: 1804-2732. 5 / 2014 Muzeum regionu Valašsko, Vsetín Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Received: 23.10.2014 Acta Carp. Occ., 5: 61 63, 2014 61 Accepted: 5.11.2014 ISSN: 1804-2732 Výskyt medúzky sladkovodní (Craspedacusta sowerbii Lankester, 1880) na jihovýchodní Moravě The occurrence of the Freshwater Jellyfish (Craspedacusta sowerbii Lankester, 1880) in south-eastern Moravia Dušan Trávníček Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 14 15 Baťův institut, Vavrečkova 7040, CZ-760 01 Zlín; e-mail: Dusan.Travnicek@muzeum-zlin.cz Keywords: faunistics, Hydrozoa, Hydroida, invasive species, new record, Olindiasidae Abstract: The occurrence of the Freshwater Jellyfish in the Kurovický lom Nature Monument (Zlín region, south-eastern Moravia in summer 2014, Czech Republic) is reported. Medúzka sladkovodní původně obývala východní Asii, kde žila na území Číny v povodí řeky Jang-c -tiang ve velkých řekách a stojatých vodách (Kramp 1951). Postupně se rozšířila po celém světě a dnes je označována za kosmopolitní druh, který se kromě Antarktidy vyskytuje na všech kontinentech. První nález na území České republiky pochází z června roku 1930, kdy jej ve Vltavě zaznamenal E. Dejdar (Dichtl 1932). Tento pražský hydrobiolog významnou měrou přispěl k poznání bionomie tohoto druhu a byl to právě on, kdo provedl zásadní taxonomickou revizi a jedenáct druhů medúzek z celého světa sloučil v jediný (Dejdar 1934). Z recentních studií ovšem vyplývá, že druhů rodu Craspedacusta existuje více, uvažuje se o třech až pěti (Jankowski 2001). Předpokládá se, že na celosvětovém rozšíření tohoto druhu měl hlavní podíl lidský faktor. Šíření se odehrávalo neúmyslně transportem stádií schopných přežít nepříznivé podmínky ať už s vodou, sedimentem nebo jiným materiálem přicházejícím do styku s vodou. Stádium polypa mohlo být také šířeno s vodními rostlinami nebo s násadami ryb. V expanzi se zajisté uplatňovaly i přirozené vektory, nejčastěji ptáci. Rozšíření medúzky sladkovodní v České republice, její nároky na prostředí, charakter české populace, interakce, analýzu a rizika podrobně popsali Petrusek & Šedivý (2006). V roce 2008 díky publicitě v médiích vzbudil velkou pozornost výskyt medúzky sladkovodní poblíž Hlučína (Sasínová 2008). Tento výskyt podrobně zdokumentovali Šuhaj & Molitor (2008), kteří ve svém příspěvku shrnuli známé údaje o tomto druhu a sestavili přehled jeho nálezů ve Slezsku a na Moravě. Došli k závěru, že Hlučínské jezero je jedinou lokalitou s recentním výskytem medúzky na území Slezska a Moravy. Mapování tohoto druhu probíhá i na Biolibu (Pavlíčko & Štambergová 2014). Kromě popisovaného nálezu (záznam o pozorování vložil autor tohoto článku) jsou zde zakresleny další dvě moravské lokality. První je Blansko, kde byla medúzka zaznamenána v letech 2002, 2008 a 2009. Lze uvést i rok 2005, kdy tam do kladové exempláře sbíral Petrusek (pers. comm. 2014). Druhou je pak zatopený lom u obce Výkleky na okrese Přerov, kde byl druh pozorován každoročně v období let 2008 2011. Průběh počasí v roce 2014 (teplý červenec a první polovina srpna) byl příznivý pro vznik medúzového stádia, které je, na rozdíl od přisedle žijících polypů, nápadné. Aby se vyvinuly medúzy, musí teplota vody na delší čas stoupnout nad 20 C. Maximum výskytu v našich
