MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci Bakalářská práce 2006/2007 Nina Macků 1

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci Bakalářská práce 2006/2007 Nina Macků 2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. V Brně dne 19. 4. 2007 3

Poděkování: Úvodem bych chtěla poděkovat vedoucímu své dipomové práce Ing. Luďku Kapounkovi, CSc., dále svým rodičům za podporu a všem, kteří mi poskytli pomoc při realizaci mé bakalářské práce. 4

Nina Macků Název tématu: Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci The title of the theme: Analysis of regional segment in the area Vranovská přehrada in relation to recreation Abstrakt: Cílem bakalářské práce byla analýza rekreačních středisek, turistických tras, cyklotras, hipotras a historických památek na zvoleném území. Potřebné údaje byly získany vlastním terénním průzkumem vybrané lokality. Návštěvnost byla zjištěna provedením venkovního měření, které probíhalo v měsících červenec, srpen a září. Rekreační dostupnost a předpokládané zatížení lokality rekreací bylo zjištěno podle Kasalického (1979). Rekreační potenciál porostů byl stanoven Ambrosovou (1980) metodou a rekreační účinnost současných porostů dle Vyskota (1984). Lokalita svojí prostorovou dimenzí a časovou dostupností splňuje předpoklady pro rekreaci jednodenní až vícedenní a také k tzv. pobytové individuální rekreaci, probíhající sezónně. Jednotlivá střediska byla posuzována dle atraktivnosti, vybavenosti a kapacity. Celkově lze stav rekreačních středisek hodnotit uspokojivě. Zjištěné nedostatky jsou řešeny patřičnými návrhy. Klíčová slova: rekreace, rekreační středisko, památky, návštěvnost, turistika, cyklostezka, hipostezka Abstrakt: The aim of the bachelory work was analysis recreational centres, tourist paths, cycle paths, bridleways and historical memories on election territory. The necessary data was obtained by own cross country inguire of choice area. The quantity of visit rate was found out by outside measuring that proceeded in month of July, August and September. Recreation availability and implied trust load region was found according to Kasalický (1979). The recreation potential of forest stands was fixed by method of Ambros. The recreation effect of contemporary forest stands was evaluated by method of Vyskot. The territory with its cubic dimension and time availability realize expectations for ephemeral recreation till long term recreation. Singel centres were judged according to attractivity, facilities and capacitive. The state of recreational centres it is possible totally rate as satisfactory. The absences are solved by suggestions. Key words: recreation, recreation centre, memories, quantity of visit rate, tourism, cycle path, bridleway 5

Obsah 1 Úvod... 1 2 Charakteristika vybraného území....2 2. 1. Administrativně správní zařazení.....2 2. 1. 1. Národní park Podyjí...2 2. 2. Biogeografické charakteristiky...3 2. 2. 1. Přírodní lesní oblasti... 3 2. 2. 2. Typy přírodní krajiny...3 2. 2. 3. Sídelní typy....4 2. 3. Geologické poměry......4 2. 4. Geomorfologie oblasti......4 2. 5. Regionálně fytogeografické členění ČR....5 2. 6. Pedologické poměry......5 2. 6. 1. Produkční potenciál půd....6 2. 7. Klimatické poměry...6 2. 8. Hydrologické poměry...9 2. 8. 1. Vodohospodářský potenciál území...9 2. 8. 2. Regiony povrchových vod v ČSR...9 2. 8. 3. Regiony mělkých podzemních vod v ČSR...10 2. 9. Přírodní a socioekonomické faktory životního prostřed.10 2. 9. 1. Historický vývoj kultivace krajiny.10 2. 9. 2. Územní koncentrace výroby, bydlení a služeb... 10 2. 9. 3. Cestování a rekreace..10 2. 10. Biota.11 2. 10. 1. Flóra.11 2. 10. 2. Fauna...12 2. 11. Zemědělství, lesní hospodářství, průmysl...12 2. 11. 1. Zemědělství.........12 2. 11. 1. 1. Zemědělský region.....13 2. 11. 2. Lesní hospodářství...13 2. 11. 3. Průmysl.....19 2. 12. Mikroregion Vranovsko...20 2. 13. Znojmo...21 3 Rekreace na dané lokalitě...23 3. 1. Typizace rekreace na dané lokalitě...23 3. 2. Posouzení lokality z hlediska rekreační atraktivity...24 3. 2. 1. Camp Pláž... 24 3. 2. 2. Chata Dolja...25 3. 2. 3. Chatová osada U tobogánu...25 3. 2. 4. Penzion M...26 3. 2. 5. Štítarský ráj... 26 3. 2. 6. Penzion U jezera... 27 3. 2. 7. Osada U lesa.....27 3. 2. 8. Chatová osada Slunečnice....28 3. 3. Okolí Vranovské přehrady...28 3. 3. 1. Zámek Vranov nad Dyjí...28 3. 3. 2. Hrad Bítov...29 3. 3. 3. Zřícenina hradu Cornštejn...30 3. 3. 4. Zřícenina hradu Frejštejn....31 6

3. 3. 5. Vodní dílo Vranovská přehrada...31 3. 3. 6. Vyhlídka Hardegg...32 3. 4. Haberská starodávná stezka...32 3. 4. 1. Památky duchovní kultury, památníky a ostatní památky v okolí32 3. 5. Současné pěší turistické trasy......35 3. 5. 1. Značení pěších tras.35 3. 5. 2. Přehled turistických tras.35 3. 5. 2. 1. Turistické okruhy ve Vranově nad Dyjí.35 3. 5. 2. 2. Výlet do přírody.36 3. 5. 2. 3. Za romantikou Podyjí.38 3. 6. Naučná stezka...38 3. 6. 1. Naučná stezka Karla Claryho Granátová zátoka 38 3. 7. Cyklostezky..39 3. 7. 1. Orientační značení cyklotras.39 3. 7. 2. Přehled cyklostezek...39 3. 7. 2. 1. Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí...39 3. 7. 2. 2. Vranov nad Dyjí Čížov...40 3. 7. 2. 3. Lesná Znojmo.40 3. 7. 2. 4. Vranov nad Dyjí- Hardegg.41 3. 7. 2. 5. Kolem...42 3. 8. Hipostezky...43 3. 8. 1. Stávající hipotrasy.44 3. 8. 1. 1. Znojmo Vranov nad Dyjí..44 3. 8. 1. 2. Vranov nad Dyjí Maříž.44 4 Návštěvnost a dostupnost 45 4. 1. Vlastní šetření..45 4. 2. Určení rekreační dostupnosti a předpoklád. zatížení lokality rekreací.46 4. 3. Rekreační potenciál porostů v okolí Vranovské pláže...47 5 Analýza rekreační významnosti zájmové oblasti 52 5. 1. Posouzení životního prostředí.52 5. 2. Zařazení území do rajonu cestovního ruchu a rekreace..54 6 Zhodnocení.55 6. 1. Hodnocení rekreačních středisek 55 6. 1. 1. Camp Pláž.55 6. 1. 2. Chata Dolja 55 6. 1. 3. Chatová osada U tobogánu.55 6. 1. 4. Penzion M..56 6. 1. 5. Štítarský ráj...56 6. 1. 6. Penzion U jezera.56 6. 1. 7. Osada U lesa..56 6. 1. 8. Chatová osada Slunečnice...56 6. 2. Hodnocení zeleně v Campu Pláž. 57 6. 3. Hodnocení turistických tras, cyklotras, hipotras.57 6. 3. 1. Turistické stezky 57 6. 3. 2. Cyklotrasy..57 6. 3. 3. Hipotrasy...58 7 Návrhy.59 7. 1. Rekreační prvky...59 7. 2. Výsadba zeleně v Campu Pláž.60 7. 3. Vytváření drobných odpočinkových míst 60 7

