Kerrigan a zlatí vlci

COLORADO WESTERN 191 J.Kirby Kerrigan a zlatí vlci Dusot kopyt Milese Kerrigana vytrhl z jeho myšlenek. Bleskově vyskočil z lůžka a sáhl po revolveru. Tábořil v obávané oblasti na Big Bendu, kde se to jen hemžilo Komanči a bandity. Ten, kdo k nim nepatřil a přesto se tam odvážil, musel každým okamžikem počítat se smrtí. Přesto texaský ranger Miles Kerrigan riskoval vše. A narazil při tom na horkou stopu. Tušil, že brzy stane tváří v tvář zlatým vlkům

Ozvaly se výstřely. Kerriganu v táborový oheň již dohořel, pod popelem však ještě doutnaly uhlíky. Jeho kůň, který byl přivázaný k seschlému topolu, frkal a neklidně trhal uzdou. Oko na straně přivrácené k ohništi se mu rudě lesklo jako měděná kulička. Kerrigan strčil kolt do pouzdra a ze sedlového pouzdra, které si večer strčil pod sedlo, vytáhl winchestrovku. Potom ze sebe odhrnul deky, vstal a přikrčen zaházel ohniště pískem. V následujícím okamžiku již klečel na okraji návrší, na němž se utábořil, a nabíjel winchestrovku. Jeden z nábojů ráže 45 se s kovovým cvaknutím posunul ze zásobníku do hlavně. Ze severu vanul vítr, který přinášel dusot kopyt. Jen o minutu později spatřil pod návrším cválajícího jezdce, který se objevil mezi skalami. Muž ať už to byl kdokoli bičoval svého koně koncem uzdy a zběsile se hnal temnotou. Kerriganovi to bylo hned jasné: To může být jen někdo, kdo má strach o život. Při každém kroku si kůň mohl zlomit nohu, jezdec však na to nedbal. Jel přímo ke kopci, na němž klečel Miles Kerrigan. Na svahu si lehl na krk, aby zpěněnému, hekajícímu zvířeti ulehčil běh. Kůň toporně cválal nahoru. Pak mu však pod kopyty ujel písek, kůň se svezl a málem se skácel. Muž ho pobodl ostruhami a frkající zvíře to zkusilo znovu. Ve stejném okamžiku Kerrigan spatřil další dva jezdce, kteří se objevili mezi skalami. Pronásledovaný se otočil v sedle, zvedl kolt a začal na ně střílet. Opětovali palbu. Ve tmě se blýskalo. Kerrigan slyšel, že jedna z kulek trefila. Kůň pronásledovaného muže se s řehtáním, které znělo jako výkřik bolesti, Vzepjal a pak se zhroutil v oblaku prachu. Jezdec byl katapultován ze sedla a tvrdě dopadl. Přesto byl už v následujícím okamžiku znovu na nohou a přikrčen běžel dál po svahu. Jeden z jeho pronásledovatelů, kteří se mezitím dostali až na dvacet, pětadvacet yardů k němu, zastavil svého koně, zvedl winchestrovku a přiložil ukazováček ke spoušti. Třeskl výstřel a muž

byl kulkou odhozen, načež se pomalu svalil na zem. Pronásledovatelé jeli krokem dál, s winchestrovkami v rukou. Kerrigan pochopil, že jde do tuhého. Tito muži nechtěli pronásledovaného zajmout. Chtěli ho provrtat kulkami a nemínili mu dát šanci. Kerrigan přivřel oči, když viděl, jak jeden z jezdců zastavil koně a winchestrovkou namířil na pronásledovaného, který se snažil plazit dál. Na tak krátkou vzdálenost by nemohl minout. Kerrigan zvedl svou winchestrovku a okamžitě vypálil. Jeho kulka se zaryla do země mezi koně obou jezdců a zvířila při tom prach. Zvířata s frkáním couvala a jezdci tak nemohli namířit. Odhoďte zbraně! zvolal Kerrigan. Pusťte je na zem, nebo vám je vyrazím z rukou kulkami, sakra Dál se nedostal. Jezdci začali střílet a Kerrigan slyšel hvízdot kulek, které ho minuly jen o několik dlaní. Takže jim odpověděl stejným způsobem. Těsně před kopyty koní se zvedl prach. Oba jezdci vystříleli zásobníky, otočili koně a vyrazili pryč. Kerrigan je mohl snadno srazit ze sedel kulkami, už je měl na mušce. Neudělal to však. Když ti dva jezdci zmizeli, vstal a s karabinou u boku se vydal dolů po svahu k muži, jemuž právě zachránil život. Ten ležel na zádech a ztěžka oddechoval. Vstaňte, příteli, řekl. Ti dva už jsou pryč. Muž se nehýbal. Když však do něho Kerrigan lehce dloubl hlavní winchestrovky, bleskově se vrhl stranou a natáhl pravou ruku po koltu, který mu vypadl z prstů. Kerrigan byl ještě rychlejší a šlápl mu na kolt. Muž vzhlédl na texaského rangera, který stál nad ním. Potom pohlédl do hlavně jeho karabiny a viděl, že Kerrigan má prst na spoušti. Vzdal to a se sténáním klesl na zem. Jeho tvář byla zalita svitem měsíce. Hej, vždyť ti teprve teče mléko po bradě, řekl Kerrigan. Telata ve tvém věku ještě běhají za kravami. Jsi příliš mladý na to, abys nosil kolt. Sklonil se, zvedl revolver a strčil si ho za opasek kalhot. Potom z kapsy kožené vesty, kterou nosil na šedé jezdecké košili, vytáhl

