Dej 2 Romantismus v českých zemích a generace Národního divadla Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Romantismus v českých zemích
Ke konci 18. stol. a v 1. pol. 19. stol. se vytváří v evropském umění nový směr, jehoţ vznik souvisí s likvidací feudálního společenského řádu a s prosazováním kapitalistických vztahů. Proti klasickému osvícenskému racionalismu (naprosté důvěře v rozum) zdůrazňuje především cit a citovost. Umění vyjadřuje nálady lidského nitra (radost, naděje, stesk), stává se subjektivnějším, projevuje velký smysl pro přírodu, lásku k historii, oceňuje krásu lidových pohádek, miluje barvitost a fantastičnost. Pronikání demokratických zásad nese zájem o lid na venkově, jeho pověsti, písně a kroje. Tím je připravena půda pro vznik národní kultury. Aristokracie byla kosmopolitní, měšťanstvo vidí své ideály ve vlastenectví a národním svérázu.
V české literatuře řadíme do začátku romantického období J. Jungmanna a autory Rukopisů královédvorského a zelenohorského V. Hanku a J. Lindu. Ve Francii F. R. Chateaubrianda. Od r.1820 převaţoval postoj revoluční v dílech G. Byrona, A. Mickiewicze, H. Heineho, M. J. Lermontova, V. Huga, v české tvorbě K. H. Máchy. Díla některých romantiků se blíţila k realismu (A. S. Puškin, B. Němcová, J. K.Tyl, později J. Zeyer). V malířství přinesl romantismus převahu barevnosti nad kresbou, ve Francii např. v díle E. Delacroixe, u nás je příznačná snaha o národní charakter zvláště v krajinomalbě A. Mánesa. V architektuře se projevilo úsilí o malebné vkomponování staveb do krajinného prostředí a vyuţití prvků středověké i antické architektury (zámek Hluboká n. Vltavou, Lednice na Moravě).
Architektura návrat všech historických slohů v menším měřítku v romantismu lidé nacházeli únik z kaţdodenního ţivota do neskutečna, snili o dalekých zemích a o zašlých časech, zvláště o středověku, o němţ měli dosti mlhavou, nicméně však poetickou představu = napodobovali středověké slohy a především gotiku, a tak bývá romantismus často označován jako novogotika nebo pseudogotika romantismus však jako sám o sobě v napodobování středověkých slohů nepřichází s ţádnými novými prvky, a tak je vlastně jenom výsledkem stagnace v umění
Novogotika ţebrové klenby, cimbuří, věţe, intarzie, erby, brnění apod. dostavby chrám sv. Víta (dokončen aţ v r. 1929) hrad Karlštejn Hluboká Lednice Orlík zcela nově vybudovány Hrádek u Nechanic Schwarzenberská hrobka
Hrad Karlštejn Názor architekta J.Mockera se uplatnil při rekonstrukci hradu Karlštejn před přestavbou
Hluboká původní gotický hrad přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, kníţete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manţelky kněţny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie, hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor
Lednice dnešní vzhled pochází z let 1846-1858, kdy ho kníţe Alois II. z Lichtensteina nechal přestavět
proslulý minaret v parku je nejstarší romantickou stavbou Lednickovaltického areálu, postaven v letech 1797-1802 v maurském slohu (největší stavba tohoto druhu v neislámských zemích), celková výška je přes 60 m detaily ze zámeckých interiérů
Orlík na počátku19. stol. si jej zvolil kníţe Karel Schwarzenberg za sídlo, po poţáru r.1802 rekonstrukce dala zámku romantickou gotizující úpravu, kterou dále zdůraznila renovace fasád v letech 1860-1862 bohatě vybavené zámecké interiéry jsou ukázkou ţivotního stylu šlechty v 19. století, výzdoba - vyřezávaný kazetový strop a obloţení stěn zhotoveno v letech 1882-1884
Žleby původně gotický hrad přestavěn kníţetem Karlem Vincencem Auerspergem v letech 1849-68 podle anglických předloh
Sychrov za kníţete Kamila Filipa Rohana se rodila dnešní novogotická podoba z let 1847-1862 Hráčský salón Kaple