7. 4. Stávající účelové stavby a objekty...61 7. 5. Obnova a údržba stezek, pěšin a chodníků pro pěší turistiku..61 7. 6. Tvorba cyklostezek, běžeckých tras a hipotras 61 7. 7. Rekreační a vzdělávací a informační systém..62 7. 8. Budování rozcestníků..62 8 Závěr 63 9 Přehled použité literatury.65 10 Přehled použitých map...66 11 Resume...67 12 Seznam příloh.68 8

1 Úvod Rekreace u vody patří k nejúčinnějším formám odpočinku a je atraktivní pro každou věkovou skupinu. Provozuje se mnoha různými způsoby, jako jsou např. koupání, slunění, vodní turistika, jachting atd. Z těchto aktivit při odpočinku se postupně vyvinuly sportovní disciplíny. Zvlášť významné je z těchto rekreačních aktivit plavání, které působí nejen na rozvoj celého organismu, ale i na činnost srdce a plic. V České republice se nacházejí přirozené vodní plochy rozdílného charakteru. Platný zákon o vodách je rozděluje do tří kategorií: 1. Koupací oblasti Takové útvary povrchových vod a přilehlých ploch reliéfu, které jsou využívány ke koupání a slunění většího počtu osob. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zařadilo tyto vody na seznam sledovaných míst. Není u nich žádný provozovatel a proto se nevybírá vstupné. Starost o kontrolu jakosti vody má Krajská hygienická stanice. Při překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví, je Krajská hygienická stanice povinna vydat zákaz koupání, není však povinna dohlížet na jeho dodržování. 2. Koupaliště ve volné přírodě Za rekreační provoz v těchto místech si již provozovatel bere zodpovědnost a sleduje na své náklady kvalitu vody. Zabezpečuje také další služby na břehu nutné pro rekreaci. Povinně se sbírají odpadky, provozují klozety a udržují plochy na koupališti. Většinou se na těchto rekreačních místech vybírá vstupné. Provozovatel je povinen kontrolovat pravidelně kvalitu vody v akreditovaných nebo autorizovaných laboratořích. Za hodnocení kvality vody je odpovědný sám, výsledek rozboru posílá Krajské hygienické stanici. Ta může v případě nedodržení limitních hodnot nařídit větší četnost kontroly vody v koupališti. Může také zakázat používání vody v koupališti a to i jen pro některé skupiny obyvatel. 3. Ostatní vodní plochy Na ostatních vodních plochách je koupání na vlastní nebezpečí, kvalita vody zde není nikým sledována a neprovádějí se žádné laboratorní rozbory. Pro organizovanou rekreaci je v ČR užíváno 54 vodních nádrží, 375 rybníků, 44 vodních ploch po těžbě štěrkopísku a 60 úseků vodních toků pro sportovní a rekreační plavbu. 9

2 Charakteristika vybraného území 2. 1. Administrativně správní zařazení Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Katastrální území: Vranov nad Dyjí, Štítary na Moravě, Lančov a Onšov na Moravě Území je tvořeno částí povodí řeky Dyje, na které je vybudováno vodní dílo Vranovská přehrada. Důvodem zvolení této oblasti je, že se v ní nacházejí významná rekreační střediska. Výměra zkoumané plochy činí 6,23 km 2. 2. 1. 1. Národní park Podyjí Rozloha NP: 63 km² Ochranné pásmo: 29 km² Délka toku Dyje v NP: 40 km Nejvyšší bod: 536 m.n.m. Nejnižší bod: 207 m.n.m. Lesnatost: 84 % Zemědelská plocha: 9 % Ostatní plochy: 7 % Počátek velkoplošné územní ochrany středního toku Dyje se datuje rokem 1978, kdy byla na ploše 103 km² vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí. Její větší část byla součástí hraničního pásma a byla tedy turistické veřejnosti nepřístupná. Vzhledem k mimořádným přírodovědným kvalitám území bylo po změně politického klimatu v roce 1989 započato s přípravami k přehlášení Podyjí do kategorie národní park. V roce 1991 byly vyhlášeny dva nové národní parky - Šumava a Podyjí. NP Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR - 63 km², plocha jeho ochranného pásma činí 29 km². NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje, čímž vzniklo jedinečné bilaterární území evropského významu. 10

Území NP je rozděleno do 3 zón se zvláštním ochranným režimem: I. zóna (přísná přírodní) - zahrnuje zejména jádrové území NP tvořené údolním zářezem řeky Dyje a přítoky. Příroda je zde ve stavu nenarušeném nebo jen málo ovlivněném. Jedná se především o přirozené lesní porosty na svazích údolí, zahrnující skalní stepi, reliktní bory, suťové lesy a fragmenty podhorských pralesů. Příroda v této zóně je ponechána samovolnému vývoji, v jehož zájmu jsou veškeré lidské činnosti vyloučeny. Vstup a pohyb v této zóně je možný jen po vyznačených turistických cestách. II. zóna (řízená přírodní) - zahrnuje velkou část lesního komplexu a nejhodnotnější plochy bezlesí (vřesoviště a louky). Cílem péče v této zóně je dosažení přírodě blízkého stavu lesních společenstev. Přírodovědně unikátní bezlesá stanoviště je nezbytné udržovat v žádoucím stavu odborně podloženým managementem (pastva, kosení a jiné biotechnické zásahy). III. zóna (okrajová) - lemuje většinou druhou zónu ve vnější části národního parku. Je nejvíce poznamenána lidskou činností člověka. Zahrnuje zemědělsky využívané plochy především v okolí Čížova a Lukova a okrajové partie lesního komplexu. 2. 2. Biogeografické charakteristiky 2. 2. 1. Přírodní lesní oblast Zkoumané území náleží do přírodní lesní oblasti 33 ( Předhoří Českomoravské vrchoviny). Oblastní plány rozvoje lesa (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích ( zákon č. 289/1995 Sb., 23, odst. 1) Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetů veřejných a vlastnických zájmů v lesích a nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření, orientovaných na dosažení cílového stavu. ( Plíva K., Žlábek I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1986, +mapa) 2. 2. 2. Typy přírodní krajiny Silikátové vrchoviny. Moderátní pohoří s bukodubovými lesy. (Typy přírodní krajiny, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno) 11