pěticípou hvězdu ve věnci odznak texaských rangerů. Vsadím se, že jsi něco takového ještě neviděl, řekl. Jsem texaský ranger a jmenuju se Miles Kerrigan. Kdo jsi a proč tě pronásledovali, chlapče? Mladík neodpověděl, ale pokusil se vstát. Kerrigan mu chtěl pomoct, raněný ho však odstrčil. Vrávoravě stál na rozkročených nohou a levá ruka mu bezvládně visela. Rukáv měl od krve. Z úst se mu vydralo zasténání, kdvž zvedl hlavu a pohlédl Milesi Kerriganovi do tváře. Koupils to do ramene, řekl Kerrigan. O dlaň níž a s tvými holínkami by si teď hrály pouštní krysy. Jsi psanec, nebo proč tě štvali? Jsem jsem Nedořekl to. Náhle se mu podlomily nohy a svalil se na Kerrigana. Zhroutil by se na zem, kdyby tam marshal nestál. Kerrigan si ho naložil přes rameno a přenesl ho ke svému tábořišti. Tam ho položil na deky a přiložil na ohniště pár větví. Zpod písku, kterým ho předtím zaházel, vyšlehly plameny. Raněnému rozepnul košili a viděl, že jde o čistý průstřel. Zdálo se, že plíce nebyly zasaženy, jinak by z ran vytékala světlá, zpěněná krev. Kerrigan vytáhl ze sedlové brašny obvazy a pustil se do práce. Když byl s raněným hotov, připnul si revolverový opasek, postavil konvici s kávou blíž plamenům a ubalil si cigaretu. + + + + + Už bylo poměrně chladno, když se raněný probral. Kerrigan si všiml, že nejprve znervózněl, ale pak se uklidnil. Texaský ranger mu neviděl do tváře, tušil však, že má otevřené oči. Několik minut panovalo mlčení, pak se mladík náhle posadil a trhl rukou k pouzdru. Když si všiml, že je prázdné, strnul a pohlédl k ohni, kde Kerrigan seděl na turka v písku a mlčky ho pozoroval. Po chvíli ranger řekl: Jestli hledáš svůj revolver a nůž, chlapče, tak leží vedle tebe. Buď s revolverem opatrný, nabil jsem ho. Kerrigan vytáhl konvici z plamenů, chytil ji přes šátek a nalil kávu

do dvou hrnků. Při tom slyšel, že mladík vstal. Šel k němu. Posaď se a pij, řekl Kerrigan. Dávej pozor, je horká. Mladík zvedl hrnek ke rtům, lačně se napil a hned kávu vyplivl do písku. Do očí mu vhrkly slzy. Říkal jsem ti to, zamumlal Kerrigan. Mladík na něho hleděl. Kdo jste? To už jsem ti přece pověděl: Jmenuju se Kerrigan. Jsem texaský ranger. A kdo jsi ty? Proč to chcete vědět? Je normální, že se lidé navzájem představí. Jmenuju se Jess Thomas. Těší mě, Jessi. Co tu děláš tak pozdě v noci? Mladík, který si říkal Jess Thomas, na něho chvíli mlčky hleděl. Jeho pohled prozrazoval, že je ještě stále nedůvěřivý. Myslel jsem si, že mi položíte tu otázku, řekl. Odkud jste? Jsem z Jihu, odvětil Kerrigan. Proč šeptáš? Protože jsem chtěl vědět, zda nepatříte k pistolníkům Franka Millera. Jesse pokrčil rameny a vzal hrnek s kávou do dlaní, aby se zahřál. Kdo je Frank Miller? zeptal se Kerrigan. Cože? Vy jste o něm neslyšel? To jste asi ještě nikdy nebyl v tomto kraji? Každopádně se tu tenkrát o žádném Millerovi nemluvilo, odpověděl Kerrigan. Asi tě pronásledoval, že? On ne. Jesse zavrtěl hlavou. Ale chlápci, kteří pro něho pracují. Proč? Zavraždili Caleba. Kdo je Caleb, Jessi? Můj bratr. Kerrigan, který si právě chtěl dolít kávu, prudce zvedl hlavu a pohlédl na Jesse. Tvůj bratr? Ano. Byl to můj bratr a oni ho zastřelili. Kdy?

