Křivoklát 50 2'16.22"N 13 52'20.11"E Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů u nás, ve středověku byl oblíbeným sídlem mnoha českých knížat a králů. je významnou kulturní památkou na Rakovnicku ve Středočeském kraji, stojí v lesnaté krajině poblíž řeky Berounky. Celý rok se na hradě koná mnoho úspěšných kulturních akcí, které jsou hojně navštěvovány. Návštěvníci hradu mohou obdivovat zejména nádhernou pozdně gotickou hradní kapli s jedinečnou síťovou klenbou, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířství a sochařství, fürstenberskou hradní obrazárnu a muzeum, knihovnu a vězení s expozicí mučících nástrojů. Alois Jirásek zasadil děj svého románu Mezi proudy právě na hrad Křivoklát. První písemné zmínky o hradu sahají do 12. století. Ve 13. století zde často pobývali Václav I. a Přemysl Otakar II., který nechal hrad přebudovat na velkolepý královský hrad. Karel IV. zde prožil část svého dětství. byl výrazně přestavěn za Václava IV., který ho rád využíval jako lovecký hrad. Významnou přestavbou hrad prošel za Vladislava II. Jagelonského. Za Habsburků sloužil hrad jako státní vězení. Několikrát byl hrad těžce poškozen požárem. V roce 1658 ho získali Schwarzenberkové, kteří ho v polovině 80. let 17. století prodali Valdštejnům, kteří zůstali majiteli do roku 1733, potom hrad získal šlechtický rod Fürstenberků, který byl vlastníkem až do roku 1929, kdy hrad převzal stát. V 50. letech 20. století byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce, které trvaly několik desetiletí. Pro svou významnost byl Křivoklát prohlášen za národní kulturní památku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krivoklat Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Točník 49 53'7.62"N 13 52'55.45"E Královský hrad Točník se nachází ve Středočeském kraji, na vysokém zalesněném ostrohu, na okraji CHKO Křivoklátsko. Do dnešních dnů mohou návštěvníci obdivovat původní dvoupatrový královský palác s velkým sálem, zdobeným křížovou klenbou. Na bráně jsou umístěny plastické vlysy se znaky zemí, jimž vládl Václav IV., král římský a český. Na hradě se během roku koná řada zajímavých kulturně-historických akcí. nechal vybudovat v letech 1395? 1400 král Václav IV. jako své reprezentační sídlo a také jako bezpečné útočiště. Po jeho smrti v roce 1419 odvezl z hradu všechny cenné věci král Zikmund, který o Točník ztratil zájem. V roce 1421 byl hrad zastaven a často střídal držitele. V 1. polovině 16. století provedl Jan z Vartemberka na hradu renesanční stavební úpravy, po něm v úpravách pokračovali Lobkovicové. V roce 1594 připadl Točník opět královské komoře, údržba hradu se však prováděla pouze v minimálním rozsahu. Během třicetileté války byl hrad zpustošen a postupně chátral, nadále byl udržován jen královský palác, jehož reprezentační sál byl ve 30. letech 18. stoletý barokně upraven na poutní kapli; tato úprava zachránila Točník před úplnou zkázou. Poslední šlechtický majitel hradu Josef Colloredo Mansfeld ho daroval ve 20. letech minulého století Klubu českých turistů. Klub prováděl na hradu značné opravy, které však byly za 2. světové války zcela zastaveny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tocnik Skryjská jezírka Jezírko 49 56'47.93"N 13 44'58.79"E Skryjská jezírka naleznete necelé 3 kilometry od obce Skryje. Cesta vede lesem a ke konci podél Zbirožského potoka. Až dojdete k místu, kde je potok trochu přehrazen a rozlévá se na malém prostoru ohraničeném skalami. Jezírko je napájeno malým vodopádem. V jezírku můžete spatřit několik ryb a informační tabule vám řekne, jak se jmenují. Autor článku: negoya Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skryjska-jezirka HRAD KRAKOVEC HRAD KRAKOVEC 50 1'8.15"N 13 38'17.77"E hrad byl vystavěn kolem r. 1383 pro předního muže královského dvora, oblíbence Karla IV a purkrabího z hradu Křivoklát, Jíru z Roztok. Tento hrad je znám jako poslední útočiště před odjezdem Jana Husa do Kostnice. bylzač. 