11/430 MHz - OK1KDO. Nejlepsi tfi fs. stanice v kat. I a II na kazdem pasmu ziskavaji poukazy na material v celkove hodnote 2500 Kfs. NejlepSfch deset stanic y kaide kategorii na kaidfm pasmu ziskdvd diplom PZK. ' Zavod vyhodnotila mezinarodnl rozhodfi komise ve Variave ve dnech 1. 3. 12. 1966 za dcasri: - DM2AZE, DM2AWD, OK1GW, OK1HJ, SP5BM, SP9DR a SP6XA. Vyhodnoceni bylo zaslano v5em ufastnikum zavodu. Cs. stanidm byly ceny pfed^ny v Klanovicich 22. ledna 1967. * * * Polni den 1966 prekonal vsechna ofekavdni! Pfknf pofasi a nadfje na dobrc podminky pfimfly Vyjet vsechno, co bylo schopne yysilani, takie byl vytvoren novy rekord v historii PD: 578 zaslanych a 489 hodnocenych dcniku z 10 ruznych zemi! PD se tifastnily stanice tfmfr z cele Evropy - ' Vis. stanicim se podarilo pracovat bshem PD se 14 zememi: DJ/DL/DM, F, HB, HG, I, OE, OK, * OZ, PA, SM, SP, UB/UT/UY, YO, YU. PD se stdva druhym nejvftsim zdvodem na VKV v Evropf (prvni je IARU Contest, ktery mfl v r. 1965 611 ucastnikti.) Roste i aktivita a'tifast stanic na jih od n&s. Madarske stanice znovu upevnily sve vedoucl misto pred spoluorganizatory PD. Za.pfekvapeni lze oznacit vzrfist poctu stanic OE. Vzrilst v SP a pokles v DM se patmf pohybuje Celkov6 pofadi Pdsmo 145 MHz Kategorie l Kategorie H Kategorie III (l0 hodnocenych) (238 hodnocenych) (144 hodnocenych) 1. * OK1VBK 19 731. 1. OK1KCU 36 352 1. DL0ZW 40 067 2. OK1KAM 14244 2. OK1KKS 31 552 2. DM4LA 25 081 3. OK30C 13 971 3. OK3XW 31 101 3. HG5KDQ 21 920 4. OK1KKH 13 447 4. HG2KRD/p 30 465 4. DM2GKM 20 613 5. OK2JI 13 203 5. OK1KDO 30 372 5. DM4ZID 18 741 6. OE8MI/8 12 600-6. OK2KFR 30 052 6. HG1ZA 17 783 7. OK2VAR 10 949 7. OK1KW 27 253 7. HGOHO 17 294 8. OK1KKL 10 416 8. OK3KLM " 24 456 8. HG1KSA 16 624 9. OKI KIR 9610 9. OK1KCI 24165 9. DM2BJI * 15 429 10. OK1VEZ 9094 10. OK3KAS 22 839 10. SP9KAX 12 956, Pasmo 430 MHz \ * Kategorie I Kategorie II * Kategorie IB (9 hodnocenych) (34 hodnocenych). (2 hodnoceni) 1. OK1KKH 10 382 1. OK1KDO 13 020 1. DM3LJL 575 2, OK1KCR 6446 2. OK2KEZ 12 754 2. DM2SSM 116 3. OK1AIY 6213 3. CK1SO 11 572 4: OK1KHK 5918 *. 4. OK1KCB 11 209 5. OK1KTV 4232 5. OK2KWS 10 958 6. OK1KHB 3967 6. OK1KAX 10 776 7. OK1KGO 3196 7. OK1KCO 10 763 8. OKI KLL 1548 8. OK2KFR 10 558,9. OK1KKP 191 9. OK1KAM 10 301 * *. - 10. OK1KKS 10 221, Kategorie I Pasmo 1296 MHz Kategorie II (3 hodnoceni) (5 hodnocenych) 1. OK2KEZ 564.1. OK1KVF 459 2. OK2KEA 412 2. OK2KRT 405 3. OK1AFW 129 3. OK1VBN 383
podle toho, kdo pravt PD organizuje. V ostatnich zemich neodpovidd pocet zaslanych denikh. ucasti na pdsmech.. Prehled utasti v PD 66 podle zemi (zemt, potet zaslanych/hodnocenych deniku, hodn. deniky v r. 1965) OK 285/252 (207) OE 19/19 (2) HG 88/75 (58),, DL 2/2 (0) DM 83/51 (54) LZ 1/1.(0) SP 71/56 (38) U 1/1 (6) YO 37/26 (23) YU 1/1 (0) I tentokrat 6s. stanice bezpecnt vedou pred vsemi ostatnfmi. Je pfitom vyznamnt, it i kdy2 ucast v kat. I zhstdvd jeste relativne mate, roste prece jen mnohem rychleji nez celkovd poity (v PD 1965 bylo 22 z 388 hodnocen^ch v kategorii 1/145, 1966 jii 49 ze 484!). Potvrzuje se tim, ze I. kategorie jednou ovtedne PD, i kdyz k tomu bude treba je5t6 ntkolika let. Bude ovsem nutne, aby I. kategorie pint vyuzivala modemi techniky a nahrazovala handicap vykonu leprimi anttnami, pouzfvdnim VFO, BK a dokonalymi prijimati. Zatim je situace spise opatna - pouiivaji se nedokonald zafizeni BBT,' s nimii si navic ^vttsina utastnikh netroufd* na lepsi kdty. Co fici k prhbthu zdvodu? Relativnt dobre podmfnky ddvaly tentokrdte Sance stanicim na okrajich hlavni osy provozu v^chod - zdpad. Vittzna OK1KCU teto okolnosti dokonale vyusila a ziskala, hlavni cenu PD vyraznym bodovym naskokem pred OK1KKS, jii se tentokrdt nepodarilo uhdjit prvenstvi z difvejsich let, i kdyz dos&hla nejvetsiho po6tu spojeni. Mezi nejlep i sta nice se pfitom podafilo proniknout OK3XW z Lomnickeho stitu; pozoruhodne jsou i vykony H2KRD/p a OKI KDO. V kat. I. zvit6zil presvedtive OK1VBK, kter^ zvolil z hlediska podminek v t to kategorii takticky polozenou k6tu, z m2 pak uplatnil sve vynikajici operattrskt kvality a podal obdivuhodny vykon, jim2 by se testne zaradil i ve II. kategorii.. Mezi pozoruhodnt vykony PD 66 se fadi vittzstvi OK1KKH v kategorii 1/430 MHz z celkem nevyrazne k6ty Melechov, vysoke jen 709 m. Bylo zrejme dosaieno ntcim jin^m ne2 technickou nebo taktickou prevahou a je presvtdcivou ukdzkou toho, co znamend v souteii dobry operater. Posledm. trofej si odvd2i OK1KDO, kterd svym vitezstvim v kat. 11/430 MHz podala i nejlepsi celkov^ vykon v PD (5. misto na 2 m). Tesne za ni zhstaly OK2KEZ a OKI SO, ktere dosahly na 70 cm mimofddneho prftmeru t mtf200 km na spojeni. Na technicky nejndrotntjsim pasmu PD zvitezily v jednotlivych kategoriich stanice OK2KEZ a OK1KVF. Na 1296 MHz je zatim v^sledek silnt ovlivntn rozmist6nim skutednd provozuschopnych stanic kolem zvolene k6ty, avsak se slibnt rostoudm poctem utastnikh lze i zde brzy o6ekdvat rychly vzestup sportovni hodnoty, V.kategorii stanic z pevndho QTH dosdhla klubovd stanice DLOZW s prikonem 100 W z Velkeho Javoru (1450 m) absolutnt nejvyssiho podtu bodh v PD 66. Za ni se zafadila DM4LA, jejii operator (je radiotelegrafistou v ndmornictvu) ukdzal, it i stanice z plocheho severu NDR mohou v PD obsadit prvd mista. NejdelSi spojeni.v PD 66: Kategorie 1/145: OE8MI/8 498 km. Kategorie 11/145: Y07KAJ 660 km. Kategorie 1/430:, OK1KHK 244 km Kategorie 11/430: OK2KEZ, OK2KWS 315 km* Kategorie 1/1296: OK2KEA 135 km* Kategorie 11/1296: OK1KCU 151 km Ndktere stanice dosdhly v PD pozoruhodnych vykonci. Tak napr. OK2KNN se podafil husarsky kousek spojenim s IlXXX/p na vzddlenost 495 km s vykonem pouhych 100 miliwatto. V kat. I je obdivuhodne 5. misto OK2JI, zfskane s 0,8 6. misto a nejdeui spojeni OE8MI/8 dosa2ene s prikonem 1 W a 7. misto OK2VAR (0,2 W). Zcela v tradtci si pothnal na 430 MHz i Pavel, OK1AIY, ^jehoi tretf misto a nejdelsi spojeni 235 km s prikonem 50 mw je pfimo fantasticke. Je zrejmd, it jakmile budou k dispozici tranzistory pro vysilace i.vstupy pfijimado, nastane rychly presun PD do I. kategorie. Mezi pozoruhodne vykony patfi take vykon SP5SM, ktertf dosdhl 11 706 hodfi za pouhych 33 spojeni pri prumdru 354 km na spojeni (ODX 626 km). Jen t6sne za nim zostal SP5AD prum^rem 334 km z 29 spojeni a stejn^m ODX. V pribehu kontroly na kdtdch byli pro poruseni podminek soutefe diskvalifikovdni v kategorii 11/144: OK1AGN (32 W), OK1KSO (44 W), v kategorii 11/430 OJUKCU (29 W). Pro pouziti site byla z kategorie 1/145 vyrazena OKI KIM. ftadd stanic byla skrtnuta spojeni' navdzand pred zaddtkem zdvodu. K ot^zce prekracovani prikonu jc treba si kone6n6 uv6domit, it nemuse printst zddnou podstatnou vyhodu (napf. 44 W' odpovidi: zvyseni signilu o 2,4 db, tj. sotva o p&l S-stupne). Protoze se stoupajicim poctem uiastnikil PD je tfeba zvysit k^zeri i vz^jemnou ohleduplnost ucastnikci, dohodly se organizujici zeme, te provedou v letosnim ro6niku rozs4h!6 kontroly. Diplomy VKV zfskan6 k 31. lednu 1967 VKV 100 OK: 6. 