49 16'50.66"N 16 39'58.21"E. GPS poloha:

Transkript

1 Hrad Ronov Zřícenina 49 16'50.66"N 16 39'58.21"E Nachází se na výrazném zalesněném ostrohu nad řekou Svitavou, 1 km severně od železniční stanice Babice nad Svitavou. Hrad byl postaven kolem roku 1360 a zanikl patrně v období husitských válek. Měl obdélníkový půdorys s nevelkým předhradím na západní straně. Do dnešních dnů se dochovaly nepatrné zbytky zdiva v základech a systém valů a příkopů. Hradní areál obtáčíí lesní silnice. Kolem hradu prochází žlutě značená cesta z Útěchova do Adamova. Turistické mapy: KČT 1: Okolí Brna- Svratecko/ D3, č. 86 Okolí Brna-Moravský kras/ D1, GOL 1: Adamov a okolí, 1: Moravský kras (2014) Další informace najdete zde: Kostelík 49 18'19.48"N 16 41'43.76"E Jedná se o trosku bývalé průtokové jeskyně Křtinského potoka ve stejnojmenném údolí. Je průchozí, ve své střední části tvořena vysokým kopulovitým dómem, svým vzhledem připomínajícím vnitřek kostelíka. Kromě hlavní průchozí chodby má několik dalších bočních chodeb a skalních oken v různých částech jeskyně. Proto se jí dá projít pohodlně i bez osvětlení. Prochází jí modře značená Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 turistická cesta vedoucí údolím ze Křtin přes Habrůvku do Adamova. byla oblíbeným místem spisovatele Rudolfa Těsnohlídka ( ). Za jeskyní je několik drobných skalních útvarů - hřebenáčů. Nedaleko odtud je vývěr Křtinského potoka a závrt Otevřená skála s aktivním tokem na jeho dně. Turistické mapy: KČT 1: č. 86 Okolí Brna- Moravský kras (2012), GOL 1: Moravský kras (2014), 1: Adamov a okolí Další informace najdete zde: Údolí Říčky Přírodní park 49 13'49.85"N 16 43'7.42"E Údolí Říčky je přírodní rezervací nacházející se na severovýchodním okraji města Brna. Jedná se o údolí se zalesněnými svahy, v nichž se místy nacházejí pozůstatky lesostepí. Nachází se v jižní části Moravského krasu, je možné zde najít jeskynní systémy (z nejznámějších Pekárna, Ochozská nebo Netopýrka). Jedná se o (cyklo)turisticky hojně navštěvovanou oblast, kterou procházejí nejen běžné turistické trasy, ale též stejnojmenná naučná stezka o délce 3 km, která seznamuje nejen s flórou údolí, ale také s geologií a archeologickými pozoruhodnostmi. Ve spodní části údolí se nachází rekreační oblast s několika rybníky, které jsou v letních měsících cílem mnoha Brňanů. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Výpustek Podrobná historie jeskyně: 49 17'29.94"N 16 43'25.18"E Nachází se ve střední části Moravského krasu, 1,5 km západně od obce Křiny při silnici do Adamova. Výpustek patřila již před staletími mezi největší a nejvýznamnější Moravského krasu. Jedná se o dvoupatrový ponorový jeskynní systém Křtinského potoka. Jak je doloženo v historických pramenech, již v 17. století navštěvovali jeskyni mastičkáři, kteří zde hledali výchozí surovinu pro své mastičky - kosti pravěkých zvířat. Z roku 1663 pochází i první popis jeskyně od M. A. Vigsia. O Výpustek se zajímal i významný zdejší badatel starohrabě Hugo F. Salm, který sem podniknul několik výprav. Považoval ji za největší jeskyni Moravy. Počátkem 20.století byl zjištěn vysoký obsah fosforu v hlinitých výplních Výpustku a proto zde v roce 1920 byla zahájena těžba. Výkopem až šestimetrové vrstvy hlín byly výrazně zvětšeny profily hlavních chodeb a mnohé izolované prostory tak propojeny. Výzkumem