SCÉNÁŘ K ROCKOVÉ OPEŘE (verze 12/10/2011)

uvádí představení SCÉNÁŘ K ROCKOVÉ OPEŘE (verze 12/10/2011) 1. divadelní nastudování: premiéra 13. dubna 2010, RockOpera Praha Hudba, producent: Libreto, texty, hudba: Režie: Choreografie: Projekce: Grafika, kostýmy: Výtvarník kostýmů: Světelná režie: Zvuková režie: Asistent režie: PR, marketing, produkce: Kreon: Antigona: Isména: Iokasté: Moira: Hádés: Teirésiás: Láios: Posel: Pastýř: Hlídač: Thanatos: Mantó: Sfinga: Nymfa: Oidipus ve vzpomínce: Thébané (lid): Thébské děti: Milan Steigerwald Pavla Forest Roman Štolpa Tereza Atanas Georgievová Linda Fait Michaela Fišerová Lucie Konopíková Vladimír Neubauer Matěj Večeřa Andrea Šebek Procházková Jan Bouša Jan Toužimský / Lukáš Písařík Kamil Střihavka / Vlastimil Horváth Viktor Dyk Žántí / Linda Fait Daniela Langerová Pavla Forest / Zuzana Šmejkalová Miroslava Časarová / Michaela Gemrotová Petr Opava Lešek Semelka Petr Dopita Josef Šutara Michal Cerman Ian Kodet Tereza Georgievová Aneta Aberlová Zuzana Dovalová Linda Mikolášková Miloslav Kočí Jana Jiroušková, Šáren Makovcová, Adriana Pítrová, Zuzana Šmejkalová, Andrea Šebek Procházková Jasmína Georgievová, Marie Steigerwaldová, Jakub Štolpa, Matěj Štolpa Kapela: Klávesy: Kytara: Kytara: Baskytara: Bicí: Klávesy: Milan Steigerwald Jan Peš David Pavlík Richard Scheufler Richard Scheufler jr. Michal Vejskal 1

Percusse, didgeridoo: Miloslav Kočí Název skladby Účinkují I / 1 Věštba Iokasté, Moira, Amanitas, lid 3 I / 2 Overtura Moira, Amanitas, lid 4 I / 3 Sám jde k vám Láios, Oidipus, lid 4 I / 4 Zpráva z hvězd Kreon, Oidipus, lid 5 I / 5 Modlitba černých bran Antigona, Isména, Iokasté, Amanitas 7 mezihra Oidipus, Thébské dítě (Jakub Štolpa) I / 6 Chci pravdu Apollón, Oidipus, Kreon, Isména, Moira, Antigona, lid 8 I / 7 Nechtěj vědět Antigona, Teirésias, Mantó, Hlídač, Posel, Iokasté, Oidipus 10 I / 8 Závist Oidipus, Teirésias, Iokasté, Mantó, Posel, Hlídač, Antigona, Isména 12 I / 9 Nejde uvěřit Moira, Hádés, Mantó, Teirésias, lid 13 I / 10 Černá ovce Kreon, Iokasté, Isména, Antigona, Hlídač, lazebnice 14 I / 11 Boží vůle Isména, Antigona, Moira, Hádés, Hlídač, Pastýř, Posel, děti, lid 15 I / 12 Jdi domů Iokasté, Isména, Láios, Oidipus 17 I / 13 Prosba Iokasté, Moira, Thanatos 18 I / 14 Buď mou královnou Posel, Iokasté, Hádés, lid 18 I / 15 Schody do nebe Hádés, Moira, Láios, lid 20 I / 16 Nevím Posel, Pastýř, Iokasté, Oidipus, Thébské dítě (Matěj Štolpa) 21 II / 1 Lovec štěstí Hádés, Iokasté, Moira 22 II / 2 Dávná lásko Iokasté, Moira, andělé 23 II / 3 Objetí smrti Láios, Iokasté, Kreon, Hádés, Mantó, Oidipus, Antigona 24 II / 4 Kletba a ortel Apollón, Oidipus, Moira, Hádés, Antigona, Isména, lid 25 II / 5 Osudová všichni 27 Vysvětlivky: in delay 3x se spožděním, v prodlení text [:mezi hranatými závorkami:] se opakuje třikrát Číslování skladeb se řídí podle 2CD Oidipus Tyranus RockOpera: PL 13-006-2. Autor libreta: Pavla Forest Autor scénáře: Roman Štolpa Úprava: Jan Bouša Použité písmo: Trebuchet MS Chyby ve scénáři prosím oznamujte na adresu produkce@rockopera.cz, děkujeme. V e-mailu prosím nezapomeňte uvést verzi Vašeho scénáře, najdete ji v nadpisu na první straně (např. verze 12/10/2011). 2