Jess Thomas se napil a pohlédl kamsi do dáli. Když hrnek postavil na zem, zašeptal: Před několika hodinami. Unikl jsem jim, ale pronásledovali mě. Chceš ještě kávu? zeptal se Kerrigan. Pověz mi, co se stalo. Nic moc, odpověděl Jess chladným hlasem. Jen, že zastřelili Caleba. Měli pro to důvod? Ne, tvrdě odvětil Jess. Neměli pro to žádný důvod. Kerrigan nic neřekl. Věděl, že teď nesmí přerušit jeho vyprávění. Jess pokračoval: Objevili se po západu slunce. Caleb a já jsme byli v dole. Když jsme uslyšeli jezdce, šel Caleb ven. Po chvíli jsem vylezl i já. Můj bratr stál za potokem a já neviděl do tváří jezdců, se kterými se bavil. Za keři jsem se připlížil k domu, kde jsem měl pušku. To mi trvalo jen pár minut. Když jsem vyšel před dům, viděl jsem, jak Caleb sáhl po sekeře, která byla zaražená ve špalku. Už ji však nedokázal vytáhnout. Zastřelili ho, právě když položil ruku na topůrko. Caleb už se nehýbal. Pak jsem jeho vraha sejmul. Skácel se ze sedla a dopadl vedle Caleba. Dva zbylí zabijáci vyrazili k domu. Vběhl jsem dovnitř a ze stěny jsem vzal Calebův revolverový opasek. Oknem v zadní stěně jsem pak vylezl ven, zatímco ti dva se snažili vepředu rozstřílet zámek ve dveřích. Běžel jsem do ohrady, kde stáli naši koně, a jednoho z nich jsem osedlal. Když jsem otevřel branku, začali na mě střílet z okna. Jess Thomas se odmlčel. Trvalo to několik minut, než byl schopen hovořit dál. Nemyslel jsem si, že mě v Barrillas najdou, ale povedlo se jim to. Brzy mě našli a pak začala štvanice. Občas už jsem si myslel, že ztratili stopu, ale vždycky mě zase vyčmuchali. Potom, když mi zastřelili koně, jsem si myslel, že už je po všem. Proč jste mi pomohl? Frank Miller nestrpí, aby se někdo míchal do jeho věcí. Pomstí se vám, rangere. Chceš tím říct, že tě Miller považuje za svou věc? Jesse přikývl. Viděl jsem, jak zastřelili Caleba. Poznal jsi je? zeptal se Kerrigan. Ne. Ale myslí si to. Proto si Miller nemůže dovolit nechat mě

naživu. Proč Caleba zastřelili? zeptal se Kerrigan. Jess Thomas nyní hovořil tvrdším tónem. Půl roku odmítal zaplatit syndikátu. Jakému syndikátu? Nevím. Říkáme tomu prostě syndikát. Všichni, kdo v Barrilla Mountains kopou zlato, musejí syndikátu platit jistou sumu. Když to neudělají Co je to za syndikát? Chrání zlatokopy a prospektory, odvětil Jess. To je v kraji tak nebezpečno? Dřív to tak bylo, než desperáty vyhnala kavalerie. Dřív si zlatokopové nemohli být jistí životem. Opravdu je v Barrilla Mountains zlato? Jess přikývl. Není ho zrovna hodně, ale když na ně člověk natrefí, může z něj žít. Naleziště, které našel Caleb, by nám za pět let dopomohlo k vlastnímu ranči a Začalo mu cukat ve tváři. Sklonil hlavu a sevřel hrnek. Nikdo nám nepomohl, řekl rezignovaným tónem. Caleb si myslel, že se syndikátu může postavit sám. A co městský marshal v Toyahvale? Ten se vás nezastal? Milton je opilec. Jess se hořce zasmál. Proč myslíte, že ho Miller v Toyahvale strpí? Někoho, kdo by proti němu dokázal bojovat, by tam nenechal. Jenže Vance Milton toho není schopný. Uchlastá se k smrti, zatímco Frank Miller bude dál pokračovat ve svých čachrech. Proč jste se neobrátili na texaské rangery nebo na federálního marshala? Jak? zamumlal Jess a nastavil dlaně plamenům. V celém kraji jsou jen dvě telegrafní stanice, jedna v Toyahvale a druhá v Balmorhey. Frank Miller je obě kontroluje a má své lidi i na poštách. Myslíte, že by prošel jediný podezřelý dopis? Kerrigan si posunul klobouk do čela. Ochlazovalo se. Začal foukat ranní vítr, který skučel mezi rameny kaktusů. Hvězdy bledly, z ranního oparu se vynořily hory.