62 Acta Carpathica Occidentalis 5 Trávníček D. Obr. 1. Jezírko v bývalém vápencovém lomu je v současné době součástí Přírodní památky Kurovický lom (foto D. Trávníček). Fig. 1. The lake in a former limestone quarry is a part of the Kurovický lom National Monument at present (photo D. Trávníček). pod mínkách bývá v srpnu, ovšem za příznivých podmínek mohou být v ojedinělých případech medúzky pozorovány i v polovině října (Mückstein & Opravilová 2003). Důvodem vzác nosti podzimních záznamů však může být i menší frekvence návštěv vodních ploch v tomto ročním období a také skutečnost, že se medúzky zdržují ve větších hloubkách (Petrusek pers. comm. 2014). Medúzky byly pozorovány na lokalitě Kurovický lom nedaleko Tlumačova (49 16.4 N, 17 31.3 E, pole síťového mapování 6771a). Jedná se o někdejší vápencový lom, kde během závěrečné etapy těžby (jámová etáž) v druhé polovině 80. let 20. století vznikla prohlubeň, kte rá po skončení těžby byla zatopena průsako vou vodou. Díky výskytu několika druhů oboj živelníků, především čolka velkého (Triturus cristatus), byla lokalita záhy vyhlášena jako chráněné území v kategorii přírodní památka a ze stejného důvodu figuruje na seznamu evropsky významných lokalit. Nejúplnější informace o fauně, flóře a ochranářských aspektech této lokality podávají Trávníček & Elsnerová (2004). Dne 17.VIII.2014 zde medúzky v odpoledních hodinách pozoroval K. Šindel, konzervátor Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, během svého potápění v lomu. Zaznamenal několik desítek exemplářů v mělkém jižním výběžku jezera v hloubce cca 1 m. Několik medúzek odlovil, pořídil dokumentační fotografie a poté ulovené exempláře vypustil zpět do jezera. Lokalitu jsem navštívil 23.VIII.2014 v dopoledních hodinách (10:00 12:00) a zaměřil jsem se na mělké partie, kde byly zjištěny. Díky čistotě vody je zde možno dohlédnout až na dno, ovšem medúzky jsem tady již nespatřil. Nebyl jsem vybavený na potápění, abych prozkoumal hlubší části jezera v blízkosti termokliny, kde se medúzky s největší pravděpodobností v tomto čase zdržovaly. Během týdne sice došlo k výraznému ochlazení, to však zřejmě nemohlo být hlavní příčinou absence výskytu medúzek v horních vrstvách epilimnionu. Jak empiricky ověřil Šedivý (2007), diurnální aktivita medúzek kopíruje migraci zooplanktonu, který se ve
Acta Carpathica Occidentalis 5 Trávníček D. 63 Obr. 2. Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbii), Kurovický lom (foto K. Šindel). Fig. 2. Freshwater Jellyfish (Craspedacusta sowerbii), Kurovice Quarry (photo K. Šindel). dne zdržuje ve větší hloubce a teprve v podvečerních hodinách vyplouvá směrem k hladině. Na tomto místě však považuji za důležité zmínit ještě jeden fakt. Již dříve byly do oligotrofní vody v lomovém jezírku vysazeny zcela nevhodné druhy ryb jako okoun, štika, sumec a kaprovité ryby. I když není známo, že by v našich podmínkách byla medúzka rybí potravou (Petrusek & Šedivý 2006), tak nelze vyloučit, že v daných podmínkách stávající rybí osádka (zejména okouni) v trofické tísni může medúzky konzumovat. Z neověřených pramenů pochází informace o hojném výskytu medúzek v létě 2013, které tady údajně pozorovali sportovní potápěči. V každém případě letošní zdokumentovaný výskyt v Kurovickém lomu je prvním dokladem o přítomnosti medúzky sladkovodní nejenom ve Zlínském kraji, ale zároveň i na jihovýchodní Moravě. PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval Adamu Petruskovi (Přírodo vědecká fakulta UK v Praze) za podnětné připomínky k textu a laskavé poskytnutí doplňujících údajů a literatury. Za poznámky k rukopisu rovněž děkuji i A. Pavlíčkovi (AOPK). LITERATURA Dejdar E. (1934): Die Süsswasser meduse Craspeda cus ta sowerbii Lankester in monographischer Darstel lung. Zeitschrift für Morphologie und Ökologie der Tiere, 28: 595 691. Dichtl A. (1932): Nález medusy v Čechách. Příroda, 25 (10): 359. Jankowski T. (2001): The freshwater medusae of the world a taxonomic and systematic literature study with some remarks on other inland water jellyfish. Hydrobiologia, 462: 91 113. Kramp P. L. (1951): Freshwater medusae in China. Proceedings of the Zoological Society of London, 120: 165 184. Mückstein P. & Opravilová V. (2003): Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbii Lank.) a její výskyt v České republice, pp. 44 45. In: Bryja J. & Zukal J. (eds): Zoologické dny Brno (Sborník abstraktů z konference 13. 