Evropa a svět od poloviny 15. do poloviny 17. století Johnová Patricie 4.B 2014/2015
Osnova: 1. Zámořské objevy 2. Vzestup Španělska a pokles Itálie 3. Humanismus a renesance 4. Situace v Německu 5. Španělsko a Nizozemsko 6. Anglie 7. Francie 8. Polsko-litevská říše 9. Situace v Rusku 10. Třicetiletá válka 11. Kultura pozdního feudalismu
Zámořské objevy Příčiny: honba za zlatem ztížení obchodů s Východem kvůli Osmanským Turkům Předpoklady: dokonalejší plachetnice, kompasy s větrnou růžicí, pomůcky k určení polohy lodi (mapa světa Toscanelli)
Toscanelli - mapa světa
Kudy: přímá cesta na Z či obeplutím Afriky Plavby: Portugalci jižním směrem - odkrývali Z pobřeží odtud slonovina, vzácná dřeva, kaučuk, koření, černí otroci, zlato - 1487 Bartoloměj Dias mys Dobré naděje - 1498 Vasco de Gama z V pobřeží přes Indický oceán na Z pobřeží Indie v Kalikatu odtud zlato, drahokamy, barviva, vzácná dřeva, koření (pepř)
- 2. polovina 16. stol. pokles hospodářské úrovně, kolonie ovládnuty Nizozemci, Angličany Španělé na západ - 1492 Kryštof Kolumbus ostrůvky v Bahamském souostroví, dále Kuba, Haiti (přesvědčen, že doplul do Indie ostrovy nazvány Západní Indie, domorodci Indiáni ) - 1513 Vasco de Balboa překročil Panamskou šíji, spatřil Tichý oceán (domněnka o Americe jistotou název Amerika podle Ameriga Vespucciho)
směry plaveb
Obyvatelstvo Ameriky: rudé domorodé žije v kmenech značné vývojové rozdíly pevnina od Kanady do Patagonie lovci a kočovníci žijí v rodovém zřízení Střední Amerika, Z pobřeží Jižní Ameriky kmenové svazy Říše Aztéků a Inků Aztékové méně vyspělý lid - náhorní planina ve Střední Americe, střediskem říše Mexiko - pěstování kukuřice (hlavní zemědělská plodina) - chov psů a krocanů - výroba zbraní (z mědi, cínu, bronzu, pazourku) - budování zcela odlišných staveb
- vynalezli vlastní písmo a kalendář s přestupným rokem o 366 dnech Inkové území dnešního Ekvádoru, Peru a Bolívie - pěstování kukuřice, brambor - chov lam (sloužila k tahu) dobytí říší Aztéků a Inků 1519 Hernando Cortez Aztécká říše dvouleté boje dobyto hlavní město opanována celá země (zisk zlata a stříbra) - 1531-1533 F. Pizarro vyloupil a zpustošil říši Inků
Důsledky zámořských objevů: až do konce 16. stol. další země podníceny k plavbám (Angličané, Francouzi, Nizozemci) směr na SZ či SV objeveno postupně pobřeží Severní Ameriky (Labrador, Kanada, Baffinova země), Grónsko, cesta Bílým mořem do Ruska a Špicberky 1519-1522 - Fernão de Magalhães 1. cesta kolem světa (cesta na Z proplutí průlivem oddělující Jižní Ameriku od Ohňové země přes Tichý oceán, Filipíny a Moluky kolem Afriky návrat do Španělska) důkaz o kulatosti země vliv zámořských objevů na evropský obchod, výrobu, peněžnictví, nepřímý vliv na politický a kulturní vývoj větší části Evropy
Magalhãesova cesta
Kryštof Kolumbus Vasco de Gama Vasco de Balboa
Hernando Cortez Fernão de Magalhães
vyvíjeny podmínky pro celonárodní trhy, vytvářeny předpoklady pro vznik světového obchodu přesun obchodních středisek ze Středomoří na Atlantské pobřeží Antverpy 1. pol. 16. stol. hospodářským a obchodním střediskem - neomezená obchodní svoboda pro cizince - světový význam po Antverpách Amsterdam, později růst obchodního významu Londýnu a francouzských přístavů hlavní cestou mezinárodního obchodu moře (levnější a rychlejší doprava) cenová revoluce 16. stol.