Mám úkol, který mě přivedl do El Pasa, řekl spíš sám k sobě. Ale možná není tak důležitý. V El Pasu byla vyloupena banka, ale to může vyřídit někdo jiný. Vzhlédl, když Jess vstal. Chlapec ještě poněkud vrávoral a nestál jistě. Ještě stále byl v šoku, ale ten rychle odezníval, protože rána nebyla vážná. Jess šel k dekám a sklonil se pro revolver a nůž, které tam ležely. Když strčil kolt do pouzdra a nůž do pochvy, řekl Kerrigan: Kam chceš jít? Zpátky, stroze odvětil Jess Thomas. Jak je důl daleko? Na koni tři, možná dvě hodiny. Proč chceš jít pěšky? Zraněný? Po pár mílích se zhroutíš. Jess Thomas se sklonil a zvedl hrnek s kávou. Dopil ji a postavil hrnek do písku. Díky, že jste mi pomohl, řekl. Ale teď musím zpátky. Kerrigan mu pohlédl do tváře. Chceš dostat Calebovy vrahy, že? Jess na to nic neřekl. Jestli to uděláš, tak tě nejpozději do několika dnů polapí do pasti. Možná jednoho nebo dva z nich vyřídíš, ale pak tě sejmou. Nech si poradit. Je to nesmysl. Možná, odpověděl Jess se zachmuřenou tváří jako předtím. Ti dva chlápci, kteří tě pronásledovali, jsou pistolníci, varoval ho Kerrigan. Jsou mnohem rychlejší s koltem než ty. A vědí to. Už mnohokrát jsem viděl, jak to takoví mladíci jako ty zkusili a pak vykrváceli na ulici nebo v saloonu. Chápu, že chceš pomstít Caleba, chlapče, ale ne takto. Jess Thomas na něho pohlédl, načež jeho pohled ulpěl na pouzdře z tmavé kůže, které měl koženými řemínky přivázané ke stehnu a z něhož trčela tmavá, ořechová pažba těžkého revolveru ráže 45. Kerrigan musel mladíkovi, který zcela ztratil vnitřní rovnováhu, dát čas. Bylo jasné, že Jess Thomas na pistolníky nemá. Jess to však musel pochopit sám a na to potřeboval několik minut. Po nějaké době Jess polohlasně řekl: Vím, že máte pravdu, ale co

mám dělat? Caleb není jedinou obětí syndikátu. Zabili mnohem více lidí a ještě zabijí další, pokud je někdo nezastaví. Ostatní nemají odvahu. Raději platí. Musím bojovat, jsem to Calebovi dlužný. Chtěl bojovat sám, ale už se k tomu nedostal. Teď nastoupím na jeho místo. Ano, řekl Kerrigan. Ale musíš to dělat tak, abys měl šanci zvítězit. Jess Thomas se pootočil. Nevím, co mám dělat, pochybovačně řekl. Když jsem viděl, jak se Caleb skácel, když jsem viděl, jak na něho ten parchant vystřelil, věděl jsem, že musím bojovat. Nemůžu na to zapomenout. Ani bys na to neměl zapomenout, řekl Kerrigan vážným hlasem. Dodá ti to sílu k boji. Jen by ses neměl vřítit do záhuby, chlapče. Tím bys nikomu nepomohl. Jess zvedl hlavu. Vlhce se mu leskly oči, dokázal se však ovládnout. Co mám dělat? Nikomu neříkej, kdo jsem, odpověděl Kerrigan. To se nikdo v oblasti Reeves nemusí dozvědět. Chápeš, jak to myslím? A potom možná budeš potřebovat nového společníka pro svůj důl. Nechci nic ze zlata, které jsi vytěžil, Jessi. Chci jen, abys mi dal příležitost vstoupit do hry. Proč nechcete hrát s otevřenými kartami? zeptal se mladík. Kerrigan se usmál. I ranger je jenom člověk. A proti kulce do zad se nemůže bránit nikdo. Musel bych zůstat v Toyahvale. A pomoct ti můžu, jen když budu v horách a budu Franka Millera hlídat na každém kroku. Jess Thomas přemýšlel. Chci, abyste mi Franka Millera nechal, řekl potom tvrdým hlasem. To je má podmínka. Mám právo na to, abych si to s ním rozdal. Ne! odhodlaně řekl Kerrigan. Pokud Miller vraždil, pak bude postaven před soud. Zákon platí pro všechny. Tak co, chceš se mnou ještě pořád spolupracovat? Natáhl ruku. Jess Thomas chvíli váhal, ale pak ji stiskl.

+ + + + + U posledního kopce před dolem bratří Thomasů Kerrigan lehkým zatáhnutím za uzdu zastavil buckskina. Slunce již stálo nad obzorem a začínalo být horko. Jess, který seděl za Kerriganem, pomalu a toporně slezl ze sedla a posadil se. Zranění mu dávalo zabrat víc, než si chtěl připustit. Byl bledý a měl propadlou tvář. Proč jsme zastavili? zeptal se. Ranger vytáhl ze sedlového pouzdra winchestrovku a nabil ji. Protože je možné, že nám někdo nastražil léčku. Jess chtěl vstát, ale zase klesl, jako by už neměl síly. Zůstaň tady, řekl Kerrigan. Porozhlédnu se tu. Až si budu jistý, že vzduch je čistý, přijdu pro tebe. Pak přehodil buckskinovi uzdu přes hlavu, aby zůstal stát, načež se s puškou v rukou vydal mezi kaktusy. Byl to saguára a opuncie, kterým se tam vskutku dařilo. Kerrigan zůstal stát mezi dvěma saguáry, když spatřil dům bratří Thomasů. Byl vzdušný a postavený ve stylu příbytků indiánů z kmene Papagů. Dvacet kroků od domu tekl potok a za ním bylo v pět yardů vysoké skalní stěně vidět ústí štoly. Přikrčen přiběhl k domu a kopl do dveří. Rozstřílený zámek se houpal na jednom uvolněném šroubu. Pomalu sklonil hlaveň pušky. Dům byl prázdný. Šel ven a vydal se k potoku. Při tom si utřel pot z čela. Caleba Thomase nemusel hledat dlouho. Ještě stále ležel poblíž potoka, kde byl zastřelen. Měl dvě rány v zádech. Kerrigan položil pušku na zem, krátce si prohlédl mrtvého a vrátil se k místu, kde zanechal Jesse Thomase. Mladík ještě stále seděl na zemi, s hlavou v dlaních. Kerrigan strčil pušku do sedlového pouzdra, pomohl Jessovi na nohy a řekl: Už tu nikdo není, Jessi. Pojď, pohřbíme, Caleba. Pojď! O půl hodiny později byli hotovi a Kerrigan přihlížel, jak Jess na hrob staví kříž.