Ztemnělá thébská agora (náměstí) je pokryta polomrtvými těly obyvatel města. Thanatos smrt visí uprostřed scény hlavou dolů. Dva chlapci a dvě dívky pobíhají mezi ležícími lidmi a okrádají je. Chlapci si pak kopou s hlavou mrtvoly fotbal, dívky si hrají. Iokasté z posledních sil zvedne hlavu a začíná vyprávět. Děti pokračují ve svých hrách. I / 1 Věštba Iokasté, Moira, lid Iokasté (vypráví): Je to už dávno možná tři tisíce let Bájný hrdina Oidipus zvítězil nad Sfingou zlou zpěvačkou hádanek Dlouho šťastně vládl v Thébách Ale po létech bohatých a plodných přicházejí léta zlá Hlad, mor a bída opět sužují město Théby Král Oidipus vysílá svého švagra Kreonta do věštírny do Delf Ať zjistí co říkají bozi Thanatos smrt ožívá, začíná se houpat nad ležícími lidmi a pak sestupuje z lana. Děti před ní utíkají ze scény. Thanatos chytne menší z dívek a pověsí ji na lano místo sebe. Pak tančí mezi ležícími lidmi. Objevuje se bohyně osudu Moira (na levých předních schodech z pohledu diváka). Thanatos sundá dívku z lana a obě utíkají pryč ze scény. Jak se zachovat? Jak zachránit město Théby Lidé se postupně probouzejí (ožívají), hledají Moiru a z posledních sil ji gestem vzývají a plazí se směrem k ní. (dopředu, doleva z pohledu diváka) Thanatos se vrací s pochodní (z pravého zadního rohu jeviště) a staví se před skupinu lidí (obyvatel Théb). Thanatos plive oheň směrem k bohyni Moiře, pak gestem posílá skupinu obyvatel do zadního Moira: Ten kdo je ta zhouba Ten kdo je ten mor Je hrdinů chlouba Co přišla k vám z hor Už neživte zločin a nekrmte zlo Víc špíny by město už neuneslo Jen najděte toho kdo krále vám sťal On hříchů má mnoho a neví, že lhal 3

pravého rohu jeviště.ti začínají vzývat bohyni Moiru společným rituálním pohybem. Na jeviště vstupují (z levého zadního rohu) kněžky bohyně Moiry. Jedna z nich jde na chůdách, kněžky tančí rituální ohňový tanec (pyroefekty), před nimi tančí Thanatos (akrobacie s pyroefekty). I / 2 Overtura Moira, lid Lidé běží dopředu směrem k bohyni Moiře, zastaví se v levém předním rohu jeviště. Na pokyn bohyně dělají velké gesto směrem k postavě stojící na začátku pravých předních schodů. Díky kontralichtu zatím nevíme, kdo to je. Thanatos a její kněžky odchází z jeviště (do pravého zadního rohu). Ze sboru občanů vystoupí muž s maskou je to Láiův duch, stín starého krále, který se vmísil mezi živé. Postava na pravých předních schodech sestupuje pomalu dolů na jeviště. Dvě ženy z lidu ji běží v ústrety, klaní se tomu muži. My poznáváme, že je to král Oidipus. I / 3 Sám jde k vám Láios, Oidipus, lid Láios: Sám jde k vám Slyší vaše prosby Přichází jako jeden z vás Pokleká Cítí města ozvy Sklání se a poslouchá Co vám dá Víru svou ne hrozby Otvírá se vašim modlitbám Oidipus prochází sborem Thébanů z pravého předního do levého zadního rohu jeviště. Láios před ním ustupuje na začátek levých předních schodů (vše opět z pohledu diváka). Lidé poklekají před králem. Oidipus prochází skupinou Thébanů, potom se obrací k divákům v sále, nakonec jde mezi ně. (na pravé přední schody). Sbor thébanů: Vyslyš naše přání Zase pomoz nám Město se ti sklání Jsi král Vyslyš naše přání Z bídy vyveď nás Oidipus nás chrání Je král Tichý žal v útrobách mi hlodá Noční splín mě stále probouzí Najdu lék a s vodou vám ho podám Co? Hvězdy ví a těm se nevzpouzí! Co má se stát potom ať se stane 4

