Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel nejsou hodnoty tohoto ukazatele v jednotlivých krajích k dispozici. - V dubnu 2015 činil podíl na počtu obyvatel Středočeského kraje 5,8 % a celkový počet dosažitelných 1 dosahoval 50 927 evidovaných na úřadech práce. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu 2015 úhrnem 6,7 %. patří tedy mezi kraje s mírně podprůměrnou nezaměstnaností ve srovnání s ostatními kraji v České republice. Nižší podíl mělo v dubnu 2015 celkem pět krajů, přičemž nejnižších hodnot dosahují Hl. m. Praha (4,8 %) a Plzeňský kraj (4,9 %). - V letech 2012 až 2014 se podíl na obyvatelstvu v ČR postupně zvyšoval až na 7,9 %. V dubnu 2015 byl zaznamenán pokles na 6,7 %, přičemž počet evidovaných v ČR se snížil na hodnotu 473 376. - Obdobným trendem se vyvíjel i podíl ve Středočeském kraji. Jeho hodnota se v roce 2014 v porovnání s předchozím rokem mírně zvýšila, v dubnu 2015 však nastal pokles na 5,8 %, když zde bylo evidováno 51 tisíc. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (k 30.4.) dosažitelných 1 ve věku 15-64 let Podíl na obyvatelstvu % 2011 - - 6,7% 2012 - - 6,6% 2013 56 291 6,4% 7,7% 2014 59 121 6,8% 7,9% 2015 50 927 5,8% 6,7% Pozn.: Podíl nezaměstnaný ch na oby v atelstv u = počet dosažitelný ch uchazečů o zaměstnání v e v ěku 15-64 let / počet oby v atel v e v ěku 15-64 let () - V dubnu 2015 bylo na úřadech práce ve Středočeském kraji evidováno 10 768 volných pracovních míst. V porovnání s předchozím rokem došlo k velice výraznému zvýšení počtu volných pracovních míst (o 84,3 %). Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo v kraji 4,7, což je v porovnání s celorepublikovým průměrem (5,7 na jedno volné pracovní místo) nižší počet. V porovnání s loňskou hodnotou (10,1) došlo k výraznému zlepšení situace na trhu práce. (Je ale třeba brát ohled na strukturu volných pracovních míst, která nemusí příliš odpovídat struktuře na úřadech práce.) - Volná pracovní místa na úřadech práce nelze považovat za reprezentativní vzorek poptávky po pracovnících ze strany zaměstnavatelů. Je třeba brát v úvahu, že zaměstnavatelé mají zájem získat zaměstnance určité kvality, a proto v mnoha případech volí jiný způsob vyhledávání zaměstnance (např. výběrem z těch zájemců o práci, kteří se zaměstnavatelům hlásí sami, doporučením zaměstnanců, inzertní nabídkou, Internetem, personálními agenturami atd.). 1 Počty jsou uváděny jako dosažitelní, i když to v textu není přímo uvedeno. Dosažitelní nezaměstnaní jsou takoví uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, v rekvalifikačních kurzech, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství a nejsou v pracovní neschopnosti. 1
Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (k 30.4.) volných pracovních míst / 1 volné pracovní místo 2011 3 942 12,5 13,7 2012 4 755 10,3 11,5 2013 4 439 12,7 13,9 2014 5 842 10,1 12,6 2015 10 768 4,7 5,7 ČR volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé a mladistvých/ 1 volné pracovní místo pro ně ČR Podíl % 2011 886 3,3 5,6 22,5% 15,4% 2012 711 3,6 4,7 15,0% 13,2% 2013 994 3,1 5,8 22,4% 14,8% 2014 1 199 2,4 3,4 20,5% 19,5% 2015 3 336 0,7 1,1 31,0% 24,8% Pozn.: Podíl % () = počet v olný ch pracov ních míst pro absolv enty a mladistv é/ celkov ý počet v olný ch pracov ních míst v kraji (v ČR) v olný ch pracov ních míst pro absolv enty a mladistv é zahrnuje pracov ní místa, na která se mohou hlásit mladistv í a absolv enti škol. - Z celkového počtu volných pracovních míst je jich 3 336 (tj. 31,0 %) vhodných i pro mladistvé či pro absolventy škol. Oproti roku 2014 se procentuální hodnota podílu volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst výrazně zvýšila (o 10,5 procentního bodu) a je druhá nejvyšší v České republice (24,8 %). Pro srovnání - nejnižší hodnotu vykazuje Hl. m. Praha (18,6 %) a Liberecký kraj (20,6 %), naopak nejvyšších hodnot dosahují Kraj Vysočina (38,7 %) a (31,0 %). - Na jedno evidované volné pracovní místo ve Středočeském kraji, které je vhodné pro absolventy škol a mladistvé, připadalo 