14. února 2003). Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno, 244 pp. Pavlíčko A. & Štambergová M. (2014): Mapa rozšíření Craspedacusta sowerbii v České republice. In: Zicha O. (ed.): Biological Library BioLib. http://www.biolib.cz/cz/ taxonmap/id180/ (accessed 21 October 2014) Petrusek A. & Šedivý J. (2006): Craspedacusta sowerbii Lankester, 1880 medúzka sladkovodní, pp. 200 201. In: Mlíkovský J. & Stýblo P. (eds): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha, ČSOP, 496 pp. Sasínová P. (2008): Mimořádný úkaz v přírodě: U Hlučína sledují lidé medúzy. Magazín Aktuálně.cz. http://magazin. aktualne.cz/mimoradny-ukaz-v-prirode-u-hlucina-sledujilide-meduzy/r~i:article:613074/ (accessed 21 October 2014) Šedivý J. (2007): Vertikální migrace medúzky sladkovodní (Craspedacusta sowerbii) ve stratifikované nádrži. Ms., 54 pp. [Mgr. thesis, Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UK Praha] Šuhaj J. & Molitor P. (2008): Výskyt medúzky sladkovodní Craspedacusta sowerbii Lankester, 1880 (Hydrozoa: Limnomedusae: Olindiidae) na Hlučínském jezeře a přehled nálezů ve Slezsku a na Moravě (Česká republika). Časopis Slezského zemského muzea, série A, 57(2): 169 173. Trávníček D. & Elsnerová M. (2004): Přírodní památka Kurovický lom u Tlumačova. Acta musealia Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 4(1 2): 5 18.
64 Received: 21.10.2014 Acta Carp. Occ., 5: 64 67, 2014 Accepted: 24.11.2014 ISSN: 1804-2732 Pavouci a sekáči na kmenech stromů Hostýnsko-vsetínské hornatiny Spiders and Harvestmen on tree trunks in the Hostýnsko-vsetínská highlands Ondřej Machač Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Šlechtitelů 11, CZ-783 71 Olomouc; e-mail: machac.ondra@seznam.cz Keywords: Araneae, Czech Republic, Dasumia carpatica, Opiliones, tree trunks Abstract: This paper describes the spider and Harvestmen fauna on tree trunks in the locality Lhotské Paseky near Lhota u Vsetína (Vsetín district, Moravia, Czech Republic). Spiders were collected by pitfall traps which were placed on tree trunks (spruce and beech) at three different heights 0.5, 2 and 4 m. A total 33 spider species and 3 Harvestmen species were collected. More species were collected on the spruce trunks then on the beech trunks. Drapetisca socialis was the most abundant species on beech; Amaurobius fenestralis and Harvestman Platybunus bucephalus were the most abundant on spruce. A rare finding is the Carpathian endemic species Dasumia carpatica, Lhotské Paseky is a new locality of this species for the Czech Republic. ÚVOD Hostýnsko-vsetínská hornatina patří z arachnologického hlediska k málo prozkoumaným oblastem České republiky (Buchar & Růžička 2002). Výsledky arachnologické exkurze ze Vse tínska publikoval Majkus (Majkus 2000). Studie bezobratlých zimujících na kmenech jed lí na Vsetínsku se zabývala také pavouky (Spitzer et al. 2010). Výsledky výzkumu pavouků a sekáčů žijících na kmenech smrků a buků tak kromě ekologických poznatků přinášejí i nové údaje o arachnofauně této oblasti. ZKOUMANÉ ÚZEMÍ Studovaná lokalita Lhotské Paseky se nachází asi 2 km severně od obce Lhota u Vsetína v okrese Vsetín v jižní části