149 a2 170 - SP9MM, OK2TF, 1GH, 1AMJ, 1VQ, 1KRF, 2VJK, 1VGU, 1KOR, 1AEC, 2KNZ, 2VP, 1BD, 1AGR, SP6LB, OK1AIB, SP9AXV, OK2VICT, 3CAJ, 2KEYT 1VSZ. Znamka VKV 200 OK: OK1KHI, lkep, 2GY, 1VHK, 1AFY, 1ADY, 1VEZ a 2JI. Zndmka VKV 800 OK: OK2QI a OK1VCW. Znamka VKV 400 OK: OK1VCW. VHF 25: c. 206 az 222 - OK1ACF, 1AHO, 1ANV, 1EN, IGA, 1HJ, 1IJ, 1KHI, 1KPU, 1VCJ, 1VGU, 2KJU, 20L, 2TF, 3CBK, 3EM, 3KTR. VHF 50: 6. 203 a2 207 - OKIGA, 1HJ, 1KPU, WCJ a 3KII. SP - VHF - Award: I. trida c. 8 OK2QI a c. '9 OK1VCW, IX. trida c. 10 OK2VFW, III. trida c. 21 OK3CAJ a c. 22 OK1GA. VHF 6: OK3CCX, IGA, 2KOS, 1VKA, 1VKV, 2VHI, 3CAJ, 2WCG, 2KHD, 2GY, 1VHK, 1KHI, 2TF, 1HJ, 3KTR, 1KPU, 2DB, 1ADW, 1KCB a 1ADY. /WAOE - VHF: c. 33 OK1VCW, 6. 34 OK3KII a 6. 39 OK2BCZk OHA - VHF: OK1HJ, 1AHO a 1WHF. Kosmos HI. a II. tr.: OK2WCG. Europe - QRA II: OIC3CAF, 1KUA, 1KHI, 1WDR, 1KPU, lwhfj 2GY, a 1HJ. Europe - QRA I.: OK3KTO, 1VBG, IDE, 1WHF a 1VDQ. Pfdtelstvi na Dunaji: OK2QI, IDE, 1VDQ a 1ADJ- WPX Zone 15 - UKW: OK3KII a 1HJ. Weinland UKW: OK3KII. Wien UKW: OK3KII. II. Subregionalnf zavod 1. ZSvod probihd od 19.00 SEC dne 6. 5. 1967 ' do 19.00 SEC 7. 5. 1967. 2. Sout ni kategorie: 1, 145 MHz, 2, 145 MHz/p, 3. 433 MHz, 4. 433 MHz/p.. 3. Provoz: A1 a A3. 4. Bodovani: 1 km preklenute vzdusne vzd&lenosti je 1 bod. 5. B6hem z6vodu nesm6ji b^t pouzity mimoitedne povolen6 zv^sene prikony. 6. Pri sout62m'ch spojenich se pred^vfi kod, sktedajici se z RST nebo RSM a poradov6ho 61sla spojeni, pocinaje 001. SoucSsti k6du je QTH, ktere musi byt ur6eno 6tvercem. 7. Stanice jsou povinny urcit ctverec s co nejv6t f presnosti. 8. Z kazd6ho stanoviste smi b6hem zdvodu na kaidem p&smu souteiit jen jedna stanice. 9. Behem* zdvodu smi stanici obsluhovat jen driitel povoleni, pod jeho2 znackou se souteii. 10. Sout6dni deniky je tfeba zaslat do 17. 5. 1967 na adresu' odborti VKV CSR na 6esky predtist6n^ch fonnuldfich. 11. V soutdinich denicich' musi b^t uvedeno: stanice - znacka, jmeno, QTHj 6tverec, pfijimac, vysilac, antena, prikon, datum, 6as (SEC), pdsmo, znacka protistanice, vyslany a pfijat^ k6d, body (km) za jednotlivd spojeni a jejich sou6et. Denik musi byt ukoncen 6estnym prohldsenim, ze byly dodrieny povolovaci a soutedni podminky. 12. Nedodrieni t chto podminek znamend diskvalihkaci. Vysledky II. provoznlho aktivu 19. 2. 1967 St&le QTH : 1. OKI VMS 25 bodo 9. OK1HJ 9 2. OK2KJT 22 10. 11. OK2AJ -8 3. OK1VGU 20 OK1WSZ 8 4. OK1AIB 15 12. OK1VIF 7 5. -6. OK1AMS 13 13. OK1HL 5 OK1KRF 13 14, OK1AIY 4 7. OK2VIL 12 15. OK2LN > 3 8. OK1XS 10 16. OK2VCK 1 Prechodne QTH: ^ 1. OKlWHF/p 27 2. OKIKOR/p 5 Aktiv fidil OKlWHF/p ve spolupraci s OK2KJT. Rubriku vede Karel Kamfnek, OK1CX Vysledky OK DX CONTESTU 1966 Preteky prebiehali 13. 11. 1966 za velmi dobrej ucasti stanic z celeho sveta, Podmienky boli dobre aj na vygsich pasmach, ale ku skode pretekov bolo iba to, 5e suiastne prebiehal na pasme 7 MHz RSGB test. K hodnoteniu poslalo 953 stanic svoje denniky. Z toho: hodnoten^ch 836 stanic, pre kontrolu 53 stanic, diskvajifikovanych 64 s tame, vlctky pre nenapisanie 6estn6ho prehldsenia. 06asf stanic OK bola pomerne maid. Zdcastnilo sa 219 stanic, ktore poslah svoje denniky: hodnotenych 166 stanic, pre kontrolu 39 stanic, diskvalifikovan^ch 14 stanic. VySe 70% dennikov pre kontrolu bolo teda z OK! A nie je to iba OK DX Contest, ale i rad inych pretekov, kde skoro 5tvrtina stanic posiela svoje denniky pre kontrolu. Je to mo2ne, pokialna samom zaciatku pretekov sa mi stane porucha, alebo ina nepredvidana okolnosti mi znemoini cfalsiu uiast! v pretekoch. Ale pokiaf sa zucastnim celych prete kov, mdm poslat! dennik k hodnoteniu!. Je to negvar, ktor^ sa v inom stdte medzi amatermi nevyskytuje. Preto sa zamyslime nad touto situdeiou, dokaisme prijaf svoju pord2ku a ocenme aj vlfazstvo ineho. Kategoriou samou pre seba sii stanice, ktore sa sice zncastnia pretekov, ale vobec neposlu dennik. Dalsim nedostatkom, ktory sa vyskytol medzi nasimi stanicami-je, it pomerne mdlo stanic si pred pretekami precita podmienky. Nespoliehajte sa na to, it ich pozndte; preco sa teda dopus(ate chyb pri vypocitavani vysledkov? Niektord nase stanice si este pocitali bodovy v^sledok podta starych podmienok, svetadiel - nasobii! Hodne stanic nadviazalo pottebn^ po et spojeni pre vydanie niektor^ho diplomu vydavan6ho ORK, ale preto oh neziadate? Ze by u nds bolo tol ko majitelov diplomov ZMT 24, S6S, jeho doplnovacie zndmky atd.? E3te o jednom nedostatku by som sa chcel zmienit. Velmi m&lo stanic vkusne upraveny dennik. Nemusi byt! pis<iny stroiom, ale skrtaf, prepisovaf, pouiiva;* nevhodny papier, to by sa nemalo. VtTkd vatsina stanic sa vyjadrovaia o pretekoch vefmi pochvalne a shibuje utasti v buducom rocniku. A preto nesmieme skbmaf! I VYSLEDKY (Znacka^ pocet QSO; potet bodovy nasobite; celkov^ pocet bodov. Iba vifaz zkazdejzemejpodrobnt vysledky dostane kaidf z ucastnikov pisomne.) 1 op. vsetky pasma kateghria A,. C02BO. 86 105 61 6405 CR6DX 57 61 41 2501 DJ7HZ 359 427 210 89670 DM2AUF 289 376 135 50760 F9TM 34 74 16 ' 1184 G3ESF 220 324 113 36612 GM3JDR 102 138 ' 57 7866 HA1VA 146 268 73 19564 HB9DD 21 40 17 680 HP1AC 33 39 i 27 1053 I1ZGA 149 187 * 84 15708 JA2AB 7 7 4 28 LA5YJ 161 253 92 23276 LZ1DZ 456 584 220 128480 OE3AX 106 190 59 11210 OH3YI 208 284 108 30672 OK1LY 503 489 180 88020 OZ1LO 319 399 115 45885 PA0GMU 185 279 108 30132, SM0BDS. 29 41 18 738 SP1UM 328 431 94 40514 UA1DZ 474 ' 627 / 264 165528 UA2BI 159 217 73 15841 UA0AG 249 295 103 30385 UB5HS 485 691 175 120925 UC2XJ 395 567 ' 101 57267 UD6BW 178 197 67 13199 UF6LA 217 * 260 70 18200 UH8BO 142 169 72 12168 UL7GW 194 219 77 16863 U05AA 146 198 93 18414 UP2PT 305 421 124 52204 UQ2AH 116 153 58 8874 UR2DO 322 440 126 55440 VOIAW 137 212 84. 17808 W3BYX 194 285 107 30495 Y02FU 365 512 148 75776 YU3BU 521 721 209 50689 5N2ABF 30 43 25' 1065 1 op. 1,8 MHz - kategdria B DJ34C 125 121 20 2420 OH9NV 10 14 6 84 OL4ADU 36 25 18 405 PA0PN 54 108 18 1944 1 op. 3,5 MHz kategdria B DJ2XP 89 132 39 5148 DM2BLJ 148 * 285 43 12255 F9DW 16 48 3 144 HA0LC 67 131 23 3013 OK1ANG 337 336 86 28986 ON5GK 47. 69 24 1656 SM7MS 32, 48 21 ' 1008 SP5BAIC 112 * 200 28 5600 UA1NA 110 154 36 5544 UA2BZ 27 45 12 540 UA9EU 74 88 27 2376 UB5WJ 218 370 67 24790 _ UC2B A 207 ^,304 57 17328 UP20H 32 \ 59 16 944 UQ2IL 45 93 15 1395 Y06ADW 155 228 51 11628 YU2NZ 180 332 46 15272 1 op. 7 MHz kategdria B / DL1TH. 83 109. 38 4142 DM3VFJ 112 182 ' 38 6916 HA3GA 96 144 42 6048