Ten božský hlas ať zrádce odsoudí Lid vztahuje ruce ke králi Oidipovi. Ženy se vrací z pravých předních schodů na jeviště. Oidipus se pomalu vrací mezi lid. Thébané za Oidipem staví se svých těl tympanon hlavního chrámu. Oidipus jde ze středu forbíny (předního okraje scény) doprostřed tympanonu. Láios přichází k němu, Oidipus ho gestem donutí pokleknout. Z levého zadního rohu jeviště vyjíždí na in-line bruslích Kreon, uprostřed jeviště se hádá s Oidipem. Kreon (zprava do leva) poráží stojící tympanon. Dál se hádá s Oidipem. Dva muži a dvě ženy staví ze svých těl na pravé straně jeviště trůn pro Oidipa. Zbytek davu zůstává na zemi vzadu na levé straně jeviště. Oidipus usedá na trůn a poslouchá Kreonta. Kreon vystupuje na začátek levých předních schodů, dvě ženy z lidu mu sundávají in-line brusle. Oidipus zaslechne své jméno a vyrazí proti Kreontovi, Láios ho gestem zastavuje. Naštvaný Oidipus odchází na pravé přední schody. Dvě ženy z lidu obouvají Kreontovi boty. Sbor thébanů: Vyslyš naše přání Zase pomoz nám Město se ti sklání Jsi král Vyslyš naše přání Z bídy vyveď nás Oidipus nás chrání Je král Vyslyš naše přání Zase pomoz nám Lid se k tobě sklání Jsi král Vyslyš naše přání Z bídy vyveď nás Oidipus nás chrání Je král I / 4 Zpráva z hvězd Kreon, Oidipus, lid Jakou zprávu máš Co ti hvězdy řekly? Ty se usmíváš a mně aby nervy tekly! Řekni nahlas všem co boží je zpráva Ať kvete tahle zem tvá vlast ať je zdráva Jim pověz pravdu svou že vyřešit mohu tu jejich bolest zlou když naslouchám bohu Kreon: Nesu vám zprávu z hvězd Ty jasně to vidí Je mezi námi jed Ne z bohů, je z lidí Poskvrna, zločin, hnus je tu mezi námi Ať řekne Oidipus jak najdeme vrahy Kreon a sbor: Ať řekne moudrej král jak pomstít smrt krále 5

Uražený Oidipus zůstává na kraji pravých předních schodů. Kreon sestupuje z levých předních schodů na jeviště. Hovoří (zpívá) k divákům. Kreon usedá na Oidipův trůn, Oidipus ho naštvaně z tůnu vyhazuje, oba se drží pod krkem (pravou rukou za kostým), malou diagonálou jdou v hádce z pravé strany jeviště do středu forbíny. Kreon gestem vyzve Thébany, kteří dělali trůn k odchodu, společně odchází po pravých předních schodech. jak zločin by potrestal pak budem' žít stále Oidipus a sbor: Krev za krev prolitou Tak pomstíme Láie Za družinu pobitou vraha vyženu z ráje Kreon: Nesu vám zprávu z hvězd Ty jasně to vidí Je mezi námi jed Ne z bohů, je z lidí Poskvrna, zločin, hnus je tu mezi námi Ať řekne Oidipus jak najdeme vrahy Kreon a sbor: Ať řekne moudrej král jak pomstít smrt krále jak zločin by potrestal pak budem' žít stále Všichni: Krev za krev prolitou Tak pomstíme Láie Za družinu pobitou vraha vyženu z ráje Zbytek Thébanů se začne hádat mezi sebou. Tři hádající se skupinky uklidňuje Láios. Ať řekne moudrej král jak pomstít smrt krále jak zločin by potrestal pak budem' žít stále Oidipus z jeviště křičí na Kreonta, který odchází se svými věrnými po levých předních schodech. Všichni lidé na jevišti ukazují prstem na Oidipa stojícího ve středu scény. Oidipus se obhajuje. Všichni odchází ze scény. Oidipus a sbor: Krev za krev prolitou Tak pomstíme Láie Za družinu pobitou vraha vyženu z ráje Všichni: Ať řekne moudrej král jak pomstít smrt krále jak zločin by potrestal pak budem' žít stále Oidipus a sbor: Krev za krev prolitou Tak pomstíme Láie Za družinu pobitou vraha vyženu z ráje 6

Světlo. Na jevišti zůstává Iokasté (vlevo vzadu na jevišti), Antigona, Isména (na pravé straně jeviště), Láios (vzadu uprostřed jeviště), Oidipus (ve středu forbíny). Během instrumentální předehry odchází Oidipus středem jeviště ze scény. Láios pomalu vystupuje na pravé zadní schody, v jejich třech čtvrtinách zůstane stát. Dívky jdou pomalu do středu jeviště, bojí se temné noci. Z pod předního okraje jeviště (forbíny) se pomalu na scénu plazí Thanatos a její tři kněžky. I / 5 Modlitba černých bran Antigona, Isména, Iokasté Antigona: Ach bože řekni co stojí proti nám Hm, tak řekni co hrozí z černých bran Isména: Co bude zítra a co přijde dnes Thanatos a kněžky obklopí dívky uprostřed scény. Dívky pomalu odchází na kraj předních levých schodů. Thanatos i kněžky se plíživě stahují za nimi. Zezadu zprava jeviště vtančí tanečnice, za ní přichází Oidipus, jde po pravých zadních schodech a překvapeně zůstane stát, dívá se na Láia. Antigona sestupuje na jeviště a pokleká. Thanatos a její kněžky tančí na kraji pravých předních schodů a před forbínou. Isména přichází na jeviště a poklekne k ní. Oidipus není schopen odpovědi a odbíhá ze scény. Tanečnice odchází za ním. Obě: No tak mi odpověz Antigona, Isména, Iokasté: S každou vteřinou cítím smích i pláč Ať se stíny rozplynou Já mírná jsem i rváč Temnou krajinou stoupá prach a dým Ať se mraky rozplynou Své město uvidím Antigona: Tak otče, řekni odkud ses tu vzal kdo tě vychoval Isména: No tak mi řekni odkud jsem i já komu se podobám Antigona: Na kámen klekni Obě: na náš rodný práh Snad za ním není vrah Tak řekni co hrozí z černých bran Co stojí proti nám Antigona, Isména, Iokasté: S každou vteřinou cítím smích i pláč Ať se stíny rozplynou 7