se zde podařilo objevit a tím i zachránit šest kompletních koster jeskynních medvědů. V druhé polovině třicátých let převzala jeskyni Československá armáda a zřídila zde vojenské skladiště. Ke konci 2. světové války v opuštěné jeskyni Němci zbudovali zbrojní továrnu, vyrábějící součástky do leteckých motorů. Počátkem 60. let se do Výpustku opět vrátila Československá armáda. Do podzemních prostor vestavěla betonový objekt, který v následujících letech plnil funkci krytu a záložního velitelského stanoviště pro případ jaderného konfliktu. Armáda objekt opustila až v roce Roku 2006 se Výpustku ujala Správa jeskyní České republiky a po rozsáhlých úpravách část jeskyně zpřístupnila v březnu 2008 veřejnosti. Prohlídková trasa začíná v objektu bývalých kasáren, kde je zbudována muzejní expozice. Odtud se vstupuje do podzemního krytu s dochovalým technickým vybavením. Z něho se vychází do rozlehlého Medvědího sálu, který vznikl vytěžením fosfátových hlín. Dále se pokračuje kolem Salmova Výpustku do Kotelny, ze které se podlahovými kanály vyhříval vzduch podzemní továrny. Odtud pokračuje prohlídka do Jindřichova sálu, který Lichtenštejnové již začátkem 19. století upravili a pořádali zde veřejné prohlídky. I když se v jeskyni po technických úpravách nedochovala téměř žádná krápníková výzdoba, díky své ojedinělosti stojí za to tento objekt navštívit. Ve výhledu se připravuje i zpřístupnění Salmova Výpustku, ve kterém se uchovala člověkem nepoškozená krápníková výzdoba. Od roku 2009 je jeskyně přístupná celoročnně. Před jeskyní je zbudováno parkoviště a ve vstupním objektu i bufet. K Výpustku vede odbočka z červené značky, která jde z Babic do Křtin. Od Výpustku se po necelých 300 m dá po silnici směrem na Adamov dojít k mohutnému památnému smrku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 GPS: 49 17'27.606"N, 16 43'27.017"E (vstup) Turistické mapy: KČT 1: č.86 Okolí Brna-Moravský kras/d1 (2012), GOL 1: Moravský kras (2014) Další informace najdete zde: Ochozská jeskyně 49 14'39.62"N 16 45'1.30"E Nejrozsáhlejší jeskynní systém v jižní části Moravského krasu, dlouhý 1950 m. Byla objevena roku Jedná se vlastně o výtokovou jeskyni Hostěnického potoka a částečně i Říčky. Rozlehlé prostory, bohatá krápníková výzdoba (například stalaktit Smuteční vrba, Lust, Hrozen). Z nejstarší známé části (tzv. Stará Ochozská jeskyně) vybíhají chodby Nové Ochozské jeskyně, objevené v roce byla zpřístupněna v roce 1966, ale z důvodů častých záplav byl provoz v roce 1975 zastaven. Dnes možno navštívit jeskyni při dnech otevřených dveří. Turistické mapy: KČT 1: č. 86 Okolí Brna- Moravský kras/e2 a výřez Říčky (2014), GOL 1: Moravský kras (2014) Další informace najdete zde: Býčí skála - Moravský Kras 49 18'26.10"N 16 41'40.96"E Býčí skála se nachází přímo u silnice mezi Adamovem a Křtinami. Bohužel není volně přístupná veřejnosti. Vstup do jeskyně, který je zatarasen železnými vraty, se nachází v dolní části vysoké vápencové skály. Dříve byla jeskyně známa do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena jezírkem Šenkova sifonu. Pomocí čerpadel byl v roce 1920 sifon vypumpován a byla objevena tzv. Nová Býčí skála. Za spolupráce potápěčů byla v roce 1984 proražena štola od Nové Býčí skály k tzv. Prolomené skále. Podplaváním 110 m dlouhého sifonu byl objeven Srbský sifon, jímž se dospělo do