JA4BJO 44 58 28 1624 OK1ZQ 426 414 128 52992 ON4XG 66 99 32 3168 PAOSNG 66 90 33 2970 SM2BYD 44 52 27 1404 SP4BGR 157 207 51 10557 UV3TQ 226' 289 72 2080S UW9DX 65 81 24 1944 UB50F 256 310 82 25420 UC2WR 168 194 43 8342 UD6BZ 9 15. 7 105 UH8DR 13 13 7 91 UP2AW 72 99 29 2871 UQ2GA 129 149 44 6556 Y07VJ 121 139 37 5143 YU1SF 164 241 49 11809 I op. 14 MHz kategdria B DJ8SG 23 35 16 560 DM6ZAA 18 22 12 264 EP2BQ 47 56 28 1568 F5AI 8 22 4 88 G3PJW 237 337 ' 83 t 27971 I1FGP 106 150 36 5400 LZ2ZZ 201 276 41. 11316 OH2BDP 171 241 74 17834 OK1ZL 445 443 105 46515 PY7LAIC 39 65 27 1755 SM6JY 30 46 12 555 SP5ZA ±63 163 58 9454 TF3AB 20 30 15 450 UA3UM 187 245 59 14455 UW9DH 177 212 55 11660. UB5LM* 274 391 94 36754 UC2TA 152 222 64 14208 UD6BL 56 64 20 1280 UF6DD 129 165. 42 6930 UH8DH 108 107 28 2996 UI8CD 130 147 41 6027 UJ8AC 132 146 37 5402 UL7CG ' 202 249 64 15936 UOSSA 178 206 49 10094 UP2BZ 148 214 42 * 8988 UQ2GQ 107 157 46 7222 UR2AT 123 202-47 9494 VE1AE 2 ' 2 2 4 WB2NZU 43 63 28 1754 YU3TGR 70 70 44 3030 1 op. 21 MHz kategoria B DJ60M 80 ^ 80 32 2560 DM2BBK 71 71 42 2982 EL2Y 114 116 35. 4060 HAS DA 120 119 53 6307 JA1MIN 22 28 18 504 OH5WH 101 129 47 6063 OK1AKJ 246,238 71 16898 OZ8E 22 26 17 442 SM7DQC 70 76 34 2584 SP9AMA 44 44 28 1232 UA1MA 74 102 40 4080 UA9WS 96 140 50 7000 UT5CJ 138 188 64. 12032 UC2WP 163 179 83 14857 UD6AM 103 137 48 * 6576 UP2CG 98 105 52 5460 VE2IL 6 8 6 48 W4CKD 82 105 61 6405 T03JW 92 104 46 4784 YU1SJ 55 59 33 1947 1 op. 28 MHz kategdria B DM2BHG 27 31 19 589 LZ1AG 38 40 25 1000 OKISV - 73 69 50 3450 SM2DPB 8 10 7 70 UW4IB 60, 78 32 2496 UA9MR 48 60 33 1980 UB5DQ 31 43 22 946 Y03CR 48 54 35 1890 Viacej oper&torov vsetky pasma DM4BO 362 431 125 53875 HA1KSA 487 621 163 101223 LA1H 45 67 24 1608 L Z1KPG 523 729 220 160380 OH5AD 193 271 87 23577 OK3KAS 946 ' 946 283 267718 SP8KAR 187 267 74 19758 UA3KAS 831 1011 398 402378 UA9KAB 572 ' 711 211 150021 UB5KKM 458 706 192 135552 UC2KSB 496 656 178 116768 UD6KZZ 255 331 73 24163 UF6KAF 160 214 \79 16906 UJ8KAA 368 448 167 74816 UM8KAA 114 115 35 4025 UOSKBR 261 373 111 41403 UP2ICBA 478 645 162 104490 UQ2ICBC 305 v 474 100 47400 UR2KBT 162 226 46 10396 Y03KSD 224 327 112 36624 4U1ITU 100 136 61 8296 >alsi rocnik OK DX Contestu je za nami. Bol iste tispesny, mal vacsiu ucsst, podmienky boli vefmi dobre aj na vyssich pbsmach, kde sa dalo pratovaf skoro cely den; Pre buduci rocnik zostdvaj\i podmienky nezmenend a preto je potrebne uz teraz sa zacaf pripravovat. Myslim si, ic by nds malo byf este viacej a mali by sme dosiahnut este lepsie vysledky. Nezabudnime, 2e su to preteky pre propag^ciu znacky OK a preto ani bodove zvyliodnenie zahranidnych stanic nds nesmie odradzaf od u^asti. V t^chto pretekoch si jednu z podmienok Jednotnej Sportovej klasifikdcie pre udelenie titulu majstra sportu splnili tieto -stanice: OL4ADU; OKI AMI; OL4AFI; OK1ANG; OK2BKV; OK1ALW; OKI WC; OK1ZQ; OK1BY; OIC3DT; OK1DC; OK1ZL; OK3CDP; OK1AKJ; OK1VB; OK3SK; OKiSV; OK1MP; Nezabudnite! 12. 11. 1967 je cfalsi roinik OK DX Contestu. VSetkym prajem vela, vefa uspechov. ' OKI IQ DX 2EBR[ EK Stav k 15. unoru 1967 VysilaCi CVV/Fone OKI FF 314(328) OK2KMB 181 (208) OKI SV 302 (316) OKI BP. 175 (198) OKI ADM 284 (292) OK1AHZ 174 (214) OIC3MM 277 (281) OKlWV 169 (195) OK1ZL 257 (262) 0K20Q 163 (179) OK3EA 256 (258) OKIKTL 147 (169) OK2QR 254 (265). OK1ZW 142 (142) OK1MP 250(261) OK2KNP 132 (143) OK1CX ' 247 (254) OK2KGZ 128 (144) OK1FV 243 (260) OK1NH 123 (133) OKI MG 240 (250) OK3JV * 117 (150) OK1VB 238 (253) OK2KGD 113(133) OK3DG 236 (238) OK1PT 112/141) OK3HM 233 (240) OK3CCC 102 (131) OKI AW 218 (236) OK1AJM 100 (138) OK1GL 216 (220) OK2KFR 88 (106) OK1US 215 (238) OKI AIR 86 (102) OK3IR 210 (224) OK2KVI 83 (99) OK1BY 206 (230) OK1ARN 81 (92) OKI PD 203 (203) OK3CEK 78 (93) OK1VK 200 (205) OK1KOK 73 (111) OK1CC 199 (215) OK2BZR * 67 (83) OK2KOS 194 (214) OK2BSA 66 (117) OK2QX 191 (205) OKI Cl J 58 (93) OKING 186 (212) Fone OK1ADP 241 (262) OK1NH 72 (81) OK1ADM 240 (262) OK1BY 68 (117) OK1MP 220 (235) OKI JE 65 (119) OKIVK 175 (180) OK2KNP 55 (65) OKI AHZ 101 (160) Poslucha i OK2-4857 291 (318) OKI-6906 112 (186) OK2-1393 256 (273) OKI-7417 107 (186) OK2-11187 234 (254) OK2-266 106 (203) OK2-15037 215 (278) tok2-21118 105 (105) OKI -25239 211 (275) OKI-2689 94 (97) OK2-8036 168 (223) OKI-13570 92 (163) OK2-8136. 167 (266) OK2-12226 88 (196). OK3-12218 150 (230) OKI-16702 86 (161) OKI-99 143 (225) OK2-9329 86 (153) OK3-6999 136 (210) OKI-20242 83 (153) OKI-6701 133 (234) OK2t14434 82 (236) OK3-4477 129 (237) OKI-15561 75 (148) OKI-9142 128 (200) OK2-25293 72 (124) OKI-12233 127 (204) OKI-12425 66 (138) OK2-I5174 121 (133) OK2-15214 61 (126) OK2-1541/3 120 (127) OKI-12948 59 (89) OK2-20143 115 (157) OKI-9074 56 (106) OKI-8188 114 (195) Zmeny v soutezich od 15. ledna do 15. unora 1967,,S6S V tomto obdobi bylo udsleno 11 diplomb CW a 4 diplomy fone. Pas mo doplnovaci znamky je uvedeno v zdvorce. v CW: c. 3301 HA5FG, Budapest (14), c. 3302 OK2BIX, Brno (14), c. 3303 OKlKIY,Prelouc (14), a. 3304 OKI AMI, Pardubice (3,5), c. 3305 SP6AKK, Swidnica SI. (7, 14, 21), c. 3306 EL2Y, Monrovia (14), c. 3307 OK3CFF, Lipt. MikulbS (7), 3308 OKI AMU, Prachatice (14),. 3309 OK1AGR, Praha (14),. 3310 HA6VL, Eger a i. 3311 HA5FF, Budapest. Fone: 6. 733 CT1MW, Coimbra (14), c. 734 K0HSC, Davenport, Iowa (14), 6. 735 OK2KOV a c. 736 OK2WE, oba Olomouc (14). Doplnovaci znamky za 28 ymhz CW dostaly tyto stanice: SP9ADU k zdkladnimu diplomu c. 1462, SP6RT k c. 671 a Y03CR k c. 2745; zndmku za 21 MHz dostal za telegrafickd spojeni k. 2096 OKING a kone n za 7 MHz k. 3244 OK3CEG. ZMT Bylo vyddno dalgich 9 diplomu ZMT (c. 2113 a2 2121) v tomto poradi: OK2BIX, Brno, OK2KMR, Ostrava DJ3AW, Ingolstadt-Mailing, OK1KIY, PrelouC, PA0MIB Driehuis, DL3LE, Kirchenthumbach, I1TRA, Ischia (Napoli), HA6VL, Eger a HA3GF, Kaposvdr. 