Já mírná jsem i rváč Isména uprostřed scény obejme vystrašenou Antigonu. Prostředkem scény přichází malý chlapec s obětním pohárem, za ním kráčí král Oidipus a nese síť. Isména s Antigonou ustrašeně odbíhají ze scény. Temnou krajinou stoupá prach a dým Ať se mraky rozplynou Své město uvidím Předehra k písni Chci pravdu Oidipus zavěsí uprostřed scény chlapce do sítě a začne provádět rituál obětování bohu Apollónu. Do obětního poháru obětuje své vlasy a krev z chlapcových chodidel. Pokleká uprostřed scény. Za ním v hloubi scény tančí Thanatos se svoji kněžkou. Kněžka se posléze zavěsí na lano v hloubi scény. Na levých předních schodech se zjevuje Apollón a bohyně osudu Moira. Oidipus vstává a jde směrem k Apollónovi. I / 6 Chci pravdu Apollón, Oidipus, Kreon, Isména, Moira, Antigona, lid Vidím vás slyším vás V modlitbách jen sníte dál Poslouchej jak má slova zní Jsou hojivou náplastí na tvé rány Nevím víc než víš sám Já byl jsem mlád a přišel k vám z dáli To bylo dřív když padl král Já nevím nic tak ptám se dál Na trámu nad zadními pravými schody se náhle zjevují obyvatelé Théb vedení Kreontem. Ten provokuje Oidipa. Kdo zná vraha krále Láia Kdo z vás zná vraha krále Láia Kreon, sbor: Jestli jsi to ty sám tak klidně řekni 8

Isména sestupuje z trámu a jde na scénu uklidnit otce. že zabil jsi krále Láia Isména: Snad nemáš strach buď bez obav Jdi s pravdou ven nočních můr se zbav Jen už nemlč víc Chci pravdu znát Oidipus gestem pomoc odmítá a jde se zeptat někoho z diváků Thébanů (jde na začátek levých předních schodů). Kreon sedíc na trámu dál provokuje. To pochopíš že nemusíš se bát Víc nežli já sám můžeš znát Kreon: Tak vzpomeň si jak mohl tě štvát Váš král Thanatos se svojí kněžkou dál tančí (houpe se na laně) na scéně. Kreon rozhádá celou vesnici mezi sebou. Lidé se začnou obviňovat navzájem (vše se děje na trámu nad pravými zadními schody). Thanatos se vznáší nad scénou (na laně v hloubi scény). Oidipus posílá chlapce před rozvášněným davem zpět domů. Thanatova kněžka se začne houpat na předním laně. Jen opustíš svou zem zrazenou budeš v bezpečí tam tě nedostanou Apollón, Kreon, sbor: Vendety krále Láia vendety krále Láia Jestli jsi to ty sám tak klidně řekni že zabil jsi krále Láia Jednotliví Thébané: Jestli něco víš a přesto mlčet chceš mě se nezbavíš trestu se nevyhneš tím spíš Nesmíš v zemi své nikdy víc už spát Ztratíš přístřeší a budeš se bát s tím žít Tím tě proklínám teď už jsem tu já Pro tu vaši zem chce žena i má Apollón a sbor: 9

Thébané herci sestupují z trámu nad pravými zadními schody, vydávají se mezi Thébany diváky. Vendetu krále Láia vendetu krále Láia Herci velkými gesty obviňují jednotlivé diváky v pravé části hlediště. Všichni ztichnou a otočí se na Apollóna, který stojí na levých předních schodech. Doprostřed scény přichází Antigona a dává pokyn levému z hlídačů (v zadní části scény), aby přivedl věštce Teirésia. Hlídač přivádí věštce a smýkne s ním doprostřed scény. Za věštcem přibíhá i jeho dcera Mantó. Teirésias hmatem poznává svou dceru a obejme ji. Levý hlídač (na pokyn Antigony) surově odtrhne Mantó od otce smýkne s ní směrem k pravému hlídači a pak donutí věštce pokleknout. Věštec vstává a mluví k Antigoně, snaží se podle zvuku jejich kroků poznat, kde právě je. Mantó mu pomáhá, dvojice znovu končí v objetí uprostřed scény. Jestli jsi to ty sám tak klidně řekni že znáš vraha krále Láia že zabil jsi krále Láia Jestli jsi to ty sám tak klidně řekni že zabil jsi krále Láia Kdo z vás zabil krále Láia? I / 7 Nechtěj vědět Antigona, Teirésias, Mantó, Hlídač, Posel, Iokasté, Oidipus Antigona: Víš, já jsem ta zvědavá Pravdou posedlá Chci znát, proč máš ústa skoupá Víš, co bůh přikázal Chci, abys jazyk rozvázal Ať ve větvích vítr těla vrahů houpá Proč máš hlavu děravou Stojím tu s obavou že pýcha do hlavy ti náhle stoupá Teirésias a sbor: Nechtěj vědět co otce čeká Nechtěj znát osud svůj Nechtěj poznat co ho ve snech leká Vůbec ho nelituj Pravý hlídač znovu odtrhne Mantó od otce a smýkne s ní o zem, Mantó na pravé straně jeviště omdlévá. Antigona: Proč dál děláš tajnosti Vždyť je to ke zlosti Mlčení zrádce 10