prostor Velikonočních jeskyň, které jsou součástí Rudického propadání. Došlo tak ke spojení obou jeskynních systémů. Celková délka chodeb jeskynní soustavy Býčí skála - Rudické propadání je 13 km. Součástí Býčí skály je ještě Sobolova jeskyně a vývěry Jedovnického potoka. Hlavní chodbu jeskyně vytváří bývalé a od Nové Býčí skály aktivní řečiště Jedovnického potoka. Díky němu protékají jeskyní tzv. velké vody, opakující se zpravidla po 25 letech. I díky tomu se zde nevytvořily krápníkové útvary. Ta je až v zadní části jeskyně od tzv. Prolomené skály a v horních patrech. Největší objev se uskutečnil ve vstupní části jeskyně v tzv. Předsíni. Jde o světoznámý nález ze starší doby železné halštatské, datovaný do 1. pol. 6. stol. př. n. l - archeologie hovoří o jeskynní svatyni. Následných více jak 130 roků od objevu rozhodlo o tom, že nález je dosud největším celkem z jeskyně z doby železné v celé Evropě. Jeskynní svatyně měla svoji architekturu (žároviště, oltář, dláždění, modla, kovárna) a postupně v ní byly ukládány (obětovány) jednak předměty luxusní (vozy 3-6 exemplářů, bronzové nádoby, helma, žezlo, opasky, zlaté čelenky, tisíce skleněných a jantarových perel, náramky, spony, velké množství keramiky, přeslenů ad. ), ale i objemné množství obilí (pšenice, ječmen, proso, hrách ad. ), zvířata a lidé, společně s textiliemi, předměty z kůže, dřeva, proutí ad. Býčí skála je druhou největší jeskyní v ČR a je otevřená pouze 3 víkendy za rok - v květnu. Vezměte si sebou dobrou obuv - blátíčko nahrazuje betonové chodníčky, které najdete v jiných jeskyních. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Řeka Soutok Svratky a Svitavy 49 8'30.88"N 16 37'40.55"E Všeobecně se uvádí, že dvě významné jihomoravské řeky Svratka a Svitava se stékají ve městě Brně. Pravdou je, že jejich soutok je spíše jižně od centra metropole a to v místní části Přízřenice. Dá se k Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 němu dostat snadno, když od konečné autobusové zastávky u přízřenického náměstí se dáte ulicí po červeně značené turistické cestě kolem starého mlýna a po půl kilometru dojdete na most přes řeku Svratku. Z něho máte soutok obou řek přímo před sebou. Turistická mapa KČT 1: č.87 Okolí Brna-Slavkovské bojiště a Ždánický les/a1 Další informace najdete zde: Jedovnice - rybník Olšovec Rybník 49 20'17.52"N 16 45'25.56"E Nachází se na východním okraji městyse a svou rozlohou 42 ha je největším rybníkem na Drahanské vrchovině. Jeho hráz je 8 m vysoká a v koruně 640 m dlouhá. Je využíván pro chov ryb a v letním období složí k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Je znám i pořádáním mezinárodních závodů motorových člunů. Po obou březích jsou vybudovány pormenádní chodníky s parkovou úpravou zeleně. Okolí je i nejvýznamnější rekreační oblastí severní části Moravského krasu. Turistické mapy: KČT 1: č. 86 Okolí Brna-Moravský kras/ C2 (vydání 2012), GOL 1: Moravský kras (vydání 2014) Další informace najdete zde: Říčka Punkva 49 21'45.79"N 16 41'55.72"E Krasová říčka, vznikající v Amatérské jeskyni soutokem Sloupského potoka a holštejnské Bílé vody, odvodňující severní část Moravského krasu. Protéká sifonem na dno propasti Macochy a Punkevními jeskyněmi k Vývěru Punkvy (délka 5 km), teče krátce po povrchu a její vody se opět ztrácejí v Malém propadání. Od vývěru ve Velkém výtoku