Cestovní ruch v Litvě

Katedra cestovního ruchu Cestovní ruch v Litvě Bakalářská práce Autor: Lucie Jičínská Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník 2013

Abstrakt JIČÍNSKÁ, Lucie: Cestovní ruch v Litvě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 106 stran. Hlavním cílem bakalářské práce je dostat Litvu do podvědomí co nejširší veřejnosti. Práce seznamuje čtenáře s tím, jaké je Litva doopravdy. V teoretické části se zabývám Litvou jako takovou. Tedy vším co nám nabízí, historii, současnost, přírodní krásy a nevyužité možnosti. Ústředním bodem mé práce je nově vytvořený osmidenní poznávací zájezd. Tento zájezd je sestavený na základě dotazníkového šetření. Klíčová slova Cestovní ruch, Litva, poznávací zájezd, Vilnius, Kurská kosa, Trakai, přehlížená Litva, nový zájezd. Abstract JIČÍNSKÁ, Lucie: Tourism in Lithuania. Bachelor work. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Travel/Tourism. The work supervizor RNDr. Milan Kameník. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. 106 pages. The main target of my bachelor thesis is that Lithuania will be in subconscious of many people. The work introduces reader with real Lithuania. In theoretical part of my work I occupy country Lithuania as it is. It is about history, present, beauty of nature or unused possibilities. The central point of my work is newly created eight-day sightseeing tour. This trip is made on the basis of questionnaire survey. Key words Tourism, Lithuania, sightseeing tour, Vilnius, The Curonian Spit, Trakai, overlooked Lithuania, new tour

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení mé bakalářské práce, užitečné rady a veškerou pomoc, kterou mi ochotně poskytl. Dále bych ráda poděkovala paní Mgr. Ausře Liorancaite-Sukiene za cenné informace. Velké dík patří také těm, kteří mi byli nápomocni při vypracování této práce i po celou dobu mého studia, a to především mé rodině.

Copyright 2012 Lucie Jičínská.

Předmluva Hlavním cílem této práce o cestovním ruchu v Litvě je, aby se Litva dostala do všeobecného podvědomí široké veřejnost. Chci, aby byli čtenáři seznámeni s Litvou takovou jaká doopravdy je. K napsání této práce mě motivoval hlavně čtyřměsíční pobyt, který jsem v této zemi absolvovala. Měla jsem možnost poznat místní obyvatele i jejich kulturu. A právě to bych chtěla přiblížit i ostatním.

Obsah Úvod... 11 1 Obecné informace... 12 1.1 Informační minimum... 13 2 Historie... 14 3 Předpoklady pro cestovní ruch... 17 3.1 Poloha, rozloha a povrch... 17 3.2 Vodstvo... 18 3.3 Podnebí... 19 3.4 Fauna a flóra... 19 3.5 Obyvatelstvo... 20 3.6 Politika... 21 3.7 Rozdělení na regiony... 21 4 Ekonomika... 22 5 Litevské bohatství... 23 5.1 Festivaly... 23 5.2 Jantar... 24 5.3 Litevská kuchyně... 25 5.4 Sport a volný čas... 27 5.5 Tradice... 28 6 Cestovní ruch... 29 6.1 Kulturní a přírodní památky... 29 6.1.1 Vilnius a jeho historické centrum... 29 6.1.2 Kurská kosa... 31 6.1.3 Kernavė... 32 6.1.4 Struveho geodetický oblouk... 33 8

6.1.5 Kaunas... 34 6.1.6 NP Aukštaitija... 35 6.1.7 Trakai... 37 6.1.8 Hora křížů... 38 6.1.9 Palanga... 39 6.1.10 Klaipėda... 40 6.1.11 TOP 10... 41 6.2 Infrastruktura... 41 6.2.1 Doprava... 41 6.2.2 Ubytování... 42 6.2.3 Stravování... 44 7 Propagace... 45 7.1 Cestovní kanceláře... 45 7.2 Návrhy na propagaci... 47 7.2.1 Cestovatelské promítání o Litvě... 47 7.2.2 Poutače v obchodních centrech... 48 7.2.3 Zájezd... 48 7.2.4 Letáky a brožury... 48 7.2.5 Internetové stránky... 48 8 Zajímavosti Litvy... 49 9 Dotazníkové šetření... 52 9.1 Vyhodnocení dotazníku... 53 9.2 Závěr dotazníkového šetření... 62 10 Poznávací zájezd do Litvy... 63 10.1 Program... 64 10.2 Itinerář... 67 10.3 Ubytování... 75 9

10.3.1 Ubytování ve Vilniusu... 75 10.3.2 Ubytování v Palanze... 75 10.3.3 Ubytování v Juodkrante... 76 10.3.4 Ubytování Nida... 76 10.3.5 Ubytování v Kaunasu... 76 10.4 Stravování... 77 10.5 Doprava... 77 10.5.1 Nástupní místa... 78 10.5.2 Cena dopravy... 78 10.5.3 Dálniční poplatky a parkovné... 79 10.5.4 Trajekt... 81 10.6 Průvodce a řidič... 81 10.6.1 Náklady na průvodce... 81 10.6.2 Náklady na řidiče... 83 10.7 Pojistné... 84 10.8 Vstupy... 84 10.9 Riziko neobsazenosti... 84 10.10 Přímé náklady... 85 10.11 Nepřímé náklady... 85 10.12 Celkové náklady... 85 10.12.1 Marže... 85 10.13 Shrnutí vytvořeného zájezdu... 86 11 Závěr... 87 Seznam použité literatury... 92 Přílohy... 99 10

Úvod Jako téma pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala "Cestovní ruch v Litvě". Hlavním důvodem zaměření této práce se stal čtyřměsíční pobyt v Litvě. Ten jsem absolvovala díky výměnnému programu Erasmus. Litvu jsem mohla lépe poznat a to nejen z pohledu turisty. Litva mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla, psát o ní bakalářskou práci. Navíc stále udržuji kontakt s litevskými studenty a učiteli, se kterými jsem se během svých studií setkala. A v případě jakýchkoliv dotazů se mohu obrátit na své litevské přátele. Nejprve bych začala tím, kdo se již tomuto tématu věnoval. Při hledání ve školní knihovně a v informačním systému Vysoké školy polytechnické Jihlava jsem našla pouze jednu práci, která se zabývala přímo Litvou. Sepsala ji Kateřina Fukalová a od té mé se zásadně liší tím, že je psaná v angličtině. Dále jsem našla i práci, která se věnovala Estonsku. Je velká škoda, že není možné najít více prací na Pobaltské země. Proto, jak už jsem i výše zmiňovala, mým cílem je Litvu přiblížit a ukázat, že je to zajímavá země s úžasnými historickými i přírodními památkami. Doufám, že v nejbližší době budu moci Litvu znovu navštívit, protože jsem si ji velmi oblíbila. Otázkou je snad jen to, co mě mohlo na této zemi bývalého sovětského svazu zaujmout? A je toho doopravdy mnoho. Začít mohu například krásnou až panenskou přírodou. Nalezneme zde lesy, louky, ale také kousek "pouště". Pokračovat můžeme tradicemi, jako je záliba ve vyřezávání, tradiční festivaly nebo všudypřítomný jantar. Ten je možno získat ve všech velikostech, tvarech nebo dokonce se zvířaty či rostlinami zachovalými uvnitř. Ale zajímavostí je mnohem víc. Hlavním cílem mé práce bylo dostat Litvu do podvědomí, co největšího počtu osob. Chtěla bych čtenáře seznámit s tím, jaká doopravdy tato země je, a že se rozhodně nemusí bát ji navštívit. V první části práce nastíním základní informace o zemi, historii, předpoklady pro cestovní ruch, turistické atrakce, infrastrukturu nebo propagaci. V druhé polovině, tedy v teoretické části, se budu zabývat sestavením poznávacího zájezdu z České republiky do Litvy a zpět. Chtěla bych ukázat, jaké netradiční pamětihodnosti, přírodní památky nebo zajímavosti zde mohou turisté vidět. Dále uvedu vyhodnocení dotazníkového šetření. Tím bych ráda ukázala, jaké je všeobecné podvědomí o Litvě. 11