to je taky zhoubou Pravý hlídač (na pokyn Antigony) jde pro lano a omotává ho věštci kolem pravé ruky, levý hlídač učiní posléze to samé s druhou rukou věštce. Oba hlídači napínají Teirésia na skřipec vytvořený z lan. Antigona zůstává uprostřed forbíny a dává pokyny hlídačům k mučení věštce. Antigona odchází na pravé přední schody a dál sleduje scénu mučení Teiresia. Zbídačený věštec se zastaví uprostřed scény. Antigona schází k věštci a znovu na něj útočí. Na pravých zadních schodech se objevují zlé vidiny zástup občanů v maskách, kteří stylizovaně sestupují k Antigoně. Ta před nimi ustupuje až na kraj levých předních schodů. Antigona jde znovu k věštci. Přibíhá Oidipus, zastavuje mučení a odvazuje zbědovaného Teiresia. Teiresius hmatem pozná Oidipa, chytne ho za ramena. Co dál Co tě obměkčí Říct že si nejlepší Že jsi všech starých dobrých věštců chloubou Kde jsi vzal tolik podlosti Že věštíš hlouposti Tak starý na to být zas jiným slouhou Teirésias a sbor: Nechtěj vědět co tě čeká Nechtěj znát osud svůj Nechtěj poznat co tě ve snech leká A vůbec se nelituj Nechtěj vidět vinu krále Nechtěj znát kletbu zlou Nechtěj poznat co hledáš stále Dny štěstí už nebudou Antigona: Proč chci vědět co mě čeká Proč chci znát osud svůj Proč chci poznat co mě ve snech leká Vůbec mě nelituj Já chci vidět vinu králů Chci znát své prokletí Proč mě děsí tma starých sálů a otcovské objetí Všichni: Nechtěj vědět co tě čeká Nechtěj znát osud svůj Nechtěj poznat co tě ve snech leká A vůbec se nelituj Naštvaný Oidipus odchází na levé přední schody. Pravý hlídač surově třese Mantó. Teiresias klopýtá směrem k Oidipovi. Na celou scénu se jde podívat Iokasté Teirésias (recitace): Něco ti povím, to ty jsi ten vrah! 11

s Antigonou a Isménou (pravá strana jeviště). Mantó se bolestivě plazí ke svému otci, chce ho z posledních sil chránit. Oidipus jde doprostřed forbíny, oznámit lidu (divákům) verdikt. I / 8 Závist Oidipus, Teirésias, Iokasté, Mantó, Posel, Hlídač, Antigona, Isména Zlá slina na mé tváři pomluva vržená Proč mám ti věřit, lháři Jsi dýka do zad vražená Teirésias: Vím, pravda často bolí pokrytcům uniká Mantó: Chceš malovat mi holí na záda svého viníka Oidipus jde k Iokasté na pravou stranu jeviště. Oidipus přechází na levou stranu jeviště, slepý Teirésias to nepostřehne a zpívá stále směrem napravo, jeho dcera Mantó ho obrací za Oidipem. Oidipus a sbor: Je to závist závist Je to závist Kde hledáš svojí pravdu máš hlavu v oblacích Rozum v ní sotva najdu když slova na rub obracíš Teirésias: Já našel pravdu v tobě Ty jsi mě přesvědčil Mantó: Dřív mlčel jsem jak v hrobě že z vraždy bůh tě usvědčil Oidipus dává gestem příkaz k mučení věštce a jeho dcery, sám si jde sednout na levé přední schody, kde pohodlně sleduje celý výjev. Hlídači věší Mantó za nohy na zadní lano. Levý hlídač ji začíná mučit. Na pravé straně jeviště mučí pravý hlídač věštce Teirésia. Iokasté, Isména a Antigona prochází prostředkem mučírny (jevištěm) na levé přední schody. Sednou si k Oidipovi a pobaveně sledují mučení. Levý hlídač hodí polomrtvou Mantó na zem, pravý pustí zbědovaného Teirésia. Sbor: Je to závist závist Je to závist závist Oidipus, sbor: Iokasté: Je to závist je stínem bohatých Závist ta se lepí na paty Je to závist šťastným schody naleští Závist dobrý konec nevěští Je to závist lstivá podlost přítele Závist co se tváří kysele Je to závist modla nocí zrozených Závist čas kamenů hozených 12