- pokles hodnoty peněz a vzestup cen výrobků i potravin (výroba nestačila poptávce) - plusem pro obchodníky, lichváře, výrobce - mínusem pro námezdné dělníky, tovaryše, městskou a venkovskou chudinu třídní rozpory
Vzestup Španělska, pokles Itálie: díky důsledkům zámořských objevů (i vzestup Portugalska) Králem Karel V. (Španělsko ohromné rozměry, nejmocnější armáda 16. stol.) příliv drahých kovů obohacená šlechta, růst moci krále města poškozována zvýšené daně, vyděračství rychtářů, okleštění samosprávy nespokojenost 1520-1521 povstání komunerů (městských obcí) poraženo král vládl absolutisticky touha získat Itálii - stejně tak jako u Francouzů 1494 bitva mezi
Španělskem a Francií o Apeninský poloostrov Španělsko ovládlo Milán, Neapolsko, Sicílii a Sardinii pokles Itálie Armada španělské válečné loďstvo podobizna Karla V.
Humanismus a renesance nový proticírkevní světový názor, pokrokový myšlenkový směr zámořské objevy omezenost a nesprávnost hlásání církve potřeba nového svět. názoru počátky v Itálii (14. stol. literární díla) proti nauce o bohu věřili v sílu člověka, jeho právo na život nový názor člověka s jeho lidským (humanus) věděním humanismus renesance (znovuzrození) návrat k antice vliv na literaturu (Villon, Rabelais, Chaucer), architekturu, sochařství (Donatello, Michelangelo), výtvarné umění (Leonardo da Vinci, Buonarroti), rozvoj vědy
Donatello socha Davida Botticelli obraz Primavera
L. da Vinci freska Poslední večeře L. da Vinci- Mona Lisa
Situace v Německu: politicky roztříštěno žádné předpoklady pro hospodářské sjednocení zemědělství živí většinu obyvatelstva - pěstování především obilí (nejrychlejší zisk peněz pro rolníky na poddanské platy) - export obilí do Z Evropy průmysl zřizovány manufaktury - Porýní, Podunají zpracování kovů, soukenictví, výroba barchetu, hedvábí - Sasko plátenictví - vedoucí postavení Německa v hornictví a hutnictví
- střediska dolování Harz, Krušnohoří, Vestfálsko - ročně více železa, stříbra a zlata než v celé Evropě dohromady (počátek 16. stol.) velké obchodní a bankovní domy jihoněmecká města (Norimberk ) hospodářský vývoj nerovnoměrný žádné vlastní vojsko na obranu říše Německo politicky i vojensky bezmocné ve městech - společenské rozdíly města ovládnuli patricijové a bohatí cechovní mistři řemeslníci, chudí měšťané, dělníci pokusy o svrhnutí nadvlády bohatých vznik tajných spolků, stávky, povstání
vykořisťování Německa Římem - papežství - potřeba více peněz desátky, poplatky za církevní úkony (křty, mše ), odpustky odpor proti církvi u všech vrstev společnosti - do čela odboje proti církvi Martin Luther - 1517 Luther veřejné hlásání svých názorů, vystoupil proti prodávání odpustků široký ohlas, obliba - v boji o reformaci (nápravu církve) každá třída jiné cíle říšská knížata - zmocnit se církevní půdy - měšťanstvo zrušení církevních poplatků, sjednocení Německa pod ústřed-
Martin Luther
ní vládou - městská chudina přebudování společenského řádu obava vládnoucí vrstvy Luther na stranu feudálů, nechtěl lidové hnutí - venkovská a městská chudina mluvčím Tomáš Müntzer (Lutherův žák) tajný spolek rolníků a chudiny příprava k boji selská válka obrana proti útisku
- konflikt trvající od konce 15. stol. - vyvrcholení v letech 1524-1526 - začátek v J Německu vzbouření rolníků - 3 střediska selské v. JZ Německo, střední Německo, alpské země - požadavky povstalců nejednotné (např. zrušení nevolnictví, možnost dědit majetek rodičů, zavedení jednotné míry a váhy ) - 1526 povstání poraženo - důsledky války cca 100 000 lidí mrtvých, tisíce vesnic