1 Obecné informace Litva patří do tří zemí, které se souhrnně označují jako Pobaltí. Jak dokážeme sami odhadnout, Litva rozhodně nepatří mezi nejnavštěvovanější destinace. To je s největší pravděpodobností zapříčiněno také tím, že teprve "nedávno" se Litva vymanila z vlivu Sovětského svazu. Přesto tuto zemi vřele doporučuji a můžu snad i slíbit, že rozhodně nebudete zklamáni. Litvu dělá jedinečnou především příroda. Mnoho vysokých hor tu nenajdete, za to příroda je uklidňující a to i díky všudypřítomným lesům a tisícům jezer a jezírek. Pobaltí a tedy i Litva znamená také moře. Přesto, že to tak na první pohled nevypadá, je tato země vhodná i k odpočinku na pláži. Najdeme tu jedinečné památky, ať už se to týká přírody nebo kultury. Mezi litevské národní poklady patří například magická Kurská kosa, jedinečná delta řeky Nemunas, Hora Křížů nedaleko Šiauliai nebo pobuřující park sovětských soch. A je toho samozřejmě daleko víc. Pro Litevce jsou velmi typické dávné tradice, zvyky a kultura. Jedním z nich je například Rumšiškės. Je to festival, který se koná v překrásném skanzenu nedaleko Kaunasu. Každoročně se tato oslava koná v únoru, jako oslava přicházejícího jara. Velmi oblíbené je i řezbářství. Téměř na každém rohu můžeme vidět ručně vyřezávané sochy nebo kříže. Stále jsem se ještě nezmínila o hlavním městě Vilniusu. Je to půvabné město, které je protkáno množstvím ulic a uliček. Najdeme tu mnoho zajímavých architektonických památek jako například barokní kostely. Historické centrum Vilniusu je zařazeno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Obr. 1: Poloha Litvy [1] 12

1.1 Informační minimum Název státu: Hlavní město: Litevská republika Vilnius Rozloha: 65 303 km 2 Nejvyšší bod: Aukštojas 294 m.n.m. Časové pásmo: +2 Počet obyvatel: 3 195 702 (únor 2012, zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/litva) Hustota zalidnění: 52 obyvatel/km 2 Jazyk: Národnostní složení: Náboženství: litevština Litevci, Poláci, Rusové římskokatolické Státní zřízení: parlamentní republika Obr. 2: Státní znak [2] Vznik: 11. března 1990 Prezident: Předseda vlády: Měna: Dalia Grybauskaitė Andrius Kubilius litevský litas (LTL) MPZ: LT Obr. 3: Státní vlajka [3] Mezinárodní předvolba: +370 Koncovka www: Hymna: Motto:.lt Tautiška giesmė Národní píseň Tautos jėga vienybėje Národní síla je v jednotě 13

2 Historie Litva byla osidlována už kolem roku 10 000 př. n. l. Obyvatelé sem přicházeli ze dvou směrů. Z území dnešního Dánska a z oblasti, kde je se dnes nachází Polsko. Zhruba mezi 6. a 5. tisíciletím př. n. l. začali lidé vytvářet stálé osady a domestikovat zvířata. Napomohlo tomu hlavně teplejší počasí, které se ustálilo a umožnilo růst lesů. O pětset let později se zde začaly organizovat baltské kmeny. Postupem času se tyto kmeny dělily na různé jazykové skupiny. Sem spadali Litevci, Prusové, Lotyši a další. Okolo roku 50 př. n. l. začal v Litvě vzkvétat obchod. Jantar se odsud vyvážel až do Římské říše. Z roku 1009 pochází první písemná zmínka o Litevcích jako o národu. Mezi 10. a 13. stoletím vznikaly na litevském území státní útvary. Počátkem 13. století začal celé Pobaltí dobývat Řád německých rytířů. Území dnešní Litvy bylo okupováno také. Roku 1250 podepsal Mindaugas, sjednotitel celého území, s Řádem německých rytířů mír. Ovšem šlechticům se nelíbilo nejen soužití s řádovými rytíři, ale také to, že země musela přejít ke katolickému náboženství. Proto Mindaugase zavraždili. Země se mohla vrátit zpět k pohanství. Roku 1316 začalo Litevské velkoknížectví s obnovou země. V důsledku expanze získala Litva vliv na území dnešního Běloruska a podstatnou částí Ukrajiny. Litva se tedy rozpínala od Baltského moře až k moři Černému. V té době byla Litva poslední zemí, kde přežívalo pohanské náboženství. Roku 1410 se odehrála slavná bitva u Grunwaldu, kde litevsko-polská armáda rozdrtila německé rytíře. Tím zastavila více než dvousetletou expanzi Němců na východ. Tato bitva se považuje za jednu z největších ve středověku. Podle řady historiků právě v této bitvě přišel Jan Žižka o oko. Ten bojoval na straně vítězné Litevsko-polské armády. Přestože Polsko a Litva měli stejného vládce, pobaltská země zůstává stále samostatná. Ovšem polská kultura i jazyk výrazně ovlivňovaly Litvu. V 16. století bylo Litevské velkoknížectví plné kulturního života. Začali se objevovat i první texty v litevštině. Roku 1579 byla založena univerzita ve Vilniusu. Ta se stala na následující dvě století nejvýchodnější v Evropě. Poklid narušily až v 16. století ruské útoky. Litva se ocitala stále více pod polským vlivem. Krakov se stal metropolí země a Litva byla tudíž nucena sdílet polské dějiny na dlouhých 226 let. Polština se stala dokonce dočasně i oficiálním úředním jazykem. Mezi lety 1702 až 1706 byla Litva okupovaná Švédy. V letech 1772-1790 se začalo Polsko dělit. Tím byla polsko-litevská nezávislost ukončena. Litva se dostala pod nadvládu Ruska. 14

Obr. 4: Polsko-Litevský stát v 17. století [4] Rusko kontrolovalo většinu Litvy, tím pádem i Vilnius, který se stal třetím největším městem říše. Dvě povstání, které podnítili Poláci, byla potlačena. Vše vyvrcholilo zákazem litevštiny a latinky na školách roku 1864. Proto byla litevština na ústupu. Litevsky mluvili už jen střední a chudé vrstvy a ruština stále více postupovala do běžného života. Litevští obyvatelé se začali bouřit. Začalo vznikat litevské národní obrození, které postupovalo od chudších vrstev až po ty nejvyšší. Začaly se tajně vydávat litevské noviny a vycházely také knihy. Roku 1905 přišla Litva jako první ruská provincie s žádostí o autonomii. Ovšem po revoluci, která se konala ve stejném roce, car obnovil tvrdý totalitní systém. Do všeho zasáhla první světová válka. Ruská říše se zhroutila a to umožnilo Litvě obnovit svoji samostatnost. Snaha přesvědčit Litvu, aby se stala německým protektorátem, skončila neúspěšně. Litva 16. února 1918 vyhlásila nezávislost. Antanas Smetona se stal prvním prezidentem. I poté ovšem musela Litva bojovat ještě ve třech válkách za svobodu: s bolševiky, s rusko-německými protibolševickými jednotkami a s Poláky. Tento stav přetrval až do druhé světové války. V té době se hlavním městem stal Kaunas. V roce 1922 se stala Litva demokratickou republikou v čele s prezidentem. Válečná léta měla však velký význam pro budování národa. V té době se zakládaly školy 15