100 OK k Dalsich 11 stanic, z toho 7" v Ceskoslovensku, ziskalo zdkladni diplom 100 OK: * c. 1739 DJ7AV, Krumbach, a. 1740 (403. diplom v OK) OK1PG, Praha, 6. 1741 DJ3YW, Ingol stadt-mailing, a. 1742 (404). OK1AAV, Pccky, c. 1743 (405.) OK2UD, Gottwaldov, c. 1744 (406.) OK1AMW, Bakov n/jiz., c. 1745 (407.) OK1AOR, Praha, c. 1746 (408). OK2KMR/ Ostrava, c. 1747 (409.) OK3KEG, Banovce nad Bebravou, c. 1748 HA4KYH a c. 1749 HA4YL, oba Dunaujvdros,,,200 OK \ Doplnovaci zndmku za 200 pfedloienych QSL listkfi Ceskoslovenska obdrieli: c. 81 HA3GA k zdkladnimu diplomu 1011, c. 82 OK3KEU k a. 1304 a a. 83 OK1GA k e.*349. * 300 OK Za 300 predlojen^ch Ustku z OK dostane doplnovaci znamk'u a. 31 HA3GA k a. 1011, a. 32 OL4ADU k a. 1483 a a. 33 OK3KEU k a. 1304. P75P 3. tflda - Diplom c. 181 ziskala stanice WA5LOB, James D. Edwards, Tulsa, Okla., a. 182 OK1VK, Bohumil Petr, Praha, a. 183 OKI IQ, Laco Didecky, Chrudim, c. 184 OE8KI, Ing. Hans Krejci, Klagenfurt, c. 185 SP6AKK, Jozef Cygan, Swiednica SI. a c. 186 OK1AFN, Vrat. Vayerka, Nove Mesto nad Metuji. 2. trida Doplnujid listky predlozily a diplom 2. tridy zfskaly tyto stanice: a. 67 OE8KI, Klagenfurt a a. 68 SP6AKK, Swidnica Sla$ka. j,,p*zmt Diplom c. 1134 byl udaicn stanici OKI-6857, op. V. Vodra2ka, Habartov. Do rady uchazeaci'se pfihlasila poiski stanice SP9-I252, H. Szopa, Chorzowa, s 22 potvrzenymi poslcchy. RP OK-DX KROUZEK 3. trida Diplom c. 545 byl pridelen stanici OK2-12541, op. Jiff Burysek, Modrice, ' Tento obtiiny diplom ziskala stanice OKI-9142, Jan Janovsky, Dobrany. Blahoprejeme! Vysledky ligovych soutezi za leden 1967 1. OK3KAS 2. OK2KEY 3. OK1KOK 4. OK3KRN 5. OK3KGW 6. OK1KDE.7. OK2KYD 8. OK3KEW OK LIGA Kolektivky 804 9. OK1KFR 327 738 10. OK1KHL 158 703 11. OK2KNN 146 681 I2.,OKlKWV 125 477 13. OK3KICF 122 431 14. OK1KOB 116 419 15. OKIKTL 105 346 16. OKI KUO 101 Jednotlivci 1. OK2QX 981 23. OK1AOZ. 293 2. OK3CDL 755 24. OK2BIX 266 3. OK1BV 731 25. OK1NH 263 4. OK2BHV 658 26. OK2BHD 260 5. OK3UN 603 27. OKlAOV 255* 6. OK1AOR 567 28. OKI AMR 245 7/8. OK1APV 504 29. OK1ARU- 229 7/8. OK2BLG 504 30. OK1QM = 227 9. OK2BQZ 469 31. OK2BPF 217 10/11. OK2BCH 462 32. OK2YL 213 10/11. OK1NK 462 33. OK3CCM 210 12. OKI NR 439 34. OK2BGS 206 13. OK2BOB 424 35. OKlANO 182 14. OK3CDY 422 36. OK1AJY 178 15. OK1VQ 417 37. OK2BKO 169 16. OK1TA 415 38. OK3CFP 168 17. OK1ACF 400 39. OK2BKT 164 18. OK3CGI 397 40. OK2BBI 153 19. OK2HI 391 41. OK3CAJ 149 20. OK2VP. 381 42. OK3CAZ 137 21. OK2BHX 319 43. OK1EP 111 22. OK1AFN, OL LIGA 1. OL4AFI 643 3. OL5ADK 445 2. OL1AEM 538 4. OL1ABX * 317 RP LIGA 1. OK2-4857 3415 14. OKI-7289 512 2. OK3-16683 2206 15. OKI-15685 509 3. OK3-16462 1705 16. OKI-11854 500 4. OKI-15835 1594 17. OK3-15497 406 5. OK2-4569 836 18. OK2-20501 372 6. OK3-23102 797 19. OK2-20781 264 7. OK2-8036 753 20. OKI-15909 261 8. OK3-16700 750 21. OKI-1886 223 9. OKI-15773 735 22/23. OK2-4620 217 10. OK2-16314 724 22/23. OKI-15615 217 11. OKI-10368 701 24. OKI-13185 181 12. OKI-17141 562 25. OK2-12226 164 13. OKI-15561 526 26. OKI-17331 106
Rubriku vede ing. Vladimir Srdinko OK1SV DX - expedice V expedici Dona Millera, W9WNV, nastala nucena prestivka. Don byl na Chagosu pod znafckou VQ9AA/C, pak se necekan ozval na ndkolik hodin pod exotickou znaikou 1B9WNV z fitesu Blanheim, coz je jeden z ostrov u Chagosu (pro uplnost: icho poloha je 5 30/ jizni sirky a 72 30/ vychodnf ddlky). Pracoval i z ostrova Farquhar jako VQ9AA/F a nakonec se objevil z ostrovu Laccadive pod zna kou VU2WNV/LAC. Jako vzdy v posledni dobe, i zde se vcnoval t6mer upln6 SSB a telegrafiste byli odk z&ni na p&r desitek minut! Na zp6te ni ceste z Laccadive na Seychelly Don podle dosud kusych zprav svetovych DX-manfi ztroskotal a musel prestoupit na jinou locf. O osudu jeho zarizeni nejsou zprdvy, ale patmfc o n pfisel, nebot v dobe uz&verky rubriky iekal v Mombase na nove zarizeni z USA. Jeho pl4n pry vypadd takto: nejprve asi na 4 dny ostrov Tromelin, pak Rodriguez Bran don. MS pry jii pfidfclenu znaiku VQ9CB, popripadfi VQ9CD. Podle posledni zprdvy je expedice Dona Millera prerusena. Don odjel do USA, nebotf ARRL rozhodla od 24. 2. 67 jeho expedici ze 2ddn6ho dal&ho QTH neuznat pro DXCC. Podrobnosti prints eme pristfe. Expedici na ostrov Navasa K1IMP/KC4, ARRL neuznala za platnou do DXCC pro porusens pfedpisd, afkoli W4ECI tyto QSL rozeslal. Uznan je v&ak ostrov Farquhar VQ9AA/F. Z ostrova Norfolk pracuji v soudasnd dob dvft expedice: VK2BRJ/VK9 vyhradne telegraficky a VK3AHI/VK9 vyhradne SSB. Staty zdstupce tohoto ostrova, VK9HR, take znovu zah&jil ein- nost; slysel jsem ho 19. 2. 67 na 14 060 khz. QSL pro VK3AHI/VK9. zasilejte via VK3ACW, pro VK2BRJ/VK9 via W 4ECI. ZS8L oznamuje, ze b hem dubna podnikhe expedici do ZS9 a objevi se pod znadkou ZS9D. UP2NK nam zaslal hezky dopis, tykajid.se expedice 4L7A, o niz jsme v AR jiz referovali. Ozna muje, ze neslo jen o akci kolektivky UP2KNP, ale vice UP2 stanic a te vyprava pouzila vybome anteny (na 3,5 MHz Inverted Vee, na 7 MHz GP, na 14, 21 a 28 MHz viceprvkove smerovky). Expedice udelala 2260 spojeni. Kolektiv 4L7A d kuje vsem OK, ktefi s rum pracovali, it byli velmi ukdzneni a nezdrzovali dotazy, o jakou zemi jde. QSL (jen za spojeni v CQ-WW-DX-Contestu 66) budou zas&ny jen tcm, kdo predem zaslou svuj._adresa je: P. O. Box 310, Kaunas, Litevski SSR. \ Podle posledni zprdvy se VK3AHI jiz vratil z Norfolku a oznamuje, ze chce vysilat z ostrova Nauru, patrn v dubnu az kvetnu t. r. Zpravy ze sveta Pokud nekdo pracoval v prosind 1966 se stanici VQ8BFA, lo o kratkodobou expedid Harveye, VQ9HB, na ostrov Agalega. QSL via VQ9HB. V Britske GuianS doslo op5t ke zmene prefixul Z povodniho VP3 presti na 4U2 a hncd nato na prefix 8R1. Zatim 'se tam objcvily stanice 8R1C a 8RIP (b^val* VP3AA), obfe na SSB. 8R1P 2&d4 QSL via WA4UCE, nebo na P. O. Box 739, Georgetown. FR7ZL/T je na Tromelinu a pracuje velmi Casto v podve&er na 14 MHz. Zatim je jen jist, ie to neni Don Miller a podle zprav z p&sem se tam zdrfi asi rok. Jeho krnitoiet je asi 14 045 khz a pouiivs transceiver; je tedy tfeba volat v QZF. QSL via FR7ZD. QTH stanice ZS1 ANT v Antarktidfe je Sanae, phbhinft 2 zapadni d^lky a 71*30' jiini Sifky. HV3SJ je pravy, pracuje ji^ i na 7 MHz telegra ficky a QSL &da via IlAMU - VK0CR na Macquarie oznamil, ie pracuje, vidy ve stredu, v pdtek a v nedmi od 08.00 GMT. Na SSB^ s nim Ize nav^zat spojehi vyhradne pres jeho dispecera, ktery je vzdy olokhznize. ZS2M1 - Marion Island, je po mnohaletem odmlceni koneine zase aktivni - byl u nas slysen 26. 