vypáleno, zesílené vykořisťování poddaných, zvýšená robota, omezení osobních práv (možnost stěhovat se ) německou reformací - selská v. nijak zvlášť neotřásla neměcky císař Karel V. reformace oslabovala moc nemohl proti ní vystoupit (boje s Francií o Itálii) 1547 bitva u Mühberka Karel V. za pomoci bratra (Ferdinand I.) poražení protestantů obava z císařovi moci sjednocení protestantských a katolických knížat přinucení Karla V. k ústupkům sněm v Augšpurku (1555) náboženský mír mezi protestanty a katolíky Cuius regio, eius religio čí země, toho víra
švýcarská reformace boje proti Habsburkům vzniklo švýcarské spříseženstvo - start curyšský farář Zwingli (proti odpustkům), 1531 padl - nový popud z Ženevy francouzský reformátor Jan Kalvín kalvinismus (bojovná ideologie buržoazie, mířená proti feudalismu) - kalvinisti příslušníci kalvinismu - důsledky zabavení církevní půdy, oslabení feudalismu, ztráta vlády katolické církve nad velkou částí Evropy katolická protireformace hlavním bojovníkem - řád Tovaryšstvo Ježí-
Jan Kalvín
šovo (jezuité) - jejich zásluhou překonány snahy o nápravu církve té vrácena mnohá území znak jezuitů
Španělsko a Nizozemsko: Španělsko 16. stol. úpadek pokles politického významu (malá produktivita zbožní výroby) - hospodářství zatěžováno ctižádostivou politikou krále Filipa II. - schodkové hospodářství mohla krýt pouze nejbohatší španělská država Nizozemsko to odpor proti španělskému vykořisťování 1. buržoazní revoluce - conquistador = dobyvatel nizozemské provincie od konce 15. stol. rozvoj kapitalistického výrobního způsobu
El Escorial Filip II.
nizozemská revoluce
- J x S hospodářské a společenské rozdíly - J města demokratická povstání řemeslníků a dělníků (1577-78) potlačeno - 1579 Nizozemsko na 2 části (díky Španělsku) 1. část J provincie (uznána španělská nadvláda) 2. část S provincie vznik Utrechtské unie - gézové - protišpanělská opozice - Utrechtská unie vznik samostatného státu (1581, v čele Vilém Oranžský) boje
Utrechtská unie španělské državy (cca 1580)
se Španělskem až do 1648 - nizozemská revoluce 1. vítězná buržo- azní rev. ustaven 1. buržoazní stát s Filip II. republikánskou formou vlády - revoluce vítězství pouze v S provinciích - Filip II. nesmířen se ztrátou S prov. chtěl dobýt vojensky provincie ubráněny (spojencem Anglie) - 1609 příměří mezi Nizozemskem a Španělskem na 12 let
vzpoura Nizozemska
Anglie: přelom 15. a 16. stol. patří k ní Irsko, Skotsko ne poměrně málo zalidněná 16. stol. zvýšen vývoz sukna (80 %) nedostatek tkalcovských mistrů předstupeň manufaktur zvýšená výrobnost rozvoj obchodu nové námořní cesty (15. stol. objeven Labrador) zisky vývoz afrických Černochů do Z Indie, obchod se španělskými koloniemi, jejich vylupování, přepadávání portugalských a španělských lodí, sukno
rozvoj průmyslové výroby a obchodu založení londýnské burzy podmínky pro rozvoj kapitalistického způsobu výroby Anglie zemí prvotní akumulace kapitálu hospodářské změny jiné složení společnosti panovníkem Jindřich VIII. (1509-1547) zlepšení stavu královské pokladny, zabaven majetek církve - reformace anglikánská církev král hlavou církve buržoazie znepokojení reformací chce očistu církve puritáni (přívrženci očištění)
Jindřich VIII.