Hrádek u Nechanic Rytířský sál postaven jako reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů v letech 1839 1857 po vzoru tudorovské gotiky
Josef Mocker 1835-1899 inspirován parléřovskou gotikou dokončil západní průčelí chrámu sv. Víta se dvěma věţemi restauroval mnoţství historických staveb, mj. Křivoklát (1882), Karlštejn (1887 1899), Prašnou bránu v Praze (1875-1886), kostely v Kolíně, Plzni a Vysokém Mýtě, radikálně přestavěl Konopiště, v Třeboni postavil Schwarzenberskou hrobku
Chrám sv. Víta
Chrám sv. Víta
Hrobka Schwarzenberků
Novorenesance veřejné reprezentativní i uţitkové budovy (radnice, úřady, divadla, hudební síně, sokolovny apod.) Architekti: Josef Zítek Národní divadlo, Mlýnská kolonáda v Karlových Varech a praţské Rudolfinum Josef Schulz - dokončení Rudolfina, ND, Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Josef Zítek 1832-1909 od r.1864 vyučoval na praţském Zemském polytechnickém ústavu nejvíce se proslavil projektem budovy Národního divadla, které r.1881 shořelo a projekt převzal Josef Schulz
Josef Zítek Mlýnská kolonáda v Karlových Varech 1870-74
ND 1881 ND
Rudolfinum
Josef Schulz 1840-1917 český architekt a restaurátor, profesor na české technice v Praze, člen České akademie věd zdrojem inspirace mu byla italská a česká renesance, ovlivněn byl téţ vídeňským historismem jeho stavby se vyznačují strohostí a přesností
Národní muzeum
Národní muzeum Panteon schodiště
Rudolfinum (1867-1884)
Rudolfinum Koncertní sál
Generace Národního divadla stavbou Národního divadla bylo dokončeno úsilí českých obrozenců a české země tak získaly stálou divadelní scénu
ND r.1868 byl poloţen základní kámen ND projev J. Palacký v pozadí nedostavěný chrám sv. Víta
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou opery Bedřicha Smetany Libuše. Odehrálo se v něm 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Během nich, 12. srpna 1881, došlo k poţáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Poţár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých.
budova ND byla znovu otevřena 18. listopadu 1883 generální rekonstrukce proběhla v letech 1977-1983 Všech 20 základních kamenů je dnes ve sklepení ND přístupno
ND foyer hlediště královská lóţe
Významní umělci ND malíři
Josef Mánes 1820-1871 Josefína český malíř, zakladatel a klasik českého novodobého umění syn Antonína Mánesa a bratr Quida Mánesa (1828-1880) a Amálie Mánesové (1817-1883) v duchu romantismu zformoval klasický ideál slovanského hrdiny a národní minulosti, portrétista i krajinář
Josef Mánes Detail J. Mánes - medailóny Staroměstského orloje 1866
Josef Mánes návrh praporu pro praţský Sokol a sokolský kroj Pod chalupou
Mikoláš Aleš 1852-1913 malíř, kreslíř, ilustrátor, navazoval na tradici Josefa Mánesa dospěl k předsecesnímu výrazu a polohám blízkým symbolismu pro ND vytvořil s Františkem Ţeníškem epický cyklus Vlast (14 lunet, 4 nástěnná a 3 nástropní pole foyeru) M. Aleš - Ţalov
Lunety
Mikoláš Aleš Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem Jan Ţiţka
Ilustrace Špalíček jednoho sta národních písní a říkadel, 1906 a 1912
František Ženíšek 1849-1916 Lyrika, Epika, Tanec, Mimika, Hudba, Malířství, Sochařství, Architektura malíř, profesor Akademie výtvarných umění v Praze strop hlediště ND - alegorie 8 Múz vyhrál i soutěţ na původní oponu, ta však shořela při poţáru ND v r. 1881 foyer ND - triptych Úpadek, Vzkříšení a Zlatý věk umění lunety Národního muzea Svatý Metoděj dokončuje překlad Písma Libušino proroctví
F. Ţeníšek, Zpěv bohatýrský na stěně foyeru ND F. Ţeníšek, Oldřich a Boţena
Nástěnné malby v Grégrově sále - na stropě triptych Ţivot, Poezie a Smrt a na stěně proti oknům triptych Píseň milostná, válečná a pohřební Obecní dům v Praze
Vojtěch Hynais 1854-1925 opona Národ sobě alegorie ročních období do českého malířství uvedl plenérovou malbu