1. 67 CW na 14 MHz kolem 17.00 GMT a 2 d QSL via ZS4MI. MP4MAW byvd kolem 19.30 GMT na 14 042 khz a jeho QTH je Muscat Oman. Velmi zajimavou stanici je VB4EPG/4X v Jeruzalemu, ktera plati za Palestinu, ZC6. Z Jcruzalima viak vysilaji i jine stanice, napr, 4X4DK a 4X40P. V pfipad pochyb se zeptejte na pasmu WlWPO, ktery je jako cleh HQ ARRL o stanicich v ZC6 nejlepe informovan. Stanice 9Z4DN vsak QTH Haifa! ZL1ABZ, ktery pracoval nekolik ra^icii z ostrova Kermadec, je t.. jii doma na Nov m Zclande, takze spojeni z roku 1967 plati jii jen jako ZL. OK1VO oznfimil, ie ZA2EX pracoval 16. 2. 67 kolem 7.00 GMT CW na pismu 80 m tempem ex pedice a z^dal QSL via DARC. O jeho pravosti pochybuji, ale zda se, ze pravym ZA bude BY1PK/ZA, ktereho objevil 31. 1. 67 na 14 MHz v 11.35 GMT Fanda, OKI-13123. Pozadoval QSL na P. O. Box 10, Pekin, Sia Ting. NSco pro lovce P75P: stanice KC4USG v Antarktide op&t pracuje na 14 MHz telegra ficky kolem 03.00 GMT. Pracoval s ni OK1FV, slyfiel ji OK2-3868. Velmi vzicny FW8RC se opst objevuje na kmitoitu 21 010 khz kolem 08.00 GMT CW. Podle dosud nepotvrzen zprdvy, ma b^t stanice ZL1AI na ostrovfe Kermadec. OveHte-li tuto zpravu, nezapomefite ndm to napsat! OK1AKQ upozornuje, tc rdno (kolem. 04.00 GMT) jsbu na 7 MHz vz&cn stanice, j dto napr. FOB a CR8. Jen jestfi kdyby OK takd poslouchali a neruiili je! FM7WD je opfit aktivni a zddd QSL jen pfxmo na P. O. Box 152, Fort die France. Pracuje na 14 MHz obvykle kolem 10.30 a 18.00 GMT Relativne dlouh^ den proti pombnfc kratkd ttoci vtiskne kvfitnov^m podminkdm t^mfir letnl charakter:. dfivijsi denni maximum kritickeho kmito tu vrstvy F2 kolem polednc se zmfeni v male relativni minimum, zatimco skute n maximum mfizeme pozorovat jednak asi v deset hodin dopoledne, jednak (vyrazneji) kolem osmnactd hodiny. Souvisi^ to e pfestavbou ionosfdry nad Evropou, zejmena s pfislufinymi tepeln^mi pomery, kter ovlivnuji rozpindni vrstvy F2 a tim i jeji elektronovou koncentraci, na niz zdvxsi i hodnota 126 ^ kritickdho kmitodtn. Souiiasnfc se budou stale v^razndji tvofit denni vrstvy D a E, kterd prochdzejid vlny tluml Ctlum je pfibliins neprimo druhd mocnint pracovniho kmitoctu. Jako vidy to bude nejvice zndt v provozu na osmdesdtimetrovdm pdsmu kolem poledne. Ai budete pozdsji do poledne pozorovat velmi pomaly, n&kolik minut trvajici unik,. vedouci a turner k zanikdni signdlu protistanice v Soma pfijimsie, Jde o nepfiznivy vliv nizk^ch vrstev ionosf6ry a preladte se radeji na etyficetimetrovd pasmo, kde bude utlum Ctyfikrdt mensi! 1 kdyi v kvetnu nelze hovorit o nfejakych Mnadprdmern^ch DX-podminkdch, budou lep$i nez loni ve stejnou dobu. ZhorSeni bude* me pozorovat zcjm&na na desetimetrov m pdsmu; na 14 a 21 MHz to nebude ve er ani v noci nejhorsi a pripoiteme-11 k to mu soudasne obvykle podminky na Ctyficeti metrech, m&2eme v noci o ekdvat docela zajimavou prdci. V denni dob 6 bude vsak prdce v priib hu m^sice zfetelni stdle obtxznejsi. Objevi se i prvni,,short-skipy * na 21 a 28 MHz, pusobend vzrdstajicim vyskytem mimoradnd vrstvy E; ve drohe polovins m&sice jiz budou pomerne ast6 a povedou i k ddlkovdmu if eni evropskd televize; Bude i vice boufkovych front nad Evropou a tedy i vice obsasndho QRN na niz- Sich krdtkovlnnych pdsmech.
Tunis je t. <5. dostupny CW i SSB, nebof tam pracuje velmi aktivnd stanice WA2DIJ/3V8. Z Kuby se v poslednich dnecti ozval dalsi krajan. Je jim CM2 BA, Franta, OK1GX. Objevil jsem ho na 21 MHz CVV. Doplnek k pravidliim diplomu YODXC, ktery se vydava za spojeni s jeho 5 cleny: YO-DX-Club mddnes tyto dleny:, Y02: BB, BN, BU, CD, FU, BA, BI, IS, QM, KAB, DYC; Y03: AC, CR, FF, JF, JW, RD, RF, RG, RH, RK, RO, RX, VN, YZ, KAA, KSD; Y04: CT, WU, KCA; YOS: LC, KAU; YOG: AW, XI, KB A; Y07: DL, DO, DZ; Y08: CF, DD, RD, FZ, GZ, KAE, KAN; Y09: CN, IA, VI, WL, HH.. -. Do dnesni r ubriky prispeli: UP2NK, SP6DH, OK1ADP, OKI ADM, OK1BY, OK1HA OKI IQ, OK2BGS, OK1AKQ, OK1AQY, 0K20Q, OK3CAU, OKlCX,OKlKUL, OKI AO, OKI BP, OK1JD, OK1AW a posluchadi OKZ-3868, OKI-128, OKI-14760, OKI-13123, OKI-15835, OKI-8188, OK2-20143, OK2-21118 a OK2-16376. Vsem srdedne diky. Vynechdvaji ndm v&ak nektefi osvdddeni dopisovateld a proto znovu prosime: pomozte nam vsichni, kdo mdte o rubriku zajem. Hldseni vsak posuejte nejpozdeji do 15. v mesicil CHUJSME < < < '~1 Funkamateur (NDR), c. 2/67 Zapo jeni stabilizdtor6 pro modulovou techniku - OmezovaCe proudu v elektronicky stabilizovanych sifovych zdrojich s tranzistory - Meric statickych parametrd tranzistoru -Hlas skute n6ho Ndnecka - S SB v pdsmu 2 m - Kfiiovd mod ula ce-vznik a potlafienl - Stabilni tranzistorovy VFO pro modemi prijima SSB - PotlaCeni postranniho pisma 30 db? - VysilAni casovych signalu a kmitodtovych normal i - Abeceda honu na lisku - Aktuality - Konvertor pro 70 cm s tranzistory Vypoiet vicep&smovych obvodfi - Zapojeni mfistkii - Konvertor pro RTTY nf metodou - Princip fizeni dislicovdho poditade - Mefeni vykonu vysiladfi pro 2 m - Tranzistorovy voltmetr - Umldov&nf sumu v prijimadch VKV - Vtipny napgjed pro vysilad (dokonieni z d. 12) - Prestavba radiostanice 10 RT pro amatdrskd vysil ni - KV - Antony pro VKV - SSB - VKV - DX - Nomogram: urdeni mezniho kmitodtu dlanku RC, urdeni cinitele vyhlazeni dtenku RC. Radioamater (Jug.),. 2/67 QRO PA - Vysilad 180 W pro kr tkd vlny, CW i AM - Soudobd zapojeni stupnu pfijimade - Mdreni harmonickych zkresleni nlzkfch kmito td Stabilnf osdldtory s promennym kmitodtem - Me* chanickd filtry - Barevna televize (6) - Elektronicky dasovy spinad - Mefeni stejnosmerneho vykonu - Z nageho promysiu - Diplomy - DX - Maly nf zesilovad - Zfskiru zdporneho predpeti - Darlingtonfiv nfzesilovad - Zpr&vy z klubo. Radioamator (PLR),. 2/67 Elektronicky examin&tor Promyk. - Automatickd elektronickd spinaci zafizeni - Adapter pro prijem VKV - Jednoduchy tranzistorovy generator* pro sladovdni obvodo stredne citlivych prijimaco Konvertor pro pdsmo 144 MHz - Tranzistorove, pfijimatte MOT-631 Minor a ARA Samodnnd synchronizace generdtoru " snimkoveho kmitodtu v televiznim pfijimadi - Potlaceni Sumu v televiznim. phjimadi - KV - VKV - Diplomy - Setkini R/C modelanl. Radio und Fernsehen (NDR), d. 1/67 Radonalizace a integrovane obvody - Vysrava Electronica 66 v Mnichovd - Dynamicky mikrofon D202 - Vlastnosti a pouziti dtyfvrstvovych diod(l) * - Informace o elektronkdch (43),F.CH84 - Vypodet maiych sitovych transformdtoru (3) - Z opravdrskd praxe - Technika televizniho prijmu (3) - Vypodet miniatumich nf transformdtorii - Kapesni prijimad Piezo 66 pro prijem AM - Obsah rocniku 1966. Radio und Fernsehen (NDR), 6. 