0,7 těchto uchazečů (stejně jako v Plzeňském kraji), což je hodnota nejnižší v ČR (celorepublikový průměr je 1,1). Jen nepatrně vyšších hodnot dosahuje Královéhradecký kraj a Hl. m. Praha (v obou případech 0,8). V porovnání s rokem 2014 tak došlo ke zlepšení situace mladých na trhu práce. Uplatnitelnost na trhu práce však závisí nejen na počtu volných míst a, ale i na struktuře těchto pracovních míst. - V následující tabulce jsou uvedeny podíly k 30. dubnu 2015 v jednotlivých okresech Středočeského kraje. Podíl na obyvatelstvu v jednotlivých okresech dosažitelných 1 ve věku 15-64 let k dubnu 2015 Podíl na obyvatelstvu k dubnu 2015 Benešov 2 391 3,8 % Beroun 3 281 5,6 % Kladno 8 242 7,7 % Kolín 4 891 7,6 % Kutná Hora 3 208 6,5 % Mělník 5 237 7,5 % Mladá Boleslav 3 407 4,0 % Nymburk 4 713 7,4 % Praha-východ 3 319 3,1 % Praha-západ 3 671 4,2 % Příbram 6 170 8,1 % Rakovník 2 397 6,5 % Podíl nezaměstnaný ch na oby v atelstv u = počet dosažitelný ch uchazečů o zaměstnání v e v ěku 15-64 let / počet oby v atel v e v ěku 15-64 let () 2
Nezaměstnanost čerstvých v krajském pohledu - K objektivnímu posouzení je využíván ukazatel - míra. je dána poměrem počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů 2 (tj. zaměstnaných, i příp. pokračujících dále ve vzdělávání). Hodnota míry vyjadřuje, kolik procent dané kategorie vzdělání, příp. skupiny oborů, zůstalo k 30. 4. následujícího roku bez zaměstnání. - Porovnáme-li míry v rámci Středočeského kraje podle kategorií dosaženého vzdělání, nejnižší míry v kraji v dubnu 2015 vykazují gymnazisté a absolventi vyšších odborných škol (5,7 %). U gymnazistů je to dáno tím, že větší část těchto pokračuje v terciárním studiu. Nižší byla rovněž míra středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (kategorie M, bez praktického výcviku; 9,8 %). Naopak relativně vyšší dosahují absolventi s výučním listem (11,4 %) a absolventi středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L; 13,6 %), což je obecný trend v celé České republice. - většiny kategorií vzdělání mezi lety 2013 2015 ve Středočeském kraji i v ČR výrazně klesala, především v důsledku zlepšování ekonomické situace. v krajském pohledu denní studium (dubnové hodnoty) 30% 25% 20% duben 2013 duben 2014 duben 2015 15% 10% 5% 0% Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Střední vzdělání s výučním listem - E, H Gymnaziální vzdělání - K - V následujících dvou tabulkách jsou shrnuty počty škol, počty z předchozího školního roku a z nich odvozené míry škol Středočeského kraje podle kategorie 2, která je na těchto stránkách uváděna, byla vypočtena jako podíl počtu čerstvých (tj., kteří ukončili studium nejdéle dvanáct měsíců před okamžikem zjišťování, v tomto případě nejdříve v květnu předchozího roku) a celkového počtu, kteří ukončili studium v kalendářním roce předcházejícím roku výpočtu. Jedná se o absolventy středních škol a vyšších odborných škol. 3
vzdělání (střední vzdělání s výučním listem, gymnaziální vzdělání, střední odborné zkouškou a odborným výcvikem a nástavbové vzdělání, střední odborné zkouškou a vyšší odborné vzdělání). Pro porovnání jsou rovněž uvedeny míry za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2015. - Při interpretaci škol je třeba vycházet z relativního ukazatele míry. Absolutní ukazatel počet je totiž pro porovnávání situace na trhu práce podle jednotlivých kategorií vzdělání a skupin oborů zavádějící. - Při výpočtu míry jsou počty vztahovány k počtům škol jednotlivých krajů. Z důvodu správnosti výpočtu je nutné sledovat počty podle kraje, v němž vystudovali, nikoliv, v němž se registrovali jako uchazeči o zaměstnání. 