Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA"

Patrik Neduchal
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996

2 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a mravenec... 8 Osel a hřebec... 9 Ptáčník a ptáci Liška a čáp

3 KOHOUT A PERLA Kohout si jednou hledal na hnoji potravu, a jak hrabal, našel perlu. I řekl jí: Jak to, že tu ty, tak drahá věc, jen tak v hnoji ležíš? Kdyby tě tu místo mne některý lakomec nalezl, jistě by tě s radostí popadl, tebou se ozdobil a tím ti důstojnost navrátil. Ale já bych raději vyhrabal něco k snědku nežli tebe. Takže jak vidíš, ani já tobě, ani ty mně se nehodíme. Ezop určil bajku těm čtenářům, kteří se neumějí z jeho bajek poučit, neboť takovým lidem jeho bajky užitečné nejsou. 3

Kdyby tě tu místo mne některý lakomec nalezl, jistě by tě s radostí popadl, tebou se ozdobil a tím ti důstojnost navrátil.

4 MYŠ, ŽÁBA A LUŇÁK Jednou, když se myš chtěla přeplavit přes potok, požádala o pomoc žábu. Žába vzala šňůru, přivázala si myš za nohu ke své noze a plavala s ní přes vodu. Když se dostaly doprostřed proudu, žába se potopila a myš táhla za sebou. ke dnu, aby ji utopila. Myš pochopila, co žába zamýšlí, a vzpírala se žábě, jak jen mohla. Vtom přiletěl luňák, popadl myš do drápů, s ní žábu k ní přivázanou a obě snědl. Ten, kdo druhému pod příslibem pomoci zamýšlí uškodit, sám na to doplatí a zlému osudu neujde. 4

Když se dostaly doprostřed proudu, žába se potopila a myš táhla za sebou. ke dnu, aby ji utopila.

5 OREL, HLEMÝŽĎ A VRÁNA Orel chytil velkého hlemýždě, držel ho v pařátech a vyletěl s ním vysoko do povětří. Avšak hlemýžď se stáhl do ulity, aby mu orel nemohl uškodit. Tu letěla kolem vrána a řekla orlu: Věděla bych, jak se ke tvé kořisti dostat. Orel jí slíbil podíl na úlovku a vrána mu poradila: Leť nahoru k nebi a pusť hlemýždě na kamení, ulita praskne a my ho sníme. Díky lstivé radě vrány byl hlemýžď sežrán, ačkoli měl pevnou ulitu. I když máš pocit bezpečí, dej pozor, aby ti něčí zlá rada neublížila. 5

Tu letěla kolem vrána a řekla orlu: Věděla bych, jak se ke tvé kořisti dostat.

6 LEV A MYŠ Jednou si myši spolu v lese hráli a jedna z nich nechtěně vyskočila na lva, který tam u skály spal. Lev procitl a myš chytil. Ta ho žalostně prosila, aby ji odpustil, že to neudělala schválně. Lev si pomyslel, že by to byla nedůstojná pomsta, kdyby myš zabil, a tak ji pustil. Myš mu poděkovala a odběhla. Za několik dní byl lev chycen do pasti. Řval a naříkal tak hlasitě, že ho myš uslyšela, a běžela zjistit, co se mu stalo. Když poznala, že byl chycen, řekla mu, aby se nebál, že se mu za jeho dobrodiní odvděčí. začala svými zuby přehryzávat uzly a provazy, až lva vysvobodila, a ten se mohl vrátit zpátky do lesa. Bajka nás učí, že se nemáme mstít malým a slabým, kteří nám nechtěně ublížili. Tomu, kdo upřímně prosí za odpuštění, má být odpuštěno, neboť se může stát, že i malí a slabí mohou být mocným a silným užiteční. 6

Za několik dní byl lev chycen do pasti. Řval a naříkal tak hlasitě, že ho myš uslyšela, a běžela zjistit, co se mu stalo.