2/67 Francouzsky elektronicky promysl - Modemi obvodovd technika s tranzistory typu MOS - Zajimavy kfemikovy epitaxni tranzistor pro snimkove vychylovaci obvody - Informace o elektronkach (44),. EM84/PM84 - Informace o polovodidch. (13), dioda OA605 - Vypocet maiych sifovych transform^torfi (4) - Z opravdfske praxe - Technika televiz niho prijmu (4) - Vlastnosti a pouiiti ctyfvrstvovych diod (2) - Vznik jednotlivych nebo periodickych pilovitych a pravouhlych pulsd - Stavebnicove jednotky pro tranzistorove prijimade Kombino- vany generator pravouhlych a sinusovych kmitft Pfedpov^d si fen f pro KV., Radio und Fernsehen (NDR),. 3/67 ' Mezinarodni vystava Interorgtechnika 66 - Ra dar s infracervenymi paprsky a GaAs-diodou - Plynovy laser ZGL300 Superhet stfcdnf tridy Variant 5550 Gramofonove ramenko 4TJL307 - Informace o elektronkach (45), PCF802 - Vypo&t maiych sifovych transformdtorku (5) - Technika televizniho prijmu (5) - Nove reseni stereofonniho pfijimafe - Stavebnicove jednotky pro pfijimaie AM - Jednoduchy zkou3e vyvazeni pro stereofonni zafizeni - Vlastnosti a pouiiti ctyfvrstvovych diod (3) - Univerzalni elektronickd jisteni proti proudovemu pfetjienl. Radio und Fernsehen (NDR),. 4/67 Televizor Donja 1201 - Deka&ickd poditaci vybojka Z565C - Tranzistorove stupnd bez transformatorfi pro fizeni dekadickych poditacich vybojek Z563C a Z565C - Lipsky jam! veletrh - Technika televizniho prijmu (6) - Zvukovy televizni nf zesilovad vhodny pro techniku integrovanych obvodu - Chovani odporfi pfi pulsnim provozu - Primoukazujici ohmmetr pro dilnu. Schubert, A.: MO- DELY RfZENfi RA- DIEM. Praha: NaSe vojsko 1967. 313 stran 289 obr., tabulky. Cena Kcs 19,50. Kniznice modeldftk, sv. 3. Byvalo snem kaideho modetere, postavit si model rizeny radiem. Radiem rizene modely znamenaly pro vetsinu modeldfu vyvrcholeni - modelers kd iinnosti. S eletronkami v ak bylo zafizeni robustni a ntpom^r mezi velikosd modelu a ovladaciho zafizeni byl zfetelny a pro rozvoj tohoto druhu modelarstvi nephznivy. Rozvoj tranzistorovd techniky a uvolneni poyolovacich podminek pro vysilade R/C vsak znamenaly rychld rozgireni a stiile vzrastajid zajem o fizeni models radiem. Kniha ing. Schubeita je urdena predevsim zacinajidm modelsfdm a seznamuje je se vsim, co je k uspdgndmu provozu R/C modeld tfeba. Je rozddlena do dvou ddsti, radiotechnickd a modeldfskd. V radiotechnickd casti najde dtendf vysvdtleni z&kladnich pojmti dalkovdho ovliddni radiem, druh6 provozu R/C, pfehled soucastkovd z&kladny modeldre R/C, strudny vyklad o mefeni soudastek pro vysilace a pfijimade, velmi podrobny popis rfiznych prijfmadh a vysilacg a jejich jednotlivych d sti. Zvl>ni ddst je venovdna elektromechanickym zafizenim, jejichi tikolem je uskutednit povel mo* delafc - vybavovadfim, servomotorfim a magnet&m. V teto prvni dtksti nechybdji. samozfejmd ani povolovaci podminky pro vysilade k radiovemu fizeni modelo. Druhd dist knihy se zabyva hledisky na stavbu leteckych a lodnich models, kterd jsou pondkud jins nez pfi stavbe volne ldtajldch a plovoudch models. Podrobnd je probrdna i technika letini s modely R/C a zajiiddni dlunfi. Pro snaz&i orientad a jako voditko pro vlastni ndvrh modelu je zdvdrem popsdno ndkolik uspesnych motorovych models R/C a vetrond a nekolik dlunfi a plachetnic podle osvdddenych modelu. Pospeste si s koupi teto prirudky, by la vyd&aa v n&kladu jen 4000 vytiskfi! -Mi- Melezinck, A.; Hercik, J.s STAVlME TRAN- ZISTOROVV PftljfMAC (Pokracujeme s tran zistory). Praha: Nale vojsko 1966. 169 stran,. 162 obr., 5 tabulek Cena vdzaneho vytisku Kds*16, % Kniznice radioamatdru, sv. 4. Kniika Stavime tranzistorovy pfijimad je pokradovdnfm velmi tispesnd knihy Zadln^me s tranzistory", v niz byla hlavni pozornost zamefena na vysvdtleni funkce tranzistorli, popis jejich zdkladnich vlastnosti a charakteristickych velidin. Pro vyuzitl a rozsifeni z&kladnich predstav a poucek napsali zkuseni autori tuto kniiku, v nil pfi rozboru dinnosti stupnd jednoducheho tranzistoroveho pfijimace vysvdtluji zakladni vlastnosti nejdulezitdjgich obvodft s tranzistory. Jednotlivd obvody n^sleduji za sebou tak, Zc jejich slozenim vznikne uplny tranzistorovy prijimad. Kniha vsak neni jen stavebnim n&vodem, je psina tak, aby dtenir pochopil i dinnost tranzistorovych obvodu a dobre se ji to dafi. Kniha m& 20 hlavnich ddsti; ka2d je vdnovdna jednomu probldmu - bucfto ddsti tranzistorovdho pfijimade, nebo pokyndm ke stavbd. Nazvy jednot livych hlavnich ddsti jsou: Prindp bezdratoveho, sdelovini, Nf predzesilovade, Nf koncovd zesilovade, ZpdtnA vazba, Nei zadneme stavdt, Stavime, Vstupni obvod pfijimade, Detektory, NapSjed zdroje atd. Pro kontrolu, jak pochopil ctenaf funkd jednotlivych obvodci, jsou na kondch kapitol zafazeny krdtkd kontrolni testy. Timto zpusobem vhodnd spojena teorie s praktickou stavbou zari eni umoi-, nuje tedy nejen ziskat uiiteeny pristroj, ale vede i k prohloubeni znalostf z elektroniky, dileiitych pro stavbu slodtdjsich, zafizeni. Jednou z pfednosti knihy je i dtislednd pouziv^ni dostupnych soucasti pfi stavbe popisovandho pristroje. Mladi ctendri a vsichni, kdo se chteji sezndmit se. zaklady tranzistorove techniky, by si rozhodne nemeli nechat tuto kmhu ujit. -Aft- Khol, J.: AKUMULAtoRY MOTOROVYCH VOZIDEL. Praha: SNTL 1967.100 str., 54 obr., 20 tab. Vaz. Kds 7 Jc to praktickd prirucka o akumuldtorech, kterd popisuje jejich vlastnosti, konst*ukci, pouziti, nabijeni, odetfovdni behem; provozu, zdvady a moi- nosti, jak zavaddm predchdzet. Najdeme v, ni pfehled velikosti akumuldtoro.. potrebnych pro jednotlive typy a znadky jednostopych i dvousto.- pych vozidel, pfehled temer vsech typ6 akumuldtoru nasi i zahranicni vyroby, pfehled odbomych dilen, kde aktimuldtory opravuji. Je tfeba podotknout, it jde vyhradnd o akumuldtory olovdne, ktere jsou u nas v motorovych vozidlech nejvice rozsireny. V ndkolika krdtkych kapitoldch je vylozen systdm znaceni akumuldtoru, slozeni a phprava elektrolytu, prdee s nabijeckami; ndsleduji pokyny, jak zachdzet s novym akumulatorem, jak nabijet a vybijet, jak merit elektricke velidiny akumuldtoru (hustotu elektrolytu, kapacitu, proud, napeti), jak akumuldtor upevnit, _ skladovat, osetrovat pfi provozu i mimo provoz, jak odstranit male i vetsi zdvady. ^ Kniika je to praktickd a kazdy motorista by si ji mdl vdas obstarat. I pomdrne velky naklad 15 000 vytisko vsak sotva stadi. Kniika je dobre graficky vypravena a ma velmi praktickou vazbu FVC. L.S Karpov, V. L: POLOVODlCOVfi STABIU- ZATORY NAPfiTi. Z ruskeho originalu Poluprovodnikovyj e stabilizatori naprjaienija prelozil ing. Petr Benes. Praha: SNTL 1967. 