za královny Alžběty I. (1558-1603) alžbětinská Anglie úspěchy anglické absolutní monarchie podpora obchodu a výroby, rozvoj námořní plavby pomoc Nizozemcům (v boji proti Španělsku a francouzským kalvinistům) španělští vyslanci, jezuité příprava spiknutí proti Alžbětě španělská válečná výprava proti Anglii výprava zničena (1588)
portrét Alžběty I.
Francie: koncem 15. stol. feudální monarchie začátek 16. stol. nejlidnatější stát v Evropě (cca 15 mil. obyvatel) 9/10 obyvatelstva živeno zemědělstvím přelom 16. a 17. stol. vznik manufaktur (výroba hedvábí, gobelínů, zrcadel ) války o území a o uvolnění tlaku od Habsburků ze Španělska, Itálie, Německa a Nizozemska král František I. spoje proti Habsburkům s německými protestanty a tureckým sultánem
zisk 3 lotrinských biskupství zápas o moc ve státě náboženské války 16. stol. rozšíření kalvinismu francouzští kalvinisté = hugenoti hugenoti vedeni Bourbony znak francouzské větve rodu Bourbonů
náboženství ve Francii
katolický rod Guizů útok na hugenoty vyvrcholení Bartolomějská noc termín označující masakr hugenotů roku 1572 J a JZ Francie hugenotská šlechta - samostatný stát s vojskem, správou, soudy - pomoc od Anglie a Německa S a V Francie katolická šlechta - podpora od Španělska králem Jindřich IV. (1589-1610) vůdce hugenotů nantský edikt (1598) rovnoprávnost hugenotů s katolíky posíleno politické postavení Francie v Evropě po vraždě Jindřicha IV. zmatky v zemi
Bartolomějská noc
polovina 20. let 17. stol. převrat králem Ludvík XIII. král vedení státních záležitostí kardinálu Richelieuovi po Richelieuově smrti (1642) vládl kardinál Mazarin vysoká šlechta chce vliv na řízení státu boj ( fronda princů ) Mazarin koupě vysoké šlechty konec feudálních povstání (1653) Kardinál Mazarin
Ludvík IV. Kardinál Richelieu
Polsko-litevská říše: 2. územně největší stát (po Moskevské Rusi) bez přirozených hranic otevřena Tatarům, Turkům a moskevské říši zahraniční obchody právo bezcelného dovozu a vývozu zvyšování roboty zhoršování postavení rolníků (chlopů) útěky na JV znevolňování obyvatelstva úpadek měst 16. stol. jediný všemohoucí stav šlechta šlechtický státa 1569 přeměna personální unie polsko-litevské v jednotný stát (společný král, sněm ) Polský stát
1572 vymření Jagellonců livonská válka (1558-1583) proti moskevskému velkoknížectví (zásah Švédska, Dánska) Moskva ustoupila, Estonsko zabráno Švédskem, Polsko zabralo Livonsko a vévodství polocké znak Jagellonců
králem Zikmund III. také králem švédským mezi oběma státy - personální unie ve Švédsku sesazen (kvůli katolictví) boje mezi Švédskem a polskolitevskou říší Polsko-litevská ř. mnohonárodnostní stát (Poláci, Ukrajinci, Tataři ) pravoslavní x katolíci 16. stol. Zikmund III. Proti katolíkům utlačováni rolníci na JV obce kozáků pokles postavení Polsko-litevské ř. (náboženské rozpory, války )
Zikmund III.