v Pustém žlebu pokračuje už dále jako povrchový tok (délka 7,3 km) do Blanska, kde se levostranně vlévá do řeky Svitavy. Významný vodohospodářský tok s čistou pstruhovou vodou. Od Vývěru Punkvy až po Skalní Mlýn ji sleduje modře značená turistická stezka. Od Skalního Mlýna až po soutok se Svitavou ji sleduje cyklotrasa č.5 - Jantarová stezka. Turistická mapa KČT 1: č.86 Okolí Brna-Moravský kras Další informace najdete zde: Stránská skála Kopec 49 11'27.38"N 16 40'34.03"E Na jihovýchodním okraji města Brna se nacházejí tři ostrůvky druhohorních jurských vápenců. Morfologicky nejvýraznější je Stránská skála (310 m). Skalní výchoz je asi 1,5 km dlouhý, 0, 5 km široký a mocnost vápenců zde přesahuje 80 m. Stránská skála se svým nesmírným geologickým, paleontologickým, archeologickým a botanickým významem byla v roce 1992 vyhlášena za národní přírodní památku. V masívu kopce byly koncem války vybudovány podzemní prostory, do kterých byla přenesena vojenská výroba leteckých motorů. Po válce některé prostory převzala civilní obrana. Na Stránské skále se nachází i několik jeskyní, z nich nejdelší má charakter sestupné propasti, na jejímž dně se nalézá podzemní jezírko. Vápenec ze Stránské skály byl těžen pro stavební účely od přelomu 12. a 13. století, a byl použit na mnoha stavbách v Brně; například v románských základech brněnské katedrály sv. Petra a Pavla, nebo je z něj vyrobena část kašny Parnas na Zelném trhu, Zderadův sloup na ulici Křenové, nebo obelisk na Denisových sadech. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Z centra města (od vlakového nádraží) se ke Stránské skále dostanete tramvajovou linkou č. 10 zhruba po 20 minutách jízdy. Za jasného počasí je z vrcholu kopce pěkný výhled na městskou část Líšeň a Vinohrady, náhorní plošinu Hády a částečně i na centrum Brna s dominantami Petrova a Špilberku. Územím Stránské skály prochází zeleně značená okružní vycházková trasa směřující od tramvajové zatávky na vrchol kopce. Střední částí lokality pak vede ještě žlutě značená spojovací cesta (pod vrcholovou stěnou). Turistická mapa KČT 1: č.86 Okolí Brna-Moravský kras Další informace najdete zde: Strom (Ostrá horka) Kopec 49 14'52.94"N 16 37'18.88"E Jedná se o zalesněnou zdaleka viditelnou kupovitou ostrovní horu (404 m), tvořenou granodioritem brněnského masivu, která se vypíná jako krajinná dominanta na jižním okraji Soběšic. Na vrcholu stávala od roku 1718 poutní kaple sv. Kříže, zrušená roku 1786 v souvislosti s josefínskými reformami. Špička kaple byla zaměřena tehdejším ředitelem vídeňské hvězdárny J. Liesganigem roku 1759 jako první trigonometrický bod na území dnešní České republiky. Tuto událost připomíná malý kamenný Památník na místě zbořené kaple. Kousek od Památníku stojí rozhledna Ostrá horka. Ocelová konstrukce se stříškou je vysoká 19 m. Má dvě vyhlídkové plošiny (v osmi a šestnácti metrech) a byla po čtyřletých přípravách slavnostně zpřístupněna 1. června Z horního ochozu máte jako na dlani téměř polovinu města Brna. Rozhledná je volně přístupná po celý rok. Přes vrchol Stromu prochází žlutá značka jdoucí z Řečkovic přes Soběšice do Obřan. Turistická mapa KČT 1: č.85 Okolí Brna-Svratecko Další informace najdete zde: CHKO Moravský kras - chráněná krajinná oblast 49 19'2.50"N 16 42'31.25"E Jedná se o největší a nejlépe vyvinuté krasové území v ČR, významné