132 str., 49 obr., 40 tab. Bro2. Kds 6,50. Autor probird v knize principy dinnosti, zvldstnosti funkce, metody vypodtu a praktickd zapojeni dvou zdkladnich typfi polovodidovych stabilizatoni: parametrickeho a degenerativniho. Zni to pondkud vznesend, ale v podstatd jde o be2ne, jednoduchd stabilizdtopr s doutnavkami a Zenerovymi diodami, a o sloiitdjsi a pfesnejsi stabilizdtory. Autor shmul sve zkusenosti a mnoistvi dldnko roztrousenych po nejrozndjsfch dasopisech. Pokusil se v knize objasnit teoreticke i praktickd zdklady konstrukce polovodi dovych stabilizator^ a vytkl si dl poskytnout zaddtednikovi Izdkladni vddomosti a odbornlkovi vypodtovy a tnfonnativni materidl. Oba pracovnici si v knize skutednd pfijdou na svd. Kniha obsahuje takd ndkolik podrobnych praktickych zapojeni stabilizdtorfi pro roznd Odely. Nevadi, Zc jde o sovdtskd soucastky. Ndkterd jsou u nds k dostdni a kromd toho jsou na konci knihy tabulky deskoslovenskych souddstek, z nichi lze vyhledat ekvivalenty. Ndkolik bezvyznamnych tiskovych chyb (napf. na str, 97 v tabulce slovo maganin aj.) a pomdme spatny papir neubiraji knize na odbome hodnotd. Kniha je urdena technickym pracovnikdra, zabyvajidm se otazkami napdjeni nejrftzndjsich elektro nicky ch pfistrojo, i pro Siroky okruh dtendro, kteh se ve svd praxi setkdvaji s polovodidovymi stabili zdtory. ' L.D. - PftfRUCNl KATALOG ELEKTRONEK TESLA. Vydala Tesla Ro2nov, n. p., 1967. 399 stran, cena 6, Kds. K rychle orientaci a k zdkladnimu sezndmeni se sortimentem n. p. Tesla Roinov vydal ten to podnik pfirudni katalog, ktery obsahuje zdkladni technicke udaje elektronek a polovodidovych soudasti. Jsou v nem krome technickych udaju i stmene pripominky k pouziti elektronek, vysvdtlivky k uvdddnym udajum a vysvetlivky pouzirych znaku a zkratek. Katalog ma tyto zdkladni ddsti: pfijimaci elektronky, osciloskopickd a televizni obrazovky a zesilovad elektronky, pulsni a mikrovlnnd elektronky, vakuove kondenzdtory, speddlni elektronky (elektronky se studenou katodou, fotonky,. fotondsobide, snimad elektronky), polovodidovd diody, usmerhovade, fotodiody, tranzistory. Katalog je v zaverednd ddsti doplndn i pfevodnlmi a srovndvacimi tabulkami elektronek, kde jsou uvedeny pfimo zamdnitelne typy elektronek cizich vyrobcia za elektronky Tesla. Pokud vymena vyiaduje zmdnu v zapojeni, je uvedena v poznamce. Pro praxi je velmi vyhodny i vycet cs. televiznich a rozhlasovych pfijimaci, magnetofonft, zesilovacft a dorozumivadch zafizeni jejich osazeni elektronkami i polovodidovymi souddstkami. Katalog je velmi pedlive zpracovdn, prehlednd uspordddn a vyhovi v praxi pro bdine pouziti velmi dobre. Tesla Roinov je vubec zatim jedinym podnikem oboroveho feditelstvi Tesla, ktery pnibdind seznamuje sirokou verejnost se svymi vyrobky po technicke strdnee. Doufejme, ze dalsi podniky budou tento priklad nds le do vat. : -Af*- I IV Z BBC B Prvni ruin# ttdek K4s lu,80, dalsi Kis 5,40. PHslugnou ddstku poukaite na udet d. 300 036 SBCS Praha, sprdva 611,. pro Vydavatelstvi dasopiso MNO, jnzerce, Praha 1, Vladislavova 26. Uzdvdrka vzdy 6 tydnii pred uvefejndnfm, tj. 25. v mdsfd. Neopomente uvest prodejni cenu. PRODEJ RX Jalta, zdroj, sluchatka (950). Hokinek, Gottwaldova 38, Skalica/Slov. RX ElOaK (350), AR 1953 66 viaz. (h 30), Sdel. tech. 1958-66 viaz. (d 40), Radiovy konstrukter 1955 57. Dusan Adamec, SPS, Parrizinske.
radcu MWIETMU.. 6. 5. je pravidelny OL zavod na 160 m. 6. az 7. 5. poradd radiokhib SSSR tradicnl Zavod miru.. ve stejnem terminu jsou dve vyberove souieie: v radistickem viceboji v Praze a v honu na lisku v Hr add Krdlove. 875. je druhe pondeli v mesici - a proto telegrafni! 12. 14. 5. je v Trencxm prvnl mistrovskd soutez tohoto roku v radistickem viceboji... 15. 5. zacind IH.zelapa VKV maratonu. 20. 21. 5. jsou dalsi vyberovi souieie: liska ve Vsetine a viceboj v Karlovych Varech. 22. 5. ozije opet pas mo 160 m telegrafnhn pondelkem. 27. 28. 5. maji liskafi vyberovou soutez v Popradu, Pozor zmeria! H22 Contest, puvodne ohldseny na 29. az 30. 4se bude konat podle sdeleni svycarskeho radioklubu ji o tyden drive, tj. 22. 4. od 15.00 GMT do 23. 4.17.00 GMT. Televizor TEMP-2; veskere elektronky (ft 7), obrazovka 43 cm vcetnft vychyl. c. (150), shove trafo (120), kanftlov^ volift (50), reproduktory (ft 25), vn trafo (50) a 1 kompl. televizor TEMP-2 prod, i YymSrdm. Nabidnfite, M. Broucek, Anglickft 30, K. Vaiy. Sifovy a budici tr. pro tranz. zes. 200 W podle Rad, konstruktera (130), tr. 66134, 100 ma (100), 2NU70 (a 20), ECC83, EL84 (ft 10): Josef Komftr, SPSE ve Frenstate p. R., okr. Novy Jiiin. Gramoradio Juwell (1100), tele vizor Ametyst se sv6t. aut, jasu a kontr. (800), submin, jap. sou. pro superhet tranz. - vs tup. oscil., 3 MF, BT a VT (pouze kompl. 160). V. Sidloch, Pod lipami 2550/56, Praha 3-2iikov., ^ Avomet I v bezv,. stavu (480), amat. el. voltmetr- EV 101.do 500 V ss., vst..odpor 10 MO (320). Ing. V. Musil, Karvinft 8, Ziikova 2807. Mag net of. motorek (45) a mikrosluchatko (30). V. KraCmar, Kralovickft 43, Praha 10. RX-R1155A (250), ELIO (150) bez zdrojov na ro- 2ebranie, nehrajuce, novft ECH81 (15), EABC80 (15), 627 (12), 6Q7, EK7, 6J7 (ft 10). J. Hudan, Detva, sidlisko T-20/7, okr. Zvolen. RX-RU55 zdroj + repro (500), ElOak + sluch. (350), magf. 2 rychl., posuv nahr. a pr. na ob strany, 4stop^, prislug. + 4 pftsky (700), typ MF2. M. Koudelka, Tf. Miru 1602/17, C. Budejovice. Elektronky 1P2B (ft 15), zesilovaft 25 W (1200). Komplet. stavebnici osciloskopu KriMk. T531 vym. za mdric tranzistorii. Fr. Bursik, Makarenkova 40, Praha 2. Opine novi? celotranzistor. televizor prenosntf' na'bat. i sief, rok zftruka, Camping 28 (3000). L. Roob, Tr. Tepla 86. Mimosa skrih s obraz. o uhlopfii. 53, gasi, zad. stfena, maska (580). Ing. BubeidCek, Krftsneho 3, Praha 7 - Petriny, tel. 352-607. Tranzistory AF139 2 ks (ft 250). V. Kamcnik, - Nckazanka 10, Praha 1. Krystal 7 MHz. (100), 4,9 MHz (50), nepravy GDO 300 khz30 MHz (350), mech. k oscilo skopu, trafo, elektr!, 2 obraz. (400), Avomet (450). Mir. Kaderftbek!