Hostýnsko-vse tínské hornatiny: pole síťového mapování 6673; 49 19 4 N, 17 56 39 E. Jedná se o převážně kulturní porosty smíšených a smrkových lesů s ostrůvky bučin ve výšce 525 600 m n. m. METODIKA Ke sběru materiálu byly použity plastové kelímky o objemu 500 ml, naplněné do třetiny nasyceným roztokem kuchyňské soli. Kelímky těsně přiléhaly ke kmeni a byly opatřeny plastovými svodnými lištami obepínající část kmene. Pasti byly umístěny na 9 bucích a 9 smrcích ve výšce 0,5, 2 a 4 m, v každé z výškových úrovní byly na samostatných kmenech umístěny tři pasti. Vybírány byly jednou měsíčně od dubna do října v roce 2014. Doplňkovou metodou byl individuální sběr z povrchu kmene. Názvosloví pavouků je uvedeno podle Světového katalogu pavouků (Platnick 2014), názvosloví sekáčů podle Bezděčky (Bezděčka 2008). Obývaná strata jsou pro jednotlivé druhy pavouků uvedena podle Katalogu pavouků ČR (Buchar & Růžička 2002). VÝSLEDKY A DISKUZE Celkem bylo získáno 313 jedinců pavouků a 189 jedinců sekáčů (Tab. 1). Bylo zjištěno 33 druhů pavouků z 16 čeledí a tři druhy sekáčů ze dvou čeledí. Na kmenech buků bylo zaznamenáno 14 druhů pavouků a dva druhy sekáčů. Pouze na bucích bylo zjištěno 7 druhů pavouků a sekáč Leiobunum rupestre. Na kmenech smrků bylo zjištěno 26 druhů pavouků a dva druhy
Acta Carpathica Occidentalis 5 Machač O. 65 sekáčů. Pouze na smrcích bylo zjištěno 21 druhů pavouků a sekáč Platybunus bucephalus. Nejpočetnějším druhem pavouka na kmenech buků byla plachetnatka Drapetisca socialis, která představovala 60 % ze všech získaných jedinců, na smrcích byla nejpočetnější cedivka Amaurobius fenestralis (36 %) a ze sekáčů Platybunus bucephalus (72 %). Byly nalezeny téměř všechny druhy pavouků, které uvádí výzkum bezobratlých zimujících pod šupinkami kůry jedlí na Vsetínsku (Spitzer et al. 2010) s výjimkou pavučenky Moebelia penicillata a plachetnatky Centromerus brevivulvatus. Získaný materiál představuje převážně běžné lesní druhy pavouků a sekáčů, které se vyskytují výhradně nebo příležitostně na kmenech stromů (Weiss 1995) nebo na bylinné a keřové vegetaci. Dvanáct zjištěných druhů pavouků je považováno za specializované nebo občasné obyvatele kmenů stromů, 11 druhů je běžně epigeických. Tyto druhy však byly nalezeny jen v pastech umístěných ve výšce 0,5 m nad zemí a většinou v počtu jednoho jedince, takže jejich výskyt na kmenech stromů lze označit za náhodný. Přítomnost některých převážně epigeických druhů pavouků na kmenech stromů uvádí také Blick (Blick 2011). Nejvíce druhů pavouků bylo získáno ve výšce 2 m, kde bylo 24 druhů pavouků. Počet druhů i jedinců pavouků na smrcích byl výrazně vyšší než na bucích. U sekáčů byl počet druhů vyrovnaný, ale počet jedinců byl výrazně vyšší na kmenech smrků, což je dáno vysokou početností druhu P. bu cephalus. Tento sekáč je běžným druhem obý vající kmeny jehličnatých stromů (Šilhavý 1956; Weiss 1995). Na smrcích byl opakovaně nalezen karpatský endemit Dasumia carpatica. Tento druh je považován za epigeický a publikované nálezy jsou ze zemních pastí či sběru pod kameny a dřevem (Buchar & Růžička 2002). Tato vzácná šestiočka byla z našeho území dosud známa jen z podhůří Beskyd a nepublikované údaje pochází ze Vsetínských vrchů a Bílých Karpat. Nález z kulturní smrčiny u Lhoty u Vsetína je tak novou lokalitou tohoto druhu v ČR. Na smrku byl zjištěn na Moravě nehojný druh zápředníka Clubiona subsultans. PODĚKOVÁNÍ Tento výzkum byl podpořen interním grantem Univerzity Palackého č. PrF_2014_021. Tab. 1. Seznam zjištěných druhů pavouků a sekáčů. Strat stratifikace druhu: C koruny stromů, G povrch půdy, H bylinné patro, S keřové patro, T