2. 2. 3. Sídelní typy Typy obcí podle zaměstnanosti bydlícího ekonomicky aktivního (EA) obyvatelstva: obce s převahou EA obyvatel v zemědělství a lesnictví, obce přechodného typu (střediska se zdůrazněnou pracovní a obslužní funkcí) (Sídelní typy, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno) 2. 3. Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska je sledované území situováno na jihovýchodních svazích Českého masívu, na něž ve východní části transgreduje neogen karpatské čelní hlubiny. Nejstarším a svým rozsahem i nejdůležitějším souborem hornin jsou metamorfity moravika dyjské klenby, s kterými jsou metamorfně spjaty magmatity dyjského masívu. Metamorfované horniny dyjské klenby jsou zastoupeny třemi jednotkami: od západu k východu je to vranovská jednotka ( na území parku vystupuje velmi omezeně ), dále bítešská ortorula a jednotka lukovská. Jsou od sebe odděleny tektonickými liniemi SV- JZ směru, ukloněnými k SZ. (Dudek A. (redaktor listu): Geologická mapa ČSSR-mapa předčtvrtohorních útvarů-list, Znojmo, Ústřední ústav geologický, Praha 1990, mapa, 1:200 000) Vranovskou jednotku tvoří především masívní či břidličnatá biotitická pararula. Pararula obsahuje také vložky dvojslídného svoru s granáty a četné polohy granátického amfibolitu (horniny se střídají v centimetrových až metrových polohách), krystalického vápence, erlanu a kvarcitu ( Jenček 1984 ). 2. 4. Geomorfologie oblasti Geomorfologické členění lesní oblasti podle Regionálního členění reliéfu ČSR (Balatka B., Czudek T. a kol.: Typologické členění reliéfu ČSR, Geografický ústav ČSAV, Brno 1971, mapa, 1:500 000 ) Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Okrsek Česká vysočina Českomoravská soustava Českomoravská vrchovina Jevišovická pahorkatina Bítovská pahorkatina Vranovská pahorkatina 12

Jevišovická pahorkatina jihovýchodní část Českomoravské vrchoviny; členitá pahorkatina střídající se s kotlinami na krystalinických horninách; rozloha 2010 km 2, střední výška 414,3 m, střední sklon 3 ; místy jsou na plochém povrchu zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách jsou zbytky neogenních usazenin. Bítovská pahorkatina část Javořiské pahorkatiny, členitá pahorkatina proříznutá hlubokým údolím Dyje se zaklesnutými meandry; rozloha 259 km 2, střední výška 445,8 m; BP je tvořena krystalickými horninami, na nichž spočívají ostrůvky neogenních usazenin, v jejichž podloží bývá krystalinikum hluboko zvětralé; přítoky Dyje mají na horních tocích plochá úvalovitá údolí, která se směrem po toku zařezávají; nejvyšším bodem je Suchá hora 571 m v Dešovské pahorkatině; ploché povrchy jsou pokryta poli, strmé svahy většinou zalesněné. Vranovská pahorkatina část Bítovské pahorkatiny; pahorkatina prořezaná hlubokými zaklesnutými meandry řeky Dyje, složena z krystalinických hornin, u obce Šatov jsou tektonicky zakleslé usazeniny a pod nimi zvětraliny krystalinika; hluboké údolí Dyje má úzké kaňonovité přítoky a je z části vyplněno údolní nádrží u Vranova nad Dyjí, nejnižší bod U rozhledny 476 m; 2.-4. vegetační stupeň, převládají pole a louky, lesy jsou tvořeny smrkovými porosty s borovicí, méně s bukem a dubem, ve východní části jsou borové porosty se smrkem a dubem, na prudkých jižních svazích rostou zakrslé dubové porosty s teplomilnou vegetací, výskyt jelení zvěře. 2. 5. Regionálně fytogeografické členění ČR Sdružené územní jednotky - Českomoravský okruh Fytogeografická oblast - mezofytikum Fytogeografický obvod - Českomoravské mezofytikum 68 Moravské podhůří Vysočiny (Regionálně fytogeografické členění ČR, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno) 2. 6. Pedologické poměry Největší zastoupení zde mají oligotrofní a mezotrofní hnědé půdy (35,3 resp. 38,3 % ). Jedná se o půdy vzniklé převážně na kyselých vyvřelých a metamorfovaných horninách (granity, granodiority, ruly, svory, fylity), převážně mělké - středně hluboké, zrnitostně písčité - hlinitopísčité, kamenité, se střední až malou zásobou živin (zvláště u oligotrofních hnědých půd na nezpevněných sedimentech - písky, štěrkopísky, slepence, droby). 13

Dále následují illimerizované půdy (sem patří i hnědozemě a parahnědozemě). Jsou to kvalitní hluboké půdy, hlinité až jílovitohlinité, s dobrými živinnými poměry. Vyvinuly se na spraších a sprašových hlínách. Ze skupiny hydromorfních půd se zde přibližně ve stejném plošném rozsahu vyskytují pseudogleje a gleje na hlínách a aluviálních naplaveninách. Podzolové půdy jsou vázány na štěrkopísky, slepence, ruly, a diority. Jde tedy o minerálně chudší, lehké a skeletovité, středně hluboké půdy. K vývojově nejmladší skupině zde patří nevyvinuté půdy a rankery. Jsou vázány na ruly, granodiority, písky a jiné horniny. Mají převážně mělký profil, značnou skeletovitost a vysychavost. (M. Koch, Mikroregion Vranovsko, Plzeň, leden 2002) 2. 6. 1. Produkční potenciál půd Produkční potenciál lesních půd (1981 1985) mírně nadprůměrný až nadprůměrný (2 500 4 399 Kč). Ohrožení půd vodní erozí malé. (Produkční potenciál půd, M 1: 1000 000, Geograf. Ústav ČSAV Brno) 2. 7. Klimatické poměry Podle klimatického územního členění ČR (Quitt, 1970) se sledované území rozkládá v mírně teplé oblasti, okrsku MT 9 a okrsku MT 11. Charakteristiky mírně teplé oblasti, okrsku MT 9 a okrsku MT 11: Počet letních dnů 40 50 40-50 Počet dnů s prům.teplotou 10 C a více 140 160 140 160 Počet mrazových dnů 110-130 110-130 Počet ledových dnů 30 40 30 40 Prům.teplota v lednu -3 - ( -4 ) C -2 - ( -3) C Prům.teplota v červenci 17 18 C 17 18 C Prům. teplota v dubnu 6 7 C 7 8 C Prům. teplota v říjnu 7 8 C 7 8 C Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 120 90 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období 400 450 mm 350 400 mm Srážkový úhrn v zimním období 250 300 mm 200 250 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 80 50 60 Počet dnů zatažených 120 150 120 150 Počet dnů jasných 40 50 40 50 Prům. úhrn srážek - rok 600 mm 600 mm 14