Situace v Rusku: rozsáhlá říše, zpožděný hospodářský i kulturní vývoj stát feudální monarchie Ivan IV. (1533-1584) 1. ruský panovník korunovaný na cara reforma v soudnictví vojenství jízdní pluky, pěchota se střelnými zbraněmi, dělostřelectvo 17. stol. podmaněné Z Sibiře J hranice nezabezpečená proti Tatarům budována obrana kozáci (výpravy proti Tatarům) 16. stol. zvětšení území, žádný přístup k moři
Tataři
1565 nová správněvojenská reforma rozdělení území na opričninu (podléhá carské moci) a zemštinu (staré správní zřízení) převrat v pozemkové držbě bezohledné násilí cara přejmenován na Ivana Hrozného 1572 zrušena opričnina samoděržaví (forma absolutistické monarchistické vlády) zhoršující se postavení poddaných (růst poddanských dávek, daní) rozvoj obchodu pokrok vzdělanosti v církevním a dvorském prostředí podpora literární činnosti, budování staveb v národním slohu carem Boris Godunov (1598-1605) odpor lidu hromadný útěk rolníků střední části země - pustly
3 roky trvající neúroda hladomor polsko-litevská říše dobyvačné záměry proti ruské říši po smrti Godunova nový car (podvodník) květen 1606 povstání moskevského obyvatelstva car zabit u moci bojaři (nejvyšší feudální vrstva) carem Vasil Šujský (1606-1610) třídní rozpory povstání největší z Ukrajiny (vedeno kozákem Ivanem Bolotnikovem) tažení Bolotnikova na Moskvu poraženo (1607) Šujský svržen, Poláci vpuštění do Moskvy, nový car Vladislav proti Polákům lidové hnutí na obranu nezávislosti podzim 1612 osvobozena Moskva nový car
soupis obyvatelstva poznatky o platební způsobilosti vyšší státní příjmy vydání nových zákonů (1649) název Usnesení (Uloženije) posílená ústřední moc stále větší upevňování samoděržaví hospodářská obnova, zakládání manufaktur 17. stol. opětné sjednocení s Ukrajinou 1648 Ukrajina národně osvobozenecký boj ukrajineského a běloruského lidu 1654 Ukrajina samosprávou částí ruské říše Polsko x Rusko válka 1667 příměří nespokojenost ruského lidu povstání Štěpána Razina (1667-1671)
poraženo další rozšiřování území (objeven Beringův průliv) území ruského carství: 16. století - tmavě zelená 17. století zelená 18. století - světle zelená
Třicetiletá valka (1618-1648): Příčiny: hospodářské a společenské rozdíly mezi státy kapitalistický výrobní způsob (Anglie, Francie, Z Evropa ) x stará výrobní a obchodní střediska začal se vytvářet evropský trh ovlivňování vývoje feudálních států pokusy o rozšíření území vznik nepřátelských spojenectví (koalice) hospodářské zájmy států se směšovali, křížily složité politické poměry náboženské rozpory
české země protihabsburské, protikatolické - rostoucí odpor proti habsburskému centralismu české stavovské povstání 1609 úspěch v zápase proti Habsburkům - čeští nekatoličtí stavové sjezd do Prahy pražská defenestrace (23. května 1618) zvolena vláda 30 direktorů zahájen odboj proti vládě - zápasem 2 feudálních skupin o moc ve státě
pražská defenestrace
Česká válka (1618-1620): očekávání zahraniční pomoci selhalo zklamání ve královi Fridrichu Falckém zimní král Nizozemci peněžní podpora spojencem sedmihradský vévoda Gabriel Bethlen habsburkové silnější 8. listopadu 1620 bitva na Bílé hoře porážka Čechů
Bílá hora