kmeny stromů, V vertikální povrch skal, zdí. Tab. 1. List of the spiders and harvestman species. Strat stratification: C canopies, G ground layer, H herb layer, S shrub layer, T tree trunks, V vertical surfaces. Druh strat 0,5 m 2 m 4 m buk smrk Pavouci (Araneae) Segestriidae Segestria senoculata (Linné, 1758) G, V, T 3 5 8 Dysderidae Dasumia carpatica (Kulczyñski, 1882) G 2 2 1 5 Harpactea lepida (C. L. Koch, 1838) G 2 2 Mimetidae Ero furcata (Villers, 1789) G, S, T 2 2 Uloboridae Hyptiotes paradoxus (C. L. Koch, 1834) C 1 1 Theridiidae Parasteatoda lunata (Clerck, 1757) V, S, T 1 3 1 5 Platnickina tincta (Walckenaer, 1802) S, T, C 3 3 Theridion mystaceum L. Koch, 1870 T 1 4 5
66 Acta Carpathica Occidentalis 5 Machač O. Druh strat 0,5 m 2 m 4 m buk smrk Linyphiidae Centromerus sylvaticus (Blackwall, 1841) G 1 1 Drapetisca socialis (Sundevall, 1833) T 41 30 60 11 Labulla thoracica (Wider, 1834) G 8 1 2 7 Lepthyphantes minutus (Blackwall, 1833) T 5 4 3 12 Pityohyphantes phrygianus (C. L. Koch, 1836) C 1 1 Tenuiphantes tenebricola (Wider, 1834) G 1 1 Araneidae Araneus diadematus Clerck, 1757 V, S, C 1 1 Cyclosa conica (Pallas, 1772) S 1 2 3 Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) V, T 6 6 Agelenidae Coelotes terrestris (Wider, 1834) G 2 1 1 Histopona torpida (C. L. Koch, 1834) G 11 7 4 14 Tegenaria silvestris (L. Koch, 1872) G 4 2 6 Hahniidae Cryphoeca silvicola (C. L. Koch, 1834) G, S, T 2 2 Hahnia pusilla C. L. Koch, 1841 G 1 1 Amaurobiidae Amaurobius fenestralis (Ström, 1768) G, V, T 31 40 11 9 73 Callobius claustrarius (Hahn, 1833) G 8 8 Clubionidae Clubiona pallidula (Clerck, 1757) G, S 4 4 Clubiona subsultans Thorell, 1875 G, T 2 2 Anyphaenidae Anyphaena accentuata (Walckenaer, 1802) T, C 13 16 17 12 Gnaphosidae Haplodrassus silvestris (Blackwall, 1833) G 1 1 Philodromidae Philodromus collinus C. L. Koch, 1835 G, H 2 3 5 Philodromus margaritatus (Clerck, 1757) T 9 9 Thomisidae Diaea dorsata (Fabricius, 1777) S, C 1 5 2 4 Xysticus audax (Schrank, 1803) G, H 1 1 Salticidae Dendryphantes rudis (Sundevall, 1833) S, C 1 1 Sekáči (Opiliones) Phalangiidae Mitopus morio (Fabricius, 1799) 32 25 12 23 46 Platybunus bucephalus (C. L. Koch, 1835) 62 55 117 Sclerosomatidae Leiobunum rupestre (Herbst, 1799) 3 3
Acta Carpathica Occidentalis 5 Machač O. 67 LITERATURA Bezděčka P. (2008): Seznam sekáčů (Opiliones) České republiky. Checklist of harvestmen (Opiliones) of the Czech Republic. Klapalekiana 44: 109 120. Blick T. (2011): Abundant and rare spiders on tree trunks in German forests (Arachnida, Araneae). Arachnologische Mitteilungen 40: 5 14. Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres Praha. 351 pp. Majkus Z. (2000): Arachnofauna vybraných lokalit Vsetínska. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Ostraviensis 192. Biologica-Ekologica. 6 7: 57 70. Platnick N. I. (2014): The world spider catalog, version 15. American Museum of Natural History, http://research. amnh.org/entomology/spiders/catalog/index.html; DOI: 10.5531/db.iz.0001 (accessed 10 September 2014). Spitzer L., Konvička O., Tropek R., Roháčová M., Tuf I. H. & Nedvěd O. (2010): Společenstvo členovců (Arthropoda) zimujících na jedli bělokoré (Abies alba) na Valašsku (okr. Vsetín, Česká republika). Časopis Slezského Muzea Opava 59: 217 232. Šilhavý V. (1956): Sekáči Opilionidea. Fauna ČSR 7. Nakla datelství ČS. Akad. věd., Praha, 273 pp. Weiss I. (1995): Spinnen und Weberknechte auf Baumstämmen in Nationalpark Bayerischer Wald. In Růžička V. (ed.), Proceedings of the 15th European Colloquium of Arachno logy. Institute of Entomology, České Budějovice, pp. 184 192.