Prům. úhrn srážek - jaro 160 mm 160 mm Prům. úhrn srážek - léto 240 mm 240 mm Prům. úhrn srážek podzim 130 mm 130 mm Prům. úhrn srážek - zima 140 mm 140 mm Prům. lednová teplota vzduchu - 4 C - 4 C Prům. červencová teplota vzduchu 16,5 17 C 16,5 17 C Prům. roční teplota vzduchu 7 C 7 C Klimatické stanice-průměrná teplota vzduchu C za období 1901-1950 (Vesecký A. a kol.: Podnebí Československé socialistické republiky-tabulky, Polygrafia, Praha 1961) Tabulka č. 1 Znojmo: 306 m. n. m., ϕ = 48 52, λ = 16 03 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok IV.-IX. - 1,9-0,5 3,9 8,9 14,1 17,1 19,0 18,1 14,4 8,9 3,5-0,2 8,8 15,2 Z důvodu, že se na Vranovské přehradě nenachází klimatická stanice, jsou zde uvedeny pouze průměrné teploty vzduchu z klimatické stanice Znojmo. Srážkoměrné stanice- průměrný úhrn srážek (mm) za období 1901-1950 (Vesecký A. a kol.: Podnebí Československé socialistické republiky-tabulky, Polygrafia, Praha 1961) Tabulka č. 2 Znojmo: 306 m. n. m., ϕ = 48 52, λ = 16 03 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok IV.-IX. X.-III. 30 30 27 40 62 73 72 69 42 43 39 37 564 358 206 Tabulka č. 3 Vranov, přehrada: 354 m. n. m., ϕ = 48 54, λ = 15 49 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok IV.-IX. X.-III. 31 32 31 50 63 77 78 80 47 53 47 37 620 401 219 15

Tabulka č. 4 Průměrné hodnoty získané aritmetickým průměrem z dat těchto klimatických stanic: I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok IV.-IX. X.-III. 31 31 29 45 63 75 75 74 48 45 39 37 592 380 213 V klimadiagramu jsou zaneseny hodnoty z klimatické a srážkoměrné stanice ve Znojmě. Důvodem je, že se na Vranovské přehradě nenachází klimatická stanice. Klimadiagram 30 25 20 90 75 60 Teplota [ C ] Srážky [ mm ] Teplota 15 10 5 45 30 15 Srážky 0 I. -5 II. III. IV. V. VI. VII. VIII. měsíce IX. X. XI. XII. 0-15 Obr. č. 1 Klimadiagram 16

2. 8. Hydrologické poměry Hydrologicky náleží zvolené území do povodí řeky Dyje. Dyje (č. h. p. 4-14-02-001) délka toku: 305,6 km plocha povodí: 13 418,7 km 2 průměrný průtok u ústí: 43,89 m 3. s -1 průměrný průtok v Podhradí n. D.: 8,97 m 3. s -1 průměrný průtok ve Vranově pod přehradou: 10,6 m 3. s -1 řád toku: III přitéká z Rakouska od jihozápadu, na jejím toku je vybudována Vranovská vodní nádrž, dále se její tok stáčí na jihovýchod opět k Rakousku, kde tok tvoří téměř 30 km dlouhou státní hranici. Pstruhová voda od nádrže Vranov po nádrž Znojmo. Podzemní vody jsou charakterizovány puklinovým oběhem jako prosté. Minerální vody nejsou zastoupeny, v optimálních případech jde o vody mineralizované. Z hlediska vodovodního zásobování nemají podzemní vody velký význam. K dispozici jsou pouze zlomové prameny a prameny vyvěrající z krystalických vápenců, které vystačí zpravidla pouze pro zásobování domovní nebo nejvýše pro osady (hlavně rekreační osady). Vydatnost pramenů se většinou pohybuje řádově v desetinách litrů za sekundu. Vodovodní zásobení většiny obcí je založeno na využití spodních vod čtvrtohorních sedimentů na krystalinickém skalním podkladě (Dudek, 1962). 2. 8. 1. Vodohospodářský potenciál území Nízký vodohospodářský potenciál. Podzemní vody nízký v.p. Výroba a spotřeba pitné vody ( vzrůst pitné vody 1,00 1,25; podíl 1990/1980) (Vodohospodářský potenciál území, M 1: 1000 000, Geograf. ústav ČSAV Brno) 2. 8. 2. Regiony povrchových vod v ČSR Oblast vodnatosti: nejméně vodná (Q = 0 3 l/s/km 2 ); nejvodnatější měsíce únor březen. Oblast retenční schopnosti: velmi malá Stupeň rozkolísanosti odtoku: silně rozkolísaný Koeficient odtoku: nízký 0,11 0,20 (Regiony povrchových vod v ČSR, M 1: 500 000, Geograf. ústav ČSAV Brno) 17

2. 8. 3. Regiony mělkých podzemních vod v ČSR Základní typy podzemních vod: s celoročním doplňováním zásob Časový výskyt prům. měsíčních stavů hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů: nejvyšší březen duben, nejnižší červenec srpen. (Regiony mělkých podzemních vod v ČSR, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno) 2. 9. Přírodní a socioekonomické faktory životního prostředí 2. 9. 1. Historický vývoj kultivace krajiny Lesní krajina s porosty typu dubových bučin a borů, včetně borových doubrav na píscích. Dále kultivovaná krajina. (Historický vývoj kultivace krajiny, M 1: 1 000 000, GÚ ČSAV Brno) 2. 9. 2. Územní koncentrace výroby, bydlení a služeb Podíl bytů s ústředním a etážovým vytápěním : 63,2 78,71 Obytná plocha na 1 obyvatele : 14,28 16,1 Užitková plocha občanské vybavenosti ve městě : 75,92 87,99 Objem základních prostředků ve městě: 43,54 52,26 (S. Řehák a kol., Územní koncentrace výroby, bydlení a služeb, M 1: 1000 000, GÚ ČSAV Brno) 2. 9. 3. Cestování a rekreace Podíl potenciálních rekreačních ploch v katastrálních územích je 33 66%. Rekreační zatížení území 50 100 lůžek na 1 km 2 potenciálních rekreačních ploch. Rekreační funkce sídel je významná. (J. Vystoupi, I. Hýblová, P. Mariot, Cestování a rekreace, M 1: 1 000 000, GÚ ČSAV Brno) 18

2. 10. Biota 2. 10. 1. Flóra Údolí i okolní svahy jsou porostlé dubohabrovým listnatým lesem s příměsí lip, na severních stráních převládají bučiny s jedlí, javorem, klenem a tisem. Křovinatý podrost tvoří hlavně brslen bradavičnatý a lísky. Podle Zlatníkova členění vegetační stupňovitosti se v oblasti Vranovské přehradě vyskytují 3 vegetační stupně: a) bukodubový nížiny do přibližně 400 m. n. m. Převládá dub zimní( Quercus petraea) nad bukem (Fagus sylvatica) s přimíšeným habrem ( Carpinus betulus) a jeřábem břekem (Sorbus torminalis). Keřové patro tvoří teplomilné druhy, ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Swida sanguinea). Z bylin jsou zastoupeny zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), hrachor černý (Lathyrus niger), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum)atd. b) dubobukový v rozmezí výšek 300 500 m. n. m. Ve stromovém patře převažuje buk (Fagus sylvatica) nad dubem zimním (Quercus petraea), vtroušen bývá javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata). V podrostu jsou hojně kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana), mařinka vonná (Galium odoratum), ostřice chloupkatá (Carex pilosa?), strdivka jednokvětá (Melica uniflora) aj. c) bukový ve výškách od 400 m. n. m. V porostu dominuje buk (Fagus sylvatica), nezřídka v tzv. holých bučinách, kde mimo buku nejsou žádné další druhy dřevin s i bylinný podrost je mimo jarního aspektu téměř potlačen a sporadicky se vyskytují jen samorostlík klasnatý (Actea spicata), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) atd. Druhová skladba lesa v zásadě velmi přesně odpovídá přírodnímu potenciálu území. V bylinném patru se potkáváme například s prvosenkou jarní (Primula veris), dymnivkou plnou (Corydalis cava), plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalis), s jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis) nebo hrachorem jarním (Lathyrus versus). Najdeme tu ale i brambořík evropský (Cyclamen europaea), lilii zlatohlavou (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). 19