Co teď? zeptal se Jess. Kerrigan se opřel o chladnou zeď z nepálených cihel. Pojedu do Toyahvale, řekl. Proč? Musím poslat depeši kapitánu Sladu Cassidymu ze setniny C texaských rangerů v Lubbocku. Mám jeden úkol. Jesse Thomas se otočil a pohlédl proti slunci. Dávejte si pozor, rangere, řekl. Jistě, chlapče. Ale i ty buď opatrný, než se vrátím. Nebojte se, odpověděl Jess chraplavým hlasem. Kerrigan mu položil ruku na rameno. Vezmi si pušku a běž do štoly, řekl. Tam budeš v bezpečí. Zůstaň tam, dokud se nevrátím. Přeju si, aby přijeli, řekl Jess Thomas. Přeju si, aby se tu objevili a já pár z nich oddělal tak, jako oni oddělali Caleba. Nepřijedou, řekl Kerrigan. Nikoho z nich by nenapadlo, že ses vrátil do dolu. To je naše šance. Jess Thomas přivřel oči. Mějte se před Millerovou smečkou na pozoru. Hlavně si dávejte pozor, aby se vám žádný z těch pistolníků nedostal do zad. Ano, budu se mít na pozoru, řekl Kerrigan. Nedělej hlouposti, když budu pryč, Jessi, rozumíš? Ano, protáhle řekl Jess. Budu čekat na den, kdy Millera pověsí. Kdy se vrátíte? Jakmile budu moct! Ranger ho teď musel na pár hodin opustit. + + + + + Toyahvale byl Zapadákov, který se proslavil jen díky tomu, že se v nedalekých horách Barrilla Mountains našlo zlato. Bydlelo tam přibližně tisíc obyvatel. Polovina domů byly saloony, bary, tančírny, herny a jiné zábavní podniky. Město profitovalo z těžby zlata a Miles Kerrigan měl pocit, že by mohlo konkurovat dobytkářským městům v Kansasu. Po tom, co poslal telegram, stál před telegrafní stanicí a balil si

cigaretu. Dokonce i touto denní dobou panoval v Toyahvale čilý ruch a všude byli vidět i zlatokopové, kteří to, na co dřeli týdny, nyní utratili za pár hodin v saloonech. Na chodnících se motali opilí zlatokopové. Kerrigan našel největší a nejhezčí saloon, protože si řekl, že pokud Frank Miller sídlí někde ve městě, pak to musí být tam. Největší budovou v Toyahvale byl saloon Golden Nugget a byl také adekvátně vybavený. Bar byl zdobený mosazí, za ním se skvěla dlouhá zrcadla. Pod schody visela býčí lebka s velkými rohy. Nad zrcadly za barem visela kopie obrazu španělského malíře Goyi. Kerrigan přišel k pultu. Whisky! řekl. Ale ne takovou, která je teprve čtrnáct dnů v sudu. Mohl byste mít i francouzské šampaňské, kdybyste chtěl, odpověděl barman. Kerrigan hodil na stůl minci. Whisky! Barman mu nalil sklenici a posunul ji k němu. Jste tu cizinec? zeptal se. Kerriga přikývl a usrkl. Whisky byla vychlazená a dobrá. I vy chcete v horách hledat zlato? zeptal se barman. Proč? To tak vypadám? Všichni, kdo sem přijedou, hledají zlato. Dáte si ještě jednu? Kerrigan k němu posunul sklenici. Jsem společník a podílník dolu Caleba a Jesse Thomase, pomalu řekl. Viděl, že barman náhle zbledl. Pohlédli na sebe. Whisky přetekla okraj sklenice a pobryndala bar. No, co je? zeptal se Kerrigan. Myslíte, že to slížu z pultu? Barman rychle láhev schoval a utřel vylitou whisky hadrem. Nevěděl jsem, že bratři Thomasové mají ještě jednoho společníka, vyhrkl. Lidé jako vy nevědí spoustu věcí, řekl Kerrigan. Zatímco se bavil s barmanem, pozoroval v zrcadlech, co se děje v sále. U stolu v rohu vstali dva muži a pomalu přišli k baru. Barman jim očividně dal znamení.