Válka dánská (1625-1629): 1625 Nizozemci protihabsburskou koalici (členy Anglie, Dánsko ) vedení války dánský král dánské sbory x Ferdinand II. S pomocí Albrechta z Valdštejna protihasburské armády poraženy, přinucení k míru (1629) plány Albrechta ovládnout Baltské a Severní moře odpor v Ně i jiných evropských zemí
Švédská válka (1630-1635): 1630 švédská vojska vylodění na severoněmeckém pobřeží peněžitá podpora Švédska od Francie a Nizozemska a pomoc moskevské Rusi převaha švédského vojska Ferdinand II. velení Albrechtovi Albrecht chce český trůn tajná jednání se Švédy, Sasy, Francouzi a českými emigranty odkládání boje nedůvěra Ferdinanda II. vražda Albrechta (v Chlebu, 1634) obrat ve válce převaha německých vojsk 1635 - mír
vražda Albrechta
Válka francouzsko-švédská (1635-1648): francouzské armády boje v Německu, Čechách, Neapolsku, Uhrách téměř po celé Evropě od 1643 únava obou stran 1648 mír Důsledky: konec války Vestfálským mírem pozměněné hranice států Francie a Švédsko největší mocnosti v Evropě
Švédsko všechny říční obchodní cesty v S Německu Francie rozšířené území Nizozemsko a Švýcarsko samostatné státy Německo a Itálie politicky roztříštěné střední Evropa hospodářský i kulturní rozvrat pokles zemědělství, řemeslné výroby, obchod ochromen úpadek měst zvyšování roboty, utužování nevolnictví
Víry v Evropě (1648)
Kultura pozdního feudalismu: země s kapitalistickým výrobním způsobem buržoazní kultura x zaostalejší země kultura barokní baroko 16. stol. V Itálii - vycházelo z renesance vliv na architekturu, sochařství (L. Bernini Vidění sv. Terezy ), malířství (Tizian, El Greco, Jan Kupecký ), literaturu (Shakaspeare, Cervantes), hudbu (Palestrina, Monteverdi), vědu (M. Koperník, J. Kepler, G. Galilei, T. More)
L. Bernini- Vidění sv. Terezy William Shakespeare
divadlo v Sheakespearově době Galileo Galilei
Pojmy neobsažené v textu: evangelikalismus - konzervativní větev protestantismu, vyznačující se důrazem na fakt, že Bible je pro ně jediným zdrojem víry inkvizice - byla právní instituce katolické církve, která se měla vypořádávat s kacířstvím či označení pro samotné vyšetřování v otázkách víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita (biskup) karavela - obchodní nebo válečná plachetnice, od 15. stol. užívána Portugalskem a Španělskem k výzkumným plavbám magnáti historický příslušník vysoké šlechty, v Uhrách a v Polsku také nejvyšší hodnostář a úředník
predestinace - předurčení k nějaké konkrétní budoucnosti, teologické učení o tom, že jsou předem určeni bohem ti, kteří budou spaseni protireformace - termín obecně používaný pro reakci římskokatolické církve na protestanskou reformaci sejm dolní komora polského Národního shromáždění (parlamentu), zasedá v ní 460 poslanců tridentský koncil koncil uznaný katolickou církví, svolám papežem Pavlem III. (roku 1545), řešil otázku protestantství a katolické reformace
Osobnosti: Francis Drake anglický mořeplavec, viceadmirál, politik, obchodník s otroky a spolubudovatel alžbětinského věku Ignác z Loyoly - svatý Ignác, původně španělský šlechtic a voják, s podporou papeže založil r. 1534 řád Tovaryšstva Ježíšova Jaroslav Bořita z Martinic - někdy i jako Jaroslav II., královský místodržící v Čechách Romanovci - panovnická dynastie vládnoucí v Rusku v letech 1613 1762, první car z rodu - Michail Fjodorovič Ulrich Zwingli - švýcarský humanistický teolog, 1. představitel švýcarské reformace, položil základy pro vznik reformované církve