Mučení skončilo, královská rodina odchází po levé straně jeviště pryč. Oidipus se na chvíli zastaví a hledí na Teirésia. Jeho dcera Mantó však rychle věštce odvádí pryč po pravých předních schodech. V polovině schodů se Teiresias otočí a říká Oidipovi naplno zlou pravdu. Teiresias s Mantó odchází po schodech nahoru. Zprava vzadu přichází na jeviště smrt Thanatos se zapáleným ohnivým vějířem. Mantó se na schodech otočí a křičí na Oidipa. Na jeviště přichází i dvě kněžky (zprava vzadu), mají rovněž zapálené ohnivé vějíře. Na levých předních schodech se objevuje bohyně osudu Moira doprovázená kněžkou s ohnivým vějířem. Zdrcený Oidipus pokleká uprostřed scény. Thanatos a její dvě kněžky nad ním tančí ohňový tanec. I / 9 Nejde uvěřit Moira, Hádés, Mantó, Teirésias, lid Teirésias: Ty sám jsi kletbou země Jsi otcovrah a aniž to tušíš spíš se vlastní matkou (pravidelně opakuje během písně) Mantó: Nikdo neskončí hůř než ty, Oidipe Moira, Hádés: [:Neuvěří zprávě té je jak zášť prokletá Neuvěří pravdě té kdo ho zná léta Ten kdo ho zná jen rád ho má Nepochopí neposlechne nepozná:] 2x Vysoko na pravých předních schodech se objeví Mantó se zapálenými ohnivými vějíři. Vysoko na pravých zadních schodech se objevuje bůh Hádes se svým hořícím žezlem, přidává se ke zpěvu Moiry. Vysoko na pravých předních schodech se objevuje Teirésias, bloudí nahoře po schodech a stále opakuje svou věštbu. Mantó a kněžka bohyně Moiry sestupují se stále hořícími vějíři na jeviště. Thanatos, kněžky a Mantó vytváří na jevišti s ohnivými vějíři různé obrazce. Nakonec donutí Oidipa vstát, postaví se za něj doprostřed scény, předají mu dva ohnivé vějíře, pak ho začnou symbolicky bičovat lanem. Že je otcovrah že se svou matkou spí už dlouhá léta On sám neví nic ještě neprohlíd' Kdo Oidipa zná ten ho nezradí Jen se odevzdá jeho vůli Je tak odvážný je to hrdina 13

Je tak rozumný má dáno shůry [:Neuvěří zprávě té je jak zášť prokletá Neuvěří pravdě té kdo ho zná léta Ten kdo ho zná jen rád ho má Nepochopí neposlechne nepozná:] 2x Že je otcovrah že se svou matkou spí už dlouhá léta On sám neví nic ještě neprohlíd' Kdo Oidipa zná ten ho nezradí Jen se odevzdá jeho vůli Obvážou Oidipovi lano kolem krku a pověsí se na druhý konec lana. Oidipus je musí všechny odtáhnout po pravých zadních schodech nahoru až k bohu Hádovi. Je tak odvážný je to hrdina Je tak rozumný má dáno shůry Ocitáme se v paláci Iokasté, na pravé straně jeviště sedí na trůnu Iokasté, za ní stojí hlídač, před ní (po její levé straně z pohledu diváka) klečí lazebnice a pečuje o její ruce. Vedle trůnu (z pravé strany z pohledu diváka) klečí Isména, vedle ní stojí Antigona. Ve středu jeviště stojí předvolaný Kreon. I / 10 Černá ovce Kreon, Iokasté, Isména, Antigona, Hlídač, lazebnice Kreon: Co si o mně myslí to je vrchol všeho Asi blbě slyší nebo v hlavě má dřevo Intriky mi přišil co mou pověst kazí Vždyť slovem ani skutkem tady jeho nikdo nepodrazí Kreon jde blízko k Iokasté, hlídač ho odstrčí zpátky. Obvinil mě z křivdy že jsem slepce naved' aby křivě věštil sedl mi na lep 14