2. 10. 2. Fauna Z nesmírně zajímavé a rozmanité fauny je pozoruhodný výskyt mnoha savců - například ježka západního, rejska malého, sysla obecného, veverky obecné, plcha velkého, křečka polního, lišky obecné, jezevce lesního, kuny skalní, tchoře tmavého, srnce, jelena, divokého prasete apod. Přímo ve sklepeních zámku a na jeho půdách sídlí kolonie netopýrů - mezi nimi byl identifikován vrápenec malý, netopýr velký, řasnatý, hvízdaný, ušatý, brvitý, dlouhouchý i černý. Z plazů je to například ještěrka zelená, slepýš křehký a několik druhů užovek.. Zajímavý je zejména výskyt až dvoumetrové užovky stromové, která byla pozorována pod zámkem ve Felicitině údolí. Obojživelníky reprezentuje především mlok skvrnitý, kterého za deštivého počasí potkáme i na lesních cestách vedoucích k zámku. Přímo v jeho vnitřním areálu se pak vyskytuje masově se přemisťující ropucha obecná a ropucha zelená, která - pokud je deštivý rok - dokáže nárazově zaplnit v počtu několika set kusů celou plochu mostu i obou nádvoří. Početnost i složení ryb v Dyji je dlouhodobě určováno především umělým zarybňováním a sportovním rybolovem. Vranovská přehradní nádrž je domovem kaprů, candátů, štik, také sumců (v roce 1994 v ní byl uloven jedinec o hmotnosti 94 kg, jeho délka činila 244 cm). V jejím horním konci se vyskytuje podoustev, dnes již velmi vzácná ouklejka pruhovaná a raritní hlavačka podunajská. Žijí zde rovněž dva druhy škeblovitých mlžů - velevrub nadmutý a velevrub malířský, jejichž lastury se dříve používaly k výrobě perleťových knoflíků. Zajímavá je absence ryb na úseku od přehradní hráze až po podzámecký jez u bývalého panského mlýna, kde protéká jen turbinami propouštěná spodní neokysličená voda. Druhová skladba hmyzu je velmi rozmanitá. Nalezneme tu například chráněné druhy jako motýla jasoně dymnivkového, tesaříka obrovského, tesaříka broskvoňového, také zajímavý síťokřídlý hmyz jako mravkolva obecného, na Braitavě pak brouka roháčka bukového. 2. 11. Zemědělství, lesní hospodářství, průmysl 2. 11. 1. Zemědělství Zemědělská výroba zůstává ve většině malých obcí hlavní místní hospodářskou činností. 20

2. 11. 1. 1. Zemědělský region V daném území patří půdy produkčně do oblasti převážně obilnářsko bramborářské. Výrobní charakteristika podíl na hodnotě hrubé zemědělské produkce =) vysoký podíl ornin kolem 25%, mléko 10-25%, vepřové maso 10-20%, hovězí maso 10-15%, brambory do 10% a len 2%. (Zemědělské regiony, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno) 2. 11. 2. Lesní hospodářství Lesy spadají do obvodu Lesní správy Znojmo. Lesnatost na daném území činí 65 95%. (Mapa lesnatosti, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno) Jak již bylo výše uvedeno, náleží sledované území do přírodní lesní oblasti 33 ( Předhoří Českomoravské vrchoviny). Lesní vegetace a porosty PLO Oblast Předhoří Českomoravské vrchoviny leží na rozhraní dvou významných fytogeografických oblastí, a to středoevropské (hercynské) lesní květeny a teplomilné jihovýchodoevropské (panonské) květeny. Přibližným rozhraním je linie Tišnov horní část Vranovské přehradní nádrže. Toto rozhraní poznamenává ráz vegetace i lesních společenstev. Teplomilné druhy a teplomilná společenstva pronikají od JV do okrajů oblasti a podél řek i do vyšších poloh, zejména na slunných expozicích, na vápencích a hadci. Přechodný ráz umožňuje lesním společenstvům značnou pestrost. Charakteristické je rovnoměrné rozložení 2. 4. vegetačního stupně, při významném zastoupení dubového stupně (14 %). V převažující živné řadě (63 %) se kromě nejrozšířenější svěží kategorie S uplatňují i ostatní kategorie, zejména B, H, C, částečně i W. Charakter oblasti dokresluje silné zastoupení kyselé řady (26 %), zejména kyselé kategorie K. V oblasti proto není jednoznačná převaha některého společenstva. K plošně významným patří svěží bučiny (4S), v nichž přechod kyselé a živné řady charakterizuje kombinace Oxalis acetosella, Galium scabrum, Carex digitata, Senecio fuchsii a acidofilní druhy, nebo svěží buková doubrava většinou travnatého rázu. V bohaté dubové bučině je běžná Asperula odorata, Melica uniflora, Carex pilosa, Sanicula europaea, dentaria bulbifera a další, v bohaté bukové doubravě ještě Melittis melissophyllum, popřípadě i Cyclamen europaeum. Charakteristická jsou i teplomilná společenstva suchých habrových doubrav (1C), dřínových doubrav (1X) s pestrou druhovou a keřovou skladbou i kavylové lesostepi. Přechodný ráz území mezi hercynskou a panonskou oblastí se promítl i do přirozené skladby porostů, kde v polohách nad 400 m převažoval buk, v nižších polohách dub. Jedle byla hojnou dřevinou vyšších a středních poloh, borovice se původně omezovala jen na exponované lokality (skály, hadce), odkud se šířila do člověkem narušených 21