a univerzity. Značně se snížila negramotnost a začalo se dařit umění i ekonomice. Až rok 1938 přinesl zvrat. Polsko se chtělo opět s Litvou sjednotit a to hlavně kvůli hrozbě blížící se války. Přístavní město Klaipėdu obsadilo Německo. A Litva byla nucena se Klaipėdy vzdát ve prospěch Němců. V roce 1939 vstoupila na scénu dohoda o tom, že území Litvy bude rozděleno mezi Německo a Sovětský svaz. Zmanipulované volby v roce 1940 umožnily Rusku okupaci celé země a ta byla posléze připojena k SSSR. Tím vznikl Litevský Sovětský svaz. Ještě před válkou byla Litva domovem pro 160 000 židů. V následujících letech se toto území stalo útočištěm pro židovské uprchlíky z Polska a jejich počet se rázem navýšil na 250 000. Nacisté se je snažili vyhladit a ostatní žili ve speciálních ghettech ve velkých městech. V roce 1943 byli ti co přežili přesunuti do koncentračních táborů. Konce války se dožilo pouze 10% litevské populace židů. V roce 1944 byla Litva znovu obsazena sovětskou armádou. Mezi lety 1944 až 1952 se Litevci bránili v partyzánském boji. Pokračovaly ovšem masivní deportace na Sibiř. Takto byly potlačovány jakékoliv odbojové i náboženské aktivity. Dalším mezníkem bylo disidentské hnutí, které se začalo rozvíjet po roce 1968 v reakci na československou okupaci. Uvolnění, které by bylo znát, přišlo až s bývalým ruským prezidentem Gorbačovem ve druhé polovině osmdesátých let. Roku 1987 začala poprvé veřejnost demonstrovat. Bylo založeno intelektuální hnutí, které požadovalo demokracii. Roku 1940 bylo prohlášeno připojení země k SSSR za nezákonné. 11. března 1990 byl vyhlášen litevský stát za nezávislou zemi. V zemi začal být problém s inflací a okamžitě byl zaveden přídělový systém potravin. Sovětský svaz nezávislost neuznal. V lednu 1991 sovětské jednotky obsadily důležité budovy ve Vilniusu a 13. ledna i televizní věž. Bylo zabito 14 civilistů a na 700 lidí bylo zraněno. V září Rusko konečně uznalo nezávislost Litvy. Litva v dubnu roku 2004 vstoupila do NATO a 1. května 2004 se stala členem Evropské unie. 16

3 Předpoklady pro cestovní ruch Nedílnou součástí cestovního ruchu jsou také jeho předpoklady. Tím myslím rozlohu, polohu, vodstvo nebo například podnebí. Tyto informace je velmi důležité znát. A to především proto, abychom věděli, zda jsou tu vhodné podmínky pro provozování cestovního ruchu. Z mého dotazníkového šetření vyplývá, že se dotazující Litvy a celého Pobaltí bojí. Nejsou s ní dostatečně seznámeni, nevědí, zda je tam bezpečno a dokonce ani nevědí, že počasí je tam téměř stejné jako u nás. 3.1 Poloha, rozloha a povrch Podle geografického hlediska se Litva nachází ve střední Evropě. Litva, co se týče rozlohy, je největší ze všech pobaltských zemí. Jak již výše uvádím, toto území je veliké 65 303 km 2. Je jen o něco menší než Česká republika. Sousedí se čtyřmi státy a dokonce má i své moře. Lotyšsko sousedí s Litvou na severu a délka hranice je 588 km. Na východě sousedí s Běloruskem (653 km), na jihozápadě s Polskem. Délka hranic je 104 km. A mezi Polskem a Litvou se nachází Kaliningradská (ruská) enkláva, jejíž hranice s Litvou jsou dlouhé 249 km. Výše zmiňovaným mořem je Baltské, podle kterého dostali všechny republiky i svůj další název, Pobaltí. Písečné pobřeží, které toho moře omývá, je dlouhé 99 km. Obr. 5: Fyzická mapa Litvy [5] Litva je převážně nížinatá a rovinatá a její průměrná nadmořské výška dosahuje 99 metrů nad mořem. Na východu se nachází pahorkatinu Baltské vrchy a menší pohoří najdeme i na západě. To se jmenuje Žemaitijská vysočina. Nejvyšším vrcholem je 17

v Litvě Aukštojas s výškou 294 metrů nad mořem, který se nachází na jihovýchodě země. Dříve byla Litva téměř celá zalesněná, dnes lesy tvoří pouze 30% země. Přírodu musíme umět využít takovou jaká je. Ať jsou to hory nebo nížina. Každá maličkost je důležitá, stačí ji umět jen správně využít pro cestovní ruch. Bezesporu největší nevýhodou je, že Litva nemá hory. Cestovní ruch v Litvě bych ráda založila na tom, co země považuje za svoji výhodu. Například nížinu můžeme dobře využít pro cyklistiku. Ta se stává v posledních letech v Litvě velmi populární. V zemi se také nachází moře. Počasí sice není tak teplé jako v jižních státech Evropy, ale k rekreaci u moře je vhodné. Navíc pláže v Pobaltí mají svoje kouzlo. Jak každý průvodce doporučuje, není nic lepšího než strávit celou noc na pláži v Palanze. A brzo ráno pozorovat východ slunce nebo se projít po jednom z nejkrásnějších mol. Je to jedna z mnoha věcí, kterou jsem si v této zemi nenechala ujít. Nízké pohoří je vhodné také pro nenáročnou horskou turistiku. Takový druh výletu je vhodný například pro starší zájemce nebo pro rodiny s dětmi. Navíc Litva oplývá doopravdy neskutečně krásnou a čistou přírodou, která rozhodně stojí za návštěvu. Není nic krásnějšího než se procházet jedním z pěti Národních parků. Každý je v podstatě jiný a unikátní. Například Národní park Kuršių nerijos chrání jedinečné duny Kurské kosy na pobřeží Baltského moře. 3.2 Vodstvo Litva má velmi rozvinutou říční síť a najdeme tu velké množství jezer. Nejvýznamnější řekou v Litvě je Nemunas, který přitéká z Běloruska a ústí do Baltského moře. Jak jsem už zmiňovala, v Litvě se nachází spousta jezer. Je jich více než tři tisíce a většina z nich je ledovcového původu. Za zmínku stojí především jezero Vištytis. Nachází se na hranici s Kaliningradskou oblastí. Je nazýván Evropským Bajkalem a to především pro svoji rozmanitost fauny a flóry. Právě proto bylo toto území vyhlášené Chráněnou krajinnou oblastí. Tato jezera jsou určitě vhodná pro turistiku. Je to nenáročný terén s panensky čistou přírodou a téměř bez turistů. To je bezesporu největší výhoda cestování po Litvě. Mimo sezónu je velmi málo pravděpodobné setkat se tu s nějakými turisty. Také právě proto, je příroda krásně zachovalá. A to má samozřejmě svoje kouzlo. Myslím si, že v dnešní době je takové místo raritou a rozhodně stojí za to ho navštívit. 18

3.3 Podnebí Litva se nachází v mírném pásmu, které je trochu chladnější než u nás. U pobřeží Baltského moře jsou průměrné teploty v lednu okolo -2 C a červencové kolem 16 C. Ve vnitrozemí jsou teploty v zimě okolo -6 C a v létě kolem 18 C. V extrémech se mohou teploty v zimě pohybovat až na hranici -40 C. Počasí je velmi podobné tomu u nás. Stejně jako u nás byla letos studená zima, tak i v Litvě bylo velmi chladné počasí. A to se týká i léta. Když se u nás teploty pohybovaly okolo třicítky, stejně tak tomu bylo i v Litvě. Jediným rozdílem je, že v Litvě je zima o něco delší a léto o něco kratší. To znamená, že pro rekreaci u moře je tato destinace vhodná, ale pouze v omezeném časovém období. Takže zhruba od června do poloviny září. Na druhou stranu je takové počasí vhodné pro turistiku v přírodě, poznávání nových měst nebo nahlédnutí do místních zvyků. 3.4 Fauna a flóra Litva má pět národních parků a okolo třiceti tak zvaných regionálních parků. Celkově najdeme v Litvě asi 12% chráněného území. Jedním z nejzajímavějších národních parků je Kuršių nerijos, který se nachází na Kurské kose. Najdeme zde jedinečný ekosystém dun, borovicových lesů a pláží. Dalším je Dzūkijos, který se nachází na jihu země. Třetím národním parkem je Aukštaitijos, který je oblíbeným cílem turistů. Najdeme tu například včelí muzeum nebo naučnou stezku. Hrad Trakai a okolní jezera jsou chráněna národním parkem Trakų istorinis. A posledním je NP Žemaitijos. Nejvíce zalesněný je hlavně jih a východ země. V těchto oblastech najdeme především smíšené lesy. Dále se nachází velká koncentrace lesů na pobřeží. Tady rostou především borovice. V Litvě je velmi oblíbeným koníčkem místních obyvatel sběr hub nebo lesních plodů, které rostou na celém území. Co se týče zvířat, žije zde asi 70 druhů savců, hnízdí tu přes 200 druhů ptáků a najdeme zde také množství plazů a obojživelníků. Protože je v Litvě velká koncentrace řek a jezer, je tu i mnoho druhů ryb. Mezi největší zástupce savců patří například los, divočák, rys, jezevec, srnec nebo vlk. 19

3.5 Obyvatelstvo Podle posledního sčítání obyvatel v únoru 2012, žije v Litvě 3 195 702 obyvatel. Z toho je znatelné, že počet obyvatel od roku 1989 pokles téměř o půl milionu. V roce 1989 byl počet obyvatel 3 674 800. Hustota zalidnění je 52 obyvatel na km 2. Obr. 6: Populace v Litvě [6] V současné době Litevci tvoří asi 85% populace. Rusů zde žije asi už jen 5% a Poláků okolo 6%. Ti jsou většinou koncentrováni ve velkých městech, hlavně ve Vilniusu. Většina obyvatel žije ve městech, jsou to asi dvě třetiny populace. V pěti největších městech bydlí z celkového počtu obyvatel asi 40% populace. Největší město je Vilnius s 560 000 obyvatel. Druhým největším městem je Kaunas 330 000 obyvatel. A za těmito městy následuje Klaipėda, přístavní město s přibližně 161 000 obyvatel. Země se dělí na deset oblastí. Litevská republika je demokratický státe s jednokomorovým parlamentem, který má 141 poslanců. Jedna část z těchto poslanců je volena poměrným systémem a druhá polovina je volena většinovým systémem. Prezident je volem přímo obyvateli na pět let. V Litvě najdeme až 75% věřících. Většina věřících se hlásí ke katolické církvi a to až 79%. Dalšími náboženstvími jsou například pravoslavné nebo protestantské. Litevština patří spolu s Lotyštinou do skupiny baltských jazyků. Asi není žádným překvapením, že více než 60% obyvatel se domluví plynně rusky. Dalším, v poslední době stále více rozšířeným cizím jazykem, je angličtina. Anglicky se sice ještě nedomluvíte v bankách nebo na poštách, ale na školách najdete obory, které můžete právě v tomto jazyce absolvovat a dokonce i většina mladých mluví plynně anglicky. 20

3.6 Politika Litevská republika je demokratický státe s jednokomorovým parlamentem, který má 141 poslanců. Jedna část z těchto poslanců je volena poměrným systémem a druhá polovina je volena většinovým systémem. Prezident je volem přímo obyvateli na pět let. 3.7 Rozdělení na regiony Litva se dělí na deset krajů. Každý kraj má svoje administrativní středisko. Ve všech případech je to město, které je umístěno v názvu kraje. Seznam krajů: Alytuský kraj Kaunaský kraj Klaipėdský kraj Marijampolský kraj Panevėžyský kraj Šiauliaiský kraj Tauragėský kraj Telšiajský kraj Utenský kraj Vilniuský kraj Obr. 7: Rozdělení na regiony [7] Co se týče rozlohy, největším krajem je Vilniuský, následuje Šiauliaiský a na pomyslném třetím místě, se nachází Kaunaský. Nejlidnatějším krajem je také Vilniuský. Druhým krajem, s největším počtem obyvatel, je Kaunaský a třetím je Klaipėdský. V každém kraji najdeme nějakou zajímavou kulturní nebo přírodní památku. V tomto ohledu je Litva velmi rozmanitá. 21

4 Ekonomika Litva je zemědělský a průmyslový stát. Co se týče zemědělství, převažuje živočišná výroba nad rostlinou. Není nic neobvyklého, že se u silnice pase skot nebo koně. V této zemi se produkuje především maso, mléko a rybí výrobky. Mezi výrobky, které se tu pěstují, můžeme zařadit obiloviny, len nebo brambory. Nejznámější je v Litvě produkce jantaru. Údaje z roku 2011 vypovídají o tom, že hrubý domácí produkt klesl o 4,4%. Důležité je říci, že litevská ekonomika je výrazně zpomalená, což způsobil loňský rok. Na konci roku 2011 bylo v Litvě zaregistrováno 249 000 nezaměstnaných. Asi polovina z tohoto čísla je nezaměstnána dlouhodobě. Pokud tyto čísla převedeme do procent, tak 12,5% obyvatelstva v produktivním věku je nezaměstnaných ve městech a 19,5% na vesnicích. Litevská republika je demokratický státe s jednokomorovým parlamentem, který má 141 poslanců. Jedna část z těchto poslanců je volena poměrným systémem a druhá polovina je volena většinovým systémem. Prezident je volem přímo obyvateli na pět let. Všechny zmíněné informace jsem uvedla do tabulky a to hlavně kvůli větší přehlednosti a pro jednodušší pochopení. Tab. 1: Tabulka o ekonomice [1] 12/2006 12/2007 12/2008 12/2009 12/2010 12/2011 Počet obyvatel 3 385 3 366 3 350 3 329 3 247 3 199 Počet zaměstnaných (tis.) 1 499 1 534 1 520 1 416 1 344 1371 Počet nezaměstnaných (tis.) 89 69 94 225 291 249 Nezaměstnanost (%) 5,6 4,3 5,8 13,7 17,8 15,4 Průměrná hrubá měsíční mzda (LTL) 1 496 1 802 2 152 2 056 1 988 2 042 Průměrný důchod (LTL) 477 595 770 811 746 748 (Akumulovaný) státní dluh (mil. LTL) 38 888 43 192 55 511 40 732 54 039 69 643 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/litva-ekonomicka-charakteristika-zeme-17535.html 22

5 Litevské bohatství Pro Litvu jsou lidové festivaly, kulturní akce, ale také nehmotné dědictví, jako je typická výroba křížů, velmi důležité. Mezi litevské bohatství zařadím i informace o jantaru i chutnou litevskou kuchyni. 5.1 Festivaly Litva je dějištěm konání mnoha kulturních akcí. A nezáleží na tom jestli jde o festivaly věnované tradiční lidové, klasické nebo moderní hudbě. A samozřejmě nejběžnějšími jsou různé lidové slavnosti. Některé oslavy přiblížím více, ať si můžete udělat představu o tom, jak jednotlivé festivaly a slavnosti probíhají a vypadají. Závod na koních Sartai Tento festival se koná vždy první víkend v únoru. Závod pochází už z osmnáctého století, kdy se místní obyvatele proháněli po zmrzlé hladině jezera Sartai. Toto jezero leží asi sto padesát kilometrů od hlavního města Vilnius. Je to jedna z nejznámějších a nejdůležitějších společenských událostí. Kaziuko Muge V češtině to znamená Trh svatého Kazimira. Najdeme zde řemeslníky a lidové umělce téměř z celé země s velmi různorodým zboží, které potěší pravděpodobně každého. Tento trh se koná každoročně 4. března v ulicích Vilniusu. Kaunas Jazz Je to jeden z největších letních festivalů, který se koná pod širým nebem. Kaunas Jazz byl pořádán poprvé v roce 1991. Festival se koná každoročně koncem dubna. Květná neděle Tento svátek je spojen s příchodem jara. Většina lidí si nakoupí větvičky jehněd, kterými zdobí své domovy. Joninese Tento svátek je spojen se slavností letního slunovratu. V některých částech Litvy je svátek dokonce znám jako Rasos nebo-li česky rosa. Slaví se v noci z dvacátého třetího 23

na dvacátého čtvrtého června. Většinou se oslavy konají na venkově. Mnoho lidí z města se tedy sjíždí na venkov. Tady se zapalují ohně, které se udržují až do rána a zpívají se lidové písně. Vilniuský festival a Trakai festival Tyto dva festivaly jsou zaměřeny na klasickou hudbu. Příjiždějí sem významní umělci z celého světa. Tyto koncerty se konají pod širým nebem, což má samozřejmě svoji velmi výjimečnou atmosféru. Vánoce štědrovečerní večeře (Kučios) Tento svátek probíhá téměř stejně jako u nás. Liší se jen v drobných, ale zajímavých maličkostech. Například se podává večeře o dvanácti chodech, které mají připomínat počet Kristových apoštolů. A žádný z pokrmů nesmí obsahovat maso nebo jakýkoliv mléčný výrobek. Podávají se například koláče plněné houbami, ryby (velmi oblíbený je především kapr) nebo kučiukai, což jsou maličké sušenky. 5.2 Jantar Jedná se o pryskyřici z jehličnanů, která je "zkamenělá" a většinou se její stáří odhaduje na 50 milionů let. Nejcennější kousky jantaru mohou obsahovat hmyz. Co se týče barvy, tak nejběžnější je zlatavě žlutá až oranžová, ale najdeme také průhledné nebo červené. Jantar z oblasti Baltského moře patří mezi nejstarší a nejcennější na světě. Obr. 8: Jantar [8] V dnešní době se Jantar využívá hlavně k výrobě šperků a v Litvě má velmi dlouhou tradici. Zajímavostí je, jak rozpoznáme pravý jantar a jeho kopii. K tomuto testu potřebujeme jen sklenici s vodou. Falešný jantar poznáme tak, že ve vodě vždy klesne až na dno, kdežto ten pravý jantar bude plavat na hladině, protože je velmi lehký. 24

5.3 Litevská kuchyně Všechny litevské pokrmy jsou velmi hutné. Většina jídel, těch typických, o kterých se tu budu zmiňovat, se dodnes vyrábí podle originálních venkovských receptů. A jak jsme se všichni po čtyřměsíčním pobytu shodli, jídla jsou sytá hlavně kvůli dlouhé a studené zimě. Hlavní roli v litevské kuchyni hrají především brambory a vepřové maso. Nejtypičtější polévkou je "šaltibarščiai". Je to vynikající studená polévka připravovaná z červené řepy, okurek, vajíček, kopru, kefíru a mléka. Dále se k ní servíruje ještě teplá opečená brambora. Tuto polévku jsem si natolik oblíbila, že ji připravuji i doma. Je velmi chutná a vhodná hlavně do teplých letních dní. Obr. 9: Typická litevská polévka šialtibarščai [9] Jak jsem již výše zmínila, velmi oblíbené jsou bezesporu brambory. Podávají se buď jako příloha nebo jako základ některých typických jídel. Sem patří například bramborové placky "bulviniai blynai". Základem těchto placek jsou najemno nastrouhané brambory smíchané s vejcem a osmažené v oleji. Mezi nejznámější jídlo z brambor rozhodně patří "cepelinai". Je to směs syrových a vařených brambor s vejcem, plněná mletým masem, popřípadě houbami nebo sýrem. Tato národní pochoutka bývá často přelitá smetanou a posypána smaženou cibulkou. Obr. 10: Cepelinai [10] 25

Co se týká masa, v litevské kuchyni převažuje vepřová kotleta, která může být smažená nebo opečená. V dnešní době je také velmi oblíbené kuřecí maso. Setkat se můžeme s Kyjevským kuřecím řízkem, což je kuřecí maso plněné špenátem, sýrem a obalené v trojobalu. K masům je velmi často podávaná houbová omáčka. Dále jsou v Litvě k dostání klobásy a další uzeniny. Dokonce jsem se setkala s tím, že Litevci tvrdili, že uzené maso, respektive uzený bůček, je výhradně Litevská specialita a nikde jinde v Evropě se s ním nesetkáme. Přesto, že je Litva přímořský stát, moc často se s rybími pokrmy nesetkáme. Najdeme je pouze v přímořských městečcích na Kurské kose. Specialita této oblasti je uzený úhoř podávaný v tenkých plátcích za studena. A jako příloha je běžně na stole chleba. Dezerty jsou k dostání téměř na každém rohu v pekárnách zvaných "kepyklele". Nejtypičtější jsou koblížky "spurgos", které se podávají dozlatova opečené. Nejsou ničím plněné a nejlépe chutnají ještě teplé. Mezi oblíbené sladkosti vyhledávané hlavně pro různé rodinné oslavy patří "skruzdelynas" nebo-li doslovně mraveniště. Je to pyramida malých koláčků politá hustým sirupem. Oblíbené jsou také plněné taštičky "bykyns" a kulaté koláče "kiubete". Taštičky jsou většinou plněny masem, zelím nebo houbami. Mezi moje nejoblíbenější patřilo sladké pečivo, které bylo k dostání v každém větším obchodě. Jednalo se o taštičky plněné pudinkem, ovocem nebo tvarohem. se týká cen, ty byly výrazně nižší. Například ceny těchto sladkostí se pohybují v přepočtu okolo tří korun za kus. Pečivo (hlavně chleba) je od toho našeho velmi odlišné. K dostání jsou hlavně tmavé chleby, které s těmi českými nemají téměř nic společného. Jsou nasládlé a na jejich zvláštní chuť je třeba si chvíli zvykat. Pokud preferujete světlé pečivo, není problém koupit bagety ve francouzském stylu. A na závěr k této kapitole ještě zmíním něco o nápojích. V kavárnách je k dostání hlavně káva nebo čaj. Ten se může také podávat s mlékem nebo se smetanou. Oblíbeným nápojem je bezesporu pivo "alus". Mezi největší výrobce patří značky Utenos, Švyturys nebo Kalnapilis. Pivo je v porovnání s českým slabší (má menší procento alkoholu) a není tolik hořké. Samozřejmě je k dostání také tmavé pivo. K pivu Litevci velmi často konzumují "kepta duonu". To jsou kousky opečeného chleba nakrájeného na podlouhlé nudličky s česnekem a posypané sýrem. Chutná to velmi 26

podobně jako české topinky. Co se týká tvrdého alkoholu, nejoblíbenější je vodka. V obchodě najdeme velký výběr značek a to převážně litevských a ruských. Mezi tradiční litevské lihoviny patří například Starka, Trejos nebo Devynerios. 5.4 Sport a volný čas Sport, který je pro Litvu typický, by pravděpodobně nikdo nehádal. Je to basketbal. Nejznámějším tým pochází z Kaunasu a jmenuje se Žalgiris. Tento klub byl založen v roce 1944 a tím pádem se řadí k nejstarším basketbalovým klubům v Evropě. Tým je držitelem mnoha cen, mimo jiné je to 14 litevských titulů. Dále vyhrál evropské mistrovství v letech 1937 a 1939. A tento tým zazářil také na olympiádě v Barceloně, Atlantě a Sydney, kde Litevci získali bronzové medaile. Pokud se do Litvy chystáte, rozhodně si nenechte ujít basketbalový zápas. Pokaždé má jedinečnou atmosféru a je to neopakovatelný zážitek, který si rozhodně budete ještě dlouho pamatovat. Obr. 11: Znak basketbalového klubu Žalgiris [11] Jak jsem zjistila od místních obyvatel, velmi populárním se tu stává jízdní kolo. Sice tu nenajdeme mnoho klasických cyklostezek jako to známe od nás, ale provoz mimo města není příliš veliký. Už téměř v každém městě najdeme alespoň jednu půjčovnu kol. Bezesporu mezi hlavní výhody patří to, že krajina je pro cyklistiku více než vyhovující a pro milovníky kol je jako stvořený. Další možností jak strávit volný čas je návštěva pláže. V Litvě najdeme jedny z nejkrásnějších pláží Baltského moře. Jsou tu unikátní duny, jemný písek a borové lesy. Je to příjemná možnost jak strávit odpoledne nebo dokonce i celou dovolenou. A pokud Litvu navštívíte, rozhodně byste si neměli opomenout nádherné pobřeží, vhodné nejen k rekreaci, ale i k poznávání. 27

Volný čas můžeme také strávit turistikou nebo objevováním přírody. Tento bod nenajdete téměř v žádném průvodci, proto si myslím, že je důležité lidem ukázat, že Litva má až panensky čistou přírodu. Jak už bylo řečeno výše najdeme zde husté lesy, jezera, mírné pahorky, tajuplné močály nebo jantarová pobřeží. Jedno místo je krásnější než druhé a samozřejmě je to nezapomenutelný zážitek. Tuto práci zpracovávám hlavně proto, abych ukázala, jak je Litva krásná a má jedinečnou přírodu, která je téměř neporušená. V této zemi je vidět, jak funguje šetrný CR a příroda to bohatě vrací. 5.5 Tradice Na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO najdeme takové zajímavost jako výrobu křížů nebo lidové zpěvy. Tyto tradice jsou v Litvě velmi rozšířené a rostou stále větší oblibě. Výroba křížů má v Litvě dlouhou tradici. Kříže a další řezbářské práce najdeme na každém místečku v celé zemi. V městečku Juodkranté, které se nachází na Kurské kose, najdeme netypickou zajímavost nejen pro děti. Nachází se tu tak zvaná hora čarodějnic. Ke 42 metrů vysokému vrcholu vede klikatá cesta lemovaná různými vyřezávanými sochami, lavičkami, židličkami a podobně. Nápad vyřezat sochy čarodějnic měl jeden lesník z této vesničky. Ten chtěl přítomností takových postav probudit tradice a ducha Hory čarodějnic. Není nic napínavějšího než si tuto zajímavost vychutnat během letní teplé noci. Rozhodně budete mít o zábavu postaráno. Lidové písně jsou specialitou ve všech pobaltských zemích. Litevci považovali písně za způsob jak dát najevo touhu po svobodě a národní hrdost. Dodnes se tradice lidových písní dochovala. Po celé zemi jsou pořádány různé festivaly a folkové akce, kde se tato litevská tradice podporuje. Dále se také každé čtyři roky koná Festival písní. Pravidelně se na něm schází až 30 000 účinkujících a nespočet návštěvníků. 28

6 Cestovní ruch Litva stále ještě není vyhledávaným cílem pro trávení rodinné dovolené. Jen velmi malé procento turistů Litvu navštívilo. A to bych ráda změnila. Proto je důležité, aby byli lidé více informovaní. 6.1 Kulturní a přírodní památky Zaměřím se na přírodní a kulturní zajímavosti nebo na některá města, která rozhodně stojí za návštěvu. Ráda bych se také uvedla památky zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. V Litvě najdeme 4 památky UNESCO. Patří sem historické centrum v hlavním městě Vilnius, Kurská kosa, Kernavé a Struveho geodetický oblouk. 6.1.1 Vilnius a jeho historické centrum Je to jedna z památek zapsaná na seznamu UNESCO. Najdeme zde jedinečnou směsici baroka a gotiky, ale i dalších architektonických stylů. Město je politickou, ekonomickou i kulturní metropolí Litvy. Téměř všechny památky, pamětihodnosti a historické zajímavosti se nacházejí na břehu řeky Neris, kde je situováno historické centrum města. Zaměřím se na několik vybraných památek, které se ve Vilniusu nachází a velmi stručně je popíšu. Kostel sv. Anny a Bernarda Je to jeden z nejslavnějších kostelů, který můžeme ve Vilniusu navštívit. Kostel sv. Anny byl postaven v roce 1500 v pozdně gotickém stylu a spolu s kostelem sv. Bernarda tvoří tak zvaný Gotický soubor. Hradní vrch s Gediminasovou věží Tato červená osmiboká věž, se nachází na Hradím vrchu, který se tyčí nad Katedrálním náměstím ve výšce 48 metrů. První zmínky o hradu jsou z roku 1323. Pravděpodobně se tu dřív nacházel celý komplex, ale dnes už zbyla pouze tato jedna věž a pozůstatky obraných zdí. Z Hradního vrchu je jedinečný výhled na celý Vilnius. 29

Katedrála a Katedrální náměstí Je to jeden z hlavních Vilniuských kostelů, postavený v letech 1783 až 1801 v klasicistním slohu. Uvnitř katedrály najdeme kapli sv. Kazimíra, která je klenotem vrcholného baroka. Na náměstí před katedrálou se nachází zvonice, která je 57 metrů vysoká. Obr. 12: Katedrála a Katedrální náměstí [12] Brána Aušros Říká se jí také brána úsvitu a byla zbudovaná mezi lety 1503 až 1522. V dnešní době je to poslední dochovaná brána městského opevnění Vilniusu. Malá kaple, která se v bráně nachází, ukrývá mariánský obraz z 16. století. Obraz se jmenuje Milosrdná Matka Boží a v 17. století byl považován za zázračný. Střed Evropy Park Evropa Až roku 1989 stanovili vědci přesnou rozlohu Evropy a vyměřili její střed. Ten se nachází v Litvě, nedaleko hlavního města Vilniusu. Dva roky po vyměření tohoto objevu, začal mladý sochař Gintaras Karosas vytvářet v parku vlastní představu toho, jak by měl vypadat památník takového objevu. Dnes se v parku nachází až 90 uměleckých děl od umělců ze 29 zemí. Samotný Karosas postavil malou pyramidu, která přímo označuje střed Evropy. 30

6.1.2 Kurská kosa Další památkou na seznamu světového dědictví UNESCO je Kurská kosa. Je to jedno z nejkrásnějších pobřeží v Evropě a to hlavně díky pohyblivým dunám. Mezi borovými lesy zde vyrůstají nad mořem duny, které jsou velmi podobné těm na Sahaře. Kurská kosa je celkem dlouhá 97 km a široká mezi 0,4 km až 3,8 km. Její severní konec je oddělen od pevniny úzkým průlivem a přímo naproti se nachází město Klaipėda. Litva se o tento poloostrov dělí s Ruskem, kterému patří něco méně než polovina. Celá Kurská kosa má rozlohu asi 180 km 2 a je chráněna v rámci dvou národních parků. Litevský národní park se jmenuje Kuršių Nerija a byl založen v roce 1991. Druhou ochranou složkou je výše zmiňovaný seznam světového dědictví UNESCO. Vlastně celou část Kurské kosy pokrývá jedna dlouhá pláž, která je široká až 70 metrů. Duny, které se nacházejí za pláží se zdvihají až do výšky 15 metrů. Dnes většinu výběžků pokrývají lesy. Je to asi 70% území. Obr. 13: Kurská kosa 1 [13] Obr. 14: Kurská kosa 2 [14] Roste tu až 900 druhů rostlin, z toho 31 ohrožených. Najdeme zde 40 druhů savců, z nichž největší je los. Ten se považuje za symbol Kurské kosy. Můžeme vidět také až na 300 druhů ptáků, kterým tudy prochází migrační pás. Na úzkém pruhu Kurské kosy se nachází několik zajímavých měst a vesnic. Prvním z nich je Nida. Je to malé městečko, které je velmi oblíbeným turistickým centrem. Považuje se za příjemné prázdninové letovisko s množstvím krásných kaváren, restaurací a obchodů. Nida se pyšní písečnými plážemi, které jsou dlouhé třeba i dva kilometry. Písek je nádherně bílý, moře je průzračně modré a vše se nápadně podobá jižním státům. S tím rozdílem, že je tu rozhodně větší klid. Na plážích můžeme brzy ráno najít vyplavené kusy jantaru, což je typický zdejší suvenýr. Mezi zajímavosti 31

rozhodně patří, že tu pravidelně trávil své prázdniny Thomas Mann, německý prozaik a držitel Nobelovy ceny za literaturu. Mezi Nidou a ruským územím Kaliningradu se nachází tak zvaná Velká duna. Je to největší duna, kterou na Kurské kose najdeme. Také bych chtěla zmínit vesnici Juodkrante. Je to nejstarší vesnice v litevské části. Chráněna je starými borovicovými lesy, proto ji pohyblivé duny nemohou ohrozit. V této vesničce je asi nejzajímavější tak zvaná Hora čarodějnic. Tu jsem už zmiňovala v souvislosti s tradičním řezbářstvím. Je to kopec nebo spíše tedy návrší, kde je vybudovaná pěší stezka lemovaná vyřezávanými sochami čarodějnic a dalších různých pohádkových postav. 6.1.3 Kernavė Další atraktivita zapsaná na seznamu usvětového dědictví UNESCO je archeologická lokalita Kernavė. Jedná se o unikátní svědectví dlouhé nepřetržité lidské přítomnosti právě v tomto regionu. Kernavė se nachází u řeky Neris v údolí Pajauta asi 35 kilometrů od hlavního města Litvy, Vilniusu. Je to překrásné uskupení pěti hradištních vršků porostlých trávou, které jsou stojí na vyvýšené terase nad řekou. Tato lokalita byla prohlášena památkou UNESCO hlavně pro svoje stopy po dávných osadách, pohřebiště a další památky z období od pozdního paleolitu do středověku. V této době bylo Kernavė první metropolí Litvy. Obr. 15: Kernavė [15] 32

Jak jsem už uvedla, je to komplex pěti hradištních vršků. V Litvě najdeme sice tisíce podobných vršků, ojedinělé je tu to, že jich je pět pohromadě. Představují jedinečné pozůstatky z předkřesťanské éry. Na centrálním vrchu Aukuro dříve míval hrad velkokníže a ostatní čtyři vrchy sloužili k jeho obraně i k zabezpečení města. Nalezneme zde také novogotický kostel s převážně barokním interiérem. U kostele stojí pomníky připomínající výročí první zmínky města Kernavė. Najdeme tu také stále viditelné základy zaniklého Vytautasova kostela, který vznikl v roce 1420. O kousek dál stojí dvě kaple. Ta dřevěná je ukázkou lidové architektury a pravděpodobně vznikla koncem 13. století a ta cihlová je pozdně klasicistní z 19. století. Ta dodnes slouží jako mauzoleum rodiny někdejšího majitele Romera. Během léta se tu koná několik kulturních akcí. Patří k nim například veřejné archeologické dílny, festival letního slunovratu Rasa nebo slavnosti korunovace krále Mindaugase. 6.1.4 Struveho geodetický oblouk Poslední památkou na seznamu UNESCO je soustava triangulačních bodů, které procházejí celkem deseti různými zeměmi. Začínají na nejsevernějším bodu v Norsku a končí u nejjižněji položeného bodu u Černého moře. Původně byly jednotlivé body rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho a to mezi lety 1816 až 1855. Pomocí těchto bodu se měly stanovit přesné rozměry zemských poledníku. Dnes se nacházejí na území deseti států. Těmi jsou Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Moldavsko a Ukrajina. Dohromady je to 34 bodů. Obr. 16: Struveho geodetický oblouk [16] 33

6.1.5 Kaunas Druhým největším litevským městem je Kaunas. Nachází se na soutoku řek Nemunas a Neris. Tato poloha je velmi výhodná, a proto tudy dříve vedly důležité obchodní stezky. Město poznalo války i požáry. Po dobu dvaceti let byl Kaunas i hlavním městem. Dnes se Kaunas považuje za nejvíce litevské město ze všech. Nachází se tu mnoho muzeí a galerií. Mezi nejzajímavější patří muzeum čertů nebo Devátá pevnost. Většina pamětihodností se nachází v centru města a to u soutoku řek Neris a Nemunas. Právě sem je situováno historické centrum. Kostel sv. archanděla Michaela Je to překrásný kostel, který má vzhled pravoslavného chrámu. Zdání ale klame. Kostel slouží jako katolický svatostánek. Postaven byl koncem 19. století ruskými architekty. Kaunaský hrad Mezi dominanty Kaunasu patří zřícenina nebo spíše pozůstatky Kaunaského hradu. Hrad byl budován mezi 13. a 17. stoletím a to hlavně kvůli ochraně města před křižáky. V dnešní době je zachovaná jedna věž a část hradeb. Uvnitř si můžeme prohlédnout exponáty o křižáckých válkách. Toto místo je ideální hlavně v teplých dnech například pro pořádání pikniků. Obr. 17: Kaunaský hrad [17] 34

Laisvés aléja Je to nejznámější pěší třída, která se v Kaunasu nachází. Na této romantické pěší třídě najdeme mnoho kaváren a restaurací, barů a hospod. Jsou tu muzea a obchody. Radnice Další významnou památkou je radnice. Je to bílá budova, která je 53 metrů vysoká a je dominantou náměstí, které zakončuje staré město. Tato budova byla původně renesanční. V roce 1770 byla radnice upravena v barokním stylu. Během let budova sloužila obchodníkům, jako věznice nebo jako pravoslavný kostel. V dnešní době je zde opět sídlo radních. Funkcionalistický kostel Vzkříšení Tento kostel slouží jako vyhlídka na město. Má zvláštní polohu. Z jeho vrchu je vidět na novou i starou část města. Rozhodně stojí za to vyhlídku navštívit. Není nic hezčího než vidět celý Kaunas z vrchu. Devátá pevnost Tato pevnost se nachází stále ještě v Kaunasu. Postavena byla v 19. století a sloužila také jako vězení. V pevnosti se dnes nachází muzeum. Obsahuje sbírky historických artefaktů, které se týkají poměrů v bývalém sovětském svazu. Najdeme tu i sbírky zaměřené na nacistickou genocidu. Vidět můžeme také materiály o historii Kaunasu i Deváté pevnosti. Nalezneme tu také památník obětem nacismu, který byl postaven v roce 1984. 6.1.6 NP Aukštaitija Národní park Aukštaitija je nejstarším v Litvě. Založen byl v roce 1947. Je to unikátní ukázka čistých jezer, rozlehlých lesů, pozvolných svahů, starých vesnic, opouštěných usedlostí, řek plných ryb a vzácné fauny a flóry. Vodní plochy tvoří asi 15% území. Najdeme tu okolo 126 jezer. Těmi největšími z nich jsou jezera Kretuonas a Dringis. Mají množství zálivů, ostrůvků a lagun. Nejhlubším jezerem je Tauragas, zatím co nejdelším je Žeimenis s délkou deseti kilometrů. Všechny jezera jsou propojeny množstvím říček a kanálů. 35

Nejvyšší nadmořská výška je něco málo přes 200 metrů. Přesto o těchto pahorcích mluví Litevci jako o horách. A právě z těchto kopců je nejkrásnější pohled na celý NP. Asi 70% území tvoří lesy. Stejně jako v celé Litvě, i zde převažují lesy jehličnaté. Najdeme tu na 900 druhů rostlin, 290 druhů ptáků a okolo 60 druhů savců. Mezi největší z nich patří los, vlk, jelen nebo divočák. Na území národního parku se také nachází 116 vesnic a osad. Žije v nich pouze okolo 2 500 obyvatel. Tyto vesnice jsou považovány za živé skanzeny a architektonické památky. Hlavní rekreační centrum se nachází ve vesnici Paluše. Najdeme zde dřevěný kostelík sv. Josefa z roku 1750 nebo osmibokou zvonici, která je velmi podobná litevským hradům. Nedaleko Paluše se nachází botanická naučná stezka. Stezka je doplněna šestnácti sochami, které jsou vyřezané ze dřeva. A opět poukazují na litevské tradice, které jsou pro Litevce velmi důležité. Najdeme tu také mnoho zajímavostí. Mezi ně patří například vodní mlýny. Původně jich tu bylo šest. Do dnešní doby se dochoval pouze jeden. Ten byl funkční až do roku 1968, kdy se používal pro mletí mouky i na výrobu elektřiny. Dnes slouží jako muzeum a vidět můžeme zachovalé původní vybavení z 19. století. Včelí muzeum je v dnešní době další velmi kuriózní muzeem. A faktem je, že stále láká více a více turistů. Během výkladu se můžeme dozvědět mnoho zajímavostí o historii řemesla od dávných časů až po současnost. Také můžeme ochutnat domácí med. Najdeme tu také dva bludné kameny. K nim je dnes volný přístup, takže není problém je navštívit. Velký se jmenuje Mokas a ten menší Mokiukuas. A s největší pravděpodobností je sem přinesl ledovec před 50 000 lety. Obr. 18: Včelí muzeum [18] 36

6.1.7 Trakai Trakai je jedním z nejcharakterističtějších symbolů Litvy. Cihlový hrad, který se nachází ve stejnojmenném městě, se objevuje na všech turistických prospektech nebo knižních průvodcích. Celá oblast spadá do tzv. národního historického parku Trakai. Ten se rozkládá na ploše 82 km 2. Město spolu s hradem vytváří jádro parku. Hrad Trakai byl postaven ve 14. století uprostřed jezera Galve. Původně byl hrad určen na obranu proti Řádu německých rytířů. Trakai byl součástí celého obraného systému Vilniusu a byly zde také uchovávány poklady. V roce 1377, když byl hrad ještě nedostavěný, ho vypálili němečtí rytíři. Hlavním stavebním prvkem hradu je kámen a později byly použity také červené cihly. Přesto, že cihly jsou typicky gotické, hrad si stále zachoval svůj románský charakter. Po roce 1410 ztratil Trakai svůj obranný význam a začal sloužit pouze jako velkoknížecí rezidence. Do hradu se dostaneme po dlouhém dřevěném mostu. Najdeme tu velké i malé nádvoří a mnoho typicky hradních místností. Po velké renovaci, ke které došlo v padesátých letech a také roku 1962, tu sídlí historické muzeum. Součástí expozice je samozřejmě historie Litvy i velkoknížectví 14. a 15. století. Pravidelně se tu konají různé kulturní akce. Například to jsou různé historické slavnosti, koncerty či festivaly. Obr. 19: Trakai 1 [19] Obr. 20: Trakai 2 [20] Město Trakai má také co nabídnout svým návštěvníkům. Rozkládá se na území okolo hradu a u stovek jezer. Najdeme tu několik kostelů, například kostel Narození sv. Matky Boží z 19. století nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie. Mezi typické znaky města Trakai patří taky kararské domy. Jsou to různobarevné dřevěné domečky, které se nacházejí především v blízkosti hradu. Pro tuto lokalitu jsou typické. 37

6.1.8 Hora křížů Hora křížů je dalším typickým místem. Považuje se za posvátné i poutní místo. Je cílem poutníků nejen z Evropy, ale i z celého světa. Hora křížů je vršek, na kterém se nacházejí tisíce křížů. Tato jedinečnou atrakce je umístněna asi patnáct kilometrů od Šiauliai. Je tu tolik křížů, že se zdá, že tu nenajdeme ani kousek volného místa. Každý kříž je obsypán stovkami dalších. Mezi těmi všemi kříži se dá projít několika úzkými stezkami. Historie tohoto místa sahá až do 13. století. Původně zde pravděpodobně stával hrad, který sloužil k obraně proti křížovým výpravám Řádu německých rytířů. Okolo roku 1850 tu byly postaveny první kříže, jako památka na ty, kteří zemřeli při protiruskému povstání v roce 1831. Tento památník vznikl proto, že příbuzným zabitých bylo zakázáno tyto oběti řádně pohřbít. Počet křížů vzrostl při dalším povstání v roce 1863. V té době se znalost tohoto místa rychle rozšiřovala. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století nechaly sovětské úřady toto místo zničit buldozery. Obyvatelé se naštěstí nedali zastrašit a po každém takovém útoku buldozerů byly do země zasazeny nové kříže. Po pádu komunistického režimu se sláva této hory rozšířila i za hranice. V roce 1993 sem přijel také papež Jan Pavel II. Sloužil zde bohoslužbu pro několik desítek tisíc lidí. Papež tu nechal postavit dřevěnou sochu Krista, kterou místu věnoval. Obr. 21: Hora křížů 1 [21] Obr. 22: Hora křížů 2 [22] Za pahorkem se nachází františkánský kostel, který zde vystavěli italští mniši v roce 2000. Pravidelně se zde konají bohoslužby. Velká bohoslužba se pořádá pravidelně poslední neděli v červenci. 38