3 v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) Kategorie vzdělání Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR 2011 15,2% 18,7% 3,7% 3,2% 14,6% 18,2% 10,8% 11,4% 9,3% 9,4% 2012 15,6% 16,7% 3,4% 3,1% 18,4% 14,4% 10,8% 9,1% 11,3% 9,1% 2013 21,3% 27,4% 4,1% 4,1% 21,0% 23,5% 14,0% 14,8% 9,4% 11,9% 2014 15,2% 17,8% 4,4% 4,4% 14,5% 15,9% 13,0% 11,6% 10,0% 10,2% 2015 11,4% 13,7% 3,8% 3,8% 13,6% 14,0% 9,8% 9,6% 5,7% 7,5% Pozn.: = NZ/Abs. a počet v krajském pohledu - denní studium Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední vzdělání s výučním listem - E, H Gymnaziální vzdělání - K Gymnaziální vzdělání - K Kategorie vzdělání Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ 2011 2818 428 2047 75 1284 187 3720 401 289 27 2012 2850 445 2107 72 721 133 3513 381 346 39 2013 2634 562 2098 87 771 162 3350 468 371 35 2014 2652 404 2028 89 669 97 3176 412 340 34 2015 2502 284 1872 71 565 77 2767 272 335 19 Pozn.: Abs. - počet (za školní roky 2009/10 až 2013/14) NZ - počet (dubnové hodnoty) - Následující tabulka uvádí hodnoty za duben 2015 v členění nejen podle kategorie vzdělání, ale také podle skupin oborů vzdělávání. Pokud u některých skupin oborů vzdělání chybí hodnoty některých ukazatelů, daná skupina oborů se v této kategorii vzdělání v kraji buď nevyučuje, nebo z ní vychází velmi nízký počet. - Při bližším studiu tabulky je třeba brát v úvahu, že věrohodnost ukazatele míry je nízká, jestliže je počet dané kategorie vzdělání a skupiny oborů příliš malý (tj. pohybuje-li se řádově v desítkách). 3 Do roku 2005 byla míra stanovována z počtu, kteří ukončili studium na školách v kraji, a z počtu evidovaných v kraji (tj. podle místa bydliště). Tím docházelo k disproporcím, někdy i znemožňujícím výpočet, např. v kraji byli evidováni nezaměstnaní absolventi určitého oboru vzdělání, přitom žádná škola v kraji tento obor nevyučovala. 4
Střední vzdělání s výučním listem - E, H odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Skupina oborů (kód, název) Celkem 2502 284 11,4% 13,7% 565 77 13,6% 14,0% 2767 272 9,8% 9,6% 335 19 5,7% 7,5% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 38 2 5,3% 12,5% 8,7% 18 Informační technologie 135 15 11,1% 10,2% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 2,4% 3,8% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba 574 47 8,2% 10,2% 95 7 7,4% 7,8% 146 6 4,1% 6,4% 11 2 18,2% 7,6% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 193 13 6,7% 7,6% 85 8 9,4% 10,0% 181 18 9,9% 7,7% 10 0,0% 7,6% 28 Technická chemie a chemie silikátů 10,8% 8 2 25,0% 13,3% 9,8% 8,3% 29 Potravinářství a potravinářská chemie 154 16 10,4% 13,9% 1 0,0% 16,9% 10,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 7 0,0% 20,3% 16,7% 2 0,0% 21,1% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 66,7% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 128 13 10,2% 11,9% 17,4% 4 3 75,0% 10,9% 11,1% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 10,5% 5 1 20,0% 16,6% 2 0,0% 12,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 250 29 11,6% 16,1% 1 0,0% 7,6% 168 23 13,7% 8,9% 16,1% 37 Doprava a spoje 12,9% 26,7% 52 4 7,7% 9,9% 4,3% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 8 0,0% 23,8% 48 2 4,2% 9,9% 13 2 15,4% 11,2% 34 2 5,9% 13,2% 41 Zemědělství a lesnictví 270 30 11,1% 13,1% 2 1 50,0% 14,3% 127 14 11,0% 12,1% 27 2 7,4% 8,6% 43 Veterinářství a veterinární prevence 22 4 18,2% 11,8% 53 Zdravotnictví 13 1 7,7% 13,2% 0,0% 175 11 6,3% 6,6% 92 0,0% 3,4% 61 Filozofie, teologie 5 1 20,0% 20,0% 63 Ekonomika a administrativa 625 61 9,8% 10,5% 41 3 7,3% 9,5% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 207 31 15,0% 15,5% 26 6 23,1% 12,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 558 69 12,4% 17,0% 37 9 24,3% 18,3% 264 30 11,4% 13,7% 35 0,0% 12,9% 66 Obchod 175 31 17,7% 16,2% 24 4 16,7% 19,5% 7,5% 13,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 10 1 10,0% 30,0% 156 19 12,2% 11,3% 10,7% 69 Osobní a provozní služby 141 28 19,9% 17,2% 41 10 24,4% 21,5% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 15 4 26,7% 14,3% 12,6% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 20 5 25,0% 21,1% 214 25 11,7% 8,1% 54 3 5,6% 4,0% 78 Obecně odborná příprava 381 24 6,3% 6,9% 82 Umění a užité umění 11 2 18,2% 12,8% 13,7% 47 7 14,9% 10,8% 11,0% Gymnaziální vzdělání - K 1872 71 3,8% 3,8% Připravil NÚV s využitím dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 5