Jak dlouho jste v kraji? zeptal se barman tak nahlas, že dva muži, kteří nyní stáli za Kerriganem, to museli dobře slyšet. Asi chcete vědět, jestli jsem včera večer po setmění byl v dole, že? Barman se zašklebil. Vůbec nechápu, jak to myslíte. Jenom jsem se zeptal Co se děje, Georgi? řekl kdosi za Kerriganem. Dělá problémy? Ranger se otočil a změřil si oba muže pohledem. Bylo jasné, že nejde o zlatokopy. Poznal to okamžitě. Oblékali se sice jako kovbojové, ale určitě to kovbojové nebyli. Oba byli vyzbrojeni dvěma revolvery a ty měli na Kerriganův vkus až příliš nízko. Co ode mě chcete? vyzývavě se zeptal. Je to společník bratří Thomasů, řekl barman za ním. Aha? řekl jeden z obou mužů, který měl oči těsně při sobě. Chladně si Milese Kerrigana prohlížel. Klade podivné otázky, dodal barman. Vůbec jsem nevěděl, že Caleb Thomas a jeho bratr Jess mají ještě jednoho podílníka. řekl muž s očima těsně u sebe. Teď to víte, příteli, řekl Kerrigan. A dál? Chcete i vy vědět, zda jsem včera večer byl u dolu? Proč? zeptal se muž. Proč by mě to mělo zajímat? Ech, jenom mě to tak napadlo, odpověděl Kerrigan. Včera večer byl totiž Caleb Thomas zastřelen. No a? řekl muž. Víme, že se tu potulují všelijací grázlové. Kerrigan se k nim otočil zády a nalil si další whisky. Jestli se tu objeví Frank Miller, řekl k barmanovi, tak mu povězte, že zlatokopy by měl před desperáty chránit on. Co tím chcete říct? zeptal se muž za ním. Caleb Thomas si za to, co se mu stalo, může sám, pane Chytrý! Protože nezaplatil? provokativně se zeptal Kerrigan, aniž by se otočil. Pozoroval je v zrcadle. Ani já jsem nezaplatil! Částka, kterou Miller vyžaduje, je příliš vysoká. Muži za jeho zády na sebe pohlédli a jeden z nich zasyčel: Zmiz

z Toyahvale! A zmiz z kraje a jeď hodně daleko! Kerrigan si klidně točil sklenicí s whisky mezi dlaněmi. Přijel jsem sem proto, abych se napil whisky. Vyřiďte Franku Millerovi, že v kraji zůstanu. Asi jsi špatně slyšel, řekl jeden z nich. Teď půjdeš ven, nebo Kerrigan cítil, že ho chytil za rameno. Prudce se otočil a chrstl mu whisky do tváře. Muž vykřikl a bezděky ho pustil, protože si chtěl vytřít kořalku z očí. Jeho kumpán chtěl sáhnout po revolveru, ale to ho již Kerrigan udeřil pěstí do břicha. Rána byla tak tvrdá, že se muž zkroutil, spadl na nejbližší stůl a strhl ho na zem. Ještě ani nedopadl, když se Kerrigan otočil a muži, kterému chrstl alkohol do tváře, zasadil ránu pěstí. Chlápek se složil. Pak se ranger natáhl přes pult a za zápěstí chytil barmana, který zpod pultu vytáhl kolt. Kerrigan mu několikrát udeřil zápěstím o hranu pultu a zbraň letěla pryč. Barman s výkřikem zavrávoral k nízkému regálu s láhvemi, jeho tvář byla zkřivena bolestí. Kerrigan stál u baru, s těžkým koltem ráže 45 v ruce, a rozhlížel se po přítomných. Nevěřil sice, že ho někdo napadne, ale chtěl být opatrný. Hledělo na něho tucet bledých a vyděšených mužů, zatímco oba rváči se mrvili na podlaze. Jinak se nikdo nehýbal. Kolt je všechny držel v šachu. Vstaň! řekl Kerrigan. Muž se ztěžka vytáhl na nohy a chytil se pultu. V očích se mu zračila nenávist, Kerriganův kolt mu však nedovolil jednat. Utřel si zakrvácené rty a hlesl: Toho budeš litovat. Jmenuju se Miles Kerrigan, odpověděl ranger. Dobře mě poslouchejte, hoši: Jestli na pozemcích našeho dolu ještě někdy uvidím někoho z vás, tak si ho spletu s kojotem. Máš se na co těšit, odsekl muž.

Chci tu jen hledat zlato, odpověděl Kerrigan. A když něco najdu, tak si to i nechám, jasné? U jednoho stolu náhle vstal muž, který vypadal jako zlatokop. Když na něho Kerrigan namířil kolt, zvedl ruce. Jsem Jeremy White, řekl. To, co říkáte, zní dobře, pane, ale jak to chcete udělat? Drž hubu, ty starý troubo! zařval muž, který stál před Kerriganem. Kerrigan se prudce otočil a praštil ho pažbou koltu do ruky. Tady mluvím já! zvolal. White, nebo jak se jmenujete, ten chlápek patří k Millerovým lidem, že? White pomalu přistoupil k baru. To je Jeb Hugh, řekl. A ten druhý je Sandy Coogan. Ano, patří k Millerovým lidem. Už mě několikrát navštívili. Slyšel jsem, že tito vydřiduši z každého dolu vybírají více než sto dolarů měsíčně, řekl Kerrigan. Je to pravda? White přikývl. Někdy dokonce i víc, odpověděl. Všichni víme, kolik vybírají. A vy platíte? Kerrigan zavrtěl hlavou. No, každý si může dělat, co chce. Já nemám v úmyslu platit za něco, co nemám totiž za ochranu! Proč včera v noci nikdo nechránil Caleba Thomase, když ho přepadli desperáti? White pokrčil rameny. Jak víte, že to byli desperáti? Řekl jsem ti, že máš držet hubu! zasyčel Jeb Hugh. Kerrigan mu namířil na čelo a řekl: Odepni si opasek! Zamračený Hugh si rozepnul přezku zbraňového opasku a nechal ho i se dvěma pouzdry spadnout na zem. A teď pomoz svému kumpánovi na nohy a odepni opasek i jemu. Hugh se sklonil, zvedl Coogana a odepnul mu revolverový opasek. Potom ho hodil na podlahu. To tě přijde draho! rozhořčeně řekl. Postarám se o to, abys na toto město nezapomněl! Jen žádné sliby, příteli, řekl Kerrigan. Jestli se nebudeš držet zpátky, ještě něco zažiješ.