Vojtěch Hynais, detail Opony ND
Julius Mařák 1832-1899 zaloţil školu českého krajinářství pro ND vytvořil monumentální pohledy na významná místa české historie Říp, Blaník, Vyšehrad, Radhošť, Hostýn předsíň prezidentské lóţe jeho krajinomalby zdobí i schodiště Národního muzea v Praze Návrat z pastvy
J. Mařák, Říp J. Mařák, Vyšehrad
J. Mařák, Hradčany J. Mařák, Velehrad
Josef Tulka 1846-?1882 fresky pro lodţie ND - Poesie dává lidstvu bohy, Láska mateřská a láska milenců, Poesie, štěstí a ţal, Píseň utlačené svobody a Vlastenectví spálil dílo, odešel do Itálie, kde chtěl znovu najít tvůrčí sílu a inspiraci a snad i vstoupit do kláštera
Václav Brožík 1851-1901 vyzdobil prezidentskou lodţii Hus před kostnickým koncilem Zvolení Jiřího za krále českého Praţská defenestrace
Václav Broţík, Mistr Jan Hus před koncilem
Václav Brožík Macešky J. A. Komenský ve své pracovně v Amsterdamu 1891
sochaři ND
Bohuslav Schnirch 1845-1901 novorenesanční tvorba pro ND Triga trojspřeţí s bohyní Vítězství Apollón a Múzy pro atiku vlysy s medailony vytvořil také pomníky Jana Ţiţky, Jana Palackého, Karla IV. a Jiřího z Poděbrad (1891) navrhl originální tvar šachových figurek, se kterými se pod názvem české klubovky hraje dodnes
Model Trigy
B. Schnirch, Tympanon nad oponou
B. Schnirch, jezdecká socha Jiřího z Poděbrad v Poděbradech
Antonín Pavel Wagner 1834-1895 sochy pro ND Lumír a Záboj sousoší Drama, Opera čtyři alegorie: Hudba, Tanec, Historie a Poezie
A. Wagner, Lumír
A. Wagner, Záboj
Josef Václav Myslbek 1848-1922 zakladatel realistického českého sochařství socha sv. Václava v Praze na Václavském náměstí, pracoval na ní 36 let sochy Bedřicha Smetany, Josefa Mánese, Karla Hynka Máchy pro ND socha Hudby ve foyeru ND Lumír a jeho Píseň, Záboj a Slavoj, Přemysl a Libuše, Ctirad a Šárka jako profesor na Akademii vychoval celou generaci sochařů
Sv.Václav 1900-24 busta Bedřicha Smetany, 1893
Josef Václav Myslbek Lumír a Píseň Ctirad a Šárka
Hudba J. V. Myslbek, Hudba
Bedřich Smetana 1824-1884 významný český hudební skladatel např. cyklus symfonických básní Má vlast (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník) opery Braniboři v Čechách (1862 1863) Prodaná nevěsta (1864 1866) Dalibor (1866 1867) Libuše (1869 1872) Dvě vdovy (1873 1874) Hubička (1875 1876) Tajemství (1877 1878) Čertova stěna (1880) Viola jen fragment (1872 1884)
Antonín Dvořák 1841-1904 jeden z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob, světově nejproslulejší a nejhranější český skladatel např. Symfonie č. 9, e moll, Novosvěstká či Z Nového světa, 1893 Slovanské tance 10 oper, např. Jakobín, 1888, 1897 (částečně přepracováno) Čert a Káča, 1899 Rusalka, 1900
Leoš Janáček 1854-1928 světově uznávaný český skladatel klasické hudby; ceněný především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska opery Její pastorkyňa Výlety páně Broučkovy Káťa Kabanová Příhody lišky Bystroušky Věc Makropulos Z mrtvého domu
Ema Destinnová 1878-1930 světoznámá česká operní pěvkyně po úspěšných hostováních ve Vídni, Londýně, Praze a Paříţi byla v r. 1908 pozvána také do newyorské Metropolitní opery
Jaroslav Kvapil 1868-1950 český básník a divadelník, od r.1900 dramaturg Národního divadla např. Princezna Pampeliška, 1897 Rusalka, libreto k opeře A. Dvořáka, 1901
Dej 2 Romantismus v českých zemích a generace Národního divadla Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Pouţity materiály, obrázky z www stránek: wikipedia.cz de.wikipedia.org udu.ff.cuni.cz/soubory/galerie.html radio.cz/cz/clanek/104122 municipal.cz/turistika/orlik.htm zamek-sychrov.cz prostor-ad.cz/slovnik/sl_hj.htm obecnidum.cz/web/cs/interier filokartie.cz Sochrová, Marie: Dějepis v kostce pro střední školy II., FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997