Kreon: Má barva je bílá jak lilie čistá Iokasté: Jako stín je černá Není nikdy věrná Kreon: Oidipus mě viní že jsem vrah a zrádce že chci jeho žezlo a tak podplácím starce Kreon jde k Antigoně s Isménou, snaží se je přemluvit. Isména se nechává zviklat a přechází na levou polovinu jeviště na Kreontovu stranu. I ovce černá mezi druhy všemi je stádu věrná nikdy nezradí svou zemi Iokasté: Každý tvoje slovo je jen pustá lež Jako černá ovce bídně zahyneš Na jevišti jsou teď dvě hádající se skupiny na pravé straně Iokasté s Antigonou a lazebnicí, na straně levé pak Kreon a Isména. Vše v klidu z povzdálí sleduje hlídač. Kreon: Má barva je bílá jak lilie čistá Jsem bílej Jsem bílej Má barva je bílá Iokasté: Jako ovci černou špínu mezi bílou vydrhnu tě z města a klidně silou Každý tvoje slovo je jen pustá lež Jako černá ovce bídně zahyneš Kreon: Má barva je bílá jak lilie čistá [:Jsem bílej Jsem bílej Má barva je bílá:] 2x Iokasté: Jako stín je černá Není nikdy věrná Černej Černej Iokasté: Jako stín je černá Není nikdy věrná Černej Černej Na jeviště postupně přichází Thébané, chystají obětiny bohům. Na trámu nad pravým zadním schodištěm se objevuje Antigona, Isména sestupuje z levých předních schodů. I / 11 Boží vůle Isména, Antigona, Moira, Hádés, lid Sbor: 15

Já ctím vůli vyšší věřím osudu Tím, co je dáno síly nabudu Na jevišti se postupně vytvoří čtyři skupiny Thébanů (včetně dětí), každá skupina po svém obětuje bohům. Na levém předním schodišti se objevuje bohyně Moira, na pravém zadním schodišti pak bůh Hádes. Obětující Thébané na jevišti postupně vytvoří kruh, uprostřed kterého tančí kněžka. Jen božský záměr s nebem mě spojuje Já rány tiším tomu kdo bojuje Vůle boží s mojí se prolíná Struna osudu k cíli se napíná Isména: Sálá z ní nekonečno v ní se prolíná chvíle s dobou věčnou já, moje rodina Antigona: Já ctím vůli vyšší věřím osudu tím, co je dáno síly nabudu Thébané se přidávají k jejímu orgiastickému tanci. Tančí po celém jevišti. Isména: Jen božský záměr s nebem mě spojuje Já rány tiším tomu kdo bojuje Sbor: Vůle boží s mojí se prolíná struna osudu k cíli se napíná Vůle boží věštbám odpovídá Kolo osudu záhy uzavírá Já ctím vůli vyšší tím, co je dáno Je božský záměr že já rány tiším Vůle boží s mojí se prolíná Struna osudu k cíli se napíná Vůle boží věštbám odpovídá Kolo osudu záhy uzavírá 16

Obětní tanec Thébanů končí v kleku s hlavou na zemi směrem k divákům. Zástup Thébanů odbíhá po pravých předních chodech. Proti ním sestupuje král Oidipus, ptá se každého z nich, rozjásaní Thébané ho však nevnímají. Oidipus se zastaví uprostřed scény. Na levých předních schodech stojí královna Iokasté za ní její dcera Isména. Na trámu nad pravými zadními schody sedí královská dcera Antigona. Smrt Thanatos se snaží vytlačit nahoru po pravých předních schodech kovovou pyramidu. Je to těžká sisyfovská práce a Thanatos několikrát pod tíhou pyramidy sestupuje se schodů dolů, stále však pokračuje ve své činnosti. Vůle boží s mojí se prolíná Struna osudu k cíli se napíná Sbor (zlehka): Já ctím vůli vyšší tím, co je dáno Jen božský záměr že já rány tiším Ty mi nevěříš? Ani ty mi nevěříš? Ty mi taky nevěříš? I / 12 Jdi domů Iokasté, Isména, Láios, Oidipus Iokasté: K čemu ten křik Na co ta osobní zášť když má země trpí a neskrývá pláč Jdi domů hádky nech být Jdi domů vždyť máš kam jít Isména: Než bouřky se přeženou a velký vlny kamenný přístav ztiší Jdi domů za ženou vždyť ona stejně jen na tebe slyší Obě: Jdi domů hádky nech být Jdi domů ještě máš kam jít Na pravé straně jeviště sedí na židli Láios a hraje na pilu, je to zvuk vnitřního pláče Iokasté. Jdi domů tam najdeš svůj klid Jen jdu k nám domů s námi bude ti líp mezihra Láios, sólo na pilu Jdi domů hádky nech být Jdi domů ještě máš kam jít Iokasté sestupuje na jeviště k Oidipovi, ten před Jdi domů tam najdeš svůj klid Jen jdi k nám domů 17