7 PES A KUS MASA Jednou nesl pes kus masa v tlamě, a jak běžel přes potok, uviděl ve vodě ještě jeden, stejný kus masa. Chtěl i ten druhý kus masa popadnout, otevřel tlamu, upustil ten, který držel, a voda jej odnesla. Takže kvůli nejistému kusu masa jistý kus ztratil. Lakomec, který příliš mnoho i cizího chce, většinou o svoje přijde. 7

Chtěl i ten druhý kus masa popadnout, otevřel tlamu, upustil ten, který držel, a

8 MOUCHA A MRAVENEC Hádala se moucha s mravencem, kdo z nich je významnější. A hned se začala chlubit: Jak můžeš tvrdit, že jsi stejný jako já, když bydlíš v děrách a skalních rozsedlinách, zatímco já létám do královských paláců, jím královské pokrmy a piji ze zlatých pohárů. Králi sedám na hlavu a dotýkám se líček sličných paní, to ty nikdy dělat nekážeš. Mravenec na to řekl mouše: Jak se můžeš vychloubat svou opovážlivostí? Kdo z těch králů a paní, o nichž mluvíš, má rád, když ho obletuješ? Zapomněla jsi, jak tě odevšad vyhánějí, takže žádného domova nemáš? Já jsem spokojen se svým obydlím, žiji si dobře a nikoho neobtěžuji. Avšak na tebe, pokud jsi živa, dělají plácačky a těmi tě odhánějí. Kdo sám sebe chválí, ten je ostatním pro smích, a také ti nebývají v oblibě, kteří se rádi hádají a chlubí. 8

Králi sedám na hlavu a dotýkám se líček sličných paní, to ty nikdy dělat nekážeš. Mravenec na to řekl mouše: Jak se můžeš vychloubat svou opovážlivostí?

9 OSEL A HŘEBEC Hřebec se zlatým sedlem a zlatou uzdou potkal osla obtíženého nákladem. Osel byl tak unaven, že hřebci neustoupil dostatečně rychle z cesty. Hřebec na něho houkl: Sotva se držím, abych tě nenakopl za to, že nestojíš uctivě při kraji. Osel se nejprve lekl, ale potom si pomyslel něco o nadutosti a šel dál. Po nějaké době pán prodal koně do vsi, kde musel vozit hnůj na pole. Jednou, když zrovna těžce táhl vůz, potkal ho osel, poznal ho a řekl mu: Kde máš své drahé sedlo a uzdu? Zdá se mi, že tě tvá zpupnost přešla, když teď musíš také pracovat. Bajka napomíná bohaté, aby netupili chudé a aby si pamatovali, že kolo štěstí je vrtkavé a ten, kdo žije dnes v blahobytu, může být zítra chudákem. 9

Po nějaké době pán prodal koně do vsi, kde musel vozit hnůj na pole. Jednou, když zrovna těžce táhl vůz, potkal ho osel, poznal ho a řekl mu: Kde máš své drahé sedlo a uzdu?

10 PTÁČNÍK A PTÁCI V létě, když si ptáci stavěli svá hnízda a vesele švitořili, zpozorovali ptáčníka, jak na ně líčí pasti a vyřezává si píšťalku. Pojďme se podívat, řekli si hloupě vespolek, co to tam tropí a proč píská. Jeden, který už ptáčníkovy nástrahy dobře znal, je varoval: Hloupí ptáci, leťte daleko pryč od tohoto proradného ptáčníka, jinak uvidíte, jak pochytá mnohé z vás do svých sítí. Važme si dobrých rad a také těch, kteří nám je dávají. 10

Jeden, který už ptáčníkovy nástrahy dobře znal, je varoval: Hloupí ptáci, leťte daleko pryč od tohoto proradného

11 LIŠKA A ČÁP Liška pozvala čápa na večeři. Když přišel, dala na talíř řídkou kaši. Liška kaši s chutí lízala, ale čáp zobákem z talíře jíst nemohl, a tak šel domů hladový. Za několik dní pozval zase čák k sobě lišku na večeři a dal jídlo do vysoké a úzké nádoby. Hned začal sám zobákem jídlo vytahovat a pobízel lišku, aby také jedla. Když liška zaraženě seděla, řekl jí: Odpusť, ale oplácím ti stejné stejným. Toto je moje odplata za to, jak ses ke mně chovala ty. Nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě. A když už to uděláš, musíš si nechat líbit odplatu. 11

Za několik dní pozval zase čák k sobě lišku na večeři a dal jídlo do vysoké a úzké nádoby.

Podobné dokumenty

Malované čtení z pohádky do pohádky

Malované čtení z pohádky do pohádky také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Marie Tetourová, Antonín Šplíchal Malované čtení z pohádky do pohádky e-kniha Copyright Fragment, 2013 Všechna