ploch. Smrk se mohl vyskytovat jen lokálně (podmáčené a rašelinné lokality). Původní skladba byla později výrazně pozměněna člověkem při umělé obnově lesa a pastvě dobytka. Dle typologické mapy (1Mapová příloha:mapa č. 9 Typologie) se v oblasti vranovské pláže a okolí nacházejí tyto skupiny lesních typů (SLT): 0 Z reliktní bor, 1 J habrová javořina, 1 Z zakrslá doubrava, 2 A javorobuková doubrava, 2 B bohatá buková doubrava, 2 C vysýchavá buková doubrava, 2 S svěží buková doubrava, 3 A lipodubová bučina, 3 B bohatá dubová bučina, 3C vysýchavá dubová bučina, 3 D obohacená dubová bučina, 3 H hlinitá dubová bučina, 3 J lipová javořina a 3 O jedlodubová bučina. Skupiny lesních typů jsem převedla dle klíče na skupiny typů geobiocénů (STG), které byly ověřeny v terénu: 0 Z -) 4 A 2 dubové bory (Querci - pineta), 1 J -) 2 C 3 habrové javořiny vyššího stupně (Carpini acerata superiora), 1 Z -) 2 AB 2 zakrslé doubravy vyššího stupně (Querceta humilia superiora), 2 A -) 2 BC 3 javorové bukové doubravy (Fagi - querceta aceris), 2 B -) 2 B 3 typické bukové doubravy (Fagi - querceta typica), 2 C -) 2 B 3 typické bukové doubravy (Fagi querceta typica), 2 S -) 2 AB 3 bukové doubravy (Fagi querceta), 3 A -) 3 BC 3 javorové dubové bučiny (Querci fageta aceris), 3 B -) 3 B 3 typické dubové bučiny (Querci fageta typica), 3 C -) 3 B 3 typické dubové bučiny (Querci fageta typica), 3 D -) 3 BD 3 lipové dubové bučiny (Querci fageta tiliaea),3 H -) 3 B 3 typické dubové bučiny (Querci fageta typica), 3 J - ) 3 C 3 lipové javořiny (Tili acerata) a 3 O -) 4 AB 3 jedlodubové bučiny (Fageta abietino quercina). Charakteristika STG Querci - pineta Dubové bory 4 A 2 Mírné svahy v nadmořské výšce 365 412 m. Půdotvorné podloží tvoří především pískovce a slepence a žuly Z půdních typů převládá arenická kambizem a arenické podzoly. V dřevinném patře dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), přimíšen je dub zimní (Quercus petraea), bříza bělokorá (Betula pendula) a smrk ztepilý (Picea abies). V synuzii podrostu převažuje borůvka (Vaccinium myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris), kostřava ovčí (Festuca ovina). Nalezneme zde i bohatou lichenoflóru a mechorosty. (Buček, A., Lacina, J., 1999) 22

Carpini - acerata superiora Habrové javořiny vyššího stupně 2 C 3 Strmé svahy, většinou stinné a pokryté kamenitou sutí v nadmořské výšce 360 400 m. Geologické podloží tvoří minerálně bohatší silikátové horniny. Převažujícím půdním typem jsou rankry kambizemní. V dřevinném patře převažuje habr obecný (Carpinus betulus) a javory (Acer campestre, Acer platanoides). Příměs tvoří lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos) a duby (Quercus petraea, Quercus robur). V keřovém patře nalezneme především bez černý (Sambucus nigra), svídu krvavou (Swida sanguinea) a brslen evropský (Euonymus europaea). V synuzii podrostu roste především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), česnáček lékařský (Alliaria petiolata)), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), mařinka vonná (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), česnek medvědí (Allium ursinum) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) Querceta humilia superiora Zakrslé doubravy vyššího stupně 2 AB 2 Kamenité části svahů v nadmořské výšce 350 420 m. Geologickým podložím jsou ruly a svory. Půdním typem je kambizemní ranker. V dřevinném patře je dominantní dub zimní (Quercus petraea) a borovice lesní ( Pinus sylvestris), ojedinělou příměs tvoří bříza bělokorá (Betula pendula) a habr obecný (Carpinus betulus). V synuzii podrostu nalezneme lipnici hajní (Poa nemoralis), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), vřes obecný (Calluna vulgaris), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), lišejníky aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) Fagi querceta aceris Javorové bukové doubravy 2 BC 3 Vyduté části svahů, jejich bází a žlebů v nadmořské výšce 370 440 m. Geologické podloží tvoří velmi rozmanité horniny, překryté různě mocnými vrstvami svahovin, případně sprašových hlín. Půdním typem jsou silně humózní mezotrofní až eutrofní kambizemě. 23

V dřevinném patře dominuje dub zimní (Quercus petraea), dále se vyskytují dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata) a javory (Acer campestre, Acer platanoides). Příměs tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk (Picea abies). Buk (Fagus sylvatica) je dosti potlačen. Keřové patro je nesouvislé, tvořené zimolezem pýřitým (Lonicera xylosteum),lískou obecnou (Corylus avellana), brslenem evropským (Eonymus europaeus) a bezem černým (Sambucus nigra). V synuzii podrostu převažuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora),lipnice hajní (Poa nemoralis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), mařinka vonná (Galium odoratum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kopytník evropský (Asarum europaeum), plicník lékařský(pulmonaria officinalis) a bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) Fagi querceta typica Typické bukové doubravy 2 B 3 Svahy a plošiny převážně severní expozice v nadmořských výškách 350 440 m. Geologickým podložím jsou především pararuly, žuly a granodiority. Půdním typem je mezotrofní kambizem a luvizem. V dřevinném patře dominuje dub zimní (Quercus petraea), významnou příměs tvoří habr (Carpinus betulus), další příměsí je lípa srdčitá (Tilia cordata), borovice lesní (Pinus sylvestris) buk (Fagus sylvatica) a smrk (Picea abies) se vyskytují jen ojediněle. V synuzii podrostu je dominantní lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), hrachor černý (Lathyrus niger), ptačinec velkokvětý(stellaria holostea), konvalinka vonná (Convallari majalis), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), mařinka vonná (Galium odoratum), kyčlnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) Fagi querceta Bukové doubravy 2 AB 3 Vypuklé svahy a plošiny v nadmořských výškách 415 440 m a severních expozicích. Geologickým podložím jsou granodiority a pararuly. Půdním typem jsou kambizemě a luvizemě. V dřevinném patře se vyskytuje dub zimní (Quercus petraea), habr (Carpinus betulus), příměs tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk (Picea abies). Ojediněle se vyskytuje bříza bělokorá (Betula pendula). Keřové patro není vyvinuto. 24

V synuzii podrostu převažuje lipnice hajní (Poa nemoralis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), rozrazil lékařský (Veronica officinalis) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) Querci fageta typica Typické dubové bučiny 3 B 3 Plošiny a střední svahy v nadmořských výškách 350 500 m. Převládajícím půdním typem je kambizem typická. V dřevinné skladbě převažuje dub zimní (Quercus petraea), habr (Carpinus betulus), jednotlivou příměs tvoří lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos) a javory (Acer campestre, Acer platanoides). Buk (Fagus sylvatica) se vyskytuje jen ojediněle. Ve značné míře se vyskytují borové porosty a smrkové monokultury. V synuzii podrostu se vyskytuje lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), mařinka vonná (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) Querci fageta aceris Javorové dubové bučiny 3 BC 3 Mírné svah v nadmořské výšce 400 420 m. V geologickém podloží převládají živnější horniny krystalinika. Půdním typem je kambizem typická či kambizem rankrová. V dřevinném patře jsou zastoupeny dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javory (Acer campestre, Acer platanoides), lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos), místy i buk lesní (Fagus sylvatica). Dále se vyskytují smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Z keřů se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a bez černý (Sambucus nigra). V synuzii podrostu dominuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), mařinka vonná (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), kopytník evropský (Asarum europaeum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella)aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) 25