i z evropského hlediska. Bylo vyhlášeno v roce 1956 jako v pořadí třetí velkoplošné chráněné území v tehdejším Československu, po Vysokých Tatrách (1949) a Českém ráji (1955). Rozkládá se na ploše 94 km² a zaujímá téměř 24 km dlouhý a 2 až 6 km široký pruh devonských vápenců severně od Brna, zarovnaných v plochý povrch o průměrné nadmořské výšce 500 m. Vápence vznikly z vápenných zbytků mořských živočichů a rostlin; obsahují vedle čistého kalcitu také jiné minerály a příměsi. Ráz krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, od sebe oddělených hlubokými kaňonovitými žleby. Krasová údolí a žleby přetínající pruh vápenců v příčném směru se zahlubují až více než 100 m pod okolní úroveň. Je zde vyvinuta široká škála krasových jevů, povrchových i podzemních: poloslepá i slepá údolí s ponory a propadáními, dále suchá krasová údolí s příkrými skalními stěnami, závrty, propastmi, škrapy, vývěry podzemních vod a rozsáhlými jeskynními labyrinty s rozmanitou výplní včetně bohaté krápníkové výzdoby často bizarních tvarů. Jeskynní systém Amatérské jeskyně je nejdelší v ČR. Celkový počet registrovaných jeskyní přesáhl číslo 1100, délka všech dosud známých podzemních prostor je odhadována na 120 km. V řadě z nich jsou zachovány doklady vývoje člověka a pravěké zvířeny. Veřejnosti je zpřístupněno pět jeskyní (Punkevní s vodní plavbou, Kateřinská, Sloupsko-šošůvské, Balcarka a Výpustek). Dále pak propast Macocha (Horní a Dolní můstek). Bohatá členitost zdejšího povrchu, geologický podklad a poloha na rozhraní panonské a hercynské oblasti jsou příčinami pestrosti květeny i zvířeny a existence specifických společenstev. V hlubokých, chladných a vlhkých kaňonovitých údolích je soustředěna květena horská a podhorská, kdežto na krasové plošině a skalnatých svazích se naopak setkáváme s teplomilnou a místy dokonce i stepní květenou. Roste zde např. endemit kruhatka Matthiolova moravská, jazyk jelení, sklenobýl bezlistý aj. Dvě třetiny území jsou pokryty lesními společenstvy s přirozenou druhovou skladbou. Unikátní je fauna jeskyní - bylo zde zjištěno 18 druhů netopýrů, některé druhy bezobratlých zde byly popsány poprvé. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Jsou zde zbudovány čtyři naučné stezky: Macocha, Jedovnické rybníky - Rudické propadání, Adamov - Býčí skála a Říčky. Turistické mapy: KČT 1: č.86 Okolí Brna- Moravský kras (vydání 2012), GOL 1: Moravský kras (vydání 2014) Další informace najdete zde: Žebětínský rybník Rybník 49 12'50.90"N 16 29'30.89"E Žebětínský rybník je napájen z potůčku Vrbovce pramenícího u Helenčiny studánky v sousedních Podkomorských lesích. Rozloha činí 4, 42 ha. Po jeho hrázi vede silnice mezi Žebětínem a Bystrcí. Rybník je významnou rozmnožovací lokalitou obojživelníků a hnízdištěm mokřadních ptáků. Roku 1985 byl vyhlášen za přírodní památku. Autor článku: Miloslav Zahradníček Další informace najdete zde: Netopýrka 49 14'41.14"N 16 44'56.69"E Nachází se v jižní části Moravského krasu v povodí Hádeckého potoka. Leží poblíž Švédův stůl a jeskyně Ochozské. Jedná se o ponorovou jeskyni. Za vstupení částí se nalézá větší dómovitá prostora, pod níž pokračuje nízká a úzká plazivka, klesající až k podzemnímu toku. Celková délka jeskyně je asi 90 m. Turistická mapa KČT 1: č.86 Okolí Brna-Moravský kras Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6