OBSAH CONTENTS Články Articles D Helena & Š Jiří: Výskyt chřapáče kalíškovitého (Helvella leucomelaena) ve Slezsku a na severní Moravě (Česká republika)- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 3 D Helena, Š Jiří & P Jiří: Rozšíření muchomůrky šupinaté (Amanita ceciliae) ve Slezsku a na severovýchodní a střední Moravě (Česká republika) - - - - - - - - - - - 12 K Petr & K Svatava: Mech Plagiopus oederianus stále roste ve Štramberském krasu - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 20 D Daniel & E Pavol jun.: Rozšírenie ostrice vláskovitej (Carex capillaris) na Slovensku - 24 T Peter & V Milan: Sekundárne lesné spoločenstvá s Pinus nigra na Slovensku - 33 K Petr: První nálezy invazního starčku úzkolistého (Senecio inaequidens) na dálnicích a rychlostních silnicích Moravy a Slezska (Česká republika) - - - - - - - - - - - - - - - 46 K Petr: Pelyněk Tournefortův (Artemisia tournefortiana) dálniční druh na území České republiky? - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 56 T Dušan: Výskyt medúzky sladkovodní (Craspedacusta sowerbii Lankester, 1880) na jihovýchodní Moravě - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 61 M Ondřej: Pavouci a sekáči na kmenech stromů Hostýnsko-vsetínské hornatiny - - - - 64 K Ondřej: Příspěvek k rozšíření mykofágního brouka Derodontus macularis (Fuss, 1850) (Coleoptera: Derodontidae) na východní Moravě - - - - - - - - - - - - - - 68 V Jiří Ch., B Ludvík & K Ondřej: Rozšíření lesana Elateroides flabellicornis (Schneider, 1791) (Coleoptera: Lymexylidae) v České republice- - - - - - - - - - - - - - 70 S Jiří & K Lubomír: Přehled brouků (Coleoptera) lokality Bylničky v Bílých Karpatech - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 74 J Milan, K František, B Vladimír L Zdeněk: Motýli Záhorské nížiny - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 81 E Eduard: První nálezy koutule Clogmia albipunctata (Williston, 1893) (Diptera: Psychodidae) na východní Moravě - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 190 P Karel, H Jan & D Miroslav: Zimní výskyt kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v horním a středním Pobečví - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 192 Aktuality a Personálie Currents News and Personals Jan Pavelka (29. 4. 1959 8. 12. 2013). Život a dílo - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 212 Odešel Vladimír Elsner - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 220 Vzpomínka na Vladimíra Javorka (1914 2000) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 222 Biozvěst v Javorníkách výsledky terénní expedice pro středoškolské studenty - - - - - - 227 Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti v roce 2014 - - - - - - - - - - - - 231 Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2014 - - - - 234 Acta Carpathica Occidentalis. Pokyny pro autory - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 236 Muzeum regionu Valašsko, příspěvková organizace, Vsetín a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace, 2014 ISBN 978-80-87614-30-3 (Muzeum regionu Valašsko, příspěvková organizace. Vsetín) ISBN 978-80-87130-31-5 (Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace. Zlín) ISSN 1804-2732