Querci fageta tiliaea Lipové dubové bučiny 3 BD 3 Mírné až střední svahy a široce klenuté hřbety v nadmořských výškách 360 440 m. Půdotvorným substrátem je vápenec, pískovec a spraše. Z půdních typů se vyskytuje kambizem a hnědozem. V dřevinném patře převládá dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus). Buk lesní (Fagus sylvatica) se vyskytuje ojediněle. Občasnou příměs tvoří javory (Acer campestre, Acer platanoides) a lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos). V keřovém patře dominuje líska obecná (Corylus avellana). V synuzii podrostu dominuje válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), mařinka vonná (Galium odoratum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kopytník evropský (Asarum europaeum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) Tili acerata Lipové javořiny 3 C 3 Strmé svahy v nadmořské výšce 350-410 m. Geologickým podložím jsou silikátové živnější horniny. Půdním typem je kambizemní rankr či kambizem rankrová. V dřevinném patře se ve vzájemném poměru javory (Acer platanoides, Acer pseudoplatanus), lípy (Tilia cordata, tilia platyphyllos), habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Ojedinělou příměs tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní (Pinus sylvestris)a smrk ztepilý (Picea abies). V synuzii podrostu nalezneme dymnivku dutou (Corydalis cava), česnek medvědí (Allium ursinum), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kopytník evropský (Asarum europaeum), strdivku jednokvětou (Melica uniflora) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) Fageta abietino - quercina Jedlodubové bučiny 4 AB 3 Vypuklé části svahu v nadmořské výšce 435 451 m. Geologickým podložím jsou 26

ruly, žuly a fylity. Půdním typem oligotrofní kambizem. V dřevinném patře dominují smrkové monokultury, příměs tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris). Jedle bělokorá (Abies alba) a dub zimní (Quercus petraea) se vyskytují ojediněle. Z keřů se vyskytuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)). V synuzii podrostu dominuje bika hajní (Luzula luzuloides), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), borůvka (Vaccinium myrtillus), mařinka vonná (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999) 2. 11. 3. Průmysl V odvětvové struktuře hospodářství Vranovska dominovaly v minulosti zemědělské podniky, ať už s formou státního nebo družstevního vlastnictví statků. Ještě v 1. polovině 90-tých let v zemědělství a lesnictví pracovalo více než 50 % ekonomicky aktivních obyvatel. Počet pracujících v průmyslu a stavebnictví nedosahoval zde však ani 500 osob a tyto tvořily 1/6 celkové zaměstnanosti. Intenzivnějšímu podnikání v průmyslu zde brání i nízká úroveň technické infrastruktury. Co se týče vzniku nových průmyslových firem, situace ve východní části Vranovska je podstatně lepší. Nově vzniklé firmy se orientují na výrobní činnost v odvětví potravinářském a dřevozpracujícím, tedy na zpracování místních surovin. I přes problémy patří zemědělské podniky k významným zaměstnavatelům, např. ZD Štítary, ZD Korolupy (80 zaměstnanců), ZD Petřín ve Starém Petříně, AGRO Uherčice s. r. o. (42 pracovníků) a další. Stálým problémem však je neustálé propouštění pracovníků. V oblasti zemědělství podnikají ve Vratěníně také 3 rodinné farmy. Mezi významné závody v průmyslové oblasti lze zařadit např. Jihomoravské dřevařské závody a. s., závod Šumná a Uherčice (zpracování dřeva), Jihomoravské lesy a. s., divize Znojmo, závod Uherčice (těžba dřeva a výsadba stromků, 31 zaměstnanců), JATPEK s. r. o. v Lesné (masokombinát), Zeman shoe s. r. o. Znojmo, provozovna Uherčice (výroba obuvi, 30 zaměstnanců) a další. (M. Koch, Mikroregion Vranovsko, Plzeň, leden 2002) Nepochybně významnou úlohu hraje i řemeslná výroba, která zde má dlouholetou tradici. Jde hlavně o dřevařskou výrobu, jako např. Motka, Oremba, Stejskal ve Vranově nad Dyjí, JIRTOM Chvalatice nebo Máca Jan Zblovice (truhlářské dílny), dále o keramickou výrobu Keramika u rybníka M. Rivolová & J. Dudziak v Uherčicích (výroba a prodej keramiky). V Uherčicích provozuje svou dílnu i umělecký kovář Jaroslav Bureš. Ve Vranově nad Dyjí se zajímavou činností zabývá paní Miklátková. Jedná se o paspartování, což je vsazovaní látky či papíru do obrazových rámů. Mašek & Vítek se zase zabývají uměleckou výrobou loutek (Dotazníkové šetření prostřednictvím starostů obcí, 2001). 27

2. 12. Mikroregion Vranovsko Jde o pohraniční mikroregion o rozloze téměř 250 km2, jehož území se skládá z katastrů 23 obcí. Podíl sledované oblasti na celkové rozloze území okresu Znojmo činí 15,1 %. Jedná se o velmi ucelené území, které je protažené ve směru západ-východ. Jižní hranicí je samotná státní hranice s Rakouskem, západní zase od sebe odděluje Jihomoravský a Jihočeský kraj, severozápad tvoří přirozená hranice řeky Želetavky a severní a severovýchodní hranice je tvořena katastry obcí ležících na silnici II. třídy č. 408. Do jihovýchodního cípu mikroreginou zasahuje i Národní park Podyjí. Vranovsko se nachází v západní části okresu Znojmo. Z hlediska kraje jde o jihozápadní část Jihomoravského kraje. Sousedí se dvěma okresy, s jindřichohradeckým (Jihočeský kraj) a třebíčským (kraj Vysočina). Jelikož se mikroregion nachází na rozhraní výše jmenovaných administrativních jednotek, má to za následek velké vzdálenosti do center vyššího řádu. S tím je samozřejmě spojena ekonomická izolovanost oblasti, která brání plynulému rozvoji zájmového území. Z Vranova nad Dyjí do okresního města Znojma je po silnici 22 km. Nejdále do Znojma po silnici mají obce ze západní části mikroregionu, např. Vratěnín je vzdálen 44 km. Situace není lepší ani do sousedních okresních měst (Jindřichův Hradec 58 km, Třebíč 53 km). Z toho plyne, že zde důležitou pozici pro obce této odlehlé oblasti mají malá města regionálního významu v sousedním okrese Třebíč, jako jsou Jemnice (do 16 km) a případně Moravské Budějovice (do 29 km). Za zmínku určitě stojí i fakt, že několik obcí západní časti Vranovska jsou zároveň členy mikroregionu Jemnicko. Vranov nad Dyjí, centrum mikroregionu, je pověřenou obcí 2. stupně vykonávající státní správu. Jelikož nedosahuje ani počtu jednoho tisíce obyvatel, nemá statut města.. (M. Koch, Mikroregion Vranovsko, Plzeň, leden 2002) Tab. č. 5 Obce sdružené do mikroregionu Vranovsko Název Počet místních Katastrální Počet obyvatel Průměrný věk částí výměra v km2 Bítov 1 6,06 157 44,1 Chvaletice 1 11,81 120 46,1 Korolupy 1 15,47 202 37,5 Lančov 1 15,08 259 36 Lesná 1 3,43 267 41 Lubnice 1 7,6 83 45,3 Onšov 1 5,57 72 42,4 Oslnovice 1 6,11 101 41,8 Podhradí nad 1 6,17 50 51,6 Dyjí Podmyče 1 5,65 98 38,5 Stálky 1 12,14 158 36,1 28