16.stol. renesančně upraven a dále pak opravován. Po požáru v r. 1783 definitivně opuštěn a přecházel ve zříceninu. V hradě je možno vidět torzo nádherné kaple a temné sklepy. V obci Krakovec má chatu proslulý baletní mistr Vlastimil Harapes - od 22.5.2010 ředitel Slovenského Národního divadla v Bratislavě Autor článku: MiNiVi Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-krakovec zříceniny hradů Žebrák a Točník 49 53'12.59"N 13 52'53.69"E Zříceniny hradů Žebrák a Točník se nachází nedaleko Prahy v okrese Beroun. Dostupnost je jak vlakem, autem, busem tak i na kole. Samozřejmě sem vedou i turistické značky. Zvolíte- li vlak - doporučuji vystoupit na stanici Praskolesy, a zde po modré dorazíte do obce Žebrák, odtud dále po modré značce směr zříceniny. Zvolíte-li bus - jezdí z Prahy - Nových Butovic cca 50 minut do obce Žebrák, zde též po modré na zříceniny. Projdete Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
kolem hřbitova, fotbalového stadionu a po té už volnou přírodou cca 1km, dojdeme do obce Točník - zvláštností je, že zřícenina hradu Žebrák se nenachází v samotné obci Žebrák ale v obci Točník, zde jsou obě zříceniny od sebe vzdáleny opravdu tzv. "přes kopeček". Pro výstup na Točník můžete zvolit dvě možné cesty - 2km obejít kopec nebo se vydat strmým výstupem 0, 5km přímo k vrcholu na němž stojí zřícenina. Je odsud nádherný výhled na okolní krajinu. V letošní sezóně se zřejmě na hrad už nedostanete, v současné době do 20. 10.2009 je Točník uzavřen, kvůli natáčení filmu - Ruské produkce. Myslím, že i tak stojí zato se vydat do těchto míst, už kvůli krásné přírodě. Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zriceniny-hradu-zebrak-a-tocnik Lány Zámek 50 7'18.77"N 13 57'31.61"E Zámek se nachází v obci Lány na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Zámek je třípatrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou a nárožními báněmi, na jižní straně je vstupní věžovitá část s kopulí. Krytá chodba spojuje východní zámecké křídlo s kostelem Jména Ježíš z let 1748? 1752, který má hodnotnou výzdobu. Významnou zahradní architekturou je Zámecký park o rozloze 110 ha, založený již v roce 1770, s velkým palmovým skleníkem, rybníkem Bahňákem a sochou sv. Jenovefy s laní. Zámek je pro veřejnost uzavřen, přístupný je však zámecký kostel a park. Již ve 14. století zde stála tvrz, která chránila starou cestu z Rakovníka do Prahy. V roce 1589 získal Lány císař Rudolf II., který dal tvrz přestavět na renesanční lovecký zámek. V roce 1658 získal zámek barokní podobu. Po roce 1685, kdy jej koupili Valdštejnové, byl zámek zvýšen o patro. Od roku 1731 vlastnili zámek Fürstenberkové, za kterých bylo v letech 1821? 1825 přistavěno 2. patro a v letech 1902? 1903 ještě 3. patro. V roce 1918 se zámek stal majetkem státu, poté byl upraven architektem Josipem Plečnikem na letní sídlo prezidenta republiky, tomuto účelu slouží zámek dodnes. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lany Rozhledna Děd u Berouna Rozhledna 49 58'3.29"N 14 2'3.37"E 12 metrů vysoká zděná věž navržená stavitelem Dudou byla otevřena 17. září 1893. Stavba rozhledny prováděná KČT ve spolupráci s místním okrašlovacím spolkem proběhla v rekordním čase 4 měsíců (základní kámen položen 1. května). Vyžádala si celkové náklady 3000 zlatých a na její stavbu se spotřebovalo kolem 25.000 královodvorských bílých cihel. Rozhledna Děd byla vůbec první rozhlednou postavenou KČT. K rozhledně se nejlépe dostanete z obce Zdejcina (asi 3 km z centra Berouna). Zde můžete nechat auto na malém parkovišti a pokračovat pěšky po zelené TZ, cca 1km po lesní cestě. Výška rozhledny: 12,0 m Vyhlídková plošina ve výšce: 10,8 m Počet schodů: 56 (23 Kamenných ke vchodu, 33 železných uvnitř věže) Rozhledna je celoročně volně přístupná Autor článku: Karel Chocholoušek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-ded-u-berouna Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Krakovec 50 1'10.18"N 13 38'14.70"E Rozsáhlé zříceniny hradu Krakovec stojí na ostrohu nad soutokem dvou potoků. Krakovec se nachází ve Středočeském kraji a je 2. nejznámější památkou na Rakovnicku. Po obvodu hradních zřícenin vede výhledová pěšinka. Své poslední útočiště před odjezdem do Kostnice na Krakovci nalezl Mistr Jan Hus. Dnes je Krakovec znám především díky pouti konané o státním svátku dne 6. července k připomenutí osudu Jana Husa, proslavilo ho i kovářské sympozium Krakování. Na Krakovci se také konají srpnové Krakovecké tačky, což jsou závody na trakařích pro děti i dospělé. byl vybudován kolem roku 1383 pro Jíru z Roztok, tehdejšího purkrabího Křivoklát a oblíbence Václava IV. Od roku 1410 patřil hrad Jindřichu Leflovi z Lažan. V 16. století byl hrad renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století byl dále upravován. Po požáru v roce 1783 byl Krakovec definitivně opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krakovec Týřov 49 58'25.32"N 13 47'19.37"E Zříceniny kdysi významného královského hradu Týřov stojí na nevysokém ostrohu nad soutokem řeky Berounky s Úpořským potokem. Týřov se nachází na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Týřov patří k nejstarším hradům kastelového typu u nás. Do současnosti se zachovala část hradní věže, malá část hradního paláce, obytný donjon a zbytky frankovacích věží, které částečně sloužily k obraně hradu. Týřov byl vybudován v 1. polovině 13. století jako královský hrad. V roce 1249 zde byl zajat kralevic Přemysl Otakar II. svým otcem Václavem I. V letech 1315? 1316 byl na hradu vězněn Jindřich z Lipé. Ve 2. polovině 16. století je Týřov připomínán jako pustý. Postupem času Týřov zchátral. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tyrov Žebrák 49 53'13.36"N 13 52'46.80"E hradu Žebrák se nachází ve Středočeském kraji, stojí na úzkém zalesněném ostrohu nad soutokem dvou potoků. ní zřícenině dominuje vysoká válcová věž, do současnosti se dochovaly i další věž ze 13. století, zeď starého paláce s okny a zbytek paláce Václava IV. byl založen ve 2. polovině 13. století příslušníkem mocného rodu Buziců, pravděpodobně Oldřichem Zajícem z Valdeku, na ochranu významné středověké dopravní tepny vedoucí do Bavor, pozdější Plzeňské stezky. V roce 1336 hrad získal Jan Lucemburský. Karel IV. hrad často používal k přenocování při svých cestách do Říše. V letech 1383? 1409 se na hradu zdržoval Václav IV., Žebrák však nevyhovoval potřebám jeho reprezentace, a proto si nechal vybudovat nedaleko Žebráku nový hrad? Točník. Husitské války se hradu téměř nedotkly, znamenaly však jeho přechod do rukou zástavních držitelů. Od počátku 16. století se zájem majitelů přesunul na nedaleký pohodlnější Točník a Žebrák začal postupně chátrat. Osud Žebráku zpečetil obrovský požár v roce 1532, nedlouho po tomto požáru je hrad připomínán již jako pustý. Poslední majitel Žebráku Josef Colloredo Mansfeld ho ve 20. letech minulého století prodal Klubu českých turistů. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zebrak Městská Hora Rozhledna 49 57'43.03"N 14 3'49.36"E Původně měl být na vrcholu postaven Městský vodojem. Stavby se ujala firma Jelínek a synové, a ještě před dokončením přišla sama s návrhem postavení vyhlídkové věže na nadzemní části objektu. Ale stavba by stála o padesát tisíc více, to se radním nelíbilo, až nakonec uvolnili z pokladny jen třicet pět tisíc korun. Firma proto musela projekt trochu uskromnit tak, že byla na čtyři 11 metrů vysoké pilíře posazena částečně krytá terasa. Otevřena byla 12. dubna 1936. Jako zajímavost lze uvést, že za komunismu byla na vrcholu rozhledny obrovská rudá hvězda, která byla naštěstí po revoluci snesena... Avšak pro zchátralost byla rozhledna Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
velice brzy uzavřena a otevřena až roku 1999 díky firmě Radiomobil, která zařídila její celkovou rekonstrukci. Výška rozhledny je 13,6m a její vyhlídková plošina ve výšce 10,8 m poskytuje krásný rozhled na město a okolí. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mestska-hora Skanzen Lhota Skanzen 50 4'48.36"N 13 59'24.06"E pálení dřevěného uhlí na Křivoklátsku spadá do dávné minulosti, do doby přibližně 500 let před naším letopočtem. V té době přichází na naše území Keltové a s nimi i vyspělá kultura. Tento národ dal základ zdejšímu zpracování železné rudy a zároveň pálení dřevěného uhlí, bez něhož se toto odvětví neobešlo. Dříve bývalo uhlí používáno i v mnoha každodenních činnostech obyvatelstva. Na Křivoklátsku tak byly položeny základy řemeslu, které využívá zdejší bohaté zásoby dřeva i v nepřístupných místech. Pálení uhlí se zde nepřetržitě provozuje až do dnešních dob a stalo se místní tradicí. Ve skanzenu návštěvníky čeká seznámení s historií a současností výroby dřevěného uhlí na 14 naučných tabulích Ukázky typů milířů, nářadí, pomůcek a vybavení k práci a životu uhlíře. Nahlédnutí do ostatních řemesel s lesem a uhlím spojených. Ukázky současné technologie výroby. Exkurze s výkladem pro všechny stupně škol a okruhy zájemců. Občerstvení s posezením, prodej suvenýrů i odborných publikací. Prodej dřevěného uhlí, briket ke grilování a podpalovačů. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skanzen-lhota Chata U Rozvědčíka 50 0'17.62"N 13 49'11.89"E "Na tom krásném potoce se kdysi usídlil bezvadný chlap Jaroslav Franěk se svou ženou," zvěčnil toto místo v knize Jak jsem potkal ryby Ota Pavel. "Býval rozvědčíkem v Indočíně, v Anamu. A když se vrátil, tak tu na rozcestí šedivých silnic pod Nezabudicemi postavil dřevěný stánek s pivem, rumem a žlutou limonádou a nazval jej Anamo. Natřel ho na hnědo a o kus dál na potoce postavil zděnou restauraci U Rozvědčíka. " Ta tu stojí dodnes a nabídne vám dobré pivo, guláš, uzená žebírka či vynikající svíčkovou. Před hospůdkou je i částečně zastřešené posezení na zahrádce a stánek s dalšími lákadly v podobě pamlsků i upomínkových předmětů. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/u-rozvedcika CHKO Křivoklátsko 50 2'16.55"N 13 52'13.48"E Křivoklátsko je dnes chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. Rozloha: 628 km2, les 62 %, trvalé travní porosty 6 %, orná 23 %, vodní plochy 1 %, ostatní 8 % V porovnání s podobnými krajinami v Evropě je zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů. Toto je podmíněno mnoha přírodními prvky. Mezi nejdůležitější patří velká členitost terénu Křivoklátské vrchoviny, údolí řeky Berounky, různorodá orientace ke světovým stranám, typy půd, klimatické podmínky i historický vývoj osídlování. Strmé a nepřístupné stráně údolí řeky Berounky jsou pokryty přirozenými lesními porosty, místy prostupují skalní útvary s typickou teplomilnou florou a faunou. Vodní tok vymodeloval za dlouhá tisíciletí v horninovém podkladu hluboké, místy až kaňonovité údolí a přítomnost řeky tu způsobuje teplejší mezoklima. Naproti tomu oboustranné přítoky Berounky vytváří úzce zaříznutá údolí, na jejichž dno jen stěží pronikají sluneční paprsky, zvláště pak v letních měsících, kdy se uzavírá klenba listnatého lesa. Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Teplotní inverze, pro Křivoklátsko typický jev, je jednou z hlavních příčin vysoké druhové rozmanitosti zdejší přírody. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Součástí Křivoklátska je hrad Křivoklát národní kulturní památka, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Kamenný hrad na tomto místě začal budovat nejspíše Václav I. v polovině 13. století. Velký význam získal především za Václavova syna Přemysla II. Otakara, kdy zde vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, který byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Na hradě také často pobýval Karel IV., který zde strávil především část svého dětství. Následník trůnu zde byl držen v domácím vězení čtyři roky na příkaz svého otce Jana Lucemburského. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. V 19. století nechali Fürstenberkové hrad v romantickém duchu restaurovat a byl pak využíván jako oblíbené lovecké sídlo. má pozoruhodné hradní interiéry s mnoha dochovanými prvky středověké výzdoby, Velká věž ukrývá lovecké zbraně a trofeje. K zajímavým prostorám rovněž patří nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků. Na Křivoklátu je k vidění také bývalé vězení, mučírna, černá kuchyně. Naučné stezky Křivoklátska: Naučná stezka Paraplíčko (1, 5 km) začíná na parkovišti u hradu Křivoklát a vede k nádherné vyhlídce ve tvaru paraplíčka ve svahu nad řekou Berounkou. Stezka má asi 4 zastávky, jednou z nich je i pomník Karla Egona II. z Furstenberka. Je to velmi příjemná kratší procházka lesem, vede většinou po rovině v lesnatém svahu nad Rakovnickým potokem. Doplňuje návštěvu Křivoklátu o další poznatky o hradu, obci a okolní přírodě. Je značena jako Naučná stezka, cestou zpět lze použít cestu po žluté turistické značce, která vede nedaleko téměř ve stejném směru. Naučná stezka Brdatka (3,5 km) vede do severního polesí nad hradem Křivoklát. Na své trase seznamuje s faunou, flórou a přírodními poměry přírodní rezervace Brdatka, rozkládající se na strmém zalesněném svahu v meandru řeky. Stezka je nenáročná, vede převážně po lesních cestách. Je prakticky bez převýšení (s výjimkou stoupání z obce Křivoklát). Stezka má asi 16 zastávek, cestou jsou vyhlídky na řeku, u jedné vyhlídky byl vybudován dřevěný altán. Ze stezky (u altánu) je odbočka vlevo, po které se dostanete k malé, barokní kapličce. Její průčelí zdobí výklenek s obrazem sv.eustacha. Vodácká stezka - plavba po Berounce podél chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko potěší každého vodáka. Naučná stezka vede ze Zvíkovce a pokračuje až k Hlásné Třebáni. Vodáky po ní provází 14 info panelů, mezi nimiž je například Setkání se spisovatelem Otou Pavlem, Černá tůň, Tetín nebo hrad Karlštejn. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krivoklatsko pán hrad Křivoklát Křivoklát 50 2'16.55"N 13 52'13.48"E je velkolepý český královský hrad a je považován za jeden z nejstarších hradů u nás. Jeho Počátky sahají do 12.století k panováni Otakara Přemysla II. Jako skoro každý z hradů, byl několikrát vážně poškozen požáry a posléze se stal obávaným vězením. Tím jeho význam klesal. Teprve v 19.století jeho majitelé začali s jeho záchranou a restaurovaním. Za vidění stojí nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál, expozice gotického malířského a sochařského umění, a hlavně knihovna obsahující 52tisíc svazků. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pan-hrad-krivoklat Vraní skála Vrchol 49 55'39.58"N 13 56'32.09"E Představujeme vám nejvyšší vrchol buližníkového hřebene, dosahující do výšky 536 metrů nad mořem. Leží severně od Zdic v okrese Beroun. Pro fyzicky i orientačně zdatné turisty je vrchol dostupný a je z něj překrásný výhled do okolního kraje. Vrchol je součástí přírodní rezervace a chceteli navštívit místo s Krásnou zachovalou přírodou, zvolte právě zmiňovanou Vraní skálu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrani-skala Jenčov Jenčov nebo také Jinčov. 50 3'22.46"N 13 59'34.87"E Jedná se o jeden z našich nejmenších královských hradů. Přesné datum založení néní známo, výzkumy potvrdily existenci napočátku 14. století. Nachází se v křivoklátských lesích na okraji Národní přírodní rezervace Vůznice, cca 2km od Bělče. Příjemná procházka lesem podél potoka Vůznice není vůbec náročná. Autor článku: Barbucha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jencov Chlumská stráň Rezervace 49 56'0.77"N 13 39'12.08"E Chlumská stráň se ostře svažuje k toku řeky Berounky, severním směrem od města Radnice. Stráň je dlouhá 3 kilometry a táhne se východně nedaleko obce Hřešihlavy podél toku Berounky, kolem obce Chlum a její území končí severozápadně od osady Hamouz. Chlumská stráň je součástí přírodního parku Horní Berounka. Nejzajímavější pohled na území Chlumské stráně je z okrajové části obce Chlum. Stráň je složena ze skal a holých sutí, které v převážné míře tvoří algonkické břidlice. Na tomto podloží roste především smíšený porost a to dub, habr, lípa, javor a ve značném množství také tis červený. Kromě stromů se v této oblasti daří keřům jako hlohu a lísce obecné. Pod korunami stromů můžeme vidět bohaté zastoupení bylin, lilie zlatohlávek, dymnivka dutá a nebo bělozářka větvitá. Chlumská stráň je chráněna jako přírodní rezervace od roku 1933 a její rozloha zaujímá plochu 150,41 hektarů. Jižní částí Chlumské stráně procházejí dvě značené turistické trasy. Jedna z tras vede jihozápadním směrem z městečka Zvíkovec přes obec Chlum. Nedaleko obce jihozápadním směrem budeme procházet výše uvedenou přírodní rezervací a dojdeme k rozcestí u osady Rybárna a odtud půjdeme jižním směrem do města Radnice. Do oblasti Chlumská stráň je možné se vydat po značené trase také z města Zbiroh a to severozápadním směrem do obce Mlečice a dále západním směrem přes obec Prašný Újezd, kolem hájenky a přes les k rozcestí Rybárna. Osada Rybárna se rozkládá u západního okraje přírodní rezervace Chlumská stráň. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chlumska-stran Lužná Muzeum 50 8'40.09"N 13 46'29.61"E V obci Lužná u Rakovníka bylo v roce 1997 v bývalém lokomotivním depu vybudováno železniční muzeum Českých drah se zajímavou expozicí historických železničních vozidel. Tyto historické vozy jsou především z bývalé Buštěhradské dráhy a také z okolních místních železnic. V areálu muzea se nachází také výtopna pocházející z roku 1924. Muzeum pořádá příležitostné jízdy parních vlaků. V areálu muzea byla vybudována úzkorozchodná železnice s rozchodem 800 mm. Na této železnici se mohou návštěvníci muzea svézt. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/luzna--1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7