* PS-1, Bechynfc u Tabora. ElOaK + L zdroj, bezv. stav (450), UNIMET predftm lebo vymenim za dobr^ RX na amat. pftsma. E. Proke, Dukelskft 1472, Topol^any. Dne 1. prosince 1966 byl zahftjen prodej vyrobki n, p. Tesla Lanskroiin, zftvod Jihlava, v prodejne Drobne zbo^t Jihlava, Komenskftho 8. Nabizime Vftm k osobnimu vybfcru i na dobirku tyto druhy kondenzfttorii; kondenzfttory epoxidovft, kondenzfttory zastfiknutft, kondenzatory s umelym dielektrikem, autokondenzfttory, f otocne kondenzfttory-miniatuml, odrusovaci kondenzfttory,.drobne ZBOZt JIHLAVA 100 1 reproskrin. pfikon 25 W (350), sov. vyk. tranz. P3A (k 40),P4B-(80),sit. zdroj k Transiwattu (150). M. Loffler, Praha 10,1 v Olsindch 38. iia llel. kom. pr. dvoji sm^s., S-metr, bez vst. civek (400), GDO '100 khz-^25 MHz (200), karusel Tom a kond. (150), klia rele (40), tel. klii (40), (15), sluch. (35), m6r. pr. 0 65 100 ma (50), kond. 4 irf/100 V (ft 15), 2 i.f/2,5 kv (ft 30),el. PV2Q0/600 (30), sit. tr. 200 ma, 400 V (100), 40 ma (25). Z. Bojda, Senov. 547, o. Mistek. ' Kom. pr. USP, 5 rozsahci, 150 khz 4-14 MHz. 10 el., r. v. 1955 _(900). W. Richter, tjsti n. L.- Strekov, Purkyhova 1093. AVOMET s pouzdrem, novy '(480), AR. roft, 55,56, 57 (ft 10), stavebnice i jednotl. soucasti Sonoreta (45), Minibat (55), Talisman (70), sluchftt. 2x2000 Q (20), el. s.objim. AZl, EF11, 6R, RV12P2000, RV12P800J(ft 5). K. Kapr, Engelsova 30, Plzeft. Torn Eb kom* pfijima $ anod. nap^jecem a 3 sady elektronek (400) nebo vym. za EZ6 nebo EK3 apod. Bezv. stav. V. Tomftgii, Konevova 180, Praha 3. Elektronky RL2T2, RV12P2000 (ft 5), LD1, RS289 (ft 10), 6P3S, DLL101 (ft 15), CK5875 (ft 20), DS310 (ft 25), STV280/40 (ft 50), STV280/80, STVI50/250 (ft 60), IRC5794 (ft 150). P. Tich?, Norskft 3, Praha 10. Torn Eb a 6 nfthr. el., 2 V aku (450), RX-Fug 5c super 3,5 -r5 MHz (100). P. Matema, Kirovova 50, Praha 5. KOUPfi Ladici kondenzator z RX Emil, elektronky RV12P2000. J. Raus, Vranovice u Brna 306. Tla&tkovy nebo pfepina ov^ system pro mef. elektr. Mftrici pffstroj, el. RV2P800. Jakekoliv nfthradni dily pro K. w. E. a. a L. w. E. a., zapdjieni dokumentace K. w. E. a., L.w. E. a. za odmftnu. Antonin Saufl, Revolucni 606, Chodov u Karl. Var. Komunikaftni RX do 2 tis. Jifi Suchtf, Napajedla 841. Vicenftsobne oto2. kondenzatory pro KVa VKV. Lad. Holec, VSj2, Opava MK. Karusel Torn s kontakty nebo podob., krystal I, 7, 5,3,12,3,19,3 MHz, S. Suttner, Luby u Chebu 691. AVOMET I nebo podobny i vadny. L. St an 6k, ^Zarosice, c. 124, o. Hodonin. Konvertor k EK10 a TX, vse pro 144 MHz. M. Jirik, Kafkova 16, Praha 6. Krystaly 352, 353 khz z M. w. E. c. Ivan Gavelcik, Orlovft III. 440 o. Karvinft. Vf MfiNA RX HRO NC otoc. k. VN, elektronky, trafa, krystaly, rflzni dily, sasi za fum.8,-promit. i jinak. J. Skoupy, Na Pctynce 126, Praha 6. Za Torn Eb dam El OK, prip. predftm (300). M. Kamenicky, Sered! 526. Burza krystftlov a v^mena rftdiomateriftlu. Zhotovime kompletrve filtre McCoy. Mestsk^ rftdioklub, Novft'Dubnica, p, schr. 1. Za Lambdu IV-V dftm GDO BM 342 + ICO- MET a 1000 K s, resp, predam. Ing. Kuvik, ZSNP, Vyskum FK, Ziar nad Hronom. ZAdiNAJICICH I VYSPiLfCH radioamat^rci K- Donftt Fyzikftlni zftklady radiotechniky Bez naroku na znalost vyssi matematiky a se snahou po maximftlni srozumitelnosti vede tato publikace k osvbjeni fady zftkladnich vftdomosti i ty, kteri maji v oboru radiotechniky minimftlni zkugenosti. Kart. 7,50 K6s. M. Kovafik ( Prirucka rftdiov6ho spojeni. Cilem prfrucky je podat strucny prehled problem^ clektromagneticke energie jako nosice informaci a slcdovat jcji cestu od chvile, kdy opusti vysilaci antenu, ai do okamziku jejfho dopadu na antenu prijimaci. Rozsah lfttky je voditkem nejen pro prftci vojenskych radistft, radioamat6r0, pracovnikfi na praktickych radiokomunikacnich pracovistich, ale i vsech, kteri se zajimaji o nejnov6jsi poznatky z to hoto oboru, Vaz. 18, K5s. Ing. A. Melezinek-J. Herctk Stavime tranzistorovy prijimafi Publikace, v ni2 autori navazuji na knizku Zacinftme s tranzistory, je zftkladni Skolou tranzistorov6 techniky a v Sir Sim smyslu cele elektroniky. Autori pfedpokladaji u jejiho Ctenftfe pouze zftkladni zna* losti elektrotechniky. VSechny stavebni nftvody v knize uvedene po^itaji jen s dostupnymi souiftstkami ceskoslovenskc vyroby. Vftz. 16, Kfts. J. Navrfttll-Z. Skoda Lovime rftdiovou lisku Poutavft kniika, shmujici zkusenosti i nftpady sirokeho okruhu lidi, kteri se zabyvaji oblibenou radiotechnickou souteii - honem na lisku, je urcena vsem - od zaiinajiciho pionyra az po stfttnlho reprezentanta. Autori v nl nezapomnfeli ani na nftvod ke stavbft jednoducheho pnjima^e. Kart. 6,50 Kis. Ing: K. H. Schubert Velkft priruftka radioamatera Rozsfthlft dilo o vsech problftmech soudobe radistiky, urcene zacinajicim radioamaterim, kterym se zde autor snaii dftt zftkladni znalosti ve formft konkretnich stavebnich navodu, na nichft vysvstluje radiotechnicke principy populftmi formou. Zftkladni kapitoly knihy se tykaji teoretickych a praktickych zftkladu, stavebnich nftvodfi a nftvrhu zapojeni jednak s elektronkami, jednak s tranzistory. Schemata normy a pod. byly upraveny pro nage podminky. Vftz. 30, Kds. Radioamatersk^ provoz Druhft, prepracovane vydftni pfiruiky, bez ni2 se zftjemcc o radioamatersky vycvik a provoz nemafte obejit. Ctenftr v ni nalezne zasvecene stati o vyuce telegrafnich znacek, o cvicnych textech telegrafni abecedy, o provozu amatftrsk^ch vysilatu, technickych pomftckftch v^uky.telegrafnich znacek, dftle staf o vzorech pisemnosti u radiostanice, o povotovacich podminkftch pro amaterskft vysilaci radioelektrickft stanice a stat o bezpecnosti v radioamatftrske praxi. Vaz. v PVC 15, Kcs. A. Schubert' Modely rizene rftdiem Publikace osvftddenftho autora pro letecke, lodni i automobilni modelftre, kteri chteji svft modely ridit rftdiem, pojednftvft o vysilacim a prijimacim zafizenii o principech jejich konstrukce a o metodice dftlkoveho ovlftdftni modelu radiem. Vftz, 19,50 KCs. Zde odstfihn tef Objednaci listek odeslete na adresu: NASe VOJSKO, nakladatelstvi a distribuce knih, n. p., Praha 2, Na Dftkance t. 3. Objednftvam (e) na dobirku-na fakturu*).....t. vyt.. K. Donat Fyzikftlni zftklady ; radio techniky..vyt. ym., Kovafik - Priru6ka rftdioveho spo jeni, *.vyt. Melezinek-Hercik - Stavime tranzisto-x rovy pfijimac.;,.. v^t. Navrfttil-Skoda - Lovime rftdiovou lisku. Ini. K. H. Schubert - Velkft prirucka radio amatera.radioamatersky provoz.a. Schubert - Modely rizene radiem Datum. Jmeno (slozka)... Adresa (okres). *) Co se nehodi, gkrtncte! Podpis-razitko