Starý Petřín 3 18,55 250 38,5 Šafov 1 9,49 169 37,5 Štítary 1 24,97 675 37,6 Šumná 1 11,96 588 40 Uherčice 2 12,55 425 38 Vranov nad 1 13,44 873 39,3 Dyjí Vratěnín 1 14,72 280 37,7 Vysočany 1 7,25 112 44,1 Zálesí 1 7,17 184 40,8 Zblovice 1 4,49 44 52,3 2. 13. Znojmo Město ohraničující území NP z východu. Místo bylo osídleno již v době kamenné. Historie města navazuje na tradici staroslovanského hradiště, které leželo nad soutokem Dyje a Gránického potoka. Po rozpadu Velké Moravy v první polovině 11. století vznikl na druhé straně hlubokého údolí v roce 1046 hrad Znojem, který byl v letech 1055-1222 sídlem údělných knížat z rodu Přemyslovců. V době panování českého krále Přemysla Otakara I. došlo ke sloučení několika tehdejších osad okolo hradu. Tím vzniklo město Znojmo, které bylo v roce 1226 povýšeno na město královské. R. 1190 založil údělný kníže Konrád Ota premonstrátský klášter v Louce, jehož historie je velmi úzce spjatá s rozvojem města Znojma. Ve 13. století jsou ve městě zakládány kláštery dalších řádů - minoritů, dominikánů a klarisek. Ve středověku vznikl půdorys starého města sevřeného hradbami, který se zachoval dodnes. Po požáru 1490 je celé 16. stol. ve znamení renesanční přestavby, kterou vedou stavební mistři z Rakouska a Itálie. Z této doby pochází celá řada měšťanských i šlechtických domů a paláce s barokními doplňky. Po bitvě na Bílé hoře se zde v roce 1628 konal zemský sněm, na kterém bylo pro Moravu přijato Obnovené zřízení zemské, jež uzákonilo dědičnost Habsburků na českém trůně, absolutismus, rekatolizaci a germanizaci. 17. století bylo pro Znojmo velmi těžkým obdobím. Roku 1645 obsadila město vojsko švédského generála Torstensona, roku 1663 hrozili Turci obsazením Znojma a v letech 1679-1680 bylo zasaženo ničivou epidemií moru. Josefínské reformy roku 1784 přinesly Znojmu nejen zrušení několika klášterů, ale také ukončení významných uměleckých zakázek. V průběhu deseti let se městem převalilo několik armád - roku 1799 ruská vojska na cestě do Itálie, roku 1805 francouzská vojska při postupu na Slavkov. V roce 1809 se v okolí města svedla prudká bitva mezi vojsky císaře Napoleona a rakouského císaře Františka I. Pobyt vítězných Francouzů stál město víc než čtvrt milionu zlatých. Větší rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století s budováním císařských silnic do Prahy, Vídně a Brna. V té době město opustilo středověké hranice a začalo se rozrůstat na místě bývalých sadů a vinic. V období českého obrozenectví byl v roce 1870 ve Znojmě založen vlastencem, notářem a básníkem Janem Vlkem první český spolek Beseda Znojemská. V roce 1918 byl německým obyvatelstvem učiněn neúspěšný pokus o odtržení Znojma a Znojemska od nově vzniklé Československé 29

republiky. V době II. světové války bylo Znojmo součástí tzv. sudet. Znojmo bylo osvobozeno Rudou armádou 8. května 1945. Celý historický střed města byl v roce 1971 vyhlášen za Městskou památkovou rezervaci. Znojmo je proslulé vínem a znojemskými okurkami, které sem přivezl v 16. stol. opat louckého kláštera Šebestián Freytag z Čepiroh jako lék proti moru. Okresní město, hospodářské a kulturní centrum jihozápadní Moravy. Vlakové i autobusové spojení. Nástupiště turistických tras do východní části NP Podyjí. Tab. č. 6 Počet obyvatel dle SLDB 2001 Území Obyvatelstvo celkem muži ženy muži v % ženy v % ČR 10 230 060 4 982 071 5 247 989 48,7 51,3 Jihomoravský kraj 1 127 718 546 818 580 900 48,5 51,5 Znojmo 35 758 17 061 18 697 47,7 52,3 Tab. č. 7 Počet obyvatel ve věku dle SLDB 2001 Území Obyvatelstvo ve věku 0-14 15 59 ženy 60+ muži 60+ ženy 75+ ČR 1654412 3430909 639866 674027 573373 Jihomoravský kraj 180138 377805 70978 75368 67632 Znojmo 5646 12481 1990 2182 2076 Tab. č. 8 Počet domů Území Domy úhrnem Domy obydlené Rodinné domy Bytové domy ČR 1969018 1630705 1406806 195270 Jihomoravský kraj 237514 205293 185148 17847 Znojmo 4494 4154 3071 985 Tab. č. 9 Počet bytů Území Byty úhrnem Byty obydlené Rodinné domy ČR 4366293 3827678 1632131 Jihomoravský kraj 454406 404876 203648 Znojmo 14309 13317 3537 30

3 Rekreace na dané lokalitě Rekreace je jednou z rozmanitých forem využívání volného času, která je v souladu se zájmy celospolečenskými (vzdělání, kultura, účast na veřejném životě atd.) a kterou je třeba chápat, v nejširším slova smyslu, jako takový druh činnosti nebo odpočinku, jež přináší fyziologické a psychické uvolnění člověka a vytváří tak účinnou protiváhu nepříznivým vlivům běžného života a pracovního nebo obytného prostředí ( Přikryl, 1974). 3. 1. Typizace rekreace na dané lokalitě Rekreaci můžeme rozdělit například podle časových a prostorových kategorií a podle druhu činnosti. Z hlediska časových kategorií rozdělujeme rekreaci na: 1) krátkodobou ( max. 3 dny, dopravní čas max. 25% rekreačního času) každodenní ( pracovní, 2 3 hod.) polodenní ( víkendová ) jednodenní ( víkendová ) vícedenní ( 1 3 dny ) 2) dlouhodobou (více než 3 dny, dovolenkového charakteru, není vázána dopravní vzdáleností a časovou dostupností) Z hlediska prostorových kategorií rozdělujeme rekreaci na: příměstskou ( každodenní až jednodenní ) ve volné krajině ( krátkodobá i dlouhodobá ) střediskovou ( rekreační oblasti a zařízení ) pobytovou individuální ( chatová, chalupářská apod. ) Z hlediska druhu činnosti rozdělujeme rekreaci na: procházky a klidový odpočinek pohybovou rekreaci rekreační sportování myslivost, rybaření a sběr přírodnin 31