ní prchá ze scény. s námi bude ti líp Láios, sólo na pilu Na pravé straně jeviště (vzadu) stojí Iokasté, nahoře na levých předních schodech se objeví bohyně osudu Moira. Iokasté se modlí k Moiře. Uprostřed jeviště tančí s pyramidou smrt Thanatos. Moira pomalu sestupuje z levých předních schodů na jeviště. I / 13 Prosba Iokasté, Moira, Thanatos Iokasté: Poklekám před tebou o pomoc tě prosím Skláním se k nohám tvým slzami je rosím Co je to s mužem mým s otcem mých dětí Dřív byl tak rozumný teď zná jenom kletí Nedá si domluvit Není vůbec soudný Bojím se o něho vždyť král má být moudrý Král má být moudrý Moira stojí na levé straně jeviště. Thanatos bere do pyramidy Iokasté (na pravé straně jeviště), potom se rozběhne k bohyni Moiře. Moira smrt gestem zastaví. Na pravé straně jeviště stojí Iokasté, na levé Moira, mezi nimi tančí Thanatos. Z pravé strany přijíždí na jeviště stylizované trojspřeží (tři tanečnice). Trojspřeží řídí posel, kterého zezadu podpírá jeho služka. Trojspřeží mine Iokasté (na pravé straně scény), obkrouží jeviště a zastaví se na levé straně forbíny. Posel vytvoří ze svojí služky řečnický pult. Zprava přichází hostinská s kbelíkem a dává koním pít. Moira: Pohár se naplní štěstí není věčné Vlastní vina bolí je ostří zbraně sečné To on je ta zhouba to on je ten zmar Chytráků chlouba Ten kdo neposlouchal On si jen myslel že všechno už ví Že král bude osel to neuvidí I / 14 Buď mou královnou Posel, Iokasté, Hádés, lid Posel: Hej! Občané města Přišel jsem z dáli jsem utahanej Jen hrej jsem z tvrdýho těsta Já mám zprávu králi a ta je ta nej Iokasté: Co chceš cizinče muži mému Tak mluv zatím se mnou 18

a neměj trému Posel má vášnivý projev k Iokasté i ostatním Thébanům divákům. Ve středu scény vzadu se objeví bůh Hádes a ironicky komentuje poslův projev. Posel, Hádés (in delay): Má paní ať tvé dny jsou jasné jak slunce ranní vzkazy mám zlé i krásné Hádés: Jsou zlé Iokasté zamyšleně přechází před poslem na kraj levých předních schodů. Trojspřeží odjíždí po levých zadních schodech, hostinská odchází ze scény. Posel, Hádés (in delay): Buď mou královnou mou krásnou paní Ať vládne Oidipus i mé rodné pláni Buď mou královnou paní mojí vlasti Je šťastný Oidipus zárukou slasti Když starý král umíral měl už svoje léta Synovi zem odkázal co odešel do světa Na trámu nad pravými zadními schody se objeví zástup Thébanů včetně dětí a zuřivě mávají (a la první máj) poslovi. Poslova služka jde do středu scény a mává Thébanům. Posel se plazí po zemi před Iokasté. Posel unesen svým projevem končí na pravé straně jeviště v hysterickém smíchu, jeho služka ho klidní tím, že mu dá na hlavu kbelík. Vysoko na levých předních schodech se objeví bohyně Moira. Na pravou stranu jeviště přichází bůh Hádes. Vysoko mezi diváky na levé straně hlediště vidíme výjev ze starých časů král Láios jde do Delf, za ním jde jeho služebnictvo se zásobami Posel, sbor: Hej! Občané města Přišel jsem z dáli jsem utahanej Posel, Hádés (in delay): Jen hrej jsem z tvrdýho těsta Já mám zprávu králi a ta je ta nej Buď mou královnou mou krásnou paní ať vládne Oidipus i mé rodné pláni Buď mou královnou paní mojí vlasti Je šťastný Oidipus zárukou slasti Tak hej! I / 15 Schody do nebe Hádés, Moira, Láios, lid Moira: Kde jsi vstával kde jsi snídal kde jsi tančil kde sis hrával 19

jídla a pití (čtyři dívky s různými nádobami). Proti Láovi jde poutník s kytarou. Láios bičem švihne poutníka. Poutník stylizovaně uhodí Láia kytarou, Láios padá k zemi. kde ses učil kam jsi chodil kdo tě mučil kdo tě splodil Hádés: Bylo to dávno když Sfinga Théby ničila Starého krále stihl Apollónův trest Zas jeho prudká povaha ho zradila když poutníka srazil na křižovatce cest Láios: Z cesty! Proti Láovi jde poutník s kytarou. Láios bičem švihne poutníka. Poutník stylizovaně uhodí Láia kytarou, Láios padá k zemi. Na jeviště přichází Oidipus a sleduje následující výjev. Proti Láovi jde poutník s kytarou. Láios bičem švihne poutníka. Poutník stylizovaně uhodí Láia kytarou, Láios padá k zemi. Poutník vyhání Láiův průvod z hlediště. Za Moirou se objeví Sfinga (dívka s velkými křídly), poutník jde ke Sfinze. Ááááá! Hádés: Bylo to dávno když Sfinga Théby ničila Starého Láia stihl Apollónův trest Zas jeho prudká povaha ho zradila když Oidipa srazil na křižovatce cest Láios: Z cesty! Ááááá! Hádés: Bylo to dávno když Sfinga Théby ničila Krutého otce stihl Apollónův trest Zas jeho prudká povaha ho zradila když syna svého srazil na křižovatce cest Láios: Z cesty! Ááááá! Hádés: Pak Oidipus otce svého nevědomky zabil a družinu jeho pobil na křižovatce cest 20