Vasovci - dynastie švédských (1521 1654) a polských králů (1587 1668) Vévoda z Alby - španělský vévoda, kterého poslal král Filip II. Habsburský, aby nastolil násilím pořádek v Nizozemí Vilém Slavata - český šlechtic z rodu Slavatů, podporoval katolickou církev Walter Raleigh anglický spisovatel, básník, voják, dvořan a cestovatel, v době vlády Alžběty I. byl na základě královského patentu zapojen do kolonizace Virginie v Americe
Území a lokality: Budín - v 10. stol. se zde usadili Maďaři a Budín se stal jedním z jejich opěrných bodů Cuzco - město na jihu Peru v Andách, centrem Incké říše Flandry (Vlámsko) - ve starověku osídleny Kelty, později součástí Římské říše a nakonec je osídlili Frankové, od 12. do 15. stol. patřily k bohatým a hospodářsky nejvýznamnějším regionům v Evropě Hispaniola - starší označení pro ostrov Haiti, objeven Kryštofem Kolumbusem Horní Falc - území v Německu západně od Smrčin
Jamestown - nejstarší stálá anglická osada na severoamerickém území v JV Virgínii na ostrově Jamestown, založena r. 1607 Londýnskou společností (z popudu Waltera Raleigha) Potosí - město v JZ Bolívii, r. 1545 zde byla založena španělská osada Prešpurk název Bratislavy do roku 1919 Rýnská Falc - historické území po obou březích řeky Rýn, po falcké válce, během třicetileté války byl Fridrich Falcký zbaven svých držav Horní a Dolní Falc San Salvador hl. město Salvadoru, 2. největším městem ve Střední Americe, bylo založeno 1. dubna 1525 Sedmihradsko - též Transylvánie, historické území v dnešním Rumunsku, od poloviny 15. stol. bylo toto území dějištěm bojů s Turky
Španělské Nizozemí - J část historického Nizozemska, která po nizozemské buržoazní revoluci zůstala nadále španělská Tenochtitlán - bývalé hl. město říše Aztéků, zničeno v roce 1521 Cortesem Teotihuacan - archeologická lokalita ve středním Mexiku Wartburg hrad v německé spolkové zemi Durynsko, v letech 1521 až 1522 se zde ukrýval reformátor Martin Luther Wittenberg - město v něm. spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, od 1502 je univerzitním městem, po příchodu M. Luthera se stalo kolébkou reformace a evangelické teologie
Bitvy: bitva u Breitenfeldu - 1631, 30letá válka Švédsko + Sasko + Braniborsko x Rak. říši bitva u Jankova 1645, jednou z nejkrvavějších bitev 30leté v., švédskýá x císařská vojska bitva u Lützenu 1632, císařská vojska (Albrecht z Valdštejna) x švédská a saská vojska (Gustava II. Adolfa)
Smlouvy a listiny: Augšpurský mír mír. dohody přijaté císařem Karlem V. a říšskými knížaty, kt. bylo ukončeno první období náboženských válek v Německu Augšpurská konfese - základní výklad luterství, předložený na říšském sněmu Karlu V., šlo o 1. oficiální reformační vyznání Edikt nantský - 1598, v němž fr. král Jindřich IV. zaručoval fr. protestantům (hugenotům) stejná práva, jakých požívali katolíci Helvétská konfese - reformace ve Švýcarsku, kterou zahájil Ulrich Zwingli Lutherovy body = 95 tezí M.Luthera, byly to latinsky psané podklady k teologické disputaci
Smlouvy a listiny: smlouva v Tordesillas - rozdělila nově objevené mimoevropské země (především J Ameriku) na sféru vlivu Portugalska a Španělska
Zdroje: učebnice SVĚTOVÉ DĚJINY http://cs.wikipedia.org/wiki/hlavn%c3%ad_strana google obrázky