Zvedl oba revolverové opasky a hodil si je přes rameno. Za deset minut si pro ně můžete přijít do nájemní stáje, řekl. Ale jestli odtud vystrčíte nos jen o minutu dřív, tak něco uvidíte. Pomalu, ještě stále s koltem v ruce, kráčel k létacím dveřím, načež vyskočil ven. Rychlým pohybem strčil kolt zpátky do pouzdra a vydal se ke stáji, kde měl svého buckskina Hawka. Chundelatý hřebec ještě pořád stál osedlaný v chodbičce mezi boxy. Nějaký starý muž ho napájel z vědra. Kerrigan pověsil oba zbraňové opasky na skobu a sklonil se, aby se přesvědčil, že podbřišník je utažený. Věděl, že ho čeká ostrá jízda. Pak strčil jednu nohu do třmenu a vyšvihl se do sedla. Vytáhl z kapsy dolar a hodil ho stájníkovi. Jistě jste v Toyahvale dost dlouho na to, abyste město znal, řekl. Můžete mi poradit? Přijde na to, obezřetně řekl bělovlasý muž. Ranger mu hodil ještě jednu minci. Slyšel jsem, že tady dřív řádili bandité. Dřív, no jo, odpověděl starý muž a dlaní si přejel po bradě. Co myslíte, že se tu děje dnes? Mluvím o velkých bandách, řekl Kerrigan. Které později potřela kavalerie. Ano, ano, zabručel starý muž. Bratři Hendersonovi, Tom 0'Brian a jeho banda, Sam Mixus a další. Všechny jsem je znal osobně. Kdy je vyhnali? zeptal se Kerrigan. Bylo to ještě předtím, než se v horách našlo zlato, nebo až potom? Vzpomenete si? To ano, pane, přesně si vzpomínám! Bylo to ještě předtím, než se v Barrillas objevili první zlatokopové. Tenkrát ještě o zlatu nikdo nemluvil. To bylo krátce po tom, co se Toyahvale stalo konečnou železnice PVS, Pecos Valley & Southern Railway. Kerrigan se rychle ohlédl přes rameno. Nepochyboval o tom, že se Coogan s Hughem už zadním vchodem vytratili ze saloonu. Čas tlačil. Nesměli ho obklíčit, kdyby se jim to povedlo, neměl by šanci uniknout. Jednoho dne železnice přepravovala dva miliony dolarů, které

střežila silná vojenská eskorta. Nikdo nevěděl, kdy se peníze měly poslat dál, všechno bylo utajené. Ale nějak to přece jen prosáklo ven a mezi Toyahvale a Balmorheou vlak přepadla banda padesáti desperátů. Hendersonové, Jim Henderson a jeho bratr Clem, O'Brian a Mixus a všichni ostatní kvůli těm dvěma milionům spojili síly. Podařilo se jim ty peníze uloupit, jenže potom se objevily dva pluky kavalerie, a když odtáhly, nebyl už v kraji jediný desperát. Hendersonové o vlas unikli a uprchlí do Mexika. 0'Briana zastřelili v jeho doupěti a Mixuse a další odvezli do Pecosu a tam je pověsili. To je všechno, co jste chtěl vědět? Ano, prozatím to je všechno, odpověděl Kerrigan. Otočil Havvka a jel ke dveřím. Tam se ještě jednou zastavil a v té chvíli si všiml, že se na ulici objevilo několik mužů. Poznal mezi nim Hugha s Cooganem. Pohodl hřebce ostruhami a vyrazil na ulici. Když se v plném cvalu ohlédl, viděl, že muži běží k nájemní stáji. Pravděpodobně ho chtěli pronásledovat a měli tam koně. Potom vyjel z města a pobídl hřebce indiánským pokřikem. Kůň ukázal, co v něm je, a Kerrigan si utvořil velký náskok. Když dorazil do hor, nikoho za sebou neviděl. Byl si však jist, že mu jsou v patách. Na měkké půdě použil starý indiánský trik a jel po vlastních stopách zpátky, až narazil na kamenité místo, kde mohl odbočit, aniž by za sebou zanechal stopy. Pak jel oklikou, načež zmizel v Barrilla Mountains. Jen ať si hledají stopy, říkal si. Než je najdou, tak je chuť na pronásledování přejde. Jedině, že by jeli přímo k dolu bratří Thomasů. Každopádně byla jeho cesta do Toyahvale úspěšná a ukázal jim, že nyní musejí počítat s tvrdým soupeřem. Přesto si nedělal iluze, že Frank Miller, ať už to je kdokoli, se vzdá. Bylo jasné, že Miller bude bojovat. Ovládal kraj s pomocí teroru a dalo se předpokládat, že ho bude chtít ovládat i nadále. Kerrigan věděl, že právě šťouchl do vosího hnízda. Zpomalil tempo, aby hřebce příliš nenamáhal, a zastavil na jednom kopci, odkud byl vynikající výhled. V dáli viděl malé, tmavé body.

Rozepnul sedlovou brašnu, vytáhl dalekohled a kapesníkem otřel čočku. Potom zaostřil okulár a spatřil tucet jezdců. Kerrigan se usmál, když viděl, že jedou zpátky. Věděl však, že se vrátí. To bylo jisté. Pomalu jel po svahu dolů, směrem na jih, k dolu bratří Thomasů. Teď byl na tahu Frank Miller. A bylo jasné, že bude jednat brzy. + + + + + O hodinu později Kerrigan dorazil do dolu, odvedl koně do ohrady za domem a odsedlal ho. Těžké, stříbrem pobité sedlo hodil přes vrchní tyč ohrady a šel ke štole. Zavolal na Jesse, aby ho nepřivítal kulkou, a vzápětí ho pohltila tma. Přestože venku svítilo slunce, vevnitř již po deseti krocích skoro nic neviděl. Štola vedla hluboko. Po chvíli se objevilo kymácející se světlo. A jeho záři se ze tmy vynořil Jess Thomas. V pravé ruce držel winchestrovku. Byl tu někdo? zeptal se Kerrigan. Jess zavrtěl hlavou. Ne, byl tu klid. Pracoval jsem vzadu ve štole. Jak to vypadalo v Toyahvale? Bylo tam pěkně rušno, řekl Kerrigan. Pronásledovali mě, ale hravě jsem je setřásl. Tu štolu jste vykopali vy? Ne, odpověděl Jess. Kdysi tu těžila jedna společnost. Ale vzdali se dolu a odtáhli. Caleb náhodou ve štole objevil žílu. Při zkoušce se ukázalo, že ve skále je hodně křemene. A tak si Caleb myslel, že možná narazíme na zlato. Měl pravdu. Se zvednutou lucernou šel dál a Miles Kerrigan ho následoval do hloubi hory. Na konci štoly uviděl nářadí, krumpáče a lopaty. Stěny se v záři lucerny třpytily. To všechno je křemen, vysvětloval Jess. Prostupuje všechny stěny. Museli jsme kopat deset stop hluboko, než jsme narazili na zlatou žílu. Rozumíte trochu těžbě zlata? Podívejte, tady! Zvedl lucernu a Kerrigan uviděl na světlé skále tmavou zlatou žílu. Měla sílu mužské paže a probíhala šikmo skalou. Nebyla velká,

ale při troše trpělivosti a spoustě tvrdé práce se z ní dalo vytěžit zlato i za sto tisíc dolarů. Odkdy tu pracujete? Už několik měsíců. Caleb si myslel, že s dynamitem by to bylo příliš nebezpečné. Vzpěry jsou příliš staré a při výbuchu špatně uložené nálože by se mohly zhroutit. Takže jsme pracovali jen s krumpáči. Caleb měl vždycky za to, že žíla sahá deset yardů hluboko, i když u zlata jeden nikdy neví. Doufal, že bychom za rok mohli vytěžit půl milionu dolarů. Kerrigan na něho ve svitu lucerny zkoumavě pohlédl. Ví Frank Miller o tom, co tu je? Ne, odpověděl Jes. Včera byl možná někdo ve štole, řekl Kerrigan. Když jsme byli v horách. Je možné, že Frank Miller o zlaté žíle ví, dokonce to předpokládám. Společně vyšli ven. Po chladu v dole bylo venku tak horko, že Kerrigana polil pot. V noci budeme muset držet hlídky, řekl. Nebude to dlouho trvat a Miller udeří. Setkal jste se s ním v Toyahvale? zeptal se Jesse. S několika jeho lidmi, odvětil Kerrigan. Přihlíželo tomu půl Toyahvale. Rozumím. Vyřídil jste někoho z jeho pistolníků? Tak daleko to nezašlo, řekl Kerrigan. Přesto se budeme museí mít na pozoru. Budeme se střídat na hlídkách, Jessi. Jak vlastně Frank Miller vypadá? Jess si dal winchestrovku pod paži. Je vysoký a má pěstěný knír jako Mexičan. Nevychází ven bez osobního strážce. Dávejte si na něho pozor. Říká si Mattlock, Ginger Mattlock. Miller si prý pro něho poslal až do Kansasu. Poznáte ho podle toho, že je celý v černém. Je to Millerův nejrychlejší střelec. Budu se mít na pozoru, řekl Kerrigan. Zatímco kráčel k domu pro sedlo, začal Jess ze zásob, které měl v chatě, připravovat jídlo. Bylo to sušené maso, které chutnalo po rybím tuku, kukuřičné